Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »V tomto článku, který volně navazuje na spíše obecný popis chroot prostředí v Linuxu, bych vám rád přestavil program Jail (Jail Chroot Project), který dokáže velice usnadnit vytváření a provozování chrootovaných aplikací a uživatelů.
Program je šířen pod licencí GNU a byl napsán v jazyku C. Základní skripty byly vytvořeny s pomocí bashe a perlu. Jail byl otestován na systémech Linux, Solaris, IRIX a FreeBSD (podle autora bude nejspíše fungovat v jakémkoliv unixovém systému). Napsal jej španělský "computer engineer" Juan Manuel Casillas. Odkazy na domovské stránky projektu jsou uvedeny níže. Na nich též najdete originální dokumentaci, ze které jsem čerpal pro tento článek.
V dalším textu budu předpokládat, že máte alespoň matnou přestavu o tom, co to chroot prostředí v Linuxu je, pokud ne, pak se podívejte na článek, ve kterém jsem o tom něco málo sepsal.
Pojďme se již konečně podívat, k čemu je vlastně program Jail dobrý a proč ho používat. Pokud to vezmeme trošinku oklikou, pak lze říci, že při chrootování nějakého programu je zřejmě nejtěžší správně určit všechny knihovny a soubory, které tento program potřebuje. A právě tu nastupuje program Jail, který dokáže automaticky "vybrat" všechno, co je potřeba a zkopírovat to na určené místo. Samozřejmě musím podotknout, že vše, co program Jail umí, lze provádět i "ručně", ale to v mnoha případech není vůbec jednoduché, takže proč si to neulehčit, že?
Instalace je velice rychlá a jednoduchá, stáhnete si klasický tarball se samotným programem, který má pouhých asi 30 KiB, rozbalíte jej a přepnete se do něj:
tar xfz jail_1.9.tar.gz
|
Pak můžete v adresáři src editovat soubor Makefile, ve kterém, mimo jiné, jde nastavit pro jaký "Unix" bude program kompilován (viz výše, např. Linux, Solaris ...), dále adresář, do kterého se program nainstaluje atd. Až budete spokojeni, pak obvyklým příkazem (stále v adresáři src)
make
|
program zkompilujete a příkaz
make install
|
zajistí instalaci, která se standardně provede do adresáře /usr/local.
Jelikož doufám, že vše proběhlo v pořádku, můžeme si ukázat, jak se s Jailem pracuje (jistě netřeba dodávat, že vše provádíme jako root). Pro uživatelskou práci slouží několik v Perlu napsaných skriptů (jsou tři a všechny si předvedeme v akci).
Prvním (možná spíš nultým) krokem je vytvoření adresáře, ve kterém budeme chroot prostředí provozovat (a který bude "novým kořenem"). Tento adresář může být v podstatě kdekoliv, takže např.:
mkdir /chroot
|
Dalším krokem je vytvoření tzv. základního prostředí s několika speciálními soubory (např. etc/passwd, dev/null, atd.). K tomuto slouží příkaz mkjailenv, takže např.:
/usr/local/bin/mkjailenv /chroot
|
Výstup příkazu vypadá takto:
mkjailenv
|
V této chvíli máme připraveno prostředí, které je ale zatím celkem k ničemu, protože v něm ještě není žádný software. Přidání základního balíku programů a k nim závislých knihoven a speciálních souborů provedeme příkazem addjailsw zadaným bez parametrů.
/usr/local/bin/addjailsw /chroot
|
Pro ukázku přikládám zkrácený výpis z mého počítače:
addjailsw
|
V této chvíli by již mělo být chroot prostředí plně funkční, můžeme to hned otestovat:
chroot /chroot
|
Pozn.: Můj první pokus skončil na hlášce "chroot: /bin/bash nelze provést: není souborem ani adresářem". V takovém případě ručně napravíme, co se programu zřejmě nepodařilo:
cp /bin/bash /chroot/bin
|
Potom by již mělo být vše v pořádku.
Protože nyní máme vytvořeno základní prostředí, tak si ukážeme (a vyzkoušíme) přidávání dalších programů, které je velmi snadné (narozdíl od chrootování, které se dělá "ručně"). K této činnosti opět slouží příkaz addjailsw, kterému, ale zadáme parametr -P a název programu, který má být do chroot prostředí převeden. Pokud se např. rozhodneme chrootnout interpret jazyka Perl, příkaz bude vypadat takto:
/usr/local/bin/addjailsw /chroot -P perl
|
Myslím, že netřeba přidávát výpis, ale každopádně se nelekněte případných hlášek o přepisování souborů, které tam již vytvořily předchozí příkazy a po projetí prográmku si vyzkoušejte jestli vše funguje:
chroot /chroot
|
Další užití programu Jail je chrootování uživatelů. Jail v tomto případě slouží jako logovací nástroj a pracuje jako "wrapper" na uživatelský shell. Takže pokud se dotyčný uživatel přihlásí, je Jail spušten a chroot prostředí je aktivováno.
Nejdříve je třeba založit uživatele v normálním (tzn. ne chroot) systému. Můžeme to udělat ručně, editací souboru /etc/passwd nebo použít příkaz adduser (useradd).
Následně spustíme příkaz addjailuser, který edituje chrootovaný /etc/passwd a také vytváří chrootovaný domovský adresář. Např.:
/usr/local/bin/addjailuser /chroot /home/pepa /bin/bash pepa
|
Parametry jsou následující:
Náš ukázkový výstup by měl vypadat takto:
addjailuser
|
To ale není vše. Aby to fungovalo tak, jak si přejeme, je třeba ručně upravit ne-chrootovaný /etc/passwd. Původní záznam, který vypadá nějak takto:
pepa:x:507:507::/home/pepa:/bin/bash
|
upravíme tak, že změníme domovský adresář na adresář, který bude kořenem pro uživatele v chroot prostředí a výchozí shell, kde nastavíme program jail:
pepa:x:507:507::/chroot:/usr/local/bin/jail
|
Tak a teď už je konečně uživatel pepa chrootovaný (pro jistotu si to ověřte
).
Podle mých zkušeností program Jail funguje spolehlivě a jeho používání je velmi jednoduché. Pokud ale přeto narazíte na problém, zkuste se podívat na na tuto stránku, na které najdete diskuzní fórum, ve kterém vám poradí buď ostatní uživatelé nebo přímo Juan (autor programu).
Závěrem nezbývá než dodat, že program Jail dokáže velice zjednodušit vytváření chroot prostředí a přidávání do něj jak uživatelů tak aplikací. Dalo by se skoro říci, že s jeho pomocí je chrootnutí nějakého programu či uživatele v podstatě triviální záležitost (na rozdíl od ručního chrootování). Doufám, že vás článek alespoň trošku zaujal a případně vám bude užitečný v praxi. Máte-li připomínky či nápady neváhejte a svěřujte se v diskuzi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
jailkit příkaz pro použití jk_init -j. Je to pak tedy trochu jinak než je výše popisováno v návodu. Přesto jako "námět" se mi článek líbí.
/lib/ld-linux.so.2, no holt ten jail moc inteligentni neni, kdyz neumi ani korektne pouzit ldd...