Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Je univerzálním jazykem pro vizuální modelování systémů pomocí jednotné syntaxe a stanovených grafických symbolů. Nejčastěji je spojován s modelováním objektově orientovaných softwarových systémů, ale díky rozšiřujícím mechanizmům má mnohem širší využití. Byl navržen proto, aby spojil především existující postupy modelovacích technik a softwarového inženýrství a výrazně usnadnil komunikaci mezi programátory a zákazníky a mezi programátory navzájem. Tato příručka seznámí čtenáře od úplného začátku s jazykem UML a návrhem objektové aplikace, včetně technik datového modelování a datové analýzy.
Celá kniha je rozdělena do třinácti kapitol, které si nyní trochu přiblížíme.
První kapitola představuje stručný úvod do problematiky UML, medotiky modelování a použití CASE (Computer-Aided Software Engineering) nástrojů.
Druhá a třetí kapitola popisují techniky, které nejsou součástí standardu UML, ale autoři je považují za důležité z hlediska postupu analytických prací na projektu. V druhé kapitole se seznámíme s pojmy požadavek a správa požadavků, které představují základ pro tvorbu software. Také je zde podrobněji popsána problémová oblast případové studie, která prolíná celou knihou. Ve třetí kapitole je probírána technika procesního modelování, která slouží především k podchycení souvislostí mezi elementárními firemními procesy.
Čtvrtá kapitola podrobněji popisuje případy užití a postup jejich tvorby. Toto jsou již techniky UML, kterým je ovšem potřeba věnovat patřičnou pozornost. Jde totiž o to, že se bude programovat pouze to, co popisují případy užití a systém nebude obsahovat nic jiného.
Pátá kapitola je věnována modelování tříd objektů a autoři zde vysvětlují základní pojmy objektového přístupu. Jedná se o základní definice objektů a tříd a vztahy mezi třídami.
Šestá, sedmá, osmá a devátá kapitola se věnují modelům objektové spolupráce, stavovým diagramům a diagramům aktivit. Jsou zde vysvětleny zvláštní typy diagramů, které znázorňují spolupráci objektů mezi sebou. Jedná se o proces hledání realizace případů užití, kdy získáme informace o způsobech identifikace objektů a jednotlivých vazbách mezi nimi, o chování objektů napříč všemi případy užití a o vhodnosti použití diagramů aktivit.
Desátá kapitola obsahuje výklad datového modelování a mapování tříd objektů do tabulek relačních databází. Jsou zde popsány základy tvorby datových modelů a způsoby převodu logických datových modelů do fyzických datových modelů (tabulek, řádků a sloupců).
Jedenáctá, dvanáctá a třináctá kapitola čtenáře seznámí s použitím CASE nástrojů a zároveň slouží jako rekapitulace všech dosud získaných znalostí. Protože jazyk UML nenabízí žádný druh metodiky modelování, autoři knihy se v těchto kapitolách věnují také metodologii, která se opírá o jazyk UML, a ze které čerpají ve své praxi. Nutno ovšem poznamenat, že vše je demonstrováno pomocí diagramů CASE nástroje Select Component Architect, který je určen pro OS Windows, a metodologie Select Perspective.
Kladně hodnotím přístup autorů, kteří čtenáře seznamují se základy UML na konkrétní případové studii. Ta je podrobně rozebírána v jednotlivých kapitolách knihy v rámci probírané látky a v souladu s postupem analytických prací. V knize je použito množství obrázků a diagramů, které probíranou látku názorně doplňují. Důležité pojmy a souhrny kapitol jsou v textu náležitě a přehledně zvýrazněny.
Kniha je vytvořena jako jednoduchá a stručná příručka pro všechny, kdo se chtějí seznámit s jazykem UML a metodikou modelování. Spolu s doplňujícími technikami, které pokrývají celý vývojový proces, pak tato kniha představuje návod, jak postupovat při analýze a návrhu softwarového produktu. Na tuto knihu můžete navázat například publikací UML a unifikovaný vývoj aplikací, která jde v dané problematice více do hloubky.
| Název | UML srozumitelně |
| Autoři | Hana Kanisová, Miroslav Müller |
| Vydal | Computer Press a.s. |
| ISBN | 80-251-0231-9 |
| Datum vydání | 2004 |
| Počet stran | 158 |
| Doporučená cena | 169 Kč / 259 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz