Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 10:11
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. Téma elektromobilu začína byť čoraz vo väčšej miere diskutovaná. Propagátory vidia len kladné stránky pohonu elektromotorom ale nevidia negatíva. Odporcovia pohonu fosilnými palivami vidia nevýhody ale nevidia výhody.
Vozidla s pohonom elektromotorom začína byť populárne z dôvodu propagácie jeho ekologickosti. Je pravda, že nevypúšťa žiadne emisie ale je to náozaj tak ? Nie. Keď toto vozidlo nevyprodukuje emisie, tak jeho výroba a dopĺňanie energie vytvára emisie.
Batérie v týchto vozidlach majú slúžiť ako zasobáreň energie. Vzhladom na fakt, že technológia výroby nie taká pokročila aby umožnila dojazd vodidla s nádržou na fosilné palivo s objemom 60l. Tu je významný rozdiel. Objem a hmotnosť batérie s touto kapacitou je ďaleko za hranicami možnosti technogie. Súčasna technológia používa alkalické kovy čo je nebezpečné z hladiska reaktivity s vodou. Viaceré správy hlásily, že ak tento typ batérie začne horieť, tak je problém uhasiť tento požiar voči uhaseniu horenia fosilného paliva. U spalovacích motoroch je riešený prívod paliva tak, že v prípade nárazu je okamžite odpojené napätie od palivového čerpadla. Zároveň je palivová nádrž na protilahlej strane ako je napríklad výfukové potrubie a filtre podľa výbavy vozidla. Z tohto vyplýva, že ak dôjde k nárazu, tak unikne len palivo, ktoré je pod tlakom v potrubí. Pokial viem, tak benzín nezačne horieť len tak, že je vyliatí ale potrebuje správnu zmes a nejaký zdroj čo to palivo zapáli. Buď elektrická iskra alebo horúci povrch.
Z tohto dôvodu si myslím, že batérie by mali mať ochranný rám, nezavislý na konštrukcii vozidla.
Ďalšia vec je citlivosť batérie na nízke teploty a vysoké teploty. V prípade nízkych teplôt môže spôsobovať predĺženie nabíjania o čas nutný na zohriatie elektrolytu batérie. U vysokých teplôt sa môže stať, že batéria sa nebude nabijať, kvôli riziku z vysokej teploty.
Nabíjanie tohto vozidla môže prebiehať v troch úrovňach. Od pomalého nabájanie po rýchle. Prvý problém je, že nabíjanie vozidla trvá dlhšie ako samotné načerpanie paliva do fosilného motora. Druhý problém je dodávka potrebnej energie na miesto dobíjania vozidla.
Čas nabíjanie je kľúčový pri používaní vozidla. Je nutné rozlišovať, že ak nabíjame po skončení používania vozidla, tak tam ani ten čas nie je taký podstatné ale v prípade cestovania je nežiadúce aby vozidlo vyžadovalo nabíjaci čas v jednotka hodín.
V prípade veľmi rýchleho nabíjanie je nutné mať dostatočne dimenzovaný prívod pre nabíjačku. Pre jednotky vozidiel by nemuseli dnešne rozvody byť preťažené týmto nabíjaním. Celkový problém je v prípade požiadavky na rýchle nabíjanie. Tento spôsob si vyžaduje dostatočne dimenzované rozvody vzhľadom na potrebný prierez prívodných vodičov do nabijačky.
Pre väčší počet vozidiel nabijaných v rýchlom režime je vybudovanie VN vedenia s transformátorom. Z tohto transformátora bude napájana rozvodna a rozvodnica pre nabijačky. Každá nabijačka bude mať svoje vedenie dimenzované na nabíjanie v režime číslo dva. Na nabíjanie v režime tri bude mať k dispozícii druhu časť dedikovaného vedenia len v prípade, že bude dostatočný počet nepoužívaných nabijačiek. Napríklad 50 nabijačiek v režime dva a 25 nabijačiek v režime tri. V podstate musí byť maximálny výkon rovnaký pri nižšom režime a väčšom počte vozidle. A pri vyššom režime s menším počtom vozidiel.
Iný problém je či súčasne distribučné vedenia majú dostatok rezervného výkonu na dodávku výkonu. Ďalšie problémy je efekt tohto vedenia na skratové pomery distribučnej sústavy. Taktiež je nutné brať ohlad na efekt nezaťaženého transformátora na učinník.
Nabíjanie na sídlisku si vyžaduje terenné úpravy a vybudovanie rozvodov pre nabijačky. Je otázka ako vyriešiť situáciu na už existujúcich parkoviskách. V prípade kolmeho parkovanie je ideálne riešenie vybudovať na okraji nabijacie stanice. Medzi vozidla by došlo k zbytočnému zmenšeniu počtu parkovacích miest.
Tu je otázka, že či umožníť jednotlivým užívateľom pripajať si vlastné káble k nabijačke alebo použiť univerzálny kábel a zásuvku.
V prípade vlastných káblov by bolo možné integrovať identifikacie čo by zjednodušilo fakturáciu. Problém by nastal ako zabezpečiť túto identifikáciu pred odcudzením. Možné riešenie by bolo uzamykatelná časť kábla v nabijačke. Uvolnenie zámku by bolo možné len kľúčom osoby, ktorá tento kábel pripojila.
Univerzálne káble neumožňuju identifikáciu ale v prípade, že daná osoba nemá pri sebe kábel, tak si môže nabiť vozidlo univerzálnym. Nevýhoda tohto riešenia je, že tento kábel je vystavení poveternostným podmienkam a jeho kvalita a bezpečnosť by časom rýchlo klesla.
Bezpečnosť obsluhy musí byť riešená podľa noriem pre zvlašť nebezpečné prostredie. Hlavne vo vlhkom období kedže klesá izolačná schopnosť prostredia. Z tohto dôvodu musí byť krytie nabijacieho zariadenia najvyššie IP68, keďže na ulici môžu nastať nepredvídatelné udalosti. Prívodne káble v prípade univerzálnych káblom odolné voči prostrediu a prípadne aj chemikáliam. Pripájanie a odpájanie vozidiel by malo byť výhradne len pri odpojenom napäti. Z dôvodu, že sa zabráni vytiahnutiu oblúku a aj ochrana obsluhy pred dotykom živej části. Toto je možné vyrieši tak, že kryt zásuvky nabijačky bude možné otvoriť len po bezpečnom odpojení napätia do zásuvky. Napätie sa pripoji až po zapojení do vozidla a uzatvorení krytu zásuvky.
Môj pohľad na vec.
Tiskni
Sdílej:
po 10 letech čistého bezemisního provozu se kompenzují vysoké emise vypouštěné při výrobě daného auta s elektrickým pohonem.Tak to je fakt hrozný ṕroblém
ze naklady na vyrobu jsou asi procento celkove energie, co ta zarivka spotrebujeTak to se vlastně dá říct i žárovce
Samozrejme, je taky mozne, ze vyrobce ma nizsi energii - jenze pak to znamena, ze je dotovana.To nutně neznamená. Je známé, že fabriky mají podstatně levnější energii, což je dáno ovšem tím, že mají predikovatelný odběr a zajišťují se odebrat nějakou minimální hodnotu pravidelně. Distributorovi a výrobci energie se pak dělá podstatně líp plánování a například nemusí udržovat v pohotovosti záložní zdroje.
jadro+obnovitelne = 43,5 cerne+hnede uhli = 47,6tedy je to +- podobne, a ted se podivej na aktualni zastoupeni aut se spalovacim Vs elektro motorem a zamysli zda se nebude casem zvysovat i zastoupeni obnovitelnych... protoze uvazovat nad stavem/poctem elektromobilu za XY let (tedy az to zacne byt aktualni pro obyvatele sidliste) a tvarit se ze zastoupeni elektraren v te dobe bude jako dnes, je dosti naivni...
Neresim co bude za XY let, ale co je teda vsiml sis tematu "Re: Vozidla s elektrickym pohonom a sidliska"? kolik elektromobilu aktualne vidis na sidlisti? nula nebo jedno?
Hadam, ze jsi mel nekdy ve skole dejepis, takze o planech SSSRHadas opet spatne, dejepis v 80's nemel jeste v osnovach plany SSSR
Tak se podivej treba sem na percentualni zastoupeni typu elektraren u nas. Snad krome Francie, Litvy a dalsich zemi to bude jinde ve svete dost podobne.Mně to přijde docela dobré. Když jsem končil střední elektroprůmku v roce 2008, tak mě to taky zajímalo a tehdy byl podíl obnovitelných zdrojů v ČR hrozně prťavý, asi něco kolem 4%. A o deset let později je na dvojnásobku, to mi nepřijde špatné. Samozřejmě od ideálního stavu to má ještě hodně daleko, jen mi přijde zbytečné být pesimista, když se to lepší a je to celoevropským trendem. Třeba německo do toho investuje dost masivně a jejich mořské větrné elektrárny je radost sledovat*. Jsou lidi co říkaj, že v ČR už moc není co vylepšovat, ale třeba větrný potenciál mi přijde naprosto nevyužitý, větrné elektrárny jsou relativně levné a ze všech obnovitelných zdrojů hned po vodních asi nejvíc ekologické (není z toho toxický odpad a dá se to jednoduše rozebrat a odstranit). *To myslím doslova:
Ten trend tam samozrejme je, ale nevime, co bude za 5 let, natoz tak za 20.Samozřejmě. Já jen chtěl podotknout, že sice i když to není super, tak pořád za těch 10 let je to nárůst o víc jak 100% (z tehdejších ~4% na dnešní 11%), což je nezanedbatelné.
