Portál AbcLinuxu, 9. srpna 2025 05:25
Osobne bych byl radsi za neco bezeztratovehoProč?
treba FLAC.Nebyl by pro tyto účely WavPack vhodnější?
Co třeba multikanál,multimediální a bonusová stopa (video, obrazy, hry, texty, cokoliv) a to všechno pěkně zabalené v jediném souboru přehratelném napříč platformami a HW přehrávači?Dekuji nechci. Kdyz jsem videl cim vsim prudi na originalnich DVD, tak jsem rad, ze prehravam vyhradne filmy v normalnich kontejnerech (asf, avi, ogg, ...).
I wav je ztratova komprese, omezeny pocet vzorku z omezeneho poctu hodnot.Naštěstí i lidské ucho a mozek má nějaká omezení.
Ano, a těch omezení využívají i další ztrátové komprese. Proto nechápu, proč někdo prosazuje jednu (wav) na úkor druhé (ogg).Protože v případě, že už si hudbu koupím a čirou náhodou ji budu chtít dát na nějký přenosný přehrávač, vyvstane problém ve formátu. Většinou se dnes prodávají (z nějaké setrvačnostni či co) MP3, ovšem co když mi přehrávač zvládne i AAC/OGG/atd.? Převádět do čehokoliv z MP3 je už z principu špatně. Proto je lepší koupit si hudbu v bezztrátovém formátu a ztrátový si vyvořit sám.
BTW:WavPack není Wav a Ogg je kontejner(i když wav také, ale čert to vem)
Vtip je ale v tom, že už nerozlišujete výšku tónu, takže pro poslech hudby to stejně nemá smysl.Omyl. Má to smysl a důkazem je právě to, že vinylová deska zní líp, než CD.
Sranda je, že nejkvalitnější zesilovače jsou ty elektronkové, jako z dob našich dědů. Dnes stojí přez 100 táců.Pleteš si pojmy a dojmy. Tohle už nesouvisí s kvalitou, ale s tím, že elektronkový zesilvač je cool věc hifisty, ale vyrábí se jich málo, proto jsou tak drahé. Pokud provozuješ zesilovač v takovém režimu, že ho nepřebuzuješ, je úplně jedno, jestli jsou tam elektronky nebo tranzistory.
Přesná čísla si už nepamatuji, ale když jsme na medině testovali maximální slyšitelnou frekvenci, byl jsem hodně nad maximem CD.Když jsem to naposled testoval já, tak má tehdy 7letá sestřenice slyšela max. 19kHz, tedy asi máte sakra kvalitní ušní výbavu. Já teď slyším tak max. 16kHz a můj otec je rád když slyší 12kHz. Tedy u "normálních lidí" má CD kvalita hodně velkou rezervu. U vyšších frekvencí to není stejně nic jiného jen takové divné cinkání na hrnce a jestli to cinká tak, či tak už je šum a fuk. Docela by mě zajímalo jak to slyší ti co den co den poslouchají "hudbu" o hlasitosti startujícího raketoplánu(ťem je asi i MP3 dostatečná a proto je asi i tak populární).
"Jenže kdo tohle řekne, ten se s největší pravděpodobností nikdy nepodíval, jak vypadá třeba takových 15kHz vzorkovaných na 44kHz."Cosi mi říká, že tam to záleží hlavně na kvalitě rekonstrukčního filtru.
A to jsme stále ještě nevzali do úvahy, že člověk sice vědomě slyší jenom do 20kHz, ale mozek nějakým způsobem reaguje i na frekvence až do 30kHz, což je důvod, proč drahá profi zařízení, na kterých se nahrává, fungují se vzorkováním 192kHz.Ať si nahrávají, na čem chtějí - co podle Tebe tedy postačuje pro koncové reprodukční zařízení, předpokládáme-li kvalitní převodník a dobrou analogovou část, případně skutečnost, že známe (máme změřený) nějaký model rekonstrukčních schopností převodníku a dokážeme mu přizpůsobit vstupní data? On i když Nyquist, pravda, je "jen" ideální teoretický limit, nevidím moc technických důvodů, proč bychom se k němu nemohli přiblížit o dost líp než na dvojnásobek. (Samozřejmě tu je otázka vyváženosti konstrukce, v jednu chvíli bude levnější zvětšit vzorkovací frekvenci než ladit to, co máme.) Kromě toho tady předpokládáš, že i analogová část a zvukový měnič jsou schopny bez problémů zpracovat těch 30 kHz - jo, byl bych rád, kdyby ani s tímhle nebyly problémy, ale stejně bych si nedělal iluze o běžném železe. (Notabene o mých uších, i když se snažím hrát, někdy mi přijde že bych měl uši reklamovat.
A 24 bitů není overkill ani náhodou. Když si to vypočítáš, tak standardních 16bitů na vzorek znamená maximální dynamiku 96dB (nejhlasitější/nejtišší možný zvuk). To na většinu žánrů stačí, ale třeba takový symfonický orchestr má dynamiku přes 100dB, takže těch 24bitů je pro věrný záznam minumum.V mém pokoji bude tak 20 dB ambientního hluku, přinejmenším. Abych slyšel něco velmi tichého, potřeboval bych 25. Když přidám 100 dB dynamiky, jsem někde na 130 dB. Tak to mám asi docela problém, protože to si doma fakt nepustím.
Cosi mi říká, že tam to záleží hlavně na kvalitě rekonstrukčního filtru.Problém je v tom, že čím víc se signálem blížíš k mezní frekvenci, tím víc tam vznikají rázy, takže přestože frekvence je zaznamenaná dobře, amplituda se mění (od maxima k nule a zpátky, čím blíž k vzorkovací frekvenci, tím pomaleji). Tohle ti rekonstrukční filtr obnoví těžko a projevuje se to i v takovém pásmu, které slyší i starší člověk. S tím souvisí
Každopádně i s horší rekonstrukcí signálu stále postačuje konečné pásmo, poněvadž konečné pásmo má i signál.Samozřejmě, problém je v tom, že to konečné pásmo převodu je tak malé, že se do něj konečné pásmo signálu nevejde.
Ať si nahrávají, na čem chtějí - co podle Tebe tedy postačuje pro koncové reprodukční zařízení, předpokládáme-li kvalitní převodník a dobrou analogovou část, případně skutečnost, že známe (máme změřený) nějaký model rekonstrukčních schopností převodníku a dokážeme mu přizpůsobit vstupní data?No původní debata začala tím, jaké ztráty způsobí digitalizace, takže tahle otázka z tématem víceméně nesouvisí. To samé víceméně platí pro zbytek tvého textu - nejde o to, jak kvalitní máš reprodukční soustavu, nejde o to, co všechno si můžeš dovolit pustit ve svém pokoji, nejde o to, jak špatně to ve studiu nahrají. Jde mi o to, jak kvalitní je záznam, respektive jaké paramery musí mít, aby samotné zaznamenání znamenalo tak malé ztráty, které nelze postřehnout.
On i když Nyquist, pravda, je "jen" ideální teoretický limit, nevidím moc technických důvodů, proč bychom se k němu nemohli přiblížit o dost líp než na dvojnásobek.Tuhle větu jsem, přiznávám se, nepochopil.
Problém je v tom, že čím víc se signálem blížíš k mezní frekvenci, tím víc tam vznikají rázy, takže přestože frekvence je zaznamenaná dobře, amplituda se mění (od maxima k nule a zpátky, čím blíž k vzorkovací frekvenci, tím pomaleji). Tohle ti rekonstrukční filtr obnoví těžko a projevuje se to i v takovém pásmu, které slyší i starší člověk.Chtěl jsi říct aliasing. A odkdy soudný konstruktér před AD převodník nedává antialiasingový filtr?
Jenže kdo tohle řekne, ten se s největší pravděpodobností nikdy nepodíval, jak vypadá třeba takových 15kHz vzorkovaných na 44kHz. To zkreslení tam je značné.Kdyz se na takovou radu zaznamu podivas stylem ze si tu posloupnost samplu vyneses do grafu, tak tam to zkresleni je sice znacne (a vubec to nevypada jako puvodni signal), ale ono Nyquistovo tvrzeni rika to, ze je mozne z tech namerenych samplu puvodni signal rekonstruovat beze ztraty. A tohle delaji (nebo se o to alespon snazi) vystupni filtry ve zvukovce.
Protoze kdyz uz mam hudbu kupovat, chci ji mit nezmrsenou nejakou (jakoukoliv) ztratovou kompresi. V pripade potreby uz si z toho tu mptrosku nebo ogg vyrobim sam. bezeztratova komprese. Napadl me, protoze je celkem dost rozsireny, dokonce ho zvladaji i lecktere mobilni prehravace, coz by mohla byt vyhoda.Čekal jsem zase nějaké kecy o kvalitě, avšak toto mi příjde jako velmi rozumný argument. Problémem zůstává už jen velikost.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.