iTunes bez DRM (diskuse)

[Jirka]

Úžasný způsob jak na jedné skladbě/videu zavatit dvakrát.

Ale snaha se cení. Snad se toho chytnou i ostatní. Až na opětovnou koupi DRM-free verze. Na druhou stranu - musí v tom být alespoň půl miliardy, takže se jim nelze divit.

[Cartman]

kdo "ostatni" ?

[Jirka]

Tak třeba u Sony bych to uvítal.

[Michal Fecko]

budou moci upgradovat na DRM-free za $0,30 za skladbu (popř. $0,60 za video).

Dodrziavajte zakony, aj tak na to doplatite a ti co stahuju nelegalne to maju stokrat lepsie a lacnejsie... Pekny prikal +1

[Boris Dušek]

 nutno dodat, že DRM-free skladby jsou kódované 256 kbps, skladby s DRM jsou 128 kbps, takže se platí i za toto

[Daniel Kvasnička ml.]

Kdyz to sectete s puvodni cenou 0.99 nebo kolik, je to 1.30 zhruba za song. Kdyz si vezmete cele album za takovou cenu v 256 kbps AAC vs. ceny CDcek, tak ta cena je ferova. Pro drtivou vetsinu lidi je rozdil v kvalite zvku irelevantni, protoze ho nerozeznaji (rozhodne ne u mainstreamove hudby a rozhodne ne s mainstreamovym audio vybavenim -- coz je, rek bych, bez urazky definice drtive vetsiny zakazniku iTunes Store)

[YYY]

+1

[cthulhu]

s mainstreamovym audio vybavenim a sluchatkami stredni tridy (napr. Koss Porta Pro / Sennheiser CX300 ) rozezna v mp3ce nejen 128kbps vs. 256kbps, ale i 128kbps vs. 192kbps a nemusi byt k tomu zadny audiofil.  V dobe, kdy ma kde kdo i ve vychodni Evrope (CR) pripojeni v radu Mbit, by byla kvalita 320kbps/FLAC urcite ferovejsi.

[emorjino]

pozná neaudiofil ze střední evropy rozdíl mezi 256kbps AAC, který se prodává na iTunes od 320kbps?

[Grunt]

pozná neaudiofil ze střední evropy rozdíl mezi 256kbps AAC, který se prodává na iTunes od 320kbps?

U AAC+ by to nerozpoznal ani audiofil. Toto privilegium mají jen jablíčkaři.

[linear]

 ty pravdepodobne mluvis o Mp3 vyrobene z CD rippu. Na iTunes jsou vsak zaznamy ktere jsou do 256 kbps AAC prevedene z nejlepsiho dostupniho studioveho zaznamu. Vysledny soubor na iTunes ma tedy lepsi kvalitu nez CD ktere si koupis v obchode a samozrejme take jakakoliv nasledna komprese provedena na rippu z tohoto CD.

[xm]

O tom bych si tedy dovolil silně pochybovat, CD (pokud není vysloveně špatně namasterovane) bude mít vždy větší kvalitu než 256 kbit AAC.

[linear]

 To je samozrejme blbost, protoze algoritmy jako AAC nebo MP3 jsou schopni priradit vice bitu k frekvencim a prechodum ktere clovek spise zaznamena. CD je hloupe medium s konstatnim datovym tokem a neni mozne pridat datovy tok tam kde je treba a ubrat tam kde je zbytecny.Nemusi to ale nikoho z Apple nijak trapit, kvalita jak AAC tak i CD je takova ze se zakaznici urcite stezovat nebudou (a take nestezuji). A par blbcu kteri budou vzdy remcat ze poznaji ze zvuj je "nekvalitni" protoze je "zkomprimovany" a tedy "znehodnoceny" je nemusi zajimat protoze netvori nijak dulezite procento z jejich prijmu (cti: magori).

[pavlix]

Erm... to vypadá jako příspěvek člověka, který všechno ví, je nejchytřejší a ostatní vlastně ani nepotřebuje, natož jejich názor :).

[cthulhu]

AAC je na rozdil od FLACu ztratovy, u nas se neprodavaj remastrovany alba?

[Grunt]

nejlepsiho dostupniho studioveho zaznamu.

A ten jaké parametry ať se tady furt dokola neošíváme s tím imbecilním pojmem kvalita?

[linear]

 kazde album nebo singl miva ruznou kvalitu zaznamu. Napr. nova deska U2 asi bude natocena jinak nez 60 let stary singl. Dnes se to , pokud vim, mixuje zhruba v SACD kvalite.

[Grunt]

Znovu: Nešaškujme zde s pojmem kvalita. Studiový záznam má větší vzorkovací frekvenci, více bitů na vzorek, víc kanálů a nebo nějaké takové věci a jaký mají vliv na kompresi, že studiový záznam v AAC o 256kbs je coolovější než CDDA?

[Daniel Kvasnička ml.]

No v profi studiich se podle me dneska nenahrava s 44.1 kHz vzorkovanim. Myslim, ze nahravat na 96 kHz neni vubec zadna vyjimka.

[Grunt]

A ono se to potom dodává v 96kHz?

[Daniel Kvasnička ml.]

No to tezko, ja jsem vam jen odpovidal na otazku, jestli se to nahrava s vetsi vzorkovaci frekvenci.

[stativ]

V případě AAC může. Teď jde o to, jestli tomu tak opravdu je.

[Daniel Kvasnička ml.]

Beznej Franta Vomacka, co se o audio zalezitosti explicitne nezajima na Portach rozezna 128 vs 256? A u jake hudby? Maximalne bych se tomu odvazoval verit treba u minimal jazzu s velkym podilem vyssich frekvenci, kde by mohlo byt slyset otupeni cinelu nebo tak a kdyz, tak jen pri soustredeni se na hudbu, coz neni skoro nikdy... Rozhodne nemas sanci to poznat u nejakeho popu ci mainstreamoveho rocku.

A FLAC? Kolik prehravacu prehraje AAC a kolik FLAC?...

[Stanislav Brabec]

Svého času jsem si udělal dvojnásobně slepý poslechový test. Úryvek skladby v bezztrátovém WAV byl postupně zakomprimován různými MP3 bitrate a pak převeden zpět do WAV.

Poté se prováděly testy s různmi bitrate: Nejdříve byl přehrán orginální zvuk. Poté náhodný generátor střídal originál z nahrávkou prohnanou kompresí. Uživatel zaznamenával, co si myslí, že slyší, počítač zaznamenával, co přehrál.

Použitá technika: LAME, běžná zvuková karta, postarší sluchátka Sony MDR-A22 (vyšší třída malých walkmanových sluchátek, dnes již nevyráběná).

Nakonec došlo na porovnání: 128kbps: 100% úspěšnost v rozpoznání komprimovaného vzorku nezávisle na žánru hudby, 192kbps: vysoká úspěšnost, u některých vzorků i 100%, 256kbps: u některých vzorků stále poměrně slušný úspěch, u jiných již výrazně horší, 320kbps: úspěšnost nepatrně nad statistickou chybou. Bohužel, přesné hodnoty jsem si nezaznamenal, ale napsat software na tento test bylo otázkou 10 minut.

Shrnutí: Chcete-li slušnou kvalitu, použijte nejméně 256kbps (v případě MP3). Kvalita 320kbps je s běžným vybavením již nerozlišitelná od originálu.

[linear]

 jak uz jsem psal, iTunes rozhodne nevyrabeji AAC soubory rippovanm CDcek , takze 256 kbps zaznam predci kvalitu CD zaznamu (coz bezny poslouchac nejspis neoceni - CD kvalita je totiz naprosto dostacujici pro neruseny poslech hudby - krom pripadu ze jste ctenar casopisu Stereo Video a vice vas zajima zvuk nez hudba. V takovem pripade rozdil mezi CD a 256kbps AAC mozna i uslysite, ale v zadnem pripade to neznamena ze komprimovany soubor je horsi - naopak.

[David Jaša]

CD kvalita je totiz naprosto dostacujici pro neruseny poslech hudby - krom pripadu ze jste ctenar casopisu Stereo Video a vice vas zajima zvuk nez hudba.

Dovolím si nesouhlasit - když si pustím klasickou hudbu, je tam dost slyšet nedostatečný dynamický rozsah "CD kvality".

[Stanislav Brabec]

Dynamický rozsah CD je 96dB. Pokud zrovna neposloucháte ve vaší akustické komoře, 96dB nepostihnete ani náhodou - tichá místnost na vsi kolem 20dB, hranice bolesti kolem 110dB. A klasické hudba se také většinou nenahrává v akustické komoře.

Ale je možné, že se ve vaší nahrávce projevují chyby zvukaře nebo vaší aparatury.

Pokud má CD reálně slyšitelné nedostatky, je to ve zkreslení extrémně tichých pasáží, nízké vzorkovací frekvenci (a tím zkreslení nejvyšších tónů; to však člověk nejspíš neslyší, neboť vyšší harmonické jsou již mimo slyšitelný rozsah), pouze dva kanály, a pak také v absenci interferenčních ultrazvukových záznějů, které jsou schopny ovlivnit vnímaní např. smyčců (tento problém však neřeší ani záznamová technika pro DVD-audio ani SACD, neboť nosná frekvence těchto záznějů může být až 200kHz).

[David Jaša]

To zkreslení tichých pasáží jsem měl hlavně na mysli - zbývá tam moc málo bitů. Mít kvalitnější soustavu, předpokládám, že uslyším i nectnosti ve výškách.

[Grunt]

a tím zkreslení nejvyšších tónů; to však člověk nejspíš neslyší, neboť vyšší harmonické jsou již mimo slyšitelný rozsah

Nejde o to že by neslyšel, ale že psychoakustická část lidského mozku má tendenci analyzovat vyšší frekvence s menší přesností(viz. principy SBR) a proto mě vždycky udivuje když někdo prostě vysokofrekvenční šum rozpozná a je si jistý že tam nemá být.

[Grunt]

Pár CD s klasickou hudbou mám. Můžu vědět na zkreslení u čeho konkrétně se mám zaměřit ať to také jednou můžu slyšet na vlastní uši?

[Grunt]

Dost záleží i na použitém vzorku. Věřím, že pokud by se použil vhodný vzorek zakódovaný HE-AACv2 z Nera s SBR, parametrickým stereem, VBR o 128kbps(a níž), tak nemá šanci rozpoznat rozdíl ani slon.

Jen tak pro zajímavost zkuste odhadnout bitrate u tohoto vzorku.

[stativ]

Já tam sluším jenom šum a občasné mlácení hlavou do stěny Na tohle stačí desítky kbps bohatě i u mp3.

[Grunt]

A přesně něco takového jsem se také snažil říct.

 

[Daniel Kvasnička ml.]

No vidis, a to ses na to soustredil... Takze kdyz vezmem fakt, ze dneska je pozornost uprena hlavne na prenosne prehravace (ve vetsine pripadu hracka za dva litry s D/A prevodnikem co nestoji za rec a sluchatka podobne kvality, pouzivany venku na ulici, v autobuse, ve vlaku), tak tech 256 AAC (ktery je navic na stejnem bitrate lepsi nez MP3) je naprosty luxus.

[stativ]

Ještě bych doplnil, že 256 kbit AAC je nesrovnatelně kvalitnějších než 256 kbit u mp3, i když to závisí na enkodéru, přičemž ten Apple je přinejmenším jeden z nejlepších.

[Daniel Kvasnička ml.]

Vsak jsem to zminoval... zrovna vcera ostri hosi na MacDailyNews rozcupovali jisteho redaktora z PC Worldu, ktery tak trochu nevedel o cem pise... http://macdailynews.com/index.php/weblog/comments/19646/. Ty vlastnosti AAC jsou tam hezky shrnute.

[pavlix]

I ty jejich urážky a arogance by se daly hezky shrnout. Nepřijde mi to zrovna jako ukázka inteligentní reakce :).

[Spike]

Podle mě je ten posměch celkem zasloužený (až na tu úplně první poznámku PC vs. Mac).

Představ si, že by redaktoři "renomovaného" PC magazínu vydali článek, kde autor bude kňourat, proč společnost XY místo proprietárního XMPP nepoužila raději otevřený standard s miliony uživatelů - AIM.

Samozřejmě, reagovat se na to dá mnoha způsoby. Od suchého výčtu chyb, přes zesměšnění až po nadávání do idiotů... Podle mě to zesměšnění (v téhle formě) může mít z těch možností největší účinek - zaprvé je tam dost relevantních informací, zadruhé se autor mylného článku pořádně zastydí a příště si dá třeba pozor na hubu.

[Daniel Kvasnička ml.]

Tam se skoro jinak nepise Oni si vzdycky vemou clanek, rozkouskujou ho a kazdej kousek zadupou do zeme Pravda, konstruktivnosti se nekdy nedostava, ale nekdy je to potreba.

[xm]

Minimálně u MP3 poznám rozdíl mezi 128 kbps a 256 kbps (dokonce i mezi 128 kbps a 192 kbps) zcela bez problémů i na obyčejných peckách, ani k tomu nepotřebuji Koss Porta Pro. A to skutečně nejsem žádný audiofil.

U OGG Vorbisu nebo AAC pravděpodobně bude ten rozdíl méně poznatelný, ale myslím si, že bych to IMHO také rozeznal (ale dokud to nevyzkouším, nebudu to tvrdit s určitostí, to by byl nesmysl).

[xm]

Jo a btw. jedná se o metal, žádný jazz.

[JP]

+5365

[muficek]

Kdyby raději udělali plnohodnotného iTunes klienta pro Linux

....ach jo

[Jakub Lucký]

Nač to?

[houska]

kup si ucet na rapidsharu (k nemu linux klient je - wget) a mas vyhrano ;)

[Luboš Doležel (Doli)]

Poslední verze wgetu mi zcela ignorují HTTP autentizaci. Nefunguje --http-user/password, --user/password a nefunguje mi ani zadání uživatele/hesla přímo do URL. Do konzole píše, jak to používá, ale Wireshark potvrzuje, jak na to kašle

[Andrej Herceg]

A nefunguje to ani s parametrom --auth-no-challenge ?

Re: rapidshare download problem

[KS]

A on existuje nějaký neplnohodnotný?

[.]

Protože Steve Jobs řekl: Linux je špatný systém. Takže bohužel nic. Třeba Steve Jobs končí a možná snad někdo bude podporovat i pro Linux. Zatím je pořád spekulace když končí Jobs a co bude dál...Já bych přál iTunes s iPhone v Linuxu jako bych byste pracovali ve Windows. Mám iPhone na Linuxu neni vyuziti :-/

[Boris Dušek]

Stevu Jobsovi je v tomhle ukradené, jestli je něco "dobrý" nebo "špatný" systém - zajímá ho jedině, kolik lidí ho používá. Takže spíš řekl, že jim to nic nepřinese - co by jim dle Tebe portování na Linux přineslo (aby se vyplatilo to podporovat a testovat na dalším OS)?

[Algi]

 Asi tak. Já si nemyslím, že by byl takový problém přenést iTunes na Linux. Ale přece jenom, dělat to pro systém, který má 0.85 % na trhu desktopů... Na druhou stranu, když dokázali přenést knihovny na Windows, tak na Linuxu by to nemuselo být tak strašné, ne? Spíš jestli by o to uživatelé vůbec stáli - není to open source

[Daniel Kvasnička ml.]

Já si nemyslím, že by byl takový problém přenést iTunes na Linux.

A to ja zas myslim, ze jo. Delat proprietarni SW je totiz diky roztristenosti linuxu utrpeni (museli by udelat binarky pro milion dister nebo jen pro par a pak snaset urazky z ust tech par promile ostatnich uzivatelu ). A kdyz k tomu jeste prictes to, ze by se do nich neustale vsichni navazeli, ze chteji zdrojaky... Nema smysl o tom vubec premyslet, byly by to vyhozeny penize.

[Spike]

Nevšiml jsem si, že by byl problém s binárkami u proprietárního software, viz Skype.

[Grunt]

Ale, opravdu?A mám je tady pěkně seřadit všechny?

[Spike]

Tak jinak: Skype měl byl příklad proprietárního software, který nemusí vyrábět různé binárky pro milion distribucí.

Nic víc, nic míň. Tak se hoď do klidu. Osobně jej nepoužívám, ani nepropaguji.

[linear]

 a dalsi je Adobe Flash.