Portál AbcLinuxu, 7. května 2025 16:34
Serious Sam 3: BFE (Before First Encounter) je jednou ze zajímavých novinek žánru FPS, které v uplynulých měsících rozvířily stojaté vody her na Linuxu. Se Samem se ovšem nesetkáváme na Linuxu poprvé, tak jej pojďme přivítat zpět!
Serious Sam od chorvatské vývojářské firmy Croteam ale není na Linuxu žádným nováčkem. I předchozí epizody této herní série se dočkaly portování na Linux – vezmeme-li to popořadě, šlo o Serious Sam: The First Encounter, dále pak The Second Encounter a nakonec Serious Sam 2. Instalátory ke všem těmto epizodám je možné najít na liflg.org. Nutno poznamenat, že žádný z těchto portů se nikdy nezbavil nálepky „beta“ – přinejmenším v případě SS2 pak beta zanechává spíše dojem nedokončení než jen nedoladění.
Pro ty z nás, co promeškali nedávný výprodej této hry na Steamu, je hra ke koupi za necelých 28 euro. Ke hraní si kromě účtu na Steam přichystejte i grafickou kartu NVIDIA (AMD neozkoušeno) a výkonný procesor. Jak už jsem v diskuzích zde na AbcLinuxu mrzutě komentoval, Serious Sam 3 funguje dosti binárně: buď požadavky hry splňujete a pak nebudete mít žádný problém, nebo je nějakým způsobem nesplňujete a budete mít zoufalý vzhled v kombinaci s neustálým sekáním. Většina her, co jsem kdy na Linuxu hrál, měla poněkud pozvolnější degradaci výkonu a kvality, respektive měl člověk na výběr: buď sekání, nebo špatná kvalita. Tady to budete mít najednou.
Pokud hra ohodnotí jakékoliv ze sledovaných kritérií (výkon CPU, výkon GPU a grafická paměť) označením „LOW“, máte problém. A na opravdu slabých grafikách se s vámi nebude ani bavit; pravděpodobně se nedostanete ani do menu a pokud už se dostanete do hry, nemusí to vypadat tak, jak byste předpokládali.
Pro hru není vůbec podstatný počet jader vašeho procesoru, dle mého pozorování používá jádro jediné, ale to musí být hodně výkonné. Zjistil jsem, že na tom ale hráči na Windows nejsou o moc lépe – i oni považují hardwarovou náročnost této hry za přehnané.
Oficiální minimální požadavky:
Na závěr budete potřebovat i trochu trpělivosti; hra si na disku zabere necelých 5 GB a stažení takového objemu dat ze Steamu trochu trvá (alespoň mně to plnou rychlostí linky nestahuje...).
Hned na rovinu vám povím, že u Serious Sama je příběh naprosto podružná věc. Nelze v něm očekávat nějakou logiku nebo cíl, cosi ale zapotřebí je, abyste měli tušení, kam to vlastně jdete. Rovnou si ale zvykněte, že nikdy nic nevyjde tak, jak bylo plánováno. Helikoptéra, co vás měla nabrat, havaruje, vědec, se kterým jste se měli setkat, je před vašimi zraky popraven nestvůrou a tak podobně. Ale vy takhle dopadnout nesmíte!
Serious Sam se nachází v Káhiře a jeho cílem je zkrátka pozabíjet všechny mimozemské zloduchy, co mu zkříží cestu. Pokud jste hráli předchozí vydání Serious Sama, tak se můžete těšit na své staré známé – mým favoritem je kříčící bezhlavá osoba běžící s bombami v rukou. Ano, mluvíme-li o mimozemšťanech, pak v žádném případě neočekávejte nějaké zelené E. T. mimozemšťany s anténkami. Nepřítel ostatně ani nemusí být z masa a kostí, nedostatkem toho prvního rozhodně trpí mrštný kostlivec. Nedostatkem obojího pak automatické rotačáky se systémem infra senzorů.
Serious Sam se s tím ovšem nepáře a při zabíjení se od základní pistolky rychle propracujete k těžším kalibrům. Pokud preferujete ruční práci, je tu pro vás i „meelee attack“, tedy hezky na férovku utrhnete protivníkovi hlavu/lebku (pokud ji ovšem má), případně mu vytrhnete oko nebo něco na ten způsob. Takto získanou trofej je radno rychle odhodit, protože podle mých zkušeností zlobra okem jeho bratříčka opravdu neumlátíte. K podobnému experimentování člověka spíš motivují trofeje Steam.
Že jde do tuhého, vám vždy napoví to, že případnou tématickou egyptskou hudbu na pozadí nahradí drsný metal. Je to skutečně dobrá nápověda, protože změna hudby nastane i pokud se nepřítel skrývá za betonovým zátarasem nebo se k vám blíží zezadu. Jenže Serious Sam se ničeho nebojí a varování, že se blíží do oblasti se spoustou nepřátel, kterého se mu z vysílačky dostává, nedbá a s vtipem je přechází. A když mu překáží něco opravdu velkého, pak postrádá zábran to jednoduše vyhodit do povětří.
Myslím si, že v tento moment už je všem jasné, že pokud máte potřebu u her přemýšlet nebo snad dokonce něco tvořit, tak pro vás Serious Sam nebude to pravé ořechové. Zde je jedinou strategií vypnout konstruktivní část svého mozku a začít střílet. Abych ale Samovi úplně tak neškodil, tak hra je rozdělena na jednotlivé tématické mise, jež na sebe zpravidla místně plynule navazují. A na konci každé takové mise vás potká nějaký gigantický zmetek, kterého jednou ranou mezi oči maximálně tak více rozzuříte. Právě pro souboje s ním se budete muset probudit a začít přemýšlet, jakým způsobem mu ubrat na zdraví a současně nepřijít o své vlastní. Jít do finálního souboje se zdravím blíže ke stovce než k nule je ale základ.
I v průběhu samotných misí ale budete potkávat novinky nejen ve vašem arzenálu. Někdy jde o nepřátele vyloženě výkonné (určeno kadencí jejich raketometu), jindy vzhledově zajímavé. Polonahé slečny s křídly vás ale rozhodně nevynesou do nebe, když už, tak spíše do pekla. Málem bych ale zapomněl. Kromě střelby je druhotným cílem odhalování různých „secrets“, tedy typicky ukrytých zásob munice, zbraní nebo zdraví. Často vám zůstává ukryta existence těchto secrets, jindy jsou vám vyloženě na očích a záhadou pak je, jakým způsobem je možné k nim vyšplhat. Mnoho hráčů – jak videa na YouTube dokladují – po prvním dokončení hry zkouší hru „zajet“ na čas, a přitom posbírat všechny tyto skryté zásoby. Proto, když si nebudete vědět rady a nedává vám spát, jak se dostat k nablýskanému kanónu, který máte na očích, a přesto je vám nedostupný, hledejte nápovědu právě tam.
Potěší, že si hru můžete neomezeně často ukládat, a tedy nevyjde-li to poprvé, tak podruhé už snad ano. A pokud se prostřílíte až ke konci hry a stále to pro vás bude málo, vězte, že vyšel datadisk zvaný „Jewel of the Nile" (za 6,99 €). Ten vám přidá tři mise navíc a nové zajímavé zbraně.
Serious Sam asi není zrovna hrou, která by vás napadla v souvislosti s multiplayerem u stříleček. Ačkoliv tedy na legendy jako Quake, Counter Strike nebo Unreal Tournament nemá, je to stále něco, co si s kamarády můžete vychutnat. S kamarády říkám schválně, protože SS3 se nedá označit za zrovna populární online hru. Nechybí ale běžné typy hry jako Deathmatch nebo Capture the Flag.
A na výběr máte nejen zabíjení svých kamarádů, ale i kooperativní režim, kdy jednotlivé mise procházíte skupinově. Primární výhodou takové hry je to, že na to, abyste prohráli a museli misi opakovat od posledního uložení, musí vetřelci z vesmíru dostat všechny Samy.
Pokud kamarády na multiplayer nemáte a přes Internet se vám hrát nechce, je tu pro vás ještě režim hry Survival. V něm se nacházíte na mapě omezené velikosti, kde se neustále objevují noví útočníci. Smyslem je dokázat přežít co nejdéle...
Ano, Serious Sam je hloupá střílečka. Ale ve svém (pod)žánru zkrátka nemá konkurenci. Jestliže se vám tedy stává, že se vracíte domů z práce nebo ze školy rozhněvaní, tak si místo v silničním provozu vybíjejte zlost v Serious Samovi. Spokojenost je zaručená.
Dnesni hraci jsou prilis rozmazleni hordama naboju, lekarnicek, atd.
Jak do toho schématu pasuje např. DayZ?
