Jak nabootovat Linux po síti

24. 10. 2005 | Ondřej Valoušek | Návody | 22570×

Ještě nežli si vysvětlíme jak na to, položme si otázku, proč bychom vlastně měli vůbec chtít bootovat Linux po síti. Důvodů je hned několik:

Úvod

1. Tenký klient

Asi nejvíce zřejmý důvod je bezdiskový terminál neboli tenký klient. Tenký klient je stanice, která bootuje nějakou odlehčenou verzi OS (např. LTSP) a umožňuje uživateli práci po síti na nějakém vzdáleném serveru. Taková stanice může být i staré vyrabované PC, které je vám líto vyhodit.

2. Instalace operačního systému

Ono je sice moc fajn pořídit si nějaké nové "železo" a hned do něj naládovat poslední verzi Fedory, Mandrivy, ... ale málo kterého baví měnit CD po každé půlhodině.

Řešením je instalace OS po síti, kdy systém nabootuje pomocí jedné diskety (nebo ze sítě) instalátor OS, který balíčky stahuje pomocí FTP/HTTP/NFS/jakýkolivFS ze zadaného zdroje ze sítě a sype je na disk.

Pokud jste správci sítě a máte na starosti více serverů s víceméně stejnou konfigurací, pak jakýkoli způsob, jak celou operaci zautomatizovat a zrychlit, určitě přijde více než vhod.

Většina moderních distribucí Linuxu s tímto způsobem instalace počítá a podporuje jej.

3. Bezdisková stanice

Bezdiskovou stanicí zde rozumíme počítač bootující plnou verzi Linuxu v pojetí nějaké oblíbené distribuce avšak s tím, že vše potřebné (včetně rootu /) je připojeno pomocí NFS. Proč bychom o toto měli zájem? Vždyť přeci přístup na lokální disk je rychlejší!

Uvažme však tato fakta:

• V obvyklém případě jádro Linuxu zabere podstatnou část volné paměti pro účely vyrovnávací paměti (cache), takže data, ke kterým se přistupuje nejčastěji (soubory, knihovny) budou vždy uložena tam, a proto žádný rozdíl v rychlosti nezaznamenáme.
• Ačkoli se to nezdá, 100Mb ethernet je rychlejší než leckterý harddisk.

Bezdiskovou stanicí může být i server - pokud například provozujete několik serverů zastávajících životně důležitou roli ve vaší firmě, pak asi určitě sáhnete po nějakém řešení obsahujícím hardwarový RAID + případně ještě něco doplatíte za podporu 24x7.

Druhá možnost je pak koupit si jeden kvalitní server s dostatkem diskového prostoru a nainstalovat na něj obrazy všech ostatních serverů, které potřebujete provozovat - s tím, že budou bootovat po síti.

Odešel vám hardware na serveru? Žádný problém, prostě tu krabici vypnete a zapojíte místo ní náhradní, která vám leží v rohu - ušetří vám to čas, peníze i starosti.

Jak na to

V této části si popíšeme, jaké jsou možnosti bootu Linuxu po síti. Co budeme potřebovat?

1. PXE

PXE je zkratka Preboot eXecution Environment a v podstatě to znamená, že stroj, který se pyšní kompatibilitou s PXE (nebo nověji s MBA), umí z parametrů předaných DHCP protokolem vyčíst, kde se nachází jádro, které má pomocí TFTP protokolu stáhnout a spustit.

V BIOSu je třeba nastavit, že se bude bootovat ze sítě:

Pokud nemáte zrovna šunku starší 4 let, dá se předpokládat, že bude PXE takřka určitě umět.

2. TFTP

TFTP server potřebujeme ke stažení mikrokernelu pxelinux, který nám dále bude stahovat ostré jádro. Většina distribucí jej obsahuje ve formě služby pro superdémon xinetd:

service tftp
{
 socket_type          = dgram
 protocol             = udp
 wait                 = yes
 user                 = root
 server               = /usr/sbin/in.tftpd
 server_args          = -s /tftpboot
 per_source           = 11
 cps                  = 100 2
 flags                = IPv4
}

Vidíme, že z důvodu bezpečnosti dělá tftpd při startu chroot na /tftpboot - to si musíme zapamatovat, abychom pak bootujícímu stroji necpali špatnou adresu.

3. DHCP

Na síti musí být funkční a správně nakonfigurovaný DHCP server. Popíši nastavení pro nejpopulárnější ISC DHCP server používaný v drtivé většině distribucí. Konfigurační soubor dhcpd.conf by měl vypadat přibližně takto:

allow booting;
allow bootp;
# Standard configuration directives...
option domain-name "<jmeno dns domeny>";
option subnet-mask <subnet maska>;
option broadcast-address <adresa broadcastu>;
option domain-name-servers <dns server>;
option routers <vystupni brana>;

# Group the PXE bootable hosts together
group {

# konfiguracni derektivy pro PXE...

next-server <adresa TFTP serveru>;
filename "/linux-install/pxelinux.0";
# Pokud nepouzivame dynamicke adresace, 
# budeme potrebovat zaznam jako tento pro kazdou masinu
host <hostname> {
      hardware ethernet <ethernet address>;
      fixed-address <hostname>;
 }
}

Pro nás zásadní význam zde má položka next-server a filename - zde vidíme, že stroj bude bootovat z /tftpboot/linux-install/pxelinux.0

4. PXELinux

V minulých odstavcích jsem se zmínil o PXElinuxu. Co to zase je?

No problém je v tom, že mašina, která umí PXEboot je sice nadupaná, ale ne dost na to, aby uměla hned nabootovat ostré jádro - především proto, že je příliš velké pro PXE - standard říká, že PXE jádro může být maximálně pár desítek kB velké. Pomůžeme si tedy tak, že předhodíme jádro menší - a zde přichází na scénu pxelinux.0 - které nám už stáhne a spustí ostré jádro i se všemi parametry.

PXElinux je obvykle součástí některého dalšího balíčku; u Fedory a SUSE je to balíček syslinux, který budeme potřebovat také nainstalovat. Tento balík také navíc obsahuje poměrně velmi solidní dokumentaci, takže šťouraly, které moje intro moc neuspokojilo, odkáži tam :-).

Konfigurace pxelinuxu spočívá ve vytvoření souboru s pozicí a parametry ostrého kernelu, který chceme nabootovat. Bude se jmenovat podle hexadecimální adresy stroje, který chceme nabootovat, zde např. pro stroj s adresou 192.168.60.205:

# cat /tftpboot/linux-install/pxelinux.cfg/C0A83CCD
     kernel rhel3-ws-boot/vmlinuz
     append initrd=rhel3-ws-boot/initrd.new
     root=/dev/ram0 init=disklessrc
     NFSROOT=192.168.60.17:/ext3/boot/Rhel3
     ETHERNET=eth0

Získat hexadecimální adresu stroje nám pomůže příkaz gethostip. Místo hexa adresy můžeme soubor také nazvat prostě default - použije se, pokud nebude nalezen soubor s odpovídajícím názvem.

Podotýkám, že všechny cesty týkající se konfigurace pxelinuxu jsou relativní vzhledem k pozici jádra pxelinux.0 - v našem případě tedy musíme počítat s prefixem /tftpboot/linux-install - v příkladu uvedeném výše se například jádro očekává v adresáři /tftpboot/linux-install/rhel3-ws-boot.

Bootujeme

Je vše připraveno? DHCP běží a TFTP je připraven doručit jádra? Tak stiskněte tlačítko "RESET" na vybrané mašině, a pokud jste vše udělali dobře, pak byste měli vidět něco podobného:

V dalším díle seriálu si detailněji ukážeme příklady použití síťového bootu, takže se můžete těšit...

       

Komentáře

[Mirek]

Jsem rád že se tu krátké pojednání o této problematice objevilo, sám na tom doma pracuju, raději ale používám pxegrub, umí to samé jako obyčejný grub, takže i třeba hezké menu pro výběr bootovacího systému spolu s obrázkem atd.. , pxelinuxu neuměl grafické bootovací menu, což mě odradilo, ale možná jsem to jen nenašel :)

Momentálně takto funguji, je to skvělé, když můžu mít harddisk dole ve sklepě, kde dělá bordel jak chce, ale já ho neslyším, nebo mohu nastartovat ten samý os na více strojích, na všech mám výběr z různých možností nabootování, zanedlouho budu zkoušet 1Gbit, to už by mohlo být uplné nahrazení ATA, zároveň některé knihovny budu přesouvat na ramdisk toho serveru, takže výsledek by měl být opravdu zajímavý.

Jen bych rád zjistil jak je možné to samé provést s windows, ty bohužel ještě nastartovat ze sítě neumím, ale věřím tomu že pomocí samby by to šlo...

[moira]

Urcite to nejak jde, u nas na skole takto bootovaly 98cky a ted XPcka. Ale vic o tom nevim.

[camlost]

Ačkoli se to nezdá, 100Mb ethernet je rychlejší než leckterý harddisk.

Tenhle 100mbit Vám upřímně závidím. Já se na něm pořád nemohu dostat přes nějakých 40 MB/s. :-/ O latenci ani nemluvím.

[Martin Beránek]

jen takova poznamecka - doufam ze nemyslite 40 Mega Bytů ?

[Michal Kubeček]

Řekl bych že myslí. Jestliže článek považuje PC starší čtyř let za šunku a zabývá se jen novějšími (chceme-li se omezit na PXE, ani nám nic jiného nezbývá), považuji za rozumné předpokládat o disku, že také není starší než čtyři roky, a pak se z něj takových 40 MB/s dá číst docela určitě.

[Martin Beránek]

ja nezpochybnuji rychlost cteni z disku, ale rychlost site... copak muze 100Mb sit prenast 40MB?

[ext3fs]

Má síť (100mbps) přenese i několik GB..pravda chvilku to trvá,ale přenese :)

[Martin Beránek]

ty jsi ale ftipalek

samozrejme sem myslel prenosovou rychlost, kterou sem udal v MB

[Michal Kubeček]

Kolega se asi pokusil jemně naznačit, že přenosová rychlost se neudává v jednotkách MB, ale (např.) MB/s. Dopustil jste se podobné chyby jako (hodně) stará verze značek "omezená rychlost" s nesmyslným nápisem 80 km.

[Martin Beránek]

jasne, ja to chapu... ty MB bych bezne vubec nepouzil, ale jelikoz se to cele vlece od tech 40MB ctenych z disku, tak prece to nebudu prepocitavat na bity... kdo by se f tom orientoval

a kdyz nekdo rekne ze ma 100Mbit linku, tak je jasny, ze je to 100Mbps a za to neni za hodinu

[Max]

Pravda, pravda .... :)
Zdar Max

[Michal Kubeček]

Zkusme si to zrekapitulovat. Článek: ač se to nezdá, 100 Mb/s ethernet je rychlejší než leckterý harddisk. Camlost: tak takový ethernet vám závidím, já se na 100 Mb/s přes 40 MB/s (pozn. red.: pravděpodobně rychlost čtení jeho disku - dnes poměrně obvyklá, spíše podprůměrná, a ani před čtyřmi lety nijak výjimečná) ne a ne dostat.

[kocour_easy]

A nemychate nahodou hrusky z jabkami. Jak muzete porovnavat bity a byty.jestli jste mnel ve skole informatiku, tak se pouziva prevod ze 1Byte = 8bitu.Takze Vami udave 100Mb/s se nikdy nemuze porovnavat z 40MB/s.U site by jste mnel jeste rozlisovat Half/Full duplex + ze data se posilaji v nejakych paketech, kontrolni pakety atd, coz nam dale zestihluji velikost posilanych dat, ale to vam radeji doporucuji nejakou literaturu.

[Michal Kubeček]

To je jak do dubu. Autor článku napsal, že 100 Mb/s ethernet rychlostí předčí leckterý disk. Byl proto (poněkud jízlivě) upozorněn přispěvatelem s nickem camlost, že to asi sotva, protože on na 100 Mb/s ethernetu rychlost 40 MB/s (kterou má pravděpodobně u disku) nedosahuje. Samozřejmě je to proto, že to vzhledem k tomu, že 100 Mb/s je asi 12.5 MB/s (reálně tak 11.2 MB/s na aplikační vrstvě), ani není principiálně možné. Ale tím spíš má pravdu v tom, že autor poněkud přestřelil. Понятно?

Hodnoty 100 Mb/s a 40 MB/s samozřejmě porovnávat lze, stejně jako můžete porovnávat 130 mA a 0.2 A nebo třeba 66 milimetrů a dva palce. Literaturu raději doporučím já vám, a to konkrétně učebnici češtiny, hned v první větě máte tři hrubky a jako bonus jedno vynechané písmeno…

[Milan Uhrák]

Tenhle 100mbit Vám upřímně závidím. Já se na něm pořád nemohu dostat přes nějakých 40 MB/s. :-/ O latenci ani nemluvím.

Pokud jde o můj názor, autor naznačuje, že 40MB/s ždíme z ethernetu, zatímco ATA disk sype data podstatně rychleji. To má asi dobrou síť, naše 100Mbitka přenese nějakých 7MB/s ale pravda, pakety maj v cestě jeden switch. Nicméně 100Mbitka by mohla utáhnout nějakých 10MB/s, a v full-duplexu možná i 20MB/s. Nebo se pletu?

Až mi bude tak 110, příjde bůh a zmáčkne reset

[TO JE JEDNO]

MILUJU MILOVNIKY CESTINY KDYZ SE JIM VYRAZKA NA CELE OBJEVI VZDY KDYZ VIDEJ HRUBKU U JINYCH SAMI PRISPEVKY PISOU V MS-OFF OFFICE JDE TU O BOOTOVANI A JE MI JEDNO JESTLI Z HRUBKAMA NEBO NE HLAVNE KDYZ JE TO K VECI A POMUZE MI TO

[martin]

debata o hov.ně. Někdo buď nechce rozumět, nebo nerozumí....

prostě 100Mbit sítí víc než 12MB/s neprotlačíš a víc to rozebírat nemá smysl. 100ková síť je tak na úrovni disků z poloviny 90. let a to se nezmiňuji o příšerných přístupových dobách

 

[Martin Beránek]

Ted sem s tim doma taky hodnou chvili laboroval - viz moje otazky ve forum (skoda ze mi pisetel neodpovedel).

Zjistl sem zajimavou vec: PXE boot na starsich kartach a EtherBoot hledaji defaultne TFTP server na adrese kterou predame jako branu, kdezto novejsi (vetsinou integrovane - overeno na jednom nootebooku a uplne nove zakladni desce od SiS) hledaji TFTP na adrese stejne jako ma DHCP. Nechapu ten starsi pristup.

[D-Evil]

To by pokud vim měla řešit volba next-server adresa_TFTP_serveru; v konfiguraci dhcpd (ale pravda je, že jsem nezkoušel provozovat TFTP na jinym stroji, než je dhcpd)

[Martin Beránek]

no prave, pokud mate branu jinde nez je dhcp server, tak musite uvest volbu next-server, ale co me zarazi je to, proc se TFTP server (nekde) hleda na adrese brany, to proste nechapu.

ja mam take dhcp a tftp na stejnem stroji, ale brana je na jinem a proto byla potreba uvest volbu next-server, ale jak sem psal, bylo to nutne jenom na nekterych strojich - a to me dost matlo.

[David Jež]

S novou vverzí dhcpd je nutné uvádět volbu next-server vždy, takže pozor nato. Autoři dhcpd asi nemají všech 5 pohromadě, rozhodli se po X letech jen tak z p#$*le jinak si vyložit RFC a konfigurace bez next-server striktně nefungují a ani nedali nijak vědět. Čímž napáchali problémy půlce bootovacího světa, tunu zmatků ,,mně to najednou nefunguje'' a ani autoři etherbootu nevěděli, jak ten zmatek řešit, jestli nepřidají hlášku ve smyslu pozor, nebootuji, zkontroluj konfiguraci dhcpd serveru...
-djz

[Martin Beránek]

nejdrive je dobre vedet, ktera verze je ta nova...ja mam Internet Systems Consortium DHCP Server V3.0.3

verte nebo ne, opravdu mam na siti dva klienty, ktery bootuji i bez next-server (alespon pxelinux nabehne a dal sem to s nima nezkousel, protoze sem to nepotreboval - prisel sem na to nahodou pri experimentovani)

mate pravdu v tom ze problemu mi napachali dost

[David Jež]

Ta nová verze je přesněji od 3.0.2-rc něco, kdy to potichoučku polehoučku změnili jakoby se nechumelilo a následující verze a updaty začalo podivné chování všeho kolem, kdy něco fungovalo a něco ne. Fuj, taková překvapení už nikdy více . A že něco bootuje a něco ne je právě způsobené tím, že nikdo neví jak si to RFC vysvětlit tak to každý klient (server) implementuje jinak, takže je v tom klasický bordel...
-djz

[Predator]

Výborný článok. Teším sa na pokračovanie.

[Sharpik]

No nieco podobne som riesil ako tenkeho klienta pre jednu firmu, kde mal byt pristup zo zakazky do dielenskeho compu cez VNC. Bohuzial, PC nemalo sietovku pre PXE, tak som to spravil pomocou bootloadera z CD a potom klasicky image na DHCP servri. Na pocudovanie to na tej masine (486/64MB) potom slo o dost rychlejsie ako z HDD.

[Predator]

Ja mám tiež tú skúsenosť, že kupodivu na X-termináloch mám o niečo svižnejšiu odozvu ako na servri samotnom. Je to len o trošku (keďže aj môj aplikačný server beží veľmi svižne), ale dá sa to pocítiť. Neviem, čím to je, možno tým, že serverovú časť X-ov počíta iný procesor (konkrétne terminálová mašina) ako klientskú (procesor aplikačného servra) a tým vlastne celá session je rátaná paralelne ...

[Michal Fecko]

Otázočka: A čo ak mi v hybridnej sieti (win/lin) prideľuje IPčky DHCPčko z HW routra? Ako potom nasmerovať klienta na server?

[pzad]

To by aj mna zaujimalo, ale v najhorsom pripade to DHCP na routry vypnem. Myslim, ze to dakedy skusim.

[jd]

PXE funguje i v pripade, ze mate v siti vice DHCP serveru. Takze router muze obsahovat DHCP pro vsechny a jiny server pouze pro klienty se sitovym bootem. Spravne by mel dostat klient 2 odpovedi, ale vezme jen tu, ktera obsahuje info o bootu (tudiz tu z routeru bude ignorovat). Tak by to fungovat melo, nicmene bych v tomto vyrobcum priliz neverit. PS: zajimave je taky nastavit odpoved nejakeho DHCP serveru jako autoritativni (neni to default, info viz dokumentace)

nejaky info tady: http://wiki.etherboot.org/pmwiki.php/Main/TwoDhcpServers

[Michal Kubeček]

Nešlo by DHCP server v tom HW routeru vypnout?

[next]

Pred par mesiacmi som takymto bootom instaloval Debian na jeden pocitac, kde to inak neslo. DHCP som uz mal na domacom serveri/routri rozbehane, takze stacilo pridat specialny zaznam pred danu MAC adresu, tftpd a malo to fungovat. Bohuzial nie a po 3 hodinach laborovania som zistil, ze tftpd na stroji s viacerymi sietovymi rozhraniami nejak zblbne a posiela svoje datove pakety niekam do neznama. Minimalne nie do tej spravnej siete. Takze klient dostal adresu z DHCP, prihlasil sa tftp serveru a kernelu sa uz nedockal. Vyriesilo sa to nainstalovanim toho isteho tftp serveru na iny pocitac v tej istej sieti, ktory mal len jedno sietove rozhranie a zmenou parametra "next-server". Debian bol nasledne za par desiatok minut nainstalovany. Konkretne islo o 'tftpd-hpa'. Skusal som aj ostatne tftpd, co su dostupne v Sarge, ani s jednym to nefungovalo spravne. tftpd-hpa bol odporucany how-to na instalaciu Debianu tymto sposobom.

[petr_p]

Mne tftpd (nevim ktery) jede na stroji s vice rozhranimi bezproblemu. Ale IP forwarding mam zakazany, takze to mozna bude tim. Zkusim to zkontrolovat a kdyz tak napisu.

[petr_p]

tftp-hpa 0.29

[next]

Hm, tak to mame rovnaky/podobny. S tym teda, ze ja mam ip_forwarding zapnuty. Dakujem za odpoved, ked to nabuduce budem potrebovat a nepojde to, aspon budem vediet, co skumat.

[jd]

Kdo chce provozovat diskless klienta, at zkusi tohle:

http://thinstation.sourceforge.net/

Je to minimalisticka distribuce obsahujici RDP,SSH,X,VNC,NX klienta (a jeste vic). Na serveru muzete mit co chcete.

Mimochodem kdo nezkusil NX protokol (napr. linux implementace freeNX) at zkusi. V porovnani s VNC nebo X je to rychly jak blesk. Pro ilustraci: zkousel jsem na Woknous terminalu poustet vzdalene z video a ono ono bezelo i na 2mbit/s lince (s VNC to neslo skoro vubec pres X nekoukatelne).

[D-Evil]

A na těch Windows běžel normální RDP "server", nebo přímo NX server? Tohle by mě docela zajímalo. Doma často pracuju vzdáleně ze svýho desktopu se svym notebookem ležícím opodál a připojenym přes wifi, takže mě samozřejmě zajíma co nejlepší odezva systému. RDP je zatim to nejlepší, co jsem našel, ale pokud existuje ještě lepší řešení, rozhodně bych o něm rád věděl.

[jd]

blbe jsem to napsal. Server byl SuSE 9.3 a freeNX. Terminal bezel na Woknous (client www.nomachine.com)

[D-Evil]

Aha, tak to nic. Ale díky, třeba se to bude někdy hodit.

[Ondar]

No, ono NX je sice super bomba, ale ma par dost velkych nevyhod: - NX server nerozbehas na Windows - velmi problematicke je resume relace. V podstate tam kde sesnu vytvoris, tam a jen tam se k ni zas muzes pripojit. Ke svemu VNC serveru se mohu pripojit odkudkoli. - celkove to na me pusobi jeste dost neodladenym zpusobem.

[petr_p]

Zkousel jste nekdo IPv6? Je na to taky potreba IPv6 DHCP server nebo existuje nejaka well-known IPv6 adresa TFTP serveru? Jak jsou na tom "hardwarovi" klienti (PXE kod v sitovkach) ohledne IPv6?

Trochu to komplikuje RPC/NFS, kde IPv6 je zatim ve velmi experemintalnim stadiu, ale doufam, ze i to se casem poda.

[rsaf]

Ja jsem neco podobneho delal u nas ve skole, kde jsem pouzil hromadku odpadniho zeleza (stroje ktere se nedaly pripojit do internetu, protoze pokud tam dam antivir tak je ten srot nepouzitelny a pokud ho tam nedam tak je nepouzitelny do tydne

Udelali jsme pro tenhle ucel server, pocitace se bootuji z diskety (je na ni jen sitovy zavadec, takze to jde velice rychle, zadne natahovani jadra... z diskety). Disketu mame proto, ze deticky si krome internetu na pocitacich hraji i s malovanim ve windows a nejake drobne hry a tuto moznost jsme jim chteli zachovat (do internetu nemuzou, protoze jsou pripojeni v samostatne sitovce toho serveru). Cele je to zalozene na debianu + ltsp, podrobnosti v mem blogu http://rsaf.paskov.cz/cms/archives/7-Tueoak-do-koly-aneb-LTSP-na-Z-Paskov.html (jsou to spise moje instalacni poznamky nez navod pro verejnoust)

[Ľubomír Host]

Stretol sa niekto s takym klientom, ktory nevie pouzit PXE resp. tftpboot, ale snazi sa bootovat protokolom RPL?

Nejako som sa dopatral a dopracoval k tomu, ze v som na serveri Debian/testing nainstaloval apt-get install rpld memtest86

rpld - RPL/RIPL remote boot daemon
memtest86 - A thorough real-mode memory tester

... a ked som to nakonfiguroval, spustil sa na diskless klientovi memory tester. Super.

Lenze ja by som chcel nabootovat Linux kernel 2.6.x, ale to mi nejako odmieta. Poradi niekto, ako nakonfigurovat rpld daemon, aby sa to nastartovalo?

Nejaka cesta sa ukazuje byt cez natiahnutie tftp bootloadera a pokracovat klasicky cez tftpboot (ten mi uz funguje, rovnako NFS root pripojeny read-only). Ale neviem v akom formate ma byt, skusal som strasne vela konfiguracii ...

Snazil som sa nieco vyklikat na http://rom-o-matic.net, ale pre sietovku via rhine (presnejsi typ zatial neviem) mi to nejako nefungovalo.

Diik za kazdu radu

P.S.: patchnute startovacie skripty pre rpld mozem dodat.

[petr_p]

Ja se dela takovy screenshot SETUPu? Podle toho kurzoru bych to typoval ne nejaky emulator v xtermu. Jak jste ziskal kod BIOSu?

[Ondar]

To je tajemnstvi . Ne presměroval jsem konsoli na seriový port a na ten se připojil z jiného počítače.

[gazdik.v]

Vie mi niekto napísať, ako treba spravit tie obrazy tých bootovacích systémov, ktoré umiestnim na sever? Ďakujem.

[mck]

bude pokracovanie? ;)

[kada]

Používám server se Suse 10.1, funguje na něm DHCP, Samba, TFTP. Na clientech mám nastaveno bootování z LAN, vytvořil jsem si image win98, která se úspěšně zavede na clientu pomocí pxelinux.0. Kvůli 32 bitové podpoře bych potřeboval nabootovat winpe. Četl jsem na anglickýh forech několik možností, ale žádná mi nejela. Ta poslední skončila u toho, že se zavede startrom.0, najde winnt.sif, ale nemůže najít SetupSourceDevice v SetupData. Změnil jsem cesty, ale furt nic... Nevíte jak by se to nechalo zprovoznit respektive nemáte nějaký vyzkoušený návod jak bootování realizovat? díky moc za nápady