). Problémem není samozřejmě vedle deště ani prach, konstrukce si s ním poradí (ale bez udání mezní jemnosti).Portál AbcLinuxu, 17. května 2024 17:36
Protože se za uplynulý týden nic moc zvláštního nedělo, podíváme se dnes na několik témat na první pohled možná okrajových, ale i tak poměrně zajímavých. Globalfoundries se totiž konečně propočítala k tomu, jaké budou ARMy vyráběné u ní 14nm technologií, Pentax uvedl jeden moc, moc pěkný kompakt, VESA aktualizovala specifikace DisplayPort, máme tu nové Raspberry Pi a nakonec se také rozloučíme s MiniDiscem. Takže se vlastně nudit nebudeme ani v nejmenším…
14nm výrobu, zejména pro malé úsporné čipy typu ARM, chystají snad všichni. Vzpomeňme třeba Samsung a Globalfoundries. O tom druhém a jeho chystaném výrobním procesu známém jako 14XM – eXtreme Mobility – to dnes bude. Globalfoundries se totiž prý jako vůbec první pochlubila s výsledky propočtů výroby první implementace ARM na 14 nanometrech. Konkrétně se jí podařilo dokončit výpočty údajů pro výrobu dvoujádrového ARM Cortex-A9 za pomoci 14XM, tedy s technologií FinFET srovnatelnou s Intelovými „3D“ tranzistory, kterými tento gigant vyrábí „Ivy Bridge“ a „Haswell“ na 22 nanometrech.
Věc se má tak, že čipy vyráběné procesem 14XM u Globalfoundries budou ve srovnání s 28nm technologií téže firmy spotřebovávat přibližně polovinu energie. Též rozměry čipu budou přibližně poloviční. Nebo naopak: můžeme očekávat čipy s výkonem až o 61 % vyšším, než jaký by při dané spotřebě dávaly 28nm. To vše plyne z analýzy provedené nad technickou specifikací procesu 14XM a standardní verzi architektury ARM vzešlé od Artisanu, z jejíhož souboru Graphic Database System v Globafoundries vykalkulovali výkon, spotřebu a rozměry čipů. Tyto výsledky pak byly porovnány s reálnou výrobou téhož modelového čipu na firemním procesu 28nm-SLP.
Pentax uvedl na trh již patnáctou generaci svého outdoor kompaktu. Nese označení WG-3, případně s dodatkem GPS pro verzi s patřičným přijímačem. Vylepšená konstrukce využívající mimo jiné dvojitý zámek prostoru s akumulátorem a paměťovou kartou snese pád ze dvou metrů, teploty i -10 °C a potopení až do 45 stop, tedy 13,7 metrů. Pokud si na něj stoupne 100kg člověk, také to přežije (ovšem bude lepší, když se na něm nebude moc vrtět nebo tančit kozáčka ). Problémem není samozřejmě vedle deště ani prach, konstrukce si s ním poradí (ale bez udání mezní jemnosti).
Parametry jsou následující: 16Mpix BSI CMOS velikosti 1/2,3“ (to je ta jediná vada), hodně se ale zlepšil objektiv, jehož světelnost nezačíná na f/3,5 jako u WG-2, ale na f/2,0. rozsah je 25 až 100 mm (přepočteno na kinofilm) a skládá se z 9 elementů (4 asférické) v 7 skupinách s SP coatingem. Před objektivem je pak samozřejmě velice odolné sklo chránící celou konstrukci. ISO je v rozsahu 125 až 6400, nechybí FullHD video a další obvyklé serepetičky. Ze specialitek je tu podpora makra od 1 cm s přisvětlením 6 LED kolem objektivu a režim digitálního mikroskopu využívající 2Mpix crop ze středu snímače. Přes přídavnou obrubu Pentax O-LA135 lze osadit wide-angle adaptér DW-5 od Ricohu, který rozšíří ohnisko na 20 mm, nebo použít režim skládání snímků, který „nasimuluje“ 19mm ohnisko. Je zde čelní displej zobrazující čas, tlak a nadmořskou výšku. Akumulátor vydrží na 240 snímků, resp. 65 minut videa či 270 minut audia. Rozměry jsou 122,5×61,5×29,5 mm, hmotnost 177 g. Fotoaparát lze dobíjet bezdrátově.
A ta slabina? Inu, 16Mpix BSI CMOS snímač od Sony známe velmi dobře z hromady kompaktů a ultrazoomů. S trochou nadsázky lze říci, že hůře fotí již jen dva jiné snímače: 18Mpix 1/2,3“ BSI CMOS Sony a 20Mpix 1/2,3“ CCD Sony . Toto rozlišení je při tak malém rozměru již příliš za limitem schopnost vytáhnout ze signálu dobrou fotku a ani WG-3 tak nebude pořizovat fotografie odpovídající 16Mpix údaji, natož na jiná ISO než základních 125. Pro focení pod vodou, kde je světla méně – zejména v těch 13 metrech – to bude i přes vynikající světelnost objektivu spíše bída. Právě světelný objektiv je to jediné, co tento kompakt zachraňuje od zoufalosti, kterou produkují kompakty tímto snímačem vybavené, ale osazené f/3,5 objektivem, nicméně zázraky opravdu nelze čekat. Celkově je ale WG-3 výtečná záležitost, na trochu akčnější dovolenou bych si ani nic jiného nebral, ostatně při ceně 6 700 Kč je to velmi dobrá volba (GPS verze stojí o tisíc Kč víc).
Až dosud bylo v rámci přímého propojení z výstupu DisplayPort na vstup HDMI v zobrazovacích zařízeních podporováno maximálně FullHD. VESA ale toto nyní s novou specifikací DisplayPort dual-mode v1.1 mění, ostatně ji do toho tlačí trh, který letos ve velkém prezentoval na CESu 4k televizory. DisplayPort tak dostává do vínku rychlejší 300MHz TMDS (transition-minimized differential signaling), namísto dosavadního 165MHz.
Vedle 4k při 30 Hz bude nově podporováno i vše další, co HDMI 1.4 umí, tedy například 1080/60p, též 3D a DeepColor (barevná hloubka vyšší než 8bit/color). Má to ale celé jeden háček a tím je právě přechod od 165MHz na 300MHz TMDS: dosavadní kabely/adaptéry z DisplayPortu na HDMI to nebudou zvládat. VESA tedy pro ně zavádí označení „Type 1“, pro nové kabely s podporou 4k/3D/atd pak „Type 2“.
Není v tuto chvíli úplně jasné, které všechny grafické čipy v počítačích podporují to či ono, nicméně myslím že mohu s jistotou říci, že poslední generace GPU si se 4k poradí, jejich výstupy DisplayPort totiž nativně 4k podporují, a tak není důvod, aby to neprotlačily i do kabelu, na jehož druhém kon je HDMI konektor. Kabely mají být v tuto chvíli již dostupné, ale v našich končinách bych si s ohledem na zpoždění dodávek oproti světu, resp. vyčůranost některých prodejců dal bedlivý pozor. Totéž platí pro čínské obchody na eBay apod.
Zejména všem, kteří provozují minipočítač na bázi Raspberry Pi s baterií/akumulátorem, je určen nový Model A. Chybí mu sice Ethernet, má pouze 1× USB konektor a jen 256 MB paměti, ale zato pouze třetinovou spotřebu oproti 512MB plnému Modelu B. Jeho cena je přitom vynikající, v přepočtu pod 500 Kč.
Kromě něj firma také přichystala nový modulek s webovou kamerou, ten by měl vyjít též na 25 dolarů, tedy pod pět stovek.
V roce 1992 přišel na trh, letos se budou prodávat už jen média. Sony se rozhodla ukončit výrobu svých přehrávačů a rekordérů formátu MiniDisc, jelikož … no, to asi nepotřebuje zdůvodnění, zájem prostě už dávno není a pokud ano, tak maximálně o ta média . MiniDisc přišel na trh v době, kdy proti ZIP od Iomega nemohl z cenového hlediska uspět (neuspěly ani jiné typy magnetooptických systémů), neuspěl ani proti DCC v audio segmentu, jelikož používal ztrátovou kompresi 292kbps ATRAC a mnohem pozdější příchod Hi-MD s ATRAC3plus na tom už nic nemohl změnit. To již dávno trhu vládl formát CD-R a později DVD-R. Od března tak už přehrávače a rekordéry seženete jen v doprodeji. Otázkou ale je, bude tahle věc někomu vůbec chybět?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.