Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 12:53
Milada si sice přeje bohatýrské historky, ale já jsem spíš přemýšlel o tom, jak se z bohatého národa pioneeru, kteří osídlili zem a udělali z ní nejmocnější zem světa, stal národ dlužníků, který místo produkce, nakupuje a žije vlastně na dluh s tím, že je natolik bohatý, že si může dovolit dlužit. Může, otázka zní jak dlouho? Pan Pírko v tomto textu popisuje, myslím poměrně přesvědčivě a přesne celou situaci. Stojí za přečtení oba jeho články. Přemýšlím o lidské pýše, kdy se z počestné práce stal vysmívaný fenomén, který je jen dobrý pro negramoty, kteří vykonávají jednoduché práce. Což je zásadní omyl.
Jestli jsem včera měl z něčeho opravdu radost, tak přesně z toho, že jsem si dokázal rozvést po bytě sít, na kterou pověsím tři počítače, mohu sedět s nimi a pracovat, kdekoliv v bytě a mít vysokorychlostní připojení, které je stabilní, funkční a je na routeru, jež údajně neměl jít díky modemu od UPC nastavit. Nastavil jsem ho. Poptal jsem se co a jak, hledal jsem a našel jsem.
Už dlouho vyhlašuji, že na jakoukoliv odbornou práci, jež je potřeba v mém bytě udělat, si vždy najmu, tedy si zjednám odborníka, co to za mě oddře i přesto, že to umím. Mám za to, že jsem se v životě nadřel už dost a dost, ale v oblasti IT je tohle výjimkou protože zde se jedná o věc osobní prestiže a cti. V tomhle jsem jako španělský hidalgo. Byly doby, kdy jsem zval Honzu Brejchu aby mě něco naučil, ukázal, popřípadě udělal. Dnes si prostě tyhle věci zařizuji sám.
Sice pořád hledám na internetu, pořád se prolouskávám různými konferencemi, kde se řeší nejrůznější potíže, bud s Macintoshem, Linuxem či nějakým BSD. Ne vždy ti lidé se vyjadřují srozumitelně, někdy se předvádějí, ale pracují, hledají, namáhají hlavu. Všude kde jsem pracoval, ať už plavby nebo jako klempíř na střeše, případně jako údržbář, se u práce musela používat hlava. Lidé, se kterými jsem pracoval se vyznačovali většinou tím, že opravdu uměli myslet. Byli schopni vidět souvislosti a byli schopni reagovat na změnu. Jejich osobní ctí bylo odvést práci ke které se zavázali. Učili se jeden od druhého. Nebyli to světci a nebyli to lumpové. Byli řemeslníci, kteří ovládali řemeslo. Byli na sebe hrdí.
Jak jsme vjeli s Markétou do Porta Bohemica a jeli Labským údolím přes Ústí do Děčína, jsem ji například říkal. „Támhle jsme se vždy uvázali, když jsme jeli do Prahy, nebo Neratovic a večer jsme jeli domů do Děčína, kdo byl z Děčína nebo Ústí. Támhleten kostel jsem opravoval ještě předtím, než jsem šel k plavbě, tady je obratiště, ale to musí být kapitán koumák aby se otočil bez kotvy.” Tyhle a jiné podobné historky. A cítil při tom vypravování stejné uspokojení jako včera, když jsem dokončil zasíťování. Uvázat se s člunem na Vilsnici, když se jelo po proudu nebylo žádné štěstí. Jako vorař jsem "miloval," když jel naproti traktor a z traktoru (traktorem je myšlen malý remorkér, který se používal na manipulaci s bezmotorovými plavidly) řvali „Uvážete se na Vilsnici a ráno tu buďte v šest, šoupneme vás do... (Loubí, Rozběles nebo někam jinam podle situace) a budete nakládat.” a posádka to musela umět. Traktor pomáhal, ale i tak to nebyl med, co bych si denně mazal na ranní rohlíky. Ale dodnes cítím pocit hrdosti, že jsem patřil mezi ty, co uměli a včas nakonec mazali za děvčaty.
Byla to dřina, ale chtělo to také myslet. Neboť radovánky čekaly a museli jsme se co nejrychleji uvázat aby děvčata dlouho nečekala. Kdo byl na pomalý hup a moc nezvládal, dlouho nevydržel. Koloval v mém mládí takový slogan, že: Nadřít se u práce umí každý blb. Což je čiročirá pravda. Ale udělat práci, stačit koukat po holkách, odpoledne nebo večer to zabalit a nejít zedřený domů, tak to uměli jen někteří. To byli ti co u práce mysleli. A byli docela dost chytří. Většinou chytřejší, než ti co s e na ně dnes dívají zpatra. Takže jsme to na Vaňově, Vilsnici, nebo kdekoliv jinde mazaně uvázali a mazali po celodenní dřině za štěstím. Nenadření.
Staří, mladí. Samozřejmě jen svobodní, protože jsme byli jinak dobře vychovaní a věděli jsem že na nás doma čekají věrné manželky. Tedy občas to někomu z těch ženatých nebo vdaných nevyšlo. Jak plavci, tak manželce. U plavby bylo celkem zvykem, že většina plavců byla jednou či dvakrát rozvedených. Byli mezi námi i tací, co rozvedení nebyli,. Buď proto, že neměli čas se oženit a nebo proto, že jejich žena uměla počítat a podle svých počtů se i chovat.
Zjistila totiž, že stojí za to udržet manželství a muže, co si umí poradit, umí něco vymyslet a vyrobit. Tedy je výhodné s ním zůstat, nedělat zbytečné vlny a experimenty, které by většinou končily jejím zchudnutím. I takové jsem znával a znám. Leč jak bylo řečeno. Nebylo jich mnoho. Ty první, po bohatství a a větší a lepší lásky plavce sice dost často okradly, ale jak jsem tak sledoval na těch místech, která jsem Markétě ukazoval, moc si zase ty bohaté nepomohly. Později, když kouzlo pominulo, nebo se nepovedlo dost dobře, často tam sedávaly u kafe, které si šetřily a čekaly, kdo přijde, dá s nimi řeč, pozve je na něco lepšího. Na vlastní kůži si ověřily a zjistily, že ono jednorázové zbohatnutí za pomoci zlodějny, protože jiné vhodnější slovo mě zrovna nenapadá, se nevyplácí. Nikomu. Ani těm co se pokoušejí přivlastňovat si moje texty.
Ty ženy doufaly v jedno. Nikdo je nezažaluje ze zlodějny, protože pokud ona odvezla majetek z bytu, a nebyly doklady, protože, kdo by si při pohledu na modrookou brunetu, zelenookou blondýnu, preference v tomto směru si může dosadit každý sám, ty doklady schovával? Ovšem někteří, jako jsem byl já a ještě několik mých známých, pilně naslouchali v kormidelnách různým rozvodovým historkám a poučili jsme se a doklady jsme měli, Dělám to tak dodnes. Lidé se domnívají, že jsem bordelář a mají za to, že nic nemám, ale pletou se. Moc se pletou. Ač bordelář jsem, mám všechno, jen mi někdy chvíli trvá, než to najdu.
Zbohatly a smály se. Chvíli. Pak je ovšem smích přešel. A zjistili tu hrůzu samoty a nízké životní úrovně. Plus otrava soudních sporů. Byly i takové co se poučily, udělaly to jen jednou a potom už ne. Pak byly takové, co se nepoučily nikdy. Některé nedopadly uplně špatně, ale lásky a rodinné pohody už neužily. Jo jo, po Grandu, Atlantiku, na Střelnici a jinde po Děčíně a jiných městech se jich potulovalo dost a dost. Mohl jsem sledovat. Některé byly celkem vstřícné a potřebné, tak i navštívit. Vzhledem k tomu, že jich většina byla docela dost mladých, z dnešního hlediska velmi mladých, protože 25 letá dvakrát rozvedená nebyla až taková vzácnost. Neměl jsem problémy s věkem. S jejich věkem. Se svým věkem nemám problém dodnes.
Dnes místo vysedávání po různých podnicích, na které tyto ženy většinou nemají, neb časy jsou zlé, sedí na internetu a seznamují se a hledají na internetu. I když, zas je fakt, že z občasných návštěv pizzerii, zas už takový přehled o nich, jako kdysi nemám. Ale chatové místnosti jsou plné žen, co pořád někoho hledají, protože buď chtěly rychle zbohatnout, nebo se zamilovaly a musely opustit toho blbce, co mají doma a šly za štěstím. Šly a stát pak má mandatorních výdajů pro rozvedené a nebo svobodné matky, které berou sociální dávky. Jak ony sami říkají. Co by nebraly, když jsou ty samoživitelky?
Intelektuálové, hlavně ti levicoví mají plnou hubu solidarity. Lidé jako Paroubek se na nich profilují jako ochránci slabých a ty občane , co produkuješ, pracuješ, daně platíš se dozvídáš, že daně musíš platit větší, protože je deficit. A ještě se dozvídáš milý občane a muži od těch, co berou ty dávky, s grácií hodnou princezen, si vybírají vhodné nápadníky, že ony mají právo na štěstí, tedy ne každý je jim dobrý, ale výsledek nakonec? Dost často nic, vůbec nic.
Takže jsem od jedné pýchy přešel k druhé pýše. A co že mají ty dvě pýchy společného? Odpovím celou větou. Mají společného to, že lidé, tedy někteří lidé mají pocit, že lze vydělat dlouhodobě na prodeji sebe samých. Bez následné produkce užitých předmětů. Stejně jako ty banky, co produkují dluhopisy a jak říká Pepa. Věří, že zisk plodí další zisk, jen díky zisku samotnému. Pepa je brilantní ekonom. Je to podobné jako když si léčitel dá fotku na web a přesvědčuje, že kdo na ni jednou pohlédne, ten okamžitě se uzdraví od všech trápení. Stejně tak ty ženy, co věřili, že pohled na ně je takový, že se nikdy nebudou mít zle. Otázka je, kolik je to „dobře” nakonec stálo? A stejně tak, kdo bude platit dluhy, když všichni jen prodávají reklamní časy a ti co by ty reklamní časy měli koupit už prostě nejsou.
Vím, vím, že mě začnou chytat mnozí za slovo, ale jen jsem z nadsázkou popsal některé jevy, jež mají společné to, že se žije na dluh a nic se nevytváří. Ani rodinné vztahy ani produkty, které si ode mne někdo koupí. To co přesně udělala Amerika. Z největšího exportéra se stal největší importér a z největšího věřitele, největší dlužník. Asi doufají, že pohled na ně uzdraví kohokoliv a víra v jejich všemoc a bohatství přetrvá věky. Nikdo na nich nebude chtít zaplatit a oni díky své pověsti si budou žít. Mám Američany rád, stejně jako mám rád ženy, ale tahle sebezahleděnost by se jim mohla nevyplatit. Jak těm Američanům, tak těm ženám.
Tedy mnohým ženám se už jejich sebezahleděnost a pýcha docela dost nevyplatila. Žijí v chudobě. Myslím chudobě podle měřítek západního světa. V Indii by patřily mezi boháče. Američané se probouzejí ze svého snu a zjišťují, že budou asi muset opravdu tvrdě pracovat, tvrdě šetřit. Stejně jako my. Tedy odborníci to tvrdí. Myslím odborníky, nikoliv ty levicové snílky, co vždy vědí, komu všemu by se mělo pomoc a nakonec jejich pomoc je třikrát tak dražší než nepomáhat. Někdy se musí tvrdě pracovat a někdy nedělat nic, aby výsledek nebyl nikoliv vynikající, ale aspoň aby nebyl katastrofální. Akorát je, že tu ta maličkost. Rozeznat kdy je čas dřít a kdy ležet?
Tiskni
Sdílej:
No kdyby se ty ženy ozvaly, někam někdy zašly... možná by to leckoho zajímalo. Ozvali se mi dva lidé, co jim stále ne identitě těch dam něco nehraje. Ptali se mi na názor a já mohl jen říct, že je tam fakt něco divnýho.
počítač je jen nástroj stejně jako auto.Chudák moje Lucy... takové ošklivé výrazy jí musely jít přes monitor. Ona je náhodou citlivá, víte? :D
to je skoro jak z naky pohadky: za sedmero horami, za sedmero rekami a za sedmero NATy
To o te financni krizi jsou kecy, kecy, kecy.Souhlasim. Vysvetleni pana Pirka me ze vseho nejvic pripomina typicky vzor magickeho mysleni: "stalo se nam neco spatneho proto, ze jsme se chovali hrisne, ted je treba cinit pokani". Radit, aby lide mene spotrebovavali a vice sporili, je dobre v dobe ekonomickeho rozvoje, ale v dobe, kdy ekonomika neni limitovana nedostatkem volnych prostredu, ale ochotou investovat (at uz kvuli poklesu vlastniho kapitalu bank (nikoliv vlozenych uspor) z duvodu predchozich ztrat vedouciho k mensi ochote pujcovat, nebo kvuli nedostatecne poptavce u podniku) by situaci zrejme pouze zhorsilo.
Že jste dva ve stejné místnosti když reagujete......možná dokonce i ve stejné hlavě
To jsou zase bláboly. Mně přijde velmi komický pan rádoby "terapeut", který samozřejmě nemá řádnou akreditaci Psychoterapeutické společnosti. Chybí mu ta drobnost, ta VŠ. Takhle může "léčit" pouze na IČO nebo něco ve stylu "Poradenství všeho druhu" pod školstvím. Nemá ani registraci nutnou pro práci ve zdravotnictví, kterou musejí mít středoškoláci samostatně pracující ve zdravotnictví.
Známý je tak maximálně na svém webu. Jinde ani omylem. Sorry, je mi líto. Hlavně je mi líto lidí, kteří mu naběhnou.
Těším se až zase utichnou vody Ábíčka a pan mistr světa zmizí někam jinam. Na exhibice tohohle typu nejsem zvědavá. Spíše to působí dojmem, že jde o nějakou Jílkovu poruchu osobnosti. Už to tady někdo vystihl.
