Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 11:34
V minulých týdnech se mlha objevovala docela často. Rozhodně častěji, než na tuto dobu mnohem logičtější sněžení. Jízda v mlze není legrace a spousta řidičů už na to doplatila.
Jízda v mlze je jednou z nejsložitějších situací na silnici. Mnohem horší než jízda po náledí. Delší jízda v hustší mlze je mimořádně únavná a člověk pak často nemůže večer usnout (stále se mu vrací to, co vnímal za volantem). Bylo by zajímavé měřit (pomocí EEG, NMR a dalších metod) mozkovou aktivitu při jízdě v mlze, tak jako se měří třeba při čtení, řešení rébusů nebo při programování. Věřím tomu, že by to bylo z vědeckého hlediska hodně zajímavé.
V mlze je především potřeba zapomenout na veškeré machrování, protože záludnosti mohou číhat kdekoliv a projeví se ve chvíli, kdy to člověk nejméně čeká. Například se najednou odněkud vynoří maskovaný chodec nebo cyklista.
Ohledně jízdy v mlze existují různé nebezpečné mýty, které dokáží napáchat hodně škody. Podívejme se na některé z nich.
Tento pocit mívají hlavně sváteční řidiči, kteří mlhu zažívají tak málokdy, že si příště již nepamatují, jak to dopadlo. Prostě, řidič v autě na druhé (třetí, čtvrtém atd.) místě v řadě si myslí, že ten první jede vzhledem k okolnostem pomalu.
Jak mylný je tento pocit, se každý přesvědčí v okamžiku, kdy prvního předjede. Náhle před sebou nemá červená světla, která ho celkem spolehlivě (ovšem pozor na cíl cesty!) vedou. Naopak, zírá do odporně šedého prostoru a chytá se každé maličkosti, která je mu schopna dopomoci v tom, aby se udržel na silnici (speciálně u silnic nižších tříd, kde nejsou vodicí čáry).
Je to vidět často - "machr" vystřelí dopředu, ale pak náhle zpomalí, a to leckdy na ještě nižší rychlost, než jakou jel předtím jako druhý. Nejtragičtější na tom je, že se v takovém případě jedná o velice nebezpečné předjíždění, protože v protisměru může být třeba cyklista, kterého předjíždějící nemá šanci vidět.
Tohle není úplný mýtus, spíš přílišné zobecnění. V mnoha případech (u mlhy střední intenzity) jsou skutečně nejlepší potkávací světla. Ovšem u mlhy řidší je mnohem lepší (pokud to jde) svítit dálkovými, protože je vidět dál a známá "bílá stěna" ještě nehrozí.
Naopak, v extrémně husté mlze jsou i potkávačky příliš. Nejlepší viditelnost zajistí kombinace mlhovek s parkovacími světly. Ovšem pozor - takové osvětlení je porušením zákona (s odměnou 1 bod) a mělo by se používat jen ve zcela výjimečných případech (neodkladná cesta do nemocnice apod.). Jinak je lepší zastavit a počkat, až se mlha rozplyne.
Absolutně nevím, odkud se to vzalo, ale již mockrát jsem tento nesmysl slyšel. Je to přesně naopak - čím kratší vlnová délka světla, tím je to horší, světlo se na kapkách vody více rozptyluje. Již dříve jsem tu doporučoval použití nažloutlých žárovek s vyšší svítivostí v mlhovkách, nyní to znovu opakuji.
Zajímavé je to s xenonovými světly. Ta při řidší mlze zajistí (díky podstatně vyšší svítivosti) o něco lepší viditelnost než žárovky, ale s houstnoucí mlhou se karta obrací a bílá stěna se vytváří o poznání dříve.
Všimli jste si, že v hustší mlze se někdy zvenku (případně i zevnitř) zapařuje sklo? A to je právě ono. Mlha totiž skutečně leckdy způsobuje kondenzaci na skle, a to tím víc, čím je sklo špinavější. Mikroskopické částice prachu na povrchu skla na sebe nabalují molekuly vody, lhostejno, zda jde o vnitřní nebo vnější stranu.
Proto je dobré udržovat přední sklo skutečně čisté. Nestačí, aby jen vypadalo čistě. Prostředky pro nesmáčivost skla ("tekutý stěrač") mohou pomoci, ale je-li na skle prach, nemají moc šanci se uplatnit.
Tak to by bylo pro dnešek všechno. A jedno doporučení na závěr. Když je mlha, je nejlepší vůbec nikam nejezdit, pokud to jde. Za tu námahu to jednoduše nestojí.
Tiskni
Sdílej:
16.1.2007 19:37
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
16.1.2007 20:22
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
17.1.2007 14:55
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
§16 Objíždění – Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.Blíží-li se rychlost chodce s ručním vozíkem limitně nule, jde o překážku provozu, která se nepředjíždí, ale objíždí.
