Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 07:23
Máme nejrůznější linuxové distribuce. Pro náboženské fanatiky, pro školy, pro nevidomé,.. zkrátka pro kdekoho, ale na důchodce všichni kašlou. Abych pravdu řekl. Oni ani tak nepotřebují nějakou speciální distribuci. Linux má dost nástrojů a konfiguračních možností, aby jim práci usnadnil, ale co opravdu chybí - jak ukazují některé dotazy jež se tu čas od času mihnou - to je vhodná začátečnická literatura, která by respektovala tu skutečnost, že velká část dnešní produktivní populace prostě v drtivé většině nemá patřičný computerový background.
Jsou to nejenom učitelé a úředníci, ale také naši rodiče a prarodiče.
Často se setkávám u nás na úřadě s názorem: "Já už jsem na to stará/ý" Není to směšné od lidí jen o málo let starších než já? Vždycky jim na to říkám: "I jen nechte být. Až budete jednou doma na vozíku, neschopna pohybu, ještě budete ráda za to, že budete moci komunikovat se světem prostřednictvím internetu a počítače". Jen málokomu z nich dochází, že teprve počítačový věk a především rozmach internetu jim nabídly cestu ven z intelektuální izolace ve stáří. Jenže aby toho byli schopni využít, je třeba tvořit opravdu polopatické publikace - jak pro malé děti
V žádném případě tím nepodceňuji jejich schopnosti, ale kdo z nich nepřekročí svou pýchu a nepřipustí si, že jeho znalosti skutečně nedosahují úrovně předškoláka, ten se připravuje o budoucí šanci.
Cílem tohoto blogpostu, je podnítit ty s pedagogickými schopnostmi k tomu aby obrátili svou pozornost ve svém evangelizačním úsilí také vůči temto lidem a pokusili se vytvořit nějakou přístupnou formu instruktážních manuálů pro starší generaci. Vím že to není snadný úkol.
Tiskni
Sdílej:
Upomínač léků ... teď se tomu můžem smát
No já mám Discipline (1981) a Thrak (1995). Thrak je velmi zajímavé album, koupil jsem ho jako žhavou novinku. Vcelku se mi líbilo, ale nepadlo mi úplně do vkusu. Discipline jsem si koupil až potom, když jsem četl, že by mělo patřit k jejich nejlepším. Ale asi nepatřím k těm vyvoleným (správně duševně nemocným)
S tou tramvají jsem si vzpomněl na svého taťku. Jednou vyprávěl, jak se zděsil (bylo mu tehdy kolem 60), když ho mladá holka pouštěla sednout v autobuse, že jí říkal, co blbne, že není nemocný
A já valím do koupelny a do postele, nebo mne moja sežere Dobrou
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.