Portál AbcLinuxu, 10. května 2025 22:28
nejhorší je právě přelouskat tu azbukuNa azbuce nic těžkého není, tu jsem se naučil číst v 5 letech
Samozřejmě, to byl vtip.No, bral jsem to jako realitu. Dnes už je komunikace přes tisíce kilometrů snadná, přičemž sám komunikuji i s pár lidmi z Ruska.
ruština mě jako taková vůbec nebavila a měl jsem s ní ve škole potíže, prostě nějak chyběla motivace, ale pak jsem se také zkamarádil s dětmi jedné ruské rodiny a nějak to šlo samoMne pak už (když jsem musel) také ruština nebavila. Na gymplu to šlo tak daleko, že když naše ruštinářka vážně onemocněla a dlouhodobě nás suploval učitel, který učil "německou" polovinu třídy, tak jsem u něj nasbíral pár desítek pětek a čtverek a 3 týdny před pololetím mi vycházel průměr 4,8 - do toho se vrátila naše učitelka. Dala mi tehdy trojku "na dluh" a já se snažil. A potom jednoho pěkného dne, když jsem jí v rámci hodiny v den jejích narozenin zpíval nějaké písničky a mezi nimi i Vysockého v Nohavicově úpravě, zeptala se mne: „Otakare, proč se neúčastníš Puškinova památníku?“ Sehnal jsem si originální LP desky, začal se učit texty, na soutěži sklízel aplauzy, v ruštině jedničky, a po gymplu jsem se domluvil rusky zcela plynně :) Dotyčná paní byla pro mne skutečně Paní (tehdy vlastně soudružka) Učitelka
Ja máju krásnyje fialovyje kalgotyA nebo třeba я писаю
Ta kamarádka byla moc krásnáTo si dokážu živě představit. Jednou v Nizozemí, když jsme byli na festivale, bylo jeden den vystoupení v kostele. A naskytla se zajímavá podívaná. V jedné řadě seděly Holanďanky, za nimi naše holky a za nimi Rusky. Ty rozdíly bily do očí. První řada škaredá, další řada normální pěkné holky, a třetí řada byly holky jak obrázky. Ono vůbec v té západní Evropě potkat pěknou holku byla spíš výjimka.
se nenašel jediný profesor, který vyžadoval titulování "soudruhu/soudružko"No, my jsme jim také neříkali soudružko, ale „souško“, na což byla šíleně alergická naše angličtinářka, která vážila dobře metrák
Tohle má dva rozměry:
Spoustu aplikací používám v nepřeloženém stavu, protože český překlad buď neexistuje, nebo existuje, ale stojí za ním nějaký retard (hádejte, koho myslím ^.^), takže se to nedá používat. Anglický formát data apod. ovšem nesnesu.
Komunikace se zbytkem světa je důvod, proč byl standard zaveden.+1
YYYY-MM-DD HH:MM:SS
se správně řadí a je jednoznačný a nezaměnitelný - už jsem jej naučil používat spoustu lidí i v běžném textu a hodně to usnadnilo mezistátní komunikaci.
Budiž je jazykově v pořádku. Jediným jeho problémem je, že není příliš často používáno v běžné řeči, tak lidé na něj nejsou zvyklí. Kdyby to bylo takto například přeloženo ve Windows, tak už to mají všichni dávno zažité a neřeší se to.
"Bylo zkopirovano 15 souboru" "Staniz se"To mi nedava moc smysl.
[ Dobře TAK! ]
ked sa pytam na datum, najskor ma zaujima mesiac a az potom den. to je podobne ako s cislovkami.takže číslo 123 přečteš jako dvacet-tři-sto? To už těch německých hundrt-drajundcvancich dává větší smysl.
Jasně, to máme v češtině taky: "třistapětašedesát".A zapisujem snad to číslo potom 356?
ale vychází zřejmě spíš z lidských potřeb, kdy je v komunikaci často nejdůležitější je měsícDovolil bych si polemizovat. Když se mne zeptáš, kdy jdu na koncert Lenky Filipové, odpovím: sedmého. Když se mne zeptáš, kdy se vrátím z Fatry, odpovím v neděli, či jedenáctého. Člověk totiž vždy časové záležitosti vztahuje k aktuálnímu kalendářnímu období. Takže pokud pomlčím o roku, myslím tento rok. Pokud pomlčím o měsíci, myslím tento měsíc. Pokud se bavíme v rámci jednoho dne, zmíním jen hodinu. Rozhodně z toho nelze vybrat "nejdůležitější" jednotku, ta strašně moc závisí na souvislostech, na tématu hovoru. Každopádně mi ta "americká logika" přijde úplně padlá na hlavu :p
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.