Raspberry Pi konečně míří do škol

Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy. BBC přináší reportáž (anglicky) ze základní školy, na kterou RP konečně dorazilo a děti se začaly učit programovat.

14.6.2012 09:15 | Fluttershy, yay! | Zajímavý článek

Komentáře

[alblaho]

Pořád nechápu proč je potřeba mít na programování speciální počítač. Když už je někdo pokročilý a chce hackovat hardware, tak jo, ale začátečník si může v jakémkoliv jazyce programovat na normálním počítači.

[Dreit]

Čim víc bude programátora svazovat hardware, tim víc bude muset optimalizovat

[ovoce]

Na tomhle bazmeku bude asi muset hlavně optimalizovat trpělivost, protože 256MB RAm je za trest. A to dokonce ještě 64MB sežere videokarta. Na tom se člověk prakticky ani nepodívá na internet, když nepočítám links. Ještě tak možní Midori s Fluxboxem, ale běda, když budete ještě chtít otevřít PDFko nebo něco zkopírovat z/do editoru.

Takže programovat na tom vám maximálně tak zoptimalizuje žaludeční vřed při tom věčném čekání.

[Fluttershy, yay!]

Asi ne, mno. Moje N800 má 128MiB RAM a taky na tom občas programuju.

[pavlix]

256MB je na programování malých věcí bohatě dostatek :).

[Grunt]

Na 32MB jsme paříval pařby, které už asi do smrti nebudu. Nechápu v čem je problém.

[Mti.]

Problem je v tom, ze si asi moc mlady nebo mas kratkou pamet.

Stacilo 48kB (gumak) a urcite tu jsou i vetsi pametnici.... a ze by ty hry/sw tehda nekomu prisly nekvalitni, to urcite ne. A "nepostizeni" meli taky problem pochpit, proc je jeden cele dny zavreny doma. Jiste, vzajemne sme na sebe delali dlouhe nosy s commodoristama a svorne sme pluli na atarka... ale jinak ta technika byla uzasna a programatori se proste snazit museli, nebo by se nevlezli. Chjo mi je zase smutno. :-/

Na druhou stranu ted kdyz programuju nejakou blbost pro jednocip (v cene par korun a vykonem o rad vyssim nez mel Zilog v Sinclairovi), ktery ma taky svojich par (1-4) kB ram, tak to cele delam na PC s gigabajty. Kdyz udelam chybu, neresetne se mi vyvojove prostredi a nemusim zacinat znovu, proste to jen opravim, prelozim a nahraju znovu.... kam sme to dospeli. :-/

... a pak se tu ukaze daky usak, kteremu je ctvrt giga (!) malo.

[Grunt]

Nemám, ale Didaktika jsem nechtěl vytahovat z kumbálu.

[lukve]

256MB je dost ak to zoberieme s vedeckeho hladiska ale treba si povedat jasne na otazku co chceme na tom aby bezalo ak cisty linux v textovej konzole tak je to Ok  ak ma na tom bezat X server a fluxbox alebo nieco podobne tak OK ale Firefox uz asik nie.. spustit sa spusti ale mat otvorenych 20tabov asi uz nezvladne. to iste plati aj inymi vecamy.. v dnesnej dobe by som na 256mb tipoval mozno tak LXDE a Midori s webkitom alebo Chrome fakt neviem akey am webkit potencial.. ja mat Raspberri Pi tak sam prve by som si nahodil RISCOS alebo ak naportuju (daco som dakde cital) Amiga OS 4

[avzgag]

berou raspberry kvuli cene?!

[Vskutečnosti Saýc]

Protoze RPi se da mnohem snaze propojit s hardwarem a delat tak i ve fyzickem svete interaktivni dila. Pro deti je mnohem lepsi programovat roboty, blikajici vecicky a podobne, nez si napsat faktorial nebo neco takoveho.

[Roger]

Faktorial je super - a skvěle se na něm učí rekurze :)

[BFU]

... do ty doby, nez ti exploduje stack a jsi v hajzlu ...

[Saljack]

Rekurze se dobře učí ve funkcionálních jazycích . Po předmětu se scheme se na vše koukám úplně jinak.

[mess]

Co se funkcionálních jazyků týče, znám osobně jenom Lisp a ten mě moc neoslovil.

[Sten]

Původním cílem projektu Raspberry Pi bylo vytvoření levného počítače pro školy.

[Jendа]

Jenže k tomu potřebuješ monitor s HDMI, ne?

Podle mě minimálně u nás školy už počítače podobného výkonu (P2/P3, 256 MiB RAM) mají nebo by mohly velmi levně získat.

[Fluttershy, yay!]

V jiné diskusi jsem citoval Linuse Torvaldse (rozhovor na BBC), udělám to i tu:

By that I mean that I suspect a lot of them will go to kids who play with them a bit, but then decide that they just can't care.

But that's OK. If it's cheap enough, you can afford to have a lot of "don't cares" if then every once in a while you end up triggering even a fairly rare "do care" case.

So I actually think that if you make these kinds of platforms cheap enough - really "throw-away cheap" in a sense - the fact that you can be wasteful can be a good thing, if it means that you will reach a few kids you wouldn't otherwise have reached.

[JanM]

Seven to nine-year-olds at St Matthew's Church of England Primary School in Surbiton, Surrey, have been given the chance to try out the kit.

Ech, to za mého mládí _musel_ programovat každý... Ne, že by to něčemu pomohlo

[avzgag]

ale mozna to pritahlo k pocitacum vice lidi, nez kdyby se nemuselo?!?! dokonce i moji rodice meli ve skrini starou knihu algol-cobol-fortran a jako osmilety jsem tim v roce 1983 listoval, nechapal jsem to, ale nejakym zahadnym zpusobem me to facinovalo.

[Dreit]

Proč oni se učí Python a my se na střední museli učit TurboPascal?   Sice jsem díky Pascalu dostal základy BASHe, ale Pythonu bych si asi vážil víc...

[vladki]

Treba, ze v dobe TurboPascalu jeste zadny Python nebyl? A za sebe mohu ric ze TurboPascal byl fajn.

[Fluttershy, yay!]

Rok narození: 1992

Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.

Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód. Oproti céčkovinám nádhera. Jenže to dál už to drhne.

[Grunt]

Rok narození: 1992

Python vznikl v roce cca 1990 — tady problém nebude.

LOL, Kolíbáči. Ty zas perlíš. V roce 1993 nebo 1994 jsem ťukal svoje první očíslované řádky v BASICu a o Pascalu četl jen jako o něčem vyšším, téměř božském ve VTM.

[Fluttershy, yay!]

To stále neznamená, že jiné věci neexistovaly. Třeba Lisp.

[Lol Phirae]

http://www.python.org/download/releases/early/Python-0.9.1.tar.gz - README*

[Grunt]

Nebo COBOL.

[luky]

V te dobe uz celkem frcel perl, v roce 1991 vysla cammel book (a perl 4). Za 3 roky potom perl 5.

[Šangala]

…totiž že vypadá jako pseudokód. Oproti céčkovinám nádhera.

Fčul bych za toto prohlášení vraždil. Fčul opravuji/dodělávám něco v Delphi, a z begin a end už mám opotřebovanou část klávesnice a dvojetčka už ani není vidět. Napsal jsem 3× více řádků, ale za to 3× méně efektivní kód.

[Fluttershy, yay!]

Doporučuji kvalitnější kloboučky na klávesnici. ^_^

Používal jsem nějaký editor, který begin–end doplňoval automaticky. Tohle mi bylo fakt jedno. Příjemně se to četlo. Že to někdo začal používat v praxi, je jiná věc.

[avzgag]

mi taky vadi begin, end, at uz pascal nebo pl/sql. zavorky {} v C mi vyhovuji a jsou tak na puli cesty, protoze na odsazovani v pythonu jsem si jeste nezvykl.

[pavlix]

Bacha je to strašně návykové :).

[Šangala]

Jo fčul si je můžu jít pořídit, mám čas, nějak jsem to neodhadl a běží mi tady asi 150 procesů a mám tady hezkou „štau“.
PS: čte se to blbě, bo na stránce nejsou žádné informace jen samé begin/end/with plus přehustěno znakem ':' :).

[Dreit]

C jsem doteď nepochopil a to i přesto, že jsem se hodně snažil. Doufám že si přítelkyně najde čas a zkusí mi něco vysvětlit

Na pochopení základů byl TurboPascal fajn (až na to, že jsme psali aplikaci v DOSovym prostředí, nic jako Lazarus škola nevede), ale do praxe myslim že by se hodily lepší jazyky - pracovat s grafickym režimem bylo utrpení. Obzvlášť po inovaci učebny to byla sranda - WinXP vystřídaly stroje s Win7, TurboPascal jel přes DosBox, část věcí se chovala jinak a zbytek přestal (včetně graf. režimu) fungovat úplně. Tak nás vyhnali z ohrady TurboPascalu do ohrady HTML a následně i CSS a JS...s tím, že všechno máme ladit pro IE6

 

Ano, v tomhle stavu je školství.....nemluvě o tom, že se změnil admin a povedlo se mu smazat komplet bakaláře včetně všech dat. Po pár týdnech se bakalář zprovoznil znova, vydržel pár dní a pak ho zase někdo poslal pryč. Do konce roku naprostá většina učitelů radši odmítala do bakaláře cokoli zapisovat

[avzgag]

co jsi na C nepochopil, ukazatele?

http://alumni.cs.ucr.edu/~pdiloren/C++_Pointers/index.htm

[Saljack]

On je problém v tom, že nic jiného než Pascal učitelé neumí. Podle mě je nejlepší začít s Pythonem nebo Javou v NetBeans. Podle mě jsi vůbec nepochopil ani ten Pascal, protože kdyby jo, tak by jsi C pochopil taky.

[Fluttershy, yay!]

Pozadí některých rozhodnoutí K&R by mě fakt zajímalo. Třeba takové volitelné parametry funkcí v céčku, no to je IMO něco neuvěřitelně neelegantního.

[avzgag]

volitelne parametry v C neelegantni?

parametry se ukladaji na stack, takze jich muzete ulozit kolik chcete a jen staci rict kolik jich je. mi to prijde pekne

[Fluttershy, yay!]

Hmmm, což takhle syntaktický cukřík jako třeba v Lispu? Chápu, že se bavíme o céčku, ale stejně...

[Grunt]

A jak by si psal víc parametrů do printf() a scanf() kdyby nic takového neexistovalo?

[Fluttershy, yay!]

OMG. Viděl jsi někdy něco jiného než céčko?

[Grunt]

OK, co tedy navrhuješ? (()(())) nebo << << <

[Fluttershy, yay!]

def spam(foo, *bar):
    print bar

nebo

(lambda (foo . bar) bar)

nebo...

[pavlix]

To je ale jiná úroveň abstrakce než céčko.

[Fluttershy, yay!]

Ale já celou dobu nechci nic než syntaktický cukřík.

Nejspíš by mi přišlo podstatně intuitivnější, kdyby tam byl když ne seznam (chápu, že jsme vlastně v assembleru), tak aspoň ukazatel na dno zásobníku, se kterým bych mohl normálně pracovat — a dejme tomu, že by ten zásobník měl pro snazší zacházení zarážku, ale to je celkem nepodstatný detail.

[Grunt]

syntaktický cukřík

Jako jo. Můžeš si užívat syntaktické orgie, když chceš. Jenže přesně jak říkáš: Další level už je jen assembler, resp. strojový kód a logika procesoru. Ty musíš „konsolidovat“ malé svazky strojových instrukcí a strojových mechanismů do jednoduchých mechanismů o jednu úroveň víš a ne vymýšlet nějaké složité syntaxe a dumat pak nad jejich sémantikou (a když to budeš dělat tak skončíš na rychlosti…no vlastně celkově skončíš na Javě nebo něčem takovém ). Zároveň samotný překladač/překlad musíš udržet jednoduchý (jazyk by měl být také jednoduchý a v rámci možností logický), rychlý, jednoznačný. K&R neudělali vlastně nic jiného než, že vytvořili největší možný kompromis mezi strojem a člověkem (a překladačem ). Víc parametrů a ukazatel na dno zásobníku se kterým by si mohl normálně pracovat, zarážku? Co blbneš? Proboha na co? Věřím, že kdyby si strojově projel spoustu všelijakého Céčkového kódu, tak přijdeš na to, že ve většině případů se to používá tak pro dva parametry, výjimečně tři. Nebo se to používá právě jako v printf(). Pro něco složitějšího se prostě používají jiné (ale stejně primitivní) mechanismy. Největší možný kompromis a v případě, že najdeš ještě větší, tak věřím že bude v další revizi ISO/IEC standardu.

[pavlix]

tak aspoň ukazatel na dno zásobníku, se kterým bych mohl normálně pracovat — a dejme tomu, že by ten zásobník měl pro snazší zacházení zarážku, ale to je celkem nepodstatný detail.

Vždyť co jsou variadické proměnné jiného než ukazatel, který ti umožňuje sesbírat si proměnné (různých velikostí) a naložit s nimi jak uznáš za vhodné?

[Grunt]

různých velikostí

Jak, různých velikostí?

[pavlix]

Máš snad pocit, že všechny proměnné zabírají v paměti stejně velké místo?

[Šangala]

Někdy mám pocit, že někdo má takový pocit (int, long, void*, size_t - dyť je to jedno, stačí jen přetypovat…).

[Grunt]

Tohle jsem taky myslel. Před funkcí CALL se ukládají na stack parametry a nic jiného než délka registru se tam stejně uložit nedá(menší typy se jen doplňují nulama).

[Šangala]

No já jsem spíš narážel na to, že je spousta kódu, kde se některé typy zaměňují a nerespektuje se to, že na různých platformách mohou mít tyto typy různou velikost, pak dohledat a opravit tyto místa je někdy docela zamotané.

[Grunt]

podstatně intuitivnější

Jen tak čistě pro zajímavost. Je to tak intuitivní, že má intuice to nepobírá. Asi budu muset nahrát intuici v. 2.0.

[pc2005]

OMG hoďte na něj někdo deku-vhdl... , ať si váží dobrého bydla syntaxe C .

[vencas]

Na jednom gymnáziu mají v informatice python a v sextách tam dělají např. objektový kód simulující fronty u pokladen v supermarketu. Časem bude určitě ještě víc učitelů informatiky, kteří na Pascalu neskončí.

[GeBu]

My jsme se u nás taky dohodli, že Pascal končí. Máme dvě alternativy: Visual Basic a Python. Viz: http://hroch.spseol.cz/~nozka/python/ Střední průmyslová škola elektrotechnická V Úžlabině taky: http://www.uzlabina.cz/

[vlastikroot]

Na pochopeni C je dobry se nejdriv naucit assembler. Protoze C je vicemene 1:1 preklad do ASM a tim padem nemuze umit nic navic nez co umi procesor sam. Jakmile clovek pochopi ASM (tzn. call/return, pointery, stack, heap, data segment ...) nemuze ho v C nic prekvapit. Na C opravdu neni nic slozityho, je to jen minimalisticka abstrakce HW.

[Grunt]

+1. Pokud člověk jakž takž dovede zvolat nějakou funkci v PHP a umí pár takových parádiček, tak má cenu naučit se HW (pěkně od hradel), přes ASM až po C a pak jde všechno samo. A debugování…mňam.

[pavlix]

Já assembler v podstatě neumím (i když už jsem s tím někomu pomáhal, ale to jsem dělal i s diferenciálníma rovnicema). A všechny tyhle věci jsem se tak nějak doučoval ve vztahu k tomu céčku. V podstatě když rozumím C, tak assembler ani moc na nic nepotřebuju...

[pc2005]

Tak pokud si pamatuješ pravidla v C programech (malloc/free apod.), tak znalost fyzického stroje nepotřebuješ.

[Dreit]

Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleru. Bohužel jsem mladší generace co dostala všechno pod nos a o Speccym a Amigách ví jen z wikipedie a komiksů (Sabrina-online.com)

[Grunt]

Přílohy:

• IMG335.jpg (305189 bytů)
• IMG336.jpg (335882 bytů)

Bohužel jsem mladší generace

Co kecáš, vždyť si jen o tři roky mladší než já (svůj první Doom jsem hrál až tak v roce 1996, 1997).

Tak to vidím že začnu číst datasheet k nějakýmu AVRku (jsou tam myslim příklady v assembleru i C) + zkusim si najít něco o assembleru

To je blbost. Normálně naval na Aukro, podívej se po nějakém Atárku, Spektru (jako našinec a vzhledem k tomu, že to mám do Skalice pár kilometrů bych ti doporučil nějakého Didaktika aby si viděl, že i my měli před revolucí nějaké Silicon Valley), nauč se BASIC a můžeš se pustit do práce. Já se ASM učil z takové pěkné ilustrované knížky plné robotů (ty mě vždycky brali víc než samotný text ) určené pro děti do 13let. Když to může zvládnout dítě do 13let , tak proč ne ty?

[Martin Petr]

Tuhle knihu všude doma a v garáži hledám už půl roku... ani za boha jsem si nemohl vzpomenout, jak vypadala ani jak se jmenuje. Teď už bude to shánění lehčí, dík! To bude nostalgie.

[Grunt]

Z anglického originálu (The Beginner's Programming Handbook – In Basic & Machine Code, Usborne Publishing Ltd., London 1984) preložili …

[Martin Petr]

Jj, už jsem si to našel. Fakt dík moc, kdybych to nikde v tý garáži nenašel, 100% si to koupím. Ta kniha je pro mě naprostý poklad. Nikdy nezapomenu na svůj první program, který napsal dvě čísla a uživatel měl napsat součet. Hned jsem letěl za mámou, pochlubit se, co za geniální dítě jsem. Ona se podívala na monitor a napsala schválně špatný výsledek a mě se program přirozeně rozbil. Čuměl jsem jako puk, vůbec jsem na tuhle možnost nepomyslel.

[Martin Petr]

Tak hledám, hledám a byl jsem teda hodně naivní. Našel jsem to jenom v jednom antikvariátu kdesi na Slovensku (dalo se čekat u tak staré knihy, navíc ještě počítačové), tak jsem to pro sichr radši rovnou objednal. Doprava sice dvakrát tolik jako samotná kniha, ale za tu nostalgii to stojí.

[Grunt]

Máš říct. Sem ti to mohl v práci naskenovat. Mám i knihu „Skusíš to s Mikropočítačom?“.

[Dreit]

Možná "jen" tři roky, ale moje první PC byl AMD Duron 1300MHz a dřív jsme u spolužáka hrávali na 386SX 22/44MHz (nebo tak něco to bylo), ani DOS jsem "nezažil" = nikdy nepoužíval.

 

Tak to bych moh začít na tom AVR, ne? Připojený přes sériák (a/nebo programátor - http://www.fischl.de/usbasp/) a zkoušet programovat v assembleru z PC. Pár dní zpátky jsem dostal maturitu na střední (elektrotechnika), tak myslim že po tyhle stránce bych si snad poradil   Možná by mi stačilo najít si seznam "příkazů" a nějak bych na to přišel sám

Po literatuře kouknu, zjištění že assembler je převlečený Cčko mě jen a jen potěšilo - nemusim se to učit dvakrát a mám větší motivaci, vždycky mě obojí lákalo

[Martin Petr]

"Moje" první PC bylo taky nějaký táovo PII 300MH. Na něm jsem poprvé v životě trochu programoval, i když jen v emulátoru ZX pomocí knihy, co linkoval Grunt, a taky s pomocí dalších starých knich z 80. let. Teda než jsem zjistil, že na mé 386 existuje něco jako Quick BASIC. To je tak 15 let...

Kde je vůle, tam je cesta.

[Dreit]

Já dokud nezkusil tučňáka na doporučení jednoho (tehdy) studenta VŠ (červenec 2006, zkoušel jsem Ubuntu 6.06), tak jsem viděl svět jen podle herních korporací   Hromada aktuálních titulů mě minula a protože mi WinXP umíraly, tak mě Ubuntu opravdu lákalo   Ale i tam jsem zezačátku jen hrál přes Wine   Až tak dva roky zpátky jsem začal s BASHem a tajně chci umět ještě víc - Bash se mi líbí, ale třeba přistupovat na sériovej port bit po bitu by mě lákalo víc. V hlavě už mám TTL převodník pro RS-232 co bych rád sestavil a otestoval...hned jak dodělám elektrický hodiny

http://www.abclinuxu.cz/desktopy/mimic23-20090329

[Grunt]

Jsem velmi pyšný, že můžu s hrdostí říct, že "Moje" první PC bylo nějaký tátovo Didaktik Gama. Do Skalice chci na exkurz, mám jednoho pamětníka odtamtud. Děcka klidně nech začínají Assembler ARMový (jen optimista by asi začínal na Inteláckém 80x86 hnusu), ale bude to chtít aktualizované roboty

Teda než jsem zjistil, že na mé 386 existuje něco jako Quick BASIC

V tom jsem prvně distribuoval ten Konverzační program (mírně rozšířený) po škole. Bratru taky asi nějakých 15 let. Pak jsem zkoušel Zoom/Odzoom a šikminu a vyplňovat to barvou podle kurzorových klávesnic. No v QBASICu to bylo strašné. Nějaká potvora Carmack byl rychlejší a portoval to v Céčku.

[Martin Petr]

No to co jsem vyjmenoval, byly počítače, na kterých jsem sám poprvé něco programoval.

Jinak první počítače, u kterých jsem kdy seděl, byl taky Didaktig Gama a PMD-85 a taky tátovy, dodnes se to válí v garáži. Moc v živé paměti je ale nemám, byl jsem ještě celkem škvrně. Měl jsem to v tomhle jednodušší v tom, že táta učil kdesi v pionýru výpočetní techniku. Pak nastal seriózní upgrade na Spectrum (dovezl strýček kdesi z Německa ) a až za spoustu let megadělo 386...

Zlaté časy. Rozbilo se PMD a muselo se to přepájet.

[Grunt]

Příloha:

• IMG337.jpg (351435 bytů)

Ještě jsem zapomněl dodat Pavla Tišnosvského. A co se tak dívám, tak by si i mohl začít na 6502. Zdá se být jednodušší a má míň registrů (míň fochů na šanony). A vůbec, znáte i vy ostatní nějakou knížku plnou robotů pro děti do 13.let která by byla ještě lepší pro začátek a kterou bych mohl jednou nutit svému případnému potmku?

[pc2005]

tak by si i mohl začít na 6502

Není to škoda talentu?

[Grunt]

Nevím. Já na tom nikdy nedělal.

[pc2005]

Já myslím obecně začínat na technologii o několik generací starší.

[Grunt]

Než co? Než Z80?

[pc2005]

Než FPGA .

[Grunt]

Aha. No to nevím, já na to nikdy nedělal. Asi bych mohl začat. Je to stejně jednoduché jako programovat 6502 nebo Z80?

[pc2005]

No řekněme, že Z80 nebo 6502 si tam můžeš implementovat a pak je programovat, má to požadovanou funkcionalitu + něco navíc .

[vlastikroot]

Je to neco mezi kreslenim logickych schemat a programovanim (tedy tvorbou stavovych automatu). Nejlepsi na tom je, ze se tam da udelat i slozity stavovy automat - procesor (ktery se da programovat pomoci jeho instrukcni sady). Frekvence FPGA se dneska pohybuje tak do 500MHz, samotny design je ulozeny v flash ROM a nahrava se pres JTAG, neni problem tam mit pripojenou SRAM nebo SDR/DDR DRAM, nektere umi i PCIe a jine rychle seriove linky. Cena neBGA kousku se pohybuje tak kolem 300kc. Moznosti implementace procesoru zavisi dost na poctu hradel (u SW core), ale 8bit neni problem ani na tech nejlevnejsich FPGA, v tech drazsich uz byva integrovany HW ARM core. Jednoznacne doporucuji si neco zkusit, jsou to sikovny integrace

[Andrej]

keby bola sanca ze mi bude C-cko vysvetlovat priatelka, tiez by som sa tvaril ze mu nerozumiem...

[Dreit]

Obávám se, že mi to stejně do hlavy nepoleze

[xHire]

Na Pascalu se mi líbí jediná věc, totiž že vypadá jako pseudokód.

Možná proto, že byl ten pseudokód založen na Pascalu? (Vyplývá mi to z toho, že pseudokódů je několik druhů, vč. jako-Pascal pseudokódu či jako-C pseudokódu.)

[Fluttershy, yay!]

Zjevně byl dost dobrý pro to, aby na něm třeba Cormen založil pseudokód. ^.^

[pc2005]

Škoda, že žádnej pseudokód není založenej na brainfucku.

[Šangala]

Ook! - je přirozenější a multidruhový.

[pc2005]

To je pravda.

[Sten]

Ano, Pascal vypadá jako pascalovský pseudokód. Ale ten už dnes snad nikdo (kromě učitelů programování) nepoužívá.

[..... Izak .....]

Pascal byl vzdy smejd ) proto jsem v te dobe pouzival REXX z OS/2 a IBM AIX/AS400/S390 ) Mimochodem spis jsem pouzival ObjectREXX a co je to za mocny nastroj jsem pochopil nahlednutim do ceniku za moduly pro ruzne DB ... a s ucitelky jsem si delal srandu ze ten pascal ani neumo to, co scriptovaci jazyk v OS/2 ... ono ani Delphy nebyl zadny zazrak, hezky to vypdalo, ale bylo tam tolik bugu v kompilatoru, ze to az bolelo ))

[Sten]

Na Delphi se mi obzvlášť „líbil“ způsob volání systémových funkcí. Vezmeme String, zkopírujeme jej do bufferu, na konec přidáme NULL a ten použijeme. Velmi efektivní

[balki]

Neviem, na akych strojoch bezal python, ale turbo pascal sme mali aj na PP06. Podla mna hlavny problem bola cena hardveru, vtedy pocitace boli celkom drahe. To je zrejme dovod rozsirenia turbo pascalu na skolach.

Samozrejme este rozsirenejsi bol basic na PMD.

[Fluttershy, yay!]

A škoda, že se sem nedostal BBC BASIC, resp. BBC Micro.

[Petr Tomášek]

A už se to dá někde reálně koupit v ČR?

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.