Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Je to takováhle story: U nás na škole (Lékařská fakulta) se každoročně pořádají SVOČky, to znamená prezentace své studentské vědecké práce. Co čert nechtěl pánové z audiovizuálního nepodporují ODF, ale naštěstí mě zachránilo PDF (taky jsem měl v záloze export do ppt). Po nějakém čase jsem se rozhodl jim napsat, jestli by nemohli vyjít vstříc i uživatelům open-source a na prezentační PC nainstalovat OO (anebo něco podobného). Obdržel jsem tuhle odpověď:
Vážený pane Nedoroste,
Rád Vám udělám jasno ve vaší stížnosti:
Předně upozorňuju, že tu nechci vyvolat nějakej flame!
Právě si z repozitářů stahuju KDE, zatím jsem dělal v GNOME se vší spokojeností, ale chci zkusit něco jiného. Vždycky, když jsem se ocitl v KDE, přímo mě ukamenovalo hromadou voleb, klikátek a zaškrtávátek...
Chtěl bych vědět, jaké máte kdo zkušenosti s tím či oním okenním manažerem - ale nepište o jiných (ne, že by byly horší, ale už sem nějaké zkoušel a není to pro mne).
Vím, že je to pořád omílané téma, tak mě nekamenujte, že se ptám - většinou na těch fórech se diskuze strhla ve flame a to člověku fakt nic nepřidá.
Přišlo mi s Koktejlem CD-čko. To už bylo cejtit naomak pod tmavým igelitovým obalem. Ale jaké překvapení bylo, když jsem pak otevřel časopis a na mě vykoukl Bill v podobě CD. Děs. O to horší, když jsem si přečetl potisk CDčka:
Potřeboval jsem k počítači ještě připojit jeden monitor, karta má dva výstupy a pod Widlows to běhalo. Mám naistalované ovladače verze 100.14.11 a je k nim klikátko nvidia-settings. Druhý monitor jsem nastavil do módu TwinView a pak použil "Apply" a "Save to X configuration file" (na to jsou třeba admin práva). Samozřejmě to jde i ručně, editací xorg.conf
Takto provozuji DIY projektor, který je z 15' LCD (1024*768, 60Hz) spolu s CRT monitorem 19' (1280*1024, 85Hz). Aby šlo přehrávat video i na druhém monitoru, musel jsem v přehrávači vybrat výstup pro video buď X11(OpenGL) gl, gl2 nebo X11 (Ximage/Shm). Takto jde nastavit Mplayer, VLC, gxine.
Asi největším problémem při přechodu z Win na LInux jsou obavy o aplikace, na které je člověk zvyklý. Ale není se čeho bát, vetšina win aplikací jde zprovoznit pod Wine anebo jsou k dispozici alternativy přímo psané pro Linux - a mnohdy kvalitou daleko lepší.
Zde je tabulka aplikací, které jsem byl zvyklý používat ve Windows. Nyní používám jejich linuxové alternativy anebo některé spouštím přes Wine. Co se týká mého osobního dojmu, linuxové aplikace mi nabízejí většinou víc.
Nejsem sice fanatickej hráč, ale některé oblíbené hry se mi kupodivu podařilo rozchodit přes Wine anebo pomocí LokiInstalleru, a pak je ještě hromada úžasných her přímo pro Linux. Klasiky jak Unreal Tournament, Doom3, Quake Arena běží úplně v pohodě (a mnoho dalších).
Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian: