Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Jako první se pod spodničku nových Xeonů podívali kolegové z Akiba PC Hotline. Našli tam úplně stejnou nekvalitní a teplonevodivou pastu jako pod „Ivy Bridge“ desktopové kategorie. Xeony E3-V2 se tedy od 22nm Core i7 v tomto nijak neliší, což bylo také přeměřeno v testech. Situace je ale samozřejmě jiná: v serverech kupříkladu většinou nevadí vyšší hlučnost chlazení (irelevantní je toto navíc v případech, kdy je použita baterie malých rychlootáčkových tunelových ventilátorů v rackových šasi), ale k dokonalosti jakékoli argumentace (ať již pro, či proti) chybí již jen měření spotřeby. Přeci jen po přepatlání Xeonu E3-1275 V2 s Coolaboratory pastou mezi heatspreaderem a die klesá teplota o 10 až 20 °C, což se může projevit na spotřebě. Ač mírně, tak již jde o faktor, který se v serverech nebere na lehkou váhu.
Těžko však říci, že Intel je špatný, protože „fláká Xeony stejně jako Core i7“. Faktem je, že všechny procesory slézají ze stejných výrobních linek a liší se jen finální úpravou, takže odlišnost ve výrobních postupech by byla spíše překvapením. Intel v tomto ohledu prostě zkusil šetřit až příliš za hranicí toho, co je vhodné a tato negativní reklama jej jistě mrzí a mrzet bude. Do karet mu hraje jedině skutečnost, že za půl roku je tu 22nm TOCK architektura „Haswell“ a také to, že AMD nemá nic, na co by mohla lepit nálepku „22 nm“. Na druhou stranu, její až 16jádrové Opterony generace „Bulldozer“ podceňovat nelze. Její nástupce „PileDriver“ tu bude podle všeho dříve než „Haswell“.
Už na začátku roku, kdy se naplno rozeběhl prodej Radeonů HD 7970, přišly na svět první informace o chystané ultimátní verzi od Sapphire. Tento dvorní výrobce karet se srdcem ve tvaru javorového listu nakonec čekal, čekal až posečkal s uvedením této verze do chvíle, kdy sice celá konkurence má na trhu hodně povedené OC edice, ale ta jeho nejvyšší přichází na svět rovnou v GHz edition verzí GPU.
Nutno připomenout, že Sapphire samozřejmě OC edice Radeonů HD 7900 nabízí, ale v případě karty TOXIC se bavíme o verzi s překopaným napájením, PCB i chlazením. TOXIC navíc dostává do vínku naprostý overkill v podobě 6 GB GDDR5 pamětí, což je prakticky téměř zbytečnost – ale v případě více karet v CrossFire a použití s EyeFinity na 3+ monitorech se to nějak (pozitivně) projevit samozřejmě může.
Referenční edice Radeonu HD 7970 je taktována na 925MHz GPU a 5,5GHz paměti, současná vylepšená GHz edice běhá na 1 GHz (+ Boost na 1,05 GHz)/až 6 GHz. Tam, kde GHz edice končí, TOXIC začíná. Jeho GPU běží ve výchozím nastavení na 1,05 GHz (s Boostem na 1,10 GHz), paměti pak na efektivních 6,0 GHz. Pokud je ale použit tzv. „Lethal Boost“ profil (a že u této karty není důvod jej nepoužít), pak frekvence vyskočí na 1,10/1,20 GHz u GPU a 6,4 GHz v případě pamětí. TOXIC tak pomalu atakuje 5,0TFLOPs hranici výkonu v single-precision a nepochybně se stává nejvýkonnější jednočipovou kartou na trhu.
Poměr cena/výkon samozřejmě nebude moc dobrý, přeci jen se zde platí za jistou exkluzivitu a také přebytek grafických pamětí. Konkrétní cenu ale zatím Sapphire neoznámil. Pro představu o ceně snad jen následující: Powercolor PCS+ s 1,1GHz GPU a 3 GB RAM stojí zhruba 14 000 Kč, o trochu níže taktovaný, taktéž 3GB R7970 Lightning od MSI o tisícovku méně. HD 7970 TOXIC od Sapphire odhaduji někam k 15 000Kč metě. Obligátní vtip říká, že v Somálsku by za to jedla celá vesnice tak 10 let (případně tamní zkorumpovaná vláda za tento dar nakoupila pár Kalašnikovů).
Nová řada profi disků ALS13SEB není výsledkem machinace s WD, resp. Hitachi. 2,5palcové HDD si japonská Toshiba řešila a řeší ve vlastní režii a řada ALS13SEB opět posouvá metu o něco dále. Její předchůdce MBF2600RC točil plotnami 10 025× za minutu, nová řada posouvá tuto hodnotu na 10 500 ot/min. Spolu s novými plotnami s vyšší hustotou záznamu se tak dostáváme na „SSDčkových“ až 286 MB/s interní přenosové rychlosti. Samotnému systému poskytují tyto disky skrze 6,0Gbit/s SAS rozhraní rychlost samozřejmě ještě vyšší.
Kapacita byla navýšena, nejvyšší model AL13SEB900 nabízí 900 GB, nejnižší AL13SEB300 pak samozřejmě 300 GB – je tedy mimo jiné zjevné, že nejvyšší model nese tři diskové plotny. Toshiba pro tuto řadu oproti předchozí udává o 41 % lepší energetickou spotřebu při současně o 32 % vyšším výkonu. Typická spotřeba za běhu je sympatických 2,7 W, při zátěži, kdy kmitají hlavičky a jde skrz ně proud je to 4,7 W. Přístupová doba 3,7/4,1 ms, hlučnost do 30 dB.
Nové disky se na trhu objeví v srpnu tohoto roku, ceny ještě nejsou známy.
Přiznám se, že Panasonic mě tentokrát „zastihl v nedbalkách“. Sice jsem trh s kompakty sledoval spíš tak jen po očku, ale jeho aktuální ohlášení profi kompaktu LX7 jsem nečekal. Každopádně tu máme jasného soupeře pro Samsung EX2F, neboť také nabízí F1.4 objektiv.
Dnes nebudu zabředávat příliš do foto-hatmatilky, jen ve stručnosti uvedu to hlavní: Samsung nabízí rozsah ohnisek 24 až 79 mm při F1.4 až 2.7, zatímco Panasonic u modelu LX7 povýšil objektiv na 24 až 90 mm při lepší světelnosti F1.4 až 2.3. Samsung spoléhá na 12,4Mpix snímač, Panasonic na 10,1Mpix (ale ve skutečnosti má snímač přes 12 Mpix také) – s ohledem na to, že oba jsou 1/1,7", tedy shodně velké, bude tento souboj hlavně o tom, kdo má lepší výrobní technologii a kdo ze snímače dokáže vytáhnout více pomocí A/D převodníků a řídícího procesoru.
Panasonic (resp. Panasonic+Olympus) i Samsung mají ve výrobě BSI CMOS čipů i řídících procesorů slušnou tradici, nicméně tady bych si skutečně vsadil spíše na Panasonic, byť rozdíly budou patrně velmi minimální. Každopádně jestli letos budete vybírat malý lehký profi kompakt, pak zauvažujte o obou těchto typech a ideálně si je nechte v obchodě předvést (jak se hezky česky říká) „side-by-side“.
Cenu zatím Panasonic neoznámil (můžu posloužit pouze přepočtem z liber: 449 ~ 14 500 Kč, ale britské ceny prakticky nikdy neodpovídají českým), ale aspoň známe hodnotu výdrže akumulátoru: 330 snímků dle CIPA metodiky. Příště si povíme o ultrazoomu FZ200, který má též jednu naprosto vynikající část výbavy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: