Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
V tomto článku, který volně navazuje na spíše obecný popis chroot prostředí v Linuxu, bych vám rád přestavil program Jail (Jail Chroot Project), který dokáže velice usnadnit vytváření a provozování chrootovaných aplikací a uživatelů.
Program je šířen pod licencí GNU a byl napsán v jazyku C. Základní skripty byly vytvořeny s pomocí bashe a perlu. Jail byl otestován na systémech Linux, Solaris, IRIX a FreeBSD (podle autora bude nejspíše fungovat v jakémkoliv unixovém systému). Napsal jej španělský "computer engineer" Juan Manuel Casillas. Odkazy na domovské stránky projektu jsou uvedeny níže. Na nich též najdete originální dokumentaci, ze které jsem čerpal pro tento článek.
V dalším textu budu předpokládat, že máte alespoň matnou přestavu o tom, co to chroot prostředí v Linuxu je, pokud ne, pak se podívejte na článek, ve kterém jsem o tom něco málo sepsal.
Pojďme se již konečně podívat, k čemu je vlastně program Jail dobrý a proč ho používat. Pokud to vezmeme trošinku oklikou, pak lze říci, že při chrootování nějakého programu je zřejmě nejtěžší správně určit všechny knihovny a soubory, které tento program potřebuje. A právě tu nastupuje program Jail, který dokáže automaticky "vybrat" všechno, co je potřeba a zkopírovat to na určené místo. Samozřejmě musím podotknout, že vše, co program Jail umí, lze provádět i "ručně", ale to v mnoha případech není vůbec jednoduché, takže proč si to neulehčit, že?
Instalace je velice rychlá a jednoduchá, stáhnete si klasický tarball se samotným programem, který má pouhých asi 30 KiB, rozbalíte jej a přepnete se do něj:
tar xfz jail_1.9.tar.gz
|
Pak můžete v adresáři src
editovat soubor Makefile
, ve kterém, mimo jiné, jde nastavit pro jaký "Unix" bude program kompilován (viz výše, např. Linux, Solaris ...), dále adresář, do kterého se program nainstaluje atd. Až budete spokojeni, pak obvyklým příkazem (stále v adresáři src
)
make
|
program zkompilujete a příkaz
make install
|
zajistí instalaci, která se standardně provede do adresáře /usr/local
.
Jelikož doufám, že vše proběhlo v pořádku, můžeme si ukázat, jak se s Jailem pracuje (jistě netřeba dodávat, že vše provádíme jako root). Pro uživatelskou práci slouží několik v Perlu napsaných skriptů (jsou tři a všechny si předvedeme v akci).
Prvním (možná spíš nultým) krokem je vytvoření adresáře, ve kterém budeme chroot prostředí provozovat (a který bude "novým kořenem"). Tento adresář může být v podstatě kdekoliv, takže např.:
mkdir /chroot
|
Dalším krokem je vytvoření tzv. základního prostředí s několika speciálními soubory (např. etc/passwd
, dev/null
, atd.). K tomuto slouží příkaz mkjailenv
, takže např.:
/usr/local/bin/mkjailenv /chroot
|
Výstup příkazu vypadá takto:
mkjailenv
|
V této chvíli máme připraveno prostředí, které je ale zatím celkem k ničemu, protože v něm ještě není žádný software. Přidání základního balíku programů a k nim závislých knihoven a speciálních souborů provedeme příkazem addjailsw
zadaným bez parametrů.
/usr/local/bin/addjailsw /chroot
|
Pro ukázku přikládám zkrácený výpis z mého počítače:
addjailsw
|
V této chvíli by již mělo být chroot prostředí plně funkční, můžeme to hned otestovat:
chroot /chroot
|
Pozn.: Můj první pokus skončil na hlášce "chroot: /bin/bash nelze provést: není souborem ani adresářem". V takovém případě ručně napravíme, co se programu zřejmě nepodařilo:
cp /bin/bash /chroot/bin
|
Potom by již mělo být vše v pořádku.
Protože nyní máme vytvořeno základní prostředí, tak si ukážeme (a vyzkoušíme) přidávání dalších programů, které je velmi snadné (narozdíl od chrootování, které se dělá "ručně"). K této činnosti opět slouží příkaz addjailsw
, kterému, ale zadáme parametr -P
a název programu, který má být do chroot prostředí převeden. Pokud se např. rozhodneme chrootnout interpret jazyka Perl, příkaz bude vypadat takto:
/usr/local/bin/addjailsw /chroot -P perl
|
Myslím, že netřeba přidávát výpis, ale každopádně se nelekněte případných hlášek o přepisování souborů, které tam již vytvořily předchozí příkazy a po projetí prográmku si vyzkoušejte jestli vše funguje:
chroot /chroot
|
Další užití programu Jail je chrootování uživatelů. Jail v tomto případě slouží jako logovací nástroj a pracuje jako "wrapper" na uživatelský shell. Takže pokud se dotyčný uživatel přihlásí, je Jail spušten a chroot prostředí je aktivováno.
Nejdříve je třeba založit uživatele v normálním (tzn. ne chroot) systému. Můžeme to udělat ručně, editací souboru /etc/passwd
nebo použít příkaz adduser
(useradd
).
Následně spustíme příkaz addjailuser
, který edituje chrootovaný /etc/passwd
a také vytváří chrootovaný domovský adresář. Např.:
/usr/local/bin/addjailuser /chroot /home/pepa /bin/bash pepa
|
Parametry jsou následující:
Náš ukázkový výstup by měl vypadat takto:
addjailuser
|
To ale není vše. Aby to fungovalo tak, jak si přejeme, je třeba ručně upravit ne-chrootovaný /etc/passwd
. Původní záznam, který vypadá nějak takto:
pepa:x:507:507::/home/pepa:/bin/bash
|
upravíme tak, že změníme domovský adresář na adresář, který bude kořenem pro uživatele v chroot prostředí a výchozí shell, kde nastavíme program jail:
pepa:x:507:507::/chroot:/usr/local/bin/jail
|
Tak a teď už je konečně uživatel pepa chrootovaný (pro jistotu si to ověřte ).
Podle mých zkušeností program Jail funguje spolehlivě a jeho používání je velmi jednoduché. Pokud ale přeto narazíte na problém, zkuste se podívat na na tuto stránku, na které najdete diskuzní fórum, ve kterém vám poradí buď ostatní uživatelé nebo přímo Juan (autor programu).
Závěrem nezbývá než dodat, že program Jail dokáže velice zjednodušit vytváření chroot prostředí a přidávání do něj jak uživatelů tak aplikací. Dalo by se skoro říci, že s jeho pomocí je chrootnutí nějakého programu či uživatele v podstatě triviální záležitost (na rozdíl od ručního chrootování). Doufám, že vás článek alespoň trošku zaujal a případně vám bude užitečný v praxi. Máte-li připomínky či nápady neváhejte a svěřujte se v diskuzi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
jailkit
příkaz pro použití jk_init -j
. Je to pak tedy trochu jinak než je výše popisováno v návodu. Přesto jako "námět" se mi článek líbí.
/lib/ld-linux.so.2
, no holt ten jail moc inteligentni neni, kdyz neumi ani korektne pouzit ldd
...