NetBSD 2.1 - 2 (konfigurace)

5. 12. 2005 | Martin Tesař

Články - NetBSD 2.1 - 2 (konfigurace)  

Závěrečná část malého průvodce zprovozněním nejnovější verze NetBSD se věnuje instalaci programů pomocí balíčkovacího systému pkgsrc a úpravě pracovního prostředí (shell, lokalizace, konfigurace grafického prostředí).

Instalace předkompilovaných balíčků

K instalaci programů v operačním systému NetBSD slouží balíčkovací systém pkgsrc, který se automaticky stará o potřebné závislosti na knihovnách a modulech, jakož i o konsistentní umístění všech instalovaných souborů do adresářového stromu.

Na výběr jsou dva způsoby instalace nových programů: buď kompilace ze zdrojových kódů nebo instalace binárního předkompilovaného balíčku. V obou případech vám ji pkgsrc maximálně usnadní. Protože cílem tohoto článku není suplovat manuál k operačnímu systému, zmíním pro představu jen dva nejrychlejší postupy a pro další parametry a schopnosti pkgsrc odkazuji na podrobnou dokumentaci.

Předkompilované binární balíčky nabízejí FTP repozitáře NetBSD v adresáři /pub/NetBSD/packages, rozdělené podle příslušných platforem a verzí. Ve výchozí instalaci NetBSD je tento způsob instalace (pomocí pkgtools) okamžitě připraven, a tak nezbývá než jej vyzkoušet. Oblíbený souborový manažer mc (Midnight Commander) nainstalujeme včetně požadovaných závislostí jednoduchým povelem (parametr v je tam jen proto, abyste viděli nějakou akci):

pkg_add -v ftp://ftp.NetBSD.org/pub/NetBSD/packages/ 2.0/i386/All/mc

Můžete také samozřejmě nejprve definovat alternativní cesty k požadovaným balíčkům (máte-li např. CD-ROM s balíčky nebo jste si požadované balíčky stáhli předem):

PKG_PATH="/cdrom;/usr/pkgsrc/packages/All;ftp://ftp.NetBSD.org/pub/NetBSD/ packages/2.0/i386/All"
export PKG_PATH
pkg_add mc

(Pokud jste zvolili při instalaci výchozí shell /bin/csh namísto /bin/sh, tak vězte, že vám příkaz export fungovat nebude, ekvivalentem je setenv PKG_PATH url_to_packages. Jak změnit shell na známý a oblíbený bash, si povíme za chvíli.)

Instalace předkompilovaných balíčků je ten nejrychlejší způsob, ačkoliv se občas může stát, že hned nenajdete všechna nejnovější vydání programů, nebo že balíčky kompilované pro NetBSD 2.0 nebudou zcela kompatibilní s NetBSD 2.1., nebo že vůbec potřebujete kompilaci se zvláštními parametry.

Nejpozději tehdy přijde na řadu vlastní kompilace balíčků ze zdrojových kódů, která však po vás díky pkgsrc nežádá žádné zvláštní schopnosti - pouze něco strojového času a výkonu vašeho počítače.

Kompilace ze zdrojových kódů

Seznam zdrojových kódů balíčků (package collection) není ve výchozí instalaci NetBSD, protože se jeho obsah velmi rychle aktualizuje a tak jako tak by bylo třeba provést update. Je několik možností, jak seznam zdrojových kódů balíčků NetBSD získat, tou nejrychlejší je ručně stáhnout aktuální soubor pkgsrc.tar.gz (asi 25 MB) z ftp://ftp. NetBSD.org/pub/NetBSD/NetBSD-current/tar_files/ a rozbalit jej do adresáře /usr (příkazem: tar -xzvpf pkgsrc.tar.gz -C /usr).

Nezapomeňte předtím odstranit případný starší kompletní adresář /usr/pkgsrc! Také si pravděpodobně budete chtít zachovat již stažené zdrojové kódy, které se ve výchozím nastavení ukládají do adresáře /usr/pkgsrc/distfiles - vůbec nejlepší je vytvořit pro tyto stažené zdrojové kódy vlastní adresář mimo /usr/pkgsrc a přidat do konfiguračního souboru /etc/mk.conf řádku: DISTDIR=/usr/muj_adresar. Seznamy zdrojových kódů balíčků se obnovují asi jednou týdně.

Další postup už je jednoduchý: vstoupit do adresáře aplikace, kterou si přejeme zkompilovat a nainstalovat, a pomocí příkazů make a make install tak učinit:

cd /usr/pkgsrc/wm/fluxbox
make
make install

Pak už zbývá jen počkat: pkgsrc si stáhne, zkompiluje a nainstaluje také všechny potřebné závislosti.

Jak změnit shell

V NetBSD se potkáte s jiným výchozím shellem (tj. programem, s jehož pomocí uživatel se systémem komunikuje), než na jaký jsou uživatelé Linuxu zvyklí. Na výběr jsou sh, csh nebo ksh, jejichž ovládání se od důvěrně známého bash poněkud liší. Běžný uživatel patrně nedokáže specifické vlastnosti a výhody jednotlivých shellů ani posoudit ani využít, proto patrně budete chtít pracovat raději také s bash. Nic není nemožné, pouze je třeba jedním z právě popsaných způsobů bash nainstalovat:

pkg_add -v bash

Změnu shellu provedeme pro každého jednotlivého uživatele povelem change shell:

chsh -s /usr/pkg/bin/bash

Je třeba důrazně varovat zejména začátečníky před změnou shellu přímo v databázovém informačním souboru uživatele root, který otevřete povelem chsh (bez parametru): pokud uvedete neplatný shell (např. napíšete špatně cestu), při příštím přihlášení budete odmítnuti a do konta root už se nedostanete. Shell je zkrátka program, který zprostředkovává komunikaci s operačním systémem, a když nefunguje správně, nezbývá než náprava pomocí rescue CD a chroot.

Lokalizaci do češtiny můžete provést podobně jako v Linuxu definicí proměnné LANG v souboru /etc/profile. Zjistil jsem, že k fungování tzv. mrtvých kláves (chcete-li napsat např. Š nebo ť) je docela dobré přidat tamtéž aspoň řádek

export LC_CTYPE="cs_CZ.ISO8859-2"

i když jinak dáváte přednost původnímu nastavení prostředí.

Konfigurace grafického prostředí (XFree86)

Konfigurace grafického prostředí se v NetBSD prakticky neliší od konfigurace v běžné linuxové distribuci, proto jen stručně: pokud jste neměnili výchozí nastavení instalátoru a nechali tedy nainstalovat X Window System, můžete rovnou přistoupit k tvorbě konfiguračního souboru pomocí buď grafického průvodce xf86cfg nebo textově orientovaného xf86config.

Měli byste znát základní údaje, jako jsou horizontální a vertikální frekvence vašeho monitoru, typ grafické karty, typ klávesnice a myši a jejich automatickou detekci zkontrolovat popř. správné hodnoty zadat.

Vytvořený konfigurační soubor /etc/X11/XF86Config zpravidla musíte ještě ručně doeditovat, např. budete-li chtít funkční kolečko myši, doplňte do sekce Section "InputDevice" řádku

Option "ZAxisMapping" "4 5"

- podrobněji tato i další nastavení můžete studovat v příslušné dokumentaci nebo v třídílném článku Vlastimila Otta X Window System tady na abclinuxu.cz (zabývá se verzí XFree 4.3).

Grafické rozhraní pak spustíte příkazem startx, po kterém vás v optimálním případě přivítá tradičním nevzhledem okenní manažer twm, s nímž se málokdo spokojí. Však si můžete výše uvedeným způsobem nainstalovat manažer podle vlastní volby (Fluxbox, WindowMaker, FVWM) nebo dokonce kompletní desktopové prostředí jako KDE nebo Gnome (počítejte s tím, že kompilace bumbrlíčků KDE či Gnome ze zdrojových kódů může podle výkonu počítače trvat až několik dní!).

Poté vytvořte ve vašem domácím adresáři soubor .xinitrc a přidejte do něj startkde nebo třeba wmaker. Jak nastavíte automatický start do grafického prostředí jakož i odpovědi na další otázky k instalaci NetBSD, pro které zde není místo, se dozvíte v poměrně podrobné a důkladné dokumentaci na stránkách netbsd.org.

Závěrem

NetBSD 2.1 vypadá navzdory občasným pověstem o příliš "hardcore" systému jako poměrně dobře použitelný i pro desktop domácího uživatele. Stupeň obtížnosti instalace je kvůli nezvyklému výchozímu shellu a nutnosti ruční konfigurace grafického prostředí srovnatelný například s Gentoo nebo se Slackware. Bez obav ji mohou vyzkoušet i linuxoví začátečníci, kteří se dokážou orientovat v cizojazyčné dokumentaci, nevyžadují okamžitě plnou funkčnost "out of the box" a vůbec rádi ať už z jakýchkoliv důvodů provádějí "tuning" systému ručně.