Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 05:03
ved najnovsi model (asi z tych lacnejsich) maju spolu 150W RMSA to mají skutečně dohromady nebo jsou to posčítané výkony samostatně měřených kanálů?
zdroj nebude problemOpravdu? Opravdu je zdroj v té hračce (nechci to tím nijak shazovat - ve své cenové kategorii jde o vynikající produkt) dimenzován tak, aby dodával trvalý výkon cca 250 W (což bude zhruba příkon zesilovače při výstupním výkonu 150 W)? To bych se tedy zatraceně divil. Předpokládám, že se bavíme o tomto výrobku. Tedy již pohled na chladič nedává příliš důvěry, že by to bylo schopné bez problémů uchladit cca 100 W ztrátového výkonu - a to jen ze zesilovače, zdroj by měl pravděpodobně ztrátu dalších 100-150 W.
Pochopil jsem dobre, ze ten spravny vykon tedy zmerim tak, ze vezmu zesilovac, na jeho vstup privedu signal (nejakou sinusovku) za zesilovac pripojim zatez. Nasledne sleduji na zatezi osciloskopem jak na ni vypada ta sinusovka v zavislosti na zesileni. V okomazkiku kdy prekroci nejakou miru deformace zmerim jaky vykon mam na zatezi. Tohle udelam pro mnoho sinusovek a prumer prohlasim za ten spravny vykon zesilovace?
Dalo by se pak rici, ze pokud ma nejaky zesilovas vykon 40W, tak to proste overim tak, ze vezmu 40W zarovku, do zesilovace pustim 50Hz sinusovku, otocim volume na maximum a pokud zarovka sviti, tak ten vykon skutecne ma? (Za predpokladu, ze existuje zarovka s odpovidajici impedanci).
Tohle udelam pro mnoho sinusovek a prumer prohlasim za ten spravny vykon zesilovace?Takhle se to opravdu měřilo a stále měří (i když dnes už určitě existují pohodlnější metody). Jenže ten článek hovoří právě o tom, že i takto udávané hodnoty nemají prakticky žádnou vypovídací schopnost. Bohužel se tam ale téměř nehovoří o důležité věci, a to je napájecí zdroj. U zesilovačů se používají prakticky výhradně nestabilizované zdroje, čili napětí se zátěží klesá. Proto lze dosáhnout jen takového trvalého výkonu, který odpovídá napětí zdroje při zátěži. A je jasné, že když se zdroj zatíží více kanály, napětí klesne více než při zátěži méně kanály a dosažitelný efektivní výkon je pochopitelně nižší.
Dalo by se pak rici, ze pokud ma nejaky zesilovas vykon 40W, tak to proste overim tak, ze vezmu 40W zarovku, do zesilovace pustim 50Hz sinusovku, otocim volume na maximum a pokud zarovka sviti, tak ten vykon skutecne ma? (Za predpokladu, ze existuje zarovka s odpovidajici impedanci).To by platilo jen za předpokladu, že by se současně měřilo nelineární zkreslení. Kromě toho platí samozřejmě to, co jsem napsal výše. Tedy že kdyby na tomtéž napájecím zdroji "visely" dva takové kanály, tak by při stejné zátěži obou nešlo dosáhnout takového výkonu na každém kanálu, jako kdyby se měřil jeden izolovaně.
Tak ja jsem samozrejme ve sve uvaze pouzival idealni zdroj.
BTW: kdyz ani tohle neni sprvne, co by se tedy a jak melo merit?
kdyz ani tohle neni sprvne, co by se tedy a jak melo merit?To těžko říct. Audiosystém není motor auta, aby se dal nějak jednoduše popsat - a hlavně aby se daly srovnávat úplně odlišné systémy (např. klasické stereo vs. zvuk 7.1). Jakékoli měření má vypovídací hodnotu jen tehdy, pokud se uvedou přesné podmínky. Ale při nákupu se bude málokdo zajímat o to, jak to bylo měřeno; chce jednu stručnou hodnotu "wattáže". Ta ovšem říká jen velmi málo, ať už je měřena jakkoliv. Tím spíš, pokud se u reproduktorů neuvádí citlivost (jako že se u levné techniky většinou opravdu neuvádí). Kromě toho si myslím, že porovnávání výkonů je u "pokojových" audiosystémů naprosto scestné. Všechny systémy jsou schopny malé místnosti dostatečně ozvučit - jde jen o to, v jaké kvalitě. A tu skrze pár jednoduchých čísel vyjádřit nejde.
Jasne v tomhle mate samozrejme pravdu. Tech paramtru je mnohem vic. Jen me zajimalo to mereni vykonu samotne.
Navic predpokladam, ze vzhledem k rozsahu frekvenci by meli ty jednotliva mereni asi docela brutalni rozptyl hodnot.
GB je jednotka definovaná podle SItady bych ovšem zdůraznil, že to slůvko "podle" je ve významu "analogicky", nikoliv že by SI sama definovala "GB"
No, správně je 1 GB opravdu 1000^3 B. 1024^3 B by se mělo označovat GiB... jenže se to moc nechytlo.a na to jsi přišel jak, co je "správně"? viz Lukova odpověď o standardech, já jen doplním, že dříve to bylo i podle jiných norem, a že ti patrně chybí ta historická zkušenost, že kromě pár obskurních architektur se binární prefixy užívaly pro kapacitu pamětí prakticky všude, bordel v tom nastal teprve s masovým rozšířením klonů IBM PC/AT, a teprve potom vzniklo nějaké "Gi" ...
Já myslím, že v hw/sw bylo zvykem používat jednotky kB, MB, GB, etc. odvozené od dvojkové soustavy.Vsude rozhodne ne, napriklad prenosove (bitove) rychlosti se snad odjakzova udavaly s dekadickymi prefixy. Tedy 10 Mb/s ethernet ma rychlost 10^7 b/s.
ano drzi se(HW vyrobci) standardu a "porusuji" "skoro standart". Ano spravne pro vetsi nazornost to napiseme obracene. SW vyrobci dodrzuji "skoro standard" a porusuji standard. Tak kde je asi chyba?chyba je v tom, jak si hraješ se slovíčkem "standard" - již Luk tady odkázal, že "G" apod. ve významu binárního prefixu je standardizováno, předtím to bylo i v jiných standardech, ale to změnili na "Gi", právě jak píše Miloslav, v reakci na to, že někteří se snažili lidi zblbnout používáním desítkových násobků, tak aby v tom nebyl bordel naopak to, co ty označuješ za "standard", donedávna standardizováno nebylo, byte není jednotkou SI, a tedy platnost SI prefixů pro byte (coby jednotku paměťové kapacity) z ničeho nevyplývala
Osobne ale za nejvetsi zverstvo povazuju vypinac umisten na sekundarni strane transformatoru zdroje, takze samotny transformator je neustale pripojen i ve "vypnutem" stavu.To výrobci dělají pravděpodobně proto, aby se nemuseli zabývat řešením částí, kde je nebezpečné napětí. Tam jsou mnohem přísnější požadavky, proto to výrobce vyřeší tak, že veškerou nízkonapěťovou část omezí na šňůru připojenou přímo k trafu. Vypínač už umístí na stranu, kde je malé napětí.
300W P.M.P.O., ve specifikaci 5W, a uvnitř na reprákčku samotném je vyraženo 3W :]
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.