HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Je to takováhle story: U nás na škole (Lékařská fakulta) se každoročně pořádají SVOČky, to znamená prezentace své studentské vědecké práce. Co čert nechtěl pánové z audiovizuálního nepodporují ODF, ale naštěstí mě zachránilo PDF (taky jsem měl v záloze export do ppt). Po nějakém čase jsem se rozhodl jim napsat, jestli by nemohli vyjít vstříc i uživatelům open-source a na prezentační PC nainstalovat OO (anebo něco podobného). Obdržel jsem tuhle odpověď:
Vážený pane Nedoroste,
Rád Vám udělám jasno ve vaší stížnosti:
Předně upozorňuju, že tu nechci vyvolat nějakej flame!
Právě si z repozitářů stahuju KDE, zatím jsem dělal v GNOME se vší spokojeností, ale chci zkusit něco jiného. Vždycky, když jsem se ocitl v KDE, přímo mě ukamenovalo hromadou voleb, klikátek a zaškrtávátek...
Chtěl bych vědět, jaké máte kdo zkušenosti s tím či oním okenním manažerem - ale nepište o jiných (ne, že by byly horší, ale už sem nějaké zkoušel a není to pro mne).
Vím, že je to pořád omílané téma, tak mě nekamenujte, že se ptám - většinou na těch fórech se diskuze strhla ve flame a to člověku fakt nic nepřidá.
Přišlo mi s Koktejlem CD-čko. To už bylo cejtit naomak pod tmavým igelitovým obalem. Ale jaké překvapení bylo, když jsem pak otevřel časopis a na mě vykoukl Bill v podobě CD. Děs. O to horší, když jsem si přečetl potisk CDčka:
Potřeboval jsem k počítači ještě připojit jeden monitor, karta má dva výstupy a pod Widlows to běhalo. Mám naistalované ovladače verze 100.14.11 a je k nim klikátko nvidia-settings. Druhý monitor jsem nastavil do módu TwinView a pak použil "Apply" a "Save to X configuration file" (na to jsou třeba admin práva). Samozřejmě to jde i ručně, editací xorg.conf
Takto provozuji DIY projektor, který je z 15' LCD (1024*768, 60Hz) spolu s CRT monitorem 19' (1280*1024, 85Hz). Aby šlo přehrávat video i na druhém monitoru, musel jsem v přehrávači vybrat výstup pro video buď X11(OpenGL) gl, gl2 nebo X11 (Ximage/Shm). Takto jde nastavit Mplayer, VLC, gxine.
Asi největším problémem při přechodu z Win na LInux jsou obavy o aplikace, na které je člověk zvyklý. Ale není se čeho bát, vetšina win aplikací jde zprovoznit pod Wine anebo jsou k dispozici alternativy přímo psané pro Linux - a mnohdy kvalitou daleko lepší.
Zde je tabulka aplikací, které jsem byl zvyklý používat ve Windows. Nyní používám jejich linuxové alternativy anebo některé spouštím přes Wine. Co se týká mého osobního dojmu, linuxové aplikace mi nabízejí většinou víc.
Nejsem sice fanatickej hráč, ale některé oblíbené hry se mi kupodivu podařilo rozchodit přes Wine anebo pomocí LokiInstalleru, a pak je ještě hromada úžasných her přímo pro Linux. Klasiky jak Unreal Tournament, Doom3, Quake Arena běží úplně v pohodě (a mnoho dalších).
Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian: