Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Poznámka redakce: Číslo článku odpovídá pořadovému číslu minulého týdne - nový seriál bude označován stejným stylem jako Distribuční novinky. Jestli vám to nesedí, jen si místo té třicetšestky představte jedničku...
První díl se věnuje samotnému srdci počítačů, které tvoří základní deska a zejména hlavní procesor. Přesně za 24 hodin se spolu vypravíme do světa grafických karet a o další den později mezi datová úložiště a napájecí zdroje. Od příštího týdne pak již naběhneme na „standardní režim“, kdy bude pokaždé vycházet jeden hardwarový článek.
Dnešní díl bude samozřejmě speciální. Není možné začít od nuly, hardware je tak trochu jako matematika, jedno navazuje na druhé, a tak je třeba si udělat alespoň základní přehled o tom, co se v posledních měsících a letech odehrálo. Současně si v průběhu článku vysvětlíme, jak to bude vypadat. Není totiž v povaze hardwarových novin suplovat jiné již zaběhnuté části Abíčka, ať již v souvislosti s grafikami nějaké povídání o Wine nebo třeba postupy zprovoznění toho či onoho železa. To lépe zvládnou mnozí z vás, kteří buď sepíší zápisek v blogu nebo záznam do databáze hardwaru. Pojďme si tedy chvíli povídat o procesorech.
Základní desky a procesory je oblast, která je častým tématem blogů. Neméně častým tématem jsou leckdy vášnivé debaty mezi zastánci Intelu či AMD. Při pohledu deset let do minulosti je však trh víceméně velmi poklidný, tehdy jsme tu měli ještě Cyrix a jeho dvorního partnera IBM či krátce též IDT s procesory WinChip. Ještě větší zmatek panoval v socketech a výrobcích čipsetů i základních desek.
To je ale příliš hluboká minulost, my si rekapitulaci začneme v době před pár lety, kdy končila sláva procesorů rodiny Athlon XP a nastupovaly Athlony 64. Jejich soupeři byla všemožná Pentia 4, nejdříve jádra NorthWood, posléze Prescott. Byla to doba, kdy Intel naposledy žil z tlačení na co nejvyšší pracovní frekvence.
Kdysi dávno se procesory porovnávaly podle pracovní frekvence. Kdo měl Intel na 200 MHz, byl chudák ve srovnání s člověkem s AMD na 233 MHz, přestože oba procesory na tom byly výkonově srovnatelně. Honba za megahertzy vévodila trhu procesorů a v Intelu nastala skutečná pohroma, když v prestižním závodu o dobytí 1GHz hranice najednou AMD uvedla na trh 1GHz Athlon jako první. Intel sice urychleně přispěchal o pár dnů později se stejně taktovaným Pentiem iii, ale prvenství zkrátka patřilo AMD. To se nemělo nikdy opakovat, a tak byla vysoce výkonná architektura Pentia iii odsunuta do ústranní a vše se vsadilo na Netburst, která byla optimalizována na co nejvyšší pracovní frekvence, doslova a do písmene bez ohlednu na poměr výkon/frekvence.
Z té doby pocházejí dvě velmi odlišné reklamní kampaně. Jedna intelovská hovořící jasně: my máme 2GHz Pentium 4, oni jsou hluboko za námi. AMD kontrovala heslem „frekvence je přežitek, požadujte výkon“. Ale Intel měl kapitál i „jiné páky“ (za což jej AMD před časem zažalovala) na protlačování svých procesorů k velkým odběratelům, navíc měl i vlastní kvalitní čipsety, což zejména v dobách Socket A/462 éry AMD chybělo (tedy pokud pomineme nic-moc AMD761, který se beztak většinou pároval s jižním můstkem od VIA).
Ale přeskočme Athlon XP období. Vzpomínáte na počátky věku Athlon 64, kdy bylo těchto procesorů zoufale málo na pultech obchodů? Důvod byl jednoduchý, Hector Ruiz, šéf AMD, si plácnul (spolu s vicepresidentem Henri Richardem) s firmami Hewlett-Packard a Dell a většina výroby (údajně kompletní produkce) směřovala do jejich sestav. Mnozí se shodují na tom, že to byla jedna z největších Ruizových a Richardových chyb a okamžik, kdy AMD promarnila velkou šanci ve chvíli, kdy měli tvrdě vydobytou parádní pozici na trhu.
Jakmile totiž v Intelu nastaly změny, oprášilo se dědictví skvělé Pentium M architektury a přišly na trh první procesory rodiny Core 2 Duo, šlo to s AMD od devíti k pěti. Jejich Athlony 64 X2 sice podávaly slušné výkony za slušnou cenu, ale proti rychlíkům z C2D rodiny neměly šanci, a to zejména proto, že průměrný procesor Core 2 Duo šlo bez větší námahy přetaktovat o 50 až 100 %, s vodou a trochou štěstí i více. K8 architektura naproti tomu nic takového nezvládala, frekvenčně se sice dalo trochu polepšit, ale žádné skoky v desítkách procent nebyly zpravidla možné. Navíc i na základní frekvenci podávaly C2D procesory výrazně lepší výkony při nižší spotřebě, zkrátka jakoby byly o jednu generaci před AMD.
