Koupit osmijádrový Bulldozer?

16.11.2011 19:30 | Přečteno: 2446× | Počítače | poslední úprava: 16.11.2011 19:29

Jsem možná jedním z nemnoha lidí, kterému se líbí procesor Bulldozer.

Píšu aplikaci pro nějaké statistické rozbory. Už nyní sbírám data z více než tisícovky zařízení a každý den mi přibude v databázi zhruba půl miliónu záznamů, ovšem počet zařízení zdaleka není konečný.

Potud je to fajn. Leží-li data v databázi a není potřeba s nimi dělat různé čáry, jsou aktuální hodnoty snadno a rychle přístupné. Problém je v těch různých čárech - aby vůbec mělo význam skladovat tak veliké množství dat, je vhodné čas od času taková data prohrábnout a vydolovat z nich nějaké zajímavé informace. Vytvořit statistiku z jednoho provozního dne při současném počtu přibližně jedenácti set zařízení trvá skoro minutu. Vytvořit statistiku za celý rok je tak úkol pro noční směnu. Vytvořit statistiku za patnáct let předpokládáné životosti aplikace je úkol pro patnáct nočních směn!? Ale fuj.

Aplikaci jsem původně vyvíjel s představou, že dat bude zhruba o dva řády méně. Používám-li vůbec někde vlákna, pak jen pro I/O operace, aby nebylo GUI po dobu zpracování dat zcela zablokované. Množství dat mě jednoduše zaskočilo.

Celá aplikace je napsaná v C++, kromě databáze, ta je externí. Použité vývojové prostředí umožňuje výpočty poměrně jednoduše paralelizovat - vytvořit seznam úloh pro zpracování a nastartovat stroj (třídu v C++), který se sám postará o rozdělení úloh mezi dostupná vlákna. To, že prostředí umí paralelizovat výpočty takto snadno, samozřejmě ještě neznamená, že je to v aplikaci takto implementované, a že implementace bude snadná.

Nepochybuji, že použít dnes nějaký i7 procesor od Intelu by urychlilo zpracování dat už dnes (aplikace je jednovláknová). Nicméně i přes možný nižší výkon se mi zdá, že investice do osmi kernelového FX-8150 je pro mě dneska ekonomicky výhodnější a do budoucna přínosnější. Během patnácti let se bude dle mého názoru vývoj počítačů ubírat spíše směrem ke zvyšování počtu jader, a na tento trend chci být připraven už teď. Nepotřebuji urychlit aplikaci dnes, potřebuji urychlit aplikaci na procesorech, které budou k dispozici za pět-deset let.

Doufám, že se mi investice vyplatí. Když vidím, co dnes nabízí ve stejné oblasti konkurence, jen se uculuji (php, mysql, odhalování závad stylem funguje/nefunguje).

Nyní konkrétní sestava:

Procesor FX-8150	4492 Kč
Paměť	2 × 863 Kč
MB: varianta 1	3100 Kč
MB: varianta 2	2725 Kč

Za necelých deset tisíc bez DPH se mi nabízí skvělý školící materiál, relativně levná ukázka toho, na čem snad bude aplikace provozovaná za několik let.

Je to poprvé, co hodlám investovat do velmi nadstandardního počítače a opouštím pravidlo "druhé nejlevnější je pro mě akorát". Jsem velmi zvědavý na vaše názory, Bulldozer je v současnosti velmi kontroverzní téma.

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

Vytvořit statistiku z jednoho provozního dne při současném počtu přibližně jedenácti set zařízení trvá skoro minutu. Vytvořit statistiku za celý rok je tak úkol pro noční směnu.

Bez bližších informací těžko něco radit, ale nešlo by při generování těch denních statistik připravit data tak, aby se pak ta roční dala generovat z nich?

investice do osmi kernelového FX-8150

V tomto významu se to překládá core, ne kernel.

Během patnácti let se bude dle mého názoru vývoj počítačů ubírat spíše směrem ke zvyšování počtu jader, a na tento trend chci být připraven už teď.

K tomu si dovolím dvě poznámky. Za prvé: předpovídat vývoj v oblasti IT na patnáct let dopředu je velmi spolehlivý způsob, jak si uříznout ostudu (jediné, co vás může zachránit, je to, že si za patnáct let vaši předpověď nikdo nebude pamatovat). Za druhé: v tomto případě předpovídáte něco, co už se nějakých pět let děje. Pro ilustraci: první 64-bitový procesor jsem si koupil v roce 2003 a běžel na frekvenci 1800 MHz. Když se podívám do aktuálního ceníku Alzy, nejvyšší frekvence, jakou tam vidím u desktopového procesoru, je 3700 MHz, tj. přibližně dvojnásobek (ale můžu v něm mít osm jader místo jednoho). Podívám-li se o dalších osm let zpátky, tak v roce 1995 jsem měl v počítači procesor o frekvenci 120 MHz, což je patnáctkrát méně.

[Petr Bravenec]

Vytvořit statistiku z jednoho provozního dne při současném počtu přibližně jedenácti set zařízení trvá skoro minutu. Vytvořit statistiku za celý rok je tak úkol pro noční směnu.

Bez bližších informací těžko něco radit, ale nešlo by při generování těch denních statistik připravit data tak, aby se pak ta roční dala generovat z nich?

Radit ani moc nepotřebuji. Pro různé optimalizace je v aplikaci místa dost, spoustu věcí ve statistice jednoho dne lze kešovat a používat pro různá zařízení opakovaně. Bohužel nejde použít denní statistiku pro statistiku roční - je to nástroj pro vyhledávání různých nestandardních stavů a odchylek, hodně záleží na nastavení parametrů.

K tomu si dovolím dvě poznámky. Za prvé: předpovídat vývoj v oblasti IT na patnáct let dopředu je velmi spolehlivý způsob, jak si uříznout ostudu (jediné, co vás může zachránit, je to, že si za patnáct let vaši předpověď nikdo nebude pamatovat). Za druhé: v tomto případě předpovídáte něco, co už se nějakých pět let děje. Pro ilustraci: první 64-bitový procesor jsem si koupil v roce 2003 a běžel na frekvenci 1800 MHz. Když se podívám do aktuálního ceníku Alzy, nejvyšší frekvence, jakou tam vidím u desktopového procesoru, je 3700 MHz, tj. přibližně dvojnásobek (ale můžu v něm mít osm jader místo jednoho). Podívám-li se o dalších osm let zpátky, tak v roce 1995 jsem měl v počítači procesor o frekvenci 120 MHz, což je patnáctkrát méně.

Dodnes vidím denně běhat aplikace, které jsem vytvářel před deseti lety. Železo pod nimi se několikrát vyměnilo, mnoho aplikací zmizelo, ale základ zůstal stejný - aplikace jsou jednovláknové a pouštějí se na počítači.

Můj odhad na patnáct let dopředu říká, že aplikace budou provozované na počítači, a že tento počítač bude mít s velkou pravděpodobností k dispozici větší počet procesorových jader, než má k dispozici dnes. Na základě takto hrubého odhadu hodlám směřovat své úsilí na solidní zvládnutí paralelních postupů. Nemyslím, že bych si tím měl uříznout ostudu.

[stada]

mam procesor fx8350 a musim rict ze intel i7 je stejnz az na to kdyz pracoval stejne jak fx tak bych na nem uvaril hrnek vody a fx ko jelo v sejnem taktu oba chlazene vodou tak tam bylo o tretinu chladnejsi a proto jsem se podival i jinde nez v cz a ve svete je to ze vic lidi koupi amd nez intel . tak ti co testuji v cz tak je to akorat reklama na intel a vic nemam slov

[Mandarinka]

Něco se mi zdá, že ten nižší model (8120) měl být výhodnější, ale nevím jestli tomu tak je i pro běžného uživatele, nebo je to jenom z pohledu OC honičů, co dneska ovládají IT média :)

[Petr Bravenec]

Rozdíl v ceně nějakých 5% z celé sestavy, stejná spotřeba, vyšší výkon - má pro mě nižší model smysl?

[Mandarinka]

Právě že ten nižší model měl mít menší spotřebu, IIRC.

[Mandarinka]

Oh, tak vidím, že zatím je jen 125W model. Je otázka, zda žere míň než 8150, už se mi nechce ty neveselé recenze prolejzat :)

[Petr Bravenec]

Aha Já jsem z těch recezí taky právě získal dojem, že spotřeba je u obou modelů podobná.

[Mandarinka]

Jinak já osobně koukal akorát po těch dvou osekanejch modelech, takže moje postřehy nemusí pro osmijádra moc platit (a to ještě jen pro potřeby počítání videa, což znamená, že je můj pohled o něco víc ovlivněný ve prospěch FX...)

Vím že hodně recenzí pozorovalo špatnou spotřebu u 8150, ale taky lidi hlásili byly podezřelé věci s deskami, spotřebou která byla podle všeho za hodnotou TDP (špatné nastavení kvůli OC? Nevím.)

[Petr Bravenec]

Je k tomu k dispozici nějaké srovnání?

[Petr Bravenec]

Našel jsem:

PC tuning: AMD Bulldozer – procesory FX-8150 a 8120 v testu

Spotřeba v klidu je prakticky stejná, liší se podstatněji v zátěži.

[Mandarinka]

Spotřeba v klidu je vždycky pár W, pokud tedy nejsou vpynuté šetřící funkce nebo deska/bios neblbnou... u spotřeby v klidu záleží hlavně na tom, kolik žere deska samotná, věci co se z ní napájejí (plus disky, větráčky) a kolik k tomu přidá zdroj.

[David Ježek]

některá IT média nejsou oc honiči .

[Spoon]

No, jestli narážíte na svoje diit.cz, tak tam mám zase problém s tím, že články nejsou pojaty čistě zpravodajsky a technicky, ale autoři (a vy především) v nich často vyjadřují nějaký svůj světonázor. Takový web se mi pak nepříjemně čte, když s autorovými názory nesouhlasím. Vy jste mi vrcholně nesympatický, ale to by mi mohlo být přece jedno, pokud byste do technických článků nevtiskával tak velký kus své osobnosti.

Neberte to zle, někteří lidé si prostě nesednou... Na tom nic není. Berte to jako vyjádření od člověka, kterého váš způsob psaní odpuzuje. Možná je takových lidí víc. Možná by vás četlo víc lidí, kdybyste byl neutrálnější. A možná ne a možná by vás to pak ani nebavilo

[Mandarinka]

Mě na nich štve, že kolikrát neodolám a nechám se vyprovokovat tím tlačítkem "ohlásit chybu v článku", ale snaha jde v niveč a nikdy se nic nezmění :)

Většinou jde o hrubě zavádějící překladové chyby, nebo o pytlovinu přejatou z nějakého dalšího zdroje. Funguje to ohlašování vůbec?

[David Ježek]

funguje a chyby se opravují. tedy alespon tolik já mohu říci za sebe. jestli nahlašuješ nějakou chybu např. pod wiftovo článkem, přijde mail jemu.

[David Ježek]

v pohodě, nelze se shodnout se všemi či zavděčit všem.

[loki]

Coz zkusit implementovat paralelizaci na nejakem obyc dualcore systemu, zvazit prinosnost (a moznosti dalsiho zlepseni) a nasledne uvazovat o investici? Jen takovy napad, jak bych to resil ja osobne.

[David Watzke]

počet zařízení zdaleka není konečný

Je nekonečný? :-O A ty z toho vytvoříš statistiku za noční směnu a je ti to pomalý?

[loki]

Jako u nas za mlada na skole jeden vecny citat: Jak mam hergot analyzovat prubeh teto funkce, kdyz x konci v nekonecnu??? :D

[David Watzke]

Tenhle argument mě měl napadnout před zkouškou z matiky. Nováková by mě chytla za prdel a prohodila dveřma

[Mti.]

Neznam vsechny zpusoby uspokojeni telesnych potreb, tak se mozna zeptam nevhod: Tobe slo o to, aby Te nekdo chytal za prdel nebo o to prohozeni dverma?

[pc2005]

Jo taky by mě to zajímalo .

[David Watzke]

Hmm, asi mi tam chybí "ale"

[Bluebear]

Podívej: oba víme, že je to záminka, aby sis mohl koupit stroj, po kterém toužíš. Tak co řešit? Když ho nekoupíš, budeš smutný. Když ho koupíš, budeš chvíli happy a potom si budeš říkat: je to setsakra dobrá mašina, za ty prachy to možná nestálo, ale stejně je to dělo! A to za to stojí, ne? Žijeme jen jednou a každý okamžik štěstí, byť primitivního a na majetku založeného, se hodí.

Znám to. Taky jsem byl mladej (kdysi), taky jsem byl blbej (stále jsem), taky jsem utratil hříšné prachy za hardware (docela nedávno).

Další munice pro tvou argumentaci:

1. Svinským krokem se blíží nový rok, s ním vyšší daně a ekonomika půjde v prdel; možná, že už si nový stroj jen tak nekoupíme.

2. 125 W tepelného výkonu zahřeje v nastávající zimě.

[Mandarinka]

No, moment výhodného kurzu dolaru byl asi před měsícem, teď už začne vše zdražovat na vánoce, navíc doalr je stále výš a výš... Je otázka jestli povánoční slevy mohou vyrovnat paniku na finančních trzích, která bohužel asi bude sílit a potáhne korunu ke dnu, ale myslím, že šance na zlevnění v ledu tu je. Třeba po oznámení té dohody o řecku šel kurz hezky dolů (kdyby to ten maník neposral s tím referendem, možná by to chvíli vydrželo), tak snad čekat na takové momenty - ti burziáni nejsou žádní čokli s bystrým čichem, nýbrž ovce, na to nezapomínat :)

[Mandarinka]

*zlevnění v lednu

[Petr Bravenec]

Podívej: oba víme, že je to záminka, aby sis mohl koupit stroj, po kterém toužíš.

Souhlasím

Žijeme jen jednou a každý okamžik štěstí, byť primitivního a na majetku založeného, se hodí.

Okamžité pocity štěstí lze přivodit různě. Třeba koupí buldozeru. Ale dlouhodobý pocit štěstí s majetkem tak úplně nesouvisí. Dlouhodobé stěstí je o rozhodnutí být šťastný, nemít ze štěstí strach. Na štěstí se musí duševně pracovat, živit dobré myšlenky a zahazovat ty špatné, co nejrychleji odstraňovat vše, co mi stojí v mé cestě za štěstím, a sklonit hlavu před neodstranitelnými překážkami. Mohutné bicepsy jsou výsledkem mnoha hodin tvrdé dřiny v posilovně, štěstí je výsledkem méně viditelné dřiny duševní. Vlastní myšlení lze kontrolovat.

Paradoxně jsem se o štěstí dozvěděl nejvíce z knih o penězích.

[AsciiWolf]

Ale dlouhodobý pocit štěstí s majetkem tak úplně nesouvisí.

Dlouhodobý pocit štěstí s majetkem nesouvisí víceméně _vůbec_.

I chudý/skromný člověk může být dlouhodobě šťastný, zatímco člověk bohatý může mít sice hromadu majetku, ovšem nemusí být šťastný, jelikož (z dlouhodobého hlediska) mu může chybět něco nemateriálního - něco, co si za peníze nekoupí.

[Petr Bravenec]

Vy asi nemáte moc peněz nazbyt, že?

Když někdo začne říkat, že na penězích nezáleží, že peníze nejsou všechno, dost často má takový člověk peněz málo, ví to, trápí ho to a snaží se to omlouvat - před sebou i před okolím. Kdyby na penězích nezáleželo, tak proč je vůbec zmiňovat?

Peníze jsou ke štěstí sakra důležité! Představte si zodpovědného otce rodiny, jak hrdě, s hlavou vztyčenou a s optimistickou písní na rtech kráčí na sociálku pro podporu, aby mu rodina hladem nepošla.

Představte si otce rodiny, jak na setkání gymnazistů po dvaceti letech ukazuje rodinné fotky a někdo se ho zeptá: "A čím se živíš?" Co by měl na tohle odpovědět a ještě se při tom tvářit šťastně?

[Petr Bravenec]

Jo, ale jinak souhlasím. Bohatství není klíčem ke štěstí. Ale nic takového jsem snad, doufám, nikde neříkal

[Bluebear]

Když někdo začne říkat, že na penězích nezáleží, že peníze nejsou všechno, dost často má takový člověk peněz málo, ví to, trápí ho to a snaží se to omlouvat - před sebou i před okolím.

Myslím, že hodně záleží na tom, co člověk v životě zažil. Jestliže se často setkává s problémy, které lze řešit penězi, pak bude považovat peníze za důležité. Pokud ale naopak většina problémů, které ho potkaly, nebyla penězi řešitelná, pak budou logicky peníze v jeho žebříčku hodnot hrát nižší roli.

Většina průserů, které jsem zažil v minulosti, byla toho typu, že peníze v libovolném množství by nijak zvlášť nepomohly. Na základě toho jsem si vytvořil názor, že je žádoucí mít dostatek peněz, aby člověk nežil v bídě a mohl si dovolit, co potřebuje, ale rozhodně to není to nejdůležitější, ani pro přežití ne.

Domnívám se, že pro přežití je zcela nejdůležitější mít štěstí (myslím luck, tzn. aby neovlivnitelné děje hrály spíše ve prospěch než proti), protože pokud má člověk smůlu, nelze to vyvážit vůbec ničím, ani libovolným množstvím peněz.

[Petr Bravenec]

Pochopitelně. Abych mohl cítit štěstí, musím mít v životě kliku.

Ale ať mi nikdo neříká, že na penězích nezáleží. Řeknu to jinak: "Manželka mi zdrhla. No co, pro jedno kvítí slunce nesvítí. Na lásce nezáleží, hlavně že jsem šťastný." Co si o takovém člověku pomyslíte? A když slyšíte "Na penězích nezáleží", proč většina lidí v podtextu odmítá slyšet "Peníze mě opustily"?

Bohužel k pocitům štěstí průměrnému joudovi nepomohou ani peníze, ani majetek, ani krásná žena, ani drogy a ani životní klika, pokud se k pocitu štěstí nedopracuje sám. Abych mohl cítit štěstí, musím si pomoci sám, vyházet z hlavy myšlenky typu "Kde soused sebral na Ferrari, když já jezdím jenom v pitomé ochcávce" a "Největší blbec má vždycky tu nejhezčí ženu". To je špatně. Chci-li cítit štěstí, musím převzít odpovědnost za své myšlenky a donutit svou hlavu myslet si: "Jé, soused má nové Ferrari, jdu se ho zeptat, jak to dokázal" a "Chci-li mít krásnou ženu, musím být sám krásný a mít co nabídnout, krásnou ženu pak najdu snáz".

Mít v životě kliku nestačí. Své životní klice a svému štěstí musí jít člověk naproti.

Na záhonu, který neokopávám a nepleju, mi jahody neporostou. V hlavě, o jejíž obsah se nestarám, mi štěstí taky nepokvete.

[CET]

Nebylo by prave tohle dobry pro nejakej cluster? Proste kazda masina by slouzila k ukladani urcitych spolu souvisejicich dat (DB servery) a jina masina/masiny by pak z nich ty data tahaly. Nebo je opravdu problem ve vypocetnim vykonu? Pokud se nepletu, tak disky jsou porad hrdlo (ikdyz pri soucasnem prenosu jednoho souboru z SSD na SSD je uz problem sit).

[Petr Bravenec]

Vývoj dělám na dvoukernelovém procesoru, který hostí databázi i samotnou aplikaci.

Vlastní provozování je takto rozdělené. Databázový server je samostatný a slouží pouze k tomuto účelu. Aplikace samotná je pak opravdu takto výpočetně náročná - hemží se siny a cosiny, průměry a klouzavými průměry a výpočet trvá několikanásobně déle, než načtení dat z databáze.

[Michal Kubeček]

Tak ještě jednou: jádro ve významu jádro procesoru je core, ne kernel.

[:::]

to je pravda, ty spravny kolokace jsou "OS kernel" a "CPU core", ale kdyz si dohledam puvodni, ne-IT vyznam tech slov tak si skoro zacinam myslet ze by to melo byt naopak...

[Matlák]

hemží se siny a cosiny, průměry a klouzavými průměry

Tak na to pozor, mám dojem že 8core Buldozer má pouze 4 FPU jednotky..

[Petr Bravenec]

Ano, vím. Už jsem to oplakal.

[Petr Bravenec]

A ještě jedna připomínka - je mi vcelku jedno, na čem provozuje aplikaci zákazník. Vývoj této aplikace je pro mě záminkou koupit osmijádrový stroj a věnovat se intenzivněji paralelnímu zpracování.

Osobně takto výkonný stroj nepotřebuji, aplikaci jsem vyvinul na druhém nejlevnějším stroji na trhu.

[CET]

Neni problem. Nejak jsem to chapal, ze na svoji konfiguraci provozujes takhle ostrej provoz.

Na testovaci data na vyvoj bych asi pouzil min dat, na otestovani pred uvedenim do provozu bych si poridil ostry data.

Samozrejme, kdyz chces testovat a delat "paralelni zpracovani dat", tak si samozrejme kup masinu s vice CPU s vice jadry.

Proc pises dotazovaci blog "Koupit osmijádrový Bulldozer?" kdyz ho chces koupit?

[xkucf03]

Jakkoli nemám rád cloud, tohle mi přijde jako skvělý případ pro jeho využití – naprogramovat to můžeš klidně na slabém notebooku a pro testovací běhy si vždy zaplatíš trochu toho cloudového výkonu – kolik jader jen potřebuješ. A nemusíš ten stroj vlastnit.

A co se týče té záminky – prostě si koupím silný počítač, protože to chci a protože na to mám a nemusím to nikomu ospravedlňovat. Proč hledat záminky? Mě to teď taky láká koupit si silný stroj (desktop – serverů mám dost), ale zatím mne od toho odrazuje, že by to byl další žrout času – další hračka, které bych se mohl věnovat…

[Jiří Němec]

Taky mám teď v plánu nějak do zbývajících strojů doma na am2+ deskách nacpat co nejvíce jáder (2->4) a nějak to s tím přežít tak do 2013+ kdy koupím sestavu s řekněme 2^6 64bitových ARM procesorů za cenu dnešního klasického stroje (<15k).

Jo jinak Amdhalův zákon je sviňárna. A když si chceš opravdu hrát s paralelní architekturou, přemýšlej o těch stovkách shaderů v GPU.

[Mandarinka]

a nějak to s tím přežít tak do 2013+ kdy koupím sestavu s řekněme 2^6 64bitových ARM procesorů za cenu dnešního klasického stroje (<15k).

Teda nechci to kazit, ale 1) nevím co si od toho slibujete 2) gratuluju k vašemu optimismu :)

A jak obří počty jader většinou nejsou moc upotřebitelné, tak o to víc to platí u gpgúček, která mají ty stovky slabých jader navíc ještě velmi nepružné povahy :)

[Jiří Němec]

1) budoucnost, však už za rok bude mít každý slušný telefon 4 jádra

2) díky

No nevím, momentálně mi běží nějakých 120 procesů, už jen kdyby každé jádro dostalo jeden proces a nemusel se provádět context switching, jen probuzení by to asi mělo vliv na interaktivitu celého systému. Pak samozřejmě cokoliv javového (IDE) mívá desítky vláken. Webový prohlížeč při načítání jedné stránky taky volá stovky obsluh js událostí.

A samozřejmě v gentoo při kompilaci celého systému zvládnu zatížit skoro libovolný počet jader.

[poky74]

Už je to celkem dávno, ale byl tu (odkaz?) zajímavý článek ohnedně škálování počtu jader a přínosnosti na výkon, nemůžu to teď dohledat, ale myslim že záver byl takový že někde okolo 30 jader ta přínosnost končí, kvůli náročnosti přepínání... Nehodil by na to někdo link?

[Jiří Němec]

Grafy si může udělat kdokoliv a jakékoliv. Pokud dojde ke změně celé architektury, bude hodně záležet i na propojení těch armů mezi sebou a pak připojení pamětí. Je tam hodně faktorů, které ovlivňují výkon a jeden graf v jedné aplikaci a na x86 procesoru mi nic neřekne. Ale máte pravdu na jednu instanci openoffice je asi 30 jader maximum.

[Mandarinka]

No nevím, momentálně mi běží nějakých 120 procesů, už jen kdyby každé jádro dostalo jeden proces a nemusel se provádět context switching, jen probuzení by to asi mělo vliv na interaktivitu celého systému.

Kdyby tvá obdoba taskmanageru ukazovala u procesů spotřebovaný čas CPU, tak byste viděl, že u všech těch procesů je to 0. Několik jich bude mít sekundu nebo dvě. Na windows bude mít po několika dnech většinou antivir spotřebu v řádu minut, u mě pár minut sežere třeba Azureus. Každopádně však je zřejmé, jak hloupé by bylo přidělit každému tomuto procesu cpu - už jenom kvůli dopadům na spotřebu nebohého procesoru, neboť byste mu znemožňoval přepínat jádra do šetřících stavů.

Taky by se vám těch 120 procesorů mohlo posrat ze všeho toho IO provozu za účelem udržení koherence cache pamětí ;)

1) budoucnost, však už za rok bude mít každý slušný telefon 4 jádra

Slušný telefon je u mě Nokia 3310, případně něco s MP3 přehrávačem; hlavně dlouhá výdrž na baterku a žádné pytloviny.

[Jiří Němec]

Tady neřeším spotřebu, ale interaktivitu. Zkuste si v linuxu napsat něco real-time, známý nedávno zkoušel něco jako varhany a opravdu se pohyboval v desítkách milisekund, real-time operační systémy pro stm32 se pohybují v jednotkách µS.

Koherence když každý procesor bude mít svuj proces a tedy svou paměť? Ty okamžiky kdy oba zapisují do stejného bloku paměti budou opravdu minimální, případně pokud pro to knihovny nejsou dnes připraveny, pak se to dá minimalizovat.

Vy stále myslíte jen na dnešní x86 procesory, na které se nesmí máknout a na trvalé 100% vytížení. Dneska vám telefon nesimuluje velký třesk, dneska prostě potřebujete kliknout na ikonku contact-listu a ten se musí objevit naprosto okamžitě (pod hranicí kterou rozezná oko, což je u generace vychovaná hrou quake klidně kolem 10ms) a musí to scroolovat naprosto plynule. Rovněž zavěšení/zvednutí hovoru musí reagovat přesně a okamžitě. S G1 jsem si zažil své, momentálně mám Motorolu Milestone 2 který se dá dost dobře taktovat, ladit governory (hrát si se spotřebou) a tak snad trochu vím na čem záleží.

A úplně to samé je to při práci s počítačem, jakmile nějaká reakce trva určitou dobu, tak člověk začne být stresován. Proto prostě volím místo context switchingu připravená jádra, pouze lehce uspaná, jedním tikem probuditelná, místo spousty překopírovávání paměti.

[Matlák]

Zkuste si v linuxu napsat něco real-time, známý nedávno zkoušel něco jako varhany a opravdu se pohyboval v desítkách milisekund, real-time operační systémy pro stm32 se pohybují v jednotkách µs

Varhany jo? V Linuxu se dá (v závislosti na HW) dostat pod 1ms zcela bez problému, vlastní zkušenost. Jak by jinak mohly fungovat realtime syntíky a bicí automaty, kdyby to nemělo latenci maximálně v jednotkách milisekund? Samozřejmě specializované procesory a OS pro RT aplikace jsou nebe a dudy, ovšem na takovém OS asi nespustíte mimo těch varhan ještě Xka a podobné ptákoviny

Dneska vám telefon nesimuluje velký třesk, dneska prostě potřebujete kliknout na ikonku contact-listu

..což je defuckto co do počtu instrukcí CPU podobné tomu velkému třesku, zrovna jsem něco upravoval v dalvikovském bytekódu a řekl bych že je to ukecané až až na to že se to spouští v reálném čase...

[Trained.Monkey]

Koupil bych 2600K, nebo nejlepe pockat par mesicu na Ivy Bridge

• Ma hyperthreading, takze je osmijadrove ve stejnem smyslu jako buldozer.
• Je dvakrat vykonejsi nez buldozer a jde snadno pretaktovat a tim jeste zvysit vykon. Asi reknes ze to nepotrebujes, ale v tom pripade nechapu proc si kupujes high end procesor
• Spotreba je daleko mensi nez u bulduzeru, pokud procak jede 24/7 tak na tom dost zalezi
• Buldozer se vyplati pouze pokud potrebujes Registered DDR3.

[Petr Bravenec]

a) Vyšší cena.

b) AMD je mi sympatičtější.

c) S Intelem si připadám jako v krámě s cingrlátky. Každý si vybere, pokud se zorientuje v i3, i5, i6, i7, 2600, 960, 980, 775, 1155, 1156, 1366 a v xeonech, celeronech, corech, corech2, dualcorech a dualcorech2.

d) Nepotřebuji vysoký výkon procesoru. Chci školící materiál.

[D-Evil]

ad c) AMD na tom neni o moc líp. Athlon, Phenom, Sempron, FX, AM2, AM2+, AM3, AM3+ a do toho hromada chipsetů.

[nyan]

ad c) AMD na tom neni o moc líp. Athlon, Phenom, Sempron, FX, AM2, AM2+, AM3, AM3+ a do toho hromada chipsetů.

Ehm. To tezko. AM2, AM2+ se uz davno nevyrabeji ani neprodavaji. Jedine "aktivni" AMD ma AM3, AM3+(jenom bulldozer) a FM1. Kdyz se podivam na Intel v ceniku, zda se mi ze maji "aktivni" 775, 1155, 1156, 1366 a 2011, chipsety radeji ani nezpominat. Plus z 775 udelali totalni bordel tim ze je tam X ruznych rad chipsetu / procaku ktere funguji jen v jistych kombinacich (ale vsechny jsou oznaceny 775).

Me osobne na Intelu vadi vic jine veci:

1) Totalni zpetna nekompatibilita socketu. Kdyz uz mame monopol, proc by sme zakaznika nepodojili a neprodali mu s kazdou novou radou CPU rovnou i novou desku, ze ?

2) Ze zadna nova CPU uz nejsou bez grafiky - to je manazerske rozhodnuti roku :D

3) Tam kde konci nejsilnejsi AMD, ceny Intelu zacinaji byt z rise pohadek. Monopol jak ... uz se "tesim" az AMD chcipne.

[ehm ehm]

1): Jako bys chtěl narvat Sandy Bridge do soketu nějaké i386 nebo jak tomu mám rozumět? Holt nový návrh procáku vyžaduje více vývodů. A nepoukazuj na AMD, taky mění sokety, nehledě k jejich nižšímu výkonu oproti Intelům.

ad 2): Protože je to pro Intel levnější než mít několik výrobních řad?

3): AMD nechcípne, protože by Intel na to doplatil. Intelu vyhovuje situace jaká je teď, kdy AMD vytváří nějakou iluzi konkurence pro antimonopolní úřady.

ps. nejsem fanda jakékoliv značky vyrábějící x86 kompatibilní procesor. Dominance WINTEL platformy se mi nelíbí a s nadějí vzhlížím k budoucím ARM procesorům. Ty snad konečně přinesou konkurenci v cpu.

[ehm ehm]

ještě k bodu 1: Měl jsem desku narženou původně pro P4 Prescott Intely a narval jsem tam první Core 2 Duo a posléze 45 nm Core 2 Quad, neboť update biosu přinesl jejich podporu. A co myslíš že se stalo? Paměťový řadič čipsetu nezvládal freqvenci Core 2 Quad, protože byl brutálně přetaktovaný a házel náhodné chyby v paměti. Ale to se nedovíš bez specializovaných nástrojů. A já po čase ztratil trpělivost hledat chybu a koupil novou desku.

[nyan]

1): Jako bys chtěl narvat Sandy Bridge do soketu nějaké i386 nebo jak tomu mám rozumět? Holt nový návrh procáku vyžaduje více vývodů. A nepoukazuj na AMD, taky mění sokety, nehledě k jejich nižšímu výkonu oproti Intelům.

AMD na rozdil od Intelu udrzuje zpetnou kompatibilitu, tj novejsi CPU meli v sobe i starsi radic pameti. Jiste, kdyz se neco zasadne zmeni (grafika v CPU) tak to jinak asi nejde. Ale Intel velice rad dela novej socket i kdyz k nemu naprosto zadny duvod nema (die shrink).

ad 2): Protože je to pro Intel levnější než mít několik výrobních řad?

Nekolik vyrobnich rad ? Jakoze misto nynejsich 200 modelu v 10 radach by delali 200 modelu v 20 radach ? Ze by v navrhu museli oddelat grafiku a zvetsit L3 cache, a cele to otestovat ? Jo, to by je fakt zruinovalo.

Myslim si ze jejich duvod je uplne jinej. Je to velmi jednoducha cesta jak odstavit AMD + Nvidii od casti prijmu z (low end) grafik. To je presne chovani monopolu se spoustou penez. Grafiky, SSD... za chvili budou delat i toaletni papir

3): AMD nechcípne, protože by Intel na to doplatil. Intelu vyhovuje situace jaká je teď, kdy AMD vytváří nějakou iluzi konkurence pro antimonopolní úřady.

Souhlas

ps. nejsem fanda jakékoliv značky vyrábějící x86 kompatibilní procesor. Dominance WINTEL platformy se mi nelíbí a s nadějí vzhlížím k budoucím ARM procesorům. Ty snad konečně přinesou konkurenci v cpu.

Naprosto souhlasim s prvni casti. Obavam se vsak, jestli to spravne chapu, ze ARM sice licencuje vyrobu komukoliv, ale nechava si monopol na samotny navrh. Tudiz... moc svetlejsi zitrky bohuzel nevidim.

[Mandarinka]

Od ARMu lze vedle licencí na Cortexy či jiná jádra taky koupit licenci na architekturu, načež můžete vyvinout vlastní procesor (používající ARM architekturu, případně s nějakým rozšířením).

Tuto licenci má a používá např. Qualcom (cpu Snapdragon) a Marvel (cpu Armada), má ji prý i Microsoft, a zřejmě i Nvidia (a třeba ta společnost co ohlásila ten vlastní 64bit serverový soc, Applied Micro).

[nyan]

Od ARMu lze vedle licencí na Cortexy či jiná jádra taky koupit licenci na architekturu, načež můžete vyvinout vlastní procesor (používající ARM architekturu, případně s nějakým rozšířením).

To jsem netusil. Pak to vypada o neco lip Dekuji!

[ehm ehm]

ad2 měl jsem na mysli výrobní náklady. Jestli si myslíš, že předělávat linku na jiné cpu nic nestojí, tak jseš na omylu. Jednou postavená linka chrlí cpu a třídění podle kvality a použití se dělá na konci.

[pc2005]

Holt nový návrh procáku vyžaduje více vývodů.

LOL a to jako na co? 64 drátů na data je v socketu už od prvního Pentia.

[Mrkva]

Větší spotřeba - potřeba víc napájecích pinů? (A tipuju, že datových tam bude taky víc než 64).

[pc2005]

potřeba víc napájecích pinů?

To vyvrací u Intelu socket M,P,478 a snad ještě jeden. Každopádně s těma 775 by snad měli chvíli vydržet. Nehledě na to, že kdyby povolili změnu násobiče, tak by si člověk prostě nastavil menší core rychlost a procesor by tolik nežral.

A tipuju, že datových tam bude taky víc než 64

I kdyby jich bylo 200, tak to nezabere ani polovinu 478 socketu o vyšších ani memluvě. Jinak signalizační vodiče se zas tolik měnit nebudou. Jinak tuším, že PII → PIII coppermine-T mod funguje i když PII deska nevyužívá některé vlastnosti PIII pinoutu.

[D-Evil]

Ok, CPU a desky pro socket 775 se pořád ještě vyráběj a prodávaj, protože Intel zřejmě má důvod je vyrábět a prodávat. Pro někoho bordel, pro mě ale třeba plus, že si ještě pořád takovej počítač můžu "upgradovat" nebo opravit, když něco odejde. AMD stejně starou platformu už dávno zahodilo a komu dneska odejde deska pro AM2, v řadě případů kupuje celou kombinaci MB+CPU+RAM. Za jedinej velkej průser považuju 1155 a 1156, to se nepovedlo. Na druhou stranu v minulosti třeba socket 754 měl taky dost krátkou životnost. Ohledně chipsetů tam bordel je, to je pravda, na to byli v Intelu vždycky specialisti. Ale zase to má i pozitiva. I na Core 2 Duo je možný mít DDR3 paměti, USB 3.0, SATA 6G atd. U AM2 tohle nehrozí a přitom je to cca stejně stará platforma. A řadě lidí prostě pořád takovej stroj stačí. I já bych si do svý AM2 desky pořídil čtyřjádro a další dva tři roky bych nic neřešil. Kdyby to ovšem šlo...

Se zpětnou kompatilitou to u AMD taky nebylo vždycky růžový, třeba nejlepší AM2+ CPU v řadě AM2 desek nechodily, protože to napájecí kaskády neutáhly.

S integrovanou grafikou v CPU mám jedinej problém - chybí mi technologie kompletního vypnutí diskrétní grafiky. Rád si sem tam něco zahraju a klidně bych si pořídil nějakou nenažranou bestii. Ale fakt nechci, aby běžela, když si vyřizuju e-maily, to je vyhazování peněz oknem. Jinak z hlediska výroby je potřeba vidět, že výroba varianty bez grafiky by obě varianty prodražila, tj. zákazník by nakonec za variantu bez grafiky možná zaplatil víc, než teď za CPU s grafikou.

Co se týká konkurence/monopolu, AMD si pod sebou bohužel uřízlo větev samo, když se x let v uvozovkách flákali a ždímali z Athlonu/Phenomu co šlo. Takhle to prostě dopadnout muselo. Smutný je, že podobnou ostudu si udělal i Intel s Pentiem 4 a ačkoliv z toho tehdy AMD silně těžilo, poučení to zřejmě nepřineslo. Z toho, že se AMD chystá orientovat hlavně na APU bohužel moc radost nemám, pro mě hračky typu Atom/Zacate nemaj využití.

[alkoholik]

Dvakrat pruser, jednou kratka zivotnost. Nemusis to tak okecavat.
;)
Ja ve sve AM2 desce ctyrjadro provozoval - Asus jeste s nVidia chipsetem pro DDR2.
Podporovane pameti mas holt definovane radicem v dane rade procesoru. Jenze AMD ma navic podporu ECC..

[pc2005]

třeba nejlepší AM2+ CPU v řadě AM2 desek nechodily, protože to napájecí kaskády neutáhly.

To ale není problém kompatibility socketu, ale hardware. Procesor se tam vejde a snaží se fungovat. Na rozdíl od Intelu, kde sabotujou stejnej socket jiným přiřazením pinů (P3 coppermine→tualatin; P4 → core → core 2).

[luta]

to je fakt. ale tehdá ještě přechod P3 s370 -> tualatin šel s ustřižením pár nožek CPU a propojením

[Petr Bravenec]

e) spotřeba 2600K není nižší, Bulldozer je na tom lépe:

PC tuning: AMD Bulldozer – procesory FX-8150 a 8120 v testu

[Petr Bravenec]

f) Bulldozer má osm jader, 2600 čtyři. Architektura Bulldozeru není hyperthreading, Bulldozer je na tom ve srovnání s HT o cosi lépe:

PC tuning: Jak funguje procesor AMD FX (Bulldozer) v detailu

diit.cz: Test mikroarchitektury AMD Bulldozer a vliv Core Parkingu ve Windows 7 i Windows 8

[heh]

Ale hovno.

Core i7 2600 má 8 logických CPU, FX-8150 má 8 logických CPU.

Core i7 2600 má 16 ALU, FX-8150 má 16 ALU.

Core i7 2600 má 4 256bit FPU, FX-8150 má 4 256bit FPU.

Core i7 2600 má 4x frontend zpracující 4 instrukce na takt, FX8150 má 4x frontend zpracující 4 instrukce na takt.

Core i7 2600 má i s integrovanou grafikou méně než polovinu tranzistorů co FX-8150 bez grafiky.

[Mandarinka]

Rozdíl je, že Intel dokáže zdroje jednoho jádra poskytnout jednomu threadu (princip SMT je, že prostředky jednoho jádra jsou sdíleny dvma thready za účelem zvýšení souhrné rychlosti). Bulldozer má v jednom threadu malý výkon, protože má dvě oddělené jádra a dohromady je zkrátka dát nemůže, proto ono vysoké škálování.

Není to žádné SMT, jen jsou to slabá jádra s nějakým sdílením prostředků. Ta nejdůležitější část, což jsou ALU a registry, je dedikovaná a nesdílitelná.

Ať už označujete BD za 4jádro s HT proto, abyste ho omluvili, nebo abyste ho pohanili, finální rychlost v nějakých aplikacích neříká ani fň o tom, jak je to architektonicky stavěno. Takže žádné HT/SMT.

[heh]

To čemu říkáte "jádro" je ve skutečnosti hromada výpočetní logiky schované za front-end imitující x86 core. Hyperthreding řešení Intelu spočívá v tom, že v rámci samotstané výpočetní jednotky (vaše "core") jsou pro oba "logické core" nesdílené pouze registry. Řešení AMD Buldozer module spočívá v tom, že kromě registrů mezi dva "logické core" natvrdo rozdělili také ALU (kterých je ale dohromady úplně stejně jako u Intelu), takže ve výsledku vlastně namalovali bariéry, které znemožňují využít všechny prostředky pro jeden logický CPU. Jak v případě Intelu tak AMD vždy dvě "logické core" sdílí jeden front-end, schopný zpracovat 4 instrukce na takt.

Mě jako laikovi připadá, že přístué Intelu je mnohem chytřejší a variabilnější, protože daný objem výpočetních prostředků umí využít efektivněji.

[Mandarinka]

Ano, Intel to má bezpochyby lepší, ale to nic nemění na tom, jestli ten procesor je jádro se SMT, nebo ne. Architektura je architektura bez ohledu na její úspěšnost (ta se jednoho dne může zlepšit, koneckonců).

Osobně bych byl radši, kdyby AMD mělo SMT jako Intel/HT (a tedy mocnější jádro pro potřeby 1-thread). Žel bohu nemá.

[Petr Bravenec]

Já jsem ty testy nedělal, ventiluj své představy v diskusi pod těmi testy.

Pro srovnání čtyř jader s HT u Intelu a "osmi" jader v FX-8150 koukni sem:

Phoronix: Multi-Core Scaling Performance Of AMD's Bulldozer

Není tam srovnání přímo s 2600, je tam srovnání s 2630 (také čtyři jádra, HT). Není tam mnoho testů, kde by vyšel Intel vítězně. Bulldozer zaostává možná pouze v testech, kde se intenzivně používá FPU (sdílené jednou dvojicí jader). Podle těch testů a podle popisu procesoru to opravdu vidím tak, že Bulldozer má jader skutečně osm, pouze o kalkulačku se musí jádra dělit vždy ve dvojici. Drtivou většinou totiž Bulldozer vítězí při paralelním využití procesorů na plné čáře.

[heh]

Ty testy nemají na Y ose výkon!!!

Na Y ose je normalizovaný výkon pro každý CPU zvlášť - výkon jednoho jádra daného konkrétního CPU je 1 a výkony více jader jsou vztaženy k výkonu jednoho jádra (proto všechny CPU začínají v bodě [1,1] ).

Ten graf říká pouze to, že výkon Bulldozeru roste s každým threadem až do počtu 8. Což je logické, protože velká část výpočetních prostředků je nesdílená. Ale o tom, jaký ten výkon je, nevypovídá graf vůbec nic. Jen to, že s každým novým Core naroste odpovídajícím způsobem výkon.

VE skutečnosti tak může výkon Intelu u 4-6 jader být vyšší než u Bulldozeru, ale protože jsou prostředky sdílené => jsou už využity téměř všechny) , další thready už výkon nenavyšují.

[Petr Bravenec]

Ne, ty testy na ose Y výkon skutečně nemají. Ty testy jenom říkají, že Bulldozer umí paralelizaci obvykle lépe, než 2630.

A to je to, o co mi jde. Kupuji si školící materiál, který mi má umožnit vybrousit k dokonalosti mé schopnosti psát paralelní aplikace. Nechává mě chladným procesor, který zvládne totéž v méně vláknech třeba i rychleji, ale když mu toho naložím na každé jádro či "jádro", začne se zadýchávat.

[heh]

Podle vás je "4 jádrový" procesor A, který zpracuje 8 vláken rychleji, horší než "8 jádrový" provesor B, který zpracuje 8 vláken pomaleji než procesor A? WTF?

Nechápu. Jestliže je škálování "4 jádrového" CPU 25%-50%-75%-100%-100%-100%-100%-100% a škálování 8 jádrového CPU 10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80% (vztaženo k předchozímu CPU), pak ano. 8 jádro horší výkon "škáluje" lépe

Přesto zpracujete 8 threadů rychleji na 4 jádru.

[Petr Bravenec]

Projděte si testy, dělejte si čárky. Srovnání 2630 vs FX-8150 3 ku 9 ve prospěch Bulldozeru.

[heh]

Test výkonu 2630 vs. FX-8150 jsem žádný neviděl, nemohu soudit, ale srovnání by to byo více než úsěvmé. 2630 je notebookový pocesor, s téměř poloviční frekvecí oproti XF-8150.

V Linuxu se jeho "výkon" pohybuje na úrovni Core i5 2500. Ale pouze tam, kde lze paralelizovat dobře. Což je trošu bizarní výsledek na CPU, který je íce než 2x tak velký a mnohem více rozežraný.

[Petr Bravenec]

Nechápu. Jestliže je škálování "4 jádrového" CPU 25%-50%-75%-100%-100%-100%-100%-100% a škálování 8 jádrového CPU 10%-20%-30%-40%-50%-60%-70%-80% (vztaženo k předchozímu CPU), pak ano. 8 jádro horší výkon "škáluje" lépe

Neříkám snad od začátku, že o to mi jde?

Začnu teď trochu vařit z vody, žádné testy asi ještě neexistují. Je možné, že Bulldozer vůbec není tak špatný procesor, jak se říká:

Open64 Compiler Tuning On AMD Bulldozer FX-8150

Při použití dobrého překladače může vzrůst výkon Bulldozeru velmi podstatně. Současná špatná pověst Bulldozeru je založená na testech, které byly dělané na Windows. Pod každým takovým článkem se objevily poznámky o tom, že je velmi nefér poměřovat procesory Intel a AMD něčím, co bylo s velikou pravděpodobností optimalizované speciálně pro procesory Intel. Testy na Phoronixu koneckonců ukazují, že v Linuxu není výkon rozhodně špatný.

Na PC mám Gentoo - přeložit aplikaci či část systému jiným překladačem je opravdu velmi snadné. Jistě to bude snazší, než kompilovat překladačem Open64 Windows 7.

[heh]

Open64 podáví v průměru horší výsledky než standardní GCC

[xkucf03]

Vytvořit statistiku za patnáct let předpokládáné životosti aplikace je úkol pro patnáct nočních směn!? Ale fuj.

Data sbíráš 15 let (15 × 365 = 5475 dní) a zpracovávat je budeš 15 nočních směn (15 × 8/24 = 5 dní). Tzn. cca minutu dvacet vteřin denně na zpracování. To není tak špatné – stačí počítat průběžně a místo osmijádra to můžeš počítat třeba na mobilu

[Petr Bravenec]

Ta aplikace je svou povahou interaktivní. Nikdy předem nevím, jakou statistiku si bude chtít obsluha vytvořit a jaké situace tak bude chtít vyhledávat.

[nyan]

Taky je mi sympatictejsi AMD, ale uprimne posledni dobou mi prijde ze vybirat mezi nima, je jako vybirat mezi AIDS a ebolou :)

PS: nedavno sem zacal studovat OpenCL, a tendle projekt vypada ze by mohl profitovat z GPU (ale musel bych znat trochu vic, ktere konkretni algoritmy pouzivate apod). Kdyby vas to zaujalo, muzu to trochu vic rozepsat.

[alblaho]

Docela použitelné mi přijde Llano. Neztrácí tolik ve výkonu na MHz, dobrá grafika. Osobně ale tu grafiku nevyužiju, u Intelu jsou slušně otevřené ovladače.

[D-Evil]

Kupovat si CPU od AMD zrovna po tom, co AMD předvedlo a ohlásilo (viz http://pctuning.tyden.cz/component/content/article/1-aktualni-zpravy/22438-v-amd-nezustal-od-rana-kamen-na-kameni) je dost odvážný. Já od nich dávám ruce pryč, už několik let v oblasti CPU přešlapujou na místě a poslední události to jenom potvrzujou.

[Michal Kubeček]

A teď nám ještě prozraďte ten tajemný mechanismus, jakým změny ve vedení AMD ovlivní kvalitu a funkčnost procesorů, které v době, kdy k nim došlo, už ležely vyrobené ve skladu.

[Trained.Monkey]

Treba ovladace, firmware updates a compiler?

[Michal Kubeček]

Nevzpomínám si, že bych někdy instaloval nějaké drivery nebo firmware k procesoru…

[Trained.Monkey]

A kdo myslis ze pise kernel? Richard Stallman?

Buldozer neni spatny kus kremiku, ale je treba hodne zapracovat na microcode (firmware) a pridat podporu do prekladacu. Bez toho je to jen nedolany bazmek, podobne jako Itanium.

[nyan]

Treba ovladace, firmware updates a compiler?

Obavam se ze ani jedno z toho nepisou manageri a marketaci (i kdyz, leccos by to vysvetlovalo )

[heh]

Vedení AMD dělá vysoce dementní rozhodnutí již od doby co se rozhodli koupit ATI. Tím pohnojili co mohli.

[D-Evil]

O již vyrobený procesory samozřejmě nejde, jde o kontinuitu. Ta firma něco vyrobila a v době uvedení na trh už se k tomu de facto nehlásí. A to já prostě jako zákazník neberu. Zajímá mě produkt, kterej se bude v budoucnu vyvíjet a ne produkt, kterej je už v době uvedení na trh slepá vývojová větev.

[User682]

zdravim,

bud bych pockal na dalsi procesor po Buldozeru. Podle me je dany CPU mezikrok. Anebo rovnou koupil 6-jadro.

Jinak pokud clovek nepouziva paraelizaci, tak jit spise do Intelu, jak v nejake diskuzi nekdo dobre psal.

Phenom x6 uz skoro rok mam. Spokojenost. Mate-li nejakou aplikaci, ktera se da jednoduse otestovat a nainstalovat, tak Vam mohu poslat vysledky testu na tomto HW.

gf

[Petr Bravenec]

Díky za nabídku. Vyzkoušet to mám kde. Dostat se k takovému procesoru není zas až tak veliký problém. Jenom ten procesor nesídlí na mém stole

[mimi.vx]

Pockal bych na Piledriver

[ehm ehm]

To už tady budou ty ARMy a Intel bude zase dál než AMD.

[heh]

ASUS = odpad! Rozhodně nebrat!

[Petr Bravenec]

No to je radost. Já tedy asus taky zrovna nemusím (jde jen o nedostatek sympatií). Gigabyte cpu, kam jen to jde, mám s tím jen ty nejlepší zkušenosti.

Koukal jsem spíš ještě po jiné desce:

ASUS M5A99X EVO

Mým představám vyhovuje lépe, než původně uvedené dvě. Má trochu jiný chipset, ale to mi nevadí, imponuje mi spíš počet SATA a eSATA portů.

Oželím-li eSATA porty, našel jsem ještě i jinou, trochu levnější variantu (chipset stejný jako výše zmíněný asus):

Gigabyte GA-990XA-UD3 (rev.1.0)

[heh]

Dobrá alterntiva může být MSI:

MSI 990FXA-GD65

MSI 990FXA-GD80

Třeba u Intel Z68 desek MSI v BIOSu podporuje Vt-d (IOMMU), což je funkce, kterou Intel deklaruje pouze u Q67 (desktop) a C202/204/206 (server) chipsetů. Takže se evidentně nebojí podporovat i Enteprise featury, které vlastně ani Windows neumí použít.

Gigabyte GA-990XA-UD3 (rev.1.0) bych bral v případě, že mi nevadí absence UEFI firmware, a ověřil bych si siprávnou implementaci IOMMU v biosu. Pokud bych chtěl UEFI, šel bych do MSI. Teda, pokud bych kupoval AMD

[Petr Bravenec]

Tohle je zajímavé - dneska se asi ještě něco naučím, UEFI slyším poprvé.

Díval jsem se do wikipedie, abych si udělal obrázek, jsem trochu zmatený. UEFI je je nějaký bios-nebios, náhrada? Viděl jsem tam i zmínku o virtualizaci - to je věc, kterou na svém počítači hodně využívám. UEFI nějak ulehčí práci qemu?

[Petr Bravenec]

Tak jsem si o tom něco přečetl, rozhodně to vypadá zajímavě. Díky za tip.

[heh]

UEFI je replacement BIOSu. Sice bych rozhodně preferoval Coreboot, ale vzhledem k tomu, že Intel a Microsoft razí UEFI, rozhodně budou za chvíli všechny dsky mít místo BIOSu UEFI. Z pohledu uživatele se zas tak moc nemění, pouze tomu někteří výrobci hardware (ASUS, MSI, a s vydýním SandyBridge E a Intel X79 nově Gigabyte) dovají poněku kolotočářský grafický design.

jinak UEFI nemá na virtualizaci žádný vliv. Z tohoto pohledu je úplně jedno jestli BIOS nebo UEFI.

[Petr Bravenec]

Ty desky mi přijdou poněkud ulítlé cenou. Vybočují z té řady ostatních. Proč to?

[Michal Kubeček]

Cena holt odpovídá výbavě a provedení. Je tam nejlepší dostupný chipset, nejvíc vyvedených PCI slotů, nejvíc SATA a USB portů atd. Navíc takové desky nebývají ošizené co do zpracování, na což se třeba u low-endu vždy spolehnout nedá. To ale samozřejmě neznamená, že vám nemůže stačit nějaká levnější.

[Petr Bravenec]

No právě, že tam lepší výbava není, více PCI slotů tam není, více sata a usb portů tam není, chipset je stejný jako u GB nebo Asus atd. Výbavu má ta deska horší, cenu má vyšší. Pak už zbývá jenom to zpracování, ale to podle ceníku nebo prospektu výrobce poznám těžko. Právě kvůli podprůměrné výbavě se ptám, proč je MSI dražší.

Přijde mi, že když ušetřím pět stovek a půjdu do GB, dostanu toho více.

Viditelným rozdílem může být zmiňované UEFI, ale to neospravedlňuje takový rozdíl v ceně.

[Michal Kubeček]

Asi se každý díváme na jiné specifikace. MSI má 990FX, zatímco Gigabyte a ASUS 990X. MSI má čtyři PCI-E x16, Gigabyte a ASUS tři (a je samozřejmě otázka, co tam jde opravdu zapojit současně). Samozřejmě, většina lidí to nepotřebuje, ale rozhodně nejde tvrdit, že jsou na tom stejně.

[Petr Bravenec]

Obě desky uvedené v původním blogu mají stejný chipset 990FX a výbavu slotů bohatší. Přesto je cena nižší.

[ehm ehm]

Ty MSI mají navíc spdif koaxiální výstup, tvoje alternativy Asus/Gigabyte ne. Dražší MSI má v ceně "technologii" THX TruStudioPRO. Dále MSI má v ceně podporu Nvidia SLI, snadný overclocking pomocí nějakého ovladače vyvedeného ven kabelem. tj v ceně je nějaká krabička (nemusíš do biosu). A hlavně už má "podporu" Buldozeru v popisku

[Michal Kubeček]

Porovnával jsem to s těmi v předchozím příspěvku. Ty dvě v blogu neznám, ale ASUS je levnější jen asi o 400 Kč, což nevidím jako zásadní rozdíl, a Gigabyte má 990X, což znamená, že ty čtyři x16 sloty jsou jen pro zmatení nepřítele, protože mají podle všeho dohromady jen 16 PCI-E lanes. Ale jak už jsem naznačil v první odpovědi, nejspíš vám to nemusí vůbec vadit, pokud nebudete chtít používat ATi Crossfire nebo NVidia SLi.

[Petr Bravenec]

Ten rozdíl mezi 990X a 990FX jsem si prostudoval, taky jsem pochopil, že FX je pro mě k ničemu - více grafik tam strkat nebudu.

Co mě na tom Asusu naopak láká, je počet SATA a eSATA portů. V počítači mám momentálně disky 3, mechaniku CDROM a občas potřebuji připojit disk (nebo i diskové pole) z jiného počítače. Potom se dostávám do úzkých. Od Asusu dostanu více SATA portů za mnohem menší peníze.

[heh]

Podle tohoto testu ma zmineny ASUS Sabertooth FX990 lepsi provozni vlastnosti.

[Michal Kubeček]

Na těch hodně SATA portů pozor. Kdysi jsem naivně spoléhal, že když je na desce deset SATA portů, nebude problém připojit na ni sedm disků, a nakonec jsme tam stejně museli dát přídavný řadič na PCI-E x4, aby to rozumně fungovalo. Vašich pět zařízení ale asi problém nebude s žádnou z těch desek.

[Petr Bravenec]

Na Asus desce 990fx sabertooth je uefi taky. Narozdíl od MSI to je na webu Asusu přímo uvedené.

[nyan]

ASUS = odpad! Rozhodně nebrat!

Jako vlastnik ASUS desky musim souhlasit. Kdyz jsem ji kupoval zdala se mi fajn, ale ten bios je opravdu straslivej, a pred mesicem jsem ji posilal na reklamaci.

Jinak ten link je z tohodle clanku, a nemuzu nesouhlasit s jejich zaverem: asus, gigabyte, msi a dalsi jsou velice podobne cinske smejdy. Kvalita je Tyan & Supermicro, ale nechaji si zaplatit.

[User682]

zdravim,

k tomu, co jste napsal v logu pridam jeste jeden prakticky poznatek.

Investice do vykonne masiny se urcite vyplati. Minimalne to usetri cas. A to zejmena pri praci. A mam pocit, ze jsem tech 10 tacu zacatkem roku nevyhodil zbytecne.

Je skutecne hodne znat, pokud Vam vyvojove prostredi prohani 2 jadra nebo 6. Hodne napovi treba aplikace htop ci podobna. Clovek tolik neceka. Nedela tolik prepisu = neni rychlejsi nez PC. Celkove to mesicne usetri par hodin, nekdy i desitek. A cas je to nejcennejsi co se tyce prace.

Nejake obcasne vetsi kompilace aplikaci, kompletni build aplikace s exportem nebo zabaleni archivu nebo import dat do databaze, tak to je take nekde jinde. A da se pritom i normalne pracovat.

Jen je clovek obcas smutny z toho, jak malo aplikaci naplno tech x-procesoru vyuzije.....

Jdete do toho. Je to jinej svet....

gf

[Petr Bravenec]

Díky za povzbuzení.

Tu svou aplikaci přeložím za několik minut. Pravda - je zde make, ale různé problémy s linkováním se jak na potvoru vyskytují v nejnevhodnější chvíli.

Na počítači provozuji Gentoo, tam se taky rychlejší procesor hodí.

Hodně často používám virtualizaci. Dělám menší projekty, které chtějí Debian, Ubuntu či dokonce Windows - na provozní počítač si takový binec instalovat nechci, takže startuji qemu. Na současném počítači snáším práci ve virtