Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 00:26
Před 15 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskuzních skupin comp.os.linux.development.apps, comp.os.linux.misc a de.comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Pojďme si ji zopakovat.
Tak tedy první k tomu prvnímu, tedy zmíněné zprávě (včetně reakcí ji najdete v Google Groups). Matthiasovi se nelíbila roztříštěnost grafických knihoven a nedostatek skutečně grafických nástrojů a aplikací pro koncové uživatele. Proto vytyčil cíl vytvoření aplikací jako panel, správce souborů, textový editor, emulátor terminálu, hry atd. Jako pojítko zvolil knihovnu Qt, tehdy vyvíjenou firmou Trolltech. Vzniklé prostředí se mělo jmenovat Kool Desktop Environment, což bylo časem změněno na prosté K Desktop Environment – trošku hříčku vůči tehdy na unixech rozšířenému CDE.
Do Vánoc 1996 skupinka vývojářů vytvořila první verze kdelibs (KConfig a KApplication), panelu (kpanel), správce oken (kwm) a správce souborů (kfm).
Na tomto místě je vhodné udělat malou odbočku k licencím. Qt totiž bylo původně dostupné pod licencí FreeQt, která nebyla ve skutečnosti zase tak svobodná, neumožňovala totiž další distribuci modifikovaných zdrojových kódů, resp. softwaru. Jelikož se KDE, jež bylo šířeno pod podmínkami GNU GPL, stávalo čím dál tím významnějším, stále více lidí s tím mělo problém. Vedlo to jednak v podstatě k vzniku GNOME a jednak ke změně podmínek ohledně šíření Qt ze strany Trolltechu. Qt 2.0 bylo vydáno pod již svobodnou, byť s GNU GPL nekompatibilní, licencí QPL a vznikla KDE Free Qt Foundation, která zajišťuje, že pokud by Trolltech zanikl nebo po dobu 12 měsíců nevyšla open-source verze Qt, přešlo by Qt pod jistou BSD licenci. Problém se definitivně vyřešil, když bylo Qt 2.2 vydáno pod GNU GPLv2 a pak Qt 4 už bylo pro všechny platformy – nejen X11 – pod GNU GPLv3, což umožnilo bezproblémové portování KDE i na MS Windows, ale to už předbíhám.
Ale zpět ke KDE samotnému. Tomu se postupně dostalo popularity, což přitáhlo další nejen vývojáře, ale i sponzory jako Corel nebo SuSE a další. Na setkání nazvaném KDE One vývojářů bylo dokonce 14. Taková setkání probíhají dodnes, ovšem v mnohem větším měřítku. Po KDE One, Two, Three Beta a Three to byla akce Kastle, konaná v roce 2003 na Nových Hradech v České republice, a od roku 2004 aKademy, potažmo od roku 2008 Akademy, která se v liché roky spojuje s akcí GUADEC komunity kolem GNOME v Desktop Summit. Krom toho se konají setkání jednotlivých týmů a větší či menší lokální události jako americký Camp KDE nebo španělská Akademy-es. Hlavně o financování většiny těchto „globálních“ akcí se stará nezisková organizace KDE e.V. sídlící v současné době společně Free Software Foundation Europe v Berlíně.
KDE 1.0 bylo vydáno 12. července 1998 a obsahovalo framework KOM/OpenParts založený na CORBA a aplikace jako KDM nebo KMail. Později přibyl např. komunikační protokol DCOP.
Na KDE 2.0 došlo 23. 10. 2000 a v něm už nechyběl kupř. webový prohlížeč Konqueror, který mimochodem jako první splnil specifikaci W3C CSS 2, zvukový server aRts nebo kancelářský balík KOffice.
Dne 3. dubna 2002 pak vyšlo KDE 3.0, které bylo udržováno přes šest let, nicméně verze 3.5 byla vypuštěna 29. října 2005 a následovaly jen menší aktualizace, práce se totiž přesunuly k revolučnímu KDE 4... KDE 3.x přineslo mnohem uhlazenější styl, tiskový systém KDEPrint, později IM komunikátor Kopete nebo podporu CSS3 v Konqueroru (respektive KHTML).
Další verze protředí KDE neměla být jen založena na nové, výrazně aktualizované verzi knihovny Qt, měla přinést kompletní překopání architektury a vůbec přístupu k desktopu. To se také stalo. Panel a plochu nahradila Plasma, vlastně prostředí tvořené různými applety (miniaplikacemi); na celé řadě míst se objevily abstrakční vrstvy jako Solid (pro komunikaci s hardwarem) nebo Phonon (rozhraní mezi aplikacemi a multimediálními backendy jako VLC nebo GStreamer) a přístup se začal přesouvat k sémantickému desktopu. O tom vše ale více v dobových článcích, jako je tento.
S novou verzí, založenou na Qt 4, které je šířeno na všech platformách pod (L)GNU GPLv3, se také otevřela cesta na MS Windows, Mac OS X a dál. KDE se vydalo i na jiná zařízení než desktopy. Dokumentuje to např. Plasma Netbook, prostředí uzpůsobené pro malé displeje netbooků, nebo Plasma Active, což je pro změnu projekt, jenž má přinést svobodné uživatelské protředí na dotyková mobilní zařízení, jako jsou tablety.
Problém nastal, když 11. ledna 2008 vyšlo KDE 4.0, což „nebylo KDE 4“, ale vlastně testovací verze – to ovšem nebrali v potaz distributoři, a tak se v linuxových distribucích k nevoli některých uživatelů začal objevovat tento produkt, který byl sice zajímavý, leč postrádal stabilitu a některé funkce předchozí řady. Těžko říci, kdy se to zlomilo (pro každého to asi byl jiný okamžik), ale o současné verzi 4.7.2 už snad lze vcelku s jistotou prohlásit, že funkcionalitou dalece přesahuje řadu 3.x.
V posledních letech došlo v projektu k řadě dalších změn. Od 24. října 2009 se už jako KDE neoznačuje desktopové prostředí, nýbrž komunita. Má to úzkou souvislost také s tím, že KDE už zastřešuje mnohem více projektů než jen desktopové prostředí. Jsou to aplikace jako Digikam nebo Amarok, kancelářský balík Calligra Suite (dříve KOffice) a nejen to -- také např. ownCloud (webová aplikace sloužící k synchronizaci dat) nebo Necessitas (Qt pro Android).
Projekt KDE urazil za těch 15 let ohromný kus cesty a já nemohu než mu popřát vše nejlepší, méně trablí jako s KDE 4.0 a hlavně jednak výsledky a jednak spokojený život komunitě.
Můžete se přidat k oslavám nebo přispět k rozvoji KDE, vizte oznámení na KDE.NEWS.
14.10.2011 09:37
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Everything mi jako ekvivalent krunneru prijde vychytanejsi (pamatuje si drive spoustene aplikace)
Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".
14.10.2011 19:33
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".Zkus si E17 a uvidis o cem mluvim
Krunner si sice pamatuje, co jsem spoustel a podle toho napovida, ale to az pote, co napisu nekolik prvnich znaku. S Everything zmacknu Alt-F2 (ja si to tak nastavil) a okamzite vidim nejcasteji spoustene aplikace. Takze hned muzu zmacknou Enter nebo proste pridam par sipek pokud nechci spustit tu uplne prvni aplikaci.
Pokud jsi myslel neco jineho, tak jedinou zminku o historii v nastaveni krunneru bylo prohlizeni historie v konqueroru.
16.10.2011 10:39
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
15.10.2011 13:35
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
14.10.2011 08:19
14.10.2011 09:39
Section "InputClass"
Identifier "evdev keyboard catchall"
MatchIsKeyboard "on"
MatchDevicePath "/dev/input/event*"
Driver "evdev"
Option "XkbRules" "xorg"
Option "XkbModel" "pc105"
Option "XkbLayout" "us,cz"
Option "XkbVariant" ",qwerty"
Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle, grp_led:scroll, terminate:ctrl_alt_bksp"
EndSection
Pak resni Xka.
E17 pada u nightly buildu. Navic, mne to proste jenom jednou za cas problikne, ale nic nespadne. Jeste se mi nestalo, ze by to crashlo uplne.
16.10.2011 10:35
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
vyšlo KDE 4.0, což „nebylo KDE 4“, ale vlastně testovací verze – to ovšem nebrali v potaz distributoři"nejraději pověsil za uši do hladomorny - mohli by laskavě už aseigofilové přestat kydat špínu na všechny a všechno okolo a přiznat si, že to bylo KDE samotné, které to neskutečně posralo?
Z marketingového hlediska tam sice bota byla, ale je věc distributorů, aby si zvolili, co budou distribuovat -- je-li jejich prioritou stabilita, je to jednoznačně jejich chyba, když začnou distribuovat nestabilní software.tyhlenty fašounky miluju, co když jim někdo vyčte lež, tak vřískaj, že je to chyba toho, kdo se nechal obelhat ...
