Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Ze serveru potřebujeme na stanici dostat dvě věci: uživatelův domácí adresář (/home) a seznam uživatelů s hesly. K prvnímu nám poslouží NFS (Network File System) a k druhému NIS (Network Information Service). Dříve se používalo označení YP (Yellow Pages) a dodnes je to patrné z názvu programů. Pro tento účel by šly použít i modernější technologie jako je LDAP, PAM atd. My se ale budeme zabývat NISem.
Co je NFS, snad není potřeba sáhodlouze popisovat, takže jen ve zkratce. Je to unixový síťový filesystém, která podporuje uživatelská práva ve formátu UGO (User Group Other), tedy to, co známe z Linuxu. Na rozdíl od většiny ostatních protokolů (FTP, SMB, ...) je to bezestavový protokol. Neexistuje nic jako navázané spojení, přihlašování se apod. Klient pouze pošle na server požadavek, např. "vylistuj ./", a server mu odpoví. Pokud je klient nečinný, vůbec nevadí, pokud server odpojíme nebo restartujeme, klient si toho prakticky ani nevšimne. Běda však, pokud pracujeme na stanici s /home přes NFS a server se odpojí - systém doslova zamrzne pod rukama. Po nahození serveru se vše rozjede bez problémů.
NIS je klient/server systém pro zpřístupnění dat ze serveru na klienty. Alespoň taková je obecná definice. Postupně se ale vyprofiloval do systému, který zpřístupňuje data související s přihlašováním, hesly apod. Konkrétně jsou to tyto soubory (přesněji mapy):
ls /var/yp/domena.tld/
group.bygid
group.byname
hosts.byaddr
hosts.byname
mail.aliases
netid.byname
passwd.byname
passwd.byuid
protocols.byname
protocols.bynumber
rpc.byname
rpc.bynumber
services.byname
services.byservicename
Jak je vidět, řada souborů se exportuje vícekrát; rozdíl je v interním řazení položek.
Cílem NIS serveru je exportovat uživatelská jména a hesla ze serveru na stanice tak, aby se na stanici mohl přihlásit uživatel, který tam nemá lokální účet - obdoba přihlašování do domény u Windows.
NFS vyžaduje podporu v jádře. Distribuční jádra ji snad mají všechny a pokud ne, tak ji stačí dokompilovat. Jsou tam volby "NIS server" a "NIS klient" a vedle toho ještě zapnutí podpory NFS v3. Verze 3 je zastaralá už teď, takže určitě zapnout. V posledních jádrech nebo v -mm, -ac apod. by už snad měl být NFS v4. Dále je potřeba několik balíčků do systému. V textu budu popisovat situaci, kde klient je slackware-current a server je Red Hat 9.0. Je potřeba nainstalovat služby "portmap" a "nfs".
Nastavení, které se bude exportovat (neboli sdílet) je v /etc/exports:
cat /etc/exports
/home 192.168.5.143/255.255.255.255(rw,no_root_squash,sync)
Syntaxe je následující:
/home
192.168.5.143/255.255.255.255
rw
no_root_squash
sync
NFS nemá žádné vlastní bezpečnostní mechanismy (vyjma squashování UID/GID), jako je jméno a heslo. Adresář může připojit každý, kdo se nachází v rozsahu povolených IP adres. Pokud to chcete povolit pro celou síť, asi použijete 192.0.0.0/255.0.0.0.
Squashování UID/GID znamená, že pokud se na adresář snaží přistoupit user s UID 100, tak na NFS serveru bude mít UID 65435. UID se překlopí ke konci rozsahu. Stejně to funguje i pro GID. Lze nastavit i konkrétní UID číslo, na které se budou všichni klienti přemapovávat. Tento bezpečnostní mechanismus lze využít při vytváření public adresáře, ale pro nás je to nepoužitelné. NFS rozlišuje mezi squashováním obyčejných uživatelů (all_squash) a roota (no_root_squash). Squashování pro uživatele je ve výchozím nastavení vypnuté a pro roota zapnuté. Já osobně jsem squashování pro roota vypnul, abych se jako lokální root na stanici dostal do všech složek na serveru, nicméně to není nezbytně nutné a samozřejmě to představuje jisté bezpečnostní riziko. Pokud by se k adresáři připojil někdo, kdo má na své stanici roota, získá tak rootovský přístup ke všem home adresářům.
Nyní můžeme NFS server pokusně spustit:
service portmap start Starting portmapper: [ OK ] service nfs start Starting NFS services: [ OK ] Starting NFS quotas: [ OK ] Starting NFS daemon: [ OK ] Starting NFS mountd: [ OK ]
Pokud vše dobře dopadne, nastavte automatické spouštění služeb portmap a nfs při bootu.
Potřebujeme balíčky "nfs-utils" a "portmap".
Připojování NFS adresáře se nastavuje klasicky v
/etc/fstab
:
192.168.1.2:/home /home nfs defaults 0 0
Syntaxe je následující:
192.168.1.2
/home
/home
nfs
defaults
0 0
U klienta si lze pohrát s celou řadou parametrů. Vedle standardního "defaults" mohou mít zásadní vliv na rychlost spojení, nicméně nelze dát žádný obecný návod - musíte prohledat diskuze a zkoušet. How-to doporučuje parametry "hard,intr".
Zkusíme připojit /home
na stanici. Na pokus se hodí buď
testovací stroj, kde není žádný uživatel mimo roota, nebo připojovat do
jiného adresáře, např /serverhome
. Měly by být vidět všechny
adresáře uvnitř i se správnými UID a GID; prozatím ale pouze jako čísla,
protože na stanici nejsou uživatelé s těmito UID a GID.
/etc/rc.d/rc.portmap start Starting RPC portmapper: /sbin/rpc.portmap /etc/rc.d/rc.nfsd start Starting NFS services: /usr/sbin/exportfs -r /usr/sbin/rpc.nfsd 8 /usr/sbin/rpc.mountd /usr/sbin/rpc.lockd /usr/sbin/rpc.statd mount /home
Pokud vše dobře dopadne, nastavte automatické spouštění služeb portmap
a nfs při bootu. Adresář /home
se bude připojovat sám.
Více o NFS lze najít v Linux NFS-HOWTO.
V druhém díle bude práce dokončena nastavením NIS na serveru a u klienta a instalací LSTP.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jake vyhody prinese popisovane reseni oproti pouziti LDAP+PAM nebo navic s autentizaci pres Kerberos?
Myslim, ze LDAP je bezpecnejsi a lze ho vyuzit pro sdileni uzivatele ve vice prostredich. NIS je mozna lepsi na sdileni jinych udaju, nez jsou zrovna uzivatele.
S parametry mountu si chce trochu pohrat, hlavne s velikosti cache (rsize=8192,wsize=8192) nastavuje read/write buffer na 8K, ale optimalni parametry fakt nevim, tohle je z manualu...Já mám u tlustýho klienta rsize i wsize nastavený na 1024, při 8k i 4k se to kousalo. Je to voodoo...
/home
.
Problém je v tom, že by to mělo jet (klient) jak pod Linuxem, tak pod Windowsem. Mělo by to podporovat práva. Identifikaci jménem/heslem (nebo třeba kerberem). Plus by byl šifrovaný kananál pro data. A aby to nebylo vázáno na adresy (chtěl bych se připojovat z domu, ze školy, z kavárny, prostě odkudkoli).
Díval jsem se na OpenAFS
, ale bohužel mám jádro 2.6
, což jaksi nezkousl.
Díval jsem se ještě na Intermeezo
, ale ten se mi nějak nezamlouval (nebo jsem ho špatně pochopil :().
Díky za jakoukoli radu.