Samozřejmě, to byl vtip. Mně azbuka docela šla, ale ruština mě jako taková vůbec nebavila a měl jsem s ní ve škole potíže, prostě nějak chyběla motivace, ale pak jsem se také zkamarádil s dětmi jedné ruské rodiny a nějak to šlo samo. Ty vtípky s českými texty v azbuce znám taky a výroky typu: "Ja máju krásnyje fialovyje kalgoty" ))

Pravděpodobně-určitě to čtu zprava. Při čtení, nevím jak ostatní, ale já si neuvědomuji jak to čtu - prostě vidím datum a hotovo, vždyť datumy jsou zapisovány různě a nemá to vliv na to, jak je čteme.
(A přiznám se, že mám „nějaký vnitřní“ problém s uvědomováním si data, pokud je měsíc vypsaný slovně a ve Slovenštině/Ruštině/Angličtině/Španělštině jsem se je nikdy ani nenaučil všechny…).
Když 'to' mám vyslovit tak, stejně jak spoustu jiných věcí v češtině, kdy se musíme podívat na konec abychom věděli jak vyskloňovat, to přečtu normálně například „dvacátého desátý“ || „dvacátého desátý dva-tisíce-dvanáct“ nebo dle kontextu „v roce dva-tisíce-dvanáct dvacátého desátý“ || „v roce dva-tisíce-dvanáct v desátém měsíci“…
PS: „léta páně YYYY“ - určitě ne .
Jinak jen „jedna bába povídala“ + wikipedie (nebudu dohledávat zdroje): Tento formát je doporučení pro psaní mezinárodního textu či odborného textu, je normovaný a akceptuje ho i ÚJČ. A pokud se máte domluvit, tak je to čisté a jasné a správně se to i řadí, takže je to furt jen jeden formát pro všechno (Krom amíků a času tam je to potřeba vždy, ještě přeložit do 12-hodinového formátu, jinak přijdou jindy. ).

Mimochodem, jako první to tuším použil vývojář dosového webového prohlížeče Arachne.

Když už po padesáté slyším „co mám zmáčknou?“ a navíc se podívám na dialog se čtyřmi tlačítky, který mě samotného znejistí, a při odchodu slyším „to je nějaké divné, proč tam není normálně napsané ‚Ano‘ nebo to ‚Ó(ó)K‘“ tak je po smíchu. A pak stačí uvidět nejasné/nepřesvědčivé „Budiž“, v jakémkoliv kontextu, kde má být jasné vyjádření, a vrčím…

[ Dobře TAK! ]

suhlas, to formatovanie si uz kazdy teraz riesi po svojom (nielen us) a je v tom akurat zmatok. ja preto pouzivam (aj v papierovych dokumentoch) typ: Oct 23, 2012. niektorym uradom to sice robi trosku problemy, ale zatial viac menej ok.

no cislovky a datum su cosi ine. podobnost som myslel v tom, ze aj tam (nielen datum) maju narody/jazyky iny sposob citania.

ked to zoberem na 'realnom' priklade. rozpravame sa o udalosti, ktora sa stala v minulosti. dajme tomu par rokov dozadu. z rozpravania vieme, ze sa to stalo v roku 2002.

ked sa ale spytam: kedy sa to presne stalo? mne je logickejsie, ked dostanem odpoved najskor mesiac a az potom den. tj "v septembri 23-tieho" miesto "23-tieho septembra". mesiac ma umiestni do casti roka, potom ma zaujima den.

kolko ludi, tolko chuti. mne pride smiesne ale skor to, ze niektori si robia srandu z datumu a pritom podobne nelogickym sposobom citaju cislovky.

je to ale o ludoch, kazdemu vyhovuje cosi ine. mne osobne by stacilo, keby dodrzovali ludia format zapisu a dalo by sa jasne zo zapisu datumu povedat, ktora cislovka z formatu je den, mesiac a rok.

Samozřejmě, u čísla 123 člověka nejdřív zajímá počet stovek (to je ta důležitější část, jako měsíc) a pak ty drobné, 23, to je konkrétní den v měsíci.

ale vychází zřejmě spíš z lidských potřeb, kdy je v komunikaci často nejdůležitější je měsíc

Dovolil bych si polemizovat. Když se mne zeptáš, kdy jdu na koncert Lenky Filipové, odpovím: sedmého. Když se mne zeptáš, kdy se vrátím z Fatry, odpovím v neděli, či jedenáctého. Člověk totiž vždy časové záležitosti vztahuje k aktuálnímu kalendářnímu období. Takže pokud pomlčím o roku, myslím tento rok. Pokud pomlčím o měsíci, myslím tento měsíc. Pokud se bavíme v rámci jednoho dne, zmíním jen hodinu. Rozhodně z toho nelze vybrat "nejdůležitější" jednotku, ta strašně moc závisí na souvislostech, na tématu hovoru.

Každopádně mi ta "americká logika" přijde úplně padlá na hlavu :p