Portál AbcLinuxu, 15. května 2025 17:55
Vyšel Wayland 1.0. Wayland zatím není ve stavu, kdy by mohl nahradit X11, ale postupně si získává své příznivce, kteří pro něj přidávají podporu do různých toolkitů apod.
Tiskni
Sdílej:
"špatná" se slovensky řekne "zlá"Hovorově se výraz „špatnů“ dole pod Slováckem (Záhorie a tak) používá zcela běžně a už jsem to slyšel i na Kysuci. Autor si za to může sám, že odmítá používat diakritiku a nemusí mu být rozumět.
("špatná" se slovensky řekne "zlá")A jak se potom rekne slovensky "zlá"? Stejne?
Wayland zatím není ve stavu, kdy by mohl nahradit X11,a on někdy bude? oni už se rozhodli začít pracovat na síťové transparenci?
SPICE protokol v podstatě používá stejný princip jako ICA protokol od Citrixu.A to je jako lepší než když se do sítě cpou přímo primitivy a pixmapy, které se mají vykreslit, jo?
Kupř. zvukový kanál se komprimuje přes celt.Bez komentáře úplně.
Přes spice lezu na grafickou konzoli virtuálů.Což je určitě lepší než ssh.
A to je jako lepší než když se do sítě cpou přímo primitivy a pixmapy, které se mají vykreslit, jo?Spice - podle toho, co tvrdí Red Hat - dokáže přenést HD video. Je to lepší, než když cpeš do sítě přímo primitivy a pixmapy?
Což je určitě lepší než ssh.Je vidět, že se v tom vyznáš. To bys nám mohl poradit, jak přes ssh v tom virtuálu vybrat v grubu k nabootování jiné než výchozí jádro, popřípadě jak se přes ssh podívat na výpis kernel panic poté, co ten stroj spadl.
Spice - podle toho, co tvrdí Red Hat - dokáže přenést HD video. Je to lepší, než když cpeš do sítě přímo primitivy a pixmapy?Jak kdy. Video se ve spice přenáší svým vlastním způsobem, u ostatního je snaha přenášet právě ty primitivy a pixmapy a to jen ty jejich oblasti, kde se něco změní.
jak přes ssh v tom virtuálu vybrat v grubu k nabootování jiné než výchozí jádro, popřípadě jak se přes ssh podívat na výpis kernel panic poté, co ten stroj spadl.
Tak na tohle (oboje) zrovna stačí (virtuální) sériová konzole. Ve druhém případě stojí za úvahu i kdump.
Hmmmm. Buď hodně mocná sériová konzole, nebo ne moc příjemná práce, řekl bych. A jinak - dostanu tu virtuální sériovou konzoli někam přes síť? Bez přístupu na hostitelský stroj, který jsem třeba nedostal? Šifrovaně*? * tj. aniž by někdo vedle toho qemu musel zprovozňovat nějaký stunnel či podobnéNěkteré stroje také slouží jako normální desktop.To seriová konzole poskytuje taky.
A jinak - dostanu tu virtuální sériovou konzoli někam přes síť?Ano, samozřejmě. Dělám běžně.
Bez přístupu na hostitelský stroj, který jsem třeba nedostal?Pokud nedostaneš přístup tak… nemáš přístup. Jaké překvapení. Společné pro všechny protokoly bez výjimky.
Šifrovaně*?Ano. Možností je několik, já osobně většinou používám SSH.
tj. aniž by někdo vedle toho qemu musel zprovozňovat nějaký stunnel či podobnéMám to chápat tak, že ve svém zadání zakazuješ všechny prostředky k šifrování, nebo jen ty, které bych mohl chtít použít? Ani jedno z toho není specifikace, ale buzerace.
Pokud nedostaneš přístup [na hostitelský stroj] tak… nemáš přístup.Toto v případě typického spice/vnc serveru v qemu neplatí.
Otevřený TLS port neberu jako přístup na hostitelský strojTak podle čeho to chceš brát? Pokud podle toho, kdo provádí autentizaci, tak dopadneš úplně stejně.
můžeš namítnout, že přístup ke stroji budeš potřebovat, abys tu VM vůbec dostal do bootloaderZcela správně, pokud se tam nedostane bez mého zásahu.
nicméně na to ti opět stačí _uživatelský_ přístup k nějakému managovacímu xichtu.A o tom to celé je. Někdo tu chce vymýšlet kolo, když jediné, o co tu jde, je aby hostitelský stroj zajistil autentizaci a zabezpečení provozu a poskytnul nějaký protokol pro přístup k IO bootloaderu. Ten princip je z mého pohledu zcela nezávislý na použitém přenosovém protokolu.
Tak podle čeho to chceš brát? Pokud podle toho, kdo provádí autentizaci, tak dopadneš úplně stejně.Podle celý shell vs. jedna služba dostupná na jednom portu? Nebo chceš říct, že mít shellový přístup na stroj, kde běží abclinuxu, vs. mít možnost připojit se prohlížečem na http://www.abclinuxu.cz je vlastně ekvivalentní? Tj. abych mohl dělat to druhé, potřebuju to první? To asi ne, že ne...
Podle celý shell vs. jedna služba dostupná na jednom portu?Ne. Jedna služba dostupná na jednom portu versus jiná služba dostupná na jednom portu. Služba realizuje autentizaci, zabezpečení kanálu a nějakou formu komunikace s daným virtuálním strojem, ať už po virtuálním sériovém portu (jednodušší), nebo po virtuální grafické kartě (složitější).
Nebo chceš říct, že mít shellový přístup na stroj, kde běží abclinuxu, vs. mít možnost připojit se prohlížečem na http://www.abclinuxu.cz je vlastně ekvivalentní?Nemám tušení, kde to čteš.
Jedna služba dostupná na jednom portu versus jiná služba dostupná na jednom portu. Služba realizuje autentizaci, zabezpečení kanálu a nějakou formu komunikace s daným virtuálním strojemSSH vždy poskytuje přístup k shellu, i když je shellem /sbin/nologin.
Jenom ty prostředky, které vyžadují dodatečnou konfiguraci a spuštění dalšího procesu.Tedy stručně řečeno, je ti úplně jedno jak ta služba funguje. Jediné, co je pro tebe důležité je: 1) Aby ji poskytoval již běžící proces spuštěný virtualizačním systémem, a nepoužilo se volání
fork()
.
2) Aby autentizace a autorizace (věci, které jsou potřeba konfigurovat) byly
vždy konfigurovány v rámci virtualizační služby.
To v žádném případě nepovažuju za všeobecně platná kritéria.
Spice - podle toho, co tvrdí Red Hat - dokáže přenést HD video.Skutečná killer-feature. Spustit si WMS nebo RMS pro živé streamování jsem uměl ještě v dobách Windows 98. Jinak je snad jasné, že když se HD video dekóduje ( do bitmapy – což se musí pokud se dekóduje na serverové straně), tak ta má cca. 1,6Gbps a proto přenášet video v reálném čase (pokud nejde o streamování) po síti je kravina.
Je vidět, že se v tom vyznáš.Vyznám. Qemu umělo přesměrovat sériovou konzoli virtuálního stroje do stdio programu (na ní už začíná i ten GRUB). Což bez problémů šlo potom klidně pípovat do toho sshčka. Za renderování Teletypu do bitmapy a následného posílání po síti bych ruky trhal.
Vyznám. Qemu umělo přesměrovat sériovou konzoli virtuálního stroje do stdio programu (na ní už začíná i ten GRUB). Což bez problémů šlo potom klidně pípovat do toho sshčka. Za renderování Teletypu do bitmapy a následného posílání po síti bych ruky trhal.A teď si dokonce nejsem jistý, jestli ono QEMU přímo volání VIDEO-BIOSu (10h, 13h) nepřeposílalo jako stdout programu.
To bys musel zadratovat primo do Gtk+.Člověka, který si vyzkoušel Clutter, představa funkčního a akcelerovaného toolkitu nijak nepřekvapí. Zato čistě bitmapový rendering a čistě bitmapové přenášení grafického výstupu trochu ano.
i kdyz mene komplexni nez X protokol.To jako co? Screenshotování do JPEGu jako je u VNC? Na co rušit něco dobře uděleného a dělat to znova a špatně?
Na co rušit něco dobře udělenéhoTim mate na mysli ulipana X-ka vychazejici z 80.let a ktera se dostala do stavu, kdy pocet lidi schopnych a ochotnych tento projekt udrzovat vytrvale klesa?
80.let a kteraA to je špatné?
se dostala do stavu, kdy pocet lidi schopnych a ochotnych tento projekt udrzovat vytrvale klesa?To už je špatné. Protokol sám o sobě to není nejhorší, ale chtěl by do dnešních dob hodně updatovat. Na Xlib se třeba nešáhlo snad co jsem živý. Přitom nedávno jsem si v něm hackoval přepojování běžící aplikace na různé servery za běhu bez nutnosti její terminace.
U elektrotechniky, aut a software, tam už to vadí.Tento názor nesdílím. Navíc kdybychom vynechali to, co bylo v počítačovém světě vymyšleno do 80. let, nezbylo by nám prakticky vůbec nic.
Tihle hošíci si často myslíHosik? Kritiky soucasne situace najdete napric celym spekterem programatoru.
Nojo no... Tihle hošíci si často myslí, že před tím než začali chodit do mateřské školy, světu vládli lovci mamutů. Mají obsedantní představu, že vše se musí neustále měnit a rozvrtávat - tomu říkají pokrok.Vubec ne, je to otazka prosteho technickeho vyvoje. X-ka vychazi z 80. let, kdy graficky HW i SW vypadali jinak, vcetne cele architektury.
Právě tito a podobní dali v posledních letech Linuxu na desktopu takovou ránu, že se vzpamatovává dodnes.Kruty svet, ktery nereflektuje vase predstavy a lide si svobodne vyvijeji co chteji,ze?
Wayland je dalším krokem - tentokrát zmrví i samotný základ.Konkretne proc je Wayland "zmrveni" zakladu? Zatim neni jeste ve stavu X nahradit, ale jeho cas se blizi.
Hosik? Kritiky soucasne situace najdete napric celym spekterem programatoru.Opravdu máš namysli kritiku věcí na základě toho, že vznikly před rokem devadesát?
A to je špatné?Vzhledem k tomu, že výkon na síti je furt stejný bez ohledu na řádový nárůst všech zdrojů, tak to nic moc opravdu je.
cloud?Buzzword místo normální odpovědi?
jistě, proč bychom si měli pouštět aplikace ze serveruTo je opravdu dobrá otázka. Co se mě týče, tak se bez toho klidně obejdu a budu si je dál pouštět lokálně.
ó nikoli, to je odpověď - právě proto že je to aktuální buzzword pár let do minulosti by to bylo asi SaaS, co bylo předtím už ani nevím, a všechno to začalo se systémy sdílení času na mainframech a jejich terminálech vpodstatě od těch dob, co existují technologie vzdáleného přístupu k počítačům je snaha tento vzdálený přístup využívat; tato snaha mírně zeslábla na přelomu 80./90. let s tím, jak se vlastní počítač stal dostupným pro každého, kdo jej dokázal využít, nicméně s rozvojem rozsáhlých sítí opět zesiluje tlak na to, aby počítače "počítaly" ve výpočetních (nikoli "výpočtových") centrech a koncoví uživatelé si nemuseli pořizovat vlastní stroje, kde 99% výkonu bude ležet ladem, neboť je potřeba pouze nárazově (ale potřeba je, a tedy bez nějakého "cloudového" řešení nelze pořídit infrastrukturu slabší a levnější, jak na pořízení, tak na provoz) tedy "pracovat s počítačem u toho počítače" lze možná tak při hraní nějaké hry (není-li online), prohlížení nějak získaných (předem stažených, CD, DVD, BluRay ...) médií, použití počítače pro práci s čistě vlastními výtvory, ale již těžko při nějaké spolupráci - ta se dnes často řeší přes různé webové aplikace, ale to je ve spoustě případů jen berlička, protože právě nemáme ta jednoduchá řešení, jak si přes síť něco pustit přímo: X jsou nepoužitelné se současnými toolkity, které místo primitiv plácají obrovské bitmapy celých oken (s Qt3 jsem si KDE aplikace v pohodě pouštěl v práci z domácího stroje přes ssh X forwarding a dalo se s tím pracovat, od přechodu na Qt4 se rychlost linek zněkolikanásobila a stejně je to nepoužitelné; naštěstí (nyní již) funguje obezlička přes Xpra), VNC to neřeší na úrovni jednotlivých aplikací a špatně se to integruje do prostředí (doteď jsem uspokojivě nevyřešil schránku), FreeNX zemřel a stejně se mi to nikdy nepovedlo pořádně rozchodit ... atd. atd. :-/ práce s něčím na serveru rozhodně není záležitostí čistě pro správce lamy, kteří si místocloud?Buzzword místo normální odpovědi?
vi /etc/něco
pouští system-config-něco
, nýbrž i pro prostý plebs - jenže plebs si otevře IE, tam se mu pustí nějaký ActiveX, který svým kecáním s mateřským serverem zDOSuje síť, přičemž na puštění toho ActiveX potřebuje dělo jak na paření nejmodernějších her, no ale "nějak" mu to funguje, jiné varianty nezná, a tak je plebs spokojen a říká, že přece žádné aplikace po síti nepotřebuje ...
opravdu si veškerý software, co používáš, pouštíš čistě lokálně? - řekněme všichni sborem WOV, protože já žádného jiného takového člověka neznámjistě, proč bychom si měli pouštět aplikace ze serveruTo je opravdu dobrá otázka. Co se mě týče, tak se bez toho klidně obejdu a budu si je dál pouštět lokálně.
X jsou nepoužitelné se současnými toolkity, které místo primitiv plácají obrovské bitmapy celých oken+1 A to se asi jen tak nezmeni.
opravdu si veškerý software, co používáš, pouštíš čistě lokálně?Ano. Když chci něco dělat na svém počítači, tak to dělám na něm. Nepotřebuju a nemám zájem o nějaké cloudové textové editory a podobné hovadiny, které pracují kdoví jak a k datům pak má přístup kdoví kdo.
Ano.Vidíš to, já třeba nepouštím všechen software lokálně. A ač se nejspíš zbytkem komentáře snažíš ukázat, že vzdálené spouštění je špatné, nebezpečné a umírají při tom koťátka, nedaří se ti to.
A ač se nejspíš zbytkem komentáře snažíš ukázat, že vzdálené spouštění je špatné, nebezpečné a umírají při tom koťátka, nedaří se ti to.Příliš bujná fantazie. Ale chápu, dlouho ses tu s nikým nepohádal a neslovíčkařil, tak provokuješ a zkoušíš, jestli to někde neklapne.
Ano. Když chci něco dělat na svém počítači, tak to dělám na něm. Nepotřebuju a nemám zájem o nějaké cloudové textové editory a podobné hovadiny, které pracují kdoví jak a k datům pak má přístup kdoví kdo.mezi "chtít" a "moci" je jistý rozdíl - někdy je potřeba hodně chtít, aby se trošku mohlo ... jinými slovy gratuluju k výběru banky, která ti poskytuje jednoduché datové rozhraní, ke kterému si přistupuješ čím chceš, namísto aby ti cpala vlastní aplikaci, gratuluju, že nepotřebuješ chodit na weby, kde je funkčnost zajištěna nějakými flashovými, ajaxovými a kdovíjakými blbostmi, bez kterých to prostě nejde a ne jako zde na ábíčku, kde vidím, že místní WYSIWYG editor asi nepoužíváš, atd. atd.
mezi "chtít" a "moci" je jistý rozdílAno, zatím ještě pořád můžu. Ještě pořád lze za normální peníze sehnat plnohodnotný počítač a ne síťové zobrazovadlo vzdálené plochy. A ještě pořád lze sehnat programy, které mi na tom počítači umožní udělat to, co zrovna potřebuju. Jak souvisí WYSIWYG editor s lokální vs. vzdálenou prací? Já měl za to, že je to akorát hromada javascriptu. (Ne, nepoužívám to.)
Xka pro lidiXorg je pro koho? Pro roboty?
Co by si linuxový desktop počal bez Novellu
Možná vám to uniklo, ale v pátek už to bude rok a půl, co SuSE není součástí Novellu.
Maká na tom ještě někdo jiný než Egbert Eich? Myslím někdo full time. Tohle zrovna není rozsahem projekt na studentskou semestrálku.
Neřekl bych, že Egbert Eich pracuje full time na Waylandu. A ani git log tomu nenasvědčuje. Koneckonců na začátku té přednášky sám říká, že poslední dobou pracuje především na jádře.
Možná vám to uniklo, ale v pátek už to bude rok a půl, co SuSE není součástí Novellu.+1 Už opět není součástí Novellu.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.