Portál AbcLinuxu, 27. října 2025 07:26
), já bych řadil taktování někam k lepení modelů letadel nebo vláčkům. Pro někoho je to prostě výborná zábava a
při které se navíc naučí spoustu věcí o počítačích a občas i ušetří nějaký ten peníz za hardware (i když většinou je to naopak ).
Z tohoto pohledu je uplne jedno ze kniha je napsana pro ten jeden jediny system, paran stejne v jinem nepari. Samozrejme ladeni je presne tak, jak rikas, trosku jina.
Muze to byt fajn konicek, ale vyrobce moc dobre vi proc napr. FSB muze mit nejake maximalni hodnoty a kolik toho pameti opravdu zvladnou. A navic, megahertze nejsou vsechno . Napr jsem videl nejakou X GHz testovaci sestavu chlazenou tekutym nitrem a uprime jsem se zdesil... Blbe je, ze taktovaci nikdy neberou v potaz kde konci zabava a kde uz o neco jde: Ono pokud zhori procesor vem ho cert, dobre jim tak, ale sem tam blnouci pamet, cache, nebo vlastni debilitou odpaleny nebo postupem casu umuceny disk uz vetsinou znamena rozsahlou a vaznou ztratu toho nejcennejsiho - dat.
Dalsi vec, ktera me osobne stve ze vseho nejvic je, ze chrlicum a stavitelum "elektrickych kamen" jde vic nez o uzitnou hodnotu o hrubou silu: pouzita metoda vytriskat z HW co to da, nevadi ze blba grafacka slouzi zaroven jako fen, nevadi ze kompl chladi vodarna, hlavne kdyz to ma o par MHz vic; Ale jak brutalne stoupne prikon a kolik takovych hracek staci napajet jedna cmoudici hruza v sev. cechach, pripadne dukovansky mazlik se radeji desim odhadovat. Stale me chybi neco jako LP (low prikonova) varianta zbytecnosti jako je grafacka, deska, pameti, procesor... Nevidim jediny duvod, proc by jen neco tak nepodstatneho, jako je procal v Xterminalu, mel mit prikon >60W nehlede na ostatni komponenty. Takovy LP xterm by se napr. male ci stredni firme docela solidne vyplatil
PS: Opacny tunning zarovek se samozrejme hodi Nevim proc, ale i 240V zarovka v baraku hori dost podezrele rychle, takze to chce silnejsi kalibr pro zvyseni zivotnosti 
-djz
. Coz bude nejspis kapalnej dusik.
)) Kdyz o necem nevim, tak o tom nepisu. Rika vam neco treba grabovani videa z DVD do DivX/xvid? Vite, jaky je rozdil v rychlosti grabovani na Duronu 1600/133MHz a na sestave, kde se z tohoto CPU udela Athlon (ano,skutecne to jde) 2200GHz/220FSB? Ja vam to povim, jede to vice nez 2x rychleji a mam to doma
. Ale z hradla se odebírá jenom řídící signál, takže by nemělo být příliž zatěžováno. Přesně tak. Stav unipolárního tranzistoru je dán napětím na mřížce a to nepětí znamená, že tam je, nebo není nějaký náboj. Pokud se má stav změnit, tak se musí ten náboj odvést, potažmo přivést. Průchod náboje (proud) reálným vodičem (přívodní plus všechny ty otevřené {i zavřené defakto} trandíky po cestě) vykoná práci. No a je rozdíl jestli tu práci uděláte za sekundu tisíckrát, milionkrát, nebo miliardakrát (frekvence procesoru). No a miliardakrát ta prťavoučká prácička v joulech jsou Watty a té vaty je tam dost na to aby se to slušně zahřálo a aby to taky slušně žralo. No a množství elektronů (velikost toho náboje) závisí na napětí a velikosti kapacity G vůči substrátu, proto se to z venku jeví jako by ten proud pro střídavé napětí závisel na nějaké imaginární vodivosti kondenzátoru, ale prísně fyzikálně vzato to co nám tam topí a žere, je reálný odpor přívodů procházený reálnými elektrony. Z toho vyplývá, že výkon závisí na frekvenci, napětí, kapacitě G-S a odporu přívodů a tranzistorů (přísně teoreticky otevřených i zavřených, ale ty zavřené ten odpor zmenšují minimálně - jedná so celkový odpor všech cest, kudy se tam/odtama ten náboj může dostat) a to tak, že všechny čtyři veličiny ten výkon zvyšují a ktomu se přidá nějaký prťavoučký příkon přes svodové odpory. - Stručně rekapitulováno selským rozumem (deformovaným vysokoškolským studiem) doplněným teoretickou elektrotechnikou ze středoškolských učebnic (Příslušné vzorečky jdou fakt najít v učebnici teoretické elektrotechniky pro SPŠ.)
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.