Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Je to takováhle story: U nás na škole (Lékařská fakulta) se každoročně pořádají SVOČky, to znamená prezentace své studentské vědecké práce. Co čert nechtěl pánové z audiovizuálního nepodporují ODF, ale naštěstí mě zachránilo PDF (taky jsem měl v záloze export do ppt). Po nějakém čase jsem se rozhodl jim napsat, jestli by nemohli vyjít vstříc i uživatelům open-source a na prezentační PC nainstalovat OO (anebo něco podobného). Obdržel jsem tuhle odpověď:
Vážený pane Nedoroste,
Rád Vám udělám jasno ve vaší stížnosti:
Předně upozorňuju, že tu nechci vyvolat nějakej flame!
Právě si z repozitářů stahuju KDE, zatím jsem dělal v GNOME se vší spokojeností, ale chci zkusit něco jiného. Vždycky, když jsem se ocitl v KDE, přímo mě ukamenovalo hromadou voleb, klikátek a zaškrtávátek...
Chtěl bych vědět, jaké máte kdo zkušenosti s tím či oním okenním manažerem - ale nepište o jiných (ne, že by byly horší, ale už sem nějaké zkoušel a není to pro mne).
Vím, že je to pořád omílané téma, tak mě nekamenujte, že se ptám - většinou na těch fórech se diskuze strhla ve flame a to člověku fakt nic nepřidá.
Přišlo mi s Koktejlem CD-čko. To už bylo cejtit naomak pod tmavým igelitovým obalem. Ale jaké překvapení bylo, když jsem pak otevřel časopis a na mě vykoukl Bill v podobě CD. Děs. O to horší, když jsem si přečetl potisk CDčka:
Potřeboval jsem k počítači ještě připojit jeden monitor, karta má dva výstupy a pod Widlows to běhalo. Mám naistalované ovladače verze 100.14.11 a je k nim klikátko nvidia-settings. Druhý monitor jsem nastavil do módu TwinView a pak použil "Apply" a "Save to X configuration file" (na to jsou třeba admin práva). Samozřejmě to jde i ručně, editací xorg.conf
Takto provozuji DIY projektor, který je z 15' LCD (1024*768, 60Hz) spolu s CRT monitorem 19' (1280*1024, 85Hz). Aby šlo přehrávat video i na druhém monitoru, musel jsem v přehrávači vybrat výstup pro video buď X11(OpenGL) gl, gl2 nebo X11 (Ximage/Shm). Takto jde nastavit Mplayer, VLC, gxine.
Asi největším problémem při přechodu z Win na LInux jsou obavy o aplikace, na které je člověk zvyklý. Ale není se čeho bát, vetšina win aplikací jde zprovoznit pod Wine anebo jsou k dispozici alternativy přímo psané pro Linux - a mnohdy kvalitou daleko lepší.
Zde je tabulka aplikací, které jsem byl zvyklý používat ve Windows. Nyní používám jejich linuxové alternativy anebo některé spouštím přes Wine. Co se týká mého osobního dojmu, linuxové aplikace mi nabízejí většinou víc.
Nejsem sice fanatickej hráč, ale některé oblíbené hry se mi kupodivu podařilo rozchodit přes Wine anebo pomocí LokiInstalleru, a pak je ještě hromada úžasných her přímo pro Linux. Klasiky jak Unreal Tournament, Doom3, Quake Arena běží úplně v pohodě (a mnoho dalších).
Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian: