Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Na Red Hatu je potřeba mít nainstalovaný balíček "ypserv" a
"nis-utils". Nastavení je v souboru /etc/ypserv.conf
, ale já
osobně jsem v něm nemusel změnit ani řádek. Dále je potřeba nastavit
NIS-doménu, ta je v Red Hatu v /etc/sysconfig/network
;
přidejte řádek NISDOMAIN:
cat /etc/sysconfig/network
NETWORKING=yes
HOSTNAME=server.domena.tld
GATEWAY=192.168.1.1
NISDOMAIN=domena.tld
Pak ještě do /var/yp/ypservers
dejte celé hostname NIS
serveru:
cat /var/yp/ypservers
server.domena.tld
Nakonec ve /var/yp/Makefile
nastavte proměnnou ALIASES
podle toho, jaký používáte poštovní server, a kde máte soubor
aliases
. V
mém případě /etc/postfix/aliases
. Je také možné použít
symlink /etc/alises
.
Nyní můžeme provést sestavení NIS databáze:
/usr/lib/yp/ypinit -m
Zkusíme ještě updatovat NIS databázi. Tento update je nutný pro
promítnutí změn z lokálních souborů (/etc/passwd
, ...) do NIS databáze.
cd /var/yp/
make
gmake[1]: Entering directory `/var/yp/domena.tld'
Updating passwd.byname...
Updating passwd.byuid...
Updating group.byname...
Updating group.bygid...
Updating netid.byname...
gmake[1]: Leaving directory `/var/yp/domena.tld'
Pokud vše dobře dopadne, nastavte, aby se služby ypserv a yppasswd spouštěly při startu. Yppasswd slouží ke změnám hesla ze stanice. Změna hesla ze stanice se vlastně provádí síťově a právě démon yppasswd to obhospodařuje na serveru.
Na stanici je potřeba nainstalovat balíček "yptools". Nastavení je v několika souborech:
cat /etc/defaultdomain
domena.tld
a
cat /etc/yp.conf
domain domena.tld server 192.168.1.2
V souvislosti s /etc/yp.conf
jsem objevil chybu. Nevím,
kdo nebo co, ale pokaždé při bootu bylo v tomto souboru:
domain domena.tld broadcast
Název domény byl správně, ale namísto
server 192.168.1.2
tam bylo broadcast
.
Zřejmě by to fungovalo v případě, že by NIS server byl na lokálním
subnetu. Ale to není můj případ, a tak jsem tuto chybu obešel následujícím
kódem, která se spouští v /etc/rc.d/rc.inet2
ještě před
připojováním NIS serveru:
echo "Soucasny stav yp.conf:"
cat /etc/yp.conf
echo "Zapisuji spravny yp.conf."
echo "domain domena.tld server 192.168.1.2" > /etc/yp.conf
Data z NIS serveru pak připojíme takto:
/etc/rc.d/rc.yp
Interně se spouští program ypbind.
Funkčnost NISu ověríme takto:
ypcat passwd.byname
Začne se vypisovat soubor passwd, který je na serveru. Všimněte si,
že je jednak seřazený jinak než originál, a zadruhé jsou uvnitř i
kryptovaná hesla. NIS vznikl původně na Solarisu, dávno před vznikem
nějakého /etc/shadow
. V how-to se dokonce doporučuje na
serveru stínová hesla zrušit, nicméně v mém případě to nečinilo sebemenší
potíže. Zřejmě mám novější verzi, než je popisovaná v how-to.
O démonu yppasswd jsme již mluvili. Síťovou změnu hesel na straně klienta zajišťuje nečekaně program yppasswd. Doporučuje se nahradit jím stávající passwd, práce je s ním identická.
mv /usr/bin/passwd /usr/bin/passwd.old
ln /usr/bin/yppasswd /usr/bin/passwd -s
Dále je potřeba nastavit soubor /etc/nsswitch.conf
. Tam se
definuje, která data půjdou z lokálu, a která z NIS serveru. Obsah tohoto
souboru je v mém případě následující:
cat /etc/nsswitch.conf passwd: nis files shadow: nis files group: nis files hosts: files dns nis services: files nis networks: files nis protocols: files nis rpc: files nis ethers: files nis netmasks: files nis bootparams: files nis netgroup: files nis publickey: files nis automount: files nis aliases: files nis
A jako poslední věc doplníme do /etc/passwd
a
/etc/group
virtuální uživatele a skupiny z NISu. Některé
řádky jsem vynechal, ale jedná se o zcela standardní soubory ze standardní
instalace, jediný rozdíl je v posledním řádku. Záznamy, které jsou v
těchto souborech, mají zřejmě vyšší prioritu než data z NISu; minimálně
root má stále heslo z lokálu a ne ze serveru.
cat /etc/passwd
root:x:0:0::/root:/bin/bash
bin:x:1:1:bin:/bin:
daemon:x:2:2:daemon:/sbin:
...
...
sshd:x:33:33:sshd:/:
gdm:x:42:42:GDM:/var/state/gdm:/bin/bash
pop:x:90:90:POP:/:
nobody:x:99:99:nobody:/:
+::::::
a>
cat /etc/group
root::0:root
bin::1:root,bin,daemon
daemon::2:root,bin,daemon
...
...
nobody::98:nobody
nogroup::99:
users::100:
console::101:
+:::
Nyní zkuste restartovat počítač a přihlásit se jako nějaký uživatel, který je na serveru. Pokud to jde, můžete si pogratulovat. Zkuste ještě, jestli funguje změna hesla, a hotovo.
Více o NIS lze najít na http://www.linux-nis.org/ a v The Linux NIS(YP)/NYS/NIS+ HOWTO.
LTSP není třeba představovat. Ale jestli se ptáte, proč to sem motám, tak proto, že v práci (střední škola) máme server, kde jsou domácí adresáře, ale provozovat LTSP server by už nezvládl, a tak jsem výše zmíněným způsobem stvořil aplikační server.
Přesněji řečeno, prozatím to běží na mém osobním kompu, který serveru nesahá ani po kolena. Mimochodem, víte, že z grantů ministerstva školství musí jít minimálně 50 % peněz na nákup softwaru? Takže když chci server za 100 000 Kč, tak musím najít SW za dalších 100 000 Kč. A asi jste v televizi už slyšeli, co se děje, když někdo použije grant na něco jiného, než byl určen. Nemám slov...
No a na tento "aplikační server" jsem nainstaloval LTSP. Článků už bylo napsáno dost, takže jen v rychlosti.
LTSP vyžaduje minimálně 3 služby: tftp, dhcp a nfs. Přes tftp se nahrává jádro na klienta, DHCP rozdává klientům IP adresy a přes NFS se exportuje root filesystém pro klienta. DHCP samozřejmě vůbec nemusí být na LTSP serveru, může být na jakémkoliv počítači v subnetu.
Funkční konfigurace DHCP pro jednoho LTSP klienta:
cat /etc/dhcpd.conf option domain-name "domena.tld"; option domain-name-servers 192.168.1.2; option netbios-name-servers 192.168.1.2; ddns-update-style none; option subnet-mask 255.0.0.0; default-lease-time 43200; max-lease-time 518400; option root-path "10.0.0.1:/opt/ltsp/i386"; subnet 192.168.5.0 netmask 255.255.255.0 { not authoritative; } subnet 10.0.0.0 netmask 255.0.0.0 { option broadcast-address 10.255.255.255; range dynamic-bootp 10.0.0.100 10.0.0.254; option routers 10.0.0.1; use-host-decl-names on; option log-servers 10.0.0.1; host xklient { hardware ethernet 00:30:4f:07:af:01; fixed-address 10.0.0.2; # next-server 10.0.0.254; # urcuje TFTP server, je odlisny od "routers" filename "/tftpboot/lts/vmlinuz.ltsp"; } }
Zmínil bych snad jen parametr next-server
. LTSP standardně
hledá TFTP server na IP adrese brány subnetu
option routers 10.0.0.1;
. Tato direktiva zařídí, že
jako TFTP server se použije 10.0.0.254. V tomto konkrétním případě ale
není potřeba.
TFTP server se spustí příkazem:
/usr/sbin/in.tftpd -l /
Root filesystém bezdiskového klienta vyexportujeme takto:
cat /etc/exports
/opt/ltsp/i386 10.0.0.0/255.0.0.0(ro,no_root_squash,sync)
Osobně doporučuji použít instalační program LTSP k nainstalování balíčků, ale konfiguraci služeb si udělat ručně. Na LTSP serveru nutně musí být jen NFS. DHCP může být kdekoliv na subnetu a TFTP v podstatě také. Cílem tohoto článku není instalace LTSP, krom toho je dost jednoduchá, takže vás odkáži jen na následující odkazy:
Více o LTSP lze najít zde:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: