Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 23:11
Protože již máme na světě Xeony postavené na 22nm architektuře Intel „Ivy Bridge“, celý geekovský svět si kladl jasnou otázku: ošidil Intel teplovodivé spojení křemíkové die a heatspreaderu i u enteprise CPU stejně jako u desktopových? Odpověď již známe: ošidil.
Jako první se pod spodničku nových Xeonů podívali kolegové z Akiba PC Hotline. Našli tam úplně stejnou nekvalitní a teplonevodivou pastu jako pod „Ivy Bridge“ desktopové kategorie. Xeony E3-V2 se tedy od 22nm Core i7 v tomto nijak neliší, což bylo také přeměřeno v testech. Situace je ale samozřejmě jiná: v serverech kupříkladu většinou nevadí vyšší hlučnost chlazení (irelevantní je toto navíc v případech, kdy je použita baterie malých rychlootáčkových tunelových ventilátorů v rackových šasi), ale k dokonalosti jakékoli argumentace (ať již pro, či proti) chybí již jen měření spotřeby. Přeci jen po přepatlání Xeonu E3-1275 V2 s Coolaboratory pastou mezi heatspreaderem a die klesá teplota o 10 až 20 °C, což se může projevit na spotřebě. Ač mírně, tak již jde o faktor, který se v serverech nebere na lehkou váhu.
Těžko však říci, že Intel je špatný, protože „fláká Xeony stejně jako Core i7“. Faktem je, že všechny procesory slézají ze stejných výrobních linek a liší se jen finální úpravou, takže odlišnost ve výrobních postupech by byla spíše překvapením. Intel v tomto ohledu prostě zkusil šetřit až příliš za hranicí toho, co je vhodné a tato negativní reklama jej jistě mrzí a mrzet bude. Do karet mu hraje jedině skutečnost, že za půl roku je tu 22nm TOCK architektura „Haswell“ a také to, že AMD nemá nic, na co by mohla lepit nálepku „22 nm“. Na druhou stranu, její až 16jádrové Opterony generace „Bulldozer“ podceňovat nelze. Její nástupce „PileDriver“ tu bude podle všeho dříve než „Haswell“.
Už na začátku roku, kdy se naplno rozeběhl prodej Radeonů HD 7970, přišly na svět první informace o chystané ultimátní verzi od Sapphire. Tento dvorní výrobce karet se srdcem ve tvaru javorového listu nakonec čekal, čekal až posečkal s uvedením této verze do chvíle, kdy sice celá konkurence má na trhu hodně povedené OC edice, ale ta jeho nejvyšší přichází na svět rovnou v GHz edition verzí GPU.
Nutno připomenout, že Sapphire samozřejmě OC edice Radeonů HD 7900 nabízí, ale v případě karty TOXIC se bavíme o verzi s překopaným napájením, PCB i chlazením. TOXIC navíc dostává do vínku naprostý overkill v podobě 6 GB GDDR5 pamětí, což je prakticky téměř zbytečnost – ale v případě více karet v CrossFire a použití s EyeFinity na 3+ monitorech se to nějak (pozitivně) projevit samozřejmě může.
Referenční edice Radeonu HD 7970 je taktována na 925MHz GPU a 5,5GHz paměti, současná vylepšená GHz edice běhá na 1 GHz (+ Boost na 1,05 GHz)/až 6 GHz. Tam, kde GHz edice končí, TOXIC začíná. Jeho GPU běží ve výchozím nastavení na 1,05 GHz (s Boostem na 1,10 GHz), paměti pak na efektivních 6,0 GHz. Pokud je ale použit tzv. „Lethal Boost“ profil (a že u této karty není důvod jej nepoužít), pak frekvence vyskočí na 1,10/1,20 GHz u GPU a 6,4 GHz v případě pamětí. TOXIC tak pomalu atakuje 5,0TFLOPs hranici výkonu v single-precision a nepochybně se stává nejvýkonnější jednočipovou kartou na trhu.