Ty potoky krve a tuny lítajících střev a končetin mě moc neuchvátilyNejsem si jistý jestli někdo dělá další modifikace na modifikace nebo se dá někde nastavit úroveň násilí nebo co, ale to je ještě nic. Doporučuju podívat se na originální autorove verze resp. vůbec na jeho kanál. Když sleduju tohle nebo tohle tak mi přijde, že původní autor, SGtMarkIV, nemůže být psychicky v pořádku. Zase když se to dobře poladí na nějakou střední úroveň je to moc dobré. Skoro až chuť si to stáhnout a zavzpomínat na staré dobré časy a navrhnout id Softu jak by měl vypadat budoucí Doom 4.
Blood respektive Shadow Warrior
Díky za připomenutí. To jsem hrál, když mi bylo tuším deset. Laskavý čtenář si to jistě uvede do souvislosti se současnou debatou o vlivu násilných her na mládež — zatím jsem žádnou školu nevystřílel.
současnou debatou o vlivu násilných her na mládežHuh?
Ale no tak, nejsme pravnici, abysme chytali kazde slovicko.
Nicméně je tu netriviální počet lidí, kteří prodělali aspoň základní kurs matematické logiky.
Predpokladam, ze smysl ti neunikl.
Smysl je, že herní průmysl produkuje v prvé řadě nenáročné hry? Neříkají ti v tom případě Cpt. Obvious?
Nikoho jsem nehazel do j ednoho pytle. No jo, to je dnesni trend, na zadnou mensinu se nemsi zapomenout ji zminit.
To radši ani nekomentuju.
generalizace, nebo-li česky zobecnění, je narozdíl od zmiňované matematické logiky základním stavebním kamenem mezilidské kumunikaceKdy se argumentační klamy staly základním kamenem komunikace?
Původní citát neobsahuje kvantifikátor "všichni" a generalizace je tedy ještě v mezích koncensu.
Pak by se dalo říct, že je pravda, že "ptáci nelétají" — určitě je pravda, že nějací ptáci nelétají. (Neboli by bylo žádoucí specifikovat ten konsensus.) Považuji za rozumné brát "drtivá většina" jako implicitní kvantifikátor. Jenže tvrdit, že drtivá většina dnešních hráčů je rozmazlená lékárničkami apod.? Spíš si bambas chtěl kopnout a ukázat, jak on je borec, když preferuje hardcore hry. Nebylo by to poprvé, už tu naříkal nad tou dnešní mládeží.
jak by vypadala mluva, kdyby...
Češtině by ohromně pomohlo, kdyby se zbavila dvojího záporu, lidé si udělali jasno v rozlišování "nebo" s čárkou a bez ní atd. Ano, i kvantifikátory k tomu patří.
specifikovat ten konsensusObávám se, že to není možné z toho důvodu, že podstatná část komunikace není založena na racionálním zvážení, ale na emoci/intuici. A tato "neracionální" (nepřisuzuji tomu negativní konotaci) komunikace je principiálně rychlejší a účinnější ve svém působení a důsledku než ta racionální - využívají se jiné, rychlejší mozkové "okruhy" (více spolupracují s centry pro přežití). "Specifikace" není možná a lidé ji budou ignorovat, protože chtějí efektivně komunikovat a budou preferovat raději dostačující (z jejich pohledu) rychlou šedou "významovou" zónu konsensu, který nemusí být (a většinou nikde není) veřejně a exaktně definován - člověk jej "nasákne" společně s kontextem, ve kterém žije. Hypoteticky, Eskymáci by mohli tvrdit, že ptáci nelétají. Pokuď tedy mají abstraktní třídu "ptáci", což netuším.
Dnesni hraci jsou prilis rozmazleni hordama naboju, lekarnicek, atd. Tohle neni hra pro zadny panenky, ale poctiva kosicka jako za dob dooma a duke nukema.No, zrovna Duke Nuken..., nevím jak originální 2D, ale pokud si pamatuji tak tak v Duke Nuken 3D byly náboje a lékárničky snad na každém rohu. A na každém druhém byly kufříky do inventáře, kterýma se bylo možno léčit průběžně. A v případě nouze, bylo možno rozflákat nějaké to umyvadlo, záchod, či fontánky a doplňovat zdravý z tryskající vody
S tim verdiktem: hloupa strilecky bych byl opatrny.To je spíš jen upozornění pro řadu linuxáků, kteří očekávají od her, že je budou rozvíjet a vzdělávat. Mně se SS3 moc líbí
příběh naprosto podružná věc.
Pro hru není vůbec podstatný počet jader vašeho procesoru, dle mého pozorování používá jádro jediné, ale to musí být hodně výkonnéZ ktereho roku je ta hra ? Podle googleni 2011, ale to bude asi omyl a je z 2001 ..
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.