Portál AbcLinuxu, 5. března 2026 17:54
Po delším čase jsem se dostal k tomu, abych doplnil na wiki některé věci. Počátečním impulsem, který k tomu vedl, byl unikátní nález – první dopis Ernesta Thompsona Setona, adresovaný českým woodcrafterům, který byl považován téměř 100 let za ztracený.
Ukázalo se, že zůstal ve vlastnictví Václava Šnebergera, který prostřednictvím svého švagra odeslal do USA s průvodním dopisem knihu Přírodou a životem k čistému lidství, zakladatele československého woodcrafterského hnutí Miloše Seiferta, jehož přičiněním zná u nás Setonovo jméno každý, kdo se byť jen otřel o skauting nebo tramping.
Budoucí inženýr, Václav Šneberger si ho cenil do té míry, že si jej nechal i s obálkou a přiloženou fotografií zarámovat. Bůhví u koho po jeho smrti ten dopis byl, ale nedávno se ho podařilo jednomu sběrateli, který nám poslal jeho snímek, zakoupit.
Ten dopis má pro nás především informační hodnotu a takového „špeka” jsem fakt nečekal, neboť se ukázalo, že vydání které v létě 1921 putovalo do Čech – o kterém Seton píše – bylo stejné, jako to, co jsem koupil loni v listopadu. Zaregistrovali jste zřícení nákladního letadla doručovací společnosti United Parcel Service (UPS) v Louisville? Trnul jsem tehdy obavami, protože právě odtamud byla ta zásilka, ale ukázalo se, že naštěstí odletěla těsně před tou havárií. Nevím v jak velkém nákladu ty Setonovy knihy v USA vycházely, ale pravděpodobnost, že bych sehnal jinou je velmi nízká, protože digitalizovaná verze tohoto vydání, určeného dívkám, není ani na hathitrust.org, ani na archive.org a pro mne má cenu hlavně obsah.
Zatepla jsem tedy přidal tento list na stránku věnovanou korespondenci čs. woodcrafterů se Setonem, a protože xerokopie ostatních dopisů jsou už v ligovém archivu, poprosil jsem kámoše co je tam dal, jestli nemá jejich skeny. A tak na mne vyplaval ještě jeden dopis o kterém jsem neměl sebemenší tušení.
Dorazil k Setonovi zhruba ve stejnou dobu, jako psaní od Šnebergera. Neznáme celý jeho obsah, ale obsahoval odstavce, které nutily k zamyšlení do té míry, že se ho Seton rozhodl zařadit do Totem Boardu – v tuhle chvíli si zřejmě říkáte: „Koho tak asi mohl tehdy zajímat samizdat nějakých pošuků co si hráli na indiány?” Jenže tenhle spolek době sdružoval a zajímal vlivné mediální osobnosti USA. Seton se také nikdy nechlubil svým konexemi, díky nimž za 1. světové války působil jako neoficiální prostředník mezi USA a Velkou Británií. A na Baden-Powella, kterého dnes zná ve světě kde kdo jako zakladatele skautingu, znal kdejakou špínu, kterou si nechal pro sebe, aby nehodila stín na hnutí, které v Anglii roku 1906 sám inicioval.
Ten odstavec je zajímavý obzvláště z pohledu dnešní doby. Autorem byl 17 letý student Jaroslav Kleiner, pravděpodobně Šnebergerův kamarád, kterému se pochlubil s adresou na Setona, kterou mu v dopise napsal jeho švagr z USA. Ten již v červnu 1921 psal – komu by se můj překlad nezdál, visí to na mé wiki:
Když pročítám zprávy, které přinášejí československé noviny, mám pocit, že Spojené státy už nejsou schopny zpracovat velký počet přistěhovalců a postupně přejímají evropskou kulturu. A souběžně s tím jak přejímají způsoby aristokratické Evropy, zapomínají současní Američané na to, co bývalo zvykem v jejich domovině.
A je možné, půjde-li to takhle dál, že [původní] čistá americká kultura, plná demokracie a zdravé vitality, bude zničena. Je tudíž nezbytné tento vliv zastavit.
Ale kdo je schopen to zastavit? Kdo je schopen hájit slovo muže a demokracii? Já myslím, že je to vaše liga a podobné organizace.
Jaroslav Kleiner nám už k tomu nic neřekne – 13. února 1942 byl popraven spolu s dalšími 20 členy odbojové skupiny, mezi nimiž byl i Otakar Batlička, v Mauthausenu. V článku The Spirit of the Woods, 1921 (article), který Seifert dostal ještě téhož roku, Seton napsal co mu údajně řekl Rudyard Kipling: „Nedoberete-li se úspěchu, bude nám do 50 let sedět Číňan za krkem.”
Jak dnes už víme, úspěchu se Seton nedobral. Naplnily se jak Kleinerovy obavy, tak Kiplingovo „proroctví”. Prezidentem USA je přistěhovalec s aristokratickými manýry, který nedrží slovo, pro něhož je demokracie jen vyprázdněný pojem. Ale není všem dnům konec. Lineární vnímání času vychází z tradice židovské. Pro nás je přirozené vnímání času cyklické – viz Palacký: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm”. Kdo chce, ten se může podívat, na které hodině mého „ciferníku” se nalézáme dnes. A když pochopí o čem v tom blogu vlastně píšu, bude mít jasno v jakém světě bude žít následujících 20 let.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.