Portál AbcLinuxu, 11. května 2025 07:01
Spectraball: Extended Edition je nenáročná logická hra se zářící kuličkou v hlavní roli. Jste ale dostatečně zruční na to, abyste se probojovali až k cíli?
Spectraball prvně spatřilo světlo monitorů už v roce 2008. Od té doby Shorebound Studios pracovalo na remake zvaném „Extended Edition“, který vylepšuje grafickou stránku věci, ale dotýká se i různých aspektů hry samotné.
Spectraball: Extended Edition se prodává výhradně na Steamu, a to za necelou stokorunu (3,49 euro). Před koupí je ale nezbytné se zamyslet nad hardwarovými požadavky – oficiální požadavky „nVidia Geforce 5600“ a podpora Pixel Shader 2.0 jsou dosti obecné a jestli vám grafická karta bude stíhat není zaručené. Hru jsem vyzkoušel na několika konfiguracích:
Na těchto výsledcích je vidět, že si vývojáři dali na grafickém kabátku opravdu záležet, i když na tom svou roli hraje jistě i multiplatformní engine Unity – právě díky Unity se má velké množství her šanci dostat se i na unixové operační systémy. Nuže, nechte se o kvalitě přesvědčit screenshoty.
Nutno podotknout, že se mi u rozlišení nižších, než je rozlišení plochy, nedařilo povolit fullscreen – nemělo to žádný efekt. Na druhou stranu není Spectraball tím typem hry, kterou bych za všech okolností potřeboval mít přes celou obrazovku. Na disku si jinak hra zabere něco přes 600 MB a na procesoru až tak nezáleží.
Celá hra je soubojem vy (neboli ta kulička na obrazovce) versus terén a další překážky. Cílem je prokutálet a prohopsat se až do cíle, aniž byste se zřítili kamsi do hlubin, ať už jde o propast nebo temné vody moře. Kulička se během vaší cesty řídí zákony fyziky, takže na šikmé ploše nepostojí a silný vítr ji snadno odfoukne.
Hra se ovládá kombinováním myši a klávesnice. Pomocí klávesnice uvádíte kuličku v pohyb – W-A-S-D určuje, kterým směrem – do čehož patří i skákání. Neméně důležitou roli hraje i myš, veškeré pohyby jsou totiž relativní k tomu, kam se zrovna „díváte“. Pro nouzové situace je k dispozici ještě Power Break (levé tlačítko myši), který vaši kuličku na místě zastaví. To se ale týká pouze rychlosti, kterou jste dosud nabrali, není tedy možné si překonávání překážek ulehčovat tím, že „zaparkujete“ v kopci.Navíc si nemůžete průchod hry ulehčovat neustálým brzděním. Po použití brzdy se začne brzda „nabíjet“ a teprve po dosažení 100 % ji můžete opět použít. Netrvá to vůbec dlouho, ale i tak musíte brzdit s rozmyslem.
A to je tak vše, co vy osobně můžete ovlivňovat.
Kdyby ale prostředí kolem vás nebyla plná nástrah, nebylo by to vůbec zajímavé. Pro úspěšný průchod se musíte naučit své kroky vhodně načasovat, musíte získat schopnost balancovat mezi napnutými lany, přesně skákat a dobře se trefovat při průletech různými skluzavkami. Na cestě vám v tom budou pomáhat různé zrychlovací šipky nebo odrážecí pružiny.
Ve hře je sada různých map, do kterých se postupně dostáváte vždy když zdoláte předchozí mapu. Do map jako takových nelezete přes žádné speciální menu, nýbrž přes jakousi speciální mapu, kde se skrze dveře posouváte kupředu. Prostředí jsou skutečně různorodá: od mořských ostrovů po vesmír nebo opuštěnou poušť. Některými úseky map proletíte jako nic, jiné vás mohou týrat po dlouhou dobu. A ačkoliv je cesta vpřed typicky jasná na první pohled, občas se zarazíte. Tím se nesmíte nechat odradit – berte to zkrátka jako součást hry. Mimo to je tu i hned na začátku zmiňovaný aspekt logické hry, kdy pro další postup musíte hledat právě ten správný přepínač nebo udělat nějakou jinou konkrétní věc, abyste odstranili překážku v cestě.
Výhodou je, že při pádu nezačínáte celou mapu od začátku, ale vracíte se na poslední Checkpoint. Časem pro vás bude hláška „Checkpoint Reached“ pravým vysvobozením, protože znamená, že se vám konečně podařilo zdolat nějakou past. A že to někdy člověka dokáže pěkně frustrovat... Ovšem pozor na to, že po ukončení hry budete muset mapu hrát vždy od začátku. Není možné si něco nechat „na potom“.
Hru hrajete na čas, ale čas vás nikterak neomezuje. Čas, za který se vám podařilo danou mapu „prokutálet“, je jen informací pro vás; pro drsnější hráče bude zajímavé i umístění v online žebříčku hráčů. Ten vám vždy připomene, jak špatně vám to jde Jinak rozhraní hry je naprosto primitivní a nemusíte ani přemýšlet nad nějakými složitostmi nebo se dokonce bát, že něco nepochopíte.
Hra ale nekončí hlavní částí. V menu najdete také tlačíko, pod kterým se ukrývá několik samostatných drobných levelů („Mini Games“). Zde je jediným cílem přežít co nejdéle. Najdete zde vzduchoprázdno s krabicí plnou TNT, na kterou vždy musíte dopadnout, což vás odmrští do výšky, odkud musíte opět hledat další bednu s TNT, na kterou dopadnete. Další mapa je uzavřená místnost, kde přeskakujete paprsek laseru. A do třetice zbývá další mapa, kde balancujete na plošině, ze které se vás snaží shodit jiné kuličky.
Za pozornost ovšem stojí i vestavěný editor map, ve kterém můžete nejen upravovat stávající mapy z hlavní části hry, ale také vytvářet nové a stahovat už hotové mapy od jiných hráčů. Spectraball tedy není hra na jedno použití – dohraj a zahoď – ale je zde neopomenutelný faktor dodatečného obsahu. Ovšem jak budete získávat zkušenosti, bude pro vás čím dál zajímavější se také vracet ke starým levelům. Časem se pro vás staré levely stanou naprostou brnkačkou a prolétnete je jako nic.
Při své ceně je Spectraball bez váhání naprosto výborná hra. Překonala očekávání, která jsem od levné „indie“ hry měl. Grafika je opravdu krásná, fyzikální engine pracuje jak má a zábava je zaručena. Co víc si přát?
A co teprv Sarcastaball!
přes jaký ovladačNo nouveau fakt ne
na kterém GHz běžely CPUTa hra není moc závislá na CPU. Všechno to ale byly CPU o frekvenci >= 2,4 GHz.
Nejnovější radeon nebo fglrx?V článku žádná grafika od ATI/AMD není. Nikdy bych si jí nepořídil...
ale to ostatní potřebuje z CPU ukousnoutCo ostatní?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.