Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 17:37
Co nám však stále schází je komerční zdravotní pojištění. Na co? Proč by si lidé nemohli platit pojištění které by jim v případě potřeby sloužilo například na pokrytí některých dražších operačních zákroků, které nejsou kryty státním zdravotním pojištěním? Proč by si nemohli platit pojištění, z nějž jim bude jednou za rok, dva proplacen pobit v lázních? Proč by si nemohli připlatit za pojištění ze kterého jim budou v případě potřeby hrazeny kvalitnější a dražší léky s příplatky? Bílé zubní plomby? Dioptrické brýle? Ozdravné pobity v zahraničí? A jistě by se dalo najít mnoho dalších příkladů. Osobně nevidím žádný důvod proč by tento druh pojištění neměl existovat.Pokud vím, tak návrh změny zákonů tak, aby takové komerční pojištění mohlo fungovat, už je připraven. Je ovšem otázka, jestli může za současné politické situace projít.
Jako současný student fyziky jsem především znechucen situací kolem fyziky, kde většina studentů je spíše demotivována, výklad bývá často nesrozumitelný, bez souvislostí, student nemá povědomí o tom, k čemu že se ta fyzika vlastně používá, často je příliš bazírováno na memorování vzorců, pravidel či výtahů životopisů důležitějších fyziků, než na rozvoj studentových dovedností v oblasti logiky, dávání věcí do souvislostí nebo nad vhodným kontaktem s realitou. Student by se měl naučit fyzikálně myslet, měl by se v něm vzbudit, či pěstovat zájem o to jak věci fungují, nikoliv zkoušet jestli si je schopen zapamatovat, že například hmotnost protonu je cca 1 GeV.Výtahy z životopisů jsme nebrali, memorování vzorců nebylo potřeba, protože při písemkách byly povolené tabulky (a byly k půjčení) Hmotnost protonu jsme si také pamatovat nemuseli. Možná jsi to trochu přehnal s všeobecností...
Chceme hodně vysokoškolsky vzdělaných lidí s průměrnou inteligencí, nebo méně, avšak vysoce inteligentních vysokoškolských absoloventu?No, především je to blbě položená otázka, ty jedna množino znalostí :-P
V podstatě jde o to, jestli je lepší kvalita nebo kvantita u vysokého školství.myslim, ze to nemusi byt bud jedno nebo druhe. Nevidim duvod, proc by nemohlo byt vedle sebe oboji - jak prestizni univerzity, kde bude kvalita vyuky vysoka a na studenty budou kladeny velke naroky, tak vedle toho existujici pseudovysoke skoly, kde balarare udela i kazdy prumerne retardovany jedinec. To by se ale podstatne musel zmenit vladni politika (system financovani VS etc.)
Proč vládní politika?a co jinyho? Jasne, ma na tom podil hodne faktoru, ale vladni politika je asi nejdulezitejsi. Kdyz dostavas penize podle poctu studentu, asi tezko jaka fakulta vyhazi polovinu nebo jeste vic studentu, necha si tam jen ty, co na opravu maji na to, aby splnily vysoke standardy ... a do roka to muze zabalit, protoze nebude mit ani na vyplaty.
Podle mě by stačil nějaký standard vzdělání.to je zase to "bud kvalita nebo kvatita"
Pro podnikatele je důležité co ten člověk reálně umí a ne na co má papír.a co jako? Neprijde mi, ze by to nejak souviselo s tematem, o kterym se je tady rec.
a co jako? Neprijde mi, ze by to nejak souviselo s tematem, o kterym se je tady rec.
A nic jako. Souvisí to s tématem tak, že když lidi začnou mít pocit, že je jim papír k ničemu, tak se možná přestanou snažit jej získat za každou cenu a o to více se začnou skutečně vzdělávat (to je snad cíl, kterého v této debatě chceme dosáhnout, ne?). Tj vzdělaní vzroste i když počet otitulovaných klesne. Bavíme se stále o kvanitě / kvalitě.
Parametry reformy vědy a výzkumu, kterou má na starosti Rada vlády pro výzkum a vývoj v čele s Blažkou, jsou skutečně známy, ale tuto reformu jsem neměl na mysli.aha. Nijak moc jsem se o tyhel veci nezajimal, tak jsem to asi popletl s reformou vedy a vyzkumu.
Podle čeho byste chtěl peníze pro základní výzkum rozdělovat, když ne podle vědeckého dopadu (impactu)? A nároky na publikace jsou taktéž známy – těžiště je (v přírodovědných oborech) na impaktovaných žurnálech.Jak jsme psal vyse,o tyhle veci jsem se nikdy moc nezajimal, takze nemam zadne lepsi reseni, ani presne nevim seznam konkretnich nedostatku. Jen jsem chtel napsat, ze od lidi, co o tom vi hodne jsem slysel ne moc pochvalne vyroky. Jeden priklad si pamatuju: udajne ma byt impakt faktor casopisu ve kterem je clanek publikovan delen poctem autoru. Pokud se budou pezine pridelovat jen podle tohoto klice, jak jsou lidi, co delaji napr. experimentalni subjadernou fyziku zcela odepsani - na autor listu ATLASu je skoro 2000 lidi. (Resp. nejsou odepsani, protoze penize by se mely pridelovat jednotlivym ustavum a ne tymum, ale pak jsou urcite na miste obavy pred tlaky typu "proc davat penize i jim, kdyz ustavu zadne penize v podobe publikaci neprinaseji")
Jak jsme psal vyse,o tyhle veci jsem se nikdy moc nezajimal, takze nemam zadne lepsi reseni, ani presne nevim seznam konkretnich nedostatku.Já mám bohužel v popisu své nehonorované práce se o tyto věci zajímat.
Jeden priklad si pamatuju: udajne ma byt impakt faktor casopisu ve kterem je clanek publikovan delen poctem autoru. Pokud se budou pezine pridelovat jen podle tohoto klice, jak jsou lidi, co delaji napr. experimentalni subjadernou fyziku zcela odepsani - na autor listu ATLASu je skoro 2000 lidi. (Resp. nejsou odepsani, protoze penize by se mely pridelovat jednotlivym ustavum a ne tymum, ale pak jsou urcite na miste obavy pred tlaky typu "proc davat penize i jim, kdyz ustavu zadne penize v podobe publikaci neprinaseji")Abych váš příklad přeložil, problémem je vhodné stanovení hranic oborů. Aneb nejvyšší impact factor je v případě matematických žurnálů okolo 5, u obecně přírodovědných okolo 30 a u medicíny až 40. Z toho plyne, že samotná hodnota (přepočteného) impact factoru má význam jen a pouze v daném oboru, a tak se také musí vyhodnocovat.
Z toho plyne, že samotná hodnota (přepočteného) impact factoru má význam jen a pouze v daném oboru, a tak se také musí vyhodnocovat.Aha, ja zil v domeni, ze to bude zcela nezavisle na oboru. Nicmene ten priklad co jsem uvadel plati i v pripade, ze to bude zavisle na oboru: fyzik teoretik publikuje clanek v napr. v Phys. Rev., dostane za to rekneme N bodu (ci neceho podobneho), tamtez bude publikovan vysledek z ATLASu a jelikoz by se to melo delit poctem autoru, dostanou za to N/2000, coz vicemene vylucuje, aby dostali nejake penize.
...jestli je lepší kvalita nebo kvantita u vysokého školství.Nemusi to byt tak cernobile, jiz dnes jsou ruzne stupne, lide jsou schopni rozlisovat mezi urovni ruznych VS apod. IMHO z dlouhodobeho hlediska je vzdelani jediny mozny zpusob jak pretvaret ("zlepsovat") lidskou spolecnost. Produktem skol nemusi byt jen elitni spickovy odbornik, ale i masa individualne uvazujicich lidi co nepujdou ve volbach volit CSSD protoze budou schopni videt veci v souvislostech a primitivni politicky apel na jejich nizsi pudy bude neuspesny.
Nemám rád tu kritiku "mladé generace". Je falešná. I podle našich otců jsme se my chovali daleko hůře než oni. A totéž si myslí dědové. Dnešní mladá generace se zkrátka projevuje jinak než my. A je to jen dobře.Na "kritiku mladé generaci" vždycky s oblibou reaguji citátem: "Naše mládež je špatně vychovaná, vysmívá se představeným a vůbec si neváží starých lidí. Dnešní děti jsou hotoví tyrani. Nepovstanou, když do místnosti vejde starší člověk. Odmlouvají rodičům. Řečeno jednoduše: Jsou velmi špatné..." (Lucius Annaeus Seneca)
Pán si v tramvaji stěžuje sousedovi: „Ta dnešní mládež je ale nevychovaná.” „Proč, vždyť vás pustili sednout?” „No jo, ale manželka stojí!”
Nemám rád tu kritiku "mladé generace". Je falešná. I podle našich otců jsme se my chovali daleko hůře než oni. A totéž si myslí dědové. Dnešní mladá generace se zkrátka projevuje jinak než my. A je to jen dobře.Označit jakoukoliv kritiku "mladé generace" jako falešnou, se mi zdá dost nebezpečné. Musí to zákonitě vést k tomu, že i když se "mladá generace" opravdu objektivně zhorší, budeme před tím zavírat oči, abychom se vyhnuli kritice, která je přeci "falešná";)
Každý rozumný člověk chápe, že "mladá generace" odráží okolí, které na ni výchovně působí.
Ne jen výchovně. To prostředí je zcela jiné. Ročník 70 v podstatě na základní škole neměl k disposici ani kalkulátor, ročník 90 už měl na stole moderní PC v podstatě se vším co má dnes. Mě také může štvát, že dnešní začínající programátoři jen těžko chápou pointer (což v moji dobu byla nutnost i když si člověk chtěl jen blikat ledkama na seriáči - dneska se přímo k portu člověk ani nedostane), ale zase o to více chápou třeba objekty.
Ne jen výchovně. To prostředí je zcela jiné. Ročník 70 v podstatě na základní škole neměl k disposici ani kalkulátor, ročník 90 už měl na stole moderní PC v podstatě se vším co má dnes.Což má na chování (výchovu) naprosto zásadní vliv...
Což má na chování (výchovu) naprosto zásadní vliv...
+
by tedy měla vést k přemýšlení, jak současné okolí (z hlediska výchovného) vylepšit.
Aha, takže když se třeba přijde na to, že PC na každém stole škodí (dle nějakého zaručené správného názoru TM) výchově dětí, mají se PC snad zakázat?
Co tím chci říct je, že nic jako "objektivní zhoršení" neexistuje. To co se nám může zdát jako zhoršení (z pohledu historie vlastně silně subjektivní a dobově omezené) to se o pár desítek generací dál může jevit jako správný krok.
Aha, takže když se třeba přijde na to, že PC na každém stole škodí (dle nějakého zaručené správného názoru TM) výchově dětí, mají se PC snad zakázat?To jsi řekl ty. Co jsi neřekl, je, jakým způsobem podle tebe kalkulačka na stole ovlivňuje výchovu.
Co tím chci říct je, že nic jako "objektivní zhoršení" neexistuje.Že ho nechceš vidět, ještě neznamená, že neexistuje. Pokud si vezmu za příklad školu, tak jednoduchý ukazatel je počet předmětů vržených žákem na učitele / počet žáků. To se dá měřit a lze z toho usuzovat na objektivní zhoršení/zlepšení chování.
A ne, rozhodně nesouhlasím, že jakýsi poměr počtu hozených předmětů je ukazatel čehokoliv.Pokud to, že někdo po někom něco hodí, nepovažuješ za špatné vychování, tak si s tebou nemám dál co říct.
Nebo "házet" schválně chápeš v tom nejhorším významu, tj s cílem někomu ublížit.A jak bych měl chápat to, že bys po některých svých učitelích hodil kamenem i dnes? Nebo ty máš nějaké speciální kameny, které při zásahu nikomu neublíží?
Za nás se na ZŠ běžně házelo křídou a vlaštovkama.U nás ne - aspoň ne po učitelích.
Nebo ty máš nějaké speciální kameny, které při zásahu nikomu neublíží?Když se hází kamenem, tak je žádoucí, aby ublížil. Jinak nemá smysl s ním házet. A někteří učitelé si bohužel ten kámen opravdu zaslouží. Bez legrace.
Nebo "házet" schválně chápeš v tom nejhorším významu, tj s cílem někomu ublížit.Zdá se, že už jsme dva, kdo to chápe v tom nejhorším významu...
Což ovšem nemá nic společného s dětmi házejícími křídu.S tím souhlasím, ale první jsi to sem zatáhl ty se svým "schválně chápeš v nejhorším významu"
Možná bys mohl zkusit vysvětlit (místo napadání oponenta), proč je podle tvého názoru problém takové chování u 6-14 letých dětí.Proč je problém, že děti po někom hodí po učiteli ve škole třídu? #70
Proč je problém, že děti po někom hodí po učiteli ve škole třídu? #70#70: Pokud to, že někdo po někom něco hodí, nepovažuješ za špatné vychování, tak si s tebou nemám dál co říct.
Děkuji za obsáhlé a zevrubné vysvětlení. Jde vidět, že ti o diskusi vůbec nejde.
A koneckonců mě tvoje názory na výchovu zajímat nemusí, protože žádné děti mít nebudeš. (Doufejme.)
Otec je vždycky nejistý.
Nevím tedy proč "doufejme". Myslím, že tak od 5-6 let dítěte bych byl dobrým tátou. Ale můžu tě uklidnit, děti mít neplánuji (což ovšem neznamená, že bych se nenechal partnerem přesvědčit).
Děkuji za obsáhlé a zevrubné vysvětlení. Jde vidět, že ti o diskusi vůbec nejde.Ano, že mi o diskuzi s tebou vůbec nejde, se dalo vydedukovat už z toho, že si s tebou nemám co říct.
To Luk: jsem lepší, měl jsem dvojku* z chováníNejsi, já ji měl taky
Pokud to, že někdo po někom něco hodí, nepovažuješ za špatné vychování, tak si s tebou nemám dál co říct.Házel skoro každý. Aspoň u nás. Také jsme jednou dělali příšerný bordel v divadle (ano, bylo to nekulturní, barbarské chování) - skoro celá třída, i holky (kterých byla ve třídě většina). Byla to pomsta velmi neoblíbené suplentce. Pak jsme za to také vyinkasovali třídní důtky.
Nemám rád tu kritiku "mladé generace". Je falešná. I podle našich otců jsme se my chovali daleko hůře než oni. A totéž si myslí dědové. Dnešní mladá generace se zkrátka projevuje jinak než my. A je to jen dobře.Posuzování někým o generací vedle může být falešné. Ale co když ti to samé (že mladá generace se chová hůř než starší) řekne učitel ze základní školy, který už dvě generace odchoval. To také hned shodíš ze stolu jako falešné?
Český národ se opět zachoval jako snadno manipulovatelné stádo a dal přednost ušetřeným pár desítkám či stovkám korun ve své vlastní kapse před rozvojem kraje. Pokud bude kraj platit poplatky za lékaře, můžeme se velice rychle rozloučit s opravami silnic, stavbami městských obchvatů, zvýšením investic do kutury či školství. Pro jednoho je regulační poplatek zanedbatelná částka, ve chvíli, kdy jich však budete platit tisíce, ne-li miliony, za měsíc je to již znatelný zásah do krajského rozpočtu.Vskutku. Že je nakonec výhodnější tahat ze spousty lidí spoustu malých částek, na to přišli provozovatelé discountů. Masa se totiž dá snáze manipulovat a u těch malých částek se tak nějak ztrácí přehled, kolik toho celkem ve skutečnosti je. Nehledě na to, že při nějakých problémech to většině ani nestojí za reklamaci nebo ještě větší problémy. Pokud bude kraj platit poplatky za lékaře, pomůže tím zkvalitnění lékařské péče, nebo ne? Bude se ovšem muset rozloučit se zadáváním předražených zakázek a zmanipulovaných výběrových zřízení, na kterých dosud ve jménu občanů prodělával, holt by se namísto tahání peněz z kapes občanů do socialistického systému muselo líp hospodařit (fuj, levičácký koncept! ať žijou pravicové regulační poplatky!). Pro někoho je sice regulační poplatek zanedbatelná částka, ale nakolik zanedbatelná částka jsou povinné odvody zdravotního pojištění? Co se na věc podívat takhle?
Pokud bude kraj platit poplatky za lékaře, pomůže tím zkvalitnění lékařské péče, nebo ne?Nechápu, proč by mělo.
Já taky ne. Ale vysvětlit si to nechte od ministra Julínka a dalších zastánců regulačních poplatků.Pokud bude kraj platit poplatky za lékaře, pomůže tím zkvalitnění lékařské péče, nebo ne?Nechápu, proč by mělo.
Počkejte, hypochondr nechodí pro paralen, ten se dožaduje vyšetření na tomografu a podobně.Mno, pokud to slovo berete v plném významu tak ano, ale je spousta lidí co si chodí k lékaři pro paralen a stěžují si třeba na bolesti hlavy, i když žádné nemají, apod. Pravda, měl jsem použít spíš výraz simulant.
Dokud budeme potřebovat na zameškanou práci neschopenku, tak lékař je i na psaní neschopenek a posouzení, zda ji potřebujete.Jistě, ale není od toho aby vám napsal neschopenku pokaždé, když vás chytne rýma nebo kašel. S ničím lehčím než chřipkou nemá smysl chodit k lékaři (a s chřipkou jen kvůli té neschopence) a lékař tu není od toho aby vám na škrábání v krku dal neschopenku a naordinoval antibiotika... Ale když se to od něj čeká...
Aby zdravotní pojištění nebylo "socialistické" tedy zahranovalo i životní styl... jak si představujete v praxi? Nějaké čipy co by kontrolovaly co jíme a pijeme?Zas bych to nepřeháněl spíš jsem vylistoval ideální (čili nedosažitelný) příklad, ale jsou věci které zdraví ovlivňují a zjistit se bez problémů dají. Dobrý zubní lékař kupříkladu pozná, zda-li si čistíte zuby pořádně (druhou osobou jednotného čísla v tomto souvětí nemyslím nikoho konrétního), či to flákáte, že jste byl párkrát na záchytce se na vás taky ví, kouření se též pozná, že chodíte pravidelně na mamograf o vás také vědí, že máte silnou nadváhu/podváhu též každý pozná a jistě by se našlo i mnoho jiných příkladů...
Chachá já jsem taky z opravářského řemesla a tam platí že je potřeba dosáhnout dobrého kompromisu.Tak to jsi špatný opravář. Už Baťa tvrdil, že dobrý údržbář je ten, který nemá co na práci.
Očividně pan Baťa (nebo někdo úplně jiný) nevěděl která bije.Údržbář který nemá co na práci jen těžko zdůvodní svou existenci.To je blbost; kdo nechápe, proč je to blbost, pak dobře mu tak.
Pokud by zanedbával pravidelnou údržbu tak mu stoupne poruchovost.Jo tak o tom něco vím. Táta dělal údržbáře v továrně a když se vedení zdálo, že údržbáři toho mají málo co na práci, tak dostali za úkol preventivně údržbovat stroje. To většinou vedlo k tomu, že plně fungující stroj byl rozebrán, odservisován, složen, zapojen, rozbil se a musel se složitě opravovat. Heslo když něco funguje, tak do toho nehrab, má holt své opodstatnění. A netahej sem výměnu oleje, to není žádná údržba. Pořádná údržba začíná tam, kdy stroj přestane fungovat kvůli nějakému vážnějšímu problému, což je pravděpodobně okamžik, kdy ty voláš servis, kdežto údržbář rozebere, zjistí problém a opraví ho. A proč je dobrý údržbář ten, který nemá co na práci? Protože mu došly závady k opravení a všechno funguje.
údržba KONČÍ tam kdy stroj přestane fungovat. V té chvíli totiž nastává servis a kdo tyhle pojmy zaměňuje ví o tom PRD!A pokud je schopný, servis udělá údržbář. Jenže takových už moc není, většina údržbářů jsou joudové s telefonem a minimálním vzděláním. Do této kategorie řadím i tebe.
Pokud údržba rozebere, odservisuje(?), znovu složí stroj který se kvůli tomu následně porouchá no tak to teda blahopřeju k takovému týmu. Co by potom dělali se strojem ve kterém by byla nějaká opravdová závada?Opravili ho. Což je přesně to, co museli udělat po té nařízené "preventivní údržbě".
jak může někdo najít a opravit závadu na něčem co není schopen rozebrat a zas složit aniž by to zanechalo následky?To bys pochopil, kdybys byl skutečný opravář a ne moula, který tvrdí, že poruchovost musí být tak akorát.
takze kraj si bude platit za kazdeho pacienta tricet korunKraj bude platit sice "sám sobě", ale ty peníze budou chybět jinde. Navíc je klidně možné, že ÚOHS to napadne jako zakázanou veřejnou podporu - pak by kraje musely platit za pacienty poplatky u všech lékařů a ve všech lékárnách, což by znamenalo ještě mnohem větší díru do rozpočtu (nejen na poplatky samé, ale i na větší administrativu - vzhledem k počtu lékařů a lékárníků by to nebylo tak jednoduché, kraj by musel poplatky proplácet zpětně jednotlivým lidem).
ale matika mi přesto moc nešlaMožná ne přesto, ale proto
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.