Přemýšlím o lidské pýše, kdy se z počestné práce stal vysmívaný fenomén, který je jen dobrý pro negramoty, kteří vykonávají jednoduché práce. Což je zásadní omyl.Nevím, nakolik jste se zamýšlel nad tím, o čem jsme si tu dopisovali v jiných diskusích, ale práce coby vysmívaný fenomén dobrý jen pro negramoty je zákonitý důsledek kapitalistické ekonomiky. Nikoliv levicového intelektualismu, ani sociální (= společenské) solidarity. V kapitalistické ekonomice totiž nebohatne ten, kdo pracuje, ale ten, kdo vlastní kapitál. Ten, kdo pracuje, vydělá prakticky jen tolik, aby mohl obnovovat svou pracovní sílu, ale už ne tolik, aby dokázal dát dohromady funkční (tedy pro něj pracující) kapitál. Kapitalismus je systém, který dovádí "umění nenadřít se" k dokonalosti:
Koloval v mém mládí takový slogan, že: Nadřít se u práce umí každý blb. Což je čiročirá pravda. Ale udělat práci, stačit koukat po holkách, odpoledne nebo večer to zabalit a nejít zedřený domů, tak to uměli jen někteří.A ještě jen někteří umí zorganizovat běh věcí tak, že nemusejí dělat ani tu práci. To jsou ti, kterým to ekonomicky myslí. A jsou obvykle docela dost chytří, takže jim to myslí i psychologicky: Je zkrátka třeba přesvědčit ty, kteří pracují, že 1) pracují pro sebe a na sebe (ergo jsou taky kapitalisti, neboť jejich kapitál je jejich pracovní síla) 2) já dávám práci jim a ne oni mně (takže jim dávám práci a ještě jim za to platím) 3) proto si zasloužím za všechna ta dobrodiní menší daně než oni 4) když nastanou špatné časy, je to jejich vina, tudíž musejí pracovat více a za méně peněz, případně odvádět ještě větší daně
Vím, vím, že mě začnou chytat mnozí za slovo, ale jen jsem z nadsázkou popsal některé jevy, jež mají společné to, že se žije na dluh a nic se nevytváří. Ani rodinné vztahy ani produkty, které si ode mne někdo koupí. To co přesně udělala Amerika. Z největšího exportéra se stal největší importér a z největšího věřitele, největší dlužník. Asi doufají, že pohled na ně uzdraví kohokoliv a víra v jejich všemoc a bohatství přetrvá věky. Nikdo na nich nebude chtít zaplatit a oni díky své pověsti si budou žít.Jak se to tomu nejkapitalističtějšímu guru asi mohlo stát? Že by úspěšná podvratná strategie spojených levicových intelektuálů? USA se zkrátka chovají přesně podle pravidel kapitalistické ekonomiky: 1) Žít a produkovat na dluh. 2) Nechat pracovat za sebe jiné. 3) Když se něco nedaří, urovnat poměry k svému prospěchu z pozice síly.
Američané se probouzejí ze svého snu a zjišťují, že budou asi muset opravdu tvrdě pracovat, tvrdě šetřit. Stejně jako my.Abyste se neprobudil ze svého snu vy. Z práce ani ze šetření ještě nikdo nezbohatl a taky nezbohatne. Ze snu se probudí ostatní svět, protože až se probudí Američané, tak aplikují bod 3) z výše uvedených.
Nevím, proč tak rád zaměňujete pojmy. Např. "zorganizovat běh věcí" a "organizace činnosti". Samozřejmě, že je organizace práce je dřina. Jenomže já nepsal o organizaci práce. Jako kapitalista tuto dřinu řešíte tím, že prostě svůj kapitál půjčíte tomu, kdo se bude dřít, aby vám ho zhodnotil. V kapitalistické ekonomice je to zkrátka tak organizováno, že když já vám půjčím svou lopatu a vy s ní přeházíte dvě hromady země, tak mi vrátíte tu lopatu a peníze za přeházení jedné hromady. Takto jsem zorganizoval běh věcí tak, že jsem jakoby přeházel jednu hromadu země, aniž jsem hnul prstem, aniž jsem přišel o půjčenou lopatu a aniž jsem ztratil svůj čas. Můžete sice argumentovat tím, že půjčit lopatu je "záhul, který se vyrovná největší dřině"... ale to není až tak, že? Pozn. pro šťouraly: Ten kopáč si samozřejmě to přehazování těch hromad země našel, vyjednal a zorganizoval sám. Od vás potřeboval jen tu lopatu, resp. povolení tuto lopatu, kterou sám z kůlny vyzvedl, používat. Za toto povolení vám zaplatí. Vy ztratíte jedno jediné: možnost půjčit tuto lopatu někomu jinému. A pak už to funguje takto: Vy máte k dispozici dvě lopaty (= kapitál), které půjčujete dvěma kopáčům, z nichž každý si vydělá za dvě hromady a vám zaplatí jednu hromadu. Lopata má cenu přeházení jedné hromady, živobytí taktéž. Kopáči si vydělají na svoje živobytí, ale už ne, aby si mohli koupit lopatu. Zároveň ale vydělají vám jednak na živobytí a ještě na další lopatu, takže v příštím kole můžete zapůjčit lopaty tři a rozmnožíte tak kapitál dvojnásobně. Pak si už můžete vybrat, jestli ten nadbytek využijete pro svoje luxusnější živobytí anebo pro zakoupení dalších lopat, zpravidla pro obojí v nějaké míře. Takto budete vy stále bohatnout a kopáči budou přežívat. Svůj výdělek spotřebují na obnovu své pracovní síly. Lopaty půjdou na odbyt = zvýší se postupně jejich cena, postupně budou stát už ne jednu hromadu práce, ale třeba tři hromady, takže tyto výrobní prostředky budou pro kopáče ještě méně dosažitelné. Tím se posílí vaše pozice, takže se rozhodnete, že budete kopáčům platit o polovinu méně, co jim zbude, když vy vlastníte všechny lopaty... Čím víc budete chtít vydělávat, tím víc se musíte snažit nepracovat (= nechat za sebe pracovat kapitál). To je obyčejný kapitalismus a zároveň umění nenadřít se. Tak nevím, ale mám tak nějak dojem, že zrovna vy máte s kapitalismem nějaký problém. Že si pořád myslíte, že člověk by měl živit prací, bohatnout ze své práce a že by měl dostat za svou práci spravedlivě zaplaceno... V tom případě se ale neobracejte ke kapitalismu. A jak jsem psal už dříve, nedělejte tomu prosím falešnou reklamu. Vaše prezentované názory a postoje (i váš prezentovaný způsob života) jsou prostě typicky levicové. PS. Nevím, proč z mých příspěvků usuzujete, že já jsem proti kapitalismu. Tím, že napíšu, že jako zaměstnanec (člověk, který se živí prodejem své práce, což ale zahrnuje i živnostníky a podnikatele, kteří se živí svou prací) se nepovažuji ani náhodou za kapitalistu, vůbec neříkám nic o tom, že bych se kapitalistou stát nechtěl. Na rozdíl od zapálených "liberálně konzervativních pravičáků" ovšem nijak nevidím, jak by mi v tom mohlo pomoci, že se budu vozit po těch nejchudších, že se přestanou vyplácet sociální dávky, že budou mít bohatí kapitalisti reálně nižší daně než já teď, nebo že se zlikviduje solidární systém sociálního státu, aby pěkně jel každý za své, atd. Já vidím, že tohle všechno, o co se politická pravice (aspoň rétoricky) snaží, mně osobně od cíle stát se kapitalistou ještě více vzdálí.A ještě jen někteří umí zorganizovat běh věcí tak, že nemusejí dělat ani tu práci. To jsou ti, kterým to ekonomicky myslí. A jsou obvykle docela dost chytří, takže jim to myslí i psychologicky:Nevím, ale podle tohodle vyhlášení jste ještě nikdy žádnou práci neorganizoval, protože by jste věděl, že organizace jakékoliv činnosti je záhul, který se vyrovná největší dřině.
Boha jeho, to je tak zidealozovany prirovani, ze byste zaslouzil tou lopatou bouchnout. Zmenim vam predpoklady. Mate dve lopaty, ctyry hromady ktery chce nekdo prehazet. jak se s tim vyporadate aby to bylo spravedlivy?
Nebo vite co. Radsi si schovejte takovato prirovnani pro zaky prvniho stupne zakladni skoly.
Treba socialismus. Particka lidi vlastni 500 lopat. Rozhodne se, ze je treba prehazet 1000 hromad. Najme si na to skupinu 500 lidi, tem da o neco vic, nez ten zlej kapitalista, ale zakaze jim koupit si lopatu. Z vydelanych penez zjisti vytvoreni novych hromad k prehazeni, protoze prece neni mozne delniky jen tak vyhodit.No, z přeházené hromady nemusíte právě vůbec nic znova vytvářet, jen je třeba přesvědčit někoho, že za přehazování tam a zpět by měl platit, protože je pro něj "ziskem" mít tu hromadu jednou tam a podruhé zase jinde. Např. TV-reklamou, módou, "vědeckými" argumenty, ideologií, vydíráním... Přehazování hromady jsem použil záměrně pro práci, která nevytváří žádnou novou hodnotu, i když je za ni někdo ochoten zaplatit. Proto tu vůbec hromady nemusíme řešit. Ty příklady vypovídají jen o tom, kdo se živí prací a kdo se živí tím, že pro něj pracují jiní.
Zmenim vam predpoklady. Mate dve lopaty, ctyry hromady ktery chce nekdo prehazet. jak se s tim vyporadate aby to bylo spravedlivy?Ten příklad ale nebyl o spravedlnosti, ale o tom, jakým způsobem pracuje kapitál pro kapitalistu v kapitalistickém ekonomickém systému. O tom, že zpravidla kapitalista nemusí ani práci organizovat, aby kapitál rozmnožil - musí ho jen dobře investovat, což je otázka úsudku a někdy i štěstí. Kapitál hraje v příkladu svou klíčovou úlohu, protože bez lopaty by si ten kopáč nevydělal ani na to živobytí. Takže to, že kapitalista dává kapitál k dispozici, tvoří novou kvalitu ekonomiky. To nic nemění na tom, že kapitalista si nevydělal ani na živobytí ani na rozmnožení svého kapitálu (majetku) prací. A budeme-li se bavit o sociální otázce, tak se musíme bavit o přerozdělování právě kvůli tomu, jak kapitalismus funguje, a kvůli tomu, aby skutečně fungoval jako ekonomický systém ve stabilní lidské společnosti. O přerozdělování jako nástroji zachování konkurence, o přerozdělování jako o korekci zákonitého vývoje k akumulaci veškerého kapitálu jen na jedné straně, což kapitalismus jako systém vrací zpět někam k feudálním poměrům, kdy všechen existující majetek v zemi je panovníkův (= toho nejbohatšího) a ten vlastnictví jen propůjčuje za podporování svého mocenského postavení. K tomu bohužel kapitalismus bez přerozdělování shora dolů jaksi spěje. Je to samozřejmě velmi drastické zjednodušení. Ale to už je holt úděl názorných pomůcek. Ono takové scestné povídání o tom, jak coby zaměstnanec namísto prodeje své pracovní síly (svého času) údajně investuji svou pracovní sílu a svůj čas jako kapitál a tudíž jsem coby kopáč stejným kapitalistou jako ten, co mi půjčuje lopatu za polovinu mého výdělku, taky není zrovna podrobný rozbor ekonomické reality.
