Jak nevyrobit kostlivce ve skříni

30.1.2006 22:58 | Přečteno: 1669× | Ze života

Všichni to známe. Najednou se zrodí nápad. Přijde bez ohledu na denní či noční dobu, bez ohledu na to, co právě děláme. Máme chuť všeho nechat a hned se pustit do realizace nápadu. Jenže, bohužel, takto se často zrodí kostlivec ve skříni. A vypadne vždy v ten nejnevhodnější moment.

Mnoho původně dobrých nápadů mívá špatné konce. Vyprchá elán a motivace, a dílo zůstane nedokončeno. V lepším případě znamená "jen" ztracený čas, v horším však vznikne kostlivec, který na nás vykoukne z šuplíku nebo z adresáře na disku. V nejhorším případě nás kostlivec bude strašit ještě hodně dlouho - třeba proto, že tím nápadem byl přechod na nový software, který uvíznul na mrtvém bodě, nebo se dokonce ještě nakumulovaly chyby. Data jsou již přesunuta v novém systému, ale ten nebyl plně zprovozněn. A kostlivec chrastí hnátami...

Naštěstí existuje postup, jak na podobný osud předem vyzrát. Tedy postupů je mnoho, ale mně se osvědčil ten, který uvedu. S nápadem je totiž třeba hned na začátku naložit odpovídajícím způsobem. Když přijde, je potřeba:

1. Vzít okamžitě kus papíru, a nápad zapsat (co nejpodrobněji to jde). Záznam do počítače je o poznání méně účinný. Nejlépe ještě zásadní věci podtrhnout zvýrazňovačem. A pak papír vystavit tak, aby vyloženě tloukl do očí (optimální místo je např. rezervoár WC, pokud je umístěn ve výši očí). Pak se hned vrátíme k přerušené činnosti.
2. Nechat nápad uležet (s tím, že ho každou chvíli připomíná onen papír) - minimálně 3 dny, ale lépe týden. Ještě stále vypadá tak dobře jako na začátku? Pokud ne, dáme ho k ledu.
3. Mluvit o nápadu s jinými lidmi - přáteli, rodinou. Jde jednak o jejich názor, ale hlavně o myšlenkové pochody, které probíhají při formulaci popisu nápadu. Už to nevypadá tak dobře? Uložíme nápad ad acta.
4. Nápad tedy vypadá rozumně, nyní je na čase střízlivě vyhodnotit jeho smysl. Nejlépe na kusu papíru, kde si na levou stranu napíšeme klady a na pravou zápory. Tohle je poslední šance čistě odpravit nesmyslný nápad!
5. Pokud nápad vypadá stále pozitivně, je čas pustit se do realizace.
6. Po nějaké době je dobré provést vyhodnocení. Tedy nakolik se podařilo původní myšlenku naplnit, co se muselo změnit, jaké jsou přínosy realizace. To vše je do budoucna velmi podnětné.

Možná mě teď odkážete někam, ale stejně doporučuji se nad tím zamyslet. Mnoho nadějných projektů zůstalo viset v časném stadiu realizace, protože autor tímto procesem neprošel. Prostě dostal nápad, pustil se do práce, a výsledek známe. Vím, o čem mluvím...

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Dneska je to tu samý psycholog . Ale z těch bodů bych zdůraznil především komunikaci s ostatními lidmi. Je tu sice nebezpečí, že potrefíš na trolla, který tě jenom znechutí, ale to už je holt riziko. Důležitý je především odstup, co mají ti ostatní od tvého dokonalého miláška a mohou tě přimět dívat se na to i z jiného úhlu (který by tě ani třeba nenapadl).

[Jan Jílek]

Zdá se mi to dost dobrý návrh, ale mojí chybou je, že já moc dobrý nápady nerealizuju. nikoliv proto, že jsou neuskutečnitelné, ale z důvodu čiré lenosti. Jak říkával můj třídní na střední škole. "Jak se nechce, je to mnohem horší než když se nemůže". Měl svatou pravdu.

[Michal]

Co mas proti trollum? Je to hrda rasa hajici hodnoty a cest Hordy. Rozhodne lepsi nez elfove, trpaslici nebo nedej Boze lide!

[barney]

jj, hlavne z finska, a navyse hraju metal )

[vencour]

Takhle jsem psával básničky, občas mne napad dobrej verš apak jsem ráno koukal, co se mi to hromadí

[Dag]

Já mám zkušenost, že nejdůležitější je, nápad nechat odležet a pak se na to podívat chladně znova. Ale to se netýká programování -- tam je to možná jinak.

Já jsem občas něco napsal a "uoplně uchvácenej tou vlastní geníálítou sem z toho byl. " A po čase se na to podíval a říkám si: "kterej idiot tohle psal? Aha? Já!" No a šup s tím do kamen. :)

[kaaja]

Ja mam trochu jinej problem. Napad si rozmyslim, rozeberu, navrhnu postup, ale kdyz prijde na realizaci tak me to prestane bavit, protoze problem je v podstate vyresen a nema cenu se jim dale zabyvat.

[David Watzke]

No jo, to znám. Jenže mě něco napadne, někdo přijde, začne na mě žvanit a je to v tahu Na druhou stranu zase něco začnu a pak zjistím, že už to existuje. Nebo mě ve škole napadne kompletně celej program, už vím jak to napíšu, promyslím každou vyjímku, přijdu domů a... sakra, jak to bylo Prostě furt něco...

[Heron]

A není to Alzheimer?

[David Watzke]

Lol, to snad ne

[Dag]

Dokud víš, nejen jak se jmenuješ, ale i odkud jsi se vrátil a na co jsi tam myslel, tak je vše v nejlepším pořádku! To já tak úspěšný nebývám...

[hydrandt]

Aneb dokud se pěkně neožereš, to je totiž následné okno úplně normální

[Dag]

Jeden význačný herec už z dávnějších dob se jednou opil a usnul. Ráno se probudil a zděsil, neb měl den před tím ránem hrát v divadle. Šel se pokorně omluvit řediteli že nepřišel. Ten na něj ponuře pohlédl a pravil: „Ono je to mnohem horší mistře. Vy jste tu včera byl a hrál!“

[Heron]

Ale když se člověk strašně ožere, tak má pak ráno sušák, že by nejradši vychlastal celej Hydrant.

...

Kolegovi to taky nepřišlo vtipné.

[VícNežNic]

Věci co nadšeně vymyslím ve škole už v poslední době po příchodu domů hned házím do koše Ono je to tak totiž podle mých zkušeností stejně nejlepší