Blíží-li se rychlost chodce s ručním vozíkem limitně nule, jde o překážku provozu, která se nepředjíždí, ale objíždí.Už se těším jak budete policajtovy nebo před soudcem vysvětlovat jak se rychlost chodce s vozíkem limitně blíží nule. Tomu se budou posluchači smát, až se budou za mříže popadat. (To spoluvězni na cele, až budete sedět za zabití z nedbalosti apod.) On se totiž takovej chodec pohybuje rychlotí až 5km/h a když tlačí vozík tak je to aspoň 3km/h a když je jak na potvoru širší jak 60cm. To se limitně neblíží nule ani omylem. Good luck.
Zákon č. 361/2000 Sb. § 2 Vymezení základních pojmů …ee) překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,… § 16 Objíždění Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.Nebo snad vozík tlačený rychlostí 3 km/h nějak výrazně přispívá k plynulosti a bezpečnosti provozu? Já netvrdím, že bych něco takového předjížděl zrovna na přechodu pro chodce, kór kdybych třeba přes vozík neviděl. Ale taky musím o tom přechodu vědět. A přestože se správci komunikací stali zákonem 361/2000 těmi, kdo chodcům spolugarantují, že přechod pro chodce je bezpečné místo k přecházení, přechody pro chodce typu „tady kdysi bývaly pruhy“, případně „zebra na silnici stačí, nač ještě svislou značku“ případně „a on je to přechod pro chodce i v noci“ z našich silnic nějak neubývají…
Nebo snad vozík tlačený rychlostí 3 km/h nějak výrazně přispívá k plynulosti a bezpečnosti provozu?Přesto je to účastník silničního provozu a nikoliv překážka. Nebo jednoduše - překážka podle zákona není to, co zrovna tobě překáží.
17.1.2007 14:38
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
17.1.2007 15:05
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Díky za info, tohle mi nějak uniklo.
Taky máte pocit, že by se měli naši zástupci chovat víc jako sadaři? Tedy nejprve zákon (strom) prořezat, a až pak na něj roubovat novinky? A proč mám zároveň s tímto pocitem i dojem, že se tak nikdy chovat nebudou?
Zrovna v tomto případě by -- tedy podle mého -- úplně stačila formulace:
Řidič nesmí předjíždět pokud by tím ohrozil či omezil jiného účastníka silničního provozu.
Pokud by to bylo nezbytně nutné (nezbytně podtrhávám), pak by bylo možné zavést výjimku pro těch několik málo případů (vozidla s právem přednosti v jízdě například).
Ne, vazne, rozumim, o co vam jde. Jenze jak to udelat jinak? Jake zrychlovani je jeste pripustne a jake uz nikoliv? Pred par lety se mi stalo, ze jsem jel z Krkonos a dostal jsem se za nejakeho mamlase, ktery jel sedmdesat. Tak jsem si rekl, ze se mu rychleji nechce jet a zacal jsem ho na prehlednem useku predjizdet. Mamlas se ukazal byti blbem a znicehoz nic zacal zrychlovat. Ve stodeseti jsem to vzdal a vazne uvazoval, ze mu v pristim meste nabiju hubu. Paragraf plati pro tyhle pripady. Nedovedu si predstavit, jak by ho uplatnoval nekdo ve vami popisovanem pripade (i kdyz...). Krome toho, uvadenim extremnich prikladu se da zpochybnit temer cokoliv, coz jiste dobre vite
no, jestli najizdite z pripojovaciho pruhu sedesatkou, tak jste pekny sebevrah :-)
Sebevrah ani ne, jen nemám auto vybavené turbodmychadlem nebo přídavnou tryskou. Můžete si to zkusit sám - 33. kilometr R10, odbočka Luštěnice/Brodce, směr na Prahu (v opačném to není o moc lepší). Rozjet se na tak krátkém připojovacím pruhu (zajímalo by mne, jestli je na jeho délku nějaká norma) aspoň na 80 km/h a ještě při tom hlídat, jestli je v pravém pruhu volno, je skoro nemožné.
Jenze jak to udelat jinak? Jake zrychlovani je jeste pripustne a jake uz nikoliv?
Já bych prostě napsal "Řidič předjížděného vozidla nesmí bránit předjíždění".
Na druhou stranu, bránění v předjíždění je typ přestupku, který je sice nebezpečný (v některých situacích), ale pokuty se za něj nedávají, protože to by vyžadovalo skutečně sledovat provoz a stíhat nebezpečné jevy, ne si jen sednout za buk k radaru v místě, kde nějaký pomatenec vysadil značku bez ohledu na místní podmínky.
17.1.2007 20:21
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
33. kilometr R10, odbočka Luštěnice/Brodce, směr na PrahuJsou i horší místa, kde připojovací pruh není vůbec (třeba tady - směr Praha; ale tohle je ještě relativně dobré).
17.1.2007 22:26
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
17.1.2007 20:26
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
zajímalo by mne, jestli je na jeho délku nějaká normaJe. A podle ní by např. D1 neměla být dálnicí a taktéž mnohé úseky rychlostních silnic (třeba R6, R7) by měly ztratit tento status. Pročpak asi je R4 až k Jílovišti "normální" silnicí (max. 90 km/h) a ne silnicí pro motorová vozidla, i když má v každém směru 2 pruhy (i když tady nejde zdaleka jen o připojovací pruhy)?
Rozjet se na tak krátkém připojovacím pruhu (zajímalo by mne, jestli je na jeho délku nějaká norma) aspoň na 80 km/h ...mno, někde jsem zaslechl, že v takovém případě, kdy je problém se zařadit kvůli rozdílu rychlostí, je oficiálně (policií) doporučeno konec pruhu prostě projet a zařadit se teprve po nabrání dostatečné rychlosti ... tedy pokud je to možné (pruh dále pokračuje jako odstavný - je to vlastně totéž, z odstavného pruhu se rovněž najíždí až po rozjetí)
Zrovna nedávno jsem jel v mlze, a když mě dojelo nějaké auto, tak jsem vypnul zadní mlhovky, a ani jsme nad tím nějak zvlášť nepřemýšlel. Navíc úplně to samé dělali jiní řidiči, pokud jsem nějaké dojel. Vůbec mě nenapadlo, že by to mohl být přestupek.
Nadruhou stranu takhle je ten zákon lepší, protože je jednodušší, než kdyby tam byly přidány nějaké zapeklité podmínky. Navíc pochybuji, že se vám v mlze bude pod kola vrhat nějaký policista, aby vás pokutoval za to, že nemáte zaplou mlhovku.
16.1.2007 20:25
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Navíc pochybuji, že se vám v mlze bude pod kola vrhat nějaký policista, aby vás pokutoval za to, že nemáte zaplou mlhovku.Včera jsem viděl policajty, kteří stáli u výjezdu z parkoviště Hypernovy a chytali ty, kdo nerozsvítili nebo se nepřipoutali. Obávám se, že kdyby byla mlha, zaměřili by se i na toto.
17.1.2007 02:52
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
Pokud dojedu auto se zaplou zadní mlhovkou tak si udržuji takovou vzdálenost aby mi to nevadilo. A jako bonus se ta vzdálenost hodí například při náhlém zastavení.
Řekl bych, že oblak malých kapiček je vpodstatě mlha. Jednou jsem to zažil a docela jsem se bál. Staré stodvácy v tom nebylo vidět ani s mlhovkama. Avie a kamiony, taky nic moc.
Jiínak v těhlech situacích volím metodu "pomalu, ale jistě".
Ale i to je moznost, kazdpadne je to pravda (ze nejsou moc videt). Mozna taky, ze jsme si jenom zvykli na silnejsi svetla u novejsich aut a v porovnani s tim nam to pripada bludickove.
16.1.2007 22:48
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
Mýtus devětadvacátý: za mlhy se vždy svítí zadní mlhovkou Zadní mlhovka má smysl pouze za husté mlhy ve dne. Za řídké mlhy nebo v noci jsou dostatečně vidět běžná koncová světla a mlhovka pouze zbytečně oslňuje řidiče vzadu...A myslis, ze ty koncova svetla uvidis i u 20-30 let stare Skodovky, kde je problem je videt i za normalniho pocasi? Nebo, kdyz jedes po dalnici v prudkem desti 100km/h (za tebou je vytvoren "mrak" vody) a za tebou nejaky debil si to "vali" 160km/h? Myslis ze te uvidi? Ja se mam rad - radeji tu mlhovku rosvitim. To ze ho mozna oslnim mne netrapi - nema se mi lepit na "prdel".
17.1.2007 02:57
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
...mlhovka pouze zbytečně oslňuje řidiče vzadu...Jak kdy, jednou jsem jel a za mnou nějakej blb, co se mu nelíbilo, že ve městě jedu padesát (ale předjet mě mohl) a lezl mi do kufru... s rozsvícenejma dálkovejma, kterejma mi svítil do zrcátek. Tak jsem se mu pokusil naznačit mlhovkou, ale nezadařilo se, asi oslňovala málo... tenkrát jsem si vážně přál, abych měl v autě namontovanou vystřelovací pěst opakovačku.
na papirove casopisy z doby predinternetove se odkazuje spatneProč se špatně odkazuje? Určitě je na to nějaká (ISO) norma nebo aspoň dosti srozumitelný postup. Podle mého v citaci musí být minimálně toto: název časopisu, vydavatel, rok vydání, které číslo v roce to je, název článku, autoři, čísla stránek. Každý, koho to zajímá, si ten časopis najde v knihovně, navíc některé časopisy jsou k dispozici i digitálně třeba až k roku 1980. S trochou nadsázky se dá říct, že v době, kdy se v české kotlině proháněla divoká zvěř, v USA už měli internet.
Mlhovky jsou dole. Jejich světlo jde těsně nad silnicí a teprve odražené světlo předmětu co chci vidět jde skrz mlhu, přes kterou koukám. Proto nevytvářejí "bílou zeď". Zdá se mi nelogické, že by bylo zakázané v husté mlze mít k mlhovkám pouze parkovačky. Víte to jistě?
17.1.2007 14:35
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
16.1.2007 20:12
16.1.2007 20:36