Tech planu a pohadek o obnovitelnych zdrojich bylo a je dost a zatim jim to moc nevychazi.Jak kde. Taky je třeba odlišovat nadšená prohlášení s vážně míněnými investičními záměry.
Staci se podivat, jak Nemecko po Fukusime otocilo ohledne atom. elektraren. Za pet let muze prijit politik s jinym nazorem a situace bude zas uplne jina.To je samozřejmě pravda, ale Němci celkově víc dbají na ekologii jako národ, myslím že spoustě lidí by se to nelíbilo.
Súčasna technológia používa alkalické kovy čo je nebezpečné z hladiska reaktivity s vodou.Slitiny alkalických kovů... Jo kdyby bylo v lionce přímo elementární lithium, to by byl hukot
Zároveň je palivová nádrž na protilahlej strane ako je napríklad výfukové potrubie a filtre podľa výbavy vozidla. Z tohto vyplýva, že ak dôjde k nárazu, tak unikne len palivo, ktoré je pod tlakom v potrubí.To z toho nevyplývá, to je jen jedna situace, v té druhé ti rupne celá nádrž. Co hybridi?
Co se tyka te prvni vety, tak si zkus LiOn baterku rozriznout a nalejt do ni vodu.Jo ale pořád tam nebude samotné lithium, s ním by nejspíš ten kýbl explodoval.
Pokial viem tak v nádrži je minimum vzduchu na nejaký výbuch. Všeobecne ak má niečo horieť musí mať správny pomer vzduchu a paliva. Inak to dobre nehorí. Ja vôbec nespochybňujem fakt, že môže dôjsť k vznieteniu nádrže. Možné zdroje iskri by mohli byť od plaváku hladiny alebo od čerpadla v nádrži.
Bol prípad, keď vybuchla nádrž lietadla. Podmienky boli také, že nádrž bola naplnená len na nepoužitelné maximum. V blízkosti bola klimatizačná jednotka a celkovo v ten deň bolo teplo. Takže v nádrži sa nadmerne vyparoval benzín. Posledná vec, ktorá k tomu dopomohla bolo nejaké vedenie ale s nízkym napätím. Z dôvodu zlej izolácie na vedeniach došlo k preskoku z vedenia s dostatočným napätím do vedenia cez nádrž. Výsledok si asi vieme predstaviť.
K hybridom sa neviem nevyjadriť. Jedine asi v tom zmysle, že v elektrickom režime sú batérie zaťažované aj posilovačom riadenia a brzd. Pritom u spalovacieho motora sú tieto zariadenia poháňané motorom. Preferoval by som neustále bežiaci spalovací motor poháňajúci alternátor. Z ktorého by bol poháňaní elektromotor. Ešte jedna vec by sa mala vyriešiť aby hybrid nespustil motor počas parkovanie. Videl som pár správ, že toto spôsobilo otravu oxidom uholnatým.
Účinnost spalovacího motoru je cca 40 %Ve všech módech běhu? (missnutí zelené vlny ve městě třeba)
Horní limit účinnosti spalovacího motoru lze odvodit z Carnotova cyklu. Vinou omezení teplot a tlaků, kterých je možno technicky dosáhnout, je jeho účinnost menší než u motorů používajících přímo jiných druhů energie než tepelné, jako je elektromotor nebo vodní motory. Na mechanickou práci je ve spalovacích motorech přeměněno 10–50 % chemické energie paliva.A k tomu z anglické:
Even when aided with turbochargers and stock efficiency aids, most engines retain an average efficiency of about 18–20%.Tzn průměrný spalovací motor vyhodí okolo 80% energie v teple (statické turbíny jsou na tom o hodně líp, ale ty zas nemáš v autě, že). A k těm elektromobilům:
Gasoline engines effectively use only 15% of the fuel energy content to move the vehicle or to power accessories, and diesel engines can reach on-board efficiency of 20%, while electric vehicles have on-board efficiency of over 90%, when counted against stored chemical energy, or around 80%, when counted against required energy to recharge.
Drevo je obnovitelny zdroj z prirody.To sice je, ale ta cena by byla asi docela šílená, pokud to někde nenakradeš. Kolik asi ujedeš na kubík dřeva? EV by spoustě lidí třeba 98% času stačily. Třeba moji rodiče bydlí u Litoměřic, ve vesnici asi 15km daleko. V podstatě občas zajet do města, občas jedou za příbuznými na jihu čech, což EV zvládne (není to ani 300km). To že by s tím nemohli dojet třeba do Chorvatska je pravda, ale tak si prostě půjčí auto, nebo tam halt pojedou delší dobu.![]()
vozitka do mesta pro deti a nenarocne zenyChápu, ty potřebuješ velké auto pro chlapa, něco jako tohle. Pohon: elektrická trakce :-P.
Ten kamion vyjde levněji
Protože externality přepravy nejsou zdaleka plně internalizované.
sjedu do 5 km vzdaleneho hypermarketu
Proč?
Myslíš, že to aktivistov zaujíma ? Zrejme nie. Ich zaujíma len aby to bolo efektívne a ekologické.
Co to meleš o vlacích?Mlel o nich puvodni prispevek, na ktery jsem reagoval. Ze se do toho nekdo priplete a zacne placat nesmysly uz je jeho problem.
Snažím se chodím pěšky, protože nechci vážit metrákCoz pro nekoho, kdo neni vyzrane prase, znamena jen zahozeny cas. Asi jako nahanet cernocha do solarka.
Tak potom budú premávať nebezpečné tiché a voňavé ekologické vozidla
budúJsi jasnovidec, nebo co? K nahrazení automobilů se spalovacími motory za elektromobily „jedna ku jedné“ vůbec dojít nemusí a pravděpodobně nedojde. Automobilky mají velký problém s mileniály, protože neřídí a auta nekupují. Budoucnost dopravy může být dost dobře úplně jiná.
nebezpečné tichéJiž pár let staré Tesly umí řízení částečně automatizovat a lze předpokládat, že v době případného masového rozšíření elektromobilů už součinnost lidského řidiče potřeba nebude vůbec a bezpečnost provozu se dramaticky zvýší. Opravdu si nemyslím, že většina dopravních nehod by pramenila z toho, že se chodec zapomene rozhlédnout a poklidně si nakráčí pod kola.
voňavéTobě to vdechování sraček bude hodně chybět, co?
ekologickéOsobní automobilová doprava nemůže být ekologická tak nějak z principu. Lidstvo by možná mohlo být ekologické, kdyby se vrátilo zpátky na stromy. Tohle je o zlepšování podmínek k životu. Stejně jako už před delší dobou lidstvo vymyslelo komíny, aby ten kouř alespoň částečně odvedly někam, kde ho nebudou muset dýchat, tak se teď přirozeně snaží dělat totéž s dopravou.
budú Jsi jasnovidec, nebo co? K nahrazení automobilů se spalovacími motory za elektromobily „jedna ku jedné“ vůbec dojít nemusí a pravděpodobně nedojde. Automobilky mají velký problém s mileniály, protože neřídí a auta nekupují. Budoucnost dopravy může být dost dobře úplně jiná.
Nie. Nie som. Jasne Mileniani to považujú za primitívnu činnosť. A čo také prevádzkuju čo je vyššie ako bežná populácia. Rozprávaním ako je svet zlý nič nezmenia.
Činy hovoria hlasnejšie ako slová
nebezpečné tiché Již pár let staré Tesly umí řízení částečně automatizovat a lze předpokládat, že v době případného masového rozšíření elektromobilů už součinnost lidského řidiče potřeba nebude vůbec a bezpečnost provozu se dramaticky zvýší. Opravdu si nemyslím, že většina dopravních nehod by pramenila z toho, že se chodec zapomene rozhlédnout a poklidně si nakráčí pod kola.
Stále je to stroj zostrojení človekom.
voňavé Tobě to vdechování sraček bude hodně chybět, co?
Nie nebude. Len je to pochybnosť o tom,že používanie elektromobilu nespôsoby vypúšťanie iných látok.
ekologické Osobní automobilová doprava nemůže být ekologická tak nějak z principu. Lidstvo by možná mohlo být ekologické, kdyby se vrátilo zpátky na stromy. Tohle je o zlepšování podmínek k životu. Stejně jako už před delší dobou lidstvo vymyslelo komíny, aby ten kouř alespoň částečně odvedly někam, kde ho nebudou muset dýchat, tak se teď přirozeně snaží dělat totéž s dopravou.
To že presunieš znečistujúce látky mimo mesto ešte neznamená, že tie látky neprídu späť vo forme produktov.
Nie. Nie som. Jasne Mileniani to považujú za primitívnu činnosť. A čo také prevádzkuju čo je vyššie ako bežná populácia. Rozprávaním ako je svet zlý nič nezmenia.To jsem nebyl schopen interpretovat.
Stále je to stroj zostrojení človekom.A pointa je jaká? Kalkulačka je také stroj sestavený člověkem. Kdo myslíš, že bude mít statisticky vyšší přesnost? Hint: Začátkem 19. století začal Babbage stavět diferenciální stroj proto, že lidé při tvorbě diferenciálních tabulek chybovali.
Len je to pochybnosť o tom,že používanie elektromobilu nespôsoby vypúšťanie iných látok.To zcela určitě způsobí. Otázka je jen v jakém množství a kde.
To že presunieš znečistujúce látky mimo mesto ešte neznamená, že tie látky neprídu späť vo forme produktov.Elektřinu jde „zeleně“ a s naprostým minimem emisí vyrábět (vč. započtení stavby) vodními, větrnými a slunečními elektrárnami. Jaderné elektrárny (jejichž dostavba se v ČR jeví jako asi nejpraktičtější řešení) jsou na tom skoro podobně za předpokladu, že nedojde k havárii. Problematická je těžba uranu, při které se ničí krajina, ale to je AFAIK spíš lokální, nikoliv globální problém. Skladování vyhořelého paliva, pro které je potřeba alokovat prostor, je opět lokální (a relativně zanedbatelný) problém. Jak se liší výroba elektromobilu od automobilu se spalovacím motorem (a zejména jak je to s výrobou, likvidací a případně recyklací baterie), to neumím porovnat, ale předpokládám, že to bude v úhrnu poměrně podobné. (Ono je tedy vůbec zvláštní to srovnávat, když automobilů se vyrábí víc než po kolika je odbyt. Ty satelitní snímky zaparkovaných zbrusu nových aut, kterými nikdy nikdo nejezdil, si dohledej sám.)
Elektřinu jde „zeleně“ a s naprostým minimem emisí vyrábět (vč. započtení stavby) vodními, větrnými a slunečními elektrárnami.Na vodní elektrárnu potřebujete vhodnou řeku, ty už jsou obsazené a moc energie to nedává, kravál z větrné elektrárny jsou taky emise a někdo tady někde psal o tom, kolik těžkých kovů a podobného svinstva je v solárních panelech.
Na vodní elektrárnu potřebujete vhodnou řeku, ty už jsou obsazené a moc energie to nedáváCelosvětově?
kravál z větrné elektrárny jsou taky emiseTo někde na moři musí hodně vadit, co? To bych spíš viděl jako problém, že se v tom budou zabíjet ptáci, ale to se dá částečně řešit.
někdo tady někde psal o tom, kolik těžkých kovů a podobného svinstva je v solárních panelechO solárních panelech jsem neřekl ani slovo. Existují další způsoby, jak ze slunce získávat elektřinu, a to dokonce tak, aby se do určité míry daly pokrýt výpadky při setmění (CSP). V ČR se mi jako nejpraktičtější přijdou jaderky, jak jsem ostatně psal.
Celosvětově?AFAIK docela jo. Teda samozřejmě kromě Číny, kde když strana a vláda rozhodne, tak není problém přestěhovat pár milionu lidí.
IEA tvrdí, že Evropa využívá jen 29 % dostupné vodní sílyTady je otázka, co všechno počítají jako dostupnou sílu - jestli třeba počítají i místa, kde vám vodní elektrárnu zakážou ekologové nebo kde by ji šlo při dodržení minimálního zbytkového průtoku přes jez provozovat tak 4 měsíce v roce
To je dobrá poznámka.
Bohužel se to týká více typů zdrojů – ve smyslu chlazení elektráren (např. Power-generation system vulnerability and adaptation to changes in climate and water resources). V praxi:
Tomúto teoreticky mohli predísť ak by projektovali chladenie na extrémne nepriaznivé podmienky aspoň na čas dvoch mesiacov. Možno viac. Nemám nijaké data o tomto, takže je to len hrubý odhad.
s/diferenciálních tabulek/logaritmických tabulek
, samozřejmě.
když si sednu do tramvajeVás už pouští sednout? Mě ještě ne, ale to asi proto, že vypadám na svůj věk mladší a také jsem si nechal narůst dlouhé vlasy jak za mlada, to působí vitálně. A také nosím dole rizšířené kalhoty, jako tenkrát - že se dokonce mladší děvčata (kolem 50) za mnou otáčí.
Jinak jako potom chapu, proc nekomu davaji auta s elektropohonem smysl. Staci preci nikam daleko nejezdit (nejlip je doma na kanapi, ze?) a hlavne nejezdit ven pres noc, protoze to se auto zrovna dobiji.Dávají smysl hlavně protože velké procento lidí každý den nemusí autem ujet víc jak těch 300-500km. To přece není málo, to ti stačí na přejetí republiky. Samozřejmě to nebude vhodné pro každého, ale no a? Stejně tak není pro každého vhodné třeba osobní auto, nebo motorka. Tak si to prostě nepořizuj.
obrovské emise při výroběCitation needed. Tohle lidi opakují docela často, ale nikde se mi nepodařilo dohledat odkud se to vlastně bere. Koukal jsem na způsob výroby například BMW elektromobilů (dá se najít na youtube) a neviděl jsem tam nikde nic moc odlišného od běžných aut, naopak úplně odpadá náročná výroba motoru, převodovky a spousty dalších relativně složitých mechanických udělátek mezi tím. Takže zbývá asi baterie, ale tam jsem taky nenašel nic o tom že by to mělo mít obrovské emise při výrobě. Ukázka z výroby prototypů zde. Ty tam někde vidíš něco extra energeticky náročného, že by to mělo nějak víc emisí, než odlejvání motorů z hliníku? Dají se najít ukázky z výroby motorů, ale to je v podstatě doslova namotaný kus měděného drátu.
až k provozu, který je zhruba stejně ekologický, jako u běžného automobilu na spalovací motor.To není tak úplně pravda, protože jednak nezamořují prostředí kudy jezdí, ale taky výroba elektrické energie pochází u nás z fosilních paliv jen z ~60%.
Ale lobby je lobby. Je třeba z nás vytáhnout prachy, tak se prohlásí za "zelené".Kde tu lobby u nás vidíš? Kdo z tebe tahá prachy?
Dají se najít ukázky z výroby motorů, ale to je v podstatě doslova namotaný kus měděného drátu.Jj navíc namotanej kus měděnýho drátu bude i ve spalovacích motorech: startér, alternátor, magneto (nebo jak se nazývá ta elektromagnetická spojka u startéru), u některých motorů indukční cívka (ale to už je dost hraniční zařízení, nicméně jednu jsem rozebíral a je uvnitř pěkně komplikovaná - snad stovky vrstev impregnovaného izolátoru a tisíce závitů, celý to pak bylo zalitý myslím asfaltem, nebo parafínem - už nevím).
Dají se najít ukázky z výroby motorů, ale to je v podstatě doslova namotaný kus měděného drátu.No, je vidět, že o výrobě elektromotorů nic nevíš. V automotive jsou to většinou PMSM, které používají neodymové magnety (opět těžký kov, náročná a neekologická těžba atp.). Ten tvůj namotaný kus drátu musí někdo vyrobit (zkoušel jsi někdy odlévat měď?) a uložit do statorového paketu (ten je z izolovaných plechů, v automotive dost často tloušťky 0,35 mm). Odlejt a vyválcovat slitinu železa na 0,35 mm taky není úplně pr*el, někdo z toho musí vyrazit finální tvar plechů, slisovat je, navinout vinutí a naimpregnovat. Pak se to samozřejmě musí zalisovat do masivní kostry, jejíž obrábění je zhruba na úrovni náročnosti obrábění bloku motoru. Fakt myslíš, že je to o tolik jednodušší, než výroba spalovacího motoru?
Fakt myslíš, že je to o tolik jednodušší, než výroba spalovacího motoru?Jak jsi dobře podotkl, tak je dobrá otázka, jestli je jednodušší celý supply chain, včetně toho drátu a neodymů*. Osobně bych řekl že asi jo. Přeci jen motor sám o sobě není zrovna jednoduchý a netvoří ho jen odlitek z hliníku. *To jsi mě dostal. Zrovna Tesla to dřív u modelu X a S nepoužívala (zdroj) a u modelu 3 už jo (zdroj). BMW v i3, i4 a i8 se mi to zjistit nepovedlo. Podle videí tam používají nějaké magnety, ale nepoznám z toho co je to zač.
Tzn. obojí těžké kovy, náročná těžba, toxické atp.Jo, vím o tom. Přijde mi docela zajímavé, že někdo si stěžoval že jsou relativně drahé (asi 50$/kg) a proto se tomu automobilky snaží vyhnout. A teď ta Tesla co se to snaží nacpat do nejlevnějšího modelu, tam asi vyšla líp cena za motor, než cena za větší baterii.
Samotná výroba se samozřejmě těžko srovnává. Spalovací motory jsou spíše o masívních odlitcích a hromadě obrábění. Elektromotory spíše o jemných komponentách a jejich skládání + nějaká ta chemie. Masívní odlitky tam také jsou (kostra, štíty, hřídel), pouze to není těžiště. Za mě je to 1:1. Pod jednou střechou to stejně nikdo nedá.Tam jde spíš o to že potřebuješ kopu věcí navíc - převodovku, diferenciál, startér, chlazení a věci, co z hlavy ani nevyjmenuji. S nimi to imho vyjde hůř.
Tam jde spíš o to že potřebuješ kopu věcí navíc - převodovku, diferenciál, startér, chlazení a věci, co z hlavy ani nevyjmenuji. S nimi to imho vyjde hůř.Nedělej si iluze. Pokud nemáš dva elektromotory, tak musíš pořád mít mechanický diferenciál. Převodovka je sice mechanická záležitost, ale nedocenitelná z hlediska účinnosti. Spalovací motor s pomocí převodovky držíš poblíž maxima účinnosti. Elektromotoru bez převodovky extrémně kolísá účinnost, což můžeš doladit - jak jinak - než převodovkou. Ale to se většinou kvůli hmotnosti nedělá. Jinak chlazení potřebuješ v obou případech téměř totožné. Abys měl malý a tichý elekromotor, tak ho musíš chladit kapalinou. Jinak ti naroste a musíš mít ventilátor, který jej ofukuje. A to automobilky nechtějí. Takže i u elektromobilů je elektromotor chlazen stejnou směsí a podobným okruhem, jako spalovací motor.
což můžeš doladit - jak jinak - než převodovkou.PWM? Myslel jsem ze se to tak řeší.
Problém tohto je, že pri najnižšom výkone môže dôjsť k zablokovaniu motora. Z tohto dôvodu ak prekročí motor stanovené limity uložené vo frekvenčnom meniči dôjde k vypnutiu výstupu. Prevodovka by toto čiastočne riešila. To je umožniť vyššie otáčky s prijatelnými prúdmi a hodnotami krútiaceho momentu.
Problém tohto je, že pri najnižšom výkone môže dôjsť k zablokovaniu motora.Ještě někdo má za to, že tohle je naprostý nesmysl? Nebo teda ano, pokud auto stojí a motor je řízen na tak nízký výkon, že to neumožní rozjezd, tak se skutečně nebude otáčet. To není moc velký objev.
Elektromotoru bez převodovky extrémně kolísá účinnost, což můžeš doladit - jak jinak - než převodovkou.Určitě? Nějaký zdroj by k tomu byl? (S moderním řízením samozřejmě.)
Zdroje jsou kdekolivTo říkal už Špidla, mně se najít nepodařilo
Ta mívá účinnost kolem 92% v širokém rozsahu otáček, takže je výhodnější mít převodovku, která drží motor v okolí maxima účinnosti, než motor trápit odbuzováním a ve vysokých otáčkách jít třeba jenom k 60% účinnosti.Neřekl bych, že je to výhodnější. Je to akorát další věc, kterou je potřeba vyrobit a starat se o ní a která se může porouchat a hlavně která je k něčemu dobrá až ve vysokých rychlostech, což je něco, k čemu se auta na baterky vůbec nehodí, protože na to není kapacita. A jakmile půjde buď "tankovat" rychle, nebo bude zdrojem energie něco jiného než baterka, tak už nebude potřeba hnát se za každým procentem. Když už to tady řešíme, uměl byste najít stejnou mapu pro sériový stejnosměrný elektromotor? Mně se povedlo najít akorát tohle - https://www.ansys.com/blog/efficiency-maps-for-electric-motors-made-easy/ a jestli jsem to správně pochopil, tak "induction machine" je střídavý motor. Mám nicméně za to, že ta mapa bude pro stejnosměrný motor podobná a problém s účinností ve vysokých otáčkách u nich není... což pak vede na otázku, proč se nepoužívají tyhle? (Napadá mě akorát honba za každým procentem účinnosti a nutnost údržby...)
Když už to tady řešíme, uměl byste najít stejnou mapu pro sériový stejnosměrný elektromotor? Mně se povedlo najít akorát tohle - https://www.ansys.com/blog/efficiency-maps-for-electric-motors-made-easy/ a jestli jsem to správně pochopil, tak "induction machine" je střídavý motor. Mám nicméně za to, že ta mapa bude pro stejnosměrný motor podobná a problém s účinností ve vysokých otáčkách u nich není... což pak vede na otázku, proč se nepoužívají tyhle? (Napadá mě akorát honba za každým procentem účinnosti a nutnost údržby...)Induction machine je asynchronní motor - taky jedna z lepších alternativ, ale bohužel vychází o něco větší než PMSM, takže se v automotive téměř nevyskytuje (dříve jej měla již zmiňovaná Tesla). Mapy jsem hledal a nenašel. Jinak od stejnosměrných motorů obecně se upustilo hlavně kvůli komplikovanější výrobě, špatnému poměru hmotnost/výkon a hlavně komutátoru (výměny kartáčů, opotřebení lamel atd.). Ještě k čemu spíš vývoj tíhne jsou elektricky buzené synchronní stroje právě kvůli problémům s odbuzováním u PMSM. Jinak u těchhle strojů (elektricky buzené synchroňáky, stejnosměrné stroje s cizím buzením) se pak oblast vysoké účinnosti roztahuje víc do vysokých otáček. Z pohledu ceny je to ale zase o něco náročnější na výrobu a hlavně to potřebuje samostatný měnič pro buzení, takže to nemá u menežrů vysoké preference.
a hlavně komutátoru (výměny kartáčů, opotřebení lamel atd.).Jo, to jsem myslel tou údržbou.
Z pohledu ceny je to ale zase o něco náročnější na výrobu a hlavně to potřebuje samostatný měnič pro buzení, takže to nemá u menežrů vysoké preference.To podle mě souvisí i s tím, co jsem psal vejš - dokud to auto jezdí na baterky a dobíjí se "půl dne", tak si ho asi málokdo pořídí na to, aby s ním jezdil rychle (tj. na dálkové trasy.) A při ježdění po městě se ten motor do vysokých otáček nedostane, takže tam je to v pohodě. Když/až bude vyřešené napájení, začnou se řešit motory...
když se koukneš do periodické soustavy prvků, obojí jsou transuranyAle notak. I platina má vyšší atomové číslo než neodym. A transurany jsou všechny radioaktivní (jsou za uranem). Těžký kov je jasnej, ale co není, náročná těžba asi taky, ale asi ne tak jako ta platina, když se to dává do hraček, toxicita asi pohoda (pokud ten magnet nenameleš a nebudeš šňupat).
Jinak Samarium nebo Neodym - když se koukneš do periodické soustavy prvků, obojí jsou transurany.Ne, transurany jsou definovány jako prvky s atomový číslem > 92 a mimochodem jsou docela radioaktivní. Uvedené prvky jsou kovy vzácných zemin.
Ten tvůj namotaný kus drátu musí někdo vyrobit (zkoušel jsi někdy odlévat měď?) a uložit do statorového paketu (ten je z izolovaných plechů, v automotive dost často tloušťky 0,35 mm). Odlejt a vyválcovat slitinu železa na 0,35 mm taky není úplně pr*el, někdo z toho musí vyrazit finální tvar plechů, slisovat je, navinout vinutí a naimpregnovat.To samý v menší míře u alternátoru a startéru.
Ano, podoba tu je, ale technologicky je to zhruba stejně porovnatelné jako nafťák ze Zetoru a moderní TDI.Imho byla pointa spíš v té spotřebě surovin. Technologicky je to samozřejmě někde jinde.
One click device user ?
Pozri si konštrukciu automatickej prevodovky. Naozaj je spolahlivejšia ? Manuálna prevodovka obsahuje hriadele, ozubené prevody, synchrony a ovládacie tiahlo.
Presadenie podľa mňa je možné len keď budú ľudia uvedomelý. To znamená, že nebude dochádzať k prípadom, že vodič si počas jazdy zdriemne, presadne na sedadlo spolujazdca a podobne.
V novších motoroch je spalovanie zodpovedné za približne dvadsať percent ťahu. Zvyšok je cez obrovske množstvo nasávaného vzduchu.
Dobrá otázka. Len je položená nesprávnej osobe. K tomuto by sa mohli správne vyjadriť chemici a biológovia.
Najväčší problém propagácie je ten, že ekológovia neriešia to,že čo potom s vozidlo a jeho toxickými súčasťami ale vidia len, že nevypúšťa vyfukové plyny.
ekológovia neriešia to,že čo potom s vozidloAsi se pohybujes v bubline, kde zadni ekologove nejsou.
A co říká ekologie na likvidaci jejich baterií?Tesla afaik garantuje recyklaci všech svých baterií. Jak to ovšem vypadá v praxi nemám tušení.
Norsko má absolutní podporu uživatelům Tesly, chtěli snad půlku aut jen elektro, ale právě řeší, co potom s recyklací. Obdobně Dánsko kvůli tomu vloni zrušilo dotace na elektromobily, což udělalo radost lidem, kteří je měli už objednané.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.