HAL -> SolidParáda, každý projekt si bude dělat vlastní HW abstrakci. Jen tak dál, dopadneme jak s mime typy, kdy co desktop to vlastní mime typy a když pak chce člověk napsat program, který má fungovat všude, a potřebuje s touto funkcí pracovat tak aby se z toho pos..., protože musí pro každé prostředí dávat podporu zvlášť. S HW vrstvou to možná bude ještě větší sranda...
Nebyl tam rozumně použitelný kompozitní správce oken.
14.10.2011 13:12
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
), ktere se s verzi 7 staly snad konecne trochu pouzitelnymi.
Jedna z věcí, za kterou openSUSE budiž blahořečeno
PulseAudio v systému vůbec nemámSpousta lidí ze SUSE už prostě přišla na to, že KDE a PA dohromady moc nefunguje
. Narozdíl od kombinace Gnome a PA.
aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsa zvuk zas funguje jak má.
Já myslím, že v principu nemusíme být ve sporu, jen mám problém s tvrzeními jako:
Jediný opravdu funkční řešení problémů s PulseAudiem je :aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsa zvuk zas funguje jak má.
Nehledě k tomu, že jsem měl problém s PA, ale uvedené "definitivní řešení této otázky" mi nepomohlo.
aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsu mě hned začal zvuk fungovat podle očekávání. to už je myslím přijatelnější...
14.10.2011 07:41
14.10.2011 12:52
14.10.2011 10:57
paconfig je solidní konfigurační nástroj?!) a už vůbec k nim není dostupná pořádná dokumentace. Dokud toto nebude existovat, není důvod něco podobného mít v systému.
*) S ALSOU jde o jednoduchou záležitost - konfigurace, které mají zvuk posílat do analogu nechám v defaultním nastavení, v aplikacích, od kterých chci zvuk přes HDMI si prostě navolím výstup přes HDMI. Samozřejmě si lze vypomoci i triviálním řešením pro ALSU, které upravuje možnosti mixování více zvuků a natvrdo nastavuje jako defaultní zvukovou kartu analogovou. [1] Výhoda tohoto řešení: funguje vždy a nerozbíjí se.
To považuju za klasický projev selektivní paměti. aRts byl něco strašlivého a když jsem nedávno měl v KDE 3.5 něco konfigurovat, byl jsem ztracen v nepřehledné změti poslepovaných dialogů. Troufám si tvrdit, že tam už bylo těžké něco nového vyvíjet.Pouzivam KDE3.5 porad a arts jsem nepouzival nikdy. Pokud nepotrebujete sitove transparentni zvuk, muzete nechat aplikace hrat rovnou pres ALSU.
A taky mi porad pada flash v konqeroru, v khtml je to "jen" generuje hlasku o padu nsplugin a s kwebkit to sestreli cely prohlizec. A nikdo tyhle problemy neresi. S flashem se vymlouvaji, ze je to problem Webkitu (jakto, ze chromium funguje v pohode? Mozna i je, ale me to jako uzivatele nezajima) a pomaly start proste neresi, i kdyz je to taky reportovane. A tohle mi na soucasnem KDE vadi nejvic - je tam spousta problemu a nedotazenosti, ktery jsou reportovany a spoustu lidi neskutecne vytaci, ale vsichni investuji spoustu casu do vyvoje novych features jako jsou aktivity, ktere jsem mimochodem taky nepochopil. Gnome oproti KDE nic neumi, ale aspon funguje
18.10.2011 01:55
14.10.2011 11:21
firefox k prohlížeči (ne podle obsahu, nebo jak se jmenuje ta volba). Pak existuje nějaký "zástupce" x-www-browser nebo tak nějak, to by taky mělo ukazovat na něj.
ad 2) Kontextová nabídka na ploše/panelu a "zamknout widgety".
ad 3) Tak smaž ostatní aktivity (nech jednu) a odstraň přepínač z panelu.
ad 4) Protože soubory na ploše jsou fuj. Ten widget bude možná na kde-look.org, doporučuju hledat.
Ten pohled na složku je widget? To jsem netušil, zkusím to najít. Díky (akorát by mě zajímalo, proč jsou soubory na ploše fuj, ale ok
Fuj to je. Zakrývá to tapetu a bývá to chaos.A widgety jsou taky fuj, protoze taky zakryvaji tapetu a chaos se snima da udelat taky.
14.10.2011 16:39
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
14.10.2011 20:54
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
14.10.2011 22:55
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Jenže ono to má smysl!Ano, ale jak kde. Viz třeba moje oblíbené téma - nekompatibilní mime typy, ale třeba také nekompatibilní formáty v ukládání nastavení menu, nebo ikon. Nebo možnost využívání služeb prostředí je z drtivé většiny jen pro aplikace napsané v toolkitu daného prostředí, který je nekompatibilní s těmi ostatními, atd... Je opravdu nepříjemné, že spoustu věcí si každé prostředí dělá samo a po svém, přitom by se daly jednoduše ošetřit nějakými standardními rutinami a formáty. Přitom takových věcí, jako jsou služby, nebo GUI které dané prostředí poskytuje by to nijak nemuselo omezit. Zatím si to bohužel dělá každý jak chce a kde chce, vede to jen ke zbytečné duplikaci dat a ztěžování práce těm ostatním, protože musí dodávat podporu pro každé prostředí zvláště, nebo zase stejně jak všichni ostatní - po svém... a jsme v začarovaném kruhu.
14.10.2011 15:28
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
. Dnes po několika letech je jasně vidět, že KDE a celý Linuxový desktop dostal touto nezodpovědnou hloupostí těžkou ránu, ze které se nevzpamatoval dodnes. Vůbec nejsem rád, že jsem měl pravdu.Dnes po několika letech je jasně vidět, že KDE a celý Linuxový desktop dostal touto nezodpovědnou hloupostí těžkou ránu, ze které se nevzpamatoval dodnes.A Gnome 3 s Unity si nedávno také bouchly
16.10.2011 20:21
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
Já tam vidím paralelu...
16.10.2011 22:23
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
16.10.2011 23:14
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
16.10.2011 23:50
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje.
To je subjektivní. Z hlediska návrhu GUI jsou dokonce animace v rozumné míře žádoucí, neboť GUI vychází z představy aktivit mimo virtuální realitu -- sešit se mi taky z šuplíku na stůl neteleportuje, ale je to plynulá akce (proto třeba animace vysouvání/zasouvání oken).
Delam podporu u rady firem, kde bezi nase programy. Vsechno to nase bezi v terminalove emulaci. Zbytek 80% zamestnancu nepouziva - word, excel, browser, video player, audio manager, ... je sice nainstalovane, ale vetsina to nepouziva.
To znamená, že by to tam vůbec nemělo být? Což takhle si aplikace překládat bez nevyužívaných funkcí? Takže bych si třeba ls upravil, aby umělo jen přepínače -a a -l?
Napr. ze pracovnik ma k dispozici jen to, co potrebuje. Minuly tydem jsem musel nainstalovat suse11.4 - zvolil jsme GNOME. Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje. Samozrejme, ze nyni nekdo namitne, ze to se da vypnout - nekde. Ale zamestnanec nechodi do prace, aby prenastavoval - a vedel - kde se zapina ci vypina kdejaka ficurka - takove desktopove postredi je proste ergonomicky za 5.Potřeba pracovníka se ale velmi liší. Je jasné, že pro pracovníka na v podstatě rutinní práci, veškeré činnosti, které ho rozptylují, sníží jeho prodiktivitu. A ať je to človek ve skladu nebo pracovnice u přepážky v bance. A tam textová obrazovka je optimální. Ale pro mnoho lidí, kteří s počítačem pracují flexibilně, grafické doplňky jeho činnost zefektivní. A zavlnění okna je kravinka, která je sice zbytečná, ale na druhou stranu hodně lidí potěší a neublíží. A pro mnoho lidí je to taková mikrorelaxace. A samozřejmě nastavování a konfigurace je problematická, většinou autoři prostředí nastavují to, co se líbí většině, (nebo jim). Ve firemním prostředí by se o nastavení a konfiguraci neměli starat uživatelé, ale i IT support.
15.10.2011 20:15
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Ale jinak, 90% me cinnosti se odehrava v putty, kde mam otevreno par session a edituji s vi. Samozrejme, ze oteviramobcas nejake pdf a prohlizim neco v internetu. A samozrejme jsou grafy jako prehledna informace vhodne az nutne. Ale jak rikate, ve sklade asi sotva.Bývávalo. Pokrok nelze zastavit. Stará verze běžela na unix serveru, přistupovalo se přes textový terminál a tam se pouštěla aplikace. Teď to sice stále běží na unix serveru, ale klient je v javě a uživatel se připojuje z prohlížeče, nebo přes JWS. Ony i ty ruční terminály v sobě mají nějaká windows mobile. Nicméně vše směřuje k hlasovému ovládání.
16.10.2011 20:35
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
14.10.2011 13:14
