Obrázek 1: Ukázka grafického uživatelského rozhraní programu FreeMind
Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 23:01
Ve druhém pokračování seriálu o aplikaci FreeMind si popíšeme pracovní prostředí spolu s nejdůležitějšími ovládacími prvky.
Po spuštění aplikace FreeMind se zobrazí hlavní okno programu, které je rozděleno do několika oblastí. V horní části se nachází, podobně jako v dalších aplikacích s grafickým uživatelským rozhraním, položky z hlavního menu. Pod hlavním menu je zobrazen horní toolbar s příkazy určenými pro úpravu formátování uzlů a textu zapsaného v těchto uzlech. Na levé straně se nachází toolbar s ikonami, které je možné vkládat do uzlu spolu s textem. Největší část hlavního okna však zabírá pracovní plocha k níž jsou přidruženy horizontální a vertikální scrollbary. Ukázka aplikace FreeMind běžící na Linuxu se systémem X Window a Fluxboxem je zobrazena na prvním obrázku:
Obrázek 1: Ukázka grafického uživatelského rozhraní programu
FreeMind
Pokud je kurzor myši umístěn na pracovní ploše a není aktivováno hlavní menu ani žádné dialogové okno, je po stisku pravého tlačítka myši zobrazeno kontextové menu. V dalších odstavcích si jednotlivé ovládací prvky této aplikace popíšeme podrobněji.
Hlavní menu programu FreeMind je zobrazeno, jak již bývá dobrým zvykem, na horním okraji okna. Z celé struktury menu je zobrazeno pouze pět (verze 0.7.1) resp. deset (verze 0.8.0) nejvyšších položek, po jejichž výběru se rozbalí celá struktura menu pod vybranou položkou:
Kontextových menu existuje ve FreeMindu několik. Liší se samozřejmě tím, pro jaký objekt je menu vyvoláno. Podobně jako u jiných aplikací, i ve FreeMindu se kontextové menu vyvolává stiskem pravého tlačítka myši nad vybraným objektem či přímo nad pracovní plochou aplikace.
Pokud je pravé tlačítko myši stlačeno nad volnou pracovní plochou, objeví se kontextové menu, ve kterém je možné zvolit myšlenkovou mapu, která se má v dalším kroku prohlížet či editovat. Tato část kontextového menu tedy supluje položku Maps z hlavního menu. Kromě toho je možné z kontextového menu zapínat a vypínat horní a pravý toolbar.
Obrázek 2: Kontextové menu pro pracovní plochu
Druhé významné kontextové menu se zobrazí v případě, že je pravé tlačítko myši stlačeno nad určitým uzlem v myšlenkové mapě. Ze zobrazeného menu je možné uzly přenášet přes schránku, měnit vlastnosti uzlů a v neposlední řadě také měnit vlastnosti hran, které uzly navzájem spojují. Toto kontextové menu nahrazuje velkou část příkazů, jež jsou dostupné z položek Edit, Insert a Format hlavního menu.
Obrázek 2: Kontextové menu pro uzel
Pod hlavním menu se nachází horní toolbar (nástrojová lišta), který obsahuje ikony se základními editačními a formátovacími příkazy. Tento toolbar je možné zviditelnit či zneviditelnit pomocí kontextového menu, které se zobrazí po stlačení pravého tlačítka myši na pracovní ploše aplikace. Horní toolbar je také možné pomocí myši přetáhnout na jiné místo v pracovním okně, nebo ho lze dokonce rozdělit na více relativně samostatných částí.
Na tomto toolbaru se nachází ikony pro přesun na předchozí a následující myšlenkovou mapu, ikona pro tisk dokumentu, výběrový seznam umožňující přiblížení a oddálení pohledu od plochy (plátna) s myšlenkovou mapou a dále ikony, pomocí nichž se provádějí základní editační a formátovací operace. Význam jednotlivých ikon je následující:
Vytvoření nové myšlenkové mapy. Mezi jednotlivými mapami se lze
přepínat buď pomocí kontextového menu nebo pomocí dvou (většinou modrých)
šipek zobrazených taktéž na horním toolbaru. Novou myšlenkovou mapu lze
rovněž vytvořit přes klávesovou zkratku Ctrl+N.
Otevření souboru s myšlenkovou mapou. Stejnou operaci lze provést z
hlavního menu nebo pomocí klávesové zkratky Ctrl+O.
Uložení myšlenkové mapy do externího souboru. Tuto operaci lze také provést
pomocí klávesové zkratky Ctrl+S. Myšlenková mapa je v externím
souboru uložena ve formátu XML.
Uložení myšlenkové mapy do externího souboru pod jiným jménem. Po zadání
tohoto příkazu se aplikace pomocí standardního dialogového boxu pro výběr
souboru zeptá na jméno a umístění nově vytvářeného souboru. Stejnou operaci
lze ve verzi 0.7.1 provést pomocí klávesové zkratky Ctrl+A -
pozor, jedná se o nekonzistenci s běžnými GUI, kde se tato
klávesová zkratka používá ve významu "vyber vše". Nová verze již používá
konzistentnější klávesovou zkratku Ctrl+Shift+S.
Vyjmutí aktivního uzlu či vybraných uzlů a vložení do schránky
(clipboardu). Pokud se provede vložení uzlu či uzlů do jiné aplikace,
přenese se do této aplikace text uvnitř uzlu. Podobnou operaci lze provést
pomocí klávesové zkratky Ctrl+X s tím rozdílem, že tuto zkratku
lze použít i při editaci na část vybraného textu. Ikona však pracuje pouze
s celými uzly.
Zkopírování aktivního uzlu či vybraných uzlů do schránky (clipboardu). Tato
operace je podobná jako operace předchozí s tím rozdílem, že se uzly z
myšlenkové mapy nevyjmou. Podobnou operaci zajistí i klávesová zkratka
Ctrl+C.
Vložení uzlu ze schránky (clibboardu) do myšlenkové mapy. Pokud je ve
schránce umístěn text (například z textového editoru či webového
prohlížeče), je vytvořen nový uzel a text je vložen do tohoto uzlu.
Víceřádkový text ve schránce je možné použít pro vytvoření více uzlů.
Obdobnou operaci lze provést pomocí klávesové zkratky Ctrl+V.
Pomocí této ikony nebo klávesové zkratky Ctrl+I se změní text v
uzlu či ve vybraných uzlech na italiku (kurzívu). Další stlačení této ikony
způsobí navrácení operace.
Tato ikona slouží k zapnutí nebo vypnutí tučného písma. Stejnou operaci lze
provést pomocí klávesové zkratky Ctrl+B.
Stlačením této ikony se text v aktivním uzlu nebo ve vybraných uzlech vrátí
do své původní podoby, tj. zruší se všechny příkazy pro změnu písma.
Po výběru této ikony se provede vyznačení aktivního uzlu či vybraných uzlů
pomocí "obláčků". Tímto způsobem lze zvýraznit určité části myšlenkové
mapy. Oblaka lze zapínat a vypínat i pomocí poněkud krkolomné klávesové
zkratky Ctrl+Shift+B.
Tímto příkazem lze zvolit barvu oblak, která přísluší právě aktivnímu uzlu
či vybraným uzlům. Pro tuto operaci prozatím neexistuje klávesová zkratka,
i když se nabízí například volba Ctrl+Shift+C (tím by se zachovala
konzistence s předchozím příkazem i s anglickým slovem pro "barvu").
Tento ovládací prvek slouží k výběru písma, které je použito v aktivním
(právě vybraném) uzlu. Pro tuto činnost není vyhrazena žádná klávesová
zkratka. Po rozbalení tohoto ovládacího prvku se samozřejmě zobrazí pouze
ta písma (fonty), která jsou na daném systému dostupná. Při zkopírování
myšlenkové mapy do jiného systému mohou nastat problémy s převodem
neexistujících fontů.
Tímto ovládacím prvkem je možné měnit velikost písma v aktivním uzlu či
uzlech. Velikost písma lze také měnit pomocí klávesových zkratek
Ctrl+L (zvětšit písmo) a Ctrl+M (zmenšit písmo).
Verze 0.8.0 přichází s novými (a podle mého méně přehlednými ikonami), které jsou zobrazeny na osmnáctém obrázku.
Obrázek 18: Nové ikony na toolbaru ve verzi 0.8.0
Všechny ikony jsou umístěny v samostatných souborech typu GIF nebo PNG. Tyto soubory jsou uloženy v balíku FreeMind.jar, takže po dekomprimaci tohoto archivu je možná jejich změna a opětovné přidání do archivu.
Na levém toolbaru, který je samozřejmě taktéž přemístitelný, se nacházejí ikony, které lze vkládat do aktivního (právě vybraného) uzlu. Použití tohoto toolbaru je jednoduché - po vybrání uzlu se levým tlačítkem myši klepne na některou z ikon, která se posléze do uzlu vloží. V uzlu může být ikon hned několik, ale po jejich vložení je již není možné přemisťovat, pouze je lze odebrat a znovu přidat v jiném pořadí. První dvě ikony na levém toolbaru však mají speciální význam.
Po stlačení první ikony se z aktivního uzlu vymaže naposledy vložená ikona
- jedná se tak o jednoduchý editační příkaz.
Tento příkaz slouží k odebrání všech ikon z aktivního uzlu.
Poznámka: v ikonách je dostupný i pěkný tučňáček, okna s obláčky však budete hledat marně :-).
Scrollbary jsou většinou umístěny po pravé a dolní straně pracovní plochy aplikace. Jejich použití je triviální - pomocí nich je umožněn posun po ploše, na které je vytvořena myšlenková mapa. O scrollbarech bych se zde díky jejich známosti ani nezmiňoval, nebýt jednoho nedostatku, který se projevuje zejména ve verzi 0.7.1: při otevírání a zavírání jednotlivých poduzlů (tím dochází ke změně velikosti zobrazené myšlenkové mapy) se neprovede proporcionální změna velikosti posuvníku na scrollbaru, takže se v některých případech může posuvník stát téměř nepoužitelný (zabírá díky své délce značnou část své dráhy). V případě, že tento problém nastane, je vhodné změnit měřítko zobrazení a po posunu myšlenkové mapy vrátit hodnotu měřítka na původní rozsah.
Činnost scrollbarů je možno nahradit i kolečkem myši. Při prostém rolování kolečkem se provádí vertikální posuv myšlenkové mapy, při rolování se stlačenou klávesou Shift či některém z tlačítek myši se provádí rolování horizontální.
Posun mapy byl již popsán v předchozí podkapitole, zde si však popíšeme i další možnosti změny pohledu na myšlenkovou mapu. Mapu je možné v okně aplikace posouvat třemi způsoby:
Změnu měřítka zobrazené myšlenkové mapy je taktéž možné provést více způsoby. Nejjednodušší je použití rozbalovacího seznamu umístěného na horním toolbaru, po jehož rozbalení je možné zvolit z několika zvětšení myšlenkové mapy. Druhou možností je použití klávesových zkratek, kterými jsou Alt+šipka nahoru pro zmenšení mapy a Alt+šipka dolů pro její zvětšení. Jedinou nevýhodou změny měřítka je fakt, že při rozsáhlých myšlenkových mapách je nutné chvíli počkat (a to i několik minut).
V dalším pokračování tohoto seriálu si popíšeme, jakým způsobem je možné provádět operace s uzly a hranami myšlenkové mapy.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.