Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Možná se vám stalo, že máte doma počítač na kterém pracujete a zároveň nějaký starší stroj, který už není téměř k ničemu, nemá disk a ani s pamětí to není nijak slavné. A také se vám možná stalo, že jste na tom slušnějším počítači potřebovali pracovat a zaráz ještě synek musel psát nějaký referát do školy. I byl nucen se vrátit k papíru a tužce, abyste mohli vy zatím živit rodinu.
Jiný případ je podstatně zajímavější. Zařizujete středně velkou kancelář a vybavujete ji osobními počítači. Každý počítač musí mít relativně slušný procesor, spoustu paměti a velký disk, aby nakonec nedělal nic jiného než čekal na sekretářku, která na něm nikdy nespustí nic jiného než textový procesor. Podobný případ bude počítačové centrum třeba pro knihovnu. Tak jak to všechno zlevnit?
Řešení obou problémů přichází s Linuxem (či s jakýmkoliv jiným UNIX-like systémem) a jeho nasazením v roli terminálového serveru. Proboha, co to je? Zjednodušeně: Investujete peníze do jednoho stroje, který bude mít pouze trochu více paměti a ostatní stanice budou levné, bezdiskové s nevýkonným procesorem (prostě ty, co se vám válí ve skříni a nejsou na nic dobré).
Nasazení tohoto řešení je vhodné především pro menší síť. Předpokládejme onu zmiňovanou kancelář o dvaceti pracovních stanicích s jedním serverem. Požadujeme takovou oblast nasazení, která má nízké nároky na zobrazování. Nepočítejme tedy s tím, že na každé stanici poběží film. Ani pro DTP studio by to nebylo vhodné řešení. Budeme tedy předpokládat aplikace nepůsobící velkou zátěž pro zobrazování (textové editory, běžné kancelářské aplikace,browsery, poštovní klienti).
Druhým požadavkem bude počítačová síť. V tomto případě si vystačíme i s 10Mb Ethernetem. Jako vhodný model pro tuto nízkopropustnou síť se jeví 100Mb připojení serveru ke switchi a odsud dále 10Mb linky. Zkoušet propojení 10Mbpouze s huby nemá valný smysl. Velice rychle dochází k zahlcení sítě. Musíme si uvědomit, že po síti projde opravdu každé klepnutí klávesy a každé zobrazení okna na monitoru klienta.
Kromě síťových karet pak potřebujeme u každé stanice 64 MB paměti. Je to hodnota získaná empiricky. U stanic s menší velikostí je občas potřeba zaswapovat a naproti tomu větší paměť je většinou zbytečná. Jako spodní hranici doporučuji 32 Mb paměti. A proč stačí tak málo paměti? Na každé stanici poběží pouze linuxové jádro a X server. Všechny ostatní aplikace poběží na serveru. Jako procesor stačí bez potíží libovolné pentium.
Nároky na procesor a disky serveru není možné tak lehce stanovit. Velmi se liší podle požadovaného využití. Zmínit se můžeme o paměti. Předpokládejme, že každý uživatel bude mít spuštěný X server, Phoenix a OpenOffice.org. Díky mechanismu sdílení paměťových stránek dojdeme k tomu, že valná většina kódu bude opravdu sdílená a pro každého uživatele budeme potřebovat zhruba 50 MB paměti. Při dvaceti uživatelích to bude dělat 1 GB + sdílené prostředky. Řekněme, že tedy 1.5 GB by mělo pro náš případ stačit. Upozorňuji, že toto jejen ukázkový příklad a hodnoty jsou opravdu pouze přibližné. Pro správné zvolení velikosti paměti je třeba udělat analýzu předpokládaného provozu a z ní vycházet.
Spíše omezenou oblastí použití bude nasazení TS v první zmiňované situaci - domácí síť. V případě spojení pouze dvou počítačů dokonce ušetříme na síťových kartách - propojíme je paralelním kabelem. Jeho rychlejší variantu podporovanou linuxovým jádrem si předvedeme později.
Linux Terminal Server Project je sada programů, které zjednodušují přípravu a údržbu terminálového serveru na maximální možnou míru. V současné době se jedná o nejpropracovanější a nejsnadněji použitelný balík tohoto typu. Ostatně na stránkách projektu uvidíte spoustu firem a dokonce i nějakou školu. Všichni uvedení si prý nemohou LTSP vynachválit. Já jsem s tímto projektem také velmi spokojen. Za dva roky jsem nenarazil na větší problém. Navíc je vše opravdu lehce ovladatelné. A co nám tento produkt nabízí?
Pro ty, kteří chtějí věci porozumět opravdu do hloubky, doporučuji celý terminálový server rozchodit ručně (také jsem tím prošel). Ovšem pro tu zbývající většinu, která potřebuje, aby systém fungoval za co nejmenších duševních investic je zde LTSP.
Takže tu první skupinu odkazuji například na Thinclient-HOWTO a vy ostatní vydržte do příště, kdy se společně pustíme do instalace LTSP pěkně krok po kroku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.Dulezite je pustit je Xserver a ne nejakou spoustu nesmyslu.
Problem je ze clovek musi pro kazdeho klienta na centralnim pocitaci spustit Xvnc server, a bylo by asi potreba mnozstvim skriptu a obezlicek docilit vzdaleneho prihlasovani vice uzivatelu. V {x,g,k}dm je toto vse jiz hotove.
Nezkousel nekdo VNC takto nasadit?
HP malo na to riešenie až pre štyroch používateľov.
vid.
http://www.pcworld.com/news/article/0,aid,116899,00.asp
http://h20247.www2.hp.com/PublicSector/cache/120038-0-0-195-121.html
Kľúčové slová sú HP 441.