Výběr distribuce

2.9.2007 10:53 | Přečteno: 1387× | začátky s linuxem | poslední úprava: 2.9.2007 14:34

Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian:

Distribuce	Klady	Zápory
Mandriva	příjemné ovládací centrum	prostě mi nesedla
Ubuntu	výborné pro lamy a přechod z M$Win, výborná podpora na fórech a wiki	je až moc lamovské, v posledním vydání (7.04) jsem měl velké problémy se sítí, grafikou... a pak, nelíbí se mi to slovo Ubuntu (i když význam je pěkný)
Fedora 7	moc hezké balóny :), příjemná distribuce	nevyhovuje mi RPM, instalace z LiveCD měla problémy s nainstalováním závislostí, DVD instalačky byly v pohodě, vše zkazila instalace nVidia ovladačů  z repo. Livna - totálně se zhroutil systém, prostě reinstal. byla jedinou rozumnou nápravou
Suse 10.2	Yast je výborná věc; už ve verzi 6.4 mi fungoval všechen HW (což se tenkrát o jiných distro říct nedalo)	zkoušel jsem NetInstall, po dvou hodinách instalce jsem to vzdal - vypadalo to ještě na týden. Z dřívějších zkušeností se mi zdá Suse pomalé, a zase RPM
Debian 4.0	vše tak jak má být, vše je tam, kde to očekávám (soubory), výborná NetInstalace, rozsáhlé repozitáře a výborná správa balíků, prostě mi "sedl"	nevim, asi je nevidim :)

Upozorňuju - podle rozjeté diskuze - všechno tohle hodnocení je jen můj subjektivní dojem!        

Komentáře

[kouzer]

Zajímavé důvody... Poslední dobou taky nějak pošilhávám po Debianu. Tedy po testingu ne po stable.

[atan]

A Gentoo vladne vsemi. ;o)

[chamifrog]

Gentoo jsem zkoušel kdysi ale to jsem byl ještě velká lama a ani jsem nezvládl instalaci :)

[David Heidelberg]

kdy si jsem taky zkoušel Gentoo... instalaci jsem zvládnul... ale po instalaci nefungovalo ani to co v LiveCD(zvuk,grafika...)

Teď jsem to vesele nainstaloval z příkazový řádky a jede to úžasně

0K!AS

[petrpo]

Pokud se u Gen2 cte handbook (bez preskakovani kapitol), funguje instalace na prvni brnknuti. Mam to vyzkouseno na sobe. Pri instalaci jsem kapitoly preskakoval, ze su jako chytrej a ze mne nebude nejakej handbook poucovat, jak to mam delat. No a bylo to. Vysledkem bylo to, ze jsem handbook i gen2 tezce zavrhnul. Znamy mne pak ke gen2 vratil a zjistil jsem to, co jsem psal na zacatku. S peclivym ctenim a plnenim, co je psano, se mi podarilo gen2 rozchodit na poprve. Nyni uz handbook nepotrebuji. Uz vim, co je treba delat pro intalaci gen2. Jinak jsem zkousel i LFS (http://www.linuxfromscratch.org/). To je uplnej mazec. Zkompiloval jsem si po 2 dnech tezkeho kompilovani v terminalu jen zaklad. Nicmene jsem se tam hoooodne moc naucil, proc se to tak dela, proc a jak funguji init scripty, atd. Pokud clovek projde LFS, pak je jedno jako distribuci si zvoli. Pro mne jsou na stejne urovni Gen2, stable Debian a ubuntu. Pak mam z nostalgie Slackware a Linuxfromscratch.

[frdrx]

Rozumné.

[Käyttäjä 11133]

A teď napiš 3 rozdíly mezi RPM a DEB balíčkama. A sám

[chamifrog]

rpm používá binární formát i pro zdrojové balíky narozdíl od deb, s rpm jsem měl kdysi problémy s řešením závislostí a můj subjektivní dojem - práce s deb mi přijde rychlejší. Ale nechám se poučit.

[Käyttäjä 11133]

rpm používá binární formát i pro zdrojové balíky narozdíl od deb

Prosím?

s rpm jsem měl kdysi problémy s řešením závislostí a můj subjektivní dojem - práce s deb mi přijde rychlejší. Ale nechám se poučit.

Já věděl, že to nebude nic objektivního

[Honza "tux" Friesse]

- Jiná přípona
- Jiný formát (RPM x AR + 2x tar.gz)
- DEB je IN, plivání na RPM je IN. RPM je OUT!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Obvzláště pěkné je srovnávání apt-get x rpm (už jsem to viděl tolikrát, že o tom snad ani nemá cenu mluvit)

[Käyttäjä 11133]

srovnání apt-get x rpm poněkud pokulhává, ne? to spíš dpkg vs. rpm :D Srovnávejme srovnatelné.

[chamifrog]

ještě čekám na ty tři rozdíly - od vás :)

[Honza "tux" Friesse]

Celé to byla IRONIE. Snad (bohužel) kromě třetího bodu.

[Honza "tux" Friesse]

To měla být ironie (evidentně nepovedená). Proto tam byla v závorce ta poznámka. Opravdu jsem viděl tolik "fundovaných" srovnání apt-get x rpm, že je to až k pláči.

[chamifrog]

tak jiná přípona, toho bych si fakt nevšiml :) Na wiki jsem někde četl o tom binárním formátu v rpm - ale nejsem guru, takže nevim.

[Käyttäjä 11133]

Hmm pošli pls odkaz, kde si to četl.

[chamifrog]

http://cs.wikibooks.org/wiki/Instala%C4%8Dn%C3%AD_bal%C3%AD%C4%8Dky

[-------------------]

Vlastností wikipedie a internetu obecně je to, že tam může naslintat každý cokoli. Za odkazovanou stránku je z velké části zodpovědný místní človíček Aleš Kapica. O něm je bohužel známo, že nenávist vůči RPM šíří kudy chodí. Stačí si vyhledat jeho zdejší příspěvky k RPM.

[chamifrog]

O tom že Marek Stopka se neustále staví do pozice všeznalce, o tom známo nic není? Pořád čekám na Markovy tři rozdíly :)

Jinak s tou wiky, už jsem tam taky párkrát narazil na takové koniny, že to potom v člověku vzbuzuje nedůvěru v cokoliv dalšího tam hledat.

[Michal Kubeček]

Pořád čekám na Markovy tři rozdíly

Řekl bych, že čekáte marně, protože Marek Stopka se vám pokusil jemně naznačit, že žádné podstatné rozdíly mezi deb balíčky a RPM balíčky se nekonají. A že pokud si myslíte opak, měl byste nás s těmi rozdíly seznámit. Bohužel to asi bylo příliš jemné naznačení…

[chamifrog]

Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje. Nehledě na to že už je to spíš off-topic. Ten blog měl pomoct třeba nějakýmu začátečníkovi s linuxem a ne abychom tu řešili píčoviny v čem se liší to a to.

Veřejně tady vyhlašuju: používám GNOME, používám deb balíky - a to mi nejlépe vyhovuje, Žádný rpm, žádný KDE. A může začít flame!!!!!!

[Michal Kubeček]

Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje.

Je mi líto, ale jednoduchá logika mi říká, že pokud vy tvrdíte, že podstatné rozdíly existují, a my že ne, pak jste to vy, kdo by nás s těmi rozdíly měl seznámit. Nebo snad očekáváte, že vám budeme neexistenci něčeho dokládat příkladem?

[chamifrog]

já nevim jestli čtete správně. Já jsem nezačal s rozdílama, a o žádných podstattných rozdílech nemluvím - to Marek se ptal. Proto jsem zvědavej jaké jsou. A rozdíly jsou - to už vyplývá i jen z toho že deb neni rpm :))))) Nechci se hádat ale čtěte pořádně.

[Michal Kubeček]

Ale začal. V původním blogpostu u každé distribuce používající RPM uvádíte RPM jako nevýhodu. Takže asi nějaký podstatný rozdíl vidět musíte, když použití RPM považujete za nevýhodu.

[chamifrog]

ten rozdíl je čistě subjektivní. Neřídím se nějakým dogmatem. Prostě mi práce s rpm nevyhovuje - proto jsem to uvedl jako nevýhodu. Nejhledejte v tom nějaké sofistikované rozbory balíčkovacích systémů :) Vy jste potom chtěli abych uvedl podstatné rozdíly, ale já mám jen subjektivní (tzn. o podstatnosti se dá polemizovat :) ) - nejsem "pán znalostí všehomíra" :)

[AltOS]

Tak polemizujme...

Ja potvrzuji, ze s .deb mi to odsejpa trocha rychlejc (zkusenosti v Ubuntu a PCLOS Gnome verzi), ale jinak jsem zadny jiny rozdil nepostreh. Odvolavat se na zavislosti v pripade .deb X .rpm je dnes snad uz nesmysl.

Takze to by byl jeden rozdil, ale stale me to nedonuti se drzet .deb orientovanych dister. A to proti .deb fakt nic nemam. (Ne, nezacinam flame)

Tak jeste dva rozdily... ;)

[Käyttäjä 11133]

Hmm někomu tady zjevně nedošlo, že jsem se na ty tři rozdíly zeptat právě proto, že žádné objektivní rozdíly mezi těmito formáty nevidím

Ad informace ve wiki: Takže podle stejné logiky je většina releasů aplikací pod GPL taky binárních, protože ty tar.bz2 archivy jsou vlastně taky binární. Ale už je nepodstatné, že pomocí tar xvjf archiv.tar.bz2 je rozbalíme do zdrojové podoby ( v případě rpm pomocí rpm2cpio | cpio --extract).

[Michal Vyskočil]

No, já spíše vidím jednu nevýhodu formátu deb a to je diff.gz. Přístup rpm - jedna změna, jeden soubor s patchem, je imho lepší, než veškeré změny narvat do jednoho souboru ...

[Hadice]

Minulý týden v práci jsem z profesionála tahala, kterou distibuci by mi (lamu poznal na první pohled) doporučil, marně. Nahrál mi manuál Scaly na SW-nevybavený PC, nechal mne nainstalovat OpenOffice a odsouhlasil postup vlastního hledání na abclinuxu a google Sedm let se mi zkoušet nechce, díky za příspěvek.

[xkesh]

Minulý týden v práci jsem z profesionála tahala, kterou distibuci by mi (lamu poznal na první pohled) doporučil, marně.

Žádný skutečný profesionál by taky něco takového s čistým svědomím nemohl udělat

odsouhlasil postup vlastního hledání na abclinuxu a google Sedm let se mi zkoušet nechce

Je to poměrně jednoduché:

Lama totální + nezájem o administraci - takovou, kterou má někdo, kdo vám ji nainstaluje a bude spravovat - vážní kandidáti jsou zejména zaplacené verze (+ manuál a podpora) Mandriva a (open)SUSE.

Lama mírně zvídavá + zájem o ulehčenou administraci - kromě výše uvedených se okruh rozšiřuje o Ubuntu (a varianty).

Lama dobrodružné povahy + zájem o power administraci - přibydou Debian, Fedora, Gentoo, Arch, PCLinuxOS(?).

Rozdíl není ani tak v nesnadnosti či nevhodnosti distribuce, ale hlavně ve snaze producentů distribucí (a komunity uživatelů) vycházet lamám vstříc, taktéž vzat v potaz stav české verze a nutnost znalosti angličtiny (proto přistálo Ubuntu & spol. teprve na druhé příčce).

Tak to vidím já, jakožto neprofesionál

[Hadice]

To vypadá jak dodatečná odpověď, že bychom se setkali? Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux

[xkesh]

Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux

+ registrace na Abclinuxu.cz - což kvalifikuje jakoukoliv distribuci. Jinými slovy, musíte si jich pár na vlastní kůži vyzkoušet a pak se řídit (čistě) podle pocitu (eventuelně potřeb). Jak se pak člověk vyvíjí, vyvíjí se i jeho pocity a potřeby co se týče distribucí, těžko proto hledat nějakou univerzálně vhodnou na věčné časy.

[Hadice]

Z Vaší galantní odpovědi jsem pro sebe usoudila, že pokud mne půjčené CD s manuálem Mandrakelinuxu neuchvátilo, měla bych se s ním důkladněji seznámit, než začnu zkoušet Debian a na potřeby si nechat Wokna. Koledovala jsem si tu o nenápadné popostrčení na prošlápnutou cestičku začátečníků s maximálními potřebami

[chamifrog]

jestli chcete opravdu přívětivou distribuci pro začátečníky tak je to Ubuntu. Je k němu rozsáhlá podpora na ubuntu fóru i wikipedii. Debian bych asi na úplné začátky nedoporučil.

[Michal Vyskočil]

Můžeš ještě zkusit OpenSuse

BTW: mám takový pocit, že od zítra se to začne brát jako neplacená reklama a mazat

[Michal Kubeček]

Proč zrovna od zítřka? Co mi uniklo? Že by Stickfish prodal ABCLinuxu Red Hatu? :-)

[Michal Vyskočil]

Ne, ale od zítřka nastupuju do práce k jednomu nejmenovanému distributorovi

[Hadice]

Můžeš ještě zkusit OpenSuse

Na rozsáhlou podporu zatím slyším víc

[Käyttäjä 11133]

openSUSE subscription není podpora?

[Hadice]

openSUSE subscription není podpora?

Porovnání podpor je užitečné

[Martin]

Ani v tomhle se linux nedokáže sjednotit. Kdyby všichni používali jeden formát, bylo by to lepší Snad se toho dočkáme někdy v budoucnu

[Käyttäjä 11133]

Nějak si zapoměl napsat v čem se mají jednotlivé distribuce sjednotit

[Martin]

Ve formátu balíčků

[Käyttäjä 11133]

Formát balíčků není zdaleka problém, mezi formáty balíčků se dá jednoduše převádět.

[David Heidelberg]

no aspoň by tu někdo nemusel pořád křičet: jaktože ti víc vyhovuje .deb, když je stejný jako RPM... že?

0K!AS

PS: mně se osobně osvědčil .deb nenašel jsem proti němu(ani mému oblíbenému apt-get) žádný zápor, teď používám portage a jsem taky celkem spokojený...

[Přemek Vyhnal]

Snad se toho dočkáme někdy v budoucnu

Snad ne .-)

[multi]

Kdyby debianisté použili rpm a pak ho třeba i vylepšili na dnešní úroveň, tak by nebylo co řešit.
Ale oni prostě museli odmitnout to co napadlo RadHat a udělat si to znova.

[Martin]

Také jsem myslel přechod z rpm na deb a ne naopak

[David Heidelberg]

+1, myslím(je to pouze můj názor, ne žádné fakta), že debian to doopravdy propracoval nejlépe... myslím, že by nikoho nemuselo bolet, že všechny distribuce začnou používát místo RPM, DEB...

[Michal Kubeček]

A v čem je tedy ten DEB formát o tolik lepší než RPM? Dozvíme se to konečně?

[Käyttäjä 11133]

Vypadá to, že je v dnešní době cool nadávat na *.rpm balíčky, to je asi ten nejpádnější argument

[Michal Kubeček]

Napadá mne ještě jeden hodnotný: RPM používá SuSE, SuSE vlastní Novell a Novell uzavřel smlouvu s Microsoftem, takže RPM je ztělesněním zla. :-)

[chamifrog]

Tak to shrnu:Marek a Michal pooužívají RPM a kdykoliv jen někdo trochu naznačí, že používá deb (nebo něco jiného) je zle. Taky bysme se tu mohli hádat jestli KDE nebo GNOME. Nechte rozdíly rozdílama. Nebylo by ale lepší si všechno dělat ze zdrojáků? Pak bysme se tu nemuseli ohánět oněma 3 rozdílama :)

[atan]

Ano, proto je Gentoo nejlepsi. ;o)

[Michal Kubeček]

Tak to shrnu:Marek a Michal pooužívají RPM a kdykoliv jen někdo trochu naznačí, že používá deb (nebo něco jiného) je zle. Taky bysme se tu mohli hádat jestli KDE nebo GNOME.

To jste pochopil (aspoň u mne) naprosto špatně. Kdybyste napsal (klidně takhle natvrdo), že používáte DEB, neřeknu ani popel. Ale pokud použití RPM výslovně označíte za nevýhodu distribuce, zajímá mne, v čem je pro vás oproti DEB tak nevýhodné, protože podle mne jsou rozdíly mezi těmito formáty naprosto nevýznamné. Stejně tak mi bude úplně jedno, když někdo napíše, že používá Gnome, ale v okamžiku, kdy označí použití KDE za nevýhodu, bude mne opět zajímat proč.

Nebylo by ale lepší si všechno dělat ze zdrojáků? Pak bysme se tu nemuseli ohánět oněma 3 rozdílama :)

Vždyť ono se to z těch zdrojáků také dělá (až na těch pár closed source aplikací). Jenže ty zdrojáky musíte opatchovat a přidat k tomu nějaké metainformace pro package management. A když tohle všechno zabalíte dohromady, dostanete source RPM nebo debianní ekvivalent - rozdíl je jen ve formátu, do kterého to zabalíte.

[Käyttäjä 11133]

Hmm ale tvé shrnutí je zcela špatné.... Mi je jedno jestli používáš deb, rpm, ebuildy.... Já používal RedHat, Mandrake, Gentoo, Debian, Kubuntu a teď jsem zakotvil u openSUSE. A není v podstatě nic objektivního co bych mohl té, které distribuci vytknout a tak se ani do tohoto druhu diskusí nezapojuji. Ale když někdo řekne, že neváhoda distribuce M je použití balíčkovacího systému N tak chci vědět jak se tento nalíčkovací systém N liší od jeho balíčkovacího systému O.

[frdrx]

Podle mě není až tak rozdíl mezi DEB a RPM, jako mezi yum a apt-get, yast kontra synaptic, aptitude versus ... Konec konců, synaptic i apt umí pracovat i s RPM. Asi je důvod proč lidi se SUSE často používají smart.

[Michal Kubeček]

IMHO je to hlavně proto, že když vyšla 10.1 ve stavu, ve kterém vyšla, znalejší uživatelé se začali ohlížet po něčem, co by bylo na rozdíl od zmd a rug aspoň trochu použitelné. A když už si na smart zvykli, zůstali u něj. Já jsem třeba odolal a zypper z 10.2 už bych za smart nevyměnil (a v 10.3 dokonce doplnili i to, co mi v něm nejvíc chybělo).

[Käyttäjä 11133]

Je zypper rychlý?

[Michal Kubeček]

Asi záleží na tom, s čím se bude porovnávat a na jakém systému. Samozřejmě by asi mohl být rychlejší (a vývojáři slibují že bude), ale není tak pomalý, aby mne to nějak moc trápilo; většinu času při updatu stejně trvá stažení aktualizací a aplikace delta RPM. Snad jen dvě věci mi pořád ještě chybějí: strojově zpracovatelný výpis repozitářů a možnost zakázat použití delta RPM. Ale moje blbost, měl jsem to (hlavně to druhé) napsat jako RFE do bugzilly.

[Käyttäjä 11133]

Tak a teď znovu... Když je ten *.deb o toliko lepší, než to *.rpm tak napiš 3 rozdíly, které mají nějaký důsledek pro použitelnost balíčkovacího systému. Ne to, že jeden používá bz2 kompresi a druhý gzip, nebo něco podobného.

[multi]

tak na to ti neodpovi, protoze to vyjde nastejno

[Michal Kubeček]

což bylo ukázati :-)

[Käyttäjä 11133]

quod erat demonstrandum

-- latinksy to mám radši

[Michal Kubeček]

Já to tak samozřejmě používám taky. Ale tady jsem se záměrně chtěl vyhnout jakémukoli podezření, že tuto diskusi považuji za důkaz (na zneužívání tohoto slova jsem vzhledem ke své minulosti pořád hodně citlivý). Proto jsem také použil doslovný překlad (ukázati) místo toho obvyklého (dokázati).

[Käyttäjä 11133]

A jaká je tvá minulost?

[Michal Kubeček]

Čtyři roky ZŠ Na planině, čtyři roky GWP, osm let na matfyzu. To člověka poznamená… :-)

[Käyttäjä 11133]

Ty první dvě vzdělávací instituce mi nic neříkají Tedy bez pomoci pana googla

[Michal Kubeček]

Ony taky byly bohužel obě v podstatě zlikvidovány (aspoň ve smyslu toho pojmu, jakým dříve byly). Ale já za to nemůžu, to je jen taková časová shoda okolností… :-)

[Käyttäjä 11133]

BTW až teďka jsem si vzpoměl, že jsem vlastně tvé jméno viděl u toho stylu mfpress.tex, co jsem ho kdysi zkoušel

[petrpo]

Linux samozřejme jednotně používá stejný linux kernel. Pak at si každý distribuci udela podle sebe nebo at zkusi jiz distribuci udelanou podle navrhu xkesh-e. V tom prave vidim svobodu vyberu.

Když by bylo vše jednotné, jezdili bychom všichni v jednom typu auta. Na jedno typu auta se tezko shodneme, aby se vsem libilo.

[tmr]

On by hlavne celej zpusob instalace/odinstaace/... softwaru pres baliky v linuxu potreboval hodne vylepsit/predelat.

[Michal Kubeček]

V jakém smyslu? Zatím všechny nápady, které jsem na toto téma viděl, byly jen variace na téma "ve Windows se to dělá jinak, tak bychom to měli udělat tak, jak jsou lidi zvyklí z Windows". A to bych opravdu nechtěl…

[tmr]

V jakém smyslu?

* Vytvorit nejaky novy balickovaci system, podobny rpm a deb
* Umoznoval by tvorbu balicku, ktere by mohly byt nainstalovany ve vice verzich najednou
* Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane
* Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user
* Premluvit "hlavni" distribuce, aby presly na tenhle bal. system (coz asizni smesne, ale technicky to je mozny - i kdyz by to celkem dlouho trvalo)
* Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister
* Rychlejsi instalace/odinstalace nez dpkg
* Moznost instalace na jeden klik z webu (kliknu, zvolim jestli chci instalovat ze zdrojobych kodu, jestli chci instalovat jenom pro sebe, balik s stahne a nainstaluje, a u nejakych baliku se me to na neco zepta, napr. jestli chci dat odkaz na plochu atd. a je to

Jeste tenhle prispvek doplnim, musim jit totiz od PC. Psal sem to dost ve spechu, takze sem se nekde vyjadril mozna nepresne a nekolik veci sem vynechal, kdyztak dovysvetlim...

[multi]

tak na to by debianisti nepristoupily

[Michal Kubeček]

Tak debianisti nebo debianistky? :-)

[Käyttäjä 11133]

Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane

Co je na tom nemožného za současného stavu? Minimálně u RPM nevidím důvod proč by to nešlo...

Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user

Na to jsou takové ty webové služby, ne?

Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister

Tak to rovnou můžeme zrušit distribuce, protože balíčky.. to je to v čem se distribuce liší, každé distro používá na své balíčky jiné patche, kompilují s jinými volbami,..

Moznost instalace na jeden klik z webu (kliknu, zvolim jestli chci instalovat ze zdrojobych kodu, jestli chci instalovat jenom pro sebe, balik s stahne a nainstaluje, a u nejakych baliku se me to na neco zepta, napr. jestli chci dat odkaz na plochu atd. a je to

Tyhle služby už existují...

[Michal Kubeček]

Umoznoval by tvorbu balicku, ktere by mohly byt nainstalovany ve vice verzich najednou

To je (přinejmenším u RPM) možné už dnes.

Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane

Opět nevidím důvod, proč by to nešlo už dnes.

Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user

Tady si nejsem úplně jistý, ale řekl bych, že i tohle se dá vyřešit i v současném systému.

Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister

To není dobrý nápad. Distribuční balíčky se od původního software liší mimo jiné aplikací patchů a každá distribuce má jiné představy o tom, jaké patche aplikovat. Nemluvě o tom, že zdaleka ne všechny distribuce třeba adoptovaly FHS (o LSB nemluvě). A kdo by vlastně podle vás měl ten hlavní repozitář spravovat?

Rychlejsi instalace/odinstalace nez dpkg

To je sice z pohledu uživatele praktický požadavek, ale pokud je to tak snadné, proč raději nezrychlit to dpkg (a ekvivalenty)?

Moznost instalace na jeden klik z webu…

To je otázka nastavení webového prohlížeče a desktopového prostředí.

Celkově jen potvrzujete, co jsem napsal: že podobná volání po "revizi koncepce balíčkovacího systému" jsou ve skutečnosti hlavně voláním po tom, aby to bylo pokud možno stejné jako na Windows.

[tmr]

Doplneni prispevku + odpoved na Marka S. a Michala K. :

Ten balickovaci system by byl uz od zacatku navrzenej tak, aby na nej mohla prejit co nejjednoduseji vetsina distribuci, aby byl rychly a hlavne aby bylo snadny tvorit baliky (a to i specialni baliky, ktery mohou byt nainstalovany ve vice verzich, a/nebo ktere muze instalovat normalni user).

Zpusob instalace z webu si predstavuju takhle: kdyz si chci nainstalovat treba jedit, najedu na web jeditu, kde bude velky tlacitko/odkaz nainstalovat a pod tim mensi odkaz "stahnout". Kdyz kliknu na "nainstalovat", spusti se instalator baliku, kdyz kliknu na "stahnout" stahne se balik i se zavislostma.

Taky by ten format baliku mel usnadnit tvorbu komercnich baliku (treba her), takze napr. treba umoznovat balik na vice CD nebo by velmi velke baliky (hry) byly nejak hytre zkomprimovane, aby se nerozbalovaly moc dlouho (ale to uz asi jde..).

RPM udajne umi tzv. "all-in-one" baliky a baliky ktery muzou byt nainstalovany ve vice verzich... problem je, ze tyhle baliky se nedaj nikde sehnat...
Docela by me zajimalo jak sou v RPM reseny baliky, ktery muzou byt nainstalovany ve vice verzich.

U baliku by mohla byt urcena distribuce pro kterou je balik urcen (napr. soucasti nazvu by byla nekde treba zkratka ub pro ubunti baliky), takze kdyz si bude chtit uzivatel stahnout balik firefox a bude pouzivat ubuntu, instalator se nejdriv v hlavnim repozitari koukne jestli neexistuje balik specialne pro ubuntu a jestli ne tak stahne univerzalni balik pro vsechny distra.
Vyresit spravu tohohle hl. repoz. by bylo asi dost tezky, ale ne nemozny.

[Honza Balák]

Taky jsem si stáhl netinstall cd a na notebook nainstaluju Sida... Teda já ho tam měl už minule, ale pak jsem potřeboval na jednu prezentaci zprovoznit cosi v Gnome a potřebovalo to novější jádro, tak jsem tam dal Ubuntu 7.04 (tehdy ještě nějakou pozdní alfu, což jsem si teda naběhl, ale o tom snad jindy ). Navíc na notebooku potřebuju minimálně kvalitní nástroj na přepínání síťových profilů a to v Ubuntu (Gnome) nějak divně funguje. Navíc po více jak roce a půl začínám mít averzi vůči GUI nástrojům . Na desktopu si ale nechám Kubuntu

[kozzi]

A stejne nejlepsi je Archlinux

[HS]

Nemuzes pouzit vhodnejsi formatnez tabulku ? Protivne se cte a je velmi neprehledna. Alespon u nas, kteri maji slabe rozliseni grafiky ( v mem pripade 800 x 600 ).

[chamifrog]

je nepřehledná protože k table nemůžu přidat parametry. To rozlišení - pořiď si větší monitor, už kvůli očím.

[CandySan]

Pouzivam soucasne Gentoo, Debian a Kubuntu. Debian ma perfektni instalaci a vsechny ubunti varianty maji tutez instalaci - jmenuje se "alternativni". Jako bonus navic maji i instalaci z live cd - tu ja ale neumim pouzit tak, abych system nainstaloval podle svych kriterii (netvrdim ze to nejde, ale proc nepouzit presne tu instalaci na kterou jsem zvykly z debianu..?). Nastaveni site a vseho ostatniho delam v ubuntech uplne stejne jako v debianech - tam nevidim naprosto zadny rozdil... snad jen v moznosti udelat to jeste nejak jinak (v grafice..?), ale pokud to nefunguje spravne, pak to sice neni ok, ale neni (aspon z meho pohledu) mozne rici, ze se ta vec v ubuntech nastavuje spatne, zatimco v debianu je to ok, kdyz i v ubuntech mame naprosto stejny zpusob k dispozici.

To, ze je ubuntu (a kubuntu a dalsi varianty, ktere ucelove na ruznych strojich pouzvam) "prilis pro lamy" vidim jako velikou vyhodu a duvod, proc to na svoje desktopy (a videoprehravace atd...) strkam... Nemam dneska uz moznost si se systemem hrat, ale pouzival jsem Gentoo a Debian (i kdyz ten je taky vymazlenej nami nami) prave proto abych byl nucen tem vecem rozumet a az pote mit moznost je pouzit. Bal jsem se, ze kdyz mi neco pojede "samo od sebe" tak nebudu mit dostatecnou motivaci tomu dobre rozumet. Ted uz se citim byt natolik silny v kramflecich, ze ted se nechavam s chuti rozmazlovat kubuntem a pritom vim o vsem v systemu, nebo vim kde to zjistit, nebo to muzu primo zmenit a pritom byt rychle akceschopny. Z tohoto duvodu mam pocit, ze oznaceni "pro lamy" je vice nez nepresne, protoze debiani zaklad dava odbornikum moznosti, ktere by v distrech "pro lamy" nemusely byt prioritou, ale zaroven vse funguje spravne, rychle a celkove je to pekne sladene.

Ubunta davam vsak jen na desktopy, protoze nemam duveru v pevny vyvojovy cyklus a ve snahu byt dostatecne aktualni. Tedy na desktopu toto prave moc chci, ale na serverech chci stabilitu, takze tam davam debian.

Gentoo mam bud na letitych serverech, kde uz nepotrebuju delat zmeny distra, nebo tam, kde se neco pro server vyviji (server pro vyvoj). Gentoo mi strasne moc dalo a doporucuji jej kazde lame, ktera se chce hodne naucit.

Nejak jsem odbocil... vlastne jsem chtel jen upozornit na to, ze negativni pohled na ubunti varianty vlivem oznaceni "je pro lamy" je dle meho nazoru velka nepresnost a neznalost - zkuste to jeste zvazit, treba tahle informace nekomu bude ku prospechu..?