Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 18:56
Ten dodatek vznikl jen kvůli webu, v původní práci není – přečtení té Kinkorovy knihy je opravdu přínosné*, ať už s ním člověk bude souhlasit nebo ne (já s ním taky 100% nesouhlasím) a pak nejde nedoporučit Klausovy články, protože ty přežvýkané informace od novinářů bývají často hodně překroucené až opačné.
Na Marxe (a taky Lenina) se taky chystám, i když s ním nebudu souhlasit, tak to taky budou zajímavé myšlenky a vědecká práce.
*) už jen ta metoda, kterou postupuje (logika) – to by se od něj mohlo hodně lidí učit.
> *) už jen ta metoda, kterou postupuje (logika) – to by se od něj mohlo hodně lidí učit.
Podle te recenze spis usuzuju, ze by ta kniha mohla slouzit jako ukazkovy pripad jak se logika pouzivat nema. Spolehlivost vysledku logicke dedukce totiz stoji na spolehlivosti svych predpokladu a obvykle neni moc robustni - pokud jsou predpoklady i jen lehce nepresne, je vetsinou mozne logicky vydedukovat zcela nesmyslne zavery. Proto je s logikou mimo oblast deduktivnich ved (jako matematika nebo teoreticka informatika) treba zachazet velice opatrne. Zvlast pak v rukou cloveka bez poradneho matematickeho vzdelani jsou logicke dedukce casto plne implicitnich predpokladu o 'plochosti' a 'monotonnosti' modelovanych jevu a casto jsou pouzity zcela nedostatecne jemne vyjadrovaci prostredky, coz pak vede k vylouceni moznosti jen proto, ze je dane vyjadrovaci prostredky nejsou schopny popsat.
Cele to na me pusobi jako typicky projev dogmatickeho uvazovani, kdy si clovek uzpusobi definice existujicich, ostatnimi lidmi intuitivne vnimanych pojmu tak, aby mu zapadaly do jednoho koherentniho systemu, a racionalni projevy, ktere jeho system nepopisuje, vnima jako iracionalitu ostatnich, misto jako ukazku sve vlastni limitace.
Je potřeba ho číst od začátku (filosofie) a ne opačným směrem od konce (závěry).
Na Marxe (a taky Lenina) se taky chystám, i když s ním nebudu souhlasit, tak to taky budou zajímavé myšlenky a vědecká práce.Ale pane kolego, trochu otevřené mysli, jinak také při tom čtení můžete skončit pouze u mrhaní časem. ;) Tedy když už vím, co si přečtu a co si o tom budu myslet, tak si to tam taky přečtu (bez ohledu na to, co tam je napsáno) a budu si to myslet.
Ono to i když s ním nebudu souhlasit, znamená, že i když nebudu souhlasit, bude to čtení přínosné, nikoli že bych teď říkal, že s ním 100% nebudu souhlasit. Ale uznávám, že je už teď velmi pravděpodobné, že souhlasit nebudu – alespoň na základě toho, co o marxismu vím teď – problematický je např. předpoklad plné automatizace, nebo faktická neomezenost lidských potřeb, kterou IMHO ani plná automatizace nedokáže uspokojit (i když v kontextu tehdejší doby tyto myšlenky vypadaly asi rozumněji než je vidíme dnes).
+1
IMHO anarchismus na osu levice a pravice vůbec umístit nejde, stojí mimo politiku, takže nějaké jeho dělení na levý a pravý nebo reálný mi přijde bezpředmětné. Taky záleží, jak definuješ levici a pravici.
Politologii jako vedlejšku.
„Je-li v důsledku lidské volby násilím zabráňeno druhému člověkovi v jeho volbě, dostává se tento člověk do metafyzicky nesmiřitelného konfliktu.“
Asi to fakt chce přečíst tu knížku, dá se to těžko vysvětlit v pár komentářích… nebo něco o objektivismu, z kterého autor vychází.
Anarchismus tam přímo popírá a píše o nutnosti existence státu.
Kdyby jen ekonom a klimatolog, ale také meteorolog, politolog, sociolog, diplomat, právník, psycholog, psychiatr, architekt, urbanista, kunsthistorik, teoretik umění ... a to vše na vysoké úrovni, opravňující k vydávání zásadních, obecně pro společnost závazných stanovisek.
njn, ale on je to dusledek toho, ze tu existuje dost lidi co mu to zerou a vse co rekne klaus pokladaji za pravdu...
jsi obětí novinářským mystifikací a povrchnosti
A co jsi četl od Klause nepřežvýkaného od (jakýchkoli) novinářů?
Projevy mu snad vydávají slovo od slova tak, jak jim je zašle jeho kancelář, ne? Ano, je to politická řeč, svérázná forma pro specifické publikum, ale pokud má "vědec" alespoň jakous integritu, tak nám něco napoví... a pokud ji nemá, tak taky.A co jsi četl od Klause nepřežvýkaného od (jakýchkoli) novinářů?
A nejhorsi jsou ti, kteri si dovoli napsat svuj nazor na kongres politicke strany.Ne, mladí modří komsomolci jako ty jsou naopak dnes velmi žádaní. Sice si tvrdil, jak si politicky neaktivní a nestranný, ale já jsem ti to vyvrátil a vyprášil jsem ti kožich.
Ale jo, na idnes jsou obcas hrozne kydy, ale videt to tak politicky mi prijde trosicku pritazene za vlasyNeřekl bych, jsou to naopak nuchutné politické žvásty a zavádějící informace. A abych neplácal do větru, jak se např. na idnes informovalo o energetické krizi, tak zde. Měl jsem stejné poznatky a dojmy. Proč idnes nepřinesla celý projev prezidenta Obamy po jeho zvolení, mi není také jasné. Kompletní projev bez cenzury vyšel v britských listech. Soudruzi a komsomolci v Mladé frontě hezky zacenzurovali a vystříhli závadné ideologické pasáže. Za tím vidím politikaření a mlžení víc než dost.
podivate na nejake Pravo, nebo Halonoviny tak je to imho x-krat tragictejsiMyslíš Právo novinové vydání? Právo je normální seriozní deník blízký sociální demokracii. Nic jiného bych za tím nehledal. HaloNoviny jsem snad nikdy nečetl, to se budeš muset zeptat Jirky Fauna-JiKa, ten je čte
... Z českých médií čtu nejvíce britské listy, protože mi připadají nejdůvěryhodnější...Tim je myslim receno vse.
ze by pripadaly prilis proruske a levicove asi i CheGuevarovi a Putinovi)Jak jsem již řekl, Faune, skoč si radši k Chocholouškovi se svou duševní poruchou. Tvoje dojmy (jestli se nepletu) tady nikoho už nezajímají.
Což ale není důvod k tomu, aby je člověk nečetl. Vždycky je lepší si složit dohromady názory z obou stran, než hledat nějaké rádoby objektivní médium.
Prostě reinkarnovaný Jára da Cimrman, nyní nový a ještě lepší. ;)Kdyby jen ekonom a klimatolog, ale také meteorolog, politolog, sociolog, diplomat, právník, psycholog, psychiatr, architekt, urbanista, kunsthistorik, teoretik umění ... a to vše na vysoké úrovni, opravňující k vydávání zásadních, obecně pro společnost závazných stanovisek.
Kéž by si od něj lidi apoň něco přečetli… pak by věděli, že se za klimatologa atd. nepovažuje, ale vyjadřuje se k ekonomické a politické stránce věci, ke které kompetentní je.
Nic ve zlém, přečetl jsem jen kousek, ale i to mi připadalo jako s prominutím blábol. Původně jsem to chtěl nechat být, ale když se ozvali i jiní...
Člověk by jednoduše neměl operovat s pojmy z oblasti, jíž ne zrovna dobře rozumí. Jen pro příklad: "Filosofie musí mít logickou, racionální stavbu, jejím základem je metafyzika a ostatní na ni navazuje: teorie existence (metafyzika) → teorie poznání (epistemologie) → teorie morálky (etická teorie) → politická filosofie." To je samozřejmě nesmysl. Stavět za základ filozofie metafyziku je značně odvážné. Nejspíš měl autor na mysli ontologii. Ztotožnění ontologie a metafyziky je sice možné, ale již od dob Kanta a jeho Kritiky čistého rozumu je zřejmé, že není v lidských silách jakoukoli metafyziku vytvořit.
BTW, zajímalo by mě, jak může onen Kinkor "konstruovat" etiku, když předtím vynechal ontologii i gnozeologii. Je to zhruba stejné jako začít budovat dům s vynecháním základů se sklepem a přízemím. Etika může vycházet pouze a jen z pevných základů. Je podřízena bytí a jeho charakteru, ne obráceně. Jinak zůstává pouhou dojmologií jejího nositele: "Tuto altruisticko-kolektivistickou etiku a filosofii, která nám vládne od konce osmnáctého století, bychom měli nahradit racionálním egoismem, který je morální." Z jakého titulu? Protože tak pravil Klaus, který je IMHO pro jakýkoli filozofický diskurs zcela irelevantní? Celý ten úvod mi připadá jen jako pozlátko, které má dodat tomu zbytku jakous takous věrohodnost.
"Jiné než logické uvažování ve filosofii neuznává, empirie a pragmatismus jsou pro ni irelevantní a stejně tak argumentace tím, jak to dělají v zahraničí, je zcestná." Když odhlédnu od toho, že ta věta (souvětí) samotná postrádá jakoukoli vnitřní logickou konzistenci (Co má společného ověřování poznání se světem smyslové zkušenosti s tím, jak to dělají v zahraničí? Nebo to jen dobře znělo?), zajímalo by mě, k čemu jsou logicko-filozofické spekulace zcela odtržené od jakékoli relevance s žitou skutečností?
Opravdu vám za tohle někde dají třeba zápočet?
Nějak mi není jasné, zda polemizuješ s Kinkorem, nebo s mojí prací – je to srovnání dvou autorů, ne obhajoba a obdivování jednoho z nich
jak může onen Kinkor "konstruovat" etiku, když předtím vynechal ontologii i gnozeologii.
Také by mě zajímalo, jaký vidíš rozdíl mezi gnoseologií a epistemologií? Protože o teorii poznání Kinkor píše (je i v té mé posloupnosti) a rozhodně ji tedy nevynechává. V jednom odstavci píšeš, že ztotožňuje ontologii a metafyziku a ve druhé, že ontologii vynechává…
Z jakého titulu? Protože tak pravil Klaus
A na tohle jsi přišel jak?
Celý ten úvod mi připadá jen jako pozlátko, které má dodat tomu zbytku jakous takous věrohodnost.
Pokud chceš kritizovat Kinkora, přečti si jeho knihu a nečiň tak na základě krátkého výtahu*, ze kterého se nedá pochopit všechno. Na jeho přístupu se mi líbí, že staví na filosofii a snaží se postupovat logicky – narozdíl od většiny (nejen levicových) politiků, kteří přijímají závěry bez jakéhokoli filosofického základu** a logického opodstatnění a to je ona dojmologie
*) který se navíc soustředí hlavně na ty závěry a jejich srovnání s Klausem, ne až tak na filosofii.
**) viz „V horším případě politická filosofie úplně chybí a politici se jen zmítají v zájmech lobbistických skupin.“
Epistemiologie = noetika = gnozeologie (úvod do filozofie).
Metafyzika = (zjednodušeně) disciplína filozofie pojednávající o "nejvyšších příčinách veškeré existence". Vzhledem k apriorním danostem našeho racia a vzhledem k omezeným možnostem našich smyslů a jejich prostřednictvím získané empirie, jsou veškeré úvahy o metafyzice dobré leda jako scholastické cvičení. Nezkoumá ani tak bytí samotné, jako spíš podmínky, které jej umožňují (idealista například bude v jejím rámci zkoumat podstatu boha).
V celé tvé "eseji" žádnou gnozeologii nevidím, je tam jen samá praktická filozofie (etika a politika), aniž by bylo zřejmé, z čeho vychází.
Na filozofii stavěla celá řada ekomomů už dávno před jakýmsi Kinkorem (včetně třeba Marxe), neboť většina z nich zároveň filozofy i byla. Z tvé práce leda plyne, že dotyčný objevil Ameriku, mysleje si navíc, že doplul do Asie.
Jinak KDE, proboha, se v celém textu o jakékoliv gnozeologii hovoří? Kromě letmé zmínky na začátku, kde se udělala triviální zkratka, přes níž se "oslím můstkem" pokračuje rovnou závěry o praktické filozofii (plynoucími z čeho?). Ptá se snad někde po možnostech a hranicích našeho poznání? Je schopen stanovit, co bude pokládat za poznání pravdivé a objektivní? Jak se vymezuje proti Descartovi, Humovi nebo Kantovi? Co novopozitivisté? Wittgenstein?
Pokud tedy tvrdí, že "bychom měli nahradit altruisticko-kolektivistickou etiku a filosofii racionálním egoismem, který je morální", tak na základě čeho? Je například monistou-materialistou a evolučním darwinistou, který se inspiroval se Herbertem Spencerem? Absolutizovat jakékoli stanovisko, a to dokonce aniž by ho jedinec podepřel tím, co od druhých vyžaduje, je tedy dost kách a hlavně přímá cesta k ideologii.
Ty pojmy mi nemusíš vysvětlovat jen mi bylo divné, že píšeš vynechal gnoseologii, přitom on píše o epistemologii, ta jsem si říkal, že v tom asi vidíš nějaký rozdíl.
Cílem práce je porovnat Kinkora a Klause, proto je té filosofické části věnováno méně prostoru a více jsem se soustředil na konkrétní politické otázky (daně, profesní komory, samospráva, Evropská unie…).
…hlavně přímá cesta k ideologii.
Ideologii chápeš jako něco špatného?
Já osobně ano. Ideologie je pro mě stejná berlička jako náboženství. Je to víra v to, že cizí výklad světa a společnosti kolem mě, případně i mého bytí samotného, je pravdivý a relevantní. A že legitimuje jednání stejně smýšlejících.
No tohle už je věc, kterou za nás těžko kdo rozsoudí, protože metafyzika. Nicméně existuje pro to šalamounský Pascalův "důkaz" (viz poznámka č. 126). Zní takto: Kombinací dvou možností postoje člověka k Bohu a dvou možností v objektivní realitě dostáváme čtyři alternativy: 1) Věřím v Boha a Bůh existuje, dostanu se do nebe. 2) Věřím v Boha a Bůh neexistuje, nestane se nic. 3) Nevěřím v Boha a Bůh existuje, dostanu se do pekla. 4) Nevěřím v Boha a Bůh neexistuje, nestane se nic. Pokud jsme rozumní, nezbývá nám nic jiného než věřit v Boha: v takovém případě máme totiž šanci, že se dostaneme do nebe (1), a pokud Bůh (a nebe) neexistuje, riskujeme pouze neutrální variantu (2). Kdybychom se rozhodli v Boha nevěřit, pak se ocitneme v nejlepším případě v neutrální variantě 4, při čemž nám však vážně hrozí to, že se nakonec dostaneme do pekla (3). Závěr: nejefektivnější a současně nejméně rizikovou strategií je věřit, že Bůh existuje.
pěkné, to řekni kyknosovi
S tímhle je trochu problém: i když budeš postupovat sebevíc logicky a racionálně, musíš mít nějaká východiska, na kterých stavíš – tyto už nejde od ničeho (logicky) odvodit, musíš jim prostě věřit – někdo si myslí, že se bez víry* obejde, ale to je jen iluze (pravděpodobně nepřemýšlel tolik, aby se dostal až k myšlenkám, které už nelze odvodit).
*) nemyslím náboženství, ale víru obecně.
Sociologové již dávno vědí, že to poslední, kým člověk je, je racionální bytost. Doupouštíme se ve většině případů pouze racionalizací, tj. snažíme se dodatečně a zdánlivě racionálně vysvětlovat své iracionální chování. BTW, racionálně se chovat ani není možné, protože nikdy neznáme veškeré podmínky ani možnosti. Je ověřeno psychology, že lidé nevybírají tu nejlepší možnost, ale pouze první, která jim přijde alespoň trochu přijatelná.
Že je ekonomika čistě o důvěře, je taktéž známá věc. Jak jinak by mohli lidé směňovat hodnoty vytvářené svou prací za jakési barevné kousky papíru nebo kovu, či dokonce virtuální numera v pamětech počítačů bank.
Jak jinak by mohli lidé směňovat hodnoty vytvářené svou prací za jakési barevné kousky papíru nebo kovu, či dokonce virtuální numera v pamětech počítačů bank.
Ne vždy tomu tak bylo – bývaly měny plně kryté nějakým reálným aktivem (např. zlatem), nebo se dokonce směňovalo přímo za toto aktivum (zlaté mince, sůl, plátno…) – takže ona víra v nějakou virtuální měnu, čísla, papírky, je záležitost poměrně nedává – ekonomika fungovala mnohem dříve.
I když bez důvěry to samozřejmě taky nejde – viz pravidlo pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) – které platí u většiny civilizací.
Zlato samo o sobě žádnou hodnotu nemá. Je to jen chemický prvek s jistými fyzikálními vlastnostmi. Hodnotu čemukoli připisují lidé na základě iracionálních pohnutek. Proč má pro nás zlato hodnotu? Protože se hezky "blejská" a hned tak ho nenajdeme.
Zlato má právě hodnotu samo o sobě – např. kvůli těm fyzikálním vlastnostem nebo pro výrobu šperků. Oproti dnešním nekrytým měnám je o řád reálnější a hodnotnější samo o sobě.
Zlato nemá žádnou hodnotu mimo lidský svět. Hodnota něčeho je kategorie lidského myšlení, není to objektivní danost.
To bys mohl říci o jakémkoli materiálu. Samozřejmě, že hodnota je subjektivní – je to hodnota, jakou někdo přisuzuje něčemu. Těžko vyjádříš hodnotu čehokoli (třeba i lidského života) objektivně, nezávisle na pozorovateli. Nicméně hodnota zlata není vázána na nějaký politický režim, nebo jednu zemi – platí celosvětově a vlastní hodnotu má bez ohledu na politiku. Takže je rozumnější svoje rezervy držet ve zlatě, než v nějakých pochybných eurech nebo dolarech, protože tyhle režimy moc dlouho nevydrží, kdežto hodnota zlata přetrvá – třeba ne na věky, ale řádově déle
Ne vždy tomu tak bylo – bývaly měny plně kryté nějakým reálným aktivem (např. zlatem)Již v té době ale šlo o virtuální měnu, neboť toto krytí bylo jen na papíře a ve skutečnosti málokterý stát mohl svému závazku krýt měnu zlatem dostát. (Nemluvě o to, že zlato kryjící někde ve sklepě měnu 99.9% lidé nezajímalo, zajímalo je jenom to, co si za ty barevné papírky mohou koupit.)
Původní bankovky byly poukázkami na zlato – z čistě praktických důvodů – protože smněňovat si kousky zlata by bylo moc náročné. Pak přišly státovky a nekryté měny… Na zlatě je zajímavá i jeho globálnost – i když se tvůj stát zadluží sebevíc, nebo dojde k revoluci či měnové reformě, můžeš si za zlato nakoupit zboží v jiné zemi.
Neříkám, že se musíme vrátit ke zlatému standardu, ale přinejmenším jako alternativní měna nebo poslední rezerva má zlato smysl pořád.
Neříkám, že se musíme vrátit ke zlatému standardu, ale přinejmenším jako alternativní měna nebo poslední rezerva má zlato smysl pořádZáleží na tom, pro jakou situaci ta rezerva je. Když zlato ztratí cenu, protože se nedá jíst, tak je jako rezerva k ničemu.
šlo mi o to vysvětlit, jaký je rozdíl mezi nekrytou měnou (pouhými papírky) a zlatem (případně krytou měnou).Nedávno tady padl příklad z doby po první válce v zálivu v Iráku. Sadám udělal měnovou reformu, ale na severu země to odmítli a dál platili pouhými papírky. Je vidět, že i pouhý papírek (který v té době nebyl nijak kryt a v Bagdádu bys za něj nic nedostal) hodně lidem stačil jako prostředek směny.
Smysl má oboje. Někdy i pozitivní
No, ale účel výtahu přece je vytahovnou práci osvětlit, abychom ji nemuseli číst celou, ne?Pokud chceš kritizovat Kinkora, přečti si jeho knihu a nečiň tak na základě krátkého výtahu*, ze kterého se nedá pochopit všechno.
Cílem práce bylo porovnání s Klausem, proto jsem se věnoval spíš těm závěrům (které jde srovnávat s praktickou politikou) než těm filosofickým základům. Zajímavý je ten spor ohledně F.A.Hayeka a vůbec proč ho Kinkor kritizuje…
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.