Poměr cena/výkon samozřejmě nebude moc dobrý, přeci jen se zde platí za jistou exkluzivitu a také přebytek grafických pamětí. Konkrétní cenu ale zatím Sapphire neoznámil. Pro představu o ceně snad jen následující: Powercolor PCS+ s 1,1GHz GPU a 3 GB RAM stojí zhruba 14 000 Kč, o trochu níže taktovaný, taktéž 3GB R7970 Lightning od MSI o tisícovku méně. HD 7970 TOXIC od Sapphire odhaduji někam k 15 000Kč metě. Obligátní vtip říká, že v Somálsku by za to jedla celá vesnice tak 10 let (případně tamní zkorumpovaná vláda za tento dar nakoupila pár Kalašnikovů).
Nová řada profi disků ALS13SEB není výsledkem machinace s WD, resp. Hitachi. 2,5palcové HDD si japonská Toshiba řešila a řeší ve vlastní režii a řada ALS13SEB opět posouvá metu o něco dále. Její předchůdce MBF2600RC točil plotnami 10 025× za minutu, nová řada posouvá tuto hodnotu na 10 500 ot/min. Spolu s novými plotnami s vyšší hustotou záznamu se tak dostáváme na „SSDčkových“ až 286 MB/s interní přenosové rychlosti. Samotnému systému poskytují tyto disky skrze 6,0Gbit/s SAS rozhraní rychlost samozřejmě ještě vyšší.
Kapacita byla navýšena, nejvyšší model AL13SEB900 nabízí 900 GB, nejnižší AL13SEB300 pak samozřejmě 300 GB – je tedy mimo jiné zjevné, že nejvyšší model nese tři diskové plotny. Toshiba pro tuto řadu oproti předchozí udává o 41 % lepší energetickou spotřebu při současně o 32 % vyšším výkonu. Typická spotřeba za běhu je sympatických 2,7 W, při zátěži, kdy kmitají hlavičky a jde skrz ně proud je to 4,7 W. Přístupová doba 3,7/4,1 ms, hlučnost do 30 dB.
Nové disky se na trhu objeví v srpnu tohoto roku, ceny ještě nejsou známy.
Přiznám se, že Panasonic mě tentokrát „zastihl v nedbalkách“. Sice jsem trh s kompakty sledoval spíš tak jen po očku, ale jeho aktuální ohlášení profi kompaktu LX7 jsem nečekal. Každopádně tu máme jasného soupeře pro Samsung EX2F, neboť také nabízí F1.4 objektiv.
Dnes nebudu zabředávat příliš do foto-hatmatilky, jen ve stručnosti uvedu to hlavní: Samsung nabízí rozsah ohnisek 24 až 79 mm při F1.4 až 2.7, zatímco Panasonic u modelu LX7 povýšil objektiv na 24 až 90 mm při lepší světelnosti F1.4 až 2.3. Samsung spoléhá na 12,4Mpix snímač, Panasonic na 10,1Mpix (ale ve skutečnosti má snímač přes 12 Mpix také) – s ohledem na to, že oba jsou 1/1,7", tedy shodně velké, bude tento souboj hlavně o tom, kdo má lepší výrobní technologii a kdo ze snímače dokáže vytáhnout více pomocí A/D převodníků a řídícího procesoru.
Panasonic (resp. Panasonic+Olympus) i Samsung mají ve výrobě BSI CMOS čipů i řídících procesorů slušnou tradici, nicméně tady bych si skutečně vsadil spíše na Panasonic, byť rozdíly budou patrně velmi minimální. Každopádně jestli letos budete vybírat malý lehký profi kompakt, pak zauvažujte o obou těchto typech a ideálně si je nechte v obchodě předvést (jak se hezky česky říká) „side-by-side“.
Cenu zatím Panasonic neoznámil (můžu posloužit pouze přepočtem z liber: 449 ~ 14 500 Kč, ale britské ceny prakticky nikdy neodpovídají českým), ale aspoň známe hodnotu výdrže akumulátoru: 330 snímků dle CIPA metodiky. Příště si povíme o ultrazoomu FZ200, který má též jednu naprosto vynikající část výbavy.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.