Bude hnusně hezky? (diskuse)

[xkesh]

Pro omezení příjmu energie ze Slunce se uvažuje o nasazení clony někde na oběžné dráze. Z uvažovaných nápadů mi to zatím přijde jako nejrozumnější.

Jako gag na dobrou noc fakt dobrý

Mě fascinuje, jak se vymýšlejí megalomanské projekty jen kvůli tomu, abysme mohli co možná nejdéle zachovat ten sebedestruktivní styl nynější civilizace. A to ačkoliv vypadají daleko obtížněji proveditelné, dražší a v konečném efektu naprosto nevyzpytatelnější než pokusit se racionalizovat (od slova "ratio" = rozum) používané technologie jak výroby, tak spotřeby energií, dopravy... a vůbec všechny technologie. Možná je to proto, že megalománie je přece jen v dnešní civilizaci spíše prosaditelná a financovatelná, než nařízené racionální chování - na tom se bohužel nikdo svobodně nemůže napakovat, a tak je nakonec ještě větší utopií než nějaké "clony na oběžné dráze"...

BTW já navrhuji jít ke kořeni problému a trošku přizhasnout Slunce tím, že tam budeme expedovat pozemské odpadky a nadbytečnou produkci (např. těch banánů :P). Výhodu to má v tom, že pak bysme se teprve mohli dát do pořádné výroby!

[Marek Bernát]

Prečo mi to silne pripomína toto?

As Earth suffers a crushing heat wave that causes the polar ice caps to begin to melt, the world’s top scientists are called to a special meeting to find a solution to the problem. Professor Farnsworth reveals that the robots, with their high-pollution emissions, are the cause of the crisis. The scientists, led by Ogden Wernstrom, decide that the only course of action is to destroy all robots on earth.

[Marek Bernát]

Ups, to mala byť reakcia na blog ako taký a nie na ten komentár.

[vencour]

Rozumné chování nelze nařídit, ale lze se pokoušet jednat i za druhé.

Megalománie to třeba je. Snažím se doufat, že z dětského chování lidstvo jednou vyroste. A zatím musí nějak přežít.

[Bluebear]

Možná je to proto, že megalománie je přece jen v dnešní civilizaci spíše prosaditelná a financovatelná

To ano. Obrovské projekty přitahují pozornost vědců, médií i investorů. Snadněji se pro ně získají peníze i vlády. Špičkové odborníky zase přilákají zajímavé problémy s tím spojené. Tohle všechno ale samo o sobě není nic zlého. Jenom velké cíle mohou přivést lidi dál, k novým věcem a novým poznatkům. Protože i pro dobrou myšlenku musíš lidi získat, a to jde nejlépe tak, že jim umožníš, aby se cítili být součástí něčeho velikého a úžasného. Lidská mysl je prostě romantická.

"Vždycky si klaďte obrovské cíle. Malé cíle nemají sílu rozproudit lidskou krev a samy o sobě nebudou uskutečněny." Bohužel nevím, kdo to řekl, ale byl to moudrý člověk a měl pravdu.

[xkesh]

Tohle všechno ale samo o sobě není nic zlého. Jenom velké cíle mohou přivést lidi dál, k novým věcem a novým poznatkům.

Což také není samo o sobě ještě nic dobrého. Hlavně protože tento "pokrok" není komplexní, ale jen úzkoprofilový - aby mohl být intenzivní. Tedy, aby se člověk dostal v jedné oblasti dál, kvůli tomu ostatní oblasti jaksi zanedbá, přímo vytěsní z vědomí.

Uvedu jen notorické klišé: Chystáme se na Mars, ale šestina lidí na světě nemá dostatek pitné vody. Transplantujeme srdce, ale dvanáctileté děti onemocní cukrovkou (dříve typická stařecká nemoc).

Za "velké cíle" se pak paradoxně považují pouze ten let na Mars nebo transplantace orgánů - to druhé je vlastně nezajímé, fádní, neromantické (BTW romantika v sobě zahrnuje nutně tragiku, nepleťme si romantiku s idylou).

Podle mě je to tím, že lidské vědomí jen ztěžka dohání vývoj technologií, které jsou umožněny jakýmsi dobrovolným a vyhledávaným idiotismem, odstíněním všeho "nepodstatného" a soustředěním se na jeden abstraktní a absolutní (= ode všeho oddělený, nezávislý) problém.

Technika a věda jsou ve století 21., lidské vědomí tak někde v 18. století, ne-li dřív. Osvícenství jsme ještě nezvládli vstřebat a uskutečnit, zato v technice jsme mohutně poskočili. Bohužel ji používáme, jako bychom žili ještě v 18. století, už parní stroj jsme společensky nezvládli, natož ten benzínový, elektřinu, chemii a atomovou fyziku.

Tohle všechno totiž používáme k ničení vlastního životního prostředí spíše než k "přežití lidského druhu".

Protože i pro dobrou myšlenku musíš lidi získat, a to jde nejlépe tak, že jim umožníš, aby se cítili být součástí něčeho velikého a úžasného. Lidská mysl je prostě romantická.

Ano, a také to zcela v duchu romantiky končí většinou špatně: tragicky; neboť romantický hrdina zpravidla raději umírá nebo končí ve cvokárně (alkoholu, na drogách) než aby dál žil v tomto "nepřátelském a nic nechápajím" světě. Ne náhodou se "romantismus" objevil v 19. století.

"Vždycky si klaďte obrovské cíle. Malé cíle nemají sílu rozproudit lidskou krev a samy o sobě nebudou uskutečněny." Bohužel nevím, kdo to řekl, ale byl to moudrý člověk a měl pravdu.

Jen abychom byli s to dobře uvážit, které cíle jsou skutečně ty velké. Leckdy jsou ty naše "velké cíle" prostě jen efektnější a přitom daleko pohodlnější.

[trekker.dk]

Transplantujeme srdce, ale dvanáctileté děti onemocní cukrovkou

To má nějakou souvislost? Jako třeba kdyby se přestalo s transplantacemi, že by děti neonemocněly cukrovkou?

Za "velké cíle" se pak paradoxně považují pouze ten let na Mars nebo transplantace orgánů - to druhé je vlastně nezajímé, fádní, neromantické...

Let na Mars je velký cíl a jedním z důsledků bude i posun technologie vpřed (výzkum vesmíru a rozvoj vojenské techniky jsou v podstatě nejvýznamnější motivační prvky současného technologického rozvoje.) A velká výhoda: není potřeba, aby Mars spolupracoval.

O zajištění pitné vody nebo potravin pro rozvojové země už se to říct nedá. Co je platné, když v rámci humanitární pomoci dovezeš do Afriky desítky a stovky let šlechtěné obilí, které má větší výnosy z hektaru než to, co tam pěstují? Zabaví místní vláda. A když ne, místní zemědělci místo toho, aby to zasadili, tak ho snědí, protože je lepší než ten plevel, co pěstují sami. A plevel zasadí a příští rok mají zase hlad.

Většina pokusů o podporu Afriky končí stejně - převratem, bojem o moc a zničením toho, co už bylo hotové.

Nedávno prý TV Nova zveřejnila jakousi reportáž o Africe, jak se tam mají špatně, že malé děti jsou nuceny k prostituci, umírají hlady atd. atp. A že s tím musíme něco dělat... Omyl - první, kdo s tím musí chtít něco udělat jsou místní. Protože když nechtějí, tak se můžeme snažit jak chceme, ale se stejnými úspěchy jako doposud - žádnými.

Tak a kterého z těchto velkých cílů je jednodušší dosáhnout? Přesvědčit lidi, aby změnili své postoje, nebo poslat plechovou krabici s pár lidma na kus šutru, který si po pravidelné dráze poletuje vesmírem.

[xkesh]

Transplantujeme srdce, ale dvanáctileté děti onemocní cukrovkou

To má nějakou souvislost? Jako třeba kdyby se přestalo s transplantacemi, že by děti neonemocněly cukrovkou?

Souvislost to má, ale ne tu, co naznačujete. Je to jen obraz toho, že oč lépe se daří akutní a technické medicíně, která se zabývá "opravami" jednotlivých částí člověka, o to hůře se daří té chronické a "celostní" medicíně, která se zabývá zdravím člověka jako celku. Nohu vám dnes dají dohromady perfektně, dokonce i s kloubní náhradou. To je velmi dobře.

Ale rakovinu nebo cukrovku - a další tzv. "civilizační" nemoci vám většinou nevyléčí. Protože se lékařská věda - pardon, celá společnost - chová, jako kdyby tyto "nemoci z přebytku" neexistovaly, jako kdyby kolem nás bylo stále 18. století.

Používáme zkrátka vědu i techniku tak, jako by byli lidi stále hrstkou bojující o přežití s přírodou i společenstvími okolo, i když už jaksi dávno bojujeme o přežití spíše s následky vlastní činnosti než s přírodou, používáme lékařskou vědu a techniku k tomu, jako bychom museli bojovat převážně s následky úrazů a válečných zranění, a ne dávno s následky vlastního životního stylu.

Let na Mars je velký cíl a jedním z důsledků bude i posun technologie vpřed (výzkum vesmíru a rozvoj vojenské techniky jsou v podstatě nejvýznamnější motivační prvky současného technologického rozvoje.) A velká výhoda: není potřeba, aby Mars spolupracoval.

Přesně o tom píšu: zvládáme jednotlivé technologie, ale nezvládáme v odpovídajícím poměru lidskou společnost. Nemáme (mentální) prostředky na to, abychom důsledky technologického pokroku neobraceli proti sobě.

Většina pokusů o podporu Afriky končí stejně - převratem, bojem o moc a zničením toho, co už bylo hotové.

Dovolil bych si většinu těchto pokusů označit za vychytralý způsob, jak se na náklady "humanitární pomoci" (tj. daní a darů) zbavit vlastních přebytků nebo dostat k lukrativním zakázkám. Včetně dovozu potravin, snahy o zakládání monokulturních plantáží anebo rozdávání kondomů či (leckdy v Evropě či USA z trhu stažených) léků, napíšu raději farmaceutických produků. Existují ale malá řešení, na kterých ("bohužel, bohužel") nikdo moc peněz nevydělá (a proto nepatří mezi "velké cíle"), ale které účinně pomáhají, viz nedávno jsem zrovna slyšel tenhle rozhovor.

Omyl - první, kdo s tím musí chtít něco udělat jsou místní. Protože když nechtějí, tak se můžeme snažit jak chceme, ale se stejnými úspěchy jako doposud - žádnými.

Když se podíváte na historickou genezi těchto "afrických" problémů, pravděpodobně uvidíte, že se na ní podstatnou měrou podílela naše civilizace, která dala ještě primitivnější kultuře a společnosti než je ta naše, do ruky naši technologii, zejména technologii plýtvání přírodními zdroji (což je v Africe většinou doslova smrtící) a velice účinné zbraně (což je ve společnostech kmenového typu, které žijí v evropském pravěku, smrtící neméně).

Tak a kterého z těchto velkých cílů je jednodušší dosáhnout? Přesvědčit lidi, aby změnili své postoje, nebo poslat plechovou krabici s pár lidma na kus šutru, který si po pravidelné dráze poletuje vesmírem.

O tom píšu: naše "velké cíle" jsou ve skutečnosti daleko jednodušší než ty fádní, nezajímavé a... skutečně velké.

[elviin]

Rakovina neni nemoc v tom smyslu, ze by existovala diky civilizaci. Rakovina je nasledkem stylu zivota a neni dukaz, ze by lide v dobach minulych v mene vyvinutych civilizacich nemeli take predpoklady k tomu mit rakovinu.

Navic, jak jsem nekde slysel rakovina je nasledek zmensujici se koncetrace urciteho enzymu, ktery eliminuje bujeni. viz tady

[kyknos]

Rakovina nasledkem stylu zivota? To je nesmyslna pausalizace. Prima pricina vzniku rakoviny je porucha mechanismu regulujiciho mnozeni bunek. Pricin teto poruchy existuje milion, od tech souvisejicich s civilizaci a zivotnim prostredim, zpusobem zivota az po priciny geneticke a nebo zcela stochasticke.

[elviin]

To jsem napsal spatne. Slo mi o to, vyjadrit tim, ze dneska jsou lidi starsi -> vetsi ppst, ze se bunky nekontrolovatelne buji. Stylem zivota jsem myslel cokoliv, co nam posouva vek. Resp. vychazim z toho, ze statisticky jsou mladsi mene rizikovi.

[xkesh]

To jsem napsal spatne. Slo mi o to, vyjadrit tim, ze dneska jsou lidi starsi -> vetsi ppst, ze se bunky nekontrolovatelne buji.

Měl byste si taky všimnout, že se tyto nemoci objevují čím dál častěji v čím dál mladším věku. Zde asi nebude argument o starších a tím pádem více nemocných platný. Se srdečním infarktem, cukrovkou apod. je to dokonce sledovatelné v rámci generací, stačí se poptat starších lékařů, kolik před čtyřiceti až padesáti lety znali případů infarktů u lidí pod 40 let anebo dětské cukrovky. Člověk prostě jako živočišný druh tělesně degeneruje, navzdory technickému pokroku. Jestli taky kvůli technickému pokroku - to by stálo za analýzu, do které se většinou raději nikomu nechce.

[trekker.dk]

Člověk prostě jako živočišný druh tělesně degeneruje, navzdory technickému pokroku.

Je to přesně naopak. Člověk jako živočišný druh tělesně degeneruje díky technickému pokroku.

Dřív, když někdo dostal infarkt, umřel. Dostal cukrovku, umřel. [doplň další], umřel. Dneska se spousta nemocí dá léčit (to je ten technický pokrok), takže lidé, kteří mají sklony k těmto chorobám, se rozmnožují a předávají tyto předpoklady do dalších generací.

Takže máme dvě možnosti - buď nemocné střílet (to by se asi moc nelíbilo a tudíž neujalo), nebo dosáhnout dalšího pokroku a naučit se opravovat genetické předpoklady k chorobám.

[vencour]

To by stejně tak mohlo znamenat čim dál větší pohodlí lidí a menší kvalitu života. I pořádná a kvalitní potrava je dražší, než náhražka.

[podlesh]

To jsem napsal spatne. Slo mi o to, vyjadrit tim, ze dneska jsou lidi starsi -> vetsi ppst, ze se bunky nekontrolovatelne buji.

Měl byste si taky všimnout, že se tyto nemoci objevují čím dál častěji v čím dál mladším věku. Zde asi nebude argument o starších a tím pádem více nemocných platný.

To je ale převrácení naruby: rakovina není ani zdaleka tak častá jako dříve smrtelné nemoci a úrazy. Nejsou známy případy lidí kteří by třeba v pětatřiceti zemřeli na rakovinu, ale ve skutečnosti je v osmnácti skolila chřipka, angína, zlomená noha a následná infekce (mimochodem: může být smrtelně nebezpečné i dnes, kam se hrabe rakovina na některé bakterie) nebo je sežral medvěd.

[podlesh]

Jo, cukrovka a infarkt jeněco zcela jiného, tam je příčina známa.

[xkesh]

To je ale převrácení naruby: rakovina není ani zdaleka tak častá jako dříve smrtelné nemoci a úrazy. Nejsou známy případy lidí kteří by třeba v pětatřiceti zemřeli na rakovinu, ale ve skutečnosti je v osmnácti skolila chřipka

Tak si vezměte jen statistiku příčin úmrtí ze stránek statistického úřadu a zkuste vyvrátit, že se i v posledních desetiletích počet úmrtí jak na rakovinu tak nemoci oběhové soustavy prostě zvyšuje.

Tvrdit, že např. ve středověku nebyla rakovina běžnou nemocí jako dnes pouze protože se jí lidi nedožily, je jenom zbožné přání, vyplývající z toho, že se chceme uchlácholit, že je nynější stav vlastně normální a v pořádku. Rakovina v historii lékařství samozřejmě popisována je, ale jako zaznamenáníhodná rarita - totéž třeba infarkt a cukrovka.

Ale i kdybych přijal váš argument; tak jen podporuje mou tezi o tom, že dnešní medicína stačí pouze na ty běžné nemoci a zranění, tak jak byly nebezpečné před rozvojem moderní vědy a techniky, tj. úrazy, akutní infekce. Stejně jako technická zařízení automobily používáme k dopravě stejným stylem, jako bychom ještě používali koně.

[trekker.dk]

Ale rakovinu nebo cukrovku - a další tzv. "civilizační" nemoci vám většinou nevyléčí. Protože se lékařská věda - pardon, celá společnost - chová, jako kdyby tyto "nemoci z přebytku" neexistovaly, jako kdyby kolem nás bylo stále 18. století.

Tak předně rakovinu bych nenazýval nemocí z přebytku (cukrovku možná - podle typu.) Rakovina (resp. všechna onemocnění, která se shrnují pod tímto názvem) se vyskytuje hóóódně dlouho, akorát dřív člověk prostě v bolestech umřel, aniž by věděli proč. Dnes víme proč, ale ve většině případů nevíme, jak tomu zabránit (a nebo někdy víme, ale podplacení "odborníci" z ministerstva zdravotnictví léčbou zakážou, protože "nefunguje")

Hm, koukám, že o tom už někdo psal níž, ale dal jsem si s tím práci, mazat to nebudu

Dovolil bych si většinu těchto pokusů označit za vychytralý způsob, jak se na náklady "humanitární pomoci" (tj. daní a darů) zbavit vlastních přebytků nebo dostat k lukrativním zakázkám.

Možná. Nicméně je to i investice do budoucna - ze stabilní země nemigrují uprchlíci a není tudíž potřeba řešit problémy tam, kam přijdou (největší snaha každé vlády, která humanitární pomoc většinou platí, je ušetřit si práci.) Ve stabilní zemi mají teroristé menší šanci někoho rekrutovat, atd.

Když se podíváte na historickou genezi těchto "afrických" problémů, pravděpodobně uvidíte, že se na ní podstatnou měrou podílela naše civilizace

Neříkám že ne. Ale trvám na tom, že dokud místní nebudou chtít své problémy řešit, nemůžeme jim nijak pomoci. A samozřejmě vzhledem k výše řečenému, až budou chtít, tak by tu pomoc od nás měli dostat.

zejména technologii plýtvání přírodními zdroji

To bych zase nepřeháněl, protože kde není co plýtvat, tam se plýtvá těžko.

[Luk]

Tak předně rakovinu bych nenazýval nemocí z přebytku

Obecně není, ale některé ano. Třeba rakovina tlustého střeva, způsobovaná nedostatkem vlákniny ve stravě. Když se měl člověk hůř, jedl "podřadné" potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Má-li se dobře, preferuje jídla plná tuků a štěpitelných sacharidů.

cukrovku možná - podle typu

Souvislost mezi přejídáním a cukrovkou 2. typu je jednoznačně prokázaná.

Rakovina (resp. všechna onemocnění, která se shrnují pod tímto názvem) se vyskytuje hóóódně dlouho, akorát dřív člověk prostě v bolestech umřel, aniž by věděli proč. Dnes víme proč, ale ve většině případů nevíme, jak tomu zabránit (a nebo někdy víme, ale podplacení "odborníci" z ministerstva zdravotnictví léčbou zakážou, protože "nefunguje")

Tohle je pravda jen částečně. Dříve bylo všude plno infekčních nemocí, nebylo proti nim očkování ani antibiotika, proto se lidé rakoviny často vůbec nedožili - zemřeli na něco jiného.

Jinak u většiny (z hlediska počtu případů) rakovin víme, co je příčinou, a tedy i jak tomu zabránit (je-li to možné). Například:

• rakovina plic: kouření (resp. karcinogenní látky obsažené v kouři)
• rakovina kůže: UV záření
• rakovina štítné žlázy: kontaminace radioaktivním izotopem jódu
• rakovina děložního čípku: papillomavirus
• rakovina prsu: hormonální nerovnováha

Toto nebyla reakce na jeden jediný příspěvek, reagoval jsem na celou řadu relevantních příspěvků najednou.

[xkesh]

Tak předně rakovinu bych nenazýval nemocí z přebytku (cukrovku možná - podle typu.) Rakovina (resp. všechna onemocnění, která se shrnují pod tímto názvem) se vyskytuje hóóódně dlouho, akorát dřív člověk prostě v bolestech umřel, aniž by věděli proč.

To je velice pohodlná teorie, že prostě o nemocích dříve "nevěděli", což samozřejmě velmi jednoduše překryje jakékoliv otázky tímto směrem. Když si ovšem vezmete k ruce průběžné statisticky tzv. civilizačních chorob, uvidíte, že úmrtí mají stoupající trend, a že se posunují do stále mladšího věku.

Já vám povím něco z vlastní zkušenosti: z doby tak před dvaceti-patnácti lety, když jsem byl na základní škole, si nepamatuju jediného spolužáka s tzv. "sennou rýmou" (alergií). Zeptejte se dnes nějakého školáka, jestli existuje třída, kde aspoň pár takovýchto dětí není.

Co se týče rakoviny, je dost příznačné, že o ní jako nemoci víme spoustu let, ale že nemáme při celé slavné lékařské a biologické vědě vlastně ani pořádně tušení, jak to s ní je. Proto taky těžko můžeme něco takového léčit. (Opominu, že se z této oblasti během doby vyklubal takový kšeft, že opravdu účinný lék na rakovinu by způsobil v zainteresovaných oborech ekonomickou katastrofu.) To radši poletíme na Mars.

Možná. Nicméně je to i investice do budoucna - ze stabilní země nemigrují uprchlíci a není tudíž potřeba řešit problémy tam, kam přijdou (největší snaha každé vlády, která humanitární pomoc většinou platí, je ušetřit si práci.) Ve stabilní zemi mají teroristé menší šanci někoho rekrutovat, atd.

Jste si opravdu jist, že tohle je motivace dnešní tzv. rozvojové pomoci? Leda tak na papíře, nikoliv v praktických opatřeních. Opravdová rozvojová pomoc, která jak píšete, by zabránila migraci (při pohledu na populační expanzi např. takové Nigérie, člověka napadají zajímavé myšlenky) totiž nejen snižuje závislost na "pomáhajících", ale také laciná a nenáročná odbytiště pro další "pomoc". Problematika je to ovšem složitá a oblíbená populistická řešení jsou většinou jednoduchá pouze do toho okamžiku, než by se měla realizovat.

kde není co plýtvat, tam se plýtvá těžko.

Těžce podceňujete moderního člověka

[Luk]

Já vám povím něco z vlastní zkušenosti: z doby tak před dvaceti-patnácti lety, když jsem byl na základní škole, si nepamatuju jediného spolužáka s tzv. "sennou rýmou" (alergií).

I tehdy byli alergici, přestože jich nebylo tolik, co teď. Jedním z hlavních příčin alergií je příliš čisté prostředí, s nedostatkem mikrobů a dalších nežádoucích činitelů. Imunitní systém pak nemá co na práci a hledá si nové nepřátele - a bohužel je nachází ve vlastních buňkách člověka.

[Lukas]

Jedním z hlavních příčin alergií je příliš čisté prostředí

Ciste? Pred 100 lety nevedeli co to alergie je a troufam si rict, ze prostredi bylo cistejsi

[vencour]

To jste určitě nemyslel tak vážně? Jde o čistotu ve smyslu tělesné hygieny, sterilnosti.

[Luk]

Možná jsem to neřekl dostatečně jasně. Neměl jsem na mysli čistotu z hlediska chemikálií (tam většinou platí přesný opak, tedy že svinstvo naopak alergie podporuje), ale z hlediska hygieny.

Když vidím, jak dnes někteří rodiče (speciálně matky) úzkostlivě chrání děti, aby si proboha nesáhly na něco "nečistého" (třeba tyč v tramvaji, nebo i na psa nebo kočku), nebo když domácnost místo běžného mytí ustavičně dezinfikují (případně se k mytí rukou používají dezinfekční mýdla), výskytu alergií se nedivím. A má to ještě další efekt - když takové dítě přijde do školky nebo školy, často stoná, protože nemá imunitní systém natrénovaný na jinak zcela běžné viry a bakterie.

[vencour]

Jj, v tom jsme spolu zajedno, sterilní prostředí je pro alergie podpůrné. Vzdáleně je to - v principu - jako se spalničkama, pokud je máte jako malí, přežijete je a příště vám už nic neudělají. Stejně tak když poznáte nepořádek selského stavení jako malí, nemáte alergie.

Ad alergie - manželka tvrdí, že i přehnaná spotřeba umělých vitamínů v těhotenství je pro alergie u dětí živnou půdou.

[Luk]

manželka tvrdí, že i přehnaná spotřeba umělých vitamínů v těhotenství je pro alergie u dětí živnou půdou

To nevím, je to možné. Ale co vím naprosto jistě, že přesolování (nebo i "nadprůměrné" solení) jídel pro malé děti vede k jiné civilizační chorobě - vysokému tlaku. Člověk si prostě zvykne na vyšší příjem soli a po zbytek života si bude hodně solit. A za nějakých 40-50 let bude v pěkných problémech.

[Josef Kufner]

Z vlastní zkušenosti vím, že čím větší bordel, tím míň alergií. Když si na jaře beru prášky, tak se těch protivných reakcí nachvilku zbavím, ale když si je nevemu, tak se tělo po pár dnech trošku srovná samo.

Podívej se na vesnice, kde je to samej prach, spousta pylu z kytek, stromů, a ještě víc zvířátek. Alergika tam prakticky nenajdeš. Pak přijď do města, kde je skoro čisto (od přírodního bordelu) a kvůli pár kytičkám tu kejchne každej.

Alergie je jen a pouze o tom, že tělo přehnaně reaguje na věci, na které by normálně bylo zvyklé.

[trekker.dk]

...a bohužel je nachází ve vlastních buňkách člověka.

Malé upřesnění - alergie se projevuje útokem na alergen, tj. cizorodou látku, která do těla nepatří, ale je pro něj neškodná.

Nějaký imunolog tvrdí, že jako děti máme instinkt vrtat se ve špíně, aby se náš imunitní systém vycvičil. Dřív tomu rodiče nebránili (nevěděli nic o bakteriích), dnes ano. Dřív bylo méně alergií (i když to opět může mít souvislost s tím, že alergik prostě neprošel výběrem a nemohl se rozmnožovat a šířit předpoklady k alergii), dnes je jich více.

[Michal Kubeček]

Alergií bylo sice mnohem méně, ale zase mnohem více dětí umíralo na infekce. Netroufám si posuzovat, co je lepší…

[Luk]

Ty nejhorší infekce lze eliminovat očkováním. Jenže proč se úpěnlivě bránit i relativně neškodným infekcím (ano, nic není bez rizika, ale...)?

[Luk]

alergie se projevuje útokem na alergen, tj. cizorodou látku, která do těla nepatří, ale je pro něj neškodná

Jistě. Ale někdy může za cizorodou látku považovat i tu, která je tělu vlastní. To je úplně nejhorší, protože když je alergen vnější (z rostlin apod.), lze se vyvarovat jeho příjmu.

[trekker.dk]

Jste si opravdu jist, že tohle je motivace dnešní tzv. rozvojové pomoci?

Tipuju, že je to jedním z důvodů.

[Michal Kubeček]

Tak jste mi opět připomněl Asimovův Konec Věčnosti. Organizace jménem Věčnost, která má možnost cestovat časem, tam hlídá, aby se lidstvo nedopustilo něčeho, co by mohlo civilizaci ohrozit, a drobnými zásahy brání vzniku projektů, které by mohly být pro civilizaci potenciálně nebezpečné. Výsledek? V podstatě se tím zlikviduje veškerý pokrok a civilizace stagnuje.

[xkesh]

drobnými zásahy brání vzniku projektů, které by mohly být pro civilizaci potenciálně nebezpečné. Výsledek? V podstatě se tím zlikviduje veškerý pokrok a civilizace stagnuje.

Zajímavé, jestli taky popisuje, jak život v takové "nepokrokové a stagnující" civilizaci vypadá. Jestli lidi pracují u továrních pásů, jestli bojují o ropná pole, jestli se vraždí pro ceny akcií... jestli umírají na otravy toxickými látkami, jestli převážejí přes půl zeměkoule jogurty a jablka.

Zkrátka, ještě byste musel popsat, co si představujete pod pojmem "pokrok" a jestli považujete každou změnu lidského života díky "pokroku" za a priori pozitivní. Mám dojem, že určitě myslíte pouze "technologický pokrok" v jednotlivých oblastech.

Spisovatelé SF většinou myslí na pokrok v pozitivním smyslu jako na svobodu myšlenek osamělého génia, který má svobodu své leckdy zvrhlé myšlenky ("stroj času") uvádět v realitu. Málokdo se pak zabývá analýzou dopadou "pokroku" na společnost, to mi často v takových SF chybělo, abych pravdu řekl, pokus popsat, jak se žije "obyčejnému člověku" (ne technologickému či vědeckému géniovi). A když tato analýza nechybí, tak si všimněte, že je v naprosté většině totálně negativní: pokrok technologie coby úpadek "lidskosti".

Na Konec Věčnosti se podívám, díky za tip.

[trekker.dk]

Mě fascinuje, jak se vymýšlejí megalomanské projekty jen kvůli tomu, abysme mohli co možná nejdéle zachovat ten sebedestruktivní styl nynější civilizace.

Tak jednak ten megalomanský projekt přinese určitý pokrok ve věděckém výzkumu, protože 5000km clona bude něco vážit, takže určitě bude snaha vyvinout tenký lehký materiál, který něco vydrží, což se může hodit i tady na zemi.

Něco to bude muset dovézt těch 2.5miliónů kilometrů od Země (Lagrangeův bod?), takže se dá počítat s rozvojem kosmické přepravy - následující krok je těžba surovin z asteroidů, to se taky hodí.

A k tomu sebedestruktivnímu stylu nynější civilizace - ten styl už tu je několik posledních desítek tisíc let, takže být tebou, vypustím slovo nynější.

[Spike]

Ale až posledních 100 až 200 let má lidstvo prostředky, které tu destrukci umožňují velice efektivně ve velkém měřítku.

[xkesh]

A k tomu sebedestruktivnímu stylu nynější civilizace - ten styl už tu je několik posledních desítek tisíc let, takže být tebou, vypustím slovo nynější.

Když se tak rozhlédnu po nám dostupné historii, tak takovýto "sebedestruktivní" styl vidím jen u dílčích civilizací v omezeném prostoru, které pak úspěšně převezme a transformuje civilizace sousední. Ještě nikdy nebyla civilizace sebedestruktivní globálně, tak aby nebylo kam utéct. Dnes ano.

Já např. vnímám podstatný rozdíl v realitě světa někdy na přelomu evropského novověku, ne tak v lidském smýšlení. Mám za to, že jako celek pořád podvědomě přemýšlíme, jako bychom museli své životní prostředí na okolním světu urvat - město ohrazené hradbami uprostřed nehostinných a nebezpečnných hvozdů - jenomže dnes si spíš musíme urvat nějaký ten "hvozdíček" uprostřed globálního města. Proto nás taky tak oslovuje pionýrský let na Mars - mimo planetu se člověk ještě pořád může cítit jako dobyvatel životního prostoru, jako nositel světla a pokroku do pustiny a nehostinnosti. Na Zemi samotné už nám to tak nejde... a proto ani ten pocit.

[trekker.dk]

Ještě nikdy nebyla civilizace sebedestruktivní globálně, tak aby nebylo kam utéct. Dnes ano.

No jo, globální vesnice - co bys taky chtěl, když se do 24 hodin dostaneš kamkoliv na zemi.

Mám za to, že jako celek pořád podvědomě přemýšlíme, jako bychom museli své životní prostředí na okolním světu urvat - město ohrazené hradbami uprostřed nehostinných a nebezpečnných hvozdů

Tak když jsi dal tenhle příklad... proč byly ty hvozdy nebezpečné? Padající dřevo? Stromy lidožrouti? Ale kdepak, z větší za to opět mohli lidé - lapkové, kteří se v těch hvozdech skrývali.

[xkesh]

proč byly ty hvozdy nebezpečné? Padající dřevo? Stromy lidožrouti? Ale kdepak, z větší za to opět mohli lidé - lapkové, kteří se v těch hvozdech skrývali.

Typicky píšete z dnešní "městské krajiny". Hvozdy byly nebezpečné především tím, protože jste v nich mohl zabloudit, umřít žízní, hlady a zimou. Protože v nich nebylo možné dočkat se pomoci. Protože to zkrátka bylo nepřátelské prostředí, ve kterém člověk těžko dokázal přežít (těch lapků zas tolik nebylo, aspoň ne v těch liduprázdných, protože ti taky musejí z něčeho žít).

[trekker.dk]

Hvozdy byly nebezpečné především tím, protože jste v nich mohl zabloudit,...

To jo.

...umřít žízní...

Nepravděpodobné.

...hlady a zimou...

Podle ročního období, v létě sotva. A i v té době by člověk po pár dnech narazil na nějakou cestu, která by ho někam dovedla. Ano, asi by z toho lesa člověk vyšel pohublý, zesláblý, ale živý. V zimě, to je něco jinýho, po třech dnech by si ho podali vlci jako hlavní chod.

[xkesh]

A i v té době by člověk po pár dnech narazil na nějakou cestu, která by ho někam dovedla. Ano, asi by z toho lesa člověk vyšel pohublý, zesláblý, ale živý. V zimě, to je něco jinýho, po třech dnech by si ho podali vlci jako hlavní chod.

Opravdu, nezlobte se, píšete jako obyvatel dnešní městské krajiny. Což nezazlívám, ale mohl byste projevit aspoň tu trochu abstrakce úměrně tématu. Jistě že v našich podmínkách těžko člověk umře v přírodě žízní, protože vody je tu dost, ale představte si třeba město v oáze pouště (blízkovýchodní pustiny), kde voda po většinu roku není. To jen abyste zbytečně nerozebíral jednotlivosti a soustředil se na to hlavní.

Občas v televizi běží takový starší film, asi trilogie, jakoby z pravěku, Osada Havranů atd. Je tam pěkně ukázáno, že trest vyobcování v takové společnosti uprostřed divočiny se považuje za trest smrti - tohle přetrvalo v mnoha kulturách. Vyobcování (např. často k dočtení v Bibli) není jen pouhý sociální trest ("nebudeme s tebou mluvit"), jak by se zdálo dneska, ale je to de facto vydání napospas nepřátelskému okolí (nejen lidským nepřátelům, ale i člověku nepříznivému prostředí).

Původně mi šlo o to, že města a osady se zakládaly a opevňovaly nejen proti lidským nepřátelům, ale také se musely de facto vyrvat přírodě, ať porostu (mýtiny a výpaly) nebo pustinám (kopání studní). Dnes si stejně musíme klestit cestu starou zástavbou, vyrovnávat se s otrávenou spodní vodou, nadměrnou půdní erozí atd. Když opominu fakt, že každý flíček někomu patří (napadne nás ještě, že ten první vlastník si musel půdu nějak svévolně přivlastnit, aby mu mohla "patřit"?). Takže taky proto nás to tak táhne na ten panenský Mars.

[trekker.dk]

To jen abyste zbytečně nerozebíral jednotlivosti a soustředil se na to hlavní.

Tak v tomto případě je hlavní to, že hvozd a poušť nejde dohromady, ale budiž - uznávám, že některé typy krajiny (třeba poušť, ale hvozd už tak moc ne) jsou pro člověka velmi nehostinné.

napadne nás ještě, že ten první vlastník si musel půdu nějak svévolně přivlastnit, aby mu mohla "patřit"?

Jo, třeba... Freuda? (Nejsem si jist, ale asi to byl on) Prohlásil, že prvního člověka, který ohradil kus země a prohlásil "tohle je moje," měli bacit po hlavě kamenem.

[podlesh]

Hvozd je pro člověka velmi nehostinný.

Pozor na to, že v naší zemi byl vykácen! Lesy co máme jsou (až na výjimky) zcela umělé výtvory.

[trekker.dk]

Proč si na to mám dát pozor? Abych náhodou nějaký nehledal nebo co?

[Robert Krátký]

Mě fascinuje, jak se vymýšlejí megalomanské projekty jen kvůli tomu, abysme mohli co možná nejdéle zachovat ten sebedestruktivní styl nynější civilizace.

No jistě. Víš kolik pracovních míst by to bylo? To se dá dobře politicky prodat. Ale omezit vypouštění zplodin? Vždyť by mohl někdo přijít o práci...

[HaLd1r]

Globalni oteplovani?? Mozna, ale je to jen soucasti prirozeneho cyklu mezi jednou a druhou dobou ledovou. Stalo se to mockrat v minulosti a stane se v budoucnosti. Clovek tomu mozna trosku prispiva, ale otepluje se uz hezkych 10 tisic let a za dalsich par desitek tisic tu bude vsude zase led a snih.

[sam]

Což takhle globální ochlazování?
motls.blogspot.com/2006/12/2006-probably-coldest-year-in-last.html

[paranoiq]

já navrhuji mít odstup od této globální hysterie. oteplování není prokázáno. i kdyby se oteplilo, tak celkové výnosy z oteplení pravděpodobně převýší ztráty. příroda se vždy umí přizpůsobit a člověk zrovna tak. především je třeba se vyhýbat nesmyslným teoriím typu clony. kolik co2 by se podle vás vytvořilo při transportu clony na oběžnou dráhu? nebylo by to nákladnější než přesídlení lidí z ohrožených oblastí? takže chladnou hlavu!

[elviin]

oteplování není prokázáno.

Oteplovani prokazano je, prokazano neni to, jestli za to muzou lide, resp. jeslti se s tim priroda a lide vyrovnaji.

i kdyby se oteplilo, tak celkové výnosy z oteplení pravděpodobně převýší ztráty.

Prectete si neco o sprave anglickeho ekonoma Nicholase Sterna. Oteplovani hodnoti pouze z ekonomickeho hlediska. Pokud nezabranime oteplovani nyni s naklady 2% celosvetoveho produktu, pak v budoucnosti to muze byt az 20% celosvetoveho produktu.

příroda se vždy umí přizpůsobit a člověk zrovna tak.

Ono se to pekne rika z tepla domova, kdyz si muzete natocit vodu z kohoutku (1.7 mld lidi nema pristup k pitne vode), zahlcen technologickym pokrokem. Bohuzel Evropa neni svet, spousty lidi zije na zaklade velmi krehke rovnovahy, kterou oteplovani meni a ti lide nedokazi reagovat na nove podminky. Ano lide se dokazi adaptovat, ale to bude ve finale jen hrstka, kteri budou mit dostatecnou silu branit zdroje nebo proste stesti.

[Dalibor Smolík]

Koncem minulého století jsem četl předpověď nějaké ruské vědmy, která předpovídala zánik USA jako velmoci (tedy úpadek) a velký rozmach Ruska v 21. století - zbohatnutí. Když si dávám do souvislosti globální oteplování a rozmrznutí Sibiře a odkrytí jejich přírodního bohatství plus zprovoznění Severního ledového oceánu pro přepravu, k tomu politické vlivy (problémy USA v Iráku, terorismus apod.), nepřipadá mi ta předpověď úplně nesmyslná. Právě Rusko bude profitovat na jevu globálního oteplování ...

[elviin]

... jak prohlasil sam Putin.

[xkesh]

k tomu politické vlivy (problémy USA v Iráku, terorismus apod.)

Problémy USA v Iráku jsou zřejmě z globálního hlediska zanedbatelným vedlejším jevem daleko důležitějšího: totiž zajištění si dlouhodobé vojenské převahy v oblasti. Írán bude pravděpodobně následovat, těžko říci kdy, ale skoro bych na to vsadil. Tzv. "terorismus", který byl vždycky, slouží dnes spíš jako záminka pro prosazení mechanismů totální kontroly nad obyvatelstvem - což se může velice hodit právě pro dobu eventuelních energetických či klimatických krizí, kdy prostě bude nutné zavést něco jako výjimečný stav.

Hehe, napsal by paranoik. Ale jak víme od W. Allena - to, že nejste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou

[Dalibor Smolík]

Tzv. "terorismus", který byl vždycky
Byl tu vždycky, viz třeba anarchistické hnutí konce 19. století. Současná technika však umožňuje rozvoj této "bohulibé" činnosti do nevídaných rozměrů. Také se změnilo myšlení: sebevražedných fanatiků, kteří dříve téměř neexistovali, neustále přibývá.
Jak to má souvislost se změnou klimatu? Je to především boj o suroviny - v současné době o ropu (nejen otázka vojenské převahy jako takové) a v blízké době i boj o pitnou vodu. A ten bude jednou velmi tvrdý.

[trekker.dk]

Dneska ve čtyři ráno na ČT2 byl o tomto tématu nějaký pořad. Říkalo se tam, že v Grónsku byl proveden vrt do ledu a pod ním našli zmrzlou tundru (to by jeden nečekal.) Provedl analýzu založenou na rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku a zjistili, že ji led pokryl před tisíci lety. Tj. v době, kdy kolem jezdili Vikingové a kdy se v Čechách proháněli Přemyslovci na koních. Neřekl bych, že tenkrát by lidi byli schopni způsobit globální oteplování.

A vzhledem k množství energie, která tak velké změny způsobí, asi nejsme schopni globální oteplování vyvolat ani teď, takže jedinou otázkou zůstává, jak moc k tomu přispíváme.

[miro]

Pekny, vecny clanok, bol uverejneny vcera v Hospodarskych novinach: klima-se-dramaticky-otepluje-prijde-doba-ledova.
Autor tam uvadza podobne fakty a poukazuje na splasenost dnesnych katastrofickych scenarov.

[vencour]

Dík za střízlivý pohled.

[trekker.dk]

kolik co2 by se podle vás vytvořilo při transportu clony na oběžnou dráhu?

Záleží na tom, co použiješ za palivo. Třeba takový motor na vodík...

A na oběžné dráze by ta clona byla na nic. Ne že by nefungovala, ale jenom pro někoho a jenom část dne.

[Luk]

Záleží na tom, co použiješ za palivo. Třeba takový motor na vodík...

Ten vodík se musí nějak vyrobit, třeba elektrolýzou. No, a odkud se vezme ta energie? Povětšinou z tepelných elektráren.

A na oběžné dráze by ta clona byla na nic. Ne že by nefungovala, ale jenom pro někoho a jenom část dne.

"Oběžná dráha" není jen takový ten prostor ve výšce 200-500 km, kam létají kosmičtí turisté. Například geostacionární družice jsou též na oběžné dráze, ovšem ve vzdálenosti trojnásobku průměru Země.

[vencour]

Hm, to odpovídá, jsou ve výši 36.000 km nad rovníkem.

Pokud jde o tu clonu, jsem zvědavej, kam by ji umístili. Měl by to bejt kompromis, aby byla v rozumném doletu, v nějakých stabilních bodech (?), musela by se zřejmě pohybovat (!), aby stále stínila ... to už končí sranda, hejbat s takovym monstrem. Zároveň i na ni dávat pozor, ať do něčeho nevrazí (a obráceně).

[trekker.dk]

v nějakých stabilních bodech

No tak aby ta clona dělala to, co má, připadá v úvahu pouze L1 (teda je potřeba počítat ještě s odstředivou silou.) Hledisko doletu tudíž odpadá, buď ta clona bude tam, nebo nikde

musela by se zřejmě pohybovat

Nemusela - v tom je právě ta krása. Když ji umístíme do Lagrangeova bodu, tak tam zůstane. Teda skoro, bylo by nutné vykompenzovat vliv slunečního světla a slunečního větru (obojí by způsobovalo její posun směrem k Zemi)

[vencour]

Takže Sluneční soustava se valí vesmírem, Země se otáčí kolem Slunce, do L1 se něco dá a ono se to bude stále vyskytovat tak, aby při tomto pohybu stále zůstalo na místě? Protože v tom bodě na to nepůsobí skoro žádná výslednice sil, tak je v klidu - ale my chceme, aby to stínilo na Zemi a tedy se otáčelo se Zemí dohromady kolem Slunce?

[trekker.dk]

Takže Sluneční soustava se valí vesmírem,...

Vzhledem k volbě vztažné soustavy je nám to díky setrvačnosti jedno.

...Země se otáčí kolem Slunce, do L1 se něco dá a ono se to bude stále vyskytovat tak, aby při tomto pohybu stále zůstalo na místě?

Pokud "na místě" má znamenat "v L1", tak ano.

Protože v tom bodě na to nepůsobí skoro žádná výslednice sil, tak je v klidu...

Definuj v klidu Země je z určitého úhlu pohledu taky v klidu - jsme stále (skoro) stejně daleko od Slunce. A přestože na ní nepůsobí skoro žádná výslednice sil, v tomto klidu letí rychlostí 30km/s.

Takže ano, zůstane v klidu, akorát při tom docela fofrem poletí.

[vencour]

Jo, myslel jsem v klidu vzhledem ke Slunci i Zemi, že tam zůstane, když už tam jednou bude (v L1).

[trekker.dk]

Povětšinou z tepelných elektráren.

Napadají mě lepší způsoby.

"Oběžná dráha" není jen takový ten prostor ve výšce 200-500 km, kam létají kosmičtí turisté.

To vím. A dokonce jsem automaticky měl na mysli geostacionární dráhu (jen jsem to opomněl zdůraznit), protože ve 200-500km by ta clona byla ještě zbytečnější

Například geostacionární družice jsou též na oběžné dráze, ovšem ve vzdálenosti trojnásobku průměru Země.

A tam ta clona bude furt fungovat jenom pro někoho a jenom část dne. Hint: Představ si nebo nakresli, jak se bude pohybovat clona na geostacionární dráze vzhledem ke Slunci - když nic jiného, několik hodin denně bude ve stínu Země.

[vencour]

Mně přijde lepší, aby místo celistvé clony to byly štěrbiny = mohla být furt nad celým územím. Ale nenapadá mne, jak ji pohánět ... rozumně, dostatečně dlouhodobě. Snad jen se pokusit o plachetnici na slunečním větru. Případně konečně rozhýbat iontový motor.

[trekker.dk]

Mně přijde lepší, aby místo celistvé clony to byly štěrbiny...

Mám ten pocit, že tak je to plánováno - je třeba omezit intenzitu dopadajícího světla a ne udělat zatmění slunce

...mohla být furt nad celým územím.

Jak? Buď bude stabilní na ose Slunce - Země. Nebo na geostacionární dráze. Bude chránit jenom určitou oblast v poledne, oblasti okolo odpoledne nebo ráno. Nebo na geostacionární dráze kolem celé planety. Pak místo clony o ploše 20 mil. km^2 uvažujeme clonu o ploše 20 miliard km^2. Možná by stačilo zastínit jenom rovník, takže by možná stačilo jenom 5 miliard.

Případně konečně rozhýbat iontový motor.

AFAIK iontový motor poháněl evropskou sondu k měsíci - nedávno dopadla na měsíc poté, co jí dlošlo palivo

[Luk]

Napadají mě lepší způsoby.

No jistě. Ale to se můžeme bavit o výrobě elektřiny obecně, ne jen pro tento případ.

A tam ta clona bude furt fungovat jenom pro někoho a jenom část dne. Hint: Představ si nebo nakresli, jak se bude pohybovat clona na geostacionární dráze vzhledem ke Slunci - když nic jiného, několik hodin denně bude ve stínu Země.

Neměl jsem na mysli, že by byla přímo tam. Naopak, měla by být spíš v takové vzdálenosti, aby byla stále mezi Zemí a Sluncem. To by byl ovšem docela problém realizovat.

[trekker.dk]

To by byl ovšem docela problém realizovat.

To nepochybně, ale pokud by mělo k realizaci dojít, zatím tady jiná použitelná možnost nepadla.

[elviin]

Kdysi jsem cetl knihu od Jamese Lovelocka, ktery se zabyva teorii Gaia, tj. takova teorie, ze nase planeta se dokaze adaptovat na vnejsi podminky. Zivot na Zemi dokonveroval do takoveho stavu, ze pry dokaze samoregulovat svoje prostredi, coz je dano miliony omylu a slepych ulicek. Je to asi neco podobneho, jako kdyz se bublinky spojuji v bubliny vetsi, aby snizili svoje povrchove napeti, tak se zivot snazi menit svoje prostredi nebo strukturu, aby snizil vydaj energie na adaptaci na nove prostredi (napr. ohrati planety).

Tahle schopnost adaptace planety je podminena schopnosti zivota se adaptovat, tj. vyvojem druhu, resp. zanikem neperspektivnich druhu a jejich nahrazenim.

[kyknos]

Staci nahradit cloveka :)

[Dalibor Smolík]

Co dodat k tomu počasí? Tuhletu růži jsem vyfotografoval u nás na zahrádce v pondělí ...
A další tři, čajové, mají právě na květ. Uprostřed ledna

[jozka]

Globalni oteplovani existuje. Rikal mi to prvniho hospodskej na Medenci (cca 800m.n.m.), poznal to podle toho, ze mu za hospodou vyrostly pampelisky.

[Zett]

Promiň, ale tomu bych neříkal fotografie...

[Dalibor Smolík]

njn, mobil ... ale ta růže je pravá

[Michal Kubeček]

Zato loni jsme ještě v půlce března odhazovali sníh a Nohavica psal Ladovskou zimu, takže jsme neměli čas myslet na nějaké globální oteplování… :-)

[trekker.dk]

Někteří klimatologové tvrdí, že globální oteplování je předstupeň doby ledové. V zimě je tepleji, nasněží později, sníh déle vydrží a odráží sluneční záření v době, kdy na zem dopadá více energie, než v zimě, a kdy by se Země v dané oblasti již měla ohřívat.

Takhle se prý odehrála poslední doba ledová - předcházelo jí globální oteplování.

[podlesh]

Voda zaplaví velkou část pevniny a vyžene z domovů až polovinu všech lidí na světě.

A co z toho plyne za ponaučení? Kupujte pozemky v ČR! Až se sem povalí ty stovky milionů lidí, tak bude stačit jen vybírat. Ale nazapoměňte také cvičit údržbu AK-47 (či Sa 58), ne všichni budou chtít platit...

No a z trochu vážnějšího soudku: všimli jste si, že Holanďané již s tím nakupováním začali?

[Dalibor Smolík]

To určitě. A co když se rozlije brněnské móře?

[Bubak]

Jeje, ty znas Akci L? Ten zdroj Behounek pojmenoval penitin...

[Lukas]

Kdyze ma byt ten konec Sveta???Aha v roce 2000.. Ale pockat, to uz bylo! .. Takze zadnou paniku.. Ja plavat umim... A vubec mi to nevadi, ze se tady vsechno zaplavi. Doufam ze budu mit zabry jako ten ve Vodnim svete..

[xkesh]

Jeje, ty znas Akci L? Ten zdroj Behounek pojmenoval penitin...

Například SF literatura načichlá komunistickou ideologií viděla samozřejmě v technickém pokroku jen to pozitivní, tj. víru, že dokonalá technologie umožní dokonalou společnost. V tomhle si můžou dnešní technokrati s komunisticky-ideovými SF spisovateli potřást rukou.

Osobně mám raději Běhounkovu Fregata pluje kolem světa, to si čtu i po letech; jeho sci-fi mi přišly jako velmi schematické, v porovnání třeba s S. Lemem (abychom zůstali v "táboře míru").

[Bubak]

Například SF literatura načichlá komunistickou ideologií viděla samozřejmě v technickém pokroku jen to pozitivní,

Nacichle to je a hooodne a tady to misty pusobi az komicky.

tj. víru, že dokonalá technologie umožní dokonalou společnost

Myslim, ze takhle to tam presne neni. Jestli si dobre pamatuji, tak dokonala spolecnost vznikla az potom, co se sjednotila prave kvuli hrozici prirodni katastrofe. Je to ale uz davno, co jsem tu knihu cetl, takze se mozna mylim...

Zdaleka jsem necetl vsechny Behounkovy knihy a z tech, jez jsem cetl, zrovna tuhle nepokladam za nejlepsi. Jen jsem se podivil, ze ji nekdo take vzpomene, zvlast z mladsich.

S Lemem se samozrejme porovnavat neda (tedy co se tyce sci-fi). A ani spoustu jinych spisovatelu z "tabora miru" bych rozhodne nezatracoval...

[Bubak]

Aha, on vencour zas neni tak mladsi. Tak to je potom jina...

[otula]

Srandičky, srandičky... Viděli jste dokument An Inconvenient Truth? Když jsem ten film viděl, vyschlo mi v krku. Je to jedna veliká přednáška Al Goreho o globálním oteplování. Mluvil, pokud si vzpomínám, o časovém horizontu asi 100 let, kdy by mohlo dojít k zatopení velké části osídlené plochy. A pokud vědci z NASA říkají, že se toho dožijeme, pak teda potěš...

[vencour]

Minimálně ukázku jsem viděl. K tomu, o čem se tam mluví, k těm následkům a škodám - to samé se děje v malém množství ve filmech, tak si to stačí dát dohromady a uvědomit si, že nebude kam utéct.

Nejdřív jsem si myslel, že "tohle", stavba filtru, by zpozdila trvalé osídlení Měsíce. Teď mam pocit, že by to spíš mohla urychlit.

[Lukas]

No jestli chceš tak se toho dozit nemusis .. No proste tyhle zpravy ja beru s VELKYM nadhledem.. Tyhle zpravy o konci maticky Z uz tu byly od dob lidstva. Pokazde prijdou vedci a ucenne hlavy s nejakou domnenkou podlozenou tim ze: Jestlize tohle, pak se stane tohle.. Jo a nezapomente- Jestli budete onanovat, budete mit chlupaty ruce..

[pdp7]

Myslim ze za oteplovanim planety nestoji jenom znecistovani ovzdusi a kyslicnik uhlicity. Ale i jina vec... totiz NIBIRU, 10. planeta slunecni soustavy, ktera se blizi k zemi (doba obehu 3600let). Ma vyrazne elyptickou obeznou drahu, nejblizsi bod priblizeni (perigeum) se nachazi v pasu asteroidu za Marsem, a nejvzdalenejsi daleko ve vesmiru. Az se ta planeta priblizi, to bude neco (Nibiru je udajne stejne velky jako Jupiter)!

[vencour]

Dík za tip, už studuju. Jsou i snad méně seriózní zdroje.

[vencour]

Cca 5 let staré předpovědi se, jak se zdá, nesplnily. Tak čas ukáže.

[masožravá palma]

Snad devátá. Pluto není planeta. (Konečně, Ceres byla planetou jen tři roky - tenkrát byli lidé rozumnější.)

[pdp7]

Pluto není planeta.

No slava! Oni konecne uznali ze nejde o planetu. A co je teda Pluto? Ze by to byl jeden z byvalych mesicu Neptunu?

[Luk]

A co je teda Pluto?

Planetka.

[masožravá palma]

Nová kategorie: Trpasličí planeta spolu s Eris, Ceres a ještě dalšími. Nebo trans-neptunické těleso, případně jedno z plutín, nebo by se dal zařadit i mezi tělesa Kuirperova pásu.

[Robert Krátký]

Je to jedna veliká přednáška Al Goreho o globálním oteplování.

http://www.theonion.com/content/node/56631

[Jiří Němec]

Zrovna jsem to dokoukal. Byt amíkem, tak ho volim .

Spolubydla právě zjišťuje, jak se pěstují melouny.

[Lukáš Zapletal]

Hodně plaší, vždyť si sám odporuje (narážím na "musíme problém řešit hned" ačkoli tvrdí, že už není cesty zpět). Každopádně je zajímavé sledovat, jak se o problematiku najednou média hrozně zajímají -- to protože si nemůže letos nikdo pořádně zalyžovat a předpovědi na roky příští slibují ještě horší stav.

A proto: vypínejte počítače nejen na noc, ale i když odcházíte na pár hodin z domu! Energie se sice skladovat dost dobře nedá, ale nižší poptávka = nižší produkce = nižší spalování humusů.

[Robert Krátký]

stačí jen "mřížka" s otočnými lamelami, tak aby šlo regulovat průchod světla

A teď si představ, jak by to vypadalo v reále...

"Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci odsuzující teroristické aktivity [dosaď stát]. Kromě doporučení na uvalení hospodářských sankcí bylo s okamžitou platností rozhodnuto o dočasném varovném vyřazení sektoru 542A slunečního filtru (centrální oblast [státu]), dokud vláda vedená [dosaď padoucha] nepřistoupí na podmínky stanovené RB OSN."

[vencour]

Já vim, mne to napadlo, že by to šlo zneužít. Naštěstí neni podnebí na Zemi tak lokální, neměnné, aby tato případná změna nepostihla i okolí.

[Robert Krátký]

a) Byl to je příklad.

b) Komu vadí, že by bylo postiženo nějaké to okolí? Dnes jsem četl, že Američané bombardovali několik oblastí Somálska, protože se na základě jakýchsi informací domnívali, že by tím mohli vyřídit i teroristy, kteří před lety zaútočili na jejich africké ambasády.

[Honza Jaroš]

Podle odpoledních informací některé skutečně vyřídili. Sama somálská vláda Američanům ovšem doporučuje spíše pozemní operaci na jejich území...

[xkesh]

Sama somálská vláda Američanům ovšem doporučuje

Hm, to je jak když mravenci doporučují stádu slonů, aby se radši těm mraveništím vyhnuli...

[Honza Jaroš]

Vyhnuli? Zvláštní, tato interpretace těch tří odstavců v odkazovaném článku mě skutečně nenapadla. Osobně si myslím, že pokud Spojené státy zlikvidují muslimské bojůvky na jihu země, bude jim za to oficiální somálská vláda skutečně vděčná, protože to nebude muset dělat sama. Ale možná se mýlím.

[Honza Jaroš]

PS: samozřejmě můžeme diskutovat o tom, do jaké míry je právoplatný mandát současné somálské vlády, která byla zvolena v exilu. Nejsem si jist, co si pod pojmem "zvolena v exilu" představit...

[trekker.dk]

Že hlasování proběhlo bez účasti 99% obyvatel Somálska. A proč taková vláda chce pozemní zásah? No aby se zbavila lidí spojených s předchozí vládou a zrušila opozici - bez té se líp vládne.

[Honza Jaroš]

Technický dotaz: ona v Somálsku nějaká předchozí vláda v posledních patnácti letech byla? Nějak jsem si bohužel nevšiml...

Smutná, leč dle mého soudu trefná je v příslušném hesle ve Wikipedii informace, že státním zřízením Somálska je anarchie (tabulka vpravo).

[Robert Krátký]

Podle odpoledních informací některé skutečně vyřídili.

Hmm, i kdyby vyřídili všechny... Zdá se ti to jako dostatečný důvod k leteckému bombardování "spřátelené" země? Mně to tedy připadá jako bezostyšná ukázka toho, že silnější si prostě může dělat, co se mu zlíbí. Co kdyby zjistili, že se bin Láden ukrývá společně s kumpány v Detroitu? Vybombardovali by nějaké předměstí?

[Honza Jaroš]

Pokud spřátelená země nemá námitek...

Víme co přesně bylo cílem těch útoků? Pokud ano, pak můžeme soudit, já to zatím nevím, píše se o "vzdušných útocích na pozice islamistů". Nevím, kolik bylo mrtvých ozbrojenců, nevím, jestli byli mrtví civilisté. Proto si nedovolím soudit. Každopádně stojí za to si uvědomit, že boje momentálně probíhají v celém Somálsku a vojenské operace USA jsou nic proti rozsahu bojů, které má na triku Etiopie. Kritiků Etiopie jsem si ovšem zatím nějak nevšiml, USA jsou mediálně zajímavější. Bylo by hezké, kdyby islamisty pacifikovaly africké mírové sbory pod záštitou OSN, ovšem nějak se stále nedaly dohromady...

[Honza Jaroš]

Aha, jak nemám televizi, tak jsem to teprve teď pochopil: zprávy ČT to prezentovaly ne jako podporu vládních (a na její straně stojících etiopských) vojsk, nýbrž jako útok na území suverénního cizího státu. To je pak ovšem těžké...

[trekker.dk]

...bylo s okamžitou platností rozhodnuto o dočasném varovném vyřazení sektoru 542A slunečního filtru

Mluvíme o cloně, ne o čočce. Něco takového by nešlo udělat, pokud bys zároveň nechtěl ozářit dost velikou oblast okolo.

Pro ilustraci - jde o podobný jev jako o zatmění Slunce: na malém území je úplná tma (tj. Slunce zcela zakryté), široko daleko okolo se částečně setmí.

[Robert Krátký]

Skutečně mě nenapadlo, že by byl někdo ochoten mě v této věci chytat za slovo. Takže pro ty, kteří to nepochopili: šlo o humornou nadsázku, která měla poukázat na to, že podobný projekt by byl v rukou velkých mocností, které by jej s největší pravděpodobností dokázaly využít jako nátlakového prostředku.

[trekker.dk]

šlo o humornou nadsázku, která měla poukázat na to, že podobný projekt by byl v rukou velkých mocností, které by jej s největší pravděpodobností dokázaly využít jako nátlakového prostředku.

No tak předveď ještě trochu humorné nadsázky a řekni jak by ji dokázaly využít.

[Robert Krátký]

Předpokládám, že chceš slyšet rovnou technické řešení, ne? Takový projekt je v tuto chvíli v oblasti sci-fi, takže těžko usuzovat, jak by opravdu vypadal a fungoval, jak by probíhala konstrukce, kdo by to platil atd. atp. Připadá mi však velmi nepravděpodobné, že by se taková stavba mohla vyhnout vlivům rozděleného světa.

[vencour]

I ISS se staví v mezinárodní spolupráci a je to drobeček v porovnání s rozměry té clony. Je to příležitost se domluvit, konečně ... a pak ještě postavit nějaká zrcadla nebo čočky, kdyby fakt měla přijít doba ledová.

[Luk]

I ISS se staví v mezinárodní spolupráci

No, mezinárodní spolupráci... Staví ji v podstatě dva státy (USA a Rusko) za pomoci několika dalších (Francie, Japonsko, ale třeba i Česko), celkem řekněme tak 20 států z 200.

Tak například si nedokážu příliš představit, že by zájem podílet se na řešení měly státy, které dnes mají velké příjmy z ropy. Přestože právě jim by to finančně příliš neuškodilo.

[vencour]

Vaše připomínka má něco do sebe vzhledem k tomu, že státy mající velké příjmy z ropy zatím do vesmíru nenakoukly, kromě Ruska. Tedy země Blízkého východu, Kolumbie, Mexiko, Norsko. Viz wiki/ropa.

Asi máte pravdu v tom, že když by někdo měl přispívat, tak ten, kdo může, koho to bude nejmíň bolet.

Další pohled na nutnost stavby je takový: bude někdo značně postižen potenciálním oteplováním a někdo téměř vůbec? Aspoň po nějakou chvíli? Dejme tomu třeba Holandsko nebo tichomořské ostrovy. Pro ty by to měla být existenciální záležitost. Tedy pokud mezi nimi nebudou takové, které by přímo mohly ovlivnit realizaci nějakých opatření, snižuje se tím i pravděpodobnost zprovoznění těchto opatření (dejme tomu onoho filtru).

Pokud bude filtr zbudován a bude se jevit jako úspěšný, opět budeme mít teplá léta, mírná jara a chladné zimy, kdo by z toho měl inkasovat či měl mít zisk? Pokud to nebude mezinárodní stavba? Asi by šlo tlačit na ty, co nepodepsali Kjótský protokol (třeba) ve smyslu "tohle jste nadrobili, tak nás z toho dostaňte", ale účinnost tohoto tlaku bude zřejmě mizivá.

Pokud jde o ty ropné země, šlo by na ně tlačit: "Máte ropu? A jak dlouho ji budete mít? A pak poušť, co? ..."

[Luk]

Na ropné státy nemáme žádnou páku, protože tu ropu potřebujeme. A v těch státech to moc dobře vědí. Tak, jako to vědělo (a ví) třeba Rusko.

Pamatuji si situaci v roce 1990, kdy si Rusové náhle uvědomili, že splácení dluhu ropou není dobrý nápad, a že by z toho něco (nemálo) káplo. Takže zavřeli ropovod a další dodávky podmínili přímou platbou. U nás tehdy následovalo zdražení benzinu o 50 % (Special z 8 Kčs na 12, Super z 9 na 13,50). Ještě předtím (těsně po zavření) vypuklo nákupní šílenství, čekalo se ve frontách celý den a někteří lidé si lili benzin i do vany

[vencour]

Jo, to je pravda. A nejen kvůli ropě, lepší je surovinu zpracovat doma a vyvážet výrobky = něco s přidanou hodnotou.

Ohledně pák - nějaké aspoň teoretické máme, můžeme se snažit ropu méně spotřebovávat, potřebovat, jezdit na bionaftu, používat jiné technologie. Teoreticky. Jelikož jako chemická surovina je ropa nenahraditelná.

[Luk]

můžeme se snažit ropu méně spotřebovávat, potřebovat, jezdit na bionaftu, používat jiné technologie.

Ono nám nakonec stejně nic jiného nezbyde

[vencour]

Současné bílé počasí potvrzuje předčasnost mých úvah.

[vencour]

Další příspěvek, něco o Grónském ledovci.