Jak se pozná líný od slabého?Po ovoci skutků jejich poznáte je. Jde pomalu = líný. Kdyby chtěl, šel by rychle. Kdyby chtěl práci, tak si ji najde. Kdyby chtěl zbohatnout, tak by zbohatl. Když se chce, všechno jde.
sem platil 3600 Kć za autobus a ted mě ty zlý kapitalisti dřou bez nože, protože za letenku jsem platil 3 300 Kč a to je po deseti letech inflace.Zeptat byste se měl letištního personálu, pilotů, mechaniků a stewardů/stewardek, případně subdodavatelů. Nebo státu, který nezdaňuje letecké palivo jako palivo pro silniční vozidla. Nebo techniků nucených odbývat technikou kontrolu nebo létat přesluhující techniku. Abyste viděl, kde ta úspora umožňující dumpingovou cenu pro zákazníka vznikla. Možná skutečně z geniálního technologického nápadu, možná skutečně z geniální organizace. Možná vám to zaplatil dokonce majitel aerolinek z vlastní kapsy. A možná ne. Možná vaši lacinou letenku zaplatili přímo nebo zprostředkovaně jiní, možná ještě chudší než jste vy. Každopádně budete jako zákazník velice těžko usuzovat z ceny zboží na to, jak a koho kdo dře bez nože. Můžete si samozřejmě naivně myslet, že čím bude pro vás jako pro zákazníka laciněji, tím se mají všichni podílející se v řetězci dodavatelů lépe a lépe, hlavně ti, co pracují, a to vše díky kapitalismu, a radovat se z toho, jak je to krásně zařízeno. Ale zvlášť zajímavý je výběr onoho reprezentativního statku, což má být letenka do Londýna. Zkuste si koupit třeba byt nebo dům. Za to, co si vyděláte prací.
Není to jejich vada a není vůbec zločin, že mají víc než ti ostatní.Něco podobného píšu kde? Jestli vám něco připadá jako zločin, když se popíše podstata, tak to není tím popsáním podstaty. Když napíšu pravdu, že kapitalista žije nikoliv ze své práce, ale z práce druhých, tak to není morální hodnocení. Je to fakt. Jestli si myslíte, že vám to zní jako obviňování, tak se zkuste zamyslet, proč vám to tak zní. A zkuste to napsat i pro nás ostatní. Třeba se pak dostaneme v diskusi, která se pomalu začíná zauzlovat, zase o krok dále.
Jsou schopní, poctiví, nejsou líní, jsou chytří.Ergo jsou ti chudí neschopní, nepoctiví, líní a hloupí? Nebo jak jste to myslel?
a přesto si vydělají na byt, auto, cestu do Ameriky nebo někam jinam. Jsou schopní, poctiví, nejsou líní, jsou chytří.No, jsou jisté ekonomické zákonitosti. Např. vezměme průměrnou mzdu 22.000 brutto, odečtěme životní náklady a dejme na druhou stranu průměrnou cenu bytu, domu, lepšího auta. Vyjde vám velice rychle, za jak dlouho si průměrně vydělávající člověk v tomto státě může poctivou prací vydělat na co. Ani se nemusíme bavit o tom, kolik lidí té průměrné mzdy dosahuje. Např. řekněme, že budete schopen ušetřit si měsíčně 10.000, a tak si můžete koupit slušný byt v ceně 3 miliónů za 25 let. Jako průměrně vydělávající poctivě pracující člověk budete velkou část produktivního života pracovat prakticky jen na to, abyste měl a vaše rodina kde bydlet. To je ekonomická realita poctivé práce pro naprostou většinu lidí v tomto státě.
A nestoji za tim rustem cen proste vetsi poptavka? Oni ty byty prodavaji i delnici (ergo proletariat, jak ja to slovo nemam rad) a pokud nasadi vysokou cenu, tak je jiny delnik tezko koupi zalevno. A vez, ze snaha prodat co nejdraz (cili co nejvic oskubat kupujiciho) je spolecna uplne vsem.Bydlení se prodává za tržní cenu. Není důvod, proč by měl dělník prodávat byt za menší cenu než realitní spekulant. Problém na trhu nastane, když část "trhovců" má k dispozici přebytečný kapitál, takže si skupuje bydlení nikoliv jako potřebu, ale jako investici. Těm se pak vyplatí neuspokojovat poptávku (protože by ceny poklesly a tím by na své investici dlouhodobě tratily), ale držet ceny vysoko. Nemovitosti pak nejsou nic jiného než uložený kapitál, který jeho vlastník v podstatě k ničemu jinému nepotřebuje, protože kvalitních investičních příležitostí přebytek naopak není. Tohle se bez intenzivního přerozdělování v kapitalistické ekonomice podle mě zákonitě prostě děje a dít bude: akumulace kapitálu u stále méně majetných, kteří pak svou stále rostoucí nabídkou volného kapitálu stále zvyšují tržní ceny. Sice nám to díky technologickému pokroku a masové nadprodukci u běžného zboží tak nepřijde, protože tyto faktory cetky zlevňují, ale ukazuje se na to třeba na nemovitostech, jak je stále obtížnější získat nemovitý majetek pro tzv. střední vrstvy, a tím i naději na sociální vzestup. Zejména tím údajně pravicovým přístupem: každý sám za sebe. Jediná možnost pro střední vrstvy pak je solidární přerozdělování v rámci rodin, např. formou dědictví nebo vůbec mezigenerační podpory, kdy se jedna generace vzdá života v dostatku za vybudování kapitálu pro generaci druhou atd. (Tj. v podstatě si můžete vybrat, buď se postarat o sebe ANEBO o své děti, rodiče atd. - což jsou vzájemně se vylučující alternativy. Paradoxně, právě likvidace sociálního solidárního systému situaci pro střední vrstvy ještě ztěžuje. Přesto jsou právě mnozí pseudokapitalisti, co "podnikají" toliko se svou vlastní pracovní silou, celí žhaví do této likvidace, s dost nejasnou představou o tom, že právě tohle jim pomůže ke zbohatnutí a tohle je důvod, proč zbohatnout i přes usilovnou práci nemůžou - tuto představu mi ještě žádný takový pravičák nenastínil, vyjma obecných keců v tom smyslu, že když se nebude dávat sockám, tak asi všichni pracovití, pilní a čestní díky kapitalismu zákonitě zbohatnou.)
Problém na trhu nastane, když část "trhovců" má k dispozici přebytečný kapitál, takže si skupuje bydlení nikoliv jako potřebu, ale jako investici. Těm se pak vyplatí neuspokojovat poptávku (protože by ceny poklesly a tím by na své investici dlouhodobě tratily), ale držet ceny vysoko. Nemovitosti pak nejsou nic jiného než uložený kapitál, který jeho vlastník v podstatě k ničemu jinému nepotřebuje, protože kvalitních investičních příležitostí přebytek naopak není.
Ve skutečnosti je to poněkud složitější. Řekněme, že mám obrovský ranec peněz, za který nakoupím hromadu nemovitostí. A co dál? Buď je budu pronajímat, pak ovšem není pravda, že neuspokojuji poptávku. Nebo je nechám stát prázdné, ale tím pádem mi kapitál nevydělává a ještě ke všemu mám náklady (údržba, ostraha, topení, daň z nemovitosti). Můžu vydělávat na celkovém růstu cen, ale každá bublina jednou praskne. Navíc v okamžiku masového prodeje půjdou ceny dolů.
A nebo. Zalozim si banku, hedge fond, penzijni fond, etc. ve kterem si budu hrat s penezi ostatnich lidi. Za ty si klidne nakoupim hromadu zbytecnych nemovitosti, rozdam hypoteky lidem, kteri je nikdy nesplati, nafouknu dot-com bublinu, nafouknu nemovitostni bublinu, rozjedu obchod s derivaty... Nezapomenu si ukrajovat bonusy, poradenkovske poplatky, nebo jen proste a normalne krast, a pritom mit penize prakticky cele spolecnosti pevne pod kontrolou. S nimi uplatim politiky, koupim si media, zalozim uvedomele think-tanky. Kdyz to krachne, obratim se na stat, aby to za me zatahnul, nezapomenu si odkrojit dalsi bonusy a ponechat si moc.
Jednoho dne stat uz nebude mozno podojit. Pak lidi zjistej, ze maj na krku hypoteky a spotrebni uvery, nemaj praci a pritom duchodove fondy jsou prazdne, banky jsou prazdne, obecni a statni kasy jsou prazdne. Lidi se budou snazit splatit sve dluhy prodavanim cehokoliv, co maji po ruce, pod cenou, to povede k deflaci a protoze ja jsem jediny, kdo ma nejake penize, tak vsechno skoupim za babku.
Moora jsem nevidel, nemohu slouzit.
Nepochopil jste to. Vy lidem nepujcite sve penize, ale ty jejich, ktere vam sverili. V tom je ta genialita.
Vy lidem nepujcite sve penize, ale ty jejich, ktere vam sverili.Ale (minimalne u bank) je za pripadne ztraty ze spatnych uveru zodpovedna banka a musi je kryt z vlastniho kapitalu. Takze je vcelku jedno, ci penize to jsou.
Já jsem si byt a své letenky koupil z peněz vydělané vlastní prací. Tak co s tím?Vy jste to natáhl do diskuse jako příklad, pro to, jak pro vás coby zákazníka (a tím pádem asi pro všechny) kapitalismus krásně funguje. Předvádíte to na statku poměrně nepotřebném (letenka do Londýna zlevnila, hurá), tak jsem chtěl převést řeč na statky životně potřebné jako je např. bydlení. Tam byste mohl jako ekvivalent uvést např. to, že zatímco jste před 10 či více lety zaplatil tolik a tolik za malý byt, dnes si můžete ještě levněji koupit byt daleko větší nebo na lepším místě.
Ale o životě toho víte sakra málo.Samozřejmě jsem toho už z časových důvodů musel prožít daleko méně než vy. Jenomže to vám ještě nedává automatický patent na rozum ani na to, že všechno co řeknete nebo napíšete, je taky správně (= shodné s realitou). Například se zde prezentujete coby "pravičák a kapitalista" a já vaši prezentaci oceňuji jako typicky "levičáckou a proletářskou", chcete-li to takto natvrdo vyjádřit. Mám pro to svoje důvody, které se tu v diskusi snažím vysvětlovat. Jeden z nich je, protože takových "pravičáků" potkávám víc než je zdrávo (pro budoucnost této země) a myslím si, že z toho jaksi neoprávněně těží jisté politické proudy. Stejně jako jiné neoprávněně těží z toho, že jim k životu stačí ty druhé kritizovat. Tříbí to myšlení, k ničemu jinému tyto diskuse stejně nejsou. No, a jak už zde kdosi napsal, čím lepší oponent se najde, tím lépe. Takže když mi někdo dokáže protiargumentovat, např. že podstata kapitalismu spočívá ve vydělávání si prací nebo že pravicovým politickým programem není zastupovat zájmy mocnějších a bohatších, tak budu jen rád. Co s argumentem "o životě toho víte sakra málo". To je totéž jako "nevěř nikomu přes třicet". Prakticky to diskusi končí.
Snad při Vaší zmínce mj. o armádě jako o perspektivním "státním podniku", mne napadá jediná expanze, a to válečná.Vy přece nemáte takhle omezenou představu o armádě, vy víte, že armáda má obrovské možnosti i v civilních oblastech (npř. v logistice, pozemních stavbách, atd.), navíc může okamžitě zastoupit jakoukoliv složku, jakéhokoliv "uniformovaného" sboru. Jako ukázkový příklad uvedu třeba izraelskou armádu.
Kdyz byly USA na vrcholu, rekneme v 60tych letech, tak tam byla nezamestnanost 1%. Takze, podle me tech, co pracovat nechteji je pod 1%.
Máte chybné představy, ze kterých pramení vaše nereálné vize. Nezaměstnanost v USA si nastudujte zde. Jak můžete vidět, nejnižší nezaměstnanost v 60. letech byla 3,5%. Do 1% je to sakra daleko.
A ja budu grant a ze statniho rozpoctu jim tu miliardu na soc. davkach klidne necham. Kdyz se chteji uchlastat..
Udělal jste si aspoň základní propočet? Když rozdělím miliardu mezi řekněme 100 tisíc lidí, kolik peněz připadne na jednoho? Jak dlouho dotyčný s touto sumou vyžije, než natáhne ruku pro další?
Kazdopadne, zase tak moc penez to na tech davkach neni. Ve statnim rozpoctu je to kapka v mori.
Obávám se, že jde o vaši další nereálnou představu. Kolik je podle vás ta "kapka v moři"? Jistě pro vás nebude problém dodat odkaz na konkrétní číslo.
Tri cisla si snad zvladnete vynasobit v hlave, ne? Napr. kazdy mesic 10 000 Kc pro 200 000 lidi dela 24 mld Kc rocne.
Nepochybuji, že se najdou i jiní, co jsou schopni najít i jiné vysvětlení.Já si je rád přečtu.
dnes 14:43 růžovej pežot Rozbalit Rozbalit vše Re: Umění nenadřít se Tak teď už nemáš ani tu zvláštní. Hybaj ke krumpáči s cikánama, místo toho chytrýho kecání (těch chytrejch keců)!...nebo:
dnes 14:43 růžový pežot Rozbalit Rozbalit vše Re: Umění nenadřít se Tak teď už nemáš ani tu zvláštní. Hybaj ke krumpáči s cikány, místo toho chytrého kecání!...ale te mix, co si napsal ty, ti nenapíše ani pražák, ani moravák. Čí jsi alterego?
Jakkoliv tahle metafora muze znit blbe a jako klise: myslite si, ze by vam Hitler vysvetlil nejlip, proc je rasismus spatny?
Tim ale nechci rict, ze si myslim, ze by xkesh byl levicak, ani ze vam nejvetsi kapitalista neni schopny dat dobre vysvetleni toho, co to vlastne kapitalismus je. Jenom mi skoro prijde, jako kdybyste si myslel, ze spravny pohled na zivot muze mit jenom uzka skupina lidi a nazor ostatnich je nutne spatny.
pokud mě má za blbceDag vás rozhodně nemá za blbce, on moc dobře ví, že jste inteligentmí, já bych ale řek, že jste hlavně pěkně "vychcanej".
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.