Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Poslední dobou taky nějak pošilhávám po Debianu. Tedy po testingu ne po stable.
Teď jsem to vesele nainstaloval z příkazový řádky a jede to úžasně
0K!AS
rpm používá binární formát i pro zdrojové balíky narozdíl od debProsím?
s rpm jsem měl kdysi problémy s řešením závislostí a můj subjektivní dojem - práce s deb mi přijde rychlejší. Ale nechám se poučit.Já věděl, že to nebude nic objektivního
Pořád čekám na Markovy tři rozdíly
Řekl bych, že čekáte marně, protože Marek Stopka se vám pokusil jemně naznačit, že žádné podstatné rozdíly mezi deb balíčky a RPM balíčky se nekonají. A že pokud si myslíte opak, měl byste nás s těmi rozdíly seznámit. Bohužel to asi bylo příliš jemné naznačení…
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje. Nehledě na to že už je to spíš off-topic. Ten blog měl pomoct třeba nějakýmu začátečníkovi s linuxem a ne abychom tu řešili píčoviny v čem se liší to a to.
Veřejně tady vyhlašuju: používám GNOME, používám deb balíky - a to mi nejlépe vyhovuje, Žádný rpm, žádný KDE. A může začít flame!!!!!!
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje.
Je mi líto, ale jednoduchá logika mi říká, že pokud vy tvrdíte, že podstatné rozdíly existují, a my že ne, pak jste to vy, kdo by nás s těmi rozdíly měl seznámit. Nebo snad očekáváte, že vám budeme neexistenci něčeho dokládat příkladem?
Ad informace ve wiki: Takže podle stejné logiky je většina releasů aplikací pod GPL taky binárních, protože ty tar.bz2 archivy jsou vlastně taky binární. Ale už je nepodstatné, že pomocí tar xvjf archiv.tar.bz2 je rozbalíme do zdrojové podoby ( v případě rpm pomocí rpm2cpio | cpio --extract).
Sedm let se mi zkoušet nechce, díky za příspěvek.
Minulý týden v práci jsem z profesionála tahala, kterou distibuci by mi (lamu poznal na první pohled) doporučil, marně.Žádný skutečný profesionál by taky něco takového s čistým svědomím nemohl udělat
odsouhlasil postup vlastního hledání na abclinuxu a googleJe to poměrně jednoduché: Lama totální + nezájem o administraci - takovou, kterou má někdo, kdo vám ji nainstaluje a bude spravovat - vážní kandidáti jsou zejména zaplacené verze (+ manuál a podpora) Mandriva a (open)SUSE. Lama mírně zvídavá + zájem o ulehčenou administraci - kromě výše uvedených se okruh rozšiřuje o Ubuntu (a varianty). Lama dobrodružné povahy + zájem o power administraci - přibydou Debian, Fedora, Gentoo, Arch, PCLinuxOS(?). Rozdíl není ani tak v nesnadnosti či nevhodnosti distribuce, ale hlavně ve snaze producentů distribucí (a komunity uživatelů) vycházet lamám vstříc, taktéž vzat v potaz stav české verze a nutnost znalosti angličtiny (proto přistálo Ubuntu & spol. teprve na druhé příčce). Tak to vidím já, jakožto neprofesionálSedm let se mi zkoušet nechce
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny
Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny+ registrace na Abclinuxu.cz - což kvalifikuje jakoukoliv distribuci. Jinými slovy, musíte si jich pár na vlastní kůži vyzkoušet a pak se řídit (čistě) podle pocitu (eventuelně potřeb). Jak se pak člověk vyvíjí, vyvíjí se i jeho pocity a potřeby co se týče distribucí, těžko proto hledat nějakou univerzálně vhodnou na věčné časy.Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
a na potřeby si nechat Wokna. Koledovala jsem si tu o nenápadné popostrčení na prošlápnutou cestičku začátečníků s maximálními potřebami
BTW: mám takový pocit, že od zítra se to začne brát jako neplacená reklama a mazat
Můžeš ještě zkusit OpenSuseNa rozsáhlou podporu zatím slyším víc
openSUSE subscription není podpora?Porovnání podpor je užitečné
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnu
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnuSnad ne .-)
Tak to shrnu:Marek a Michal pooužívají RPM a kdykoliv jen někdo trochu naznačí, že používá deb (nebo něco jiného) je zle. Taky bysme se tu mohli hádat jestli KDE nebo GNOME.
To jste pochopil (aspoň u mne) naprosto špatně. Kdybyste napsal (klidně takhle natvrdo), že používáte DEB, neřeknu ani popel. Ale pokud použití RPM výslovně označíte za nevýhodu distribuce, zajímá mne, v čem je pro vás oproti DEB tak nevýhodné, protože podle mne jsou rozdíly mezi těmito formáty naprosto nevýznamné. Stejně tak mi bude úplně jedno, když někdo napíše, že používá Gnome, ale v okamžiku, kdy označí použití KDE za nevýhodu, bude mne opět zajímat proč.
Nebylo by ale lepší si všechno dělat ze zdrojáků? Pak bysme se tu nemuseli ohánět oněma 3 rozdílama :)
Vždyť ono se to z těch zdrojáků také dělá (až na těch pár closed source aplikací). Jenže ty zdrojáky musíte opatchovat a přidat k tomu nějaké metainformace pro package management. A když tohle všechno zabalíte dohromady, dostanete source RPM nebo debianní ekvivalent - rozdíl je jen ve formátu, do kterého to zabalíte.
zmd a rug aspoň trochu použitelné. A když už si na smart zvykli, zůstali u něj. Já jsem třeba odolal a zypper z 10.2 už bych za smart nevyměnil (a v 10.3 dokonce doplnili i to, co mi v něm nejvíc chybělo).
quod erat demonstrandum-- latinksy to mám radši
Tedy bez pomoci pana googla
Linux samozřejme jednotně používá stejný linux kernel. Pak at si každý distribuci udela podle sebe nebo at zkusi jiz distribuci udelanou podle navrhu xkesh-e. V tom prave vidim svobodu vyberu.
Když by bylo vše jednotné, jezdili bychom všichni v jednom typu auta. Na jedno typu auta se tezko shodneme, aby se vsem libilo.V jakém smyslu?* Vytvorit nejaky novy balickovaci system, podobny rpm a deb
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovaneCo je na tom nemožného za současného stavu? Minimálně u RPM nevidím důvod proč by to nešlo...
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni userNa to jsou takové ty webové služby, ne?
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic disterTak to rovnou můžeme zrušit distribuce, protože balíčky.. to je to v čem se distribuce liší, každé distro používá na své balíčky jiné patche, kompilují s jinými volbami,..
Moznost instalace na jeden klik z webu (kliknu, zvolim jestli chci instalovat ze zdrojobych kodu, jestli chci instalovat jenom pro sebe, balik s stahne a nainstaluje, a u nejakych baliku se me to na neco zepta, napr. jestli chci dat odkaz na plochu atd. a je toTyhle služby už existují...
Umoznoval by tvorbu balicku, ktere by mohly byt nainstalovany ve vice verzich najednou
To je (přinejmenším u RPM) možné už dnes.
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane
Opět nevidím důvod, proč by to nešlo už dnes.
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user
Tady si nejsem úplně jistý, ale řekl bych, že i tohle se dá vyřešit i v současném systému.
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister
To není dobrý nápad. Distribuční balíčky se od původního software liší mimo jiné aplikací patchů a každá distribuce má jiné představy o tom, jaké patche aplikovat. Nemluvě o tom, že zdaleka ne všechny distribuce třeba adoptovaly FHS (o LSB nemluvě). A kdo by vlastně podle vás měl ten hlavní repozitář spravovat?
Rychlejsi instalace/odinstalace nez dpkg
To je sice z pohledu uživatele praktický požadavek, ale pokud je to tak snadné, proč raději nezrychlit to dpkg (a ekvivalenty)?
Moznost instalace na jeden klik z webu…
To je otázka nastavení webového prohlížeče a desktopového prostředí.
Celkově jen potvrzujete, co jsem napsal: že podobná volání po "revizi koncepce balíčkovacího systému" jsou ve skutečnosti hlavně voláním po tom, aby to bylo pokud možno stejné jako na Windows.
). Navíc na notebooku potřebuju minimálně kvalitní nástroj na přepínání síťových profilů a to v Ubuntu (Gnome) nějak divně funguje. Navíc po více jak roce a půl začínám mít averzi vůči GUI nástrojům
.
Na desktopu si ale nechám Kubuntu
Tiskni
Sdílej: