PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Poznámka redakce: Číslo článku odpovídá pořadovému číslu minulého týdne - nový seriál bude označován stejným stylem jako Distribuční novinky. Jestli vám to nesedí, jen si místo té třicetšestky představte jedničku...
První díl se věnuje samotnému srdci počítačů, které tvoří základní deska a zejména hlavní procesor. Přesně za 24 hodin se spolu vypravíme do světa grafických karet a o další den později mezi datová úložiště a napájecí zdroje. Od příštího týdne pak již naběhneme na „standardní režim“, kdy bude pokaždé vycházet jeden hardwarový článek.
Dnešní díl bude samozřejmě speciální. Není možné začít od nuly, hardware je tak trochu jako matematika, jedno navazuje na druhé, a tak je třeba si udělat alespoň základní přehled o tom, co se v posledních měsících a letech odehrálo. Současně si v průběhu článku vysvětlíme, jak to bude vypadat. Není totiž v povaze hardwarových novin suplovat jiné již zaběhnuté části Abíčka, ať již v souvislosti s grafikami nějaké povídání o Wine nebo třeba postupy zprovoznění toho či onoho železa. To lépe zvládnou mnozí z vás, kteří buď sepíší zápisek v blogu nebo záznam do databáze hardwaru. Pojďme si tedy chvíli povídat o procesorech.
Základní desky a procesory je oblast, která je častým tématem blogů. Neméně častým tématem jsou leckdy vášnivé debaty mezi zastánci Intelu či AMD. Při pohledu deset let do minulosti je však trh víceméně velmi poklidný, tehdy jsme tu měli ještě Cyrix a jeho dvorního partnera IBM či krátce též IDT s procesory WinChip. Ještě větší zmatek panoval v socketech a výrobcích čipsetů i základních desek.
To je ale příliš hluboká minulost, my si rekapitulaci začneme v době před pár lety, kdy končila sláva procesorů rodiny Athlon XP a nastupovaly Athlony 64. Jejich soupeři byla všemožná Pentia 4, nejdříve jádra NorthWood, posléze Prescott. Byla to doba, kdy Intel naposledy žil z tlačení na co nejvyšší pracovní frekvence.
Kdysi dávno se procesory porovnávaly podle pracovní frekvence. Kdo měl Intel na 200 MHz, byl chudák ve srovnání s člověkem s AMD na 233 MHz, přestože oba procesory na tom byly výkonově srovnatelně. Honba za megahertzy vévodila trhu procesorů a v Intelu nastala skutečná pohroma, když v prestižním závodu o dobytí 1GHz hranice najednou AMD uvedla na trh 1GHz Athlon jako první. Intel sice urychleně přispěchal o pár dnů později se stejně taktovaným Pentiem iii, ale prvenství zkrátka patřilo AMD. To se nemělo nikdy opakovat, a tak byla vysoce výkonná architektura Pentia iii odsunuta do ústranní a vše se vsadilo na Netburst, která byla optimalizována na co nejvyšší pracovní frekvence, doslova a do písmene bez ohlednu na poměr výkon/frekvence.
Z té doby pocházejí dvě velmi odlišné reklamní kampaně. Jedna intelovská hovořící jasně: my máme 2GHz Pentium 4, oni jsou hluboko za námi. AMD kontrovala heslem „frekvence je přežitek, požadujte výkon“. Ale Intel měl kapitál i „jiné páky“ (za což jej AMD před časem zažalovala) na protlačování svých procesorů k velkým odběratelům, navíc měl i vlastní kvalitní čipsety, což zejména v dobách Socket A/462 éry AMD chybělo (tedy pokud pomineme nic-moc AMD761, který se beztak většinou pároval s jižním můstkem od VIA).
Ale přeskočme Athlon XP období. Vzpomínáte na počátky věku Athlon 64, kdy bylo těchto procesorů zoufale málo na pultech obchodů? Důvod byl jednoduchý, Hector Ruiz, šéf AMD, si plácnul (spolu s vicepresidentem Henri Richardem) s firmami Hewlett-Packard a Dell a většina výroby (údajně kompletní produkce) směřovala do jejich sestav. Mnozí se shodují na tom, že to byla jedna z největších Ruizových a Richardových chyb a okamžik, kdy AMD promarnila velkou šanci ve chvíli, kdy měli tvrdě vydobytou parádní pozici na trhu.
Jakmile totiž v Intelu nastaly změny, oprášilo se dědictví skvělé Pentium M architektury a přišly na trh první procesory rodiny Core 2 Duo, šlo to s AMD od devíti k pěti. Jejich Athlony 64 X2 sice podávaly slušné výkony za slušnou cenu, ale proti rychlíkům z C2D rodiny neměly šanci, a to zejména proto, že průměrný procesor Core 2 Duo šlo bez větší námahy přetaktovat o 50 až 100 %, s vodou a trochou štěstí i více. K8 architektura naproti tomu nic takového nezvládala, frekvenčně se sice dalo trochu polepšit, ale žádné skoky v desítkách procent nebyly zpravidla možné. Navíc i na základní frekvenci podávaly C2D procesory výrazně lepší výkony při nižší spotřebě, zkrátka jakoby byly o jednu generaci před AMD.
Většina nadějí se tak, zejména při pohledu na strašáka jménem Core 2 Quad Q6600, vkládala do K10 architektury a prvních čtyřjádrových procesorů Phenom/Opteron (uvedeny na podzim 2007). AMD na rozdíl od Intelu nevsadila na slepenec dvou dvoujádrových kousků křemíku, ale pustila se rovnou do nativního čtyřjádra. Bohužel první generace byly postiženy slavnou TLB chybou v L3 cache, která se sice projevovala jen ve specifických případech, ale pověst o ní se podařilo dostatečně přiživovat, a tak AMD opět neměla takový křemík, který by mohla prodávat za dostatečně slušné ceny. Navíc se v té době již delší dobu potácela ve finančních problémech, zejména nákladná koupě ATI a pozdější neúspěchy s HD 2900 a právě Phenomy způsobily, že cena akcií celého AMD se najednou ocitla pod hodnotou ATI v době koupě.
Ale nepředbíhejme. Intel si díky chybám v AMD mohl dovolit pozdržet uvedení 45nm procesorů s novými high-k materiály a tranzistory s kovovými hradly až do listopadu 2007. Nadcházející měsíce se nesly převážně v duchu souboje v low-end segmentu. AMD nemaje šanci byť jen trochu konkurovat Intelu na poli hi-end procesorů zaměřila své snahy na low-end a nižší mainstream. Snažili se pilovat spotřebu, kde mimo jiné dotáhli 90nm výrobní proces k takové dokonalosti, že měli (byť krátce) na trhu Athlon 64 X2 3800+ SFF s TDP pouhých 35 W nebo také 90nm Athlon 64 X2 5200+, který měl při 2,6 GHz s 2 MB L2 cache TDP pouze 65 W (schválně si to porovnejte s takřka neuchladitelným 90nm žroutem Pentium D805). Většina pozdějších 65nm dvoujader z nižších segmentů disponovala TDP 65 W, načež přišly i 45W modely (řada Athlon BE, resp. 4000e).
Intelu to ani v nejmenším nečinilo problémy, v průběhu času jsme tu od něj měli levná Pentia Dual-Core a nakonec i superlevné dvoujádrové Celerony. Ve stejné době, kdy AMD konečně uvedla svoje čtyřjádra, se „jen tak mezi řečí“ na podzimním IDF 2007 rozpovídali o „Nehalemu“ (alias Intel Core i7), nástupnické architektuře Core 2, trochu více toho pustili na jaře 2008 a zatím to vypadá na pěkný skok, proti kterému AMD opět nebude mít co postavit.
V březnu jsme se dočkali uvedení tříjádrových Phenomů X3 a také platformy Intel Atom. Ta sestává z velmi úsporného jednojádrového procesoru s HyperThreadingem a z velmi nenasytného čipsetu řady 945G. Květnové uvedení konkurenční platformy VIA Nano, prvního 64bitového procesoru VIA, ukázalo, že se Atom moc nepovedl. Nano je prostě o něco lepší (byť při horší spotřebě pod plnou zátěží) a navíc je často lepší volbou starší Celeron 220 než Atom. Nic ale naplat, miniaturní notebooky, jejichž pouť světem rozjel Asustek s Eee PC, často osazují právě Atom.
Phenom X3 je sám o sobě takovou horší variantou Phenomů X4. Při stejné frekvenci má typicky stejnou hodnotu TDP, jeho poměr výkon/cena není oproti C2D opět nijak úchvatný, ale díky skvělému marketingu ve stylu „3 jádra jsou více než 2“ se poměrně dobře prodává.
Horké letní měsíce se staly svědkem uvedení platformy Centrino 2, která kromě obligátních Core 2 procesorů přináší čipsety PM45 a GM45, tedy zejména integrovanou grafiku GMA 4500HD a dvoukanálový DDR2/DDR3 řadič. Volitelnou součástí je 2GB Turbo Memory modul.
Do konce roku se můžeme těšit na první Core i7 procesory, uvedení 45nm čtyřjader od AMD se nám patrně pozdrží až do příštího roku.
Stručná historie grafických karet za poslední rok a půl aneb další odrazový můstek pro hardwarové novinky následujících týdnů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nicméně jsem podle nadpisu doufal, že půjde o to jaký nejnovější HW poběží na linuxu.První trojdíl (procesory, graf. karty, disky) je záměrně takový vyprávěcí a ne příliš konkrétní - shrnuje dění za poslední dobu a připravuje si půdu pro další pravidelné díly, které už budou mluvit o jednotlivých čerstvých věcech.
miniaturní notebooky, jejichž pouť světem rozjel Asustek s Eee PC, často osazují právě Nano.Nemá tam být, že "osazují právě Atom"?
Trochu mi ale schází zmínka o RISCových procesorech, které svou historickou roli též sehrály, snad někdy příště. Docela by mne i zajímalo, jestli se někdo snaží navázat na ideu procesoru Crusoe od Transmety, poté, co Transmeta s jejich výrobou skončila...
- pretože každý článok môže niesť užitočnú informáciu
- pretože nikto iný to nepíše
- a navyše, už v prvej časti bolo spomínané, že prvé tri časti sú len takým rozprávaním na uvedenie do témy, skutočný zámer tohoto seriálu vraj má prijsť až v časti štvrtej, takže s hodnotením by som počkal aspoň na tú štvrtú
Nesmíš to/se brát tak vážně...
Jinak já používám povětšinou integrované grafiky (to jen tak k tématu) a o těch můžu říct, že všechno jen ne VIA