Jak na Linux na starším hardware?

5.9.2006 23:43 | Přečteno: 1943× | | poslední úprava: 5.9.2006 23:45

Zdravím,

poněvadž se tady poměrně často vyskytují dotazy na to, jakou distribuci zvolit pro starší počítač (povětšinou notebook), rozhodl jsem se napsat tento návod, v němž shrnuji své zkušenosti s provozem Linuxu na starším hardware.

Konkrétně se jedná o notebook Toshiba Portégé 7020CT - Mobile Pentium II 366 Mhz, 64 MB RAM. Výběr distribuce je věc individuální, radit konkrétní nemá smysl, každý má totiž zkušenosti a preference jiné. Osobně jsem zvolil čerstvě nainstalovanou distribuci Arch Linuxu a postupně se dostal, díky úpravám a přidávání aplikací, k funkčnímu systému pro běžné použití. Pokud preferujete postup obrácený - nainstalovat komplexnější distribuci a postupně nahrazovat pomalé programy jejich rychlejšími alternativami, nic v tom pochopitelně nebrání. Pro inspiraci - Arch jsem vybral z těchto důvodů:

• Po instalaci obsahuje pouze to nejzákladnější, zbytek systému si již musí každý doinstalovat sám.
• Je optimalizován pro procesory i686, aplikace by tedy měly být o něco rychlejší, než v distribucích kompilovaných pro i386.
• Instalace balíčků pomocí pacmanu je jednoduchá a ačkoliv je sice stále databáze dostupných programů ve srovnání například s portage malá, obsahuje většinu programů, které ke své práci potřebuji.

Výběr filesystému

Necítím se být povolaný k dlouhým disputacím o výhodách a nevýhodách jednotlivých systémů souborů – jednoduše k tomu nemám dostatečné znalosti. Zde jsou odkazy na dvě relativně aktuální porovnání jejich výkonnosti: debian-administration.org a linuxgazette.net. Závěr, který jsem z nich učinil, je takovýto: pro pomalé CPU je vhodnou volbou jfs, neboť je obvykle nejméně systémově náročný. Jako alternativní volba se nabízí xfs, který je o něco výkonnější, na druhou stranu také více zatěžuje procesor.

Swap

Pokud nevíte, co je swap a k čemu je dobrý, čtěte. Jak z článku vyplývá, výpočet velikosti swap oddílu záleží na potřebách jednotlivce, nicméně protože se budeme snažit využívat suspend2 s ukládáním image do swapu, je třeba připočítat k velikosti swapu potřebného pro běh programů i cca 70% velikosti paměti RAM.

Jádro

Sestavení toho „pravého" jádra může být trošku oříšek. V zásadě jsou dvě možnosti: využít vanilkový kernel, nebo patchovat. Poněvadž nemáme přebytečný výkon a potřebujeme co nejlepší možné desktopové chování, zvolíme druhou možnost. Dobře poslouží beyond patchset, který je rozšířením -ck patchsetu Cona Kolivase. Kompilace jádra není žádná věda, proto zde uvedu pouze několik voleb, které mohou zvýšit použitelnost Linuxu na horším HW:

General setup
	=> Optimize for size (Look out for broken compilers!)
		Vypnout, -Os vypíná některé optimalizace, které -O2 obsahuje.

Block layer
	=> IO Schedulers => Default I/O scheduler
		Zvolte CFQ, pro desktopové používání je zřejmě nejvýhodnější.

Processor type and features
	=> Processor family
		Zvolte svůj typ procesoru.

	=> Generic x86 support
		Vypnout.

	=> Preemption Model
		Vyberte Voluntary Kernel Preemption (Desktop).

	=> Timer frequency
		Zvolte 1000 HZ.

Power management options (ACPI, APM)
	=> Software Suspend
		Vypněte, budeme používat nástupce.

	=> Suspend2 
		To je on 

		=> Swap Writer
			Vybrat, už o tom byla řeč výše.

		=> Default resume device name
			Pokud nemáte v plánu nějak zásadně laškovat s partition table a disky, 
			zadejte swap oddíl (např. /dev/hda2), jinak nevyplňujte.

Cryptographic options
	=> Cryptographic API
		Chceme.

		=> LZF compression algorithm
			Chceme ještě o něco víc, bude se hodit se Suspend2, více dále.

Na závěr této kapitoly ještě jeden tip: Nemáte-li v plánu například pravidelně používat síť, nemá smysl ovladač síťové karty dávat přímo do jádra, ale je výhodnější jej zkompilovat jako modul. Je-li totiž v jádře, zabírá zbytečně místo v paměti. Stejně tak to platí i pro ostatní zařízení.

Nahrazujeme BASH

Pravděpodobně máte jako svůj defaultní shell BASH. Kromě toho, že je velice výkonný a řada systémových skriptů by s jinými shelly běhala horko těžko - pokud vůbec, je také poměrně systémově náročný. Proto, pokud nevyužíváte některé jeho pokročilé vlastnosti, doporučuji jej nahradit některou méně výkonnou, ale systémově méně náročnou variantou. Jednou z nich je i mksh z mně sympatického projektu MirOS BSD. Není minimalistický, chcete-li takový, sáhněte například po shish. Mksh je slušně vybaven a k tomu všemu se spokojí s polovinou prostředků, které si vezme BASH:

SZ	VSZ	RSS	CMD
660	3564	1632	bash
260	1692	620	mksh

Po zkompilování, nainstalování a chvíli používání, kdy se rozhodnete, zda jej chcete skutečně používat, jej můžete nastavit jako svůj výchozí shell například pomocí programu chsh. V případě, že se rozhodnete BASH nepoužívat, rozhodně doporučuji jej nechat v systému a /bin/sh linkovat na něj - jak jsem již předeslal, mnoho skriptů by si s jiným shellem nemuselo rozumět.

Používáme X server

Desktop bez X serveru by byl jako Laurel bez Hardyho, ani my se bez něj proto neobejdeme. Se snižováním nároků X serveru, v našem případě X.org, to je ovšem poněkud složitější.

1) Fonty

Můžeme například odstranit některé fonty (zakomentováním FontPath v sekci Files v xorg.conf):

SZ	VSZ	RSS	COMMAND
# X server spuštěn tak, aby načítal pouze fonty v /usr/share/fonts/misc
2068	7616	4000	X
# + /usr/share/fonts/75dpi & /usr/share/fonts/Type1
3052	8600	4968	X
# + /usr/share/fonts/artwiz-fonts & /usr/share/fonts/TTF 
3436	8984	5276	X

• /usr/share/fonts/misc je tvořen obsahem balíčku xorg-fonts-misc 1.0.0-3
• /usr/share/fonts/75dpi balíčkem xorg-fonts-75dpi 1.0.1-1
• /usr/share/fonts/Type1 balíčkem gsfonts 8.11-4
• /usr/share/fonts/artwiz-fonts balíčkem artwiz-fonts 1.3-3
• /usr/share/fonts/TTF baličky ttf-ms-fonts 2.0-1 a ttf-dejavu 2.9-1

Jak je vidět, rozdíl není nijak závratný. Používám střední variantu, neboť poslední varianta obsahuje fonty, které používám pouze v aplikacích, které si beztak fonty hledají samy.

2) Start X

Druhá oblast, kde se dá pár MB ušetřit. Chcete-li používat login manažer, nemusíte tento odstavec vůbec číst. Startování X serveru z konzole je věc nekomplikovaná - obvykle se k tomu používá příkaz startx, který provede vše potřebné. Jedná se však o shell skript, který načte informace z určitých souborů a s parametry (obvykle) spustí xinit. Z toho ovšem vyplývá, že kromě X serveru běží ještě dva další procesy, bez kterých se obyčejně dá obejít: interpretr shellu (nejspíše BASH) a xinit. Jak se jich zbavit? Například takto: X -nolisten tcp :0 & DISPLAY=:0 icewm-session

Tento příkaz spustí X (link na Xorg) s parametry -nolisten tcp (protože neplánuji sdílet X server s jiným počítačem, nechci, aby na síti poslouchal) a :0 (specifikuje, jako který display má X server nastartovat; :0 je výchozí hodnota, uvádím ji spíše aby to bylo jasné), druhá část příkazu je prostá: DISPLAY=:0 je nastavení proměnné prostředí DISPLAY na hodnotu :0 a spuštění icewm-session. Proměnná DISPLAY je automaticky nastavena X serverem, ale díky tomu, že spouštíme X i icewm paralelně, nestihl ji ještě X nastavit a icewm neví, s čím pracovat. Je však třeba dodat, že tento způsob startu pochopitelně nenačítá žádná nastavení z uživatelských konfiguračních souborů, takže obsah například .xserverrc, .xinitrc atd., ve kterém obvykle specifikujete své vlastní požadavky na start X, nejsou takto brány v potaz.

Window Manager

Ačkoliv mám velice rád KDE, které je nejen window, ale i desktop managerem, měl jsem již předem podezření, že to nebude pro tuto situaci to správné řešení. Zběžná zkouška ukázala, že jsem se ani v nejmenším nemýlil a KDE putovalo z disku (GNOME nedopadlo jinak). Volba tedy padla na hledání vhodného mezi leightweight window managery. Pochopitelně jsem nezkoušel všechny existující - žiji jen jednou - výčet těch testovaných vypadá takto:

• "box - Řadím sem FluxBox, OpenBox a BlackBox. Všechny tyto WM jsou velice rychlé a mohu je s klidem doporučit pro použití na počítači, kde je třeba šetřit systémovými prostředky. Na druhou stranu jsou pro mne až příliš strohé a tak jsem hledal dál.
• XFCE - XFCE není pouze window manager - jedná se o kompletní odlehčený desktop manager. Z toho vyplývají i vyšší systémové nároky. Ačkoliv bývá velice často doporučován pro slabší počítače, pro stroj s 64 MB paměti RAM jej nemohu doporučit. Je pravda, že oproti výše zmíněným "velkým" DM je práce s XFCE přeci jen rychlejší, ale i přesto je třeba často čekat déle, než je příjemné.
• IceWM - Propracovaný a zavedený program, kromě standardních funkcí, jakými jsou například správa oken, virtuální desktopy, různá témata a menu, nabízí navíc taskbar, toolbar, tray a ještě i kupříkladu pár programů, které můžete mít na toolbaru a které zobrazují zátěž procesoru, sítě a kontrolují mailovou schránku. V zásadě se velice podobá prostředí známému z Windows 95/98, s tím rozdílem, že na ploše nenajdete ikonku "Tento počítač" - IceWM na plochu ikonky umístit neumí. Konfiguraci, menu, toolbar, atd. nenaklikáte v nějakém settings menu - editujete textové soubory. Existuje však řada nadstaveb, které absenci "settings" vyvažují, pokud tedy nejste příznivcem konfiguračních souborů, není třeba se bát. Oblíbil jsem si jej z několika důvodů:
  • Nízká systémová náročnost a z toho pramenící živost při používání (zobrazení menu proběhne okamžitě, u XFCE bylo třeba čekat).
  • Relativně snadná konfigurace - například pro nastavení klávesové zkratky "Ctrl+e" pro rxvt stačí do souboru ~/.icewm/keys napsat řádek key "Ctrl+e" rxvt a vše je hotovo.

Ostatní programy

1)Büro

S kancelářskými programy je to o něco složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Budu se věnovat hlavně textovému procesu, okrajově tabulkovému kalkulátoru, jiné programy totiž nepoužívám. Poněvadž požaduji interoperabilitu, je zcela přirozené požadovat podporu OpenDocument formátu. V zásadě jsou tři možnosti, z nichž lze vybírat:

• OpenOffice.org
• Gnome Office (Abiword & Gnumeric)
• KOffice

OpenOffice.org je nejvybavenější a zdaleka nejfunkčnější svobodný balík kancelářských aplikací na Linuxu dostupný, nativně podporuje OpenDocument, ovšem je také úžasně systémově náročný. Představte si situaci, kdy máte ve Writeru otevřený desetistránkový dokument, nacházíte se na jeho začátku a chcete se podívat na třetí stránku. Řeknete si, že řešení je prosté - párkrát zmáčknete Page Down a je během vteřiny hotovo. Neplatí to ovšem pro OpenOffice.org bez dodatečného výpočetního výkonu - zmáčknete-li totiž Page Down, text se posune a dole se objeví bílý obdélník, do nějž se postupně začne vykreslovat text, který tam má být. Rychlost vykreslování je ovšem neúnosně pomalá - odhadem dva řádky za vteřinu a s velikostí otevřeného dokumentu ještě klesá. Výrazně horší to však je ještě v situaci, kdy chcete zobrazit jakékoliv menu, které překryje text a k tomu z něj ještě spustit nějaký dialog. Ten totiž také překryje text a po jeho zavření dochází k tomu samému, co bylo popsáno výše. V zásadě je tedy OpenOffice.org pro naše potřeby nepoužitelný.

KOffice je balík kancelářských aplikací pro KDE, jako svůj nativní formát také využívá OpenDocument. Využití OpenDocumentu ovšem není úplně bezproblémové - u některých svých (mou vytvořených, v OO.org 2) dokumentů jsem zaznamenal problém se správným načtením fontů jednotlivých stylů - text je pak sice daným stylem formátován, s výjimkou použitého fontu, což může například způsobit nezobrazení diakritiky (objeví se čtverečky). Na druhou stranu u většiny ostatních dokumentů se tato chyba neobjevuje, styly jsou načteny správně. Pomáhá pak daný styl otevřít ve style manageru, znovu mu nastavit font (což způsobí mimojiné i správné zobrazení diakritiky) a soubor uložit. Zobrazuje se pak správně jak v KOffice, tak OO.org. Tento problém jsem zaznamenal pouze u KWordu, v KSpreadu se všechny mé testované .ods zobrazily správně. Co se týče programů samotných, je KOffice poměrně schopný balík, nepocítil jsem žádný funkční nedostatek. Po delším startu, kdy se nahrávají i některé KDE knihovny, je program dostatečně svižný (scrollování v KWordu se chová tak, jak by člověk předpokládal), ovšem s tím, že editování textu jinde než na konci dokumentu po čase editování vytíží procesor na 100 % a „živost" programu ztratí svůj původní glanc. I přes to je ale program použitelný a vybral jsem si jej jako svůj kancelářský balík.

Gnome Office není integrovaný balík ve stylu KOffice či OO.org, ale jednotlivé, samostatně vyvíjené programy. AbiWord je jednoduchý textový procesor který nativně používá svůj vlastní formát souborů a podpora OpenDocument je dostupná ve formě plug-inu, který však ještě potřebuje vylepšit. Je sice pravda, že dokumenty, u nichž KWord podivně načetl fonty načetl AbiWord správně, na druhou stranu v některých souborech formátování zdaleka neodpovídalo originálu. Další - a pro mě zásadní - chybou je však to, že AbiWord nepodporuje automatické číslování nadpisů. Používáte-li jej, AbiWord sice nadpis načte, ale číslo nezobrazí. Na podpoře OpenDocumentu pro Gnumeric se sice pracuje, je však současné době dostupný pouze pro alfa verzi Gnumericu a ve stabilní verzi se tedy nevyskytuje.

2) Internetový prohlížeč

Testoval jsem tyto tři prohlížeče: Dillo, Firefox a Operu.

Nejrychlejší a nejméně systémově náročný je Dillo. Je to však vykoupeno tím, že renderování běžných stránek v jeho podání je dost slabé a použitelné jen se sebezapřením. [1] [2]

Nemyslím, že je nutné na tomto portálu představovat Firefox, jádro Gecko je jistě výborné, ale marná sláva - celá aplikace je systémově dost náročná. Nechci tvrdit, že je Firefox nepoužitelný, jen je celá aplikace příliš málo živá na to, abych o ní tvrdil, že není problém ji používat.

O renderování stránek v podání Opery již bylo mnoho napsáno, aplikace zabírá v paměti o něco málo méně místa, než Firefox, ale oproti Firefoxu je výrazně živější - tzn. přepnutí do druhého panelu nastane relativně krátce poté, co na panel kliknete - pro srovnání - ve Firefoxu kliknete, systém se zamyslí, pozvolna se změní označená záložka a po chvíli se vykreslí i stránka (občas v jiném pořadí). Ani brouzdání v Opeře bych však neoznačil za úplně komfortní, spíše za snesitelné.

3) Multimedia

3.1) Hudba

Co se hudby týče - přehrávání MP3/Ogg Vorbis je samo o sobě nenáročné, na mém systému je CPU vytíženo při přehrávání MP3 maximálně na 4 % a při přehrávání Ogg Vorbis o něco málo více - maximálně cca 6 %. Přehrávačů hudby existuje jako máku, problém tedy ani tak není s výběrem, jako s osobními preferencemi a proto předpokládám, že by bylo zbytečné doporučovat nějaký konkrétní přehrávač. Jediná věc je snad ta, že si budete muset nechat zajít chuť na amaroK Pokud ještě neznáte, doporučuji dát šanci přehrávači MOC - skutečně perfektní konzolový přehrávač.

3.2) Video

Přehrávání videa je pochopitelně o poznání náročnější než přehrávání hudby. Jako standardní přehrávač používám mplayer bez GUI, neboť s GUI byl obraz trhanější. Zkoušel jsem také xine, nicméně nepodařilo se mi najít nastavení takové, aby se rychlostně mplayeru alespoň přiblížil. Za horní hranici "koukatelnosti" jsem pro můj procesor našel video:

AVI, 576 x 432, 25.00 fps, video: XviD, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz) spuštěno s parametry -framedrop -autosync 1 a zvětšené na celou obrazovku (1024x768). Takovéto video se při přehrávání dynamických pasáží trhá - vypadávají snímky. Hodí se tedy spíše na klidnější video.

Jako optimální se mi osvědčilo video 512 x 384, 25.00 fps, video: DivX 4, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz) se stejnými parametry jako video předešlé. Procesor je sice neustále vytížen na zhruba tři čtvrtiny a při velmi dynamických scénách dochází k mírnému vypadávání snímků. Stává se tak však jen zřídka a obvykle se jedná jen o několik málo snímků - všimnu si toho pouze tehdy, když se vědomě soustředím na sledování toho, zda je obraz stoprocentně plynulý.

Video, které mám původně pro přehrávání na telefonu: AVI, 316 x 238, 25.00 fps, video: DivX 5, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz), je při zobrazení přes celou obrazovku podle očekávání naprosto bezproblémové, dynamické pasáže vedou k vytížení procesoru na cca 40 % a poklidnější na cca 30 %. Obrazová kvalita je však samozřejmě mizerná.

4) Správce souborů

Ačkoliv by se mohlo zdát, že správců souborů existují pro Linux spousty, použitelných pro naše účely jich je významně méně. Na mém stolním počítači ke své plné spokojenosti používám Krusader, ten však pro použití na pomalém hardware není zrovna dimenzován, dlouho se totiž načítá a i běžné používání – například měnění adresářů – trvá neúnosně dlouho.

Testoval jsem tedy další programy, konkrétně Tux Commander (0.5.70 alpha), emelFM2 0.1.8 a X Northern Captain 5.0.4

Jak Tux Commander, tak emelFM2 jsou napsány v GTK2, zatímco XNC používá knihovny přímo X. Nejnáročnější a také nejméně živý je Tux Commander, použitelný je pouze se značným sebezapřením. EmelFM2 je na tom již výrazně lépe, ale stále je zřetelná prodleva například mezi stiskem klávesy pro vstup do adresáře a tím, kdy se skutečně obsah adresáře zobrazí (vinu zde kladu GTK2, pomalé překreslování obrazovky je u GTK2 smutným pravidlem). Naproti tomu XNC, který sice designově ve výchozím nastavení působí jako pěst na (alespoň mé) oko, ale díky podpoře skinů se dá proměnit v docela přítulný správce souborů, nejenže reaguje na příkazy uživatele několikanásobně rychleji než oba dříve zmiňované, ale je i nad očekávaní schopný.

SZ	VSZ	RSS	CMD
3616	23172	11412	tuxcmd
2044	13724	5548	emelfm2
2120	8568	4284	xnc

5) Emulátor terminálu

Ačkoliv by se to nemuselo zdát, i na programu k emulaci terminálu se dá mnoho ušetřit. Zejména máte-li ve zvyku mít otevřeno terminálů více. Otestoval jsem tyto programy:

• aterm
• rxvt
• mrxvt

Rxvt je zamýšlen jako náhrada za xterm a i v manuálové stránce je zmínka o tom, že nepotřebuje tolik paměti. Aterm je založen na rxvt a kromě funkcí, které přebral od rxvt, umí také průhlednost. Mrxvt, jak je ostatně již z názvu patrné, vychází též z rxvt a kromě jeho funkcí nabízí i pár zajímavých funkcí: zejména záložky (taby) a průhlednost.

Co se vhodnosti pro provoz na starším desktopu týče, zdá se být situace poměrně jednoznačná - nepotřebujete-li k ničemu průhlednost, šáhněte po rxvt, nedokážete-li se bez průhlednosti obejít, aterm je tou správnou volbou. Máte-li rádi otevřeno více terminálů najednou, stojí za zvážení i mrxvt, ovšem pouze v případě, že je chcete mít na stejné ploše.

SZ	VSZ	RSS	CMD
244	3808	1308	rxvt
672	4448	1800	aterm
956	6268	2768	mrxvt
# Pro srovnání:
1636	10724	3132	xterm

Suspendujeme

Už o tom byla zmínka výše, zprovoznění suspendování je jedna z nejúčinnějších věcí, kterou můžete udělat pro ušetření času. Ve zkratce se jedná se o to, že při vypínání počítače dojde k uložení paměti na disk, takže při příštím startu je obsah paměti obnoven a můžete pokračovat tam, kde jste přestali. Co je k tomu potřeba?

• Podpora v kernelu. Tu máte, pokud jste patchovali beyond patchsetem a zaškrtli volby uvedené v sekci "Jádro".
• Hibernate-script a pohrát si s nastavením.

Základní nastavení je poměrně jednoduché, zde přikládám můj hibernate.conf, který by s mírnými úpravami měl fungovat každému:

UseSuspend2 yes
Reboot no
EnableEscape yes
DefaultConsoleLevel 1
Compressor lzf
Encryptor none
SuspendDevice /dev/hda2
# 3 for suspend-to-RAM, 4 for ACPI S4 sleep, 5 for poweroff
PowerdownMethod 5
Verbosity 0
LogFile /var/log/hibernate.log
LogVerbosity 1
SaveClock restore-only
UnloadBlacklistedModules yes
LoadModules auto
SwitchToTextMode yes
DisableWriteCacheOn /dev/hda

Co která volba znamená je popsáno v man 5 hibernate.conf. Zmíním se ještě o pár dalších, které považuji za obzvlášť důležité a výše uvedeny nejsou, neboť je nepoužívám:

• Distribution
• Unmount & Mount – užitečné, sdílíte-li vfat disk s Windows a potřebujete rebootovat do Windows.
• IncompatibleDevices
• RestartServices
• UnloadModules

A to je vše, přátelé, malý závěr: na P2 366 Mhz + 64 MB RAM se dá poměrně rozumně provozovat desktop, ačkoliv v některých oblastech to pochopitelně skřípe – zejména při prohlížení webu.        

Komentáře

[Mikos]

Pěkné Já IceWM používal taktéž, konkrétně na starém Pentiu 150 s pouhými 32 MB RAM A pak také na starém sestřině počítači (Pentium 233, 96 MB RAM).

Ještě doporučuji ROX - poskytuje ikonky na ploše (jsou lidi co se bez nich neobejdou, já jsem jedním z nich ) a zároveň je to dobrý jednoduchý klikoidní filemanager (na jednoduché věci jak dělaný, na složitější věci mc v terminálu).

[Mikos]

A jako IM je nepřekonatelný SIM, na tom starém počítači byl jediný skutečně dobře použitelný (Gaim byl nesmírně pomalý a navíc mi nevyhovuje jeho GUI a Licq taktéž bylo pomalejší než SIM a navíc tak nějak divné).

[kotyz]

ja mel ikonky v icewm pres idesk. mel by fungovat i pro wm, *boxy a enlightenment.

[Luk]

Troufám si tvrdit, že 1000 Hz na slabší hardware není dobrý nápad. Zbytečně se bude plýtvat výkonem, kterého zde není nazbyt, kvůli o trochu lepší plynulosti.

[Mikos]

Musím nesouhlasit, právě ta plynulost je na desktopu nesmírně důležitá. O tolik víc to systém nezatěžuje a plusy IMHO jednoznačně převyšují nad minusy (i na slapším hardware... jediné na čem se to možná může negativněji projevit je výdrž baterky, ale netušim zda to bude vubec měřitelný rozdíl).

[David Jaša]

IMO je hranice, kdy už 1000 Hz zpomaluje, právě někde okolo 400 MHz na CPU. Pak už je fakt lepčí hodit imaginární "plynulost" přes palubu (stejně to plynulý nebude) a šetřit každý tik CPU.

[bazil]

opravdu vypnout ACPI? a co hlídání baterky, stistknutí tlačítek a další podobné (pro mě velice užitečné věci) ?

[D-Evil]

Nevypíná se celý ACPI, jenom Software Suspend, protože patchset obsahuje jinou implementaci.

[bazil]

jj ok, moje chyba

[D-Evil]

Browsery jsou bohužel bolest i na podstatně rychlejších strojích. Zejména pro člověka, kterej používá denně Firefox v Linuxu i Windows je jízda na pandě s tučnákem pod kapotou nepříjemnym zážitkem. Weby s obrázkama a HTML ještě ujdou, až na trošku vláčnější scrollování je všechno celkem v normě. Ale stačí, aby na scénu vkročila flashová reklama přes půl obrazovky, a je zle Byl bych moc rád, kdyby se to ve verzi 2.0 srovnalo, ale abych pravdu řek, bojim se vyzkoušet alfa verzi, abych nepřišel o sny.

[bazil]

a zkoušel jste swiftfox ? (neduším, jestli je rychlejší, ale měl by být)

[D-Evil]

Ne, vůbec jsem o ničem takovym nevěděl. Až budu mít čas, kouknu na to, ale moc nadějí tomu nedávám.

[Bubak]

Tak to nejak nepozoruji. Jestli to nebude tim, ze flash mam zakazany.

[walley walleyovic]

gecko v 2.0 ff je o dost rychlejsi, flash je proste pomalej sam o sobe pockej na verzi 9.0 linuxovou, v idealnim pripade se vykasli na ff jelikoz je to stejne cele nepovedene a nainstaluj si seamonkey:) (jen browser ne celou suite)

[Oto Petřík]

drobné doplnění:

- dillo lze vylepšit použitím Dillo internationalisation(i18n) patch (přidává např. i 'taby'), společně s prohlížečem elinks lze zobrazit většinu stránek použitelně (jedním nebo druhým). Na těch několik neposlušných nezbýva než spustit něco pomalejšího...

- jak je na tom v současnosti s podporou unicode aterm a rxvt nevím, ale 'háčky a čárky' se mi s utf8 locale na nich nepodařilo zprovoznit (mrxvt jsem nezkoušel). rxvt-unicode funguje správně (i s Xft).

[Mikos]

Taky doporučuji jako terminál rxvt-unicode (urxvt). Je vskutku výborný a aktivně vyvíjený. Aterm sice taky není špatný (a myslím že utf8 s ním funguje, nejsem si jistý), ale je už mrtvý. A mrxvt se mi s utf8 nepovedlo zprovoznit nikdy (ať už sem zkoušel různé fonty či cokoliv... takže předpokládám, že to s utf8 nefunguje zrovna ideálně).

[dizz]

proc tam jako WM neni uvadeno taky FVWM? :) Nastavovanije tezsi ale ma mnoho moznosti o kterych se icewm nebo *boxum muze zdat a pritom tak moc nezere(teda mysim) :)

[Mikos]

FVWM sem já osobně také hodil přes palubu právě kvůli složitosti konfigurace. Je to asi nejkonfigurovatelnější WM pod Sluncem, ale všeho moc škodí (a pro člověka který je zvyklý dělat tak trochu windows-like stylem je to navíc naprosto zbytečný).

IceWM, FluxBox, OpenBox, atp. naopak fungují out-of-the-box, to je jejich obrovská výhoda

[kavol]

co člověk to názor ...

zatím jsem to nedočetl celé a asi se k tomu raději nebudu vracet, nicméně IMHO je tam několik blbostí

například o tom Os ... na 64 MB RAM bych se snažil šetřit každým kilobytem paměti, "tradeoff" mezi spotřebou paměti a nepatrným zrychlením při použití optimalizací, které Os vypíná mi přijde jasný

rovněž o XFS by mě nenapadlo ani uvažovat, jednak je rozežranější a druhak notebook má sice vlastní "UPS", ale ruku na srdce, kterému majiteli ještě nikdy nechcípnul dříve než stihl korektně ukončit běh systému? (o XFS je snad všeobecně známo, že nemá rád výpadky, i já už jsem si to vyzkoušel ...)

atp.

[misterlister]

Zdravím,

například o tom Os ... na 64 MB RAM bych se snažil šetřit každým kilobytem paměti, "tradeoff" mezi spotřebou paměti a nepatrným zrychlením při použití optimalizací, které Os vypíná mi přijde jasný

měl byste k tomu nějaké podklady? Když jsem zvažoval výhody/nevýhody této volby, postupoval jsem takto: stejné zdrojové kódy jádra jsem přeložil jednou s -Os a jednou s -O2 a poté porovnal výsledky free po bootu a přihlášení:

S O2:
             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:         61912      15572      46340          0        400      10088
-/+ buffers/cache:       5084      56828

S Os:
             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:         62256      15608      46648          0        400      10072
-/+ buffers/cache:       5136      57120

Pokud tomu správně rozumím (čímž si nejsem úplně jist), jedná se o 292 KB ve prospěch -Os za cenu nepoužití: -falign-functions -falign-jumps -falign-loops -falign-labels -freorder-blocks -fprefetch-loop-arrays. Pak je pochopitelně na místě zvažovat, zda za to tyto optimalizace stojí, ale rozhodně mi nepřijde "tradeoff" mezi spotřebou paměti a nepatrným zrychlením při použití optimalizací, které Os vypíná (..), jasný.

[Mikos]

-Os se nevyplatí, alespoň dle mých zkušeností ne (na tom starém počítači sem srovnával pár programů zkompilovaných s -Os a s -O2 a ty -O2 mi přišly rozhodně subjektivně rychlejší, za těch uspořených pár kilobajt na binárkách -Os opravdu nestojí).

[hydrandt]

Zdravím, pěkný článek. Já momentálně na svém notebooku (P133Mhz MMX, 148MB ram, 2GB harddisk) provozuji Xubuntu, ale oproti původnímu Slackwaru je poměrně dost pomalé (i když člověk si zvykne . Byl jsem pevně rozhodnutý, že přejdu na Gentoo, které mám i na desktopu, ale nějak se k té instalaci pořád nemám. A ten Archlinux se mi zdá jako docela pěkná distribuce, jenže na tom P133MMX by asi neběžel, že (nevím, jestli je to i686 nebo ne...)?

[Mikos]

Je to i686 distribuce, takže skutečně neběžel. Na takto pomalý stroj vysloveně doporučuju cross-kompilovat Gentoo, výkonový rozdíl oproti distribucím které nejsou kompilované přímo na daný stroj je u tak pomalého počítače nesmírně znát (vlastní zkušenost).