Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 14:14
Smyslem je podle mě právě to, aby přivandrovalci ze zemí jako je ČR, nekurvili lokální pracovní trh, jako to dělají u nás ukáčka.A kdo by se teda měl jako najímat na těžkou a nízko-placenou práci?
Že automaticky předpokládá, že těžká práce musí být nutně nízko placená.Musí. Ještě nikdy jsem neviděl práci která by byla fyzicky namáhavá a zároveň za těžké profity. Spíš naopak.
Tím že podnikavci dovezou na tuhle práci ukrajince defakto zadelavaji na budoucí sociální problém.Co Ukrajinci, to je ještě v pohodě. Ale byl si někdy v takové Vídni? To je samí Srb, Bosňák, Turek či jiná opálená klobása, Polák ojediněle Čech nebo Slovák…bílí našinec dělá minimálně mistra. A nebo brečí na pracáku. Ano, viděl jsem i Rakušáky co normálně dělají. Ale ti musí mít min. vlastní firmu (a nebo musí být z rodiny) a tuhle levnou pracovní sílu si najímat, jinak by to nebyli schopni cenu práce uplatit.
ano , a nulovou politickou moc ...
takze je to cista diktatura co se nazyva komunisticka ale prakticky pro vetsinu obyvatel nejhrubsi kapitalismus ,,
A co teprve proti Číně! Jaká tam je produktivita práce!Rozhodne mensi nez v CR. Dle dat z World Bank (ktere odkazuju jinde) je tam GDP per employee cca 2/3 CR.
a ta je v Ceske Republice napr. oproti Nemecku (presneji jihozapad Nemecka) zhruba polovicni.Zdroj?
Proc nenapisete rovnou, jaka je Vase informace ohledne te produktivity.Má informace ohledně produktivity není žádná a chtěl bych alespoň nějakou. Ale určitě nějakou důvěryhodnější, než takovou, kterou napsal anonym v diskuzi.
Ale ja se domnivam, ze za takovymi otazkami se skryva jakasi urazene jesitnost, ktera prameni z toho, ze vetsina lidi zamenuje produktivitu s pílí.Jožkovi do hlavy nevidím, protože není zahrnut v našem pilotním programu testování mozkových implantátů, ale za sebe můžu říct, že neskrývá.
Má informace ohledně produktivity není žádná a chtěl bych alespoň nějakou.Nejdůležitější informace ohledně produktivity práce je ta, že se měří v penězích. Tj. Němci si vydělají za stejnou práci víc peněz, tudíž mají větší produktivitu. Podobně je to s energetickou náročností. Německý pekař vyrobí za stejné kWh dražší rohlík, takže má menší energetickou náročnost.
O tom se ale bavíme od začátku, tak ten systém funguje. Zaměstnavatel potřebuje, aby mu firma vydělávala, ne aby její zaměstnanci "makali". Pokud budou zaměstnanci dřít do úmoru, ale firma na tom nebude schopná vydělávat, ať už proto, že produkuje něco, o co není zájem, nebo protože kvůli špatné organizaci nebo zastaralé technologii nefunguje efektivně, nebude těm zaměstnancům z čeho platit. Na druhé straně může být firma, kde se zaměstnanci nedřou zdaleka tolik, ale firma vydělává a může si dovolit jim dobře zaplatit. Koneckonců i ve stejné firmě můžete mít dva zaměstnance, kteří dělají stejnou práci, ale jeden udělá víc práce při menším úsilí než druhý, protože je šikovnější.
O tom je celý ten termín produktivita. Chybou je plést si ho s úsilím, nasazením nebo dokonce posuzováním, kdo je "lepší".
Ale když si na to u nás někdo stěžuje, vždycky nás srovnává s Německem, ne s těmi zeměmi, kde by za stejnou práci dostal ještě méně než u nás.Jestli ono to není tím, že kdyby si někdo stěžoval na nízké platy v ČR a argumentoval zemí s nižšími platy, byl by tak trochu za blbce.
Princip ze za stejnou vec zaplatim jeden den 10kc a druhy den 100kc je princip kapitalismu. A s polohou je to stejny. A zaplatim, protoze musim, nebo natahuji ceny, protoze to jde.
Tohle by se melo ucit uz na zakladni skole, ze to neni zadna nespravedlnost ani nic takoveho (jak tvrdi socialisti).
Tohle by se melo ucit uz na zakladni skole, ze to neni zadna nespravedlnost ani nic takovehoVšak tohle se se taky vyučovat na ZŠ snaží. Nezávisle na tom jestli je to realita nebo ne – realita je prostě to který politický systém zrovna frčí a co se děckám na ZŠ vštěpí do hlavy.
jak tvrdi socialistiA kapitalisti zas tvrdí že je to přirozenost, neměnný etalon bez jednoho jediného důkazu na základě pocitů.
kóty, osy, díra u které není vidět která kóta patří k ní a která k druhé na ní kolmé, naprostá neschopnost slušně to rozvrhnout, chaos, zmatek, "dítě čmárá pastelkama"Většina nového softwaru má automatické kótování. Udělá se model, vyfláknou se potřebné pohledy, automaticky se zakótuje co jde, možná se nějaké nepotřebné kóty vyhodí a výkres máš na světě. A pak už to jen chrlíš jak sopka lávu.
Být v pohraničí, tak pracuju jenom za německé cenyV pohraničí se taky lokálům, nejsou-li to kamarádi, nevyrábí. Nezaplatili by ani cenu práce kterou zvládnou za hranicí v tvrdší měně
Člověku je líto pracovat za míň peněz jež je v bezprostředním okolí možné.Však taky je. To by si čuměl jak se najednou snaží všichni vzdělávat když na ně může šéf mluvit německy místo češtiny (hlavně když německy taky platí). Bohužel ani kapacity za hranicí nejsou nekonečné a existují pracovníci kteří jsou schopni pracovat ještě za menší peníz než ti čeští.
Mně by nějaká data zajímalanějaká data již uvedl pan Zajíček.
jen zkušenosti, a ty říkají, že je to v Německu úplně stejné jako tady.to patříte bohužel k té většině obyvatel zeměkoule, kteří si pod produktivitou představují, kolik se propotí košil za směnu ...
Ono to spolu často souvisí, protože v zemi s nižší úrovní mezd vám za stejné zboží a služby budou lidé schopni zaplatit méně (a když je levněji neprodáte, tak jich neprodáte tolik). Samozřejmě jsou i zaměstnavatelé obchodující převážně se zahraničím (nebo rovnou místní pobočky mezinárodních společností), ale tam se zase projevuje princip nabídky a poptávky. V zemi s celkově nižší úrovní cen budou obecně lidé ochotni stejnou práci dělat za nižší plat a naopak; a na druhé straně jsou nižší mzdové náklady konkurenční výhodou.
Může se nám to nelíbit, můžeme to považovat za nespravedlivé, ale takhle ten systém prostě funguje. Koneckonců, když ČNB zuby nehty drží kurs koruny pod tržní hodnotou, zdůvodňuje to právě konkurenceschopností české ekonomiky.
Ono to spolu často souvisí, protože v zemi s nižší úrovní mezd vám za stejné zboží a služby budou lidé schopni zaplatit méněProto se pri srovnani HDP ci produktivity nesrovnavaji nominalni hodnoty (ci prepoctene pres trzni kurzy men), ale normalizuji se na stejnou cenovou hladinu (napr. pomoci PPP kurzu).
Koneckonců, když ČNB zuby nehty drží kurs koruny pod tržní hodnotou, zdůvodňuje to právě konkurenceschopností české ekonomiky.AFAIK CNB oficialne zduvodnuje intervence dosazenim inflacniho cile, nikoliv porimarne podporou konkurencechopnosti exportu. Viz.
Jo a idealni rozdeleni muze mit ruzny zadani. Vetsina firem napr. se snazi minimalizovat naklady na zamestnance. Ty hur vedene firmy to delaji skrz minimalizaci platu a unifikaci zamestnancu (norma na lince). Lepe vedene firmy se snazi mit zamestnancu co nejmene a co nejproduktivnejsich a dosahnou treba podobnych nakladu, ale musi zas vic investovat do vyberu a skoleni zamestnancu a pak ruznych vyhod.
Bohuzel danovy system v CR je nastaven tak (kvuli socialismu), ze se pridava dalsi prvek rozdeleni a to je nelinearita zdaneni. Takze je vyhodnejsi mit levnejsi zamestnance. Dost firem to resi treba sluzebnimy auty, ktere se pouzivaji pro osobni ucely a jinymi formami vyplaty, na kterou se nemusi platit nelinearni dan.
Bohuzel danovy system v CR je nastaven tak (kvuli socialismu), ze se pridava dalsi prvek rozdeleni a to je nelinearita zdaneni.To jako ze vsude jinde je rovna dan?
...danovy system v CR je nastaven tak (kvuli socialismu), ze se pridava dalsi prvek rozdeleni a to je nelinearita zdaneni.Mam vlci mlhu nebo ta veta rika, ze v te osklive CR se kvuli socialismu na rozdil od ostatniho sveta dani progresivne?
Jen obvykle zapominaji dodat, co tim mysli ... Produktivita prace totiz muze (a byva) definovana ruzne:Produktivita prace byva definovana vcelku jasne: (produkce na vystupu - produkce na vstupu) / odvedena prace, produkce merena napr. v Kc, odvedena prace v cloveko-hodinach. Po poscitani pres cely stat to vicemene odpovida HDP / celkove mnozstvi odvedene prace. Zanedbame-li dale demogracke rozdily, rozdily v nezamestnanosti a prumerne pracovni dobe, tak to odpovida HDP per capita. Pri srovnani mezi staty je treba vzit v potaz odlisne cenove hladiny a srovnavat v realnych cenach misto nominalnich.
jejichz odvedena prace nema ani cenu minimalni mzdy
Kdo to urcuje? Trh. Kdyz se jej nevyplati zamestnat, praci nedostane.Právě že to trh neurčuje. Proto potřebujeme koncept minimální mzdy.
A jinak promin, ale s marxistou odmitam po pulnoci diskutovat.Zjev může klamat, nejsem Marxista.
nejsem Marxista.marxista - malé m:) ja mám na to opačný názor:)
Zjev může klamat, nejsem Marxista.Tvuj zjev mi je ukraden. Tve nazory jsou vsak jako opsane z Marxova Kapitalu.
Jak to, ze to trh neurcuje?Cenu práce určuje kapitalista, ne trh. Nebo mi snad chcete tvrdit, že výrobky vytvořené pracovníky kteří nemají garantovanou minimální mzdu budou levnější? Budou, ale pouze o tolik aby se je proti konkurenčním vyplatilo koupit a zároveň na tom všem ještě v konečném důsledku někdo hodně vydělal. Pokud by mělo jít skutečně o tržní cenu, musel by ji určovat pracovník tím kolik si za svou práci poptává. Pokud by byl jeho produkt drahý, prostě by musel reagovat a poptat si míň, což je koncept který jsem v životě ještě neviděl. Ten kdo skutečně s cenou výrobků hýbe není pracovník který na výrobku pracuje, ale ten kdo určuje kolik nadhodnoty si nadrazí či o kolik nadhodnoty je schopen při prodeji přijít. Lidi kteří by neměli garantovanou minimální mzdu a zároveň by svou cenou rozhodovali o výsledné ceně produktu by ve skutečnosti přivedli kapitalismus na buben, protože by byly schopni cenou svých produktů konkurovat těm kapitalistickým. Kapitalisti by prostě museli reagovat snižováním nadhodnoty a takového kapitalistu který by byl schopný se jí vzdát jsem ještě neviděl.
Minimalni mzda je deformace, ktera jen pripravi urcite mnozstvi slusnych tezko zamestnatelnych a treba i postizenych lidi o moznost poridit si zamestnani.Vězte neb ne, něco takového ve světě mimo naši kontlinku opravdu existuje.
Tve nazory jsou vsak jako opsane z Marxova Kapitalu.V životě jsem to nečetl, neměl jsem to jako povinnou četbu. Ale když říkáte že máme stejné názory, možná bych si to přečíst mohl
Cenu práce určuje kapitalista, ne trh.
Pokud by mělo jít skutečně o tržní cenu, musel by ji určovat pracovník tím kolik si za svou práci poptává.A tak to neni? Nuti nekdo snad zamestnance k tomu, aby pracoval za danych podminek? Nenuti. Jeho vysledna odmena je vysledkem dohody se zamestnavatelem a tedy stretu nabidky a poptavky.
Kapitalisti by prostě museli reagovat snižováním nadhodnoty a takového kapitalistu který by byl schopný se jí vzdát jsem ještě neviděl.Tak se zkus rozhlednout okolo sebe. Mozna by stacilo nacist v prohlizeci libovolny eshop.
Hallo Karl. Wie geht es?Ale soudruzi, dejte mi i se soudružkou učitelkou už oba laskavě pokoj.
A tak to neni?Jo a kde? Tam se přijedu podívat.
Nuti nekdo snad zamestnance k tomu, aby pracoval za danych podminek?Krom nějakých zodpovědností doma (většinou účty ležící doma na stole) a průměrné ceny práce pro daný obor (dost často korespondující s průměrnou mzdou a ještě častěji s min. mzdou)? Ne. Absolutně ne. Zaměstnanci pracují totiž z čisté lásky ke svému zaměstnavateli.
Jeho vysledna odmena je vysledkem dohody se zamestnavatelem a tedy stretu nabidky a poptavky.A nebo taky ne. Taky to ještě může být výsledek nerovných vyjednávacích pozic mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Tak se zkus rozhlednout okolo sebe.Co bych měl pozorovat?
Jinak práce stojí všude stejně. Teda aspoň těch reálných hodnot, ne virtuálích. A to díky zákonu zachování energie. Na jeden stejný produkt potřebujete všude na celé zeměkouli úplně stejné množství výchozích surovin/polotovaru, stejné množství spotřebovaných Wattů, dokonce ± stejné množství odpracovaných hodin. Jediné co se liší je opravdová hodnota peněz v různých měnách související se staletími akumulace bohatství. Hodně dobře je to vidět na případech kde se zavedlo Euro. Cena práce na východě je ve stejném oboru naprosto odlišná od té západě i když se od ní odečte převodní overload.Tohle mi připomíná fotra, který s oblibou říká; „Víš jaká je cena X? Úplný hovno. Výrobní cena je pár korun, to jen ty kurvy manažerský na nás rejžujou.“ Úplně při tom ignoruje různé skryté náklady, jako třeba že fabriku bylo potřeba postavit, ale nejenom postavit, ale taky vylobbovat a uplatit povolení a že je taky třeba platit lidi, i s jejich důchody, nemocenskými a sociálními, že něco stojí výzkum a vývoj produktu, povolení na jeho výrobu, licenční poplatky, reklama, všemožné atestace, zaškolení lidí a tak dál a tak dál. To že pak cena materiálu a energie vyjde na pár korun neznamená nic, když je továrna na začátku v sto milionů v dluhu, jen aby se mohla vůbec mohla rozjet. Tohle mi přijde podobné. Práce všude stejně nestojí, už jen proto, že všude není stejná automatizace výroby. Není stejné pojištění, důchody, sociální zabezpečení, druhotná infrastruktura, počet svátků, nárok na dovolenou. Ve všech zemích taky není stejná míra vzdělanosti a nezaměstnanosti a schopností zaměstnanců. Ten tvůj předpoklad ignoruje klasifikaci a reálné schopnosti lidí, které třeba může být papírově stejné, ale prakticky bývají silně rozdílné. Například odhad časové náročnosti práce je něco, co na východ od nás často nezvládají, naslibují hory doly, ale praxe pak vypadá jinak. Indové jsou tímhle pověstní. Jsou to reálné hodnoty, nebo virtuální? Je virtuální, že člověk 10 let investoval do získání kvalifikace a praxe a teď chce větší plat? Je virtuální, že dokáže dodržet deadline? Tohle mi přijde jako docela složitá problematika a určitě bych si jí netroufl vidět tak jednoduše, jak to tu prezentuješ.
Jsou to reálné hodnoty, nebo virtuální?Virtuální. To je právě důvod, proč komentář nechápeš a proč na něj reaguješ nesmyslně. Grunt píše na úrovni holé reality a ta, pokud se neživíš papírem a kovem, není definována v penězích. Je potřeba se bavit buď v rámci existujícího finančního systému s drobnými přesahy na věci, které ten systém ovlivňují, nebo na úrovni čistě fyzické, ale ne jeden tak a druhý jinak.
Grunt úplně ignoruje veškeré investice, které proběhly před tím, než se vůbec něco začne dělat.Nevím jaká je tvoje zkušenost, ale moje je taková že se většinou outsourcuje co outsourcovat jde. Z většiny fabrik zůstaly pouze kanceláře, možná nějaké montážní dílny a i ty obsluhuje levná pracovní síla ze zahraničí pokud je to možné. Takové investice zvládne i moje babička. Naflákat si na výrobku nesmyslný profit zvládne taky. Nevím proč by tohle privilegium měl mít pouze někdo. Přitom moje babička o něj tak moc stojí.
Přijde mi jako holá realita, že pokud chceš mít kvalifikovaného člověka, tak to stojí čas a prostředky (jídlo, teplo a energii)A on někdo stojí o kvalifikovaného člověka do kterého musí investovat čas a prostředky místo levné pracovní síly které je snadné nahradit díky faktu že na pracovním úřadě čeká na to místo dalších pět bůlánků? Kupodivu i kvalifikovaní lidé se outsourcují ze zahraničí.
Například v západních zemích je výroba dražšíNechci ti kazit iluze ale výroba v západních zemích je dražší pouze z tří důvodů: Vyšší min. mzdy, vyšší průměrné mzdy, vyšších profitů.
Nevím jaká je tvoje zkušenost, ale moje je taková že se většinou outsourcuje co outsourcovat jde. Z většiny fabrik zůstaly pouze kanceláře, možná nějaké montážní dílny a i ty obsluhuje levná pracovní síla ze zahraničí pokud je to možné. Takové investice zvládne i moje babička. Naflákat si na výrobku nesmyslný profit zvládne taky. Nevím proč by tohle privilegium měl mít pouze někdo. Přitom moje babička o něj tak moc stojíTak potom teda uz vubec nerozumim, proc si ti nenasytni kapitalisti plati na investice a rizeni zle a drahe manazery, a okradaji se tak o nezaslouzeny zisk, ktery by jim mohl zustat za nehty, misto aby najali tvou babicku za daleko min penez...kdyz podle tebe odvede uplne stejnou praci...
Tohle mi připomíná fotraTy máš nějaké problémy s otcem?
když je továrna na začátku v sto milionů v dluhu, jen aby se mohla vůbec mohla rozjet.Máš snad někdy pocit, že tyto skryté náklady nejsou zahrnuty v ceně výrobku? Továrna která je 100 mil. v dluhu a není si schopna na sebe vydělat 2× je špatná továrna. Ve většině případů pouze proto aby byla liduprázdná až cena práce v zahraničí klesne pod únosnou mez protože i tak je na sebe schopna vydělat víc než když jede.
Práce všude stejně nestojí, už jen proto, že všude není stejná automatizace výroby.Stejná lidská práce stojí všude úplně stejně energie (fyzikální) i stejné množství času. Většinou je to zmáčknutí nějakého tlačítka či tahání se s těžkým břemenem pokud jde o dělnickou profesi. Co se liší je cena pracovníka. Tzv. člověkohodina. Proto Indové slibují hory a doly. Čím víc člověkohodin propálí tím líp, protože o to porostou profity.
Je virtuální, že člověk 10 let investoval do získání kvalifikace a praxe a teď chce větší plat?To má souvislost s minimální mzdou jakou?
Na jeden stejný produkt potřebujete všude na celé zeměkouli úplně stejné množství výchozích surovin/polotovaru, stejné množství spotřebovaných Wattů, dokonce ± stejné množství odpracovaných hodin.Toto neni pravda. Vami vyjmenovane veliciny jsou silne zavisle na spolecnosti (firme) a dokonce i na zemi, kde vyroba probiha. Nemecky delnik pracuje odlisne od ceskeho delnika. Cesky delnik pracuje odlisne od ruskeho delnika. Atd. Take se velice lisi firemni procesy, takze v ruznych firmach probiha vyroba ruzne. Take zalezi na legislative a napr. normach, ktere musi dany produkt splnovat.
Nemecky delnik pracuje odlisne od ceskeho delnika. Cesky delnik pracuje odlisne od ruskeho delnika. Atd. Take se velice lisi firemni procesy, takze v ruznych firmach probiha vyroba ruzne.Jo? Jakože Německý dělník pracuje efektivněji, přesněji a bůh ví co ještě? Jediné čím se liší Německý dělník od toho Českého je že v pracovní době prochlastá míň alkoholu a to je řádově míň než kolik toho v práci prochlastá průměrný Ruský dělník. To je jediný rozdíl kterého jsem si všiml já.
Take se velice lisi firemni procesy, takze v ruznych firmach probiha vyroba ruzne.Jedině tím že někde se nechává víc práce na strojích než jinde (což je většinou silně závislé od ceny práce a v tom co vyjde výhodněji). Procesy jsou jinak všude velmi podobné.
Procesy jsou jinak všude velmi podobné.Jelikoz se touto oblasti tak to trochu zabyvam, tak mohu rici, ze toto tve tvrzeni je opravdu hloupost.
Kdyz je ta tva minimalni mzda tak uzasna, tak ji zvysme stokrat a vsem se bude zit lepe.Jinak žít lépe se nebude když stokrát zvýšíme minimální mzdu ale o 50% lépe se určitě bude žít pokud o 10% zvýšíme informovanost o tom kde končí peníze z libovolného na trhu směnitelného výrobku.
Proc by do toho mel stat vubec jakkoli zasahovat (smlouva mezi zamestnavatelem a zamestnancem, jen 2 strany, ne 3)?To je fakt, stát do toho nemá co mluvit. Tak až budeš nemocný, těch pár melounů na léčení si jistě zaplatíš ze své kapsy...
Tak až budeš nemocnýJaký mozkový zkrat asi musí způsobit, že se v reakci na pracovní smlouvu vytáhne nějaká úplně jiné téma jako zdravotnictví?
těch pár melounů na léčení si jistě zaplatíš ze své kapsyFalse dilemma. Kromě veřejného zdravotnictví a PAYG existuje ještě například komerční zdravotní pojištění. 9073f17f89b8b0f49721275a98005be67bd0c5dd7f9d6543f4b3704ac0cce278
ze by to melo byt plus minus podobne jako verejneNebo jako PAYG.
Mala napoveda: je tam nekde ode mne napsano, co je lepsi a co ne?To "hodně štěstí" to implikuje.
Nebo jako PAYG.Konkrétně: myslím si, že komerční pojištění je lepší, než platba per-výkon, a oboje je horší, než veřejné zdravotnictví.
Konkrétně: myslím si, že komerční pojištění je lepší, než platba per-výkon, a oboje je horší, než veřejné zdravotnictví.Jak hezky dokazuje zdravotnictvi ve Spojenych statech, kde se diky tomu na zdravotnictvi dava 2x vic nez v ostatnich vyspelych zemich.
Proc by do toho mel stat vubec jakkoli zasahovatTo je strašně jednoduché. Tak jako socialistický stát musel zasahovat do socialismu aby systém udržel, kapitalistický stát musí zasahovat do kapitalismu aby ho udžel. Systém sam o sobě by nebyl funkční a po čase by přestal fungovat a existovat.
Jo nekteri lidi to chapou, nekteri ne, ale nezamestnanost je zcasti zpusobena i minimalni mzdouNezaměstnanost jako statistický údaj může být ovlivněný minimální mzdou. Na druhou stranu je naše minimální mzda tak nízká, že bych se nebál nějakých zásadních negativních důsledků. Jo, kdyby se u nás zavedla minimální mzda třeba 20k, to by byl jiný černý trh. :) Tak nějak tuším, že je většina čistě černých zaměstnavatelů motivována především živnostenskou a daňovou politikou a většina čistě černých zaměstnanců je oproti tomu motivována vlastními závazky, případně sociální podporou. Něco jiného jsou legální zaměstnanci za minimální mzdu, kteří berou peníze bokem. Na druhou stranu nelze brát nezaměstnanost jakožto izolovaný údaj jako indikátor, kolik lidí se má špatně. Navíc nelze brát míru nezaměstnanosti prakticky vůbec vážně. Ovlivňuje ji spousta faktorů, které se dají různě našvindlovat. Co třeba takový kvalifikovaný a schopný člověk s plným invalidním důchodem, který nepracuje? Je z pohledy statistky nezaměstnaný? Podle mě není, vzhledem k tomu, že oficiálně není práceschopný. Je skutečně nezaměstnaný? Podle mě je, protože by byl schopný vydělávat velmi slušnou hodinovou sazbu a pokud by vydržel pracovat třeba na poloviční úvazek, může dosáhnout i na průměrnou mzdu člověka s plným úvazkem. Je takových jen zanedbatelné množství? No nevím, když vyjedu někam na vesnici, tak mám pocit, že tam má alespoň částečný invalidní tak půlka lidí. Podle mě jsou zajímavé hlavně statistiky nad skutečnými čísly a mezi ně statistiku zaměstnanosti rozhodně nepovažuju.
A to, že naši zastupitelé odmítají akceptovat návrh EU, podle kterého by lidé pracující v zahraničí měli mít nárok na stejnou mzdu jako místní.Můžu poprosit o link?
Já se tedy až dosud domníval, že naší největší devizou na zahraničním pracovním trhu by měla být především kvalita odvedené práce a inteligence.Teoreticky určitě ano. A jak víme, teorie se od praxe liší především v praxi.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.