Většina nadějí se tak, zejména při pohledu na strašáka jménem Core 2 Quad Q6600, vkládala do K10 architektury a prvních čtyřjádrových procesorů Phenom/Opteron (uvedeny na podzim 2007). AMD na rozdíl od Intelu nevsadila na slepenec dvou dvoujádrových kousků křemíku, ale pustila se rovnou do nativního čtyřjádra. Bohužel první generace byly postiženy slavnou TLB chybou v L3 cache, která se sice projevovala jen ve specifických případech, ale pověst o ní se podařilo dostatečně přiživovat, a tak AMD opět neměla takový křemík, který by mohla prodávat za dostatečně slušné ceny. Navíc se v té době již delší dobu potácela ve finančních problémech, zejména nákladná koupě ATI a pozdější neúspěchy s HD 2900 a právě Phenomy způsobily, že cena akcií celého AMD se najednou ocitla pod hodnotou ATI v době koupě.
Ale nepředbíhejme. Intel si díky chybám v AMD mohl dovolit pozdržet uvedení 45nm procesorů s novými high-k materiály a tranzistory s kovovými hradly až do listopadu 2007. Nadcházející měsíce se nesly převážně v duchu souboje v low-end segmentu. AMD nemaje šanci byť jen trochu konkurovat Intelu na poli hi-end procesorů zaměřila své snahy na low-end a nižší mainstream. Snažili se pilovat spotřebu, kde mimo jiné dotáhli 90nm výrobní proces k takové dokonalosti, že měli (byť krátce) na trhu Athlon 64 X2 3800+ SFF s TDP pouhých 35 W nebo také 90nm Athlon 64 X2 5200+, který měl při 2,6 GHz s 2 MB L2 cache TDP pouze 65 W (schválně si to porovnejte s takřka neuchladitelným 90nm žroutem Pentium D805). Většina pozdějších 65nm dvoujader z nižších segmentů disponovala TDP 65 W, načež přišly i 45W modely (řada Athlon BE, resp. 4000e).
Intelu to ani v nejmenším nečinilo problémy, v průběhu času jsme tu od něj měli levná Pentia Dual-Core a nakonec i superlevné dvoujádrové Celerony. Ve stejné době, kdy AMD konečně uvedla svoje čtyřjádra, se „jen tak mezi řečí“ na podzimním IDF 2007 rozpovídali o „Nehalemu“ (alias Intel Core i7), nástupnické architektuře Core 2, trochu více toho pustili na jaře 2008 a zatím to vypadá na pěkný skok, proti kterému AMD opět nebude mít co postavit.
V březnu jsme se dočkali uvedení tříjádrových Phenomů X3 a také platformy Intel Atom. Ta sestává z velmi úsporného jednojádrového procesoru s HyperThreadingem a z velmi nenasytného čipsetu řady 945G. Květnové uvedení konkurenční platformy VIA Nano, prvního 64bitového procesoru VIA, ukázalo, že se Atom moc nepovedl. Nano je prostě o něco lepší (byť při horší spotřebě pod plnou zátěží) a navíc je často lepší volbou starší Celeron 220 než Atom. Nic ale naplat, miniaturní notebooky, jejichž pouť světem rozjel Asustek s Eee PC, často osazují právě Atom.
Phenom X3 je sám o sobě takovou horší variantou Phenomů X4. Při stejné frekvenci má typicky stejnou hodnotu TDP, jeho poměr výkon/cena není oproti C2D opět nijak úchvatný, ale díky skvělému marketingu ve stylu „3 jádra jsou více než 2“ se poměrně dobře prodává.
Horké letní měsíce se staly svědkem uvedení platformy Centrino 2, která kromě obligátních Core 2 procesorů přináší čipsety PM45 a GM45, tedy zejména integrovanou grafiku GMA 4500HD a dvoukanálový DDR2/DDR3 řadič. Volitelnou součástí je 2GB Turbo Memory modul.
Do konce roku se můžeme těšit na první Core i7 procesory, uvedení 45nm čtyřjader od AMD se nám patrně pozdrží až do příštího roku.
Stručná historie grafických karet za poslední rok a půl aneb další odrazový můstek pro hardwarové novinky následujících týdnů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nicméně jsem podle nadpisu doufal, že půjde o to jaký nejnovější HW poběží na linuxu.První trojdíl (procesory, graf. karty, disky) je záměrně takový vyprávěcí a ne příliš konkrétní - shrnuje dění za poslední dobu a připravuje si půdu pro další pravidelné díly, které už budou mluvit o jednotlivých čerstvých věcech.
miniaturní notebooky, jejichž pouť světem rozjel Asustek s Eee PC, často osazují právě Nano.Nemá tam být, že "osazují právě Atom"?
Trochu mi ale schází zmínka o RISCových procesorech, které svou historickou roli též sehrály, snad někdy příště. Docela by mne i zajímalo, jestli se někdo snaží navázat na ideu procesoru Crusoe od Transmety, poté, co Transmeta s jejich výrobou skončila...
- pretože každý článok môže niesť užitočnú informáciu
- pretože nikto iný to nepíše
- a navyše, už v prvej časti bolo spomínané, že prvé tri časti sú len takým rozprávaním na uvedenie do témy, skutočný zámer tohoto seriálu vraj má prijsť až v časti štvrtej, takže s hodnotením by som počkal aspoň na tú štvrtú
Nesmíš to/se brát tak vážně...
Jinak já používám povětšinou integrované grafiky (to jen tak k tématu) a o těch můžu říct, že všechno jen ne VIA