Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 22:50
Tiskni
Sdílej:
pouze tvrdí a dokazuje, že se mizí střední třída a s ní celá infrastruktura, která tu byla cca 70 let.Nechejme tam "pouze tvrdí". Mimochodem, fakt, že *možná* dojde k zániku střední třídy neznamená, že dojde k zániku civilizace. Společnost se bude muset trochu reformovat, ale pojede se dál.
počítám se ke střední třídě a je mi jasné, že na tom budu tratit.Jo, a do které kategorie "střední třídy" se řadíte?
Sociální sebezařazení Ostraváků je následující: Nejchudší vrstva 15,7% Chudší vrstva 22,1% Střední vrstva 45,1% Bohatší vrstva 17,1% Porovnáme-li toto sebeocenění s výší úspor dotyčných domácností a s výší jejich dluhů, pak názorně vidíme, jak neadekvátně mnozí lidé svoji situaci hodnotí. Do obou chuších kategorií se nám z celého souboru zařadilo zhruba 38% respondentů. Téměř polovina respondentů (47,6) však deklaruje, že nemá vůbec žádné úspory, a další téměř čtvtina (23,4%) má úspory nižší než 50 000 Kč. Zatímco tedy téměř tři čtvrtiny zkoumaných domácností jsou prakticky bez peněz (a to i z hlediska českého, nejen evropského), méně než polovina jich připouští, že jsou chudé. Stejná iluzornost vládne i na pólu opačném. Zhruba 17% respondentů se nám zařadilo do vrstvy bohatých. Ovšem úspory vyšší než 200 000 Kč deklaruje jen sedm a půl procenta dotazovaných a úspory přesahující půl milionu pouze něco málo přes dvě procenta. Ještě mnohem názorněji vidíme virtuálnost pohledu na realitu u mladé generace. Ze zmíněného výzkumu je patrné, že nejvíce si u nás fandí lidé mladší 35 let. Za velmi chudé se z nich považuje méně než jeden z deseti, za bohaté naopak plná čtvrtina. Přitom naprosto žádné úspory v této generaci nemá zhruba 57% dotazovaných. Úspory nižší než 50 000 Kč deklaruje další téměř čtvrtina z nich. Výsledek? Téměř 80% mladých lidí z našeho vzorku je prakticky bez peněz, ale jen méně než 10% si připouští, že jsou opravdu chudí. Naopak, za členy nejbohatších vrstev se považuje téměř čtvrtina nejmladší generace (23,4 %). Přitom úspory nad 200 000 Kč z nich nemá ani 5% a úsporami vyššími než půl milionu disponuje v této generaci jediné procento.zdroj
Banky mezi středně bohaté (střední vrstvu) počítají ty, kteří mají na účtech uloženo řádově 15 milionů Kč, což je dnes částka, která jejímu majiteli doživotně zajišťuje životní úroveň střední třídy, aniž by kdy musel pracovat. Z bankovního hlediska je česká střední třída velice úzká, odhadem několik desítek tisíc domácností.zdroj
Zaprvé mi přijde mnohem podstatnější velikost pravidelných příjmů (resp. obecněji schopnost peníze/majetek získat)Což se projevuje jak? Jako že "nemám sice ani vindru, ale kdybych se do toho opřel..."? Nebo "Já si vždycky práci najdu!" "Já budu vždycky mladý, zdravý, perspektivní!"?
a zadruhé mi klást rovnítko mezi naspořené peníze a majetek mi taky nepřijde jako nejlepší nápad.Tohle rovnítko ale nikdo neklade. Výše úspor je ukazatel toho, co je skutečně bohatství, totiž nějaký disponibilní kapitál. To, že bydlíte v domě za 3 milióny (což je dneska kdejaká barabizna), z vás ještě nedělá boháče, co má 3 milióny k dispozici. Tatáž suma na kontě už je zajímavější (samozřejmě za předpokladu, že jste si ji právě neuškudlili na koupi postarší barabizny, aby byla střecha nad hlavou). A tahle paradoxní skutečnost, že se lidi v Česku považují za bohaté, přestože nemají prakticky žádný disponibilní kapitál, je předmětem toho článku. Je totiž fakt zajímavé, jak české socky rezonují s politickou ideologií potírání socek. A tyhle odhalené iluze o vlastním bohatství leccos vysvětlují.
Což se projevuje jak? Jako že "nemám sice ani vindru, ale kdybych se do toho opřel..."? Nebo "Já si vždycky práci najdu!" "Já budu vždycky mladý, zdravý, perspektivní!"?Uznávám, že i tak by se to dalo chápat, ale já to myslel spíš tak, že výše úspor ze mě jěště boháče (příslušníka dané kategorie) nedělá.
Tohle rovnítko ale nikdo neklade.vs.
... je to vypovýdající údaj o tom, s jakým můžete manipulovat majetkem ..3 miliony na kontě jsou zajímavěší než vlastnit dům za 3 miliony? Pokud to není ona zmiňovaná barabizna, do které je jěště potřeba pár milionu nalejt, tak to vidím přesně opačně. Proč mít na účtu víc než nějakou finační rezervu pro případ výpadku příjmu nebo jinou nemilou nečekanou událost?
3 miliony na kontě jsou zajímavěší než vlastnit dům za 3 miliony? Pokud to není ona zmiňovaná barabizna, do které je jěště potřeba pár milionu nalejt, tak to vidím přesně opačně. Proč mít na účtu víc než nějakou finační rezervu pro případ výpadku příjmu nebo jinou nemilou nečekanou událost?No, a pak že už dvacet let budujeme kapitalismus... Jeden něco prodává a hned je z něho kapitalista, druhej si koupí barák a je z něj druhej. Prostě jeden pravicový volič vedle druhého...
Hodnotit, jestli je člověk bohatý nebo chudý podle výše úspor, mi přijde hodně zjednodušující a krátkozraké...A podle čeho byste to hodnotil? Já se preferuji tohle rozdělení: Chudý člověk = musí pracovat, aby se uživil, případně svou rodinu, výpadek příjmu je existenční ohrožení. Střední vrstva = pracuje, aby si rozmnožil majetek, kterým má zajištěnou existenci. Výpadek příjmu sice znamená nebohatnout, ale nikoliv existenční ohrožení. Bohatí = pracují, aby se nenudili. Majetek rozmnožuje práce kapitálu (práce jiných). Výpadek příjmu nemá na pokles životní úrovně ani na perspektivu vliv.
Já bych především vůbec nedělil. Ale když už, tak tenhle navrhovaný způsob mi přijde mnohem lepší než to, co je v tom úryvku.Nicméně vede k úplně stejným závěrům. Bohatých je v naší společnosti pomálu a střední třídy ne o moc víc, prakticky tyhle dvě vrstvy tvoří oněch "horních deset tisíc" (rodin). Ten zbytek Čechů jsou v podstatě socky. A paradoxně přemýšlejí tak, že je žádoucí, aby se chod společnosti organizoval tak, aby to vyhovovalo těm "nahoře". Za to jsou si leckteré "socky" v rámci politické debaty ochotné pomalu i rozbít navzájem hubu...
To se mi nelibi. Ja do stredni tridy pocitam vsechny, co pracuji, aby se uzivili, maji vicemene stabilni praci a maji zajistene vsechny zakladni zivotni naklady (vcetne rodiny) tak, ze jim jeste zbydou nejake penize na dalsi veci, jako je treba cestovani nebo nejaka hobby a podobne.Hm, takže "střední třída" je ekonomicky závislá a existenčně odkázána na ty, kdo ji zaměstnávají? Každý kdo není homelessák a případ pro sociálku je tedy střední třída?
Jestlize ma nekdo takovy kapital (tj. asi nekolik milionu korun investovaneho kapitalu, nemyslim tim majetek jako dum, v kterem ten clovek bydli), ze muze jen sedet doma a nepracovat (a pobirat rozumnou rentu, rekneme odpovidajici prumerne mzde), pak je podle me uz bohaty.Hm, to splňují i někteří důchodci
Společnost se bude muset trochu reformovat, ale pojede se dál.Ano, ta "trochu reforma" bude znamenat neco podobneho, jako v povalecnych letech - zavedeni progresivniho zdaneni, ktere umozni vytvorit stredni tridu znovu. A mozna dokonce bude nutne zavest pravo na zamestnani (jako v Australii). A ty staty, co to neudelaji, se holt dostanou na uroven rozvojovych zemi, kde jsou obrovske socialni rozdily a veskere vydobytky civilizace (jako treba neprerusovana dodavka vody a elektriny) jsou luxusni zbozi, za ktere se plati extra. (Mel jsem tu cest ted byt chvili v Indii, a na to, jake tam plati dane, je to tam desive.)
A mozna dokonce bude nutne zavest pravo na zamestnaniTohle me zajima. Jak to chces uvest do zivota? Jako ze prijde clovek do nejake firmy a oni ho nebudou moci odmitnout se zadosti o zamestnani? Nebo se dame reckou cestou prezamestnanosti dotovane statem?
Proc je neudrzitelne, aby byla plna zamestnanost? Me to prijde lepsi reseni, nez ty lidi mit na socialnich davkach nebo je nechat napospas svemu osudu.
Neudržitelné je, aby stát zaměstnával lidi, které ve skutečnosti nepotřebuje, a přitom si na jejich výplaty musel půjčovat. To je cesta k bankrotu.
Ono stat zase plati relativne malo
To není pravda. Průměrná mzda ve státním sektoru je vyšší než v soukromém, to je neslýchané. Další nehorázná věc je, že stát poměrně slušně platí lidi, kteří nic neprodukují a vlastně nejsou potřeba (většina úředníků), zatímco lidi, kteří dělají reálnou a užitečnou práci (např. pečovatelé), berou téměř minimální mzdu.
To není pravda. Průměrná mzda ve státním sektoru je vyšší než v soukromém, to je neslýchané. Další nehorázná věc je, že stát poměrně slušně platí lidi, kteří nic neprodukují a vlastně nejsou potřeba (většina úředníků), zatímco lidi, kteří dělají reálnou a užitečnou práci (např. pečovatelé), berou téměř minimální mzdu.Aha, tak to jo. Ale prijde mi, ze kvalifikovane lidi (s VS vzdelanim) stat plati mene. Proc by pak ale mzda ve statnim sektoru nemohla byt v prumeru vyssi? Stat zamestnava hodne kvalifikovanych lidi, asi vic, nez soukromy sektor. Co se tyce nekterych uredniku, na tom se asi lze shodnout, ale neni to trivialni problem k reseni. Kazdopadne, podle me to neni problem prvniho radu, ktery by byl duvodem soucasne krize nebo dluhu statniho rozpoctu (ktere jsou podle me zpusobene spis kombinaci spatnych investic a zbytecne nizkych dani).
Stat zamestnava hodne kvalifikovanych lidi, asi vic, nez soukromy sektor.
"Kvalifikace" je hodně ošidný pojem. Cena práce se spíše než od kvalifikace odvozuje od nabídky a poptávky. Např. někteří řemeslníci nemají ani maturitu, přesto vydělávají hodně peněz. Ve státním sektoru sice pracuje hodně lidí s maturitou nebo i vyšším vzděláním, ale jejich práce ve skutečnosti žádnou kvalifikaci nevyžaduje a hlavně ve skutečnosti jejich práci vůbec nepotřebujeme.
ktere jsou podle me zpusobene spis kombinaci spatnych investic a zbytecne nizkych dani
Skoncujme už s mýtem nízkých daní. Daně v Evropě jsou neskutečně vysoké, normálního člověka stát okrade minimálně o 60% příjmů. Bohatí lidé daně tolik neplatí a otázkou je, jestli si jejich zdaněním nějak pomůžeme (boháčů je málo) a jestli nedokážou najít kličku v každém zákoně (obávám se, že ano). Nejhorší ovšem je, že zvýšení daní nikdy žádný problém nevyřešilo. Je to stále stejné - zvýšíme daně, abychom zalepili díru v rozpočtu. Díra se sice zalepí jen částečně, ale stejně je to signál, že můžeme znovu vesele rozhazovat.
Daně v Evropě jsou neskutečně vysoké, normálního člověka stát okrade minimálně o 60% příjmů. Bohatí lidé daně tolik neplatí a otázkou je, jestli si jejich zdaněním nějak pomůžeme (boháčů je málo) a jestli nedokážou najít kličku v každém zákoně (obávám se, že ano).Rozhodne zrejme stat nebere 60% prijmu v prumeru kazdemu, jinak by asi tvoril statni rozpocet podstatnou cast HDP. Pak je otazka, proc je danovy system, jak spravne pisete, regresivni a ne progresivni jako ve vsech vyspelych zemich. Vase otazka, zda si tim pomuzeme, ale uplne postrada logiku. Za prve, rozhodujici neni pocet bohatych ale spis to jejich bohatstvi. Za druhe, klicku v kazdem zakone asi nenajdou, protoze progresivni zdaneni prokazatelne historicky celkem dobre fungovalo. Ostatne, mozna bychom se mohli vykaslat na vynuceni vsech zakonu (a usetrit! vida, jak snadne) s poukazem na to, ze ti chytri zakony vzdycky nejak obejdou (bohuzel, tenhle pristup Cechu k pravidlum je zdrojem velkeho mnozstvi problemu, nastesti na tom nejsme jako zeme daleko nejhur).
Jejich produkcni kapacita stejne zustane tady, takze si tim krokem asi moc nepomohou.
Nemůže se stát, že se jejich produkční kapacita přesune do Číny?
Průměrná mzda ve státním sektoru je vyšší než v soukromém, to je neslýchané.Ano, tak mizerně výkonný soukromý sektor je skutečně na pováženou. S tím by se mělo něco dělat, ne jenom řvát, že to zachrání nižší daně a mzdy: Jakmile budou nižší náklady, budeme se moct cenově podbízet i Číňanům, tak se o nás zákazníci začnou prát! a konečně převálcujeme ty Němce, kteří mají daně i platy daleko vyšší, nakupují materiál za stejnou cenu a prodávají stejným zákazníkům a ještě si dovolí mít i větší zisky! S tím sakra politici něco udělejte!
Proc je neudrzitelne, aby byla plna zamestnanost? Me to prijde lepsi reseni, nez ty lidi mit na socialnich davkach nebo je nechat napospas svemu osudu.Příliš vysoká zaměstnanost má negativní makroekonomické důsledky, především vyšší inflaci. Viz například Phillipsovu křivku.
Tak ale samotný pomer cena surovín / mzda sa veľmi nemení, takže kde presne je problém?
Rastie inflácia? Poprosím citovanú štúdiu. Čisto sedliackym rozumom nevidím dôvod, prečo by mala. Najprv mám plat 10000, ale je mi to málo, tak chcem 10% naviac, tým sa zvýšia všetky ceny o 10% a máme 10% infláciu. Ďalší rok začínam s platom 11000 a znova chcem 10% (pretože všetky podmienky sú rovnaké ako pred rokom), takže tá inflácia bude konštantná v čase. Ceny pochopiteľne budú exponenciálne rásť, ale to nie je žiadny problém, presne tak fungujú ekonomické systémy dnes všade na svete (s tým, že optimálna inflácia je obvykle niekde okolo 5%).
To bol pochopiteľne zjednodušený model, ale v reálnom svete môže tá inflácia ísť nahor aj nadol. Rozhodne v tom nevidím žiadny exponenciálny rast a hyperinfláciu.
Nič neprinesie, ale ani neuškodí. P
ríliš vysoká inflácia samozrejme nie je dobrá, ale nikde som nevidel relevantnú štúdiu, ktorá by dokazovala, že nízka nezamenestnanosť implikuje vysokú infláciu. Nejaká inflácia tam samozrejme bude, ale istá rozumná miera inflácie je určite pozitívna (lebo vďaka nej ľudia investujú).
Obecně platí, že při nízké nezaměstnanosti je vyšší inflace a naopak. Je to logické, když je nízká nezaměstnanost, tak ekonomika roste, lidé jsou ochotni více utrácet, zaměstnavatelé jsou ochotni víc platit atd. Velmi dobře to můžeme vidět na situaci v ČR před krizí a nyní. Nicméně existuje i staglace, kdy je vysoká inflace i nezaměstnanost.
Určitá nízká míra inflace je lepší než deflace, ale řekl bych, že 5% už začíná být hodně a 10% už je opravdu moc.
Jestli to nebude spis ropnou krizi nez nizkou nezamestnanosti (ono v letech 1973-1985 byla nizka?)
Našel jsem data pouze od roku 1980 a nezaměstnanost byla opravdu velmi nízká.
Vlastne, prijde mi, ze ten vas graf konkretne o Svedsku nic nedokazuje (USA a EU jsou na tom podobne).
Z toho grafu je vidět, že inflace v USA a v EU byla v daném období podstatně vyšší. V některých letech byla téměř stejná, ale v jiných byla ve Švédsku výrazně vyšší.
Takova stavka je dost narocna zalezitost, a rozhodne nestoji za to stavkovat pro par korun nebo v pripade, ze vas skutecne zamestnavatel nebere na hul.
Jenže vy nechápete princip inflační spirály. Nejde o to, jestli mě zaměstnanec bere nebo nebere na hůl. Jde o to, že se zvyšují ceny, a proto požaduji vyšší plat. Můj vyšší plat následně přispěje k vyšším cenám výrobků a tím se spirála dále roztáčí.
Take je legracni, jak z toho vinite odbory, pritom zamestnavatele maji na te spirale srovnatelny podil, a kdyby skutecne fungovala konkurence, pak by si nemohli tak snadno dovolit proste zvysit ceny, ale museli by sahnout na sve zisky.
Neviním odbory, jen konstatuji. Když je nízká nezaměstnanost nebo je obtížné zaměstnance propouštět, tak jsou zaměstanci na koni a mohou si diktovat. To se dělo i v ČR během boomu do roku 2008. V krizi zase mají silnější pozici zaměstnavatelé.
Jenže vy nechápete princip inflační spirály. Nejde o to, jestli mě zaměstnanec bere nebo nebere na hůl. Jde o to, že se zvyšují ceny, a proto požaduji vyšší plat.Obvykle se v ekonomii vysvetluje vztah nezamestnanosti a inflace trochu jinak - vlada chce snizit nezamestnanost, pomoci fiskalni nebo monetarni politiky zvedne agregatni poptavku, coz sekundarne zvysi aktivitu podnikatelu a ty zamestnaji vic lidi. Rust inflace je pak dusledek rychlejsiho rustu agregatni poptavky pred nabidkou. Tedy inflace je primarne zalezitost rostouci poptavky, nikoliv rostoucich nakladu.
Neviním odbory, jen konstatuji. Když je nízká nezaměstnanost nebo je obtížné zaměstnance propouštět, tak jsou zaměstanci na koni a mohou si diktovat. To se dělo i v ČR během boomu do roku 2008. V krizi zase mají silnější pozici zaměstnavatelé.Nejak mi unika vase logika. Pokud stat zamestna vsechny, kteri nemohou najit praci, co znemoznuje zamestnavatelum dat jejich zamestnancum vice penez, a tim je motivovat, aby si svou praci udrzeli? Mince ma 2 strany. Nemusite prece kvuli motivaci pozadovat, aby existovala nezamestnanost, to je zvrhle. Pokud chcete lidi motivovat, staci jim pridat. Pak zamestnanci soukromych podniku nebudou stavkovat za vyssi mzdy, protoze ve statnim sektoru (pri povinnem zamestnani) by dostali mene.
Me to prijde lepsi reseni, nez ty lidi mit na socialnich davkach
Je to stejné řešení. Peníze jdou na obě místa ze státní kasy. Takže pokud ti lidé budou na soc. dávkách, je to stejné (ne-li lepší) než budou-li za vyšší plat dělat zbytečnou činnost někde na úřadě.
Já taky nemusím číst Kellera, abych věděl, že celej svět jde do kytek díky (neo)keynesianství, díky sociálně tržní ekonomice.Ja bych to videl opacne - Po velke hospodarske krizi v 30. letech si mnoho lidi uvedomilo, ze tehdejsi klasicke ekonomicke modely jsou neudrzitelne a rady zalozene na nich proste nefuguji. Objevilo se keynesianstvi, socialne trzni ekonomika a s nim desitky let prudkeho ekonomickeho rozvoje. Casem ale odrostla generace lidi, ktera zazila velkou hospodarskou krizi a mezi ekonomy a ve spolecnosti zacly zas prevladat (neo)klasicke ekonomicke nazory (protoze jsou koneckoncu intuitivnejsi a uspesni lide k nim maji prirozeny bias), to vedlo k celkovemu politickemu posunu v 80. letech (cetne deregulace, privatizace, snizovani danove progrese). Ted tu mame dalsi (pomerne velkou) hospodarskou krizi, ktera ma cetne paralely (jak v pricinach tak v nasledich) a s krizi z 30. let. Je tu ale jeden zasadni rozdil, jak se krize spolecensky projevi - protoze socialni stat jeste od 80. let nebyl odbouran, je mozne vznik te krize svest na socialni stat (a vzhledem k biasu sdelovacich prostredku se tak casto deje) a tim naopak podporit (neo)klasicke ekonomicke paradigma. To holt v 30. letech mozne nebylo, tehdy zadny socialni stat prakticky neexistoval.
V tomhle mají USA obrovskou rezervu. Když budou opravdu ve velkých problémech, zavedou DPH třeba jen 5 %Zas ta vyhoda tak velka neni, sice nemaji federalni DPH, ale maji jednotlive statni a mistni sales taxes, ktere vcelku delaji treba 10 %.
Jenže "desítky let prudkého ekonomického rozvoje" mají jednu podstatnou chybu. Z velké části byl rozvoj financován na dluhJenze to proste neni obecne pravda - viz treba graf vyvoje dluhu k HDP v USA. Zanedbam-li druhou svetovou valku (coz pravda byl pro USA obrovsky 'keynesiansky' fiskalni stimul vynucen vnejsimi okolnostmi), tak v tom obdobi byl nominalni dluh vicemene stejny a podil vuci HDP klesal. Zadluzovani prislo az s Reaganem a danovymi skrty, ktere byly vetsi nez skrty ve vydajich. Krom toho samotnej pojem 'rozvoje financovaneho na dluh' je z hlediska cele spolecnosti nesmysl. Narozdil od jinych investic jsou investice do statnich dluhopisu relativne malo vynoste (i kdyz zas vcelku jiste), takze se nakupuji pouze z vydelanych penez (narozdil od jinych aktiv, treba akcie ci nemovitosti, kde porizeni je casto finacovane uverem). Takze dlouhodoby rust zadluzenosti statu je jen dusledek mensiho nez optimalniho zdaneni prijmu.
Jenze to proste neni obecne pravda - viz treba graf vyvoje dluhu k HDP v USA.
Nemyslím, že se to vylučuje. V 70. letech v USA dluh nerostl, ale zároveň stagnovala celá ekonomika, byla vysoká nezaměstnanost a inflace. Proto si začali pomáhat půjčkami. Evropa dělá to samé, ale ještě ke všemu máme vysoké daně.
Krom toho samotnej pojem 'rozvoje financovaneho na dluh' je z hlediska cele spolecnosti nesmysl. Narozdil od jinych investic jsou investice do statnich dluhopisu relativne malo vynoste (i kdyz zas vcelku jiste), takze se nakupuji pouze z vydelanych penez (narozdil od jinych aktiv, treba akcie ci nemovitosti, kde porizeni je casto finacovane uverem). Takze dlouhodoby rust zadluzenosti statu je jen dusledek mensiho nez optimalniho zdaneni prijmu.
Rozvoj na dluh tady probíhá delší dobu. Stát si půjčí peníze, za které vytvoří nová zbytečná pracovní místa na úřadech, případně investuje do infrastruktury atd. To je sice skvělé, jenže problém nastupuje, když se má dluh splatit. Další negativní jev je, že banky raději půjčí státu (je to jistější) než soukromému sektoru, což omezuje rozvoj podnikání. Příliš malé zdanění příjmu je nesmysl, zahraniční investory, kteří kupují naše obligace, stejně nemůžeme zdanit.
V 70. letech v USA dluh nerostl, ale zároveň stagnovala celá ekonomika, byla vysoká nezaměstnanost a inflace.Ekonomika stagnovala a byla vysoka nezamestnanost relativne k tomu, na co byli lide zvykli z 50. a 60. let. Dneska by nam v tom ohledu prisly tehdejsi podminky jako normalni. Inflace byla vysoka, to je pravda, a z velke casti za to muze prehnane ocekavani predchozich let vlozene do moznosti keynesianske politiky snizit nezamestnanost. Proti inflaci pomohla hlavne pomerne agresivni monetarni politika FEDu. Kdyby Reagan neprosazoval supply-side ekonomiku a prudce nesnizoval dane, tak by pravdepodobne dosahla stejneho efektu bez vyraznejsiho narustu zadluzeni. I kdyz je pravda, ze snizovani dani (zejmena v nizkoprijmove oblasti) na ukor zadluzovani statu je mozne take povazovat za sveho druhu fiskalni stimul.
Stát si půjčí peníze, za které vytvoří nová zbytečná pracovní místa na úřadech, případně investuje do infrastruktury atd.Jenze zminovany rozvoj je meren v rustu HDP. Zbytecna pracovni mista na uradech ci investice do infrastruktury na HDP nemaji primy vliv. (I kdyz samozrejme maji neprimy vliv at uz tim, ze to je forma fiskalniho stimulu, nebo tim, ze jsou uzitecne pro podnikani (napr. u te infrastruktury).
Další negativní jev je, že banky raději půjčí státu (je to jistější) než soukromému sektoru, což omezuje rozvoj podnikání.Stat by samozrejme mel hospodarit tak, aby v dobe prudkeho ekonomickeho rustu si nepotreboval pujcovat. V dobe recese je pak dost volnych prostredku na pujcovani, protoze bud podniky nechteji investovat (protoze maji dost kapacit a maly odbyt), nebo investori kvuli predchozim ztratam pozaduji jistotu (takze pujcky podnikani mnohem vic omezi rizikova prirazka, nez samotne vytesneni). Samozrejme, pokud je recese mala a da se vyresit monetarnimi prostredky, neni treba sahat po fiskalnich prostredcich.
Příliš malé zdanění příjmu je nesmysl, zahraniční investory, kteří kupují naše obligace, stejně nemůžeme zdanit.Vyspele staty jsou z prevazne casti zadluzene interne (domacim investorum) a pokud se na ne podivam jako na celek, tak ten podil pseudo-interniho dluhu jeste rapidne vzroste.
Jenze zminovany rozvoj je meren v rustu HDP. Zbytecna pracovni mista na uradech ci investice do infrastruktury na HDP nemaji primy vliv. (I kdyz samozrejme maji neprimy vliv at uz tim, ze to je forma fiskalniho stimulu, nebo tim, ze jsou uzitecne pro podnikani (napr. u te infrastruktury).
Právě ten nepřímý vliv je z krátkodobého hlediska velmi příjemný. Když stát vytvoří zbytečná pracovní místa, klesne nezaměstnanost. Nově zaměstnaní lidé mají příjem, který utrácejí, čímž ekonomika roste. Vše je OK, navíc dluhy se neplatí, ale hrnou se vpřed dalšími půjčkami. Jenže jednoho dne večírek skončí.
Stat by samozrejme mel hospodarit tak, aby v dobe prudkeho ekonomickeho rustu si nepotreboval pujcovat.
To je jasné, jenomže socani to trochu pozměnili. V době boomu si stát půjčuje a v recesi si půjčuje ještě víc.
Vyspele staty jsou z prevazne casti zadluzene interne (domacim investorum) a pokud se na ne podivam jako na celek, tak ten podil pseudo-interniho dluhu jeste rapidne vzroste.
To je asi pravda, ale v případě potřeby by to investoři jistě dokázali nějak pořešit, tj. půjčovat do zahraničí. Navíc hodně státních dluhopisů drží penzijní fondy a více zdanění znamená nižší důchody a to také není jen tak.
Vše je OK, navíc dluhy se neplatí, ale hrnou se vpřed dalšími půjčkami. Jenže jednoho dne večírek skončí.Jenze v obehu je znacne mnozstvi volneho financniho kapitalu, ktere je treba nekam ulozit a ten jen tak nezmizi. Investice do podniku budou rizikovejsi a i kdyby nebyly a ten kapital by byl masivne investovan do podniku, tak to vytvori znacny rozvoj poptavky a ekonomicky rust. Pujcovani spotrebitelum je na tom podobne. Investice do zlata z tohoto hlediska zadna investice neni, pouze volny financni kapital zmeni majitele, ale dal bude volnym financnim kapitalem. Takze v konecnem dusledku ty penize skonci u dluhopisu nektereho statu. Jedine riziko je v zmene relativni duveryhodnosti jednotlivych statu - jednotlive staty muzou ztratit duveru investoru, ktere pak radsi budou nakupovat dluhopisy jinych statu. A pak ty konkretni staty maji problem. Jen pro ilustraci - Japonsko je v stagnaci uz pomalu pres dvacet let a urokova mira, za kterou si pujcuje penize, porad klesa.
To je asi pravda, ale v případě potřeby by to investoři jistě dokázali nějak pořešit, tj. půjčovat do zahraničí.Mluvim spis o zdaneni prijmu, z kterych se buduje financni kapital na pujcovani. Nikoliv samotne zdaneni prijmu z uroku. Tedy pujcovani do zahranici to nevyresi.
Nově zaměstnaní lidé mají příjem, který utrácejí, čímž ekonomika roste. Vše je OK, navíc dluhy se neplatí, ale hrnou se vpřed dalšími půjčkami. Jenže jednoho dne večírek skončí.Tak moment, vy tvrdite, ze spolecnost jako celek zije na dluh budoucnosti. Jak si to ale predstavujete z fyzikalniho hlediska? Jinak receno, kde se bere ta energie a zdroje, ktera nam bude pak v budoucnosti chybet? A jak to souvisi s temi penezi a socialnim systemem? Jednoho dne vecirek skonci a dluhy nebudou splaceny. Jenze na delani dluhu jsou potreba 2: Jeden co pujcil a druhy co si pujcil. Pokud dluh nebude splacen, prvni mozna prijde o penize (fakticky ty penize, z kterych financujeme ty dluhy jsou jen fikce, takze vetsina pujcujicich o zadne hodnoty neprijde, jenom o pripadny narok na spotrebu), ale rozhodne se neda rict, ze spolecnost jako celek se bude mit hur.
Pokud dluh nebude splacen, prvni mozna prijde o penize (fakticky ty penize, z kterych financujeme ty dluhy jsou jen fikce, takze vetsina pujcujicich o zadne hodnoty neprijde, jenom o pripadny narok na spotrebu), ale rozhodne se neda rict, ze spolecnost jako celek se bude mit hur.
Když dluh nebude splacen, tak věřitel přijde o peníze zcela jistě, nikoliv možná. Věřiteli jsou především banky a fondy, což vyvolá řetězovou reakci. Kdyby bylo možné bezbolestně zbankrotovat, proč to tedy Řecko a další ohrožené země neudělají?
Proste, realita je, ze narostla socialni nerovnost (jak je u kapitalismu zvykem), a dokud penize nejak nedate zpatky tem, co je muzou utratit, tedy spotrebitelum, tezko budete mit fungujici ekonomiku.Tohle je ovšem zcela ideologicky podvratné! To by znamenalo, že ti co si nejvíc nahrabou, vlastně škodí ekonomice!
Dluh je jen vnejsi projev tohoto jevu - je to narok bohatych na nejake penize chudych, ktere oni uz ale nemaji.Jako každý dluh. Jakmile půjčíte někomu, kdo nemá žádný majetek (aspoň potenciální), vyhodil jste peníze oknem. Banky tohle evidentně vědí, což zjistíte při každé žádosti o půjčku (hypotéku). Pak jsou tu dvě možnosti: 1) jste blb a patří vám to; 2) o peníze vám vůbec nejde (stejně je máte jen na půjčování) a dluh slouží právě k ovládání života dlužníka, jímž si můžete zajistit jeho veškeré příjmy na dlouho dopředu.
Zatimco bohati prekracuji hranice nadnarodnich statu, chudi nemohou. Bankrot statu je jen jine slovo pro odebrani naroku na zdroje nadnarodnim bohatym a jejich prerozdeleni mezi domaci populaci.Proto se o Argentině a Islandu v naší mediální propagandě už nedozvíte ani slovo. To by tak scházelo, propíchnout bublinu virtuálního finančního světa a pak zjistit, že se v realném vůbec nic nestalo! Hnusné!
Po velke hospodarske krizi v 30. letech si mnoho lidi uvedomilo, ze tehdejsi klasicke ekonomicke modely jsou neudrzitelne a rady zalozene na nich proste nefuguji. Objevilo se keynesianstviAž na to, že regulace nejsou a nikdy nebyly schopné zabránit následujcím krizím a jediný efekt, který mají, že brzdí ekonomiku, i když žádná krize není.
S regulaci ekonomiky je to podobne jako s regulaci rek - jednou za mnoho let prijde krize takoveho typu ci rozsahu, ze ji nezabrani, ale diky ni nemame krize kazdych nekolik letPěkná teorie, ale při střetu s realitou neobstojí, stejně jako každých pár let neobstojí baráky na Moravě při střetu s nějakou řekou.
Kam šel člověk ve 30. letech, když potřeboval pomoc? Za rodinou. Kam jde člověk když potřebuje dnes pomoc? Na úřad. Srovnejme si, jaké postavení měla rodina ve společnosti před 70 lety a jaké postavení má dnes vzhledem k tomu, že se dnes západní civilizace "nemnoží" a postupně nás polykají kultury, kde je rodina základ.
Jak mají ale lidé zakládat rodiny, když na to nemají peníze, žejo. 40% svých peněz v rámci poviné solidarity podstoupí do systému přerozdělování, který ví lépe, jak s těmi težce vydřenými prostředky naložit... Přiživí se na tom byrokratická mašina, a nakonec ty prostředky skončí u lidí, kteří žeprej nemají to štěstí tolik vydělávat. A tito lidé se stávají nenasytnými a ve volbách volí principy, které by na těch procentech ještě přidaly... (Paroubkova progrese od 50tis apod...)
Tak teraz neviem, či sa jedná o recesiu, alebo ti len chýba koliesko v hlave
Rodina nemusí byť úžasná _nutne_, ale mala by taká byť a obvykle má skôr pozitívny prínos (aspoň v civilizovanej spoločnosti). Nie že by sa nenašli prípady všelijakého teroru a zneužívania, ale AFAIK sú v zúfalej menšine oproti dobre fungujúcim rodinám. Takže tvrdiť, že rodina je zlo je asi podobne pravdivé tvrdenie ako tvrdenie, že nôž na krájanie chleba je zlo. Ale ja ťa presviedčať nebudem. Obzvlášť ak si ten teror sám zažil (alebo niekto v blízkom okolí), tak máš asi silné predsudky.
Jak mají ale lidé zakládat rodiny, když na to nemají peníze, žejo. 40% svých peněz v rámci poviné solidarity podstoupí do systému přerozdělování,40%? Ať počítám jak počítám, vychází mi 60-70%.
DPFO- 15% (12,5%)
Soc.D- 14,6%
Zdv.D- 6,75%
-------------
celkem 33,85 %
Počítám OSVČ (nemám potřebu dotovat stát jako zaměstnanec) Daň s příjmu se dá paušálem (nebo odpočty) snížit v pohodě o 40%. Když se přihlásíte jako plátce DPH, nebo si uděláte děti, můžete to výrazně ještě snížit. I tak je to hodně.Nepřímé daně beru jako zajištění policie, hasičů, silnic a pod. Ty do toho nepočítám.
Většina lidí stále ještě pracuje jako zaměstnanci a tam už se sazba daně přibližuje 50%.
Nepřímé daně beru jako zajištění policie, hasičů, silnic a pod. Ty do toho nepočítám.
To je chybná úvaha. Daň je jen jedna, kdy stát hrábne občanovi do kapsy. Jestli to udělá při výplatě, nebo při spotřebě, to je přece jedno. Stejně tak není podstatné, jestli se to jmenuje daň, pojištění, poplatek atd. Nemluvě o tom, že kvalita státem poskytovaných služeb je velmi nízká.
Kam šel člověk ve 30. letech, když potřeboval pomoc? Za rodinou. Kam jde člověk když potřebuje dnes pomoc? Na úřad.A jak si v 30. letech takovemu otci, ziviteli rodiny, ktery kvuli ekonomicke krizi prisel o praci, ta rodina pomohla?
Jak mají ale lidé zakládat rodiny, když na to nemají peníze, žejo. 40% svých peněz v rámci poviné solidarity podstoupí do systému přerozdělování, který ví lépe, jak s těmi težce vydřenými prostředky naložit..Zrovna u tech mladych lidi zakladajicich rodinu je dost mozne, ze prumerne od statu dostavaji o dost vic, nez kolik stat vybere na socialni sluzby [*]. Treba kdyby si museli platit plne komercni vzdelani a zdravotni pojisteni. [*] nepocitam tu cast dani, kterou by stat vybral tak jako tak na zajisteni ostatnich svych funkci.
Musi jim platit leky a vlastne vsechno, protoze duchody tam nemaji.Znáš tu pohádku o cestářovi, který sice pracuje za tři zlaťáky, ale vyžít musí jenom s jedním, protože jeden vrací a jeden půjčuje? Jeden vrací svému otci, protože ten ho v mládí živil, tvrdě pracoval a teď už pracovat nemůže. A jeden půjčuje svému malému synovi, aby ho živil, až ten cestář sám nebude moci pracovat. Důchod v žádném případě není nutná podmínka pro to, aby starý člověk měl z čeho žít. Kdo má dobře vychované děti, hlady nebude, a kdo nemá, ten v mládí neměl náklady s dětmi spojené a ušetřené peníze klidně mohl spořit.
Důchod v žádném případě není nutná podmínka pro to, aby starý člověk měl z čeho žít.To platilo možná v dobách, kdy se žilo po rolnicku, děti dědily grunt. Od dob, kdy děti začaly pracovat v továrnách za mzdu spotřebovávanou převážně za nájem a nákup potravin (= prakticky nulová šance ušetřit), jaksi se mezigenerační solidarita začala vytrácet. Dělník těžko svým dětem odkáže nějaké dědictví, a tak ta štafeta pokračuje. Proto státní důchody a domový důchodců.
Kdo má dobře vychované děti, hlady nebude, a kdo nemá, ten v mládí neměl náklady s dětmi spojené a ušetřené peníze klidně mohl spořit.Například si mohl před 30 lety, když mu bylo 30, šetřit každý měsíc celou pětinu svého poměrně slušného platu, totiž 500 Kč. Tak si může dnes královsky žít za ty svoje úspory, třeba celých půl roku za deset let spoření. A to se vyplatí! Zkuste odhadnout, kolik budou mít za 30 let cenu vaše dnešní "úspory", když si budete dnes spořit na důchod pětinou nadprůměrného příjmu, totiž 5.000 měsíčně. Za 30 let si naspoříte 1.800.000 (úroky nechme vyrušit inflací, která bude ovšem zákonitě větší). Dejme tomu, že za 30 let bude průměrná mzda (a odpovídající ceny) 10x vyšší, takže vaše celoživotní úspory z průměrného platu budou odpovídat opět přibližně půlroční průměrné mzdě. Spořit si na důchod je právě z důvodů dlouhodobého průběhu racionálně vzato naprostá blbost. Nehledě na to, že každá uspořená koruna je z lokální ekonomiky de facto stažena a tudíž přestane obíhat (buď je pod slamníkem anebo investována nadnárodní bankou někde na druhé straně zeměkoule). Důchodci jsou příliš drazí? Co asi tak s těmi penězi dělají, žerou je? Důchodci svoje peníze utratí v lokální ekonomice. Na rozdíl od těch nejbohatších, co svoje velké peníze investují v ekonomice globální. Mánie "šetření", což je sice v naší politické realitě jen propagandistická (neurotická) maska, přímo ničí ekonomiku, znamená ve skutečnosti jediné: rozšíření všeobecné chudoby a tím relativní navýšení moci těch nejbohatších. Protože o šetření ve skutečnosti nejde (ničit ekonomiku se zrovna pravičákům taky nechce), jde jen o přerozdělení toků peněz, a tím podílu na ovlivňování společnosti, od chudých směrem k bohatým.
Zkuste odhadnout, kolik budou mít za 30 let cenu vaše dnešní "úspory", když si budete dnes spořit na důchod pětinou nadprůměrného příjmu, totiž 5.000 měsíčně. Za 30 let si naspoříte 1.800.000 (úroky nechme vyrušit inflací, která bude ovšem zákonitě větší). Dejme tomu, že za 30 let bude průměrná mzda (a odpovídající ceny) 10x vyšší, takže vaše celoživotní úspory z průměrného platu budou odpovídat opět přibližně půlroční průměrné mzdě.No, za 30 let budou moje životní úspory přibližně na stejné úrovni (spíš vyšší) než teď. Protože nejsem debil a investuju je :)
No, za 30 let budou moje životní úspory přibližně na stejné úrovni (spíš vyšší) než teď. Protože nejsem debil a investuju je :)Řekl si prozíravý človíček požehnaného roku L.P. 1910 a těšil se, jak si ty svoje investice po roce 1940 krásně užije.
No, za 30 let budou moje životní úspory přibližně na stejné úrovni (spíš vyšší) než teď. Protože nejsem debil a investuju je :)
To seš teda machr. A která že investice přežije válku, převrat, finanční reformu a diktaturu?
Jinak mne ani ve snu nenapadlo uvažovat tuhle investici jako fyzická osoba, plátce daně v Česku. To bych sám sebe urazilBavíme se o zajištění stáří běžných občanů, navíc pokud budeš do drahých kovů ulejvat hospodářské přebytky právnické osoby, pak musí existovat a patřit ti a za pár desítek let. Zlato zakopané fyzickou osobou na dvorku je IMHO jistější.
Důchodci jsou příliš drazí? Co asi tak s těmi penězi dělají, žerou je? Důchodci svoje peníze utratí v lokální ekonomice. Na rozdíl od těch nejbohatších, co svoje velké peníze investují v ekonomice globální.Problem je, ze zatimco bohati penize ziskaji obchodem s nekym jinym (obvykle ne se statem), tak duchodci berou penize ze statni kasy. Cili predstava, jak nam duchodci krasne rozhybou ekonomiku a jejich penize plynou do statni kasy je ciry nesmysl, protoze jich prijde jenom mensi cast nez jich dostali ze statni kasy. Oproti tomu bohaci proste vydelali na jinych a statni kasu v podstate nic nestoji. Cili to, ze treba jenom mensi cast svych prijmu investuji tady je podstatne vyhodnejsi. Ze stejneho duvodu jsou nesmyslem i uvahy o zakonnem naroku na praci. To je to same v blede modrem jako s duchody. Stat za statnimu zamestnanci nejaky balik penez, ale nedostane za to adekvatni protisluzbu (protoze ho zamestnat musi a on proste nebude motivovan k vyssim vykonum), a jako bonus dostane formou dani jenom cast penez zpet. Tim nechci rici, ze mame duchodce nechat pomrit hlady. Jenom se mi nelibi onanie nad tim, jak utraceji v lokalni ekonomice. To by mohlo fungovat leda tak za komunistu. Ale zkusenost pravi, ze to moc nefungovalo.
Dobre. Nemuzeme toto nikdo podporit ani vyvratit, tak to nechme plavat.zatimco bohati penize ziskaji obchodem s nekym jinym (obvykle ne se statem)to ne nedolozene tvrzeni, jsem mimochodem uplne opacneho nazoru
Na to staci premyslet. Duchodce dostane od statu X penez. Pak si koupi rohlik, na kterem je dan tusim 5%. Cili 95% ceny rohliku duchodce uz statu nevrati. A uz v ten moment muze statu vratit zpet pouze X-(95% ceny rohliku). Predpokladejme, ze ten duchodce s jednim rohlikem na mesic nevyzije a ze si taky obcas koupi i neco jineho nez jidlo. A hned je jasne o cem mluvim. Pokud ma nejaka pani najemne za 7.5k, tak nekde udelala chybu. Minimalne nevidim duvod proc by nemohla vzit nekoho k sobe do podnajmu a o vydaje se sabnout na pul. Nehlede na fakt, ze v te dobe by uz mela mit spis neco vlastniho a pripadne deti, ktere ji nenechaji umrit hlady. A o tom, ze duchodcum ve slamniku moc penez nezbyva se dozvidame treba z ruznych afer co sem tam proleti zpravami, kdy nekdo vybral duchodce a slohnul jim 50-200 tisic.duchodci krasne rozhybou ekonomiku a jejich penize plynou do statni kasy je ciry nesmysl, protoze jich prijde jenom mensi castopet nepodlozeno, chybi udaj jak velke jsou ty casti, proste statistika. (jen na okraj, kdyz stara pani u nas v dome ma najemne se vsim vsudy 7.5k a duchod ma 8.5k, tak bych rad vedel, co z toho duchodu nevyda - ve druhem patre bydli manzele duchodci, ti maji 17k penze a tem samozrejme neco zbyde - ale kdyz to zprumeruji, tak tem duchodcum moc ve slamniku nezbyva)
Zdravym rozumem. Kdyz je clovek nevyhoditelny, zpravidla se v praci nepretrhne.Stat za statnimu zamestnanci nejaky balik penez, ale nedostane za to adekvatni protisluzbupodle ceho se meri ta adekvatnost?
Cili predstava, jak nam duchodci krasne rozhybou ekonomiku a jejich penize plynou do statni kasy je ciry nesmysl, protoze jich prijde jenom mensi cast nez jich dostali ze statni kasy.To je chladny kalkul proc uvahy o duchodcich skoro jako o zachrancich nasi ekonomiky zcestne. Ne vyzva k snizovani duchodu ci dokonce k jejich hromadnemu odstrelu (to tu zminuju explicitne aby se mi to nekdo nesnazil podsunout).
Ja tvrdim toto:Ano, představa, že rozhýbat ekonomiku znamená zařídit, aby peníze plynuly do státní kasy, je čirý nesmysl. Ale je to představa výhradně vaše. Nejste vy úředník?Cili predstava, jak nam duchodci krasne rozhybou ekonomiku a jejich penize plynou do statni kasy je ciry nesmysl, protoze jich prijde jenom mensi cast nez jich dostali ze statni kasy.
Jak jste k tomuto tvrzeni dosel mi hlava nebere. Nikde jsem nepsal, ze k rozhybani ekonomiky je potreba privod penez do statni kasy.Ona vám toho hlava nebere zjevně daleko víc. Ale abyste nemusel namáhat svou poznamenanou paměť: tady se vynořila tato výhradně vámi formulovaná představa, a to jako odpověď na konstatování, že důchodci svoje důchody utrácejí v lokální ekonomice. Svoje myšlenkové pochody už si musíte prozkoumat sám.
Padnul dotaz, zda jsou duchodci prilis drazi. A to (byt pro to mam pochopeni a chapu, ze maji casto problem s duchodem vyzit, ale celkova suma, co na duchody padne je proste obrovska) jsou. Protoze vydaje na duchody proste spotrebovavaji obrovskou cast rozpoctu a je to dlouhodobe neudrzitelne.A já se vás ptám, zda pro vás "spotřebovávají" znamená, že ty peníze žerou? A odpovídám, ne, nežerou peníze, oni ty peníze utrácejí v lokální ekonomice, tj. dávají je vydělat dalším a dalším. Je úplně lhostejné, zda se z nich něco vrací "do státní kasy" (a ono vrací), hlavní je, že tyto peníze obíhají, a to ne na finančních trzích ve východní Asii, ale tady v Česku.
Cili neni takovy problem v tom, ze bohati utrati penize v globalnim trhuTo je právě dost podstatný problém. Protože utratit peníze v USA, Číně nebo v Singapuru znamená neutratit je v Kladně nebo v Kroměříži, což znamená ty peníze z naší ekonomiky (která si musí vydělávat třeba právě na ty důchody) fakticky vyvádět.
Uz chapete nebo mam psat pomaleji a s obrazkama?Pomaleji zkuste spíš myslet (aby vám prsty nepředbíhaly myšlenky) a obrázky vítám. Ono nakreslit si to názorně pomáhá i přemýšlení
A já se vás ptám, zda pro vás "spotřebovávají" znamená, že ty peníze žerou? A odpovídám, ne, nežerou peníze, oni ty peníze utrácejí v lokální ekonomice, tj. dávají je vydělat dalším a dalším. Je úplně lhostejné, zda se z nich něco vrací "do státní kasy" (a ono vrací), hlavní je, že tyto peníze obíhají, a to ne na finančních trzích ve východní Asii, ale tady v Česku.Koukam, ze kazdy resime neco jineho. Ja statni kasu, vy celkovy objem penez. Kdyz uz jsme u toho, tak i duchodci mohou neprimo odesilat penize do zahranici pres nakup zbozi made in china a jine. V cem je tohle lepsi nez kdyz nekdo bohaty investuje v zahranici?
To je právě dost podstatný problém. Protože utratit peníze v USA, Číně nebo v Singapuru znamená neutratit je v Kladně nebo v Kroměříži, což znamená ty peníze z naší ekonomiky (která si musí vydělávat třeba právě na ty důchody) fakticky vyvádět.V cem je tohle horsi nez nakup zahranicnich vyrobku?
Koukam, ze kazdy resime neco jineho. Ja statni kasu, vy celkovy objem penez.No právě, já nevím, co vám pořád tak záleží na státní kase. Státní kasa není od toho, aby se tam hromadily nějaké peníze, které si pak někdo odnese (i když si to asi spousta úředníků a politiků myslí).
Kdyz uz jsme u toho, tak i duchodci mohou neprimo odesilat penize do zahranici pres nakup zbozi made in china a jine. V cem je tohle lepsi nez kdyz nekdo bohaty investuje v zahranici?Lepší je to v tom, že tam uprostřed jsou ti důchodci, neboli lidé, kteří už obvykle nemůžou pracovat (rodiče, prarodiče), kteří za ty finanční prostředky žijí. V čem je lepší ta druhá varianta?
Na statni kase mi zalezi proto, aby se tu nestalo to co v Recku. Je to extrem, ale proste predstava, ze nas dluh naroste tak, ze jej uz nestihneme splacet me moc netesi. Mne osobne docela stve pristup politiku k statnimu rozpoctu. Soudny clovek se proste takhle blbe nezadluzuje. To, ze Sobotka zatal sekeru nejhloubeji i v dobe konjunktury me proste stve. A ze si ostatni nepocinaji o moc lepe, me stve taky.Koukam, ze kazdy resime neco jineho. Ja statni kasu, vy celkovy objem penez.No právě, já nevím, co vám pořád tak záleží na státní kase. Státní kasa není od toho, aby se tam hromadily nějaké peníze, které si pak někdo odnese (i když si to asi spousta úředníků a politiků myslí).
To je fakt. Akorat ze jsme v pytli protoze proste prumerna delka roste a starych lidi pribyva. Uz ted to neni moc vesele, ale proste vyhledove je ta soucasna situace v haji tak jako tak.Kdyz uz jsme u toho, tak i duchodci mohou neprimo odesilat penize do zahranici pres nakup zbozi made in china a jine. V cem je tohle lepsi nez kdyz nekdo bohaty investuje v zahranici?Lepší je to v tom, že tam uprostřed jsou ti důchodci, neboli lidé, kteří už obvykle nemůžou pracovat (rodiče, prarodiče), kteří za ty finanční prostředky žijí.
Stat za statnimu zamestnanci nejaky balik penez, ale nedostane za to adekvatni protisluzbu (protoze ho zamestnat musi a on proste nebude motivovan k vyssim vykonum), a jako bonus dostane formou dani jenom cast penez zpet.Zaprve, vase tvrzeni o motivaci mi pripomina citat (tusim Roberta Reicha) ze je zajimave, ze manazery (a vubec bohate) motivuji penize, kdezto normalni zamestnance (a vubec ty chudsi) motivuje hrozba nezamestnanosti. Mozna by mi nekdo ze zdejsich pravicaku mohl udelat psychologickou analyzu, proc tomu tak je. A nebo snad radsi ani ne, jiz jsem dnes vecerel.. Zadruhe, proc by stat nedostal protisluzbu? Prece pro nezamestnaneho vytvorit pracovni misto, je ten nejlepsi zpusob, jak vubec ziskat neco zpet. Stat diky tomu nebude muset platit treba nejake soukrome firme za tuto praci, kterou ten novy statni zamestnanec vykona. Podivejme se, jake jsou k tomu alternativy: - davat lidem v nezamestnanosti podporu - bud budou pracovat nacerno (pak sice ekonomika alespon profituje, ale stat ne), nebo budou sedet doma, a zase stat prodela - nedavat lidem nic - no pak v lepsim pripade zemrou (velmi strategicky zpusob, jak se zbavit produktivni pracovni sily), v horsim pripade budou bydlet v nejakem slumu a zpusobovat kriminalitu a zavazne nemoci, pripadne se rychle mnozit (coz take statu penize neprida) - jak navrhuje ODS, nejak je skolit a davat jim za to penize - stat najme firmu, kterou bude platit za to, ze bere tem nezamestnanym cas; zase stat na tom prodela Zcela vazne - jak chcete resit problem strukturalni nezamestnanosti?
Osvc1 uz vam vicemene odpovedel, presto se u jedne veci zastavim:Neodpovedel. Pouze se o to marne pokusil.
No a? Co je na tom divneho? Po manazerech je poptavka a navic maji zpravidla (diky vetsim platum) nejaky nemaly financni polstar, ktery chudsi nemaji (ci minimalne jej maji znatelne mensi).Stat za statnimu zamestnanci nejaky balik penez, ale nedostane za to adekvatni protisluzbu (protoze ho zamestnat musi a on proste nebude motivovan k vyssim vykonum), a jako bonus dostane formou dani jenom cast penez zpet.Zaprve, vase tvrzeni o motivaci mi pripomina citat (tusim Roberta Reicha) ze je zajimave, ze manazery (a vubec bohate) motivuji penize, kdezto normalni zamestnance (a vubec ty chudsi) motivuje hrozba nezamestnanosti.
Mozna by mi nekdo ze zdejsich pravicaku mohl udelat psychologickou analyzu, proc tomu tak je. A nebo snad radsi ani ne, jiz jsem dnes vecerel..Tohle jsem nejak nepochopil.
Zadruhe, proc by stat nedostal protisluzbu? Prece pro nezamestnaneho vytvorit pracovni misto, je ten nejlepsi zpusob, jak vubec ziskat neco zpet. Stat diky tomu nebude muset platit treba nejake soukrome firme za tuto praci, kterou ten novy statni zamestnanec vykona. Podivejme se, jake jsou k tomu alternativy:Umelym vytvorenim pracovnich mist ze se ziska neco navic? Jako ze kdyz na jednom reckem ostrove bylo na 10 zaku 40 ucitelu? Muze mi nekdo vysvetlit co se timhle ziskalo?
- davat lidem v nezamestnanosti podporu - bud budou pracovat nacerno (pak sice ekonomika alespon profituje, ale stat ne), nebo budou sedet doma, a zase stat prodelaPokud bude stat platit lidi, ktere realne vubec nepotrebuje (co jineho je umele vytvoreni pracovnich mist?), tak prodela jeste vic.
- nedavat lidem nic - no pak v lepsim pripade zemrou (velmi strategicky zpusob, jak se zbavit produktivni pracovni sily), v horsim pripade budou bydlet v nejakem slumu a zpusobovat kriminalitu a zavazne nemoci, pripadne se rychle mnozit (coz take statu penize neprida)Tuhle moznost nikdo nenabizi. Proc to tu je vytahovano? Nicmene, v kazdem state je neco jako prirozena nezamestnanost. To jsou lide, kteri prste pracovat nechteji. Pokud by tedy zemreli hlady (ne, ze bych si to pral, jenom reaguju na komentar) tak stat o produktivni pracovni silu prijde asi tezko.
- jak navrhuje ODS, nejak je skolit a davat jim za to penize - stat najme firmu, kterou bude platit za to, ze bere tem nezamestnanym cas; zase stat na tom prodelaPokud skoleni umozni, aby si nasli nejakou praci i mimo statni sektor, tak na tom v principu nevidim nic spatneho. Stat na tom prodela, ale je realna moznost, ze se mu to vrati. Navic, je kapanek rozdil platit lidem nejake skoleni anebo zbytecnou praci.
Zcela vazne - jak chcete resit problem strukturalni nezamestnanosti?Odmyslime-li si extremy jako ze treba svadleny nemohou jit pracovat jako delnice na stavbu, tak v principu je IMHO lepsi nejake skoleni. Jsem toho nazoru, ze primarne by to mel byt nezamestnany, kdo s tim chce neco delat. Stat mu ma podat pomocnou ruku. Pokud nekdo jenom chodi na nejaka skoleni s tim,ze na to stejne dlabe, tak je to jeho minus.
O te moznosti nedat lidem nic nepisu pro to, ze by to nekdo vazne navrhoval,Vlastne ne - existuji pomyleni lide, co to vazne navrhuji, dokonce jich par znam. Rika se tomu socialni darwinismus, zkouselo se to vlastne asi az do 30.let minuleho stoleti, a moc to nefungovalo.
Parazit je člověk, který nepracuje a nechává se vyživovat ostatními. Do této kategorie samozřejmě nepatří příliš mladí, příliš staří a nemocní lidé.
Řekl bych, že když je celkové zdanění normálního člověka přes 60%, tak to je ždímání. Nemám nic proti placení daní, ale tohle je moc. Navíc se zdanění neustále zvyšuje, ale nic to nepřináší.
Produktivní je člověk, který pracuje a platí daně, ze kterých pak žijí ostatní.
Proste realita je, pokud nekoho zamestnate, alespon trochu smysluplnou cinnosti, pomuzete jemu (psychologicky je to uzitecna vec) a zaroven spolecnosti, protoze ten clovek aspon nejak vraci to, za co dostava penize. Mozna dostava od spolecnosti vic, nez kolik vykona (proto mu to misto poskytuje stat, a ne soukroma firma), ale stale je to prinos.
Uměle vytvořená místa mají jen zdánlivý a krátkodobý přínos. Tohle je ovšem vyváženo tím, že se stát musí zadlužit, aby těmto lidem mohl zaplatit. Samozřejmě, podle vaší teorie je bankrot vlastně bezproblémová věc, pak to do sebe zapadá. Stejně tak dobře by stát mohl zvýšit důchody na dvojnásobek. Důchodci by byli rádi, utráceli by v restaracích, kupovali by nové věci atd. a tím by se také vytvořila nová pracovní místa a roztočila ekonomika. Proč to tedy neudělat? Odpověď je jednoduchá.
Ten citat o motivaci jste nepochopil, ale to nevadi. Vas doublethink je jeste prilis rozvinuty na to, abyste to videl jako ja.Jako, ze by oba meli svuj problem videt stejne? Nebo jak to tedy mam chapat?
Samozrejme, umelym vytvorenim pracovnich mist se mysli, ze je stat zamestna necim alespon trochu smysluplnym.Coz znamena, ze nedostane od zmestnanych zpet adekvatni vykon.
V takovem pripade na tom muze stat nebo alespon spolecnost ziskat.A taky kurevsky prodelat. Nekdo ty lidi musi zaplatit. A ten nekdo se jmenuje "dluh". Zname?
Muze je zamestnat treba jako osetrovatele, nebo na stavbach (co plati stat), nebo v armade.. To mate tak spatnou fantazii?Jako ze budeme mit jeste vice vojaku a zvysenim konkurence na trhu s osetrovatelkami tem stavajicim jeste vice stahneme mzdy? Jako ze na stavbach budou misek cementu nosit dva lide nebo se vyhazi zamestnanci firmy, ktera na stavbe uz dela? Ja mam dobrou fantazii. Ale proste vidim dal. Po praci statnich zamestnancu neni poptavka.
Proste realita je, pokud nekoho zamestnate, alespon trochu smysluplnou cinnosti, pomuzete jemu (psychologicky je to uzitecna vec) a zaroven spolecnosti, protoze ten clovek aspon nejak vraci to, za co dostava penize.Cili cloveku, ktery vi, ze jeho praci vytvoril stat aby se nevalel doma tim strasne zvedneme ego a protoze bude delat trochu smysluplnou cinnost, tak mu i zvysime kvalifikaci v necem mozna trochu uzitecnem a zpet dostaneme neco, co se obcas muze trochu hodit. Fakt dobre. A zaplatime to jak? Mame prilis maly dluh?
Mozna dostava od spolecnosti vic, nez kolik vykona (proto mu to misto poskytuje stat, a ne soukroma firma), ale stale je to prinos.Je to maly prinos za cenu zvysenych nakladu. Ktere musi nekdo zaplatit.
Takze je to to nejlepsi, co stat muze udelat.ted se dela zle mne.
Navic nic nebrani soukromym firmam, pokud pak skutecne vytvori pracovni mista, aby takove lidi od statu odebrali a zamestnali je. Tudiz, toto reseni nijak neomezuje soukromy sektor, aby resil problem s nezamestnanosti take.O tom nepochybyuju. Ale proc se to tu zminuje? Navic, soukromy sektor chce vydelat. Na reseni problemu s nezamestnanosti dlabe.
- muze se docela dobre stat, ze i po tech rekvalifikacich jim soukromy sektor praci neda (coz se btw deje uz i dnes).Ale to je jasne. Pokud soukromy sektor zamestnance nepotrebuje, tak nac by je najimal?
Vetsina nezamestnanych s tim chce neco delat. Ale kdyz nemate praci pul roku, tak to s psychikou udela taky svoje.Jo. To chapu. Otazka je, jestli chteji dostatecne.
To je proste. On narazel na to, ze u manazerskych platu se argumentuje tim, ze je vysoky plat motivuje k praci. Zatimco u jinych, hure placenych zamestnani se argumentuje tim, ze tyto lidi motivuje k praci hrozba nezamestnanosti. Vam to nepripada divne? I kdyby manazeru bylo malo, jak tu situaci pomuze napravit, kdyz jim date vyssi plat? A naopak - proc pokud vam zamestnanci stavkuji, jak tuto situaci nepomuze napravit, kdyz jim take date vyssi plat (a pri stavce jim ho seberete)? Kazdopadne, me proste pripada sproste a odporne, pozadovat, aby nekdo ve spolecnosti nemel praci (jinak receno - byt zastancem "optimalni" miry nezamestnanosti). Je to asi stejne odporne, jako uvazovat o "optimalni mire otrokarstvi" ve spolecnosti.Ten citat o motivaci jste nepochopil, ale to nevadi. Vas doublethink je jeste prilis rozvinuty na to, abyste to videl jako ja.Jako, ze by oba meli svuj problem videt stejne? Nebo jak to tedy mam chapat?
Kazdopadne, me proste pripada sproste a odporne, pozadovat, aby nekdo ve spolecnosti nemel praci (jinak receno - byt zastancem "optimalni" miry nezamestnanosti). Je to asi stejne odporne, jako uvazovat o "optimalni mire otrokarstvi" ve spolecnosti.Mne zase pripada uhozene, chtit praci jenom pro praci samu. To je proste kravina. To se pak nekouka na to, ze nekdo dela neco naprosto zbytecneho a k nicemu, hlavne ze neco dela a bere za to penize, ktere nerostou na strome. Ja nepozaduju, aby nekdo praci nemel. Proste jsem se smiril s nedokonalosti tohoto sveta a tak jako nejspis nikdy nebude vynalezeno perpetum mobile, tak asi nikdy nebudou zamestnani vsichni. Ale zamestnat 2 lidi tak, ze jeden bude prekladat lejstra z jedne strany na druhou a druhy je zase bude davat zpatky, tak v podstate navrhujete, je zvrhlost nejhrubsiho zrna.
Mne zase pripada uhozene, chtit praci jenom pro praci samu.S jedním se musíte smířit: buď budete někoho živit jen tak za nic, anebo za to, že bude dělat něco, co není až tak nutné. Vyberte si, s čím se vaše morálka srovná líp.
hlavne ze neco dela a bere za to penize, ktere nerostou na strome.Ano, to jsou ale ty "rekvalifikační kursy" z našich pracáků a "veřejně prospěšná práce" (leckdy hůř a dráž než jako normálně placená služba). A s penězi je to o dost horší, nejenže nerostou na stromě (to by měly aspoň nějakou absolutní hodnotu), peníze se prostě čarují z kloubouku zadlužováním.
Ale zamestnat 2 lidi tak, ze jeden bude prekladat lejstra z jedne strany na druhou a druhy je zase bude davat zpatky, tak v podstate navrhujete, je zvrhlost nejhrubsiho zrna.Ještě jsou tu 2 alternativy: 1) ty lidi živit i bez toho, aby pracovali 2) ty lidi někam uklidit z dohledu "platných členů společnosti" Tak si vyberte.
Ne. budto budu nekoho zivit jen tak za nic, nebo ho budu zivit jen tak za nic jeste vic. To prvni mi prijde lepsi. Kdyz za praci, ktera je v principu k nicemu nekomu zaplatim, musim mu zaplatit o dost vic abych ho motivoval tu praci delat. A pokud jste si nevsimnul, tak zatim nam dluh jenom utesene roste. Nechci, aby se kolem dluhu zbytecne blaznilo, ale pokud se zadluzujeme i behem konjunktury, tak snad soudny clovek pochopi, ze to je cesta do pekel. A otazka je ne zda se tam dostaneme, ale kdy. Kolega mi ve Financial times ukazal clanek, kde se rozebira, ze pokud dluh naroste o 10% zpomali ekonomiku o 1% (mozna ta cisla byla kapanek jina, ale rozhodne ne optimistictejsi). A tohle si malokdo uvedomuje. Zit na dluh, ktery nema sanci zplatit si zadny soudny clovek netroufne. Proc by to melo byt ve vlade jine?Mne zase pripada uhozene, chtit praci jenom pro praci samu.S jedním se musíte smířit: buď budete někoho živit jen tak za nic, anebo za to, že bude dělat něco, co není až tak nutné. Vyberte si, s čím se vaše morálka srovná líp.
Pak je ovsem nekde smelina a melo by se to vysetrit. Ale v principu je to IMHO krok spravnym smerem. Je to prace, ktera je uzitecna, zamestna lidi a budto je udela uzitecnymi nebo jim alespon da sanci jimi byt. Skoleni neni samospasne, ale proste lepsi nez jakesi potrhle napady jako "pravo na zamestnani".hlavne ze neco dela a bere za to penize, ktere nerostou na strome.Ano, to jsou ale ty "rekvalifikační kursy" z našich pracáků a "veřejně prospěšná práce" (leckdy hůř a dráž než jako normálně placená služba).
A s penězi je to o dost horší, nejenže nerostou na stromě (to by měly aspoň nějakou absolutní hodnotu), peníze se prostě čarují z kloubouku zadlužováním.Ale presne k tomu vede Vas navrh "jakesi trochu smysluplne prace", ktera je pochopitelne drazsi nez davky.
Ale zamestnat 2 lidi tak, ze jeden bude prekladat lejstra z jedne strany na druhou a druhy je zase bude davat zpatky, tak v podstate navrhujete, je zvrhlost nejhrubsiho zrna.Ještě jsou tu 2 alternativy:
1) ty lidi živit i bez toho, aby pracovaliAno, ale za podstatne mensi peniz.
2) ty lidi někam uklidit z dohledu "platných členů společnosti"Tohle je absurdni.
Tak si vyberte.Stalo se. Davky bych dejme tomu vyplacel pokud obcan dela nejake verejne prospesne prace a sem tam bych ho poslal na nejaky uzitecny kurz.
Davky bych dejme tomu vyplacel pokud obcan dela nejake verejne prospesne prace a sem tam bych ho poslal na nejaky uzitecny kurz.Tak nějak - dostaneš dávku, ale když my (stát, obec) budeme něco (zamést chodník) potřebovat, tak to uděláš, nebo příště nic nebude.
Takže v relativním vyjádření školy produkují akorát čím dál tím víc odpadu.Na druhou stranu ale tento odpad může tím pádem platit čím dál víc školného. A to se vyplatí! Pokud si vzpomínám (ne teď k tomu článku, co zmiňujete, ten jsem nečetl), Kellerova teze je, že v nynější éře se politiky oblíbený a omílaný předpoklad o vysokoškolském vzdělání jako téměř jisté investici k prosperující kariéře jaksi vytratil. A to nejen z důvodů procentuálního nárůstu idiocie mezi "absolventy", ale i z důvodů větší konkurence vysokoškolsky "odbavených" na pracovním trhu.
ale už i mezi těmi z technických škol se mnohdy těžce vybírá, o pseudooborech bez vazby na realitu nemluvěergo to v oborech asi nebude.
Kellerova teze je, že v nynější éře se politiky oblíbený a omílaný předpoklad o vysokoškolském vzdělání jako téměř jisté investici k prosperující kariéře jaksi vytratilS touto tezí by se dalo souhlasit, pokud by takový politicky omílaný předpoklad skutečně existoval jako většinový názor či teze na politické scéně. Momentálně jsem v rámci diskusí o školném zaznamenal spíš argumenty upozorňující na to, že některé obory se studují spíše "pro zábavu a ze zájmu" než jako investice. Ale nechci se hádat. Nakonec návrh školného je tak zparchantělý, že s ním nemohou být spokojeni ani zastánci ani odpůrci. Jinak já bych viděl hlavní přínos školného v tom, aby si mladí lidé lépe rozmysleli, jestli jim studium daného oboru bude skutečně k něčemu, ne jen k titulu samotnému. Čili aby došlo k nějaké samoregulaci oborů, které produkují absolventy vhodné nanejvýš k registraci na úřad práce. I kdyby školné vedlo k mírnému snížení minimálních požadavků na studenty (častý argument proti), nevidím v tom až takový problém. Ten, jehož studijní výsledky se setrvale pohybují na hranici minima, nebude nakonec konkurencí pro excelentního studenta se zájmem o věc. Titul není všechno, a porovnat "kvalitu" výstupu lze i jinak. Tady se ale dost možná neshodneme, a nechci rozviřovat téma školné. Kvalitní vysokoškolské vzdělání v perspektivním oboru je téměř jistá investice (zvýrazněná slova jsou fundamentální, a zapomíná se na ně). Pravda je, že odhadnout perspektivitu oboru je v některých případech značně problematické. Např. v technologických oborech si myslím, že počet "odbavených" nehraje takový vliv. Částečně proto, že školy si snaží držet aspoň nějakou úroveň, ale hlavně tady obvykle samotný titul práci nezajistí a výsledky resp. schopnosti jsou vidět velmi rychle. Prostě neumětel s titulem naprosto není konkurencí pro schopného, třeba bez vysoké školy. Přijde mi, že momentálně na "konkurenci" spíš někteří svádí vlastní neschopnost, protože ve škole 5 let koukali jak mít co nejmíň práce, co kde opsat, opakovaně jim hrozilo ukončení studia, a prolézali těsně. Nebo proto, že šli studovat nějaký pseudoobor společně se stovkami dalších, "protože to je lehký, voe, a titul máš". Snad na základě tohoto vývoje společnost pomalu vystřízliví.
Teď vám asi nahraju do karet. Ale v tom článku jsem při zběžném prolétnutí nic vysloveně lživého nenašelAch jo, zas ten Keller. A zas ma pravdu.
Co je v tomto článku nepravdivého?Ja slysel, ze Recko bankrotuje kvuli velkym socialnim vydajum, duchody atd. A kdyz by se ted meli vsichni v Recku uskromnovat, tak navic jeste stavkuji a tim nici i ten zbytek (cestovni ruch), co mohli pouzit ke vzpruzeni.
Tuto jasnou ekonomickou logiku poněkud kalí fakt, že nejzadluženější jsou ty země, které dávají na sociálno nejméně. ... Proto patří podíl výdajů na sociálno od Španělska až po Řecko k vůbec nejnižším v Evropě.
Hypoteční úvěry jsou lákadlem z nejmocnějších a snová bublina, kterou představa vlastního bytu či domku vyvolává, živí bublinu finančních produktů. Státu se tím uleví, neboť v konečné fázi může snížit své výdaje na podporu bydlení jenom na ty nejnutnější. Mimo jiné na nové bezdomovce, jejichž vysněný domek byl rozmetán prasknutím bubliny hypotečních úvěrů.Nam CR pri nakupu bytu nepomohl, zato hypoteka byla super. Bez hypo bychom nikdy byt koupit nemohli, splatka cinila na 15let pouhych 20% hrubeho platu, platba zaloh pak pouze 5%. Meli jsme stesti, dostali jsme se do zahranici pracovat, takze jsme hypo splatili po 5letech. A pokud je nekdo tak blbej, ze si nedokaze spocitat, jestli dokaze hypo splacet nebo ne, tak to neni problem hypo, ale jakykoliv pujcky a blbosti lidi. Podobne se skolnym. Kdyz chce nekdo studovat obor, se kterym pak po skole nenajde misto, tak je pro nej samozrejme lepsi mit skolu placenou nekym jinym. To je celkem super i v pripade, ze si chce clovek udelat 2-3 skoly, bud aby mel dostatek titulu (ikdyz s nima nesezene praci), nebo aby byl porad student, a mozna taky proto, ze nenasel praci, tak aby nejak mohl prezivat. To je pak studentovi jedno, jak kvalitni je vyuka. Firmy pak nemaji moc velky zajem, protoze jsou vsichni na tom stejne spatne. Oni stejne lepsi firmy berou spis podle znamosti. Kdyz by si studenti skolne platili, tak by si dobre rozmysleli, co pujdou delat (aby s tim pak meli sanci najit uplatneni a splatit dluh na skolne) a hlavne kam to pujdou delat (kde za svoje penize dostanou kvalitni vyuku). A skoly by se museli hodne snazit, aby nabidly kvalitni vyuku s perspektivnim zamerenim, aby si mohli rict cenu a ziskali spoustu uchazecu. Nemohli by pak delat akce "naberem spoustu studentu do prvaku, abychom dostali spoustu penez a v dalsim roce jich hodne vyhazeme", protoze pokud by se to rozkriklo, zajem by odpadl a prisly by o penize.
pokud nemate fixci na celou dobu splaceni, coz pokud vim ani nejde
V době, kdy jsem o hypotéce uvažoval, nabízela ČSOB hypotéku s fixací 30 let. Úroková sazba byla IIRC něco kolem šesti procent.
Bez hypo bychom nikdy byt koupit nemohli, splatka cinila na 15let pouhych 20% hrubeho platu, platba zaloh pak pouze 5%. Meli jsme stesti, dostali jsme se do zahranici pracovat, takze jsme hypo splatili po 5letech. A pokud je nekdo tak blbej, ze si nedokaze spocitat, jestli dokaze hypo splacet nebo neTakže to shrňme, běžný český schopný perspektivní člověk není schopen zajistit si vlastní bydlení bez toho, aby se dlouhodobě zadlužil, a obvykle jen horko těžko tento dluh splácí bez toho, aby se pracoval v zahraničí za víc peněz, než je v tuzemsku obvyklé.
obvykle jen horko těžko tento dluh splácí bez toho, aby se pracoval v zahraničí za víc peněz, než je v tuzemsku obvyklé.No, 20% mi nepripada tolik. Rozhodne lepsi, nez kdybych nekomu platil najem stejny nebo jeste vyssi a po 15 letech mel porad ho...
mel jsem stestiAno, ale i bez toho stesti jsme pocitali s tim, ze to tech 15 let budeme platit. To bylo jen plus, ze jsme to mohli splatit driv.
Takže to shrňme, běžný český schopný perspektivní člověk není schopen zajistit si vlastní bydlení bez toho, aby se dlouhodobě zadlužilCoz na druhou stranu neni vubec divne - stavba domu/bytu je i realne pomerne nakladna cinnost, takze bud ho nekdo bude dotovat (ziska bydleni v ramci rodiny/dedictvi, nebo treba dotovane startovaci byty), nebo na to bude dlouho setrit ci splacet.
Ja slysel, ze Recko bankrotuje kvuli velkym socialnim vydajum, duchody atd.Ještě že se pořád najdou lidi, kteří ochotně slyší především to, co slyšet mají. Co by si jinak počali politruci... A nedejbože, aby začali lidi taky samostatně myslet. To by byl úplnej ámen politické propagandy.
Vy tam snad vidite nejakou vzpouru (myslim od lidi, ne pravicovych komentatoru v novinach)? Nebo proc si myslite, ze by to nemelo vydrzet?
Např. ve Švédsku to s daněmi a sociálním systémem přehnali natolik, že v 80. a 90. letech museli provést reformy.
Samozrejme, pouzil jste take "kulturni" argument (Severane jsou disciplinovani), posledni to utociste demagogu pred neuprosnou empirii
Kulturní argument platí. Zatímco Seveřané zatím disciplinovaně platí, Řekové se s placením (a ani s vybíráním) nijak zvlášť neobtěžovali.
Např. ve Švédsku to s daněmi a sociálním systémem přehnali natolik, že v 80. a 90. letech museli provést reformy.No, nejsem si popravde receno jisty, jestli to take neni pravicovy medialni spin, ale budiz. Ale ted jsou spokojeni, ne? Takze proc by mel prijit nejaky krach?
Kulturní argument platí. Zatímco Seveřané zatím disciplinovaně platí, Řekové se s placením (a ani s vybíráním) nijak zvlášť neobtěžovali.Otazka neni, zda je to v nejake kulture tak ci onak, ale zda to tam muze byt. Ja si myslim, ze kulturu lze implantovat velice rychle (behem jedne generace). Ostatne i samotny neoliberalismus je toho dukazem.
V situaci ve které Evropa je vůbec nechápu obavu o kurz Eura - čím nižší bude kurz Eura, tím lépe pro Evropu - totéž platí pro dolar.
Řekl bych, že kurz měny je dvousečná zbraň. Nízký kurz usnadní export a to je jistě fajn. Jenže zároveň zdraží import, např. ropy, plynu a dalších surovin, což vyvolá zdražení, inflaci, pokles ekonomiky atd. Takže opatrně.
zdražení ropy, plynu jedině může prospět - výsledkem může být tlak na úspory - plyn a energie - zateplování
Jednoho dne budou všechny domy zateplené, auta budou mít úsporné motory atd. Potom už nebude kam ustupovat a zbyde jen drahota.
ropa - požadavek na optimální přesun hmot (využití kolejové dopravy, která je elektrofikovaná, ..)
Já osobně se přesunuji autem. Železnici využívám velmi zřídka a moc optimální mi to nepřijde. Zjevně není železnice moc optimální prostředek, jinak by ji lidé i firmy více využívali. Navíc zdražení ropy a plynu logicky vyvolá i zdražení uhlí a elektřiny.
Inflace není a nebude problém - na inflaci by nejvíce tratily banky, takže ji nedopustí - něco jiného je zdražování a drahota.
Inflace je dobrá pro dlužníky, ale pro ostatní je velmi špatná. Když si člověk celý život šetří na penzi a potom se mu celoživotní úspory (ať již doma pod polštářem, v bance nebo ve fondu) promění na hrst drobných, to není příjemné.
z důvodu stresu, nedostatku zdrojů, nemocí se radikálně zmenší. Platí to pro lišky, zajíce, potkany - a nepochybně pro lidskou populaci to bude platit také.Než to ale začne platit pro Indii, Čínu a třeba Nigérii, tak bude možná pozdě. Naštěstí pro křivky už na to člověk vyzrál a má v zásobě dost zbraní tzv. hromadného ničení, předvídavý to počin evoluce.
Ono kritizovat je snadné. Ale jaké navrhuje Jan Keller řešení?Snadné to není (pokud si nepletete kritiku, která zahrnuje analýzu, s nadávkami, což pravda v českém politmediálním diskursu převládá). K řešení jsme si snad zvolili svoje politické zástupce, tudíž směřujete otázku špatným směrem. Aneb když identifikujete jako zdroj smradu hovno pod stolem i toho, kdo se tam vysral, ještě z toho pro vás nevyplývá povinnost to uklízet, dokonce ani vymýšlet, kdo a kam by to uklidit měl.
Mě osobně ten článek připadá jako snůška samých negativit, vše je dle autora špatné, všude jen samé zlo a nespravedlnost. A takový svět /pouze černý/ není.Samozřejmě že ne. Svět je zvláště po letošních volbách přece více modrofialovější, všude samé dobro a spravedlnost, když ne úplně, tak aspoň na neochvějné cestě tamtéž, zpátky ni krok. Ráj na zemi přece nastane, až se zbavíme socek (asi 95% obyvatelstva ČR), co těm schopným a bohatým jen užírají.
K řešení jsme si snad zvolili svoje politické zástupce, tudíž směřujete otázku špatným směrem. Aneb když identifikujete jako zdroj smradu hovno pod stolem i toho, kdo se tam vysral, ještě z toho pro vás nevyplývá povinnost to uklízet, dokonce ani vymýšlet, kdo a kam by to uklidit měl.Tak pokud přirovnáváte zvolené politické zástupce za h.... co smrdí, pak zřejmě považujete všechny lidi co je volili za "znečiťovatele"
Samozřejmě že ne. Svět je zvláště po letošních volbách přece více modrofialovější, všude samé dobro a spravedlnost, když ne úplně, tak aspoň na neochvějné cestě tamtéž, zpátky ni krok. Ráj na zemi přece nastane, až se zbavíme socek (asi 95% obyvatelstva ČR), co těm schopným a bohatým jen užírají.Nevím o tom, že by někdo z dnešních politiků sliboval ráj na zemi a jen samé dobro. Spíš odpovědnost, nepopulární kroky a utáhnutí opasků. Voliči tak rozhodli dobrovolně, z pudu sebezáchovy.
Voliči tak rozhodli dobrovolně, z pudu sebezáchovy.Dobrovolně nepochybně. Co se týče pudu sebezáchovy, mám spíš za to, že došlo k jeho dokonalému vytěsnění. A to ve jménu všeobecně rozšířené iluze popisované výše: já jsem přece bohatý a když budu volit ty, co kopou za bohaté, tak se stanu ještě bohatším!
A to ve jménu všeobecně rozšířené iluze popisované výše: já jsem přece bohatý a když budu volit ty, co kopou za bohaté, tak se stanu ještě bohatším!To je poněkud nelogické. Znamenalo by to, že většina voličů jsou boháči
Znamenalo by to, že většina voličů jsou boháčiNe že jsou, ale že si to o sobě myslí (viz výše citované průzkumy o tom, že se s oblibou za bohaté označují i ti, kteří jsou bez peněz).
Jako vy nebo Jílek.. a spolu s námi 47% voličů
Mě osobně ten článek připadá jako snůška samých negativit, vše je dle autora špatné, všude jen samé zlo a nespravedlnost. A takový svět /pouze černý/ není.To jiste neni, ale ten clanek je vecny, proto se zabyva tim, co nefunguje, misto aby se kochal tim, co funguje. Je jasne, ze pokud chcete o necem vecne diskutovat, budou se rozebirat predevsim negativa, protoze pozitiva kazdy vidi a neni treba je resit (poplacat po zadech se muzeme vzdycky). Kazdopadne, abych se vratil k tomu clanku. Jeho pointa je, ze drive (po valce) byly sirsi vrstvy silnejsi. Pokud je to situace, do ktere se chcete vratit (a ja si myslim, ze by to bylo prospesne), pak je (z dlouhodobeho hlediska) jasne, jak ten problem vyresit, protoze uz byl zkratka v minulosti vyresen. Problem spis je, ze vetsina lidi (jako treba vy) si neuvedomuje, ze se situace strednich vrstev zhorsila, zvysila se socialni nerovnost, popripade nechapou, proc by to melo byt na skodu. Takze, vy nechcete slyset reseni, vy chcete slyset vysvetleni. To vam dava Kelleruv clanek. Pokud s tim vysvetlenim nesouhlasite, patrne nebudete souhlasit ani s resenim (ktere mimochodem pisu v jinem vlakne).
Jindy liberální komentátoři naznačovali, že by vůbec neškodilo, pokud by měli policisté v ulicích Prahy v onom třetím zářijovém týdnu o něco delší pendreky než obvykle. Také to se nám může jednou bohatě vrátit.Přesně. Ti zlí policajti měli tu hodnou mládež, která po nich přijela střílet z kuší a praků, přesvědčovat filozofickou diskuzí... :-/
Tady jde o něco jiného: o to, že se najednou za co nejrazantnější zákrok zasazovali i ti komentátoři, podle kterých je jindy i běžná silniční kontrola naprosto nepřípustným zásahem do lidských práv.Musíte to zkrátka vidět tak nějak správně politicky. Pak se vám takovéto pseudorozpory rozplynou před očima.
Jen ten Zeman je bohužel tentokrát v nedohlednuTen Zeman, který rozházel spoustu peněz, který nalil prachy do socialistických nekonkurenceschopných podniků, které pak stejně zkrachovaly? Ten Zeman, za jehož vlády se zavedla spousta nesmyslných opatření a nařízení pro podnikatele? To byl jenom vtip, že jo. A btw. Klaus šktil a dusil, protože mu vypadla příjmová stránka rozpočtu, když centrální banka zabrzdila ekonomiku podstatným zvýšením úrokových sazeb (holt to tam měl na povel Havel prostřednictvím svých kamarádů od pípy). Měl si na to radši půjčit? Nebo zvýšit daně, zabrzdit ještě víc a nevybrat skoro nci navíc? Přístup vlády, že když nejsou prachy, tak se šetří, je mnohem zodpovědnější, než když se vláda začne pokoušet vybrat víc peněz, aby mohla dál rozhazovat. Klaus pracoval s (cca) polovičním rozpočtem oproti dnešním vládám, ale i s dnešním podstatně větším rozpočtem na užitečné věci (stavby silnic, železnic, platy pracujících státních zaměstanců - teď třeba narážím na ty pečovatele zmíněné výše) nejsou prachy pořád. Ok, je tu nějaká inflace, ale i tak si troufnu říct, že polovina rozpočtu se rozhází za úplné kraviny. Holt nejsou prachy, žili jsme si nad poměry (naše vláda a lidi, které se rozhodla podporovat teda), tak teď přišel čas na dusit, škrtit a splácet. (Samozřejmě pokud chce nikdo tvrdit, že vláda šetří na špatných místech, tak o tom se hádat nebudu.)
Ten Zeman, který rozházel spoustu peněz, který nalil prachy do socialistických nekonkurenceschopných podniků, které pak stejně zkrachovaly? Ten Zeman, za jehož vlády se zavedla spousta nesmyslných opatření a nařízení pro podnikatele? To byl jenom vtip, že jo.
Není to vtip. Mluvím o tom Zemanovi, který na rozdíl od svého předchůdce jen neškrtal a nedusil, ale vytvořil podmínky pro růst ekonomiky. Bohužel se pak v roce 2002 spolehnul na to, že jeho nástupci budou v nastoupené cestě pokračovat, což se nestalo, a po fiasku v prezidentské volbě 2003 už jen piklil a škodil.
Koneckonců i současný premiér už vyjádřil své znepokojení nad tím, že jeho ministři nic nereformují a jen bezhlavě škrtají. Co ale mohl čekat, když na post ministra financí dosadil přesně toho, kdo v minulém období na bilanci státního rozpočtu napáchal škody srovnatelné s ekonomickou krizí? Nemluvě o tom, že Nečas je sice formálně premiér, ale v praxi je jeho moc jen teoretická.
Co ale mohl čekat, když na post ministra financí dosadil přesně toho, kdo v minulém období na bilanci státního rozpočtu napáchal škody srovnatelné s ekonomickou krizí? Nemluvě o tom, že Nečas je sice formálně premiér, ale v praxi je jeho moc jen teoretická.V druhé větě jste si odpověděl. Je úplně jedno, kdo šaškuje na místě předsedy vlády a předsedy HOP09, fakticky vládne bratr Kalousek a jeho mafie.
A btw. Klaus šktil a dusil, protože mu vypadla příjmová stránka rozpočtuKlausovi jako jednomu z architektů kuponové rozdávačky vypadla příjmová stránka už z principu. A nebylo to za Klause, kdy se důchodové pojištění začalo prožírat ve státním rozpočtu? Klaus škrtil a dusil, protože najednou s překvapením zjistil, že už není z čeho krást a tím pádem jeho ekonomický model přestává fungovat.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.