Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 23:57
eeee, scott mc nealy to asi nebyl, spíš Scott McCloud
Pokud si chcete Chromium vyzkoušet a nebaví vás kompilovat (který uživatel ubuntu by se s tím chtěl otravovat, že ), tak tady máte repozitáře denních buildů pro všechny aktuální verze ubuntu:
https://launchpad.net/~chromium-daily/+archive/ppa
Updaty jsou každý den, stále přibývají nové věci.
http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/kolibac/google-chrome.png << horni pruh je systemovy, zbytek si chromium dela po svem(stejne jako na wydlich), ale nabidky (nastaveni) je gtk ktere poznas
Nevím, kde jste přišli na označení "pornomód". Nepopírám vhodnost tohoto módu pro tyto účely , nicméně to má další spoustu velmi rozumných využití - zejména se hodí, pokud se člověk potřebuje přihlásit na jeden server (s autentizací pomocí cookies) více různými účty zaráz - žádný jiný prohlížeč kromě Chrome AFAIK něco takového neumí. Normálně se jde například přihlásit dvakrát na gmail a posílat si chat mezi okny prohlížeče. Já sám tady toto používám u webů, kde jsem admin a potřebuju mít ještě přihlášeného jednoho běžného uživatele pro testování. Další praktické využití je, když mi na můj počítač někdo přijde vybírat maily nebo tak něco - přihlásí se do okna incognito a on sám z toho vidí, že jakmile zavře okno, u mě na počítači po něm nic nezůstane (kromě případných záznamů keyloggeru
a pro mě osobně je to výhodné v tom, že mi nesviní do počítače cookies z nějakých facebooků a podobných kravin, popřípadě mě to neodhlásí pokud používáme stejné služby (gmail například).
Možná, že když tomu budete říkat jinak, tak tady ta zajímavá featura začne víc lidí zajímat - zejména pro webové vývojáře je to opravdu k nezaplacení.
Porno mod protoze to vystihuje 99.99% bezneho pouziti tohoto modu. A nic si nenalhavejme ;)
Proč to sakra rovnou nepojmenovali "Porno mód"?
Pokud se o tom bude takto psát tak bezpochyby. :-/
Porno mod protoze to vystihuje 99.99% bezneho pouziti tohoto modu. A nic si nenalhavejme ;)Když to bereš takhle, tak bysme mohli přejmenovat mail a internet :). Btw, kolik procet mailu dneska tvoří spam? :)
Já používám tyto režimy především při přístupu do banky, mailu, při zařizování překvapení atd. na různých počítačích. A určitě nejsem sám.
To je sice pravda, ale naše společnost si libuje v disfemizmech.
Existuje-li nějaký způsob, jak něco přejmenovat na adekvátní výraz, pak se to jistě ujme.
Příkladem je třeba i ParoubEgg
epiphany-browser --private-instance
Je to ono? Nebo toho je víc, co je potřeba splnit na "incognito" browser?
No konečně! Zatím jsem měl chrousta jen na Widlích, teď už půjde domů.
Tučňák s chroustem.
Další prohlížeč do rodiny karet! Žádné panely, listy, záložky...
Zpětná kompatibilita není "výsadou" x86. Stejné je to např. na MIPSu (32 a 64 bit), některé MIPSy (pokud se nepletu) dokonce umí přehazovat little a big endian. Navíc x86 má několik dalších výhod - například má nejkratší kód.
Nemyslím si, že x86 je nějakou zásadní překážkou vývoje - jedná se v podstatě o RISCové procesory (i když zpracovávají CISCovou instrukční sadu - instrukce ale rozkládají na prakticky RISCové mikrooperace) se všemi RISCovými finesami, které kdy byly s velkou slávou u RISCu prezentovány - superscalar, superpipeline, out of order execution (až na Atom)..., navíc x86_64 opravuje slabinu v podobě malého počtu registrů. Instrukční sada je další výhodou - krátký kód, jednoduchý kompilátor bez nároku na optimalizace. Oblast, kde by RISC mohl získat nějaké další bodíky - zpracování vektorů - zase pokryly grafické karty dřív, než stačíš říct "Cell" a výkon jakéhokoli univerzálního procesoru deklasovaly způsobem, který je z většího odstupu až trapný.
Jistěže má ARM menší spotřebu, ale pokud se podíváme na performace per watt, tak na tom bude s x86 podobně - zařízení s ARMem už jsem měl dvě (telefon a Palm), telefon byl pěkný lenoch a představa spouštění něčeho jiného, než primitivní operační systém, mi přijde dost masochistická; Palm byl v pohodě, ale jenom díky dobře navrženému systému, který se ani nesnažil tvářit, že by mohl třeba spustit víc než jednu úlohu. Co je dále zásadní - až bude pro Atom pořádný chipset, tak bude úplně jedno, jestli procesor + chipset žerou 1W (ARM) nebo 3W (Atom), protože spotřeba celého zbytku netbooku bude taková, že tady ty hodnoty se v tom ztratí. Současný stav, kdy se 5W Atom páruje s 22W chipsetem nebude mít dlouhého trvání.
Ne že bych to ARMu nepřál, ale moc reálné mi to nepřijde.
Iphone má taky stejnou architekturu, jako Palm - single-task OS. Používal jsi někdy nějaký ARM/MIPS/cokoli s Linuxem, nejlépe ještě i s grafikou?
Neřekl bych, že je to scifi - jenom to asi nikdy nedorazí na trh. Současné vzorky mají vyšší energetickou náročnost (což by až tak nevadilo), než současné grafické karty a přitom nedosahují jejich výkonu v DirectX (což vadí hodně), a to ještě ani neexistuje pořádný ovladač, který je u této architektury díky složitosti celkem zásadní komponentou. Muselo by se stát něco zásadního, aby se tento koncept ujal - například by se začal ve hrách používat raytracing a vzniklo by úplně nové prostředí (mimo DirectX a OpenGL), které by bylo pro Larabee nativní a současné karty by se musely přizpůsobit.
Palm byl v pohodě, ale jenom díky dobře navrženému systému, který se ani nesnažil tvářit, že by mohl třeba spustit víc než jednu úlohu.PalmOS umel multitasking jiz od prvni verze, ale z licencnich duvodu nebylo poskytnuto API, ktere by umoznilo vyuziti v beznych aplikacich. Licence by se nejspis dala koupit, ale nebylo to potreba. V roce 2002 se objevil PalmOS 5(podporujici procesory ARM, puvodni PalmOS je nepodporoval), kde uz multitasking byl.
Multitasking v Palmu (v5.x a starší) funguje úpně stejně, jako svého času v DOSu - jde pověsit program na nějaké přerušení. Jestli je rozhraní veřejně popsané nevím, ale systém bych nazýval "multitaskovým" až od chvíle, kdy je umožněno vykonat více aplikací současně, aniž by ty aplikace samotné o tom věděly, popřípadě aniž by byly napsány speciálně tak, že prakticky obsahují task scheduler.
Opravdu je to ted priorita? Neni mozne ze maji na praci jine, dulezitejsi veci? Chapu ze je 64bit kod je o trosku rychlejsi, ale podle me ma 64bit FF jedninou vyhodu - muze mit ve swapu vice nez 4GB RAM.
ještě včera mi fungovala akce z nabídky inspect element (sice nevím jak dlouho jsem neaktualizoval) ale dnešní aktualizace >> inspect element nejde.. někdo stejný problém?
Tak mi to nedá abych neupozornil na prví oficiální buildy Google Chrome pro Linux a Mac. Stahovat můžete zde:
Všimněte si prosím rozdílů mezi Chromiem a uznejte sami, jestli není výhoda používat otevřenější verzi.
Nějaký stručný komentř k těm rozdílům by nebyl? Licence Chrome pokud vím není o nic horší než u IE, Opery nebo třeba Flocku, funkce to má dobré a když nechci odesílat statistiky Googlu, tak si prostě tu volbu odškrtnu.
Právě na ta licenční ujednání jsem, narážel.
a když nechci odesílat statistiky Googlu, tak si prostě tu volbu odškrtnu.
No právě že zatím ne. Viz.
Nějaký stručný komentř k těm rozdílům by nebyl?
Zatím to disasembluji, trasuju a vůbec zkoumám, takže zatím moc ne. Když na něco přijdu, určitě dám vědět. Opravdu je to zatím vypadá jen jako starší build chromia s vyměněnými product_logo_*.png. A je dost možné, že tam fakt něco přidali protože výsledná binárka je asi o 1MB větší než u Chromia(ale může to být způsobeno také kompilátorem).
Ale nečekej to hned tak. 28MB binárních dat je 28MB binárních dat. Radši ani nechci vědět jak musel vypadat zdroják. A i když Google píše opak, tak stále radši doporučuji provádět debugování na Chromiu než na Chrome, protože k tomu jsou alespoň k dispozici debugovací symboly a z těch se při pádu dozvědí mnohem víc(a budou moci s tím opravdu něco dělat) než z nějakého automaticky vygenerovaného reportu kde bude zahrnuto /proc/cpuinfo, /etc/lsb-release, …
Vždyť jsou dostupné zdrojáky povětšinou pod BSD licencí.
Nebylo by skoro rychlejší to zkusit namísto psaní komentáře? :) U starých HW pozor na systém, funguje to až od Windows XP (myslím SP 3).
Nene, funguje "už" od SP2.
Z toho důvodu jsem dal tátovi na ty dvoutisícovky Operu. Přece jenom je to Pentium II a já mám nějakou soudnost...
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.