Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 09:18
Řešení dotazu:
Ůůůfff. Skvělý pokus odradit nováčka. Nic horšího než Debian se asi doporučit nedá. Kdyby byl rok 1995, nebyla by to ta nejhorší volba, ale dnes není rok 1995. Ubuntu je paskvil, který neumí spravovat systémové služby, což hovoří samo za sebe. Nic pro nováčka.
Mé doporučení pro tazatele:
Špatné distribuce většinou obsahují předem zastaralý a neodborně upravovaný software, který vede až k extrémním bezpečnostním problémům. Podobný problém se může kdykoliv opakovat, protože Debian od té doby nijak nezměnil svou zásadu donekonečna patchovat zastaralý software. Totéž podstatnou měrou platí pro Ubuntu.
Desktopové prostředí Gnome už odradilo spoustu nováčků, kteří si řekli: „Fuj! To je jak Windows 98 s akcelerací. Tak já to zkusím zase za 10 let, třeba to bude lepší.“ Naneštěstí nevěděli, že jen jeden příkaz instalátoru je dělí od KDE, prostředí, které strčí dnešní Windows do kapsy. Kdyby se to dozvěděli včas, mohl mít svobodný desktop o pár uživatelů víc. To je poněkud smutné.
Je ti líp?
Raději ses mohl zmínit, že hlavní rozdíl je (v tom výběru co jsi uvedl), že když se použije Bubuntu LTS nebo Debian, tak několik let je to neměnné jen s update-y. Na rozdíl od Arch-u, který neustále žije a Fedora má 2× do roka nové verze. Což je daleko hodnotnější informace pro rozhodnutí. Záleží na tom, jestli si to chce jednou naladit a několik let používat, nebo tím bude žít a bude ho bavit to neustále upgradovat či ladit.
Špatná distribuce je špatná distribuce, bez ohledu na periodu aktualizací. Ovšem pokud navíc dva roky hnije a zastarává, než se dá aktualizovat, je to ještě o kus horší situace.
Arch neustále žije, což je asi jediný způsob, jak se dají tisíce balíčků udržovat ve vzájemném souladu. Fedora dělá v podstatě totéž, až na trochu konzervativnější přístup ke kancelářským balíkům a jiným větším skupinám software mezi změnami „verze“. (Kernel ovšem aktualizuje třeba denně, je-li to potřeba.) Ta představa, že někdo dokáže udělat z nějakých řádově deseti tisíc balíčků různé kvality od různých autorů „release“, který bude dva roky fungovat, je naprosto nesmyslná a absurdní a pochází z doby posílání disket poštou. Do této doby patří Debian. Blbuntu LTS se rovněž snaží předstírat dlouhou dobu bez aktualizací. A právě proto má v bugzille spoustu bugů, které uživatele LTS otravují celé měsíce a roky, místo aby je vyřešil update následující den. (Proč se v současném serverovém LTS stále nedá spustit virtuální stroj s grafikou přes SPICE, rok a půl od nahlášení bugu?!) Bugy v LTS zkrátka nikdo neřeší, protože jediným schůdným řešením většiny z nich je (hrůza pomyslet!) aktualizace.
Nemůžu si nevzpomenout na pár Ubuntu LTS serverů, které musím používat. Každý uživatel má ve svém domovském adresáři adresář zvaný „software“ nebo tak nějak podobně a v něm má nainstalovanou skoro celou vlastní linuxovou distribuci, kterou se podle možností snaží používat místo té zastaralé žumpy, kterou Ubuntu představuje. Jinak by se tam zkrátka nedaly přeložit a spustit programy, které uživatelé pro svou práci potřebují. Představa, že bych měl něco takového na desktopu, je úplně absurdní. Já potřebuju s desktopem pracovat, nemám čas donekonečna bojovat s nepoužitelným systémem typu Debian nebo Ubuntu.
Ne, z toho ^^^ mi fakt není líp. Je třeba varovat nové uživatele před Ubuntu a obecně před prohnilými systémy z doby disket.
A tady máme skvělý příklad elegantní argumentace. Přesně taková ubohost mě vždycky pobaví.
Původní tazatel se ptal na desktop, ne na server.
Kde jsem se snažil naznačit, aby někdo něco přeinstaloval? Prosil bych citaci. Už mě unavují žvanilové, kteří mi podsouvají výroky, které jsem nenapsal.
Když někdo používá Debian, je to jeho věc. (Dobře mu tak.) Nicméně doporučovat linuxovému nováčkovi Debian je ryzí nesmysl a medvědí služba pro Linux na desktopu.
Nicméně doporučovat linuxovému nováčkovi Debian je ryzí nesmysl a medvědí služba pro Linux na desktopu.Jistě. Hrozilo by totiž, že by to možná mohla jít i nainstalovat a nedejbože by to i stabilně fungovalo. Mnohem lepší pro něj bude Fedora, ideálně v nějaké beta verzi, která se buď nenainstaluje, nebo po nejbližší aktualizaci pro změnu nenabootuje.
Zaujímalo by ma, že v dobe keď je nahaňaný uptime, prečo by mal niekto pravidelne reštartovať system len kvôli tomu aby sa aplikovali runtime update knižníc ? Najlepšie je keď užívateľia píšu ako dlho nechali svoj desktop zapnutý bez reštartu.
V prvom rade by mal byť softvér naprogramovaní tak aby nedovolil vykonavať nepovolené činnosti, ktoré sú možné vďaka neošetrením vstupom. Ďalšia vec je správne nakonfigurovať služby aby neboli zraniteľné voči vonkajšiemu svetu. Iná téma je preklad zdrojakov na cieľovom systéme. V dokumentácii zdrojakov je uvedené aké knižnice sú potrebné na kompiláciu. Ak hrozi rozbitie systému, tak stačí použiť chroot. Na druhu stranu je pravda, že určite typy zdrojakov jednoducho nefungujú na každom systéme.
Čo sa týka aktulizácii, tak by bol na mieste system diff aktualizácie. Tento smer by vyžadoval prítomnosť zdrojových kódov na cieľovom PC, čo môže byť nežiadúce.
Čas ktorý používam Debian som zatiaľ nenarazil na problém, ktorý by bol poškodil data. Pozná Arch pressed inštaláciu ?
Ale proč to proboha neudělal už dodavatel počítače,když inzeroval nainstalovaný Linux?!Můžeš se ho jít zeptat.
No jasně. Ty totiž raději „řešíš“ systém od základu rozbitý, který nemá žádnou naději na brzké aktualizace. Zoufalý boj proti špatné distribuci zkrátka některým lidem vyhovuje a připadá jim cool. Nic proti tomu, ale radit tohle nováčkům je podle mě blbost.
Představa o rozbitém systému po každé aktualizaci prozrazuje lidi, kteří nikdy nevyzkoušeli normální moderní distribuci a jejich přehled je omezený Debian-like odpadem. Ano, Debian se samozřejmě rozbije po každé aktualizaci, která se děje asi tak jednou za deset let. Jenže u normálních distribucí je aktualizace každodenní rutina, po které se systém zkrátka nerozbije. Každodenní možná není to správné slovo; třeba Apper ve Fedoře klidně automaticky aktualizuje každou hodinu.
Pokud jde o nefunkční aplikace, to je opět hloupá fáma. ArchLinux aktualizuju většinou dvakrát denně a nefunkčních aplikací jsem si nějak nevšiml. Všechny balíčky samozřejmě procházejí testovací repository, kde pár dnů pobudou, než se dostanou do „hlavních“ repository, takže není moc pravděpodobné, že by se k běžnému uživateli dostalo něco problematického. Pokud jde o Fedoru, ta má „quality assurance“ mechanismy ještě mnohem přísnější, takže i tam je každodenní bezproblémová aktualizace samozřejmost.
Naopak kvalitu software v Debianu docela přesně ilustruje výše zmíněný průser s 32768 OpenSSL klíči. Takovému systému bych nesvěřil svou komunikaci a svá data.
Čteš vůbec, jak nesmysly a pseudoargumenty tady píšeš? Kde jsem psal, že se nějaká ultra-hyper-enterprise aplikace musí povinně aktualizovat? Kde jsem psal, že každý Maven build musí využívat jenom nejnovější verze? Prosil bych citaci. Jinak tu prostě plácáš prázdnou slámu. Pokud jsi u té aplikace v roli autora, rozhoduješ se podle zcela jiných kritérií než správce balíčků nebo uživatel. Proč tedy spojuješ takhle nesrovnatelné věci dohromady?
Proč bych měl zkoušet Debian Unstable? Vždyť je to paskvil, který není určený pro běžné každodenní použití. Naopak spousta jiných distribucí s rolling updates se pro každodenní používání hodí velmi dobře, což svědčí o tom, že rolling updates fungují, jen Debian je rozbitý. Pokud jsou ostatní distribuce v aktualizacích konzervativnější než Debian Unstable, asi vědí proč. A mimochodem, už ten Unstable má aspoň nějakou náhradu za init skripty?! Protože v normálních distrech je to už 2 roky samozřejmost.
Máš pravdu, mě bys opravdu v práci potkat nechtěl. To by nedopadlo dobře. Milovníky zastaralých softwarových paskvilů opravdu nesnáším, protože s takovými lidmi se pracovat nedá. Jsou ztělesněním lenosti a arogance.
http://www.debian.org/releases/wheezy/i386/release-notes/ch-whats-new.en.html#systemd
Jsou ztělesněním ... arogance.Ehm...
- místo té zastaralé žumpy, kterou Ubuntu představuje.
- Už mě unavují žvanilové, kteří mi podsouvají výroky, které jsem nenapsal.
- jejich přehled je omezený Debian-like odpadem.
- Čteš vůbec, jak nesmysly a pseudoargumenty tady píšeš?
- Jinak tu prostě plácáš prázdnou slámu.
- varovat nové uživatele před Ubuntu a obecně před prohnilými systémy z doby disket.
Naneštěstí nevěděli, že jen jeden příkaz instalátoru je dělí od KDE, prostředí, které strčí dnešní Windows do kapsyNo jistě. KDE4, to byla několik let nekonečná lábuž s do detailu vychytaným vyladěných sémantických desktopem, naprosto bez výkonových problémů, nic nepadalo a celé to je super ultra mega cool... (Zdravím kavola
A mimochodem, už ten Unstable má aspoň nějakou náhradu za init skripty?! Protože v normálních distrech je to už 2 roky samozřejmost.Viz výše. Aspoň si, pane "chytrý", něco z rychlíku přečti. (Jinak, normální admin po té náhradě samozřejmě opravdu nijak netouží.) Zejm. ne v tom stavu, v jakém je a s tím upstreamem, jaký má.
No tedy. Jestli chcete propagovat výhody rolling update a bleeding edge distribucí, jen do toho. Nicméně mohl byste se pokusit u toho příště nepůsobit jako takový osel?
Skutečně? Toho času jsem na serveru provozoval OpenSUSE a po aktualizaci z 11.4 na 12.1 server už nenabootoval (asi kvůli novějšímu udev se jinak označily disky v /dev a bylo třeba upravit fstab). V situaci, kdy nemáte přístup přes VNC doopravdy lahůdka. Dnes tam mám Wheezyho a jsem naprosto spokojen.Představa, že na každém serveru vznikne jiná nekompatibilita, je pověra z říše Debianu.
Není. Zkuste si párkrát na Arch Linuxu aktualizovat TeXLive. Nevím, zda používám nějaké exotické balíčky, ale za poslední rok se mi nestalo, že bych po každém updatu nemusel něco ručně opravovat a hlásit - naposledy kvůli polyglossii. Docela dlouho byl zprasený font rendering v LibreOffice. Debakl s rozbitými KDE bindingy na Python po aktualizaci knihovny sip byl též roztomilý. Veromix mi od té doby nefunguje pořádně doteď;)Představa, že po každé aktualizaci vznikne problém nebo nekompatibilita, je pověra z říše Debianu.
Nějak si neuvědomujete, že existují lidé, co na počítači-desktopu pracují. Pokud editorovi článků vytuhne LO Writer, pokud je v dokumentu microsoftí písmo, je mu zcela u řiti, že má aktuální systém. V ten moment totiž nemůže pracovat a jeho šéfa doopravdy nebude zajímat, že používat prohnily zastaralý software je špatné.
Pro pořádek: KDE4 používám nepřetržitě od doby, kdy byla v Rawhide Fedoře 9 verze 3.99.97(?). Pět let jsem na Archu a o úniku jinam neuvažuji. Chápu smysl a výhody bleeding edge softwaru a yaourt -Syua pouštím s každodenním ranním kafem. Nicméně si uvědomuji, že někteří lidé nemají počítač od toho, aby se vrtali v konfigurácich a žhavili bugzilly všemožných projektů. Pro takové lidi jsou LTSkové distribuce tou nejlepší volbou, zejména, pokud nemají někoho, kdo by se jim o systém staral.
sda, sdb
. nebo pomocí ID v /deb/by-id
.
Abych neměl problem s instalací,zakoupil jsem raději počítač s nainstalovaným Linux .To's udělal blbě. Předinstalovaný „Linux“ u většiny prodejců stojí naprosto zaprd, prostě tam něco dají, ale nefunguje to - v tomto případě tam třeba není ani grafické prostředí. Smaž to a nainstaluj tam nějakou normální distribuci - třeba Ubuntu. (Ostatní ti mohou doporučovat jiné distribuce - jako třeba Fedoru nebo openSUSE. Je především věcí osobního názoru, kdo má kterou distribuci rád)
+1
Distribuce, která neumí spravovat systémové služby, není normální. Je to špatná distribuce, které je vhodné se vyhnout.
Kde jsem něco takového tvrdil...? Nenapsal jsem ani půl slova o systemd nebo upstartu.
Například systemd žádný zásadní problém nemá. Fedora i Arch (a jistě i další distribuce se systemd, které podrobně neznám) dokážou správně rozlišit některé důležité úkony:
Ubuntu míchá tohle všechno dohromady, což je nebezpečné, otravné a poněkud nelogické. Chci mít nainstalované i služby, které používám jen občas. Například u Solarisu a jeho SMF se mi nelíbilo, že spojuje dohromady (2) a (3). Ale to se ještě dá nějak vydržet, když o tom člověk ví. Jenže Ubuntu míchá dohromady všechny tři odlišné typy úkonů.
Nepsal jsem ani náhodou, že za to může samotný upstart. Může za to nesmyslná snaha odstranit co nejvíc ovládacích prvků, aby uživatel neměl nad svým systémem kontrolu. Připusťme, že uživatel desktopu chce ovládat systém stylem „když nainstaluju CUPS, rovnou mi poběží a po restartu se taky spustí“. S takovým názorem sice nesouhlasím, ale chápu ho. Jenže proč se takhle chová i Ubuntu server?! To je prostě špatně.
Například systemd žádný zásadní problém nemá.Tvé definice slov zásadní a problém bych rád poznal ;).
Nechtěl ses spíš zeptat na moji definici toho sousloví?
Za zásadní problém bych například považoval, kdyby systemd byl nepřekonatelně buggy, kdyby nedělal, co dělat má, tedy nespouštěl by správně služby, neřešil by závislosti mezi nimi a neumožňoval by snadnou konfiguraci uživatelem (přidávání různých služeb, targetů a podobně). Žádný zásadní problém ovšem u systemd nevidím. Například ArchLinux měl víc než cca rok možnost volby mezi starými init skripty a systemd, aby uživatelé měli možnost se sami rozhodnout, kdy na systemd přejdou. Říkal jsem si, že to asi musí být nějaký hodně náročný proces... O to víc mě tenkrát překvapilo, jak snadná tahle migrace byla.
Naopak vidím u systemd bonusy navíc v podobě rychlého přístupu k aktuálním logům služeb a mnohem lepšího přehledu o službách, které selhaly. V obou případech jde spíš o rychlost přístupu k těmto informacím než o novou funkcionalitu, nicméně i to se počítá. Pak jsou tu ještě důležitější bonusy, které snad ani není třeba jmenovat: správa závislostí mezi službami a s ní související paralelní spouštění služeb, správa cgroups a nahrazení beznadějně zastaralých runlevelů targety, které už nejsou omezené počtem a způsobem použití.
Žádný zásadní problém ovšem u systemd nevidímNo, já např. to, že
stopneznamená
stopvidím jako problém zcela zásadní. Ale vidím, že takové blbosti progresivní "expert" tvého typu nemá zapotřebí řešit, viď.
Linpus vyhod z okna - predpokladam, ze je to ACER. Ja ako skuseny Linuxak (4 roky debian a ubuntu) som skusal rozbehat ten linpus, ale akurat som skoro prisiel o nervy. Stiahni si ubuntu, s nim je ovela menej problemov.
Chcelo by to distro, ktore je vhodne pre novacika. Kde po instalacii ide grafika, wifi, usporne rezimy cpu,a pod. Ked sa oboznami so zakladmi, tak potom nech si tam da trebars aj gentoo.
Ja bezim na starom 10.04, s gnome2 a nemam ziaden problem. Svizne, jednoduche. na gnome som presiel z KDE, kde 4ka mi vobec nesadla, je to preplaceny omalovankovy moloch.
Distro, kde funguje po instalaci grafika a WiFi, je například Fedora.
KDE 4 většinou připadá jako omalovánkový moloch někomu, kdo si příliš zvykl na jiný moloch — Gnome. Gnome není lightweight prostředí, právě naopak, ale na oplátku nenabízí nic, jen uživatelské rozhraní na úrovni z poloviny devadesátých let. KDE 4 si může uživatel upravit podle svého do libovolně lightweight podoby, chce-li. Většina uživatelů Gnome je zvyklá, že v Gnome se nedá nastavit vůbec nic, a myslí si, že v KDE to musí být podobně zoufalé. Jenže opak je pravdou. Můj oblíbený příklad: Chci, aby se mi IM klient zobrazoval na všech plochách, aby jeho okno nezprůhlednělo, když není aktivní, aby nezabíral místo v pruhu úloh (protože má ikonu v systémovém panelu) a tak podobně. (Samozřejmě se musí toto nastavení zachovat při každém spuštění klienta.) V KDE je něco takového naprostá samozřejmost a otázka minuty klikání. V Gnome to nejde ani pomocí gconf-editoru.
Chce to dívat se na věci pohledem toho nováčka, který umí všeho všudy klikat ve Windows nebo v OS X a nepracoval s jinými systémy. Takovým lidem většinou nedochází, že operační systém a grafické prostředí jsou různé entity, které se dají různě kombinovat. První grafické prostředí, se kterým se setkají, je pro ně „ten Linux“ a z něj získávají první dojmy o „Linuxu“. Pokud je to první prostředí Gnome, následky bývají katastrofální. Uživatel migrující z Windows si totiž potřebuje své grafické prostředí nakonfigurovat tak, aby byl schopen co nejdřív efektivně pracovat a aby většina ovládacích prvků fungovala tak, jak je zvyklý. Tou dobou rozhodně nemá zájem přizpůsobovat svůj styl práce nějakému neovladatelnému paskvilu. Zatímco v KDE si za pár vteřin nakliká, kde budou jaké ikony, hodiny, menu a panely a co se kdy bude automaticky skrývat, v Gnome skončí s pro něj nepoužitelným prostředím, které by se musel učit ovládat od nuly. To je pro Linux na desktopu extrémně špatné. Počítač se musí přizpůsobit člověku, ne člověk počítači.
Běžet na systému 10.něco je nejen bezpečnostní riziko, ale možná i trochu otrava kvůli beznadějně zastaralému software, který může mít problém s některými protokoly a dokumenty. Podle mě to není dobrý vzor pro nováčka, který se ptá, co si nainstalovat.
Distro, kde funguje po instalaci grafika a WiFi, je například Fedora.
Nebo třeba gNewSense. Záleží, co máš za grafiku a za WiFi – něco ti nebude po instalaci fungovat ani v té Fedoře a dokonce ani v MacOSu nebo ve Windows.
Myslim, ze akakolvek dalsia diskusia je s tebou zbytocna. Podla teba je kde najlepsie prostredie na svete, ja si neviem vynachvalit rychlost a jednoduchost gnome. To, ze pouzivam 10 nieco - ja v tom nevidim nejake bezpecnostne riziko, programy, ktore potrebujem mi bezia, a nebudem na stary notebook davat nove distro, ktore pojde pomaly. To, ze tam nemam najnovsie programy mi vobec nevadi, tie co tam su, su funkcne a stabilne.
Podobny pripad ako XP a sedmicky. Niekomu staci to, iny chce vsetko najnovsie.
Ach jo, tihle distributoři dělají GNU/Linuxu jen ostudu.
Licenci samozřejmě potřebuješ ke každému softwaru, jinak ho ze zákona nesmíš používat. GNU/Linux je šířen pod licencí GNU GPL, což je obecná licence – tzn. platí pro všechny, nemusíš nic platit, nikde se registrovat nebo zadávat nějaká sériová čísla. Je to o dost jiný (lepší) svět než svět proprietárního softwaru.
Tohle je svobodný software, něco si o tom přečti: 1, 2, 3…
To, co jsi dostal, je jen Linux (tzn. jádro operačního systému) nebo možná i GNU/Linux (operační systém včetně různých nástrojů), ale v hodně minimalistické variantě, který je pro začátečníka v podstatě na nic. Dobré je to leda tak k vyzkoušení, že ten HW funguje, resp. že je to počítač a ne prázdná krabice.
Doporučuji si nainstalovat nějakou plnohodnotnou GNU/Linuxovou distribuci. Stáhneš si CD a dáš do mechaniky, nebo obraz disku nahraješ (pomocí dd
nebo jiného nástroje) přímo na USB flashku a nastartuješ počítač z ní (nebo z toho CD – v BIOSu/UEFI je potřeba zvolit, odkud se má bootovat). Instalace je grafická a vede tě to, nemáš tam moc co zkazit, protože na tom počítači nejsou žádná data, takže v pohodě necháš naformátovat disky a nakonec budeš mít plnohodnotné desktopové prostředí, ne jen příkazovou řádku.
Distribucí je hodně, zkus např. Debian, Fedora, OpenSUSE, Kubuntu nebo některou z plně svobodných distribucí: Free GNU/Linux distributions.
Linux je systém, který si uživatel spravuje a konfiguruje sám a kde jsou změny a aktualizace klidně na denním (ne-li hodinovém) pořádku, chce-li uživatel. Rozhodně to není „produkt“, který se někam nainstaluje jako firmware do kalkulačky a jen tak tam sedí. Předinstalovaný Linux nemá absolutně žádný smysl.
Ideální je pořídit si počítač zcela bez operačního systému, pak vyzkoušet několik Live{CD,DVD,flashdisků} s různými distribucemi a vybrat si nějakou pro začátek. Někdo vybírá podle subjektivního dojmu, někdo si důkladně prověří, jestli distribuce třeba nemá problém s automatickou konfigurací některých hardwarových komponent a někdo třeba zkusí, jak vypadá instalátor a který instalátor mu připadá uživatelsky nejpřívětivější. Pak se pro nějakou distribuci rozhodne, nainstaluje si ji a nastaví podle svého.
Několik dalších obecných rad jsem už napsal tady.
Z řečí o „grafické nástavbě“ usuzuji, že by taky nebylo k zahození přečíst si o Linuxu pár stránek dokumentace. Je zvláštní, že téměř každý uživatel Windows zapomněl na to, kolik času tomu musel věnovat, než se naučil Windows používat. To pak vede k mylnému přesvědčení, že naučit se používat jiný operační systém přece musí být strašně jednoduché — stačí jen chtít „všechno hned“ a „všechno jako ve Windows“ a mělo by to fungovat, no ne? Jenže tak to není. Všechno chce čas a trpělivost.
Rozhodl přejí na Linux.Proč? (Divím se, že se ještě nikdo nezeptal.)
Abych neměl problem s instalací,zakoupil jsem raději počítač s nainstalovaným Linux.Chápu, že to mohlo znít jako dobrý nápad, ale opak je pravdou. Aby nebyl problém s instalací, je potřeba koupit počítač s vyhovující linuxovou distrubucí, nikoliv počítač, na kterém je Linux jen proto, aby nebyl bez OS. Zbytek dotazu jsou už jen důsledky špatné volby. Tento způsob přechodu na Linux nedoporučuju.
Chápu, že to mohlo znít jako dobrý nápad, ale opak je pravdou.V tomto robia predajcovia Linuxu medvediu službu. Nevidia to ako pridanú hodnotu. Žiaden predajca by si nedovolil predávať počítač s nainštalovanými windowsami, ale nefunkčnou WiFi, s grafikou v základnom rozlíšení, nefunkčným zvukom a podobne.
Nic ti nebrání ten předinstalovaný systém smazat a místo něj si tam dát linuxovou distribuci dle libosti. Já osobně doporučuju Linux Mint. Vůbec tedy ten notebook nemusíš vracet.
Prodejce je povinen do notebooku nainstalovat "nějaký OS".Citation needed.
Druhou možností je nainstalovat nějaký jiný operační systém, než od Microsoftu, nejlépe zdarma. Takových operačních systémů jsou stovky. Který vybrat.Takový, který alespoň funguje a lze použít k těm nejběžnějším úkonům na PC.
Už dlouho jsem chtěl zkusit Linux.Zkusit Linux je ve skutečnosti naprosto nemožné. Nejsou to Windows, aby to mělo plus mínus jednu aktuální variantu/verzi, která vypadá všude stejně a šla by vyzkoušet.
Nějaký.Teď jsem potřeboval notebook a když jsem viděl v nabídce kasa.cz notebook Acer Aspire E1-531 za 6500 Kč s OS Linux,tak jsem neodolal.Myslel jsem,že to bude jako když jsem kupoval PC s OS Windows-zapnu počítač a uvítá mě operační system.Tvému předpokladu rozumím, nicméně je chybný a u věci v ceně několika tisíc korun českých bych na něco takového nespoléhal, popřípadě bych to prodejci následně omlátil o hlavu třeba i s právníkem.
Dnes mi prodejce vysvětlil,že notebook má OS Linux Linpus,který není pro běžného uživatele,takže jde vlastně o počítač bez OS.Po této zprávě jsem se rozhodl zboží vrátit,protože jsem běžný uživatel.Výborně. To je správný postup. Zboží naprosto neodpovídalo představě zákazníka, jenžto nebyl na takovou skutečnost předem upozorněn.
Takže už vlastně pomoc nepotřebuji,vyberu si jiný notebook tentokrát bez OS a nechám si tam nainstalovat něco z toho co mi tady doporučujete.Pro běžné užívání doporučuju si projít fóra, ujistit se o podpoře hardwaru v oficiálním linuxovém jádře a vyhýbat se různým binárním (closed source) driverům, které dokážou člověku do budoucna pořádně zatopit.
Jen to šiřte dál pro ostatní běžné spotřebitele,aby věděli,že se taky dá koupit počítač s nepoužitelným OS.Nejlepší je, když zkušenosti šíří sami ti, kterým se staly.
vyberu si jiný notebook tentokrát bez OS a nechám si tam nainstalovat něco z toho co mi tady doporučujete.na linux.cz je seznam firem, které vám provedou instalaci, když chcete. Ale doporučil bych Vám konzultovat s některou z nich už výběr notebooku, protože s některými modely jsou problémy. (stejně tak jako na některé modely se XP prostě už dostat nedá.) Mimochodem ten notobook vracet nemusíte, pokud Vám vyhovuje hardware a můžete si nechat přeinstalovat (když to nechcete dělat sám) i ten Linpus Linux. Někteří z těch instalátorů i prodávají HW a můžete si koupit notebook od nich včetně nainstalování. Jenže byste měl být vědom, že k ceně 6500,00 Kč se ani nepřiblížíte. Odhaduji, že to co jste koupil je Notebook Acer Aspire E1-531-10052G50Mnks (NX.M12EC.021) černý (rozbalené zboží 8213106224), protože žádná jiná E1-531 není v podstatě ani za 8,5k. A pokud si to necháte někde koupit znovu, dostanete se v ekvivalením HW tak na 9k včetně instalace linuxu. Z linuxového pohledu na Váš notebook grafika je od Intelu, což je dobře podporované, a síťovka i Wifi je Broadcom, což je také slušně podporované, takže reinstalace jiné distribuce bude bez problémů. KASA (podobně jako další velcí internetoví prodejci) jsou jen přehazovači krabic, kteří jedou na minimálních maržích, kasa navíc prodá více ledniček než počítačů, takže zákaznický přístup, obzvlášť v něčem jako je operační systém, se čekat nedá. Výhoda je v tom, že zboží je za výrazně levnější cenu. Pokud Vám notebook hardwarově vyhovuje je nejvýhodnější jeho přeinstalace.
Nevím jakou tam mám distribuci.Prostě jsem chtěl nějaký Linux vyzkoušet.Ale už nainstalovaný,protože jsem jednou zkoušel nainstalovat,myslím,že Ubuntu sám.Několikrát se to zaseklo a nakonec jsem na tom PC už nezapnul ani původní Windows.Když jsem viděl v nabídce kasa.cz notebook Acer Aspire E1-531 za 6500 s OS Linux,tak jsem neodolal.Myslel jsem,že to bude jako když jsem kupoval PC s OS Windows-zapnu počítač a uvítá mě operační system.Jenže tady vítala jen černá obrazovka s již zmíněným textem.U notebooku nebyl žádný návod ani pokyn v češtině.Když jsem se ptal prodejce jak mám OS spustit,tak mi nejdřív doporučoval nějaké příkazy na příkazový řádek.Když to nefonguvalo,tak odpověděl: "Vámi objednaný notebook nemá žádnou grafickou nástavbu. jedná se čistě o příkazový řádek. Ani součástí notebooků s operačním systémem Windows není žádný návod k používání Windows. Systém Linux Linpus je bezplatný operační software a žádná vyloženě příručka k tomuto operačnímu systému neexistuje. Pro běžného uživatele je tedy tento notebook jakoby bez operačního systému. tento operační systém je určen spíše pro programátory než pro domácí použití.
Protože jsem běžný uživatel,který si omylem zakoupil notebook pro programátory.rozhodl jsem se dnes,že ho raději vrátím.Ale předevčírem jsem si ještě myslel,že mi jenom zapoměli dodat licenci nebo tak něco a že to zprovozním.Proto jsem tady položil ten dotaz.Absolutně mě před koupí nenapadlo,že výrobce vybere ze všech těch bezplatných distribucí zrovna tuhle a už vůbec ne,že ji vlastně nenainstaluje resp.nainstaluje tak,že běžný uživatel nemůže notebook užívat.
Vracet jsi to nemusel, mohl jsi to normálně legálně přeinstalovat jakoukoliv* distribucí linuxu. Všechny běžné jsou legálně zdarma, stačí stáhnou instalačku z netu. Teď budeš mít notebook bez operačního systému a dilematu jakou distribuci se stejně nevyhneš.
Ad Linpus: prodejce (výrobce) je líný ignorant, mohl tam dát legálně zdarma jakoukoliv distribuci i s grafickým prostředím. Ty kecy o tom, že je to systém pro programátory než pro domácí použití a pro běžného uživatele tam vlastně operační systém jakože není to jen potvrzují, prostě prodejce píše bludy. Mimo to i Linpus má grafické prostředí. Celé mi to připadá jako snaha odradit uživatele od linuxu. Žeby Microsoft platil výrobcům nasazení Linpusu bez grafického prostředí?
* záměrně píšu "jakoukoliv" distribuci, aby tady jednomu Arch nazzi nepraskla cévka.
Opakuju znovu, že ten původní systém můžeš smazat a dát tam jiný. Jak jsem psal výše, tak doporučuju Linux Mint.
Můj notebook měl nainstalovaný FreeDOS.Měli by ještě při prodeji vždy upozornit, co je FreeDOS zač a pak v tom nevidím problém. To stejné v případě nějakého minimalistického Linuxu. Jenže v tomto případě oni navíc mají grafické rozhraní, jen jim na všech modelech ani nefunguje.
Proč by mi mělo vadit, že je „bez systému“?Pokud jsi s tím byl srozuměn v době koupě, tak no problem.
V případě, že by na notebooku rozjel Linpus Linux v grafickém prostředí v korejské variantě, byl bych asi trochu zmatenější než z příkazové řádky.Můj notebook měl nainstalovaný FreeDOS.Měli by ještě při prodeji vždy upozornit, co je FreeDOS zač a pak v tom nevidím problém. To stejné v případě nějakého minimalistického Linuxu. Jenže v tomto případě oni navíc mají grafické rozhraní, jen jim na všech modelech ani nefunguje.
a rozhodne jste byl upozornen na to, ze je tam dany systemProdejce?
ze by nebyl napsany popis produktu...Pokud tam bylo napsáno Linpus, tak to bylo špatně, protože ten systém nebyl plně funkční dle veřejně známých a popsaných vlastností. Jestliže tam bylo napsání Linux, tak to není zrovna přesná informace, ale stačí na to, aby kupující předpokládal distribuci, ve které se dostane na webovky a mail a provede další běžné úkony. To, že se technicky vzato na počítači spoustí Linuxové jádro, by nemělo moc šancí ani u soudu, natož u lidí se zdravým rozumem.
navic uz jenom ta nizsi cena, pokud se nemusi platit licence windows, je trosku podezrelaZákazník naštěstí nemá povinnost prodejce podezřívat.
Nevim co nechapes na tom, ze pokud nekomu dodam bez dalsiho system z linuxem a je zcela zjevne, ze nejde o server, tak tam bude GUI. Ocekava to (zcela logicky) 99,999999999% kupujicich (ten jedinej rozdil do 100% ses prave ty).Jdou ti oči šejdrem, protože v tom případě by na zemi muselo být 100 miliard lidí a všichni by věděli, co je počítač s operačním systémem a co od něj chtít a jedině jeden by chtěl něco jiného. I v naší malé zemičce znám alespoň sto ale spíše stovky lidí, kteří od prodejce (a od hardware obecně) chtějí jediné, aby byl dobře zdokumentovaný. A právě pro ně mají prodejci třeba modely se systémem FreeDOS nebo bez OS a tam o žádném grafickém prostředí se nedá ani uvažovat. Takže se netvař, že to je něco neobvyklého. A když si to někdo vybere omylem, co nechce, má zákonnou lhůtu na vrácení. A jen malá poznámka. "Prodejci ledniček", což je u mne MALL a KASA se naprosto nestarají o nějaký systém. Ti jen přeprodávají krabice od dodavatelů, s minimální marží. Už tím, že koupím na takovém místě, dostanu jen takovou podporu, jaká je specifikována v zákoně.
Tak to jsi pochopil špatně.
Já bych doporučil v prvé řadě si o Linuxu něco nastudovat, možná i té angličtině se trochu přiučit. Nečekej, že Tě tady v nějakém "online kurzu" naučíme Linux používat. Drtivou většinu věcí se budeš muset naučit sám.
Pokud chceš "spotřebitelský" notebook, který zapneš a můžeš ho hned používat, kup si nějaký s Windows. Linux není pro spotřebitele vhodný/určený. Jeho užívání a obsluha vyžaduje jisté netriviální a poměrně hluboké odborné znalosti.
Což mimochodem platí i o těch Windows. Počítač skutečně není spotřební elektronika, kterou zvládne užívat kdejaký pitomec, jako kupříkladu televizor.
Mimochodem, X-Windows se zpravidla spouští příkazem startx.
Linux není pro spotřebitele vhodný/určený. Jeho užívání a obsluha vyžaduje jisté netriviální a poměrně hluboké odborné znalosti.Dávno není pravda, především pokud jde o užívání.
Což mimochodem platí i o těch Windows.S tím, že správa Windouws není vždy jednoduchá bych souhlasil.
Počítač skutečně není spotřební elektronika, kterou zvládne užívat kdejaký pitomec, jako kupříkladu televizor.Na druhou stranu já mám třeba větší problém se správou televizoru než počítače.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.