Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Je to takováhle story: U nás na škole (Lékařská fakulta) se každoročně pořádají SVOČky, to znamená prezentace své studentské vědecké práce. Co čert nechtěl pánové z audiovizuálního nepodporují ODF, ale naštěstí mě zachránilo PDF (taky jsem měl v záloze export do ppt). Po nějakém čase jsem se rozhodl jim napsat, jestli by nemohli vyjít vstříc i uživatelům open-source a na prezentační PC nainstalovat OO (anebo něco podobného). Obdržel jsem tuhle odpověď:
Vážený pane Nedoroste,
Rád Vám udělám jasno ve vaší stížnosti:
Předně upozorňuju, že tu nechci vyvolat nějakej flame!
Právě si z repozitářů stahuju KDE, zatím jsem dělal v GNOME se vší spokojeností, ale chci zkusit něco jiného. Vždycky, když jsem se ocitl v KDE, přímo mě ukamenovalo hromadou voleb, klikátek a zaškrtávátek...
Chtěl bych vědět, jaké máte kdo zkušenosti s tím či oním okenním manažerem - ale nepište o jiných (ne, že by byly horší, ale už sem nějaké zkoušel a není to pro mne).
Vím, že je to pořád omílané téma, tak mě nekamenujte, že se ptám - většinou na těch fórech se diskuze strhla ve flame a to člověku fakt nic nepřidá.
Přišlo mi s Koktejlem CD-čko. To už bylo cejtit naomak pod tmavým igelitovým obalem. Ale jaké překvapení bylo, když jsem pak otevřel časopis a na mě vykoukl Bill v podobě CD. Děs. O to horší, když jsem si přečetl potisk CDčka:
Potřeboval jsem k počítači ještě připojit jeden monitor, karta má dva výstupy a pod Widlows to běhalo. Mám naistalované ovladače verze 100.14.11 a je k nim klikátko nvidia-settings. Druhý monitor jsem nastavil do módu TwinView a pak použil "Apply" a "Save to X configuration file" (na to jsou třeba admin práva). Samozřejmě to jde i ručně, editací xorg.conf
Takto provozuji DIY projektor, který je z 15' LCD (1024*768, 60Hz) spolu s CRT monitorem 19' (1280*1024, 85Hz). Aby šlo přehrávat video i na druhém monitoru, musel jsem v přehrávači vybrat výstup pro video buď X11(OpenGL) gl, gl2 nebo X11 (Ximage/Shm). Takto jde nastavit Mplayer, VLC, gxine.
Asi největším problémem při přechodu z Win na LInux jsou obavy o aplikace, na které je člověk zvyklý. Ale není se čeho bát, vetšina win aplikací jde zprovoznit pod Wine anebo jsou k dispozici alternativy přímo psané pro Linux - a mnohdy kvalitou daleko lepší.
Zde je tabulka aplikací, které jsem byl zvyklý používat ve Windows. Nyní používám jejich linuxové alternativy anebo některé spouštím přes Wine. Co se týká mého osobního dojmu, linuxové aplikace mi nabízejí většinou víc.
Nejsem sice fanatickej hráč, ale některé oblíbené hry se mi kupodivu podařilo rozchodit přes Wine anebo pomocí LokiInstalleru, a pak je ještě hromada úžasných her přímo pro Linux. Klasiky jak Unreal Tournament, Doom3, Quake Arena běží úplně v pohodě (a mnoho dalších).
Dlouho jsem zkoušel různé distribuce - počínaje RedHat 6.0, přes Suse, Mandrake/Mandrivu, TurboLinux, FreeBSD, Gentoo, Ubuntu a Fedora, nakonec jsem skončil u Debianu. V podstatě jsem si takhle hrál nějakých 7 let. Za tu dobu jsem se leccos naučil a zvykl jsem si i na strukturu adresářů. V tabulce shrnu, proč jsem si vybral Debian: