Portál AbcLinuxu, 21. května 2025 06:10
Dárců je sice hodně, ale já se k nim neváhám přidat, aneb v pátek jsem úspěšně složil zkoušky pro získání řidičáku.
Zaprvé si musím zanadávat na "kvalitu" otázek v testech. Je jich tuším celkem 757. Nic bych neviděl na tom, že máte čtyři možnosti a musíte vybrat jednu až čtyři správné. Tak to chodí i jinde. Značně horší je ale jazyková stránka věci.
Věty jsou formulované zbytečně složitě a spíš než znalost pravidel, testují jazykové schopnosti uchazeče. Obvykle jsou k vidění několikanásobné zápory a vedlejších vět více, než je zdrávo. Mnohdy si musíte otázku číst několikrát, jinak ji nepochopíte.
Vypadá to asi takto:
"Nepoplave-li kapr nahoru po proudu, není nutno, aby za předpokladu, že je samec, u sebe neměl pádlo, což se netýká kaprů s červeným zbarvením."
Dost dobře si nedokážu představit, jakým (legálním) způsobem získá řidičák nějaký Číňan, který skoro neumí česky a je rád, že na stánku nemusí vydávat paragony, protože je po něm nikdo nechce.
Otázek se ve skutečnosti používá cca 250, už jsem viděl i učebnici, kde byly otázky, které budou na testech, zakroužkovány. Tu jsem ale neměl k dispozici, protože mi ji sice kamarád ukázal, ale nepůjčil. Řekl, že ji donese další den. No a samozřejmě ji nechal doma
Komu by se ale chtělo učit takové množství látky. No co nadělám, řekl jsem si. Za tři dny jsem ty otázky do sebe nahrnul - ve čtvrtek jsem nad tím seděl přes osm hodin, docela záběr. Mělo to ale požadovaný efekt a testy jsem udělal na plný počet bodů, 65. Řekl bych, že cílem ale asi není umět otázky s odpovědmi nazpaměť...
Další částí byla ústní zkouška o techice údržby auta. Tu jsem docela zvládl. Komisař si mě ale pěkně vychutnal, když zjistil, kde studuji... Buď tam studoval sám, nebo tam má syna. Kde by asi jinak vzal narážky na to, co mě měl naučit ten a ten kantor. Kdybych byl holka z učňáku, taky by se asi choval jinak.
Nejvíce je pochopitelně obávaná testovací jízda v době trvání 30 minut. Neznám moc lidí, co by ji zvládli napoprvé a proto jsem se jí taky docela bál. Nakonec ale nebylo čeho. Slunce svítilo, nebylo teplo a i když byl pátek, tak nebyl ani nijak šílený provoz. Výsledkem mého snažení byla věta komisaře "Ještě klobouk na hlavu, slámu do bot a můžete jít jezdit.". Uznávám, že jsem jel extra opatrně a pomalu, ale zase lepší, než jet rychle a někde se vykosit. Žádné přestupky, jenom si vzpomínám na jedno najetí na chodník, když jsem odbočoval a přede mnou už jedno auto stálo. Zastavil jsem za ním a to se mu asi dvakrát nepozdávalo, tak řekl "proč za ním stojím, že se tam ještě vejdu". No a jak človek ještě nemá ten odhad...
Ještě dodám, že se to celé událo v Brně, jízdy jsem dělal kolem Konečného náměstí v okruhu asi jednoho kilometru.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.