.Portál AbcLinuxu, 19. dubna 2024 16:29
Necelé dva měsíce po vydání prvního dílu se společně podívejme, kam mezitím Mageia 2 pokročila, jaké že to dvě verze GNOME vlastně nabízí a jak je to tedy s těmi uzavřenými ovladači grafických karet. Na závěr také vysvětlím, proč přes všechny nepříjemnosti u Mageia 2 nadále zůstávám…
Hodně a přitom málo. Hodně se v mém případě změnilo z hlediska stability. Asi 14 dní po vydání prvního dílu recenze jako mávnutím kouzelného proutku zmizely moje problémy se stabilitou vyúsťující denně v kernel panic. Nevím o tom, že by tehdy „přitekly“ nějaké relevantní aktualizace (zcela jistě ne kernel, ani žádné moduly, možná nějaké aplikace), takže bych to přisoudil linuxovému pravidlu pana Murphyho: „Kernel panic zmizí ve chvíli, kdy o něm napíšete na linuxový server“ .
Mnoho se nezměnilo v oblasti aplikací. Kupříkladu můj oblíbený Firefox se stále drží verze 10, aktuálně 10.0.11, ač sedmnáctka je venku již dlouho. Pomalu si začínám myslet, že Firefox 17 se oficiálně objeví až v Mageia 3, jejíž třetí alfa vyšla před necelým měsícem, přičemž finální verze je chystána na květen příštího roku. Ale už jsem si zvykl (včetně toho že jsem si ručně zprovoznil i sedmnáctku, viz screenshoty). Řekl bych, že stabilnějším se stal i GIMP (nyní 2.8.2) a Rawtherapee (ač stále „jen“ 4.0.6, když homepage projektu nabízí 4.0.9.x) i darktable (zde všechna čest Peťošovi, nedávná aktualizace z jeho repozitáře drží slušně krok s vývojem – vedle Peťošova repozitáře dále používám BDK).
V diskusi pod prvním dílem jste mi spílali, že jsem nebyl schopen použít jinak výborně fungující GUI pro změnu grafického ovladače z open-source na uzavřený. Ano, je to částečně moje chyba, jednoduše mi systém nic takového nenabídl ani pro GeForce, ani pro Radeon a můj letmý pohled do Ovládacího centra Mageia (+ položky Prohlížet a nastavovat hardware) mi nic takového neodhalil. Dnes již vím, že chyba je u mě, protože v nabídce ovladačů pro GPU je k dispozici uzavřený ovladač tak, že jej Mageia 2 sama nainstaluje.
Problém je ale v tom, že tento ovladač je v dialogu po jeho zobrazení jakoby předvolen, tudíž to působí dojmem, že TOTO je aktuálně aktivní ovladač, což v případě Radeonu HD 5450 znamenalo jediný dostupný („radeon/fglrx“. Ani ve snu by mě nenapadlo, že když v tomto dialogu místo na „Zrušit“ kliknu na “Ok“, nabídne se mi instalace uzavřeného ovladače od daného výrobce GPU.
Nicméně se tak stalo a funguje to perfektně. A to jak pro Radeon HD 5450, tak pro GeForce GTX 550 Ti – v obou případech systém umí dobře zprovoznit uzavřený ovladač vlastním automatickým procesem, pokud se uživatel skrze ovládací centrum k němu prokliká. Ale intuitivní to není v žádném případě, naopak je to velmi matoucí.
Ovládací panel pro AMD Radeon:
Ovládací panel pro Nvidia GeForce:
Jedno však musím ocenit, neustálé žonglování mezi grafikami s GPU obou výrobců systém ustál na jedničku a neměl a nemá s tím žádný problém. Pravda, nyní při bootu v logu nacházím selhání toho či onoho kernelového modulu pro GPU, které není zrovna přítomno, ale nijak to neovlivňuje jinak hladký běh systému, pročež si z vlastní zkušenosti dovolím říci, že tohle má Mageia o dost zmáknutější než Ubuntu (to obvykle po dvou přehozeních grafik šlo do kolen a Xka přestala nabíhat, ale připouštím, že naposledy jsem takto důkladněji prověřoval rok a půl staré Ubuntu 11.04).
Nejprve se krátce zastavím u „klasického GNOME 3“. V podání Mageia 2 nijak zvlášť nevybočuje z výchozí implementace, alespoň jsem si po letmém průzkumu ničeho nevšiml. Design je ryze černý, příjemný na dlouhodobé používání, pokud vám tmavší desktop vyhovuje, představovat v dnešní době sekce menu jako Okna a Aplikace asi nemá valný smysl.
Já bohužel nejsem schopen si zvyknout na nemožnost minimalizace aplikací do nějaké lišty/seznamu a snadného přepínání mezi nimi. Je to s výchozím GNOME 3 přesně tentýž problém, jaký mám s „Metro UI“ ve Windows 8. Proto jsem velmi ocenil, že v Mageia 2 se nachází i „alternativní verze“ GNOME zvaná GNOME Classic.
Pozadí plochy lze samozřejmě změnit, přepínání aplikací i s náhledy skrze GNOME Shell je až překvapivě svižné (pamatuji si, že na stejném PC – Intel Pentium Dual-Core + Radeon HD 5450 – to bývávalo poněkud línější).
To sice běží na stejném základu, tedy GNOME 3, ale řadu věcí implementuje v konzervativnější podobě: máme zde tedy horní lištu, kam se umísťují zástupci aplikací, dolní seznam úloh, do kterého se okna minimalizují a na horní liště okna nechybí tlačítka pro minimalizaci a maximalizaci.
Stejně tak když okno chytnete za horní lištu (nikoli s Altem kdekoli) a táhnete jej nahoru, nechce jej GNOME automaticky zvětšit přes celý monitor.
Další vlastnost, kterou jsem na GNOME Classic ocenil, je našeptávání spouštěných aplikací. Velmi rychle (tedy před zhruba 5 měsíci) jsem si zvykl na spouštění aplikací pomocí rychlo-nabídky přes Alt+F2. Ta v GNOME vyžaduje napsání celého jména aplikace, zatímco v GNOME Classicu stačí typicky první tři-čtyři znaky a pak už jen odentrovat. Jediná nevýhoda tohoto systému spouštění aplikací tkví v tom, že neregistruje programy jinde instalované či jen rozbalené – jako je třeba ten můj Firefox 17, nebo VueScan, který mám jen rozbalený na Ploše. Pokud existuje možnost je nějak dostat do tohoto našeptávače (nejspíš tedy do nějakého přehledu aplikací uvnitř Mageiy, resp. balíčkovacího/menu systému, dejte mi prosím vědět v diskusi 
).
V krátkosti si ukažme několik aplikací. Pro audio je výchozím přehrávačem v GNOME obligátní Rhytmbox. Osobně ale používám Audacious, který vyžadoval doinstalování. Trpí obvyklým neduhem, kdy, pokud použijete Winamp skin, a minimalizujete program, již jej nemaximalizujete. Minimalizuje se totiž jen hlavní přehrávač, nikoli ekvalizér a playlist, „díky“kterým systém považuje Audacious za stále maximalizovaný, pročež tato volba nic nedělá. Musím tedy používat GNOME skin, ale nestěžuji si, nakonec „po překonání rezistoru“ se s ním pracuje o něco lépe.
Pro rychlý převod hudby mezi formáty dobře poslouží dodatečně instalovaná utilitka Gnac („GNome Audio Converter“). Pouze zatím nevím, proč při převodu mp3 do aac občas se skladbami udělá to, že v nich nepravidelně lupe. Ruční převod kupříkladu přes wav formát toto nedělá, z čehož usuzuji, že jde o chybu Gnacu.
Mezi přehrávači videa se sluší pro GNOME zmínit GUI nadstavbu GNOME MPlayer. Vedle samotného MPlayeru asi jediný – v mé velmi „zprasené“ instalaci Mageia 2 velmi namáhaný – spolehlivý video přehrávač, kterému po složité choreografii s výměnami grafických karet a ovladačů nepřestala fungovat akcelerace fullscreen videa (tedy nikoli akcelerace dekódování nějakého formátu, ale HW akcelerace fullscreen video zobrazení včetně jeho přeškálování na dané rozlišení a vyhlazení).
Jinak je výchozím přehrávačem pochopitelně Totem, pro něj platí víceméně podobné povídání jako pro MPlayer pouze s tou výjimkou, že si žáá doinstalování nesvobodných kodeků.
Avidemux je v Mageia 2 aktuálně ve verzi 2.5.6, což oproti domovskému webu s verzí 2.6.0 sice na první pohled vypadá jako znatelné zpoždění, ale když se podíváme do novinek této verze, pak tvůrci sami upozorňují, že dva-šestka je sice v mnoha případech lepší, ale v jiných zase horší. Nevím jestli to tedy byl záměr tvůrců Mageiy 2, ale respektuji, že setrvali u 2.5.6.
Kupříkladu OpenShot je aktuálně ve verzi 1.4.2, což oproti 1.4.3 na domovském webu je naopak v pořádku na první pohled, ale na druhý nikoli, neboť verze 1.4.3 představuje poměrně velké vydání z hlediska opravených kritických chyb a zaměřila se na velmi žádané vlastnosti týkající se efektů, vylepšení časové osy, 3D animací apod.
Mezi foto aplikacemi se sluší vedle výchozího prohlížeče obrázků opět připomenout stále dospívající, ale s každou verzí lepší a lepší Shotwell.
Ač má jeho výstup pochopitelně velmi daleko k možnostem RAW editorů, jeho možnosti v rychlých úpravách expozice, barevného podání snímků a podobných věcech začínám pomalu ale jistě shledávat dostačujícími pro většinu fotografií.
Dále musím zaklepat, že Hugin v aktuální verzi 2011.4.0 je u mě takřka zcela stabilní (spadne občas jen při dávce, nikoli při přípravě panoramat, což je klíčový posun k lepšímu oproti dobám před zhruba rokem). Jsem sám zvědav, kdy se nějaký schopný balíkář (balíkovač) chopí před měsícem vydané verze 2012.0.0, která integruje knihovnu lensfun a nový nástroj pto_gen pro generování pto souborů.
Některé z pluginů pro GIMP jsou k dispozici v repozitářích.
K darktable i Rawtherapee 4 míří má pochvala.
Výchozím prohlížečem je Epiphany, GNOME browser využívající jádro WebKit, ale asi nebudu daleko, když vyslovím názor, že většina z vás jej vůbec nepoužívá?
Textovou editaci reprezentuje například LibreOffice Writer – ten je mimochodem aktuálně ve verzi 3.5.5.3, přičemž na domovském webu projektu je k dispozici verze 3.6.4. Ke Geditu mám jistou výhradu: při zapnuté kontrole pravopisu mi po překročení jisté meze dojde natolik dech, že zobrazování psaných znaků má jisté zpoždění za realitou a i se občas stává, že nějaké znaky úplně vynechá, ač klávesy zmáčknuty byly. Gedit by si dle mého zasloužil nějaké překopání kódu za účelem zrychlení jeho chodu, ale to samozřejmě není výtka vůči Mageie, jen drobný postřeh.
Obecně myslím mohu říci, že ano. Přes porodní problémy, které minimálně zčásti vyléčila pilulka anti-PEBKAC léku, jsem s Mageiou 2 více než spokojen. Po půl roce používání se definitivně změnily mé pracovní návyky na PC tak, že to co mě krátce po nainstalování tohoto systému frustrovalo, mi nakonec spíše vyhovuje. A že ta cesta, kterou se GNOME 3 vydalo, není kompletně chybná (ba právě naopak) myslím jasně demonstruje i fakt, že řadu ideí zkopíroval Microsoft do svého Windows 8 Modern UI (dříve známého jako Metro). Ale pokud je pro vás GNOME 3 v klasické podobě nepoužitelné, je tu skvělá věc jménem GNOME Classic, které pod kabátkem tepe GNOME 3 srdce, ale navenek je to konzervativec tělem i duší.
Na běžné procházení souborů (ať již kvůli otevření toho či onoho dokumentu či puštění videa) jsem si zvykl na “klasického průzkumníka“ zvaného Thunar, pro věci, které chci od něj mít oddělené a realizovat ve dvou panelech ale zůstávám u Krusaderu (protože GNOME Commander je bohužel nadále podstatně větší „osina v zadku“ než Krusader), ale na Total Commander stále nostalgicky vzpomínám. Už mi ale nechybí otevírání souborů jejich přetažením na ikonu v TCMD, což je věc, kterou jsem velmi používal posledních 15 let – tak moc GNOME změnilo mé návyky. V něm lze otevírání souborů v aplikacích realizovat sice zcela jinak, ale při zhruba stejné časové náročnosti.
Co ještě GNOME chybí k dokonalosti, je hlubší provázanost aplikací s jeho systémy. Ne všechno se totiž objevuje v sekci „Naposledy použité“ v otevíracím dialogu a to je zkrátka špatně, narušuje to konzistenci. Také by si takovéto dialogy mohly pamatovat svoji polohu, nastavení a načtené adresáře. I přes všechny tyto výtky je ale GNOME (Classic) příjemným desktopem, na který jsem si zvykl.
A Mageia 2? Z toho co jsem již uvedl jasně plyne, že čím déle se s tímto systémem kamarádíte, tím spíše mu přijdete na chuť a vychytáte ty všemožné otravné mušky. A když už se i mě podařilo dobrat se funkčních grafických ovladačů včetně 3D akcelerace, přehrávání 1080p/x264 videí ve fullscreenu, zprovoznění skeneru (Epson V500 + VueScan) i DVB-T PCI karty (bezproblémový Philips), tak je to důkaz, že při troše snahy může být Mageia zajímavou alternativou Ubuntu, které se nám vydává cestou implementací komerčních služeb.
11.12.2012 12:14
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
Pokud existuje možnost je nějak dostat do tohoto našeptávače (nejspíš tedy do nějakého přehledu aplikací uvnitř Mageiy, resp. balíčkovacího/menu systému, dejte mi prosím vědět v diskusiTen našeptávač funguje stejně jako Tab v Bashi... Stačí danou aplikaci přidat do $PATH (nevím, jakou ten našeptávač má, mně se osvědčilo dělat symlinky do /usr/bin/)
11.12.2012 16:28
Agent
| blog: Life_in_Pieces
| HC city
11.12.2012 21:52
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
Na Mandraku/Mandrivě/Mageie jsem už asi deset let, funkčnost NFS a NIS je pro mě též velice podstatná (školní síť). Proto jsem koncem května nahlásil bug, který jsem raději za týden vyřešil tvorbou opravených rpm (aplikování F16 patchů). Tím se vyřešil NIS.
Ohledně NFS - servery mám na Mag1, klienti Mag2 - žádný problém. NFS Server na Mag2 jsem ovšem nezkoušel
13.12.2012 16:52
Tomáš Bžatek | skóre: 29
| Brno
13.12.2012 17:09
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
13.12.2012 13:36
multi | skóre: 38
| blog: JaNejsemOdsut
13.12.2012 12:33
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
Proč tam nemáš KDE?