Někteří zákazníci O2 mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží se pracuje [Facebook].
PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Německá policie a celníci zneužívají ke čtení zpráv komunikačních aplikacích WhatsApp, Signal, Telegram nebo Threema velice jednoduchý trik, který nevyžaduje prolomení šifrování, spear phishing, odposlech SMS či jinou technicky náročnou metodu. Příslušníkům státního aparátu pouze stačí získat krátký přístup k odemčenému telefonu a prostřednictvím QR kódu propojit účet s oficiální desktopovou nebo webovou aplikací v policejním
… více »Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Je to takováhle story: U nás na škole (Lékařská fakulta) se každoročně pořádají SVOČky, to znamená prezentace své studentské vědecké práce. Co čert nechtěl pánové z audiovizuálního nepodporují ODF, ale naštěstí mě zachránilo PDF (taky jsem měl v záloze export do ppt). Po nějakém čase jsem se rozhodl jim napsat, jestli by nemohli vyjít vstříc i uživatelům open-source a na prezentační PC nainstalovat OO (anebo něco podobného). Obdržel jsem tuhle odpověď:
Vážený pane Nedoroste,
Rád Vám udělám jasno ve vaší stížnosti:
Předně upozorňuju, že tu nechci vyvolat nějakej flame!
Právě si z repozitářů stahuju KDE, zatím jsem dělal v GNOME se vší spokojeností, ale chci zkusit něco jiného. Vždycky, když jsem se ocitl v KDE, přímo mě ukamenovalo hromadou voleb, klikátek a zaškrtávátek...
Chtěl bych vědět, jaké máte kdo zkušenosti s tím či oním okenním manažerem - ale nepište o jiných (ne, že by byly horší, ale už sem nějaké zkoušel a není to pro mne).
Vím, že je to pořád omílané téma, tak mě nekamenujte, že se ptám - většinou na těch fórech se diskuze strhla ve flame a to člověku fakt nic nepřidá.
Přišlo mi s Koktejlem CD-čko. To už bylo cejtit naomak pod tmavým igelitovým obalem. Ale jaké překvapení bylo, když jsem pak otevřel časopis a na mě vykoukl Bill v podobě CD. Děs. O to horší, když jsem si přečetl potisk CDčka:
Potřeboval jsem k počítači ještě připojit jeden monitor, karta má dva výstupy a pod Widlows to běhalo. Mám naistalované ovladače verze 100.14.11 a je k nim klikátko nvidia-settings. Druhý monitor jsem nastavil do módu TwinView a pak použil "Apply" a "Save to X configuration file" (na to jsou třeba admin práva). Samozřejmě to jde i ručně, editací xorg.conf
Takto provozuji DIY projektor, který je z 15' LCD (1024*768, 60Hz) spolu s CRT monitorem 19' (1280*1024, 85Hz). Aby šlo přehrávat video i na druhém monitoru, musel jsem v přehrávači vybrat výstup pro video buď X11(OpenGL) gl, gl2 nebo X11 (Ximage/Shm). Takto jde nastavit Mplayer, VLC, gxine.
Asi největším problémem při přechodu z Win na LInux jsou obavy o aplikace, na které je člověk zvyklý. Ale není se čeho bát, vetšina win aplikací jde zprovoznit pod Wine anebo jsou k dispozici alternativy přímo psané pro Linux - a mnohdy kvalitou daleko lepší.
Zde je tabulka aplikací, které jsem byl zvyklý používat ve Windows. Nyní používám jejich linuxové alternativy anebo některé spouštím přes Wine. Co se týká mého osobního dojmu, linuxové aplikace mi nabízejí většinou víc.
Nejsem sice fanatickej hráč, ale některé oblíbené hry se mi kupodivu podařilo rozchodit přes Wine anebo pomocí LokiInstalleru, a pak je ještě hromada úžasných her přímo pro Linux. Klasiky jak Unreal Tournament, Doom3, Quake Arena běží úplně v pohodě (a mnoho dalších).
Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian: