VTM — Domluvte se s počítačem (diskuse)

[Spoon]

Dneska už holt není na světě místo pro takové, co jen pasivně čekají na to až jim nějaký uvědomělý soudruh naservíruje kvalitní odreagování až pod nos, aby náhodou nezačali přemýšlet nad věcma, nad kterýma by přemýšlet neměli. Dneska patří svět lidem aktivním, kteří nesedí v koutě a jdou si za svým bez ohledu na překážky a kteří neztrácejí čas brbláním, že to dneska už není jako to bylo dřív.

[Grunt]

Bež do… „SORRY VOLE, ERROR.“

[TM]

Kdyby hloupost nadnášela, létáte nad klávesnicí jak holubička. Musel jsem si vypůjčit slova "klasika", protože ve vašem případě je to dokonalý zásah.

[neklbaur]

Nesouhlasím s Vámi. Princip je pořád stejný, jen forma se změnila. Dřív vám kvalitní odreagování až pod nos servíroval nějaký uvědomělý soudruh. Dnes vám nekvalitní povrchní pseudozábavu servírují masmédia. Osobně je mi až krom toho soudruha sympatičtější ta první varianta.

[Grunt]

Soudruh, nesoudruh, o to až tak nejede. Spíš mám pocit, že dřív byla různá technická zábava doslova tlačena a stačilo se jen aktivně nebránit. Všelico se dalo pochytit jen nasloucháním. I jen blbé lepení modelů docela slušně (na dnešní poměry) rozvíjelo zručností skill. Dnes když už se chce člověk věnovat něčemu techničtějšímu, tak leda přes úzkou specializaci, možná výšku a ještě se od něj neočekává, že se u toho bude bavit a vymýšlet něco nového, ale že z něj bude padat zlaťáků jako ze zlatého oslíčka.

[neklbaur]

Úplný souhlas

[Fluttershy, yay!]

Nasral jsem se, už zase mi to tu hodilo chybu 503 místo odeslání komentáře.

Levné hrnky se sítkodeklem mívali v Makru a nějaký jsem viděl na Aukru, ťamani to můžou mít taky.

DIGIfoto, Lidé a Země nebo některé věci od E15 nejsou docela špatné. Jasně, lajfstajl je převlečený snobský bulvár, ruce pryč. Spíš mě štve úpadek Ábíčka a nedostatek alternativ k Vesmíru.

[Grunt]

Levné hrnky se sítkodeklem

No právě to ne.

Lidé a Země

Je pravda, že jsem asi zobecnil fakt moc. Lidé a Země sice nečtu, ale pár čísel se mi pod ruky dostalo a je recht, že to není úplně nejhorší. No furt je to tak na úrovni možná papírového Ábíčka (i když i to dovedlo čas od času docela příjemně překvapit).

[Fluttershy, yay!]

Papírové Ábíčko bylo v 80. letech luxusní, hlavně vystřihovánky. Ještě před deseti lety se to dalo, ale pak to šlo velmi rychle do podoby totální žumpy, zvlášť teda po převzetí Bleskem.

[Grunt]

zvlášť teda po převzetí Bleskem.

Ew, tak to nevím jestli ho budu kupovat.

[Fluttershy, yay!]

Mrkni na web, je to peklo.

[pc2005]

No na druhou stranu zase Pratchett na titulce mě imponuje .

[Fluttershy, yay!]

Dobrodružství malé čarodějnice připomene Harryho Pottera.

Fuck iABC.

[pc2005]

Ale Zeměplocha nejsou Bradavice. Můžete se proto spolehnout, že se při čtení knížky Obléknu si půlnoc mnohem víc zasmějete.

fifty-fifty

Nicméně to byla jen jedna zprávička z celýho časopisu.

[kotyz]

Á, Zoo Mumba to je pekelná věc. To sem byl u matky v práci a šéfový dcera to tam pařila a ještě se u toho vztekala že si vytočila na kole štěstí bobra kterýho nechce, protože už ho má Hrozná komédie. Naštěstí brzy vypadla a moh sem tam v klidu rozhejbat ten firefox co jim ráno nešel spustit ...

[Pindal]

Zásadní otázka - viděl si ho?

[Grunt]

papírového Ábíčka

I když je pravda, že už jsem ho dlouho v rukách neměl. Bůh ví co tam píšou dneska jestli vůbec ještě vychází. Až pojedu kolem trafiky, tak budu muset mrknout, jestli neříkám nějakou kravinu.

BTW: Když už jsme u toho, existuje vůbec pro děcka nějaká zábava typu technického a přírodovědného zaměření? A ne, mašinku Tomáš tím opravdu nemyslím.

[Fluttershy, yay!]

Vůbec nevím. Omalovánky jsou furt stejné a jinak se to skoro všechno bulvarizovalo... Listoval jsem si nedávno v balíku Epoch, 21. století atp. a narážel jsem na strašlivé chyby nebo kecy na každém rohu.

[Matlák]

Když už jsme u toho, existuje vůbec pro děcka nějaká zábava typu technického a přírodovědného zaměření? A ne, mašinku Tomáš tím opravdu nemyslím.

Neexistuje. Určitě ne v tištěné podobě. Děcka to totiž vůbec nezajímá, zajímá je povrch věcí. Ono je toho povrchu kolem nás teď tolik, že dítě nemá pražádný důvod jít v něčem do hloubky. A rodiče své děti nemotivují, protože sami mají co dělat aby rozuměli tomu co se kolem nich děje - á propos, které dítě bude dnes nadšené z pokusů z magnetickou střelkou a cívkou (jako já jsem byl) nebo s baterií a žárovkami, když na straně druhé ma tatínek ten krásný barevný dotykový telefon s hromadou her? haha

[Grunt]

To je kravina. Mě samozřejmě první co zajímalo na PC byl Doom (holt když člověk slyší od spolužáků o řezání potvor motorovkou vejpůl, tak se těžko odolává), jenže když ho člověk projde jednou, tak to pomalu přestává bavit. Když ho projde čtyřikrát tak to bavit přestane. Proto mi třeba kódy na Dooma a nějaké povídání o tom (aneb titul Schwarzenegger – dal to vůbec někdo?) v Ábíčku vůbec nevadili. A když se člověk zabaví, tak už si přečte i o tom QBasicu a ostatní články. K TCP/IP jsem se také dostal, protože mě zajímalo jak si udělat s kamarádama síť na paření her nebo protože nevím co je to to IPX/SPX a přibývající tečky u toho. K atomové fyzice se též sotva někdo dostane skze jadernou energetiku, ale protože ho zajímají termonukleární bomby. Blbé je jen že dneska už sotva se někde dostanou dál než za toho Dooma nebo termonukleární hlavici. Např. že mi někdo víc nevnutil chemii a matiku, na to dneska nadávám jak špaček. Co třeba takové počítačové/programátorské kroužky (a kdo tvrdí, že se do něj nedostal kvůli hraní her, ten lže) ? Existuje to vůbec ještě někde? Už jsem docela uvažoval, že bych se na lokální základku šel přeptat a ukousl si kousek ze svého volného času.

[Matlák]

To je kravina. Mě samozřejmě první co zajímalo na PC byl Doom..

To se ale nevylučuje. Představ si, že zrovna ve chvíli, kdy dítě napadne, že by mohlo Doom upravit tak aby člověk zabíjel například členy učitelského sboru (což by mohlo po čtvrtém dokončení hry děcko nakopnout minimálně k nějakému technickému sebevzdělávání, a třeba by mohlo skončit u programování) prostě uvidíš levnější a blýskavější, případně krvavější novou hru a tak dále. Propojováním se nikdo nebaví, než stihneš na něco takového pomyslet, už je tu nová generace která multiplayer umí stisknutím jediného tlačítka. Dnes je doba těkání z jedné novinky na druhou, na nějaké studium není čas..

Co třeba takové počítačové/programátorské kroužky

A co bys v nich vyučoval? Basic? Céčko? Javu? C# (asi největší šance, navíc dotace od Microsoftu,no neber to)? Máš představu co bys ty děti tam chtěl učit? A jak jim udržet pozornost, aby se o něco začali opravdu zajímat, dřív než to něco už bude zastaralé?

[Fluttershy, yay!]

Třeba (vizuální) programování... her? Kokotiny ve fleši frčí víc než by si jeden myslel.

[Grunt]

Co to má společného s programováním?

[Fluttershy, yay!]

Docela dost. Dělal jsi někdy v Game Makeru?

[Grunt]

Ne, já se v té době zrovna věnoval Céčku.

[Fluttershy, yay!]

Já Game Maker taky potkal až po Pascalu, ale bylo to příjemně vysokoúrovňové (ne, fakt nemám rád C a jiné assemblery).

[Grunt]

aby člověk zabíjel například členy učitelského sboru

Jestli tohle je nějaká narážka na Columbine, tak bych k tomu ještě dodal, že to děcko musí cítit v bezvýchodné situaci. Klasické agresivní malé děcko přejde většinou ze zabíjení potvor na zabíjení třeba vojáků a nebo jde agresivitu vybíjet do opravdového fyzického světa a většinou se věnuje něčemu jinému (třeba sportu) než dovede nějaké nezbytné technické informace nasát. V tom nic špatného teda nevidím.

prostě uvidíš levnější a blýskavější, případně krvavější novou hru a tak dále.

Takhle to skončilo u mého kamaráda (oba jsme se chtěli naučit programování aby jsme mohli psát hry) tím že mi prodal knížku o Céčku (dneska už ji nedám z ruky) i když i v mé době byly chrleny stále grafičtější, krvavější a blyštivější hry. Většinu samozřejmě zaujmou ihned novější a blyštivější věci, ale průměrně jedno děcko z každé školy se toho chytne. Aspoň tolik zkušenost z mojí školy.

Dnes je doba těkání z jedné novinky na druhou, na nějaké studium není čas..

A kdy není?

A co bys v nich vyučoval? Basic? Céčko? Javu? C# (asi největší šance, navíc dotace od Microsoftu,no neber to)? Máš představu co bys ty děti tam chtěl učit? A jak jim udržet pozornost, aby se o něco začali opravdu zajímat, dřív než to něco už bude zastaralé

Hele, neříkám, že jsem zase Einstein a že mám na všechno plán. Těžko říct. Zatím to mám ve stavu plánování. Céčko by byl spíš cíl. Sám začínal na BASICu ilustrované knížce s robůtkama a krokodýlíma a i tak jsem s tím měl problémy. Začátek by asi bylo jak si vůbec nějaký počítač poskládat (to většinou chytne téměř každého) a snad nějaké základy UNIXu. Můj názor.

[kotyz]

To už sem někde zahlíd, že nějakej student udělal level do dooma nebo quaka kterej vypadal jako gympl kam chodil. Nevim jestli byly i ksichty učitelů. Mě už to taky kdysi napadlo, ale nevěděl sem jak by se to dalo udělat a za tu námahu mi to asi nestálo. Do counterstrike sou taky nějaký takový mapy, dokonce sem někde na netu viděl že si tam někdo udělal věrnou napodobeninu svýho baráku. To já už měl plno geniálních nápadů, ale zůstalo vždycky jenom u toho nápadu. Třeba mě napadlo něco jako streetview tak před 8 rokama, udělat 3d model města (toho našeho malýho) a otexturovat to fotkama těch baráků, ale to mělo bejt ještě na cd-romu, že by to mohlo bejt dostupný online mě v tý dialupový době ani ve snu nenapadlo. Taky sem o tom někomu vykládal a že to by prej bylo skvělý, ať to teda udělam. U toho to skončilo. Sem prostě moc línej dotahovat věci do konce, někdy i vůbec začít něco dělat.

[Grunt]

To už sem někde zahlíd, že nějakej student udělal level do dooma nebo quaka kterej vypadal jako gympl kam chodil.

No však to se týká právě Columbine masakru.

Mě už to taky kdysi napadlo, ale nevěděl sem jak by se to dalo udělat a za tu námahu mi to asi nestálo.

Nevím jak do Dooma, ale v Duke Nukem 3D na to existoval Map-Editor. V enginu co vymslel John Carmack se dá dělat jen 2D tvar, otexturovat ho (podlaha a strop) a maximálně měnit výškový level (třeba nějaké schody nebo poličky nebo tak něco) a pak už jen umístňuješ sprajty a nebo potvory (snad se daly i importovat PCX co má chabá mysl pamatuje, ale vzhledem k neznalosti čehokoliv lepšího než Malování mi to stejně v té době bylo k ničemu). Interní knihovna U D3D docela stačila. Já si v tom udělal naše nádraží a jeden level (spíš jen základnu) z C&C: Covert Operations. Je to fakt strašně jednoduché.

[kotyz]

Ne, já myslel u nás, na západě čech. V době kdy sem chodil na gympl, to mohlo bejt kdykoliv mezi 97-04. Myslim že vo tom mluvil přímo někdo s kym sem tam chodil, ale ne do stejný třídy. O tom masakru sem v tý době nic nevěděl (a možná se stál až mnohem pozdějc). Ono taková věc určitě napadla víc lidí, ale kolik z nich to pak realizovalo (myslim ten level, ne to masakrování)? Pak sem taky "terapeuticky" pařil UT - to sem si pod každym botem představoval nějakýho člověka co mě něčim nasral a ještě sem to nahlas komentoval jako "nažer se olova ty blbečku" a tak. Stačilo pár map a ta úleva potom! Taky sem si řikal že by bylo lepší kdyby měli odpovídající ksichty, ono by to šlo, ale to by bylo pracný (myslim že na youtube bylo/je videa jak někdo paří UT s "custom" ksichtama botů a má je i pojmenovaný podle těch lidí). Nevim jestli to šlo nějak lehce udělat přímo ve hře nebo v přiloženym editoru, ale každopádně to nějak šlo.

[pc2005]

Jo duke nukem, tam jsem chtěl udělat mapu průmky. Ale chcíplo to na tom, že mapster strašně rád padá. U původní verze stačí jen blbě posunout hrany sektoru, což vzhledem k tomu, jak třeba fungují dvě a více pater je nevyhnutelné.

[Grunt]

Jak si udělal více pater? To nešlo, ne? Maximálně horizontálním neprůchozím sprajtem. První kdo tohle dovoloval byl engine od Bethesdy (v Terminátorovi).

[pc2005]

Tam to fungovalo tak, že jsi udělal třeba první patro, točitý schody a druhý patro. Pak jsi jednotlivý sekce vhodně posunul aby spolu "nekolidovaly". Návrh byl ale na stejným místě v mapě, ohraničení sektoru bylo furt jednou křivkou. Takže pak vznikaly takový hezký spirály . Taková ukázka je třeba hned v prvním díle u schodů do promítací místnosti.

Taky šlo udělat třeba "schodiště" který bylo vodorovný a po třeba 720 stupních (dvakrát dokola) se člověk dostal jakoby do stejný místnosti, která ale byla jiná. Pokud bylo z jedný místnosti vidět do druhý a nespadlo to, tak na rozhraní vznikaly hezký vizuální kolize.

Mám takový dojem, že snad šlo udělat z každé úrovně okna třeba někam ven, ale už si nejsem jistý (možná někde okolo epizody s napíchlým indiana jonesem ).

Rozhodně to byla obezlička. Ten engine umí jen plochy.

[Grunt]

Wow. Tak to někdy budu muset zkusit. Více pater, to býval vždycky můj tajný sen. Moje maximum byly dveře, které se samy otvíraly (jeden sprajt, textura z jedné strany ale bez řešení kolizí a druhý sprajt o 45° s kolizemi; Jen mě štvalo, že v kamerách to bylo vždycky otevřené protože to bylo zevnitř záchodků).

[pc2005]

Zas nepodceňuj 3D realms . Osobně mám radši dukena, než quakea. Já jsem jednou zkoušel i výtah, ale skončil jsem v nekonečné jízdě... BTW různě na webu se daj najít příklady, jsou tam i pohybující se platformy. Akorát mě štve, že ten editor je fakt strašně nemodulární, kdyby to nebylo tak provázaný s grafickým enginem, tak bych snad udělal vlastní .

[kotyz]

Vida, bylo nás plno který sme měli v plánu udělat si mapu svýho vdělávacího ústavu do svý oblíbený střílečky. U nás na gymplu by to moh bejt tak jedině doom II protože až někdy do roku 2000 sme tam měli 486 s win 95 a samozřejmě tam byl doom II a všichni sme ho svorně pařili po síti (která byla postavená na novell netware a ještě dlouho tam pak přežíval). Sice tam takovej level nikdy nebyl, ale je možný že to měl někdo doma. A nebo to byly jen samý sliby a skutek utek.

[pc2005]

To já jsem somroval i lidi o zapůjčení foťáku, abych mohl udělat textury . Ale fakt to padlo na tom, že ten mapster prostě nedovoloval modulární rozšiřování mapy. V dos verzi prakticky stačilo udělat dva překrývající se sektory a pak to spadlo. Nejhorší bylo ale mazání těch sektorů.

[kotyz]

Tak koukam že to bylo v 99, ale mam za to že sem o tom v tý době stejně nevěděl.

[kotyz]

V UT byl taky pěknej editor, ale nikdá sem v tom nic needitoval. Mapa by ale šla celkem snadno, ale co ty postavy? Daj se v tom měnit nebo se to musí dělat přes něco jinýho a až pak to tam jde nějak importovat?

[pc2005]

U ještě těch dosovejch verzích na to byl konvertovací program. Pak se to nějak zabalilo do toho grp souboru (další program) a ve výpisu spritu se to pak objevilo na definovaném místě. Jednou jsem to snad zkoušel na sprajtu hvězdný brány .

[pc2005]

Teda jestli myslíš duke nukem...

[kotyz]

Myslel sem Dooma a jemu podobný hry ve svym příspěvku vejš, v tom aktuálnim pak konkrétně UT a jeho editor.

[Grunt]

UT nevím (ale je to celé postavené podobně), ale na Q3A enginech se stačí podívat do PAK souborů (je to ZIP), jsou tam buď přímo textury jednotlivých botů V JPEGu a ty už se jen mapují na předpřipravené vertexy a nebo možná ještě nějaká shadow mapa (alfa v PNG), toť vše. Já už si udělal hodně takových kustomizací (naposled pamatuju zvuky a pár obrázků z Bratrstva neohrožených v CODčku). Víc práce dá GIMP.

[Grunt]

Ale jinak vertexy se modelují třeba v 3D Maxu (aspoň do Mafie se to tak dělalo), Maye nebo já v té době v Cinemě 4D (co byla zadara k CHIPu).

[kotyz]

Tu Cinemu z Chipu tu ještě někde budu mít, ale nikdy sem v tom nic nedělal.

[Grunt]

Tož to máš blbé. Tvoje chyba. Byly k tomu docela zajímavé Tutoriály.

[Grunt]

Tahle mrcha to byla. Vzhledem k tomu, že stejný engine mělo v té době pár her (vedle D3D ještě třeba Blood a vlastně skoro všechno od Apogee/3D Realms), tak se s tím dalo dělat hodně.

[pc2005]

OMG

A feature added to EDuke32 in 2011 is true room over room (TROR).

To jsi neměl linkovat, teďka budu totálně zaneprázdněnej .

[Grunt]

Jakto? Však to nejde, ne?

[pc2005]

No právě že to tam přidali (vlastně jakýkoliv vylepšení se hodí). Já jsem naposled pracoval s eduke někde z roku 2008.

[Václav "Darm" Novák]

eduke32 jsem teď objevil a vytvrdl u toho na pěkných pár hodin. Moderní ovládání, 3d modely monster a itemů, high res textury a bump mapping… TROR znamená že půjde mít například dvě místnosti nad sebou propojené padacíma dveřma bez takovýho toho teleportovacího parametru na podlaze? (už nevím jak to bylo přesně, v build engine jsem tvořil naposled asi před deseti lety)

To bude chtít ale hodně předělat editor, tam takový věci prostě jít nemohly už z principu.

[pc2005]

Obrázek. To vypadá na pevný materiál a ne textury. Jinak jsem se koukal do toho levelu kde je i Indiana Jones a je tam fakt vchod - chodba - vytah a chodba, která protíná tu první chodbu kolmo v druhém patře. Z té druhé chodby vede pak díra do ulice prakticky nad vchod. Mapster jsem nepouštěl, ale vím, že ten sektor bude dlouhá zkroucená nudle překrývající sama sebe. Jsou definovaný plochy, po kterých jdeš + výška jednotlivých sekcí.

Víc jsem zatím nedal, už jen kvůli tomu, že hra i editor uzmou systému klávesnici a já nemůžu ani postupovat podle návodu někde na webu .

[Fluttershy, yay!]

To spolužáci dělali taky (teda jenom flešovku), pařili to i někteří učitelé (se stříleli). ^_^

[Grunt]

Tak kolem roku 2001 nebo tak nějak jsem si koupil snad za 99Kč korun právě takovou malou knížečku o tom jak se dělá v Macromedia Flashy (vím že následující byl MX, takže to byla buď verze 5 nebo 4), ale jako moc zábavné mi to nepřipadalo.

[Fluttershy, yay!]

Mi teda relativně jo. Slušně se v tom dělala vektorová grafika a ten JavaScript k tomu byl jednoduchý, takže šlo triviálně udělat, co člověk chtěl. Prostě RAD s minimálními vstupními bariérami. Kdybych na vytvoření hříčky potřeboval dva semestry VŠ, vykašlal bych se na to.

[Grunt]

Javu? C# (asi největší šance, navíc dotace od Microsoftu,no neber to

K čemu něco takového učit? To je jako určit děcka Word nebo Excel. To tě stejně většinou všude naučí.

[the.max]

No nevim, u nas ve meste v Dome deti a mladeze porad bezi krouzek/krouzky s 'programovanim', sice je to Baltik, ale i tak, lepsi nez dratem do woka. A fakt je ten, ze ty decka jezdi i dost po soutezich a maji i docela dost uspechu.

[Jendа]

Tady taky, ale účast nic moc. Ale programování se občas a nějak učí i na středních školách. I když o kvalitě si nedělám iluse, konkrétně u nás mi jeden člověk nebyl po půl roce schopen říct, v jakém tam programují jazyce.

[neklbaur]

Děcka to totiž vůbec nezajímá, zajímá je povrch věcí.
Povrch je zajímá protože jsou k tomu vedeny. Všude kolem sebe mají povrchní reklamy. Ve škole je premiant také ten, kdo papouškuje učitele a né ten kdo se o něco do hloubky zajímá (když to hodně zjednoduším a zobecním). A doma? To jste vystihl naprosto přesně...

Nevidím z toho východisko. Ale pokud se nebude nějaká taková "zábava na úrovni" s technickým a přírodovědným zaměřením vytvářet, tak o to nikdo logicky nebude mít zájem.

[Grunt]

Ve škole je premiant také ten, kdo papouškuje učitele

Tak to by mě teda zajímalo o který jde ročník. Premiant je ten, který dovede učitele poslat do prdele nebo mu nasadit koš na hlavu. Nebo aspoň za mě to tak platilo.

[neklbaur]

Měl jsem na mysli premiant z pohledu učitelů, ne z pohledu žáků

[Grunt]

Děcka to totiž vůbec nezajímá, zajímá je povrch věcí.

Jinak bych dodal, že tohle platí třeba pro 95% děcek. Ale v libovolné skupině se najde tak 5% děcek co o věci zájem mají (ať už je to z toho důvodu, že se jim vykládá něco čemu nerozumí a rozumět tomu chtějí a nebo z důvodu hraní počítačových her, později třeba tvorby počítačových her, atd.)

Všechny čísla samozřejmě vymyšlené

[lertimir]

Souhlas. Potřeba jít do hloubky je nižší a souvisí to samozřejmě se snadnou dostupností, ať již informací nebo prefabrikovaných řešení. A samozřejmě se netýká jen dětí a mladých. Rozmyslet si souvislosti je motivace ve chvíli, kdy jiná odpověď je náročnější než vlastní rozmyšlení. Jako dítě jsem měl na hraní vyřazené elektroměry (táta byl u rozvodných závodů) a taková rozmotaná napěťová cívka, která měla 200 metrů tenkého drátku a někdy v 5 té třídě jsem z ní vyrobil zařízení na spojení s kamarádem pomocí morzeovky byla praktická výuka seriového a paraleního zapojení.

Teď by kluci ukecali rodiče o koupi páru levných vysílaček za 500Kč, je to sice kvalitnější, ale nenaučí se na tom nic.

[neklbaur]

Někdo v tom může vidět ten pokrok. Když se na tohle téma s někým bavím, často slyším argumenty typu No a co, vždyď nepotřebuji znát jak to funguje. To je sice pravda, člověk se bez toho obejde, ale co potom tahle generace "uživatelů" vyprodukuje? Tímhle přístupem se lidstvo ochuzuje o pokrok.

Jak zde píšete, jak jste si hrál (nebo spíše tvořil) se starými cívkami, tak jsem si vzpoměl na sebe. Taky jsem sestrojoval ze žároviček (ledky jsem tenkrát ani neznal) a telefního kabelu různá blikátka U elektroniky jsem sice nakonec neskončil, ale určitě mě to strašně moc obohatilo, manuální zručností počínaje a touhou přijít věcem na kloub konče (tím ale rozhodně nechci říct, že jsem nějak manuálně zručný ).

Ještě jedna věc mě napadla. Stát si poslední dobou dost stěžuje, že se hlásí málo mladých lidí na technické obory. Ale dělá pro to stát něco víc než o tom jen mluví? Proč třeba nefinancuje vydávání takového časopisu o vědě, technice, který by byl na úrovni a bez reklam? Nevím jestli by to pomohlo, ale lepší než nic, ne?

[Fluttershy, yay!]

Při práci s vysokoúrovňovým systémem obvykle se nepotřebuji a ani nechci zabývat nízkoúrovňovými věcmi. Pokud se jimi budu moc zaobírat, pravděpodobně to bude v důsledku kontraproduktivní.

Navíc při současné úrovni technologie je nemožné, aby se člověk zabýval tím, jak funguje vše, co používá, a současně ještě dělal něco užitečného.

Tím netvrdím, že je špatně se těmito věcmi zabývat. Špatně to není, ale prosím všeho s mírou.

[neklbaur]

Neříkám, že je třeba všemu rozumět do detailů, jak funguje. Spíš jde o to se do něčeho zažrat. Taky je důležité mít alespoň letmou představu, jak věci fungují. Je mi smutno z toho, že spousta lidí netuší, že když (všechno bez tření) šťouchnu do kuličky bude se pohybovat donekonečka, nebo dokud někam nenarazí / nebude na ni působit jiná síla (Jednoduše řečeno Newtonův zákon.), přesto z fyziky měli za jedna a i ten Newtonův zákon umí odpapouškovat. Osobně jsem vděčný za to, že se na školách učí teoretické věci. Sice jsem to nikdy nikde nevyužil, ale vím, že mě to rozvinulo jinak.

[Jendа]

Já vím, že už s tím odkazem budu asi trapnej a většina lidí tady už to četla, ale nemůžu si pomoct.

[lertimir]

Navíc při současné úrovni technologie je nemožné, aby se člověk zabýval tím, jak funguje vše, co používá, a současně ještě dělal něco užitečného.

Tohle mě připadá jako velmi podstatný omyl. Jen velmi těžko mohu najít nějakou technologii, jejíž principy bych neznal před 30 lety. Jistěže z hlediska uživatelského prostředí je změn mnoho, ale to je jen slupka. Čistě jen jako příklad GPS a wifi jsou stejné radiové vlny jako staré radio nebo televize a pokud si člověk jednou dobře rozmyslel na čem závisí optimální poloha antény pro starou terestrickou televizi, tak to stejně platí i pro antény jiné. Jistě se zapčtením korekcí, že jaký vliv má vyšší frekvence vln.

A s nízko nebo nebo vysokoúrovňovým věcmi. V počítačích a programování je od přírody ten hlavní rozdíl, že člověk používá prostředky o nichž si někdo jiný myslí, že takhle by to mohlo být správně. A s průběhem času se názory mění. Takže tam dost chápu princip: Používám jen to co potřebuji.

Ale s porozumění pravidel přírody je to jiné. Příroda (nebo pro někoho bůh) své principy nemění.

Je to trochu podobné jako když jdu přes les, mohu přes něj pospíchat po cestě abych, co nejdříve byl z něj ven, nasedl do auta a odjel do města, nebo pokud mám znalosti třeba ze skautského oddílu tak jít přes les s porozuměním a se spoustou nových informací o něm.

[Fluttershy, yay!]

Kolik se toho vědělo o DNA přes 30 lety a kolik se toho ví dnes? O některých nezanedbatelných součástech buňky se tolik nevědělo. A v biologii se toho mění vůbec dost. Třeba ještě mně tloukli do hlavy a v knížkách jsem četl, že dinosauři vyhynuli, dnes je taxonomie jinde a ptáci jsou považováni za dinosaury. ~,^

Kdo má dnes CRT monitor (jenom kotyz) a kdo LCD, AMOLED, plasmu nebo něco jiného? Na vysvětlení je to podstatně složitější. To samé pevný disk versus fleška.

V CERNu jim prý teď nějaké částice letěly nadsvětelnou rychlostí (ještě jsem neměl čas si to pročíst). Teorie se mění/vyvracejí/...

Příkladů by se našlo mnohem, mnohem víc.

[lertimir]

O DNA se sice ví mnohem více, ale to čemu biologové říkají standardní model se nezměnilo, přepis s DNA na RNA a na bílkoviny platí stále, stejně jako reakční mechanismus na membránách. To co se mění je zpřesňování.

A právě ty příklady přece složité nejsou. Protože, buď to je přímé světlo s aktivace atomů jako u amoled a plazmy a vlastně i CRT nebo, bílé světlo zastíněné LCD stmíváním jak třeba v digitálkách a pak obarvené barevným filtrem.

Neutrina v CERNu je jiná věc, to nejsou předměty denní potřeby.

[Jendа]

No no, základní dogma™ je tady teprve od roku 1958.

A právě ty příklady přece složité nejsou. Protože, buď to je přímé světlo s aktivace atomů jako u amoled a plazmy a vlastně i CRT nebo, bílé světlo zastíněné LCD stmíváním jak třeba v digitálkách a pak obarvené barevným filtrem.

Neutrina v CERNu je jiná věc, to nejsou předměty denní potřeby.

My bysme si rozuměli :).

[Jendа]

Kolik se toho vědělo o DNA přes 30 lety a kolik se toho ví dnes?

Před 30 už jo, před 50 ne (troll).

Na vysvětlení je to podstatně složitější.

Sakra, to už je půl čtvrtý? No ale i tak to zkusíme, všecko to jde 1 větou.

CRT. Skrz vakuovou trubici se střílí svazek elektronů, který když dopadne na předek, vyexcituje látku, která pak svítí; emg polem se s ním dá hejbat a tak kreslit.

LCD. Světlo svítí přes vertikální polarizák a za tím jsou krystaly, který se dají el. polem otáčet tak, aby buď měly krystalickou mřížku horizontálně nebo vertikálně, takže tu vertikální polarizaci buď pustí nebo ne.

LED. Ach, už jsem říkal, že je půl čtvrtý? :) Nějak se to tam přes ten P-N přechod rekombinuje a tak vznikaj excitovaný částice, no.

Plazma. Vlastně pole zářivek - elektrony letí skrz ředěný plyn se rtutí a když narazí na rtuť, excitujou ji.

HDD. Zapisuje se tak, že se zmagnetizuje kus tý látka. Čte se tak, že se přes ten zmagnetizovanej kousek přejede a podle stavu toho místa se v cívce hlavě naindukuje proud.

Flash. Gaty pole FETů se zaplaví elektrony a pak se vybijou ty, který maj mít 0. Otevřený tranzistor = 1, zavřený = 0.

V CERNu jim prý teď nějaké částice letěly nadsvětelnou rychlostí (ještě jsem neměl čas si to pročíst).

Happens, nikdo tady nechce po středoškolácích STR.

Příkladů by se našlo mnohem, mnohem víc.

pm-suspend

[Fluttershy, yay!]

Teď si představ, že jsem harant na základní škole, a zkus to ještě jednou, bo "ich verstehe immer nur Bahnhof". Když harant tuší o magnetu, je disk celkem jednoduchý, ale fleš už ani omylem.

[Jendа]

To je jako kdybys říkal, že přímá úměra je složitá, protože se musí umět sčítat.

[Fluttershy, yay!]

Divil by ses, kolik lidí má problém s trojčlenkou, o "vyšší matematice" nemluvě. Ale k věci: sčítat by měl umět na ZŠ snad každý a magnet taky někdy viděl, zatímco o logickým obvodech a podobné verbeži... ehm, ehm! Ostatně mám pocit, když se vrátíme k té matematice, že v sedmé třídě se uvažuje kvadratická rovnice pouze s nulovým diskriminantem!

[Jendа]

Divil by ses, kolik lidí má problém s trojčlenkou, o "vyšší matematice" nemluvě.

To mám přece říkat já!

magnet taky někdy viděl

Ale indukci na čtecí hlavě ne.

[Fluttershy, yay!]

Ale indukci na čtecí hlavě ne.

Pak nastoupí "lži dětem". Myslím, že je podstatné, aby si pod tím šlo něco představit, což mi u plotny a hlavy připadá oproti obvodům triviální.

[pc2005]

CRT. Skrz vakuovou trubici se střílí svazek elektronů, který když dopadne na předek, vyexcituje látku, která pak svítí; emg polem se s ním dá hejbat a tak kreslit.

Hehe a co se děje když chci měnit jas?

[Bystroushaak]

Elektronové dělo musí vymáčknout víc elektronů? Tzn buď větší teplota na něm, nebo větší napětí? Jen hádám..

[pc2005]

Teplota ne, jas se může regulovat pixel po pixelu. Napětí větší to v zásadě jo. Nastavuje se napětí na katodě (kde vznikají vlivem tepelné emise elektrony). Dál se to pak prohání přes urychlovací mřížky a ostření. Teprve pak je ten svazek fokusovanej a může se vychylovat.

Spíš než monitory se bojím, že se mě nějaký dítě zeptá na to jak funguje mikrovlnka .

[Jendа]

Dál se to pak prohání přes urychlovací mřížky

A to mi právě doteď není jasné. Na urychlovacích elektrodách řece nemůže být proti katodě stálý kladný potenciál, protože by neurychlovaly, ale elektrony požíraly. Takže se urychluje přerušovaným proudem? Takže paprsek pak vlastně není kontinuální?

[Jirka Keresteš]

Z toho důvodu je to mřížka, většina elektronů totiž proletí skrz. (IIRC)

[Jendа]

Přesně tohle je ta situace, kdy bych si potřeboval stoupnout k whiteboardu.

Máme trubici

                     '                                      |
   |                 '                                      |
                     '                                      |
žhavení      urychlovací mřížka                          stínítko

Kolem žhavení je obláček elektronů s de-fakto nulovou rychlostí. Na urychlovací mřížku přivedeme +100 V. Elektrony začnou akcelerovat směrem k mřížce a v okamžiku průletu mřížkou budou mít energii 100 eV. Jenže po průletu mřížkou se začnou pohybovat proti gardientu elektrického pole, začnou tedy brzdit, a než dopadnou na stínítko, zase se zpomalí na původní rychlost.

Řešení, jak se to dělá ve „skutečných“ lineárních urychlovačích (AFAIK): Na mřížku přivedeš přerušovaný signál nebo obdélník a urychlují se ti jenom ty elektrony, které ke mřížce přišly, když je přitahovala, a odlétaly zrovna v okamžiku, kdy je přitahovat přestala nebo kdy je začala odpuzovat. Když máš mřížek víc, musíš poladit frekvenci a vzdálenost mezi nimi, aby došlo k „efektu zelené vlny“.

Dělá se to takhle i v obrazovkách?

[pc2005]

Ještě přihodím nějaký info.

[pc2005]

Jj, taky proto se některým mřížkám říká urychlovací (a naopak vychylovat jde i elektricky a ne jen magneticky). A jakmile proletí okolo mřížky, tak je pak začíná přitahovat další stupeň. U obrazovky je ale konstrukce trochu jiná. Tam nejsou drátky okolo katody, vinutí katody je axiálně na hrdlo obrazovky. Jsou tam (jak se teďka koukám ) různý cylindry. Ty budou fungovat jako čočka z elektrického pole.

Je zajímavý, že anoda je už u hrdla, jako poslední stupeň. Vnitřek obrazovky je napatlanej nějakým vodivým lakem a z posledního válečku (záleží na konstrukci) vede pérko už do rozšiřující se části.

2Jenda: Pokud si chceš pohrát s vychylováním a vadí ti napětí >10kV . Tak si kup třeba z aukra elektronku magický oko (funguje na 100V max.) a zkus si ji zapojit (nejlépe ten typ co vypadá jako nehet). Tam je krásně vidět jak se ty elektrony omezujou.

[kotyz]

Jo, teorie se mění, ale přírodní zákony sou furt stejný. Časem možná na všechno přídem a nebudem už muset měnit ani ty teorie, protože budou platit na všechno. Pochybuju že se toho ještě dožijem, ale jednou to snad příde

V tom CERNu šlo o neutrina v experimentu OPERA, něco lehčího ke čtení: atominfo a technet

[Jendа]

Při práci s vysokoúrovňovým systémem obvykle se nepotřebuji a ani nechci zabývat nízkoúrovňovými věcmi. Pokud se jimi budu moc zaobírat, pravděpodobně to bude v důsledku kontraproduktivní.

Když skriptuju webovou stránku v PHP, taky se nezabývám stavy jednotlivých tranzistorů v procesoru. To ale neznamená, že by nebylo prospěšné vědět, jak to funguje.

Navíc při současné úrovni technologie je nemožné, aby se člověk zabýval tím, jak funguje vše, co používá, a současně ještě dělal něco užitečného.

Myslím si, že to možné je, alespoň v hrubém přiblížení* u většiny** věcí. Nechci, aby to působilo egocentricky, ale zkus najít protipříklad. A ne, že mi zase nějaký ábíčkář vynadá, že nevím, jak funguje Hallova sonda :).

* i když neumím přesně popsat excitaci buněk v CCD čipu, troufnu si prohlásit, že vím, jak funguje foťák

** zajímají mě všechny, ale nad některými mě nenapadlo se zamyslet, dokud si někdo nerejpnul - třeba právě ta Hallova sonda nebo maska barevného CRT; btw. vysvětlení urychlování elektronů v obrazovce wanted

[Jendа]

Nechci, aby to působilo egocentricky, ale zkus najít protipříklad.

No to bylo rychle, musel jsem si vygooglit, jak funguje plazmová obrazovka a přečíst si něco CCFL trubici.

/me se stydí

[Grunt]

Při práci s vysokoúrovňovým systémem obvykle se nepotřebuji a ani nechci zabývat nízkoúrovňovými věcmi.

Při práci s vysokoúrovňovým systémem ovšem musíš mít vhled (strojový překlad slova „Insight“) do všech vrstev (aspoň zběžný) od nejvyšší až po tu nejnižší aby si neprodukoval krámy. Spojování vysokoúrovňových věcí by měla být jen třešnička na dortu vyhrazená jen opravdovým hackerům. Můj názor. Teda jen tak na okraj.

Navíc při současné úrovni technologie je nemožné, aby se člověk zabýval tím, jak funguje vše, co používá, a současně ještě dělal něco užitečného.

V které době to bylo možné?

[Ladicek]

Při práci s vysokoúrovňovým systémem ovšem musíš mít vhled (strojový překlad slova „Insight“) do všech vrstev (aspoň zběžný) od nejvyšší až po tu nejnižší

Protože templáři souvisejí se vším, že?

[Grunt]

Co to?

[Fluttershy, yay!]

1. Premature optimization is the root of all evil.
2. Abstrakce, abstrakce, abstrakce.
3. Zjednodušení na úkor technických detailů může brutálně zvýšit produktivitu.

V které době to bylo možné?

Tak několik set let zpátky.

[Grunt]

Ach jo, už i ty?

Tak několik set let zpátky

No… ale nechci se hádat. Je to jen názor.

[Jendа]

Ještě jedna věc mě napadla. Stát si poslední dobou dost stěžuje, že se hlásí málo mladých lidí na technické obory. Ale dělá pro to stát něco víc než o tom jen mluví? Proč třeba nefinancuje vydávání takového časopisu o vědě, technice, který by byl na úrovni a bez reklam? Nevím jestli by to pomohlo, ale lepší než nic, ne?

Myslím si, že stát by pro toto udělal mnohem lépe, kdyby si opravil základní školství, jmenovitě pak fyziku a matematiku.

[kotyz]

Já se taky hlásil na technickej obor a vydržel sem tam jen půl roku. Protože sem neprošel přes tu matiku. Dneska s ní má problémy hodně lidí (já sem učebnicovej případ), kdyby se z ní povinně maturovalo u těch státních maturit, tak neprojde tak 75% imho. Ale nevim kde je ten hlavní problém, jestli to ve škole nejsou schopný naučit nebo to studenti nejsou schopný pochopit. Možná 50:50 ...

[Jendа]

Já se taky hlásil na technickej obor

Mluvíme o 1.-6. třídě. Přímá a nepřímá úměra, procenta, zlomky, kupecké počty. Zní to triviálně, ale nechtěj vědět, kolik absolventů to nedává. Stačí se podívat na vzorovou „lehkou“ variantu státní maturity z matematiky. Podle mě by to měl dát deváťák.

[kotyz]

S tim sem měl problémy taky a táhne se to se mnou jako smrad celej život ...

[Kvakor]

Děcka to totiž vůbec nezajímá, zajímá je povrch věcí. Ono je toho povrchu kolem nás teď tolik, že dítě nemá pražádný důvod jít v něčem do hloubky. A rodiče své děti nemotivují, protože sami mají co dělat aby rozuměli tomu co se kolem nich děje - á propos, které dítě bude dnes nadšené z pokusů z magnetickou střelkou a cívkou (jako já jsem byl) nebo s baterií a žárovkami, když na straně druhé ma tatínek ten krásný barevný dotykový telefon s hromadou her? haha

Nedávno jsem na nějakém americkém blogu četl nářek autora nad tím, jak se USA samo přípravuje o vědce a techniky tím, že jim odpírá příležitosti "zažrat se" do tohoto oboru ještě v době, kdy jsou děti a kdy se jejich mozek rozvíjí. Počítače se stále více vzdalují od univerzálních plně-programovatelných zařízení v kusy spotřební elektroniky, kde nmožnost vlastních úprav je (relativně) malá (autor z toho viní hlavně Apple, ale já se domnívám, že to začalo mnohem dříve). Podobné je to tam i v oblasi fyziky a chemie, např. sehnat v USA laboratorní vybavení je problém, protože mnoho států ho reguluje z důvůdů možnosti využití při výrobě drog.

Osobně si myslím, že je to ještě horší. Svět se stal příliš složitý a běžní lidé přestávají mít vědomosti o tom, jak vše okolo nich funguje. Když se málé děti začnou ptát "A proč?", nejsou dospělí často schopni odpovědět (no schválně se zeptejte příbuzných a známých na otázky typu "Proč je nebe modré?", "Proč slunce svítí?", "Proč letadlo lítá?" nebo "Proč má duha tvar oblouku?"). Pokud děti na většinu otázek nedostanou odpověď, tak je přestane bavit ptát se. Druhou ranou je škola která dokáže udělat i z naprosto úžasných věcí něco, co je pro školáky "nuda" (dokonalou ilustrací je scéna sexuální výchovy z montypythonovského filmu "Smysl života"). No a jako třetí rána je tu sama společnost, kde největší "celebrity" jsou herci, sportovci a vyhublé kostlivky zvané modelky, co v rozhovorech hrdě říkají, jak nesnášeli ve škole matematiku/fyziku/chemii. Přírodní vědy nejsou "cool" a ani ty technické na to nejsou o moc lépe (např. my z IT jsme pro většinovou společnost jen podivínmi a mimoňové).

Naštěstí ale budoucnost není úplně temná. Za pár desítek let bude stát u každé dětské postýlky robotická chůvička, co mimo hlídání dítěte bude umět zodpovídat dětské "A ploc?" třeba celou noc. Technologie na to jsou už dnes, jen je bude nutné dát dohromady a počkat pár let, až nutný výpočetnmí výkon bude dostatečně levný. Je pravda, že z takových dětí vyrostou nejspíš ještě větší mimoňové než z těch, kterým dnes dělá "chůvu" puštěná televize, na druhou stranu pro takovouto generaci bude život v postsingulární společnosti pod nadvádou benevolentí silně nadlidské umělé inteligence mnohem méně děsivý než pro generaci současnou.

[neklbaur]

S prvními dvěma odstavci NAPROSTO souhlasím. K poslednímu bych se jen tak do pléna zeptal, jestli to tak chceme, jestli je tohle naše vysněná budoucnost. Jestli "tvoříme každý den v potu tváře pokrok" jen aby to takhle dopadlo,.. Mě se to třeba moc nelíbí.

[Kvakor]

No, puvodně jsem chtěl na konec třetího odstavce dát smajlíka, aby bylo jesné, že jde o sarkasmus, i když poněkud drsnější. Pak jsem si to přečet znovu a zjistil jsem, že je to bohužel příliš smutné na smajlíka a že by tam měl být spíš smutník (tj. ). Jenže když jsem si to porovnal s možnými alternativami, tak mně s hrůzou došlo, že alternativy by mohly být ještě mnohem horší, z čehož jsem zůstal duševně rozpolcen a zbaběle jsem nechal text tak, jak byl, ať si to čtenář přebere.

PS: Proč jen W3C nedalo do HTML5 tagy na sakrasmus. Proč?!! [smajlík bušící hlavou o zem]

[Fluttershy, yay!]

Když se málé děti začnou ptát "A proč?", nejsou dospělí často schopni odpovědět (no schválně se zeptejte příbuzných a známých na otázky typu "Proč je nebe modré?", "Proč slunce svítí?", "Proč letadlo lítá?" nebo "Proč má duha tvar oblouku?").

Není každý je polyhistor s neomezeným množstvím dostupného času. Tady nastupují "lži dětem". Vysvětlit CRT monitor bylo relativně snadné -- zkuste to s AMOLED, LCD, plasmou,... A ne abyste kvůli tomu zabulali něco jiného!

[Kvakor]

OK, to beru. Ale odpovědi na výše zmíněné otázky se, pokud si pamatuju, učí na základní škole a tudíž by s nimi měl přijít do styku téměř každý rodič. Tedy, měl by přijít ...

PS: Osobně se mi z těch čtyř zdá CRT pomalu nejsložitější na popsání.

[Fluttershy, yay!]

Viz výše, leccos se reviduje. Chce to jaksi sledovat novinky, což může být netriviální. Trošku mi připomíná nedávnou diskusi o řízení sto let staré elektrárny.

[pc2005]

Imho nejtriviálnější je plasma. U LCD jen pokud zanedbáme kontroler. Ale pokud bude dítě stack atacker (a proč?), tak CRT je nejhorší. Tam je nejvíc oborů propletenejch: problém emitace elektronů za vakua (chemie-fyzika), luminiscence (fyzika), urychlování a vychylování (fyzika jako hrom + elektronika). Snad jedině u LED, že by se dítě dostalo ke kvantové mechanice rychleji než u CRT. Tam se nakonec ale dostane vždy (před pár týdny na to byl komix SMBC, ale hledat to nebudu ).

[Jendа]

stack atacker

!!!

[Pindal]

To bylo takhle ...

[Jendа]

Poznatek: Konečnou, i když někdy dlouhou sérií otázek a proč? vždycky dojdeš k a proč vznikl vesmír?

[Kvakor]

V podobných případech se většinou uchýlím k slabému antropickému principu - sice je to svým způsobem jenom hezky "okecaná" tautologie, ale je to pořát lepší než odpovědi typu "Protože bagr". Na druhou stranu, když se k tomu přidájí věci jako mnohost vesmírů, kvantová pěna, absence kauzality na kvantově-mechanické úrovni a vícerozměrný/komplexní čas v mnoharozměrném (nad-)časoprostoru, tak většinou z toho vyjde to, že už samotná otázka je nesprávně položená, protože použité termíny jsou niterně zatíženy předpokladem lineárního jednorozměrného času, kauzality a "lidského" světa, kde kvantové efekty jsou zanedbate a kde šipka subektivního času ukazuje stejně jako směr entropie.

[lertimir]

Problém robotických chůviček je podobný jako se znalostmi na internetu. Nepamatuji si lehce dostupné věci. Snadné odpovědi se rychle vykouří z hlavy. To co mi v hlavě zůstalo a zůstává buď vyžadovalo nějaké úsilí, nebo to byl výsledek "aha efektu" situace, kdy se propojily dříve nesouvisející znalosti.

[Fluttershy, yay!]

Hmmm, tak jsem si vzpomněl na tmel... je to vůbec tmel? Ne, tohle problém není. A flash-baking by mohl být zajímavý.

[pc2005]

jak se USA samo přípravuje o vědce a techniky tím, že jim odpírá příležitosti "zažrat se" do tohoto oboru ještě v době, kdy jsou děti a kdy se jejich mozek rozvíjí.

Jo ještě, že jsem se narodil tady. Někdy si říkám, že to je ideální místo. Není to moc na západě a tedy viz blockquote a není to moc na východě, čili horší technika. Je sice fakt, že je to trochu mimo kauzalitu, vyrůst jinde, měl bych možná jiný zájmy, ale i v širších souvislostech se mě zdá ČR, jako lokální maximum optimality.

Doufám, že z toho neteče moc nacionální hrdosti, to bych vážně nerad .

dokonalou ilustrací je scéna sexuální výchovy z montypythonovského filmu "Smysl života"

- A co uděláme s oblečením? 
- Pověsíme o háček níž?
*letící houba*

Za pár desítek let bude stát u každé dětské postýlky robotická chůvička, co mimo hlídání dítěte bude umět zodpovídat dětské "A ploc?" třeba celou noc.

Jo stačí jen počkat až zlevněj Watsona. Pro starší dítě to jde už teď, stačí ho jen posadit k wikipedii.

[Jendа]

Když se málé děti začnou ptát "A proč?", nejsou dospělí často schopni odpovědět (no schválně se zeptejte příbuzných a známých na otázky typu "Proč je nebe modré?", "Proč slunce svítí?", "Proč letadlo lítá?" nebo "Proč má duha tvar oblouku?").

Hele, a jakej je preferovanej způsob odpovídání na tohle? Jako ne, že bych to nevěděl, ale nedokážu si představit jinou odpověď, než dvouhodinouvou přednášku z kvantové fyziky .

(posledně se mě takhle někdo ptal, co to znamená GMO, a trvalo mi to od sedmi do devíti večer )

[Dolf]

Možná to trvá dlouho, ale ani si neumíš představit, jak tím své dítě rozvijíš. Je dobře, že si na to dokážeš najít čas.

[Jendа]

Nemám dítě a je mi 18 . Mně na spoustu věcí rodiče odpovědět nedokázali (i když mi přijde, že toho věděli víc, než je průměr), a tím začala moje pouť za pochopením světa, které se věnuju už tak 13 let.

[Dolf]

Tak to sorry, nějak jsem z tvého příspěvku pochopil, že jsi vzorný otec

[gtz]

[Bystroushaak]

Hh. Mě nedokázali odpovědět v podstatě na nic, tak mi koupili několik knih ala "Jak věci fungují" a "Encyklopedie vědy a techniky". Když se nad tím tak zamyslím, byl to jeden z nejlepších dárků které jsem kdy dostal :)

[Liborek]

Encyklopedie vědy a techniky byla (a pořád je) geniální kniha. Dodnes se do ní dívám, když si chci něco ujasnit.

[Jendа]

Hele, a jakej je preferovanej způsob odpovídání na tohle? Jako ne, že bych to nevěděl, ale nedokážu si představit jinou odpověď, než dvouhodinouvou přednášku z kvantové fyziky .

Zkusil jsem si sestavit dependency tree. Nebudu ho vypisovat celý, ale zahrnuje například:

• Proč svítí Slunce?
• termonukleární fúze
• nukleony
• aha, no, všechno se skládá z atomů…
• z čeho je atom?
• hmotnostní schodek
• takže E=mc^2
• jak se k tomu došlo?
• no, z Lorentzových transformací vyplývá…
• počkej, jak to skládáš vektory rychlosti?!
• vypadá to, že existuje princip rovnosti soustav, a z něj…
• rychlost světla musí být absolutní
• Michelsonův pokus
• jo aha, takže co je to interference.
• GOTO "termonukleární fúze"

Po čtyřech hodinách: Takže teď už víš, proč Slunce svítí!

Obdobně dependency tree pro „co je to GMO“ vypadal asi takhle.

[lertimir]

Proboha proč takto složitě. Mám jiný dependency tree:

1. Povídání o studených, zahřátých, horkých až rozpálených až svítících kamnech, jako praktická ukázka záření černého tělesa. Extrapolací protažené, že slunce je mnohem teplejší než kamna a proto svítí jasněji a bíle.
2. Vysvětlení hoření kdy uhlík ve dřevu se slučuje na kysličník uhličitý a při tom sloučení vydá teplo.
3. Vysvětlení co jsou protony a neutrony a jak tvoří jádra atomů a extrapolace, že podobně jako u hoření dřeva, když se sloučí uhlík s kyslíkem a má energii navíc, tak když se sloučí 4 protony, dva z nich se změní na neutrony vznikne jádro helia, které má energii navíc.

Uvedené vysvětlení stačí do chvíle, kdy je položena otázka: Jak ten proces s protony opravdu probíhá? Až pak je čas na přednášku s kvantové fyziky.

[kotyz]

Když už něco dělam, tak pořádně, ne?

[Kvakor]

Tohle je to, pro co vymysleli Ian Stewart a Jack Cohen v knize Věda na Zeměploše termín lži-dětem (viz Lies To Children na TVTropes). Pokud by se totiž hned ze začátku použila pravda (což by v tomto případě zahrnovalo ekvivalent několika semestrů), ze které by dotyčný nic nepobral, tak se použije lež, která je ale v danném přiblížení dostatečně dobrou analogií, která se může postupně zpřesňovat. Např. věštšina výuky přírodních věd na základní škole jsou lži-dětem, teprve na střední se začne zpřesňovat a jak je to doopravdy se většinou dozví až na vysoké.

Obdobně existují i lži-šéfům, lži-pacientům, lži-voličům a v našem oboru asi nejpoužívanější, lži-neajťákům

[Fluttershy, yay!]

+1!

[lertimir]

Věda na zeměploše je nádherná kniha. A termín lži-dětem je v něm dokonalý. Steward a Cohen to s Pratchettem vymysleli dokonale. Vzhledem, k tomu že moje Alma Mather je Matematická fyzika z MFF UK, tak z léčby, lží-dětem mám poměrně slušné lekce. Když jsem na matfyz vstupoval tak (i díky slušným místům v fyzikálních olympiádách) jsem si myslel, že v té fyzice neznám dost teorii relativity a kvantovku, ale že vše ostatní znám celkem dobře. V prvním semestru byla Klasická mechanika. A palba jako tenzorový počet, diferenciální rovnice, Lagrangeovy věty. Velmi brzy nám všem došlo, že to, co jsme do té doby věděli o fyzice, můžeme zahodit jako na této úrovni nezajímavou aproximaci. (O veškeré fyzice.)

[kotyz]

To o tom GMO mohla bejt pěkná přednáška, se slzou v oku vzpomínam na přednášky z molekulární biologie na PedF ZČU, jedny z mála který sem fakt žral (a ze kterejch sem složil úspěšně zkoušky). Nemáš to náhodou natočený? Pro účely osvěžení paměti a prohloubení znalostí ...

[Jendа]

To o tom GMO mohla bejt pěkná přednáška

Mohla, ale protože to byla moje první v životě, tak asi nebyla :).

Nemáš to náhodou natočený?

Náhodou mám, ale nevím, jestli to chceš vidět, protože je to místy tragédie :). Jak říkám, moje první veřejné vystoupení. Teď už jsem se otrkal a jde mi to snad líp.

[kotyz]

Vidět ani ne, spíš slyšet. No, koukam že tam straší i nějaký to webm video, tak to asi budu chtít i vidět ...

[pc2005]

Docela dobrý, to je akce nějaký univerzity?

Jo zkrátka v pohodě a on nereaguje, tak se na něj vyser ...

P.S. Nejhorší přednášení.

btw na oslu psali, že introny fungujou na jiný programovací vrstvě. Nějak, že ten balast co z nich vznikne zasahuje do regulace všeho možnýho (jsem to napsal krásně podrobně ).

Relay attack takovej tunel .

[Jendа]

Docela dobrý, to je akce nějaký univerzity?

Ne, hackerspace. Budeš-li někdy v Praze, stav se. Jinak z přednášek je pak zajímavý tohle.

Jo zkrátka v pohodě a on nereaguje, tak se na něj vyser ...

LOL, kde to tam je? (ale jsem si skoro jistý, že vím, kdo to řekl :) Během přednášky jsem byl vynervovanej a vůbec nic si nepamatuju :) a taky už je to přes půl roku.

P.S. Nejhorší přednášení.

Osobně mi tedy nejvíc WTF přišlo prvních 30 sekund tohohle (nic ve zlém, autore, ale ta matematika mě trochu porazila :).

btw na oslu psali, že introny fungujou na jiný programovací vrstvě. Nějak, že ten balast co z nich vznikne zasahuje do regulace všeho možnýho (jsem to napsal krásně podrobně ).

No ono se zjistilo, že fungují podobně jako když se dělá RNA interference.

Relay attack takovej tunel .

Nenápadně! Hlavně nenápadně!

[pc2005]

No někdy bych být mohl, ale bude štěstí pokud najdu to co mám :-/.

Je to někde ke konci tý biologie.

Jo koukal jsem se, to je jasný, přeskočíme . To se pak učí jeden semestr na vejšce tuším.

Jj to jsem měl na mysli .

BTW možná by bylo efektivní už rovnou namontovat ovládanej tunel jedním koncem do tý krabičky a druhým oběti na kartu. Pak už jen najít něco co pošle data do minulosti nebo červí díru .

[kotyz]

Kdyby jen introny, i jídlo co jíš a prostředí ve kterym žiješ ti může regulovat, zapínat a vypínat, všechny možný geny. A vo tom se málo ví a nikdo to moc neřeší. Epigenetika 1 a Epigenetika 2.

[pc2005]

Jo to bylo na oslu taky, zapomněl jsem :-/.

[Jakub Lucký]

Preferovaný způsob odpovědi je zjednodušit vysvětlení tak, aby se vešlo do několika málo minut i za cenu nepřesností, ale především tak, aby odpovídalo věku daného dítěte...

Je to poměrně netriviální úkon, zejména pro lidi, kteří oblasti hodně rozumí, ale je to to nejlepší, co se pro dítě v nižším věku dá udělat, protože pochopí základní princip, ale nejsou zahlcené a pokud se s problematikou potkají později, třeba na vyšší úrovni, tak na to lépe navážou, pokud se s tím už nikdy nepotkají, tak aspoň tuší...

[Liborek]

Existuje výborný mezinárodní průzkum žáků/studentů, zvaný ROSE (Relevance of Science Education), který v podstatě ukazuje, že čím je země rozvinutější, tím měně považují žáci a studenti vědu a techniku za zajímavou a potřebnou.

[neklbaur]

Vím, že to tak je (něco podobného jsem na tohle téma už četl), ale když se nad tím zamyslím, tak mi to připadá dost paradoxní.Přece tím, že jsem něčím obklopen a na něčem jsem závislý (mám na mysli třeba ty technologie, vědu, techniku nebo prostě počítače), tak bych měl mít o to větší touhu to prozkoumat a naplno využít. Připadá mi zvláštní, že to nějak neplatí. Možná v tom ten paradox nevidíte, ale já ho tam vidím.

[Fluttershy, yay!]

Ten paradox tam totiž vůbec není. Existuje mj. slušný výzkum (staršího data, citaci už nedohledám, zabývalo se to tuším postoji ve společnosti k telefonu v průběhu času), podle něhož člověk považuje nástroje, s nimiž se setkává do jistého věku, posléze za samozřejmé a v principu se jimi až na výjimky nezabývá.

[neklbaur]

Proč tedy naši dávní předci dokonale (v rámci svých možností) rozuměli přírodě, když je obklopovala od malička?? Taky o ni neztratily zájem. (doufám, že moc nemíchám jablka s hruškami, spíš jen tak nahlas přemýšlím

[neklbaur]

A taky jsem žil od malička v domácnosti se splachovacím záchodem (považoval jsem ho za naprostou samozřejmost), přesto si pamatuji, ja moc mě zajímalo, jak to splachování funguje (táta mi to splachování rozebral a měl jsem jasno). A mohl bych najít další podobné příklady.

[Fluttershy, yay!]

Však jsem zmiňoval výjimky. A dostat odpověď na princip fungování splachovadla a princip dejmetomu jedovatosti nějaké požraviny, to je nebe a dudy.

[Jendа]

To znamená, že jsi jedno z těch dětí, které zajímá svět kolem nich a mají rodiče, co v nich tento zájem dokáží rozvinout nebo alespoň nepotlačit. Netuším, kolik takových je, ale tipl bych to tak kolem 5 % - na AbcLinuxu nebo studuješ-li nějakou technicky zaměřenou školu jich bude samozřejmě mnohem víc.

[Fluttershy, yay!]

Jop, jabka s hruškama. Oni totiž přírodě nerozuměli, nýbrž ji uměli používat (protože to bylo klíčové pro přežití), měli praktické, experimentálně nabyté zkušenosti.

[neklbaur]

Pravda, je to špatný příklad,..

[Liborek]

Ten ROSE výzkum zmiňuje i zajímavý ekonomicko-sociální aspekt: studenti z těch méně rozvinutých zemí vidí možnosti, které jim dává vědecké/technické vzdělání i v tom smyslu, že jim umožní získat zahraniční stipendium či práci v zemi rozvinutější a tak i mnohem zajímavější životní perspektivu než by je čekala někde v zemi původu. Tento ekonomický motivační faktor ve vyspělém světě (EU/USA/Kanada...) chybí.

[Dolf]

Jo, když jseš ve sprše s hromadou krásnejch nahejch holek, tak tě na ně taky nepřejde chuť

[Bystroushaak]

Imho není tak špatné jak se to jeví. V libovolné větší skupince lidí imho existují nerdi, díky tomu je i dnes najdete v každé třídě. Jen už prostě nejste mezi nimi a chybí tu pionýr nebo nějaká globálnější organizace na jejich seskupení, tak o nich nevíte.

[neklbaur]

Souhlas, ale mám ten pocit, že je postupem času čím dál tím těžší tím nerdem být.

[Jendа]

+1

á propos, které dítě bude dnes nadšené z pokusů z magnetickou střelkou a cívkou (jako já jsem byl) nebo s baterií a žárovkami, když na straně druhé ma tatínek ten krásný barevný dotykový telefon s hromadou her? haha

Moudro díš.

[kotyz]

Já si to dřív kupoval, když to ještě nebylo tak tlustý a na takovym lesklym papíře. Ale teď to už ani nečtu a až skončí to předplatný nebudu prodlužovat. Když už, tak si to přečtu v pdf, který mam právo si stáhnout z jejich webu (mailem mi přišel odkaz a přístupový údaje). Ty papírový časopisy mam stejně někde zahrabaný a ani bych je nemusel najít, už mam moc krámu a nemam je kam dávat. Špatnej časopis to neni, když už nic jinýho tak sou tam pěkný fotky. Ale chuť a čas si to přečíst schází.

[kotyz]

Jó, ábíčko, to sem přestal kupovat někdy v roce 2000. Kdysi tam taky bejvali zdrojáky nějakejch her v basicu, pozdějš aspoň nějaký články o počítačích a rubrika "počmág radí" a pak už nai to. Ještě dneska mam takovej sešit kam sem si ty zajímavý věci vystřihoval a lepil, mam tam třeba návod na upgrade RAM, HDD, přetaktování, článek o Pentiu II a III, FMD discích (kdo to pamatuje, mělo to bejt super médium a nebylo z toho nic). Dneska je z toho imho takový bravíčko pro děcka, občas tam bejvá přibalená nějaká kravinka z umělý hmoty nebo nějaký cd s hrama. Si to snad budu muset koupit, abych se podíval jak moc je to daleko od toho starýho dobrýho ábíčka co pamatuju. Mam to i naskenovaný: http://disk.jabbim.cz/kotyz@jabber.cz/skeny.zip

[Grunt]

Kdysi tam taky bejvali zdrojáky nějakejch her v basicu

Tak to možná patřím mezi tu mladší generaci. Počmága ale ještě možná pamatuju.

[kotyz]

Já taky nepamatuju basic v těch číslech co sem si kupoval, ale v nějakym staršim co se mi dostalo do ruky to bylo. Taky sem si z toho občas slepil nějakej menší papírovej model a komixy byly taky dobrý, co si pamatuju tak tam byl nějakej Goro, Kruan a bohyně, Malí bohové, Válka s mloky a pár dalších co si už nevzpomenu na jméno. Většina toho bylo ale s největší pravděpodobností jenom opakování toho co už tam vycházelo před sametem, pak to ještě vydávali knižně. Byl to dobrej časopis, škoda že pak začal upadat. Dneska už to musí bejt fakt síla ...

[kotyz]

Pod paprsky Zářícího

Na původní cyklus navázala pokračování Kruanova cesta (1987–88, 24 stran), Kruan a bohyně (1995–1997, 32 stran) a předčasně ukončený Kruan a pozemšťané (1998–99, 18 stran). Ty z těch 90. let pamatuju. Škoda že už se všechny ty starý ábíčka vyházeli, zůstalo mi jenom pár vystřiženejch článků. Dneska bych se k tomu třeba rád vracel ...

[marbu]

Pokud si dobre vzpominam, tak k tomu QBasicu tam zacal vychazet pravidelne serial tak v roce 1997 (volba na nej padla zrejmne proto, ze QBasic byl standardne dodavany s DOSem a byl snad jeste i ve Windows 95). Ale jinak ve starsich cislech obcas nejake zdrojaky byly soucasti ruznych priloh.

[Grunt]

Jo modrý QBasic, ten ještě v Ábíčku pamatuju.

a byl snad jeste i ve Windows 95

Nevím jak Windows 3.11, protože ten byl na disketách a to už se nezachovalo, ale na Win95 je určitě ve složkách někde mimo Setup společně s takovým tím šedým telefoniím sluchátkem, na jehož název si za boha nevzpomenu a co sloužilo k chatování na TCP/IP.

[Liborek]

To já tedy ještě pamatuju v ABC programy v basicu pro ZX Spectrum, Atari, Sharp a podobné - druhá pol. 80. let. Dokonce vychazely i speciální přílohy věnované aktuálnímu vývoji počítačových technologií v zahraničí - nechápu, jak to tehdy dokázali do toho časopisu dostat. Pokud to doma najdu, zkusím něco nascanovat. QBasic se začal objevovat někdy kolem r. 1993/4 s tím, jak se začala šířit PC i do domácností. Ale od r. 1995 jsem to nekupoval, tak mě další vývoj minul.

[kotyz]

Jestli se to jmenovalo hrajeme si s qbasicem, tak to si snad pamatuju že tam něco takovýho bylo (snad na modrym podkladu), ale že sem to nikdy nečet protože sem tomu jednak nerozuměl a stejně sem žádnej počítač tenkrát ještě neměl. Ale ty ostatní návody a články o počítačích sem si vystřihoval a lepil do sešítku že se mi to bude potom ještě hodit. A hodilo

[pc2005]

Jo basic si pamatuju. Jsem byl fascinován, když jsem poprvé přepsal kód na výpočet nějakýho obsahu do MSDOSu a ono to fungovalo . To bylo okolo roku 95-97. Pak šlo ale ABC do kytek a po roce 2000 jsem už žádný díl nekoupil. Jenom jsem před pár lety sledoval ten ukončený (!!!) seriál o náccích na Marsu.

Mám ale ještě nějaký starší díly, kde byly návody na ještě starší kompy (tuším videostop pro atari ).

BTW neví někdo jak vlastně dopadl seriál Vrabec?

[lacik]

Úplně první počítač se v ABC objevil snad ještě před rokem 1980 nebo tak nějak. Pamatuji si na něj velice matně: bylo to takové papírové pravítko s vyřezanými okénky pro program, registry a paměť, ve vystřihovánce byly i nějaké hotové programy (prožky papíru s instrukcemi). Princip byl jednoduchý: operátor založil proužek s programem a tam byla první instrukce "do registru A dej číslo 5", tak vzal tužku a do okýnka registru A napsal číslo 5 a popotáhl papír s programem na další řádku. Mám pocit, že instrukce odpovídaly procesoru 4004, 8000 nebo 8080, to už vážně nevím. Možná tehdy to mělo svůj význam - počítače mimo výpočetky neexistovaly a děcka aspoň zjistila, co je to paměť, registr, instrukce.

[PepaSFI]

ještě bych to možná někde našel. Nejdív se to objevilo v ABC a pak v jakési příloze VTM. Byla tam spousta "programů" na fyziku, počítání s Ohmovým zákonem a podobně, dokonce i hry jako nějaké řízení družice a přistání na měsíci.

[marbu]

O tom kdysi davno psali na rootu a da se to i sehnat naskenovane.

[the.max]

hehe, tak ja si naopak pamatuju, kdyz v abicku prave zacali vychazet programy na Atari, Spectra, atd... A dodnes si pamatuju, jak na jedne leve spodni polovine strany, byla reklama na Slovenskou kooperativu a na fotce byl takovej dlooooouhej modrej zeleznej most. Ale kdyz jsem videl Abicko pred nekolika mesici, opakovane jsem se dival na predni stranku, jestli to neni nahodou Bravicko.

A co se VTMka tyka, tak tata ho odebiral hafo let, pozdeji, kdyz uz jdem v ruce udrzel pajku, ale i dlasi naradi v dilne, tak jsem si stavel Zelva a tenkrat jsem z toho mel desnou radost ze to i funguje... Dneska si nedokazu predstavit 10ti lete dite s pajkou v ruce, jak si stavi blbej astabilni multivibrator.

[Bystroushaak]

Na Abíčku jsem vyrůstal. Ze začátku jsem si kupoval vycházející, tak okolo roku 2001/2/3. Pak to začalo jít silně do sraček, ale zas tak mi to nevadilo, protože jsem sehnal obrovskou krabici starých abíček a hned bylo co číst :) I když byly starý, byly o hodně zajímavější než cokoliv co se objevilo v těch nových. Dokonce i vystřihovánkám jsem se pár let věnoval, měl jsem železniční stanici, nějaký hrad a minibusy :D.

Jinak, co jsem se tak prokopával starými eziny a archivy internetu, narazil jsem na informace o časopisu Bajt, ten prý byl zaměřený přímo na programátory.

Jinak do nedávna vycházela RobotRevue, tam nějaké ty zdrojáky byly, ale někdy okolo prázdnin to po roce a něco zkrachovalo.

[h0nzZik]

Nedávno jsem si pořídil ZX Spectrum (a IQ 151 taky ;)) a strejda mi někde ve svém archivu našel pár výtisků ZX Magazinu + další tiskoviny k tomu. Jestli bude zájem, tak naskenuju. IQ "běhá" celkem dobře, spektráč jsem ještě nerozjel.

[chrono]

Počítač IQ 151 vyzerá tak zvláštne, až sa čudujem, že nie je v každom filme, ktorý sa odohráva v Sovietskom zväze. :)

[pol128]

zx je oskenovaný tu: http://zxm.speccy.cz/?m=cas&x=zxm

[the.max]

hehe, ja mam 3 Atari, Spectra mam dve (128+2 a klasicky +128)Didaktik M, Didaktik Gama, Didaktik Kompakt, 3x PMD85-2, Commodore64, a Amigu500. Mozna mam i neco dalsiho, uz jsem dloooouho nekoukal do skrine. A samozrjme 4x BT100

[h0nzZik]

A co se týče časopisů, nevím o ničem, co by stálo ze přečtení.

[=^..^= AmigaPower®]

Na papíře mi zbylo už jen "Naše Kočky" a vzhledem k tomu, že i v Polsku s 25 000 registrovanejma kočkoúchylama jen ve FIFé (nepočítám WCF a CFA) skončily jak "Kocie Sprawy" tak "Kot", už mu taky moc času nedávám...

Je to trend kterej přišel s dostupností internetu, poprve sem takhle fňukal kvůli "Amiga Review"...

[Grunt]

Je to trend kterej přišel s dostupností internetu

Myslíš jako, že s dostupností internetu se hodnotné a zajímavé informace zahrabaly hlouběji mezi tu kupu exkrementů? To si nemyslím (možná tak z poloviny).

[Matlák]

Řekl bych, že spíš myslí že se s dostupností internetu čtenáři hodnotných a zajímavých informací přesunuli právě na web - je to levnější, rychlejší, člověk si snáz vybere to co ho zajímá. Stačí se ostatně podívat na ostatní tištěná media dneška - většina z nich je vytvořená na míru právě pro lidi kteří nevědí co je vlastně zajímá..

To, že to odnese také velmi specifický měsíčník Ikarie mě zčásti překvapuje, ovšem i já jsem k tomu svým způsobem přispěl, jelikož jsem si za poslední dva roky nekoupil ani číslo. A to jsem měl ikarii rád... možná jsem ze sci-fi povídek vyrostl a z mladých už to nikoho nezajímá..

[kotyz]

Za všim sou peníze, Ikarie sice stála 99 korun ale stejně jí zařízli protože jim to nevynášelo. A zařízli ji náhle, u posledního čísla žádnej náznak že se má něco dít a další už pak prostě nevyšlo. A pak mi místo toho začlo chodit Lidé a země, protože sem měl ještě nevybranej zbytek ročního předplatnýho. XB-1 stojí jen 75 korun a zatim si vede dobře. Ale předplácet si ho zatim nechci, aby to nedopadlo stejně. To až podle toho jestli přežije první rok.

[kotyz]

http://www.casopisxb1.cz/zredakce/ikarie-konci/

[Grunt]

Stačí se ostatně podívat na ostatní tištěná media dneška - většina z nich je vytvořená na míru právě pro lidi kteří nevědí co je vlastně zajímá..

Jakože chceš srovnávat Živě a naskenované číslo VTM? Internetové média moc daleko od těch tištěných nemají. Dobré informace se i na internetu shánějí velice tvrdě a já poslední dobou skončil u toho, že na nějaký ten skvost se proklikám skrze padesátý odkaz někde na webu na nějakém tom zapadlém webu nějakého studenta nebo profesora co ho napsal v devadesátých letech a v podstatě byl zapomenut, nebo skrze nějaké doporučení (viz Lišáka) a nebo v současné době ponejvíce už jen vybírám anglicky psané, těžké, nezáživné bible z Amazonu. To ale bohužel vyžaduje znalosti cizího jazyka, dobré vyhledávací schopnosti a především velmi, velmi aktivní zájem o danou problematiku (skoro mám na jazyku až slovo specializaci). Tomu se jen těžce může člověk věnovat od útlého mládí. A to se zdaleka netýká jen IT (ostatní obory jsou na tom ještě o světelné roky hůř).

[=^..^= AmigaPower®]

Ne, je to jak s novinama, ty si taky nebudu kupovat, když sem všechno co se děje už viděl na netu... Třeba ty "Naše Kočky" si taky kupuju nějak tak ze setrvačnosti, protože novejch věcí se tam dozvim v řádech promile...

[kotyz]

Jo, s tim netem to je pravda, kvůli tomu sem si přestal kupovat Computer, protože když vyšel tak tam byly věci co sem už čet na netu před tejdnem a na CD byly starý verze programů (pak když sem se odklonil od widlí tak mě ty programy na CD přestali zajímat úplně). To už sem si pak jen výjimečně koupil nějakej časák o počítačích jenom kvůli tomu že tam bylo třeba dvd s mandrivou nebo freebsd a potom když už sem měl dvd vypalovačku a rychlejší připojení tak už ani tenhle důvod nebyl (a ubuntu se v tý době nechalo poslat zadarmo, kolik cd člověk chtěl, tolik jich přišlo). Do pěti let to možná zabalí i Computer s Chipem.

[Grunt]

Tak Computer já nečetl téměř nikdy z velice jednoduchého důvodu?: Nebylo v něm co číst.

[kotyz]

Pro mě tam toho bylo zajímavýho dost, ale jenom tak do roku 2003. Pak už sem tam taky neměl co číst.

[kotyz]

Ještě teď mi ty 3 nebo 4 kompletní ročníky zabíraj celý jedno patro ve skříni. Nemam už kam dávat ostatní časopisy. Jednou to dam do nějakýho muzea počítačů, až to bude tak 20 let starý

[Grunt]

Já měl v pořadači pár prvních čísel Počítače pro každého. Pak se mi dostalo pod ruky PCčko a nebylo co číst.

[kotyz]

Ono toho skončilo víc, já měl třeba předplacenou Ikarii a tu taky zařízli aniž by o tom bylo v poslednim čísle cokoliv napsáno a protože mi zbejvalo asi 3/4 roku zaplacenýho předplatnýho tak mi to taky převedli na Lidé a země. Naštěstí se jim redakce trhla a vydávají to dál pod jinym názvem (XB-1), za nižsí cenu, ale zase na horšim papíře. Tady to dopadlo ještě docela dobře, VTM už je jen na webu.

[=^..^= AmigaPower®]

KTE amatérský rádio

[kotyz]

Amatérskýho rádia máme na půdě plnou skříň. Je to snad od 70. let do roku 1994 komplet, některý ročníky i svázaný. Pak to děda přestal kupovat, protože už tam byly moc moderní součástky a složitý zapojení.

[the.max]

KTE mne moc nebralo, bylo takovy slaby (malo stranek), ale Amatersky radio bylo parada, hlavne NEKTERY ty specialy, tusim ze rocne vychazeli dva, jednen cervenej a druhej modrej. Tenkrat jsem se uplne zblaznil do zesilovacu od p. Dudka (DPA-235 porad jeste mam, zrovna nedavno jsem premejslel ze bych ho zase nekam narval do auta )

[Grunt]

Tady to dopadlo ještě docela dobře, VTM už je jen na webu.

Ok, tak prosím srovnej. IMHO si jeden z mála co může. VTM dle mého názoru nikdy na webu nebylo, protože v dobách kdy VTM vycházelo internet ještě nebyl tak běžně rošířený. Ať to tedy shrnu: Nejde mi o médium, to je dle mého názoru irelevantní.

[kotyz]

Já papírový VTM nikdy nečet, ale občas čtu to webový, jak teď patří pod živě. Tim dobře dopadlo myslim to, že jeden časopis skončil bez náhrady (VTM) a ten druhej pokračuje dál (Ikarie jakožto XB-1) a je pořád stejně dobrej, jenom se teď jmenuje jinak a vydává ho jiná společnost (ale v redakci sou pořád ty samý lidi). Možná na tom to VTM bylo už tak mizerně že je lepší že skončilo. To posoudit nemůžu.

[Veterán]

Já VTM kupoval do posledního čísla a dost mě mrzelo, že časopis skončil.

V posledních ročnících se sice skoro vytratily delší články, kdy několik stránek bylo věnováno jednomu tématu, a přibylo klipových článků a fotek, ale pořád to byl na našem trhu velmi dobrý časopis.

A také by mě zajímalo, co vlastně místo něj číst. V oblasti historie a války se mi líbí "Živá historie" a časopis "Válka", ale vědu a techniku v repertoáru nemá snad nikdo. A na internetu také najdu většinou jen klipy nebo příliš odborný pohled. Takový všeobecný a zároveň trošku do hloubky bych velmi přivítal.

[kotyz]

Věda už asi dost netáhne tak o ní nevychází žádnej pořádnej časopis. Je to škoda.

[Fluttershy, yay!]

No tak zrovna NG a Vesmír jsou fajn, ale je to málo.

[lacik]

Podobně skončil i Bajt - najděte si v článku Bajt BBS. Taky jsem v tom utopil předplatné; a Bajt byl super. Šéfredaktor Ladislav Zajíček (elzet) byla výrazná postava počítačové pubicistiky 90. let. Bohužel před deseti lety zemřel.

[PepaSFI]

VTM pamatuju ještě modrobíle proužkovaný, to bylo v osmdesátých letech. Dodnes se mi stává že někde čtu o nějakém senzačním objevu a říkám si kde já jsem to už u psí nohy čet. A pak si vzpomenu že před čtvrt stoletím ve VTM. Podobně nadčasový byl ještě Technický magazín zvaný "Téčko". Slavné ABC jsem samozřejmě jako kluk chtěl, jenže bylo těžce nedostupné. Na předplatné byl pořadník na několik let, což u časopisu pro děti nebylo zrovna optimální. Vlastně mi začalo chodit až mi bylo snad 14 nebo 15 let, takže ho vlastně zdědil mladší brácha.

[asdf]

kdepak asi soudruzi udělali chybu, že museli bejt pořadníky i na časopisy pro děti?

[=^..^= AmigaPower®]

...2 roky sem na něj čekal, pak matka začla dělat na OPBH a měl sem ho hned

[PepaSFI]

jó dnes je korupce u zakázek na stavbu dálnice. Tenkrát korupce byla potřeba i na časopis pro malý kluky. Tak nějak nevím co je horší. Možná to souvisí, naše generace byla vychovávaná v tom že bez známostí a úplatků to nejde a dnes to jen nastoupilo na vyšší level.

[=^..^= AmigaPower®]

Hele, včera sme to v hospodě řešili na celosvětový úrovni, necháme toho, nebo jdu zvracet... Monty... Korporace...

[dad]

.2 roky sem na něj čekal,

ja dost dobre pane kolego nechapu, na co ste zrovna Vy potreboval ten casopis. Na zatop v kamnech? Na to se daly prece pouzit i bezny noviny.

[kotyz]

Dade, neser!

[podlesh]

Rudé právo bylo dvojnásobné a za poloviční cenu!

[=^..^= AmigaPower®]

Kamnech? já žádnej kamnech nemam, ani nevim co to kamnech je... Slepoval sem třeba nějakou zkurvenou poamátkovou rezervaci a když už to bylo megavelký, tak sme to zapálili

[gtz]

V těch letech jsem byl na ZŠ (do roku 78) bylo abíčko těžce nedostupné, v okolí byly sice 4 trafiky, ale člověk musel mít hodně štěstí, aby na něj došla řada. Po nějaké době co jsme se ptali v trafikách jedna nová trafikanta nám ho začla dávat pod pult a pak to šlo.

Pamatuje si ještě někdo na comixy z Ohníčku? myslím, že asi hodně málo lidí.

[Fluttershy, yay!]

Já si je pamatuju, nelíbily se mi.

[Liborek]

Předrevoluční nebo porevoluční? Ohníček jsem před revolucí moc nečetl (měl jsem ABC), ale Barbánka si pamatuju. Ty lepší (scifi) komiksy jsem tehdy moc nechápal. Těsně po revoluci si pak pamatuju nějaký poměrně slušně výtvarně provedený komiks o templářích. Nějaké ty scifi komiksy tuším vyšly před pár lety v knize.

[Fluttershy, yay!]

Myslím, že jsem měl obojí (spoustu jsem toho zdědil, třeba tuny těch Ábíček) a zrovna Barbánka jsem upřímně... neměl rád.

[gtz]

Tehdy vyšly kompletní komixy (Velká kniha komixů), byly tehdy 4 díly v absolutně malém nákladu. Komixy z Ohníčku vyšly podobně, ale byly podobně nesehnatelné (i v dnešní době).

[gtz]

Které myslíš? Ty co myslím já jsou ty staré někdy tak kolem roku 197x apod. Něco jako Rex Star/Brontosaurus Punťa apod. Tyto komixy pak nějak už nebyly. No asi nová normalizace.

[Michal2]

co mas proti www.vtm.cz ? Je to myslim super cteni.

[Grunt]

Nic. Možná jen to, že ho nečtu.

[Stevko]

Na Slovensku sa ešte dá zohnať Quark, ktorý sa tvári celkom rozumne vedecky. A v PC Revue som nedávno snáď videl aj nejaký kód.

[pc2005]

Jo v poslední době mě na MF naštvalo tohle.

[Fluttershy, yay!]

OMG!

[Grunt]

LOL. Tak Mateřidoušku taky ještě pamatuju a tohle je fakt síla.

[kotyz]

Já taky a tohle mě upřímně děsí!

[kotyz]

A to vůbec nemluvim o takovejch pochybnostech jako Witch/Bitch a podobný Cosmomolitany pro nejmenší

[neklbaur]

Taky mě to děsí,..

[Bystroushaak]

Hehe, to jsem nedávno viděl v trafice, hned vedle porna :D

[gtz]

Taky jsem to někde měl včetně knížek o HI-SOFT Pascalu apod. z té doby. Jenže kde to může být, někdy kolem 88 jsem se podruhé stěhoval a pak v roce 91 zase to bylo uloženo někde na chalupě. Jenže pak byl další přesun národů a někde v nějaké krabici bych něco archaického mohl najít. Tehdy vycházelo hodně dobrých článků v Amáru.

[KS]

Jo, VTM si dobře pamatuju, i tu starší pruhovanou verzi. To byly časy.

Z novodobější počítačové literatury jsem měl rád Softwarové Noviny.

[K42]

Ještě bejval dobrej Bajt, ale ten nějak nevydržel :( Tam se i docela dost programovalo.

[bobek]

Jeeee, ten si pamatuju. To je krasa. Pred nedavnem jsem vyhrabal doma ZX Spectrum a PMD85, to taky vzbudilo hodne vzpominek. Je mam ted v kancelari :)

[Penguin_007]

Mně se velmi líbila slovenská PC Revue, ještě koncem devadesátých let měli v časopise část vyhrazenou programování, kvůli té jsem ji dlouho odebíral, ale kdeže loňské sněhy jsou.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Neco podobneho lze najit u Teanetu. Idealne navstivit osobne kramkocajovnu v Praze, maji tam vetsi vyber, nez na netu.

[Grunt]

Cestou na Sibiř se tam stavím.

[Grunt]

Hele, ale tohle je ještě pěknější než to co jsem měl. Jak se k němu dostat?

[Petr "Glubo" Sýkora]

o uroven vys jde pridat do kosiku

[Petr "Glubo" Sýkora]

Akorat pocitej s tim, ze velikost samotne hedvabne membrany bude relativne mala (prumer 1-3cm), mozna se radeji zkusit nejdriv dotazat na velikost na nejakem z kontaktu.

[pan Klobouk]

Sorry vole error a Kolik počítačových jazyků znáš, tolikrát jsi počítačem jsou stálice, ten člutý časák bych snad někde doma našel, Jiránek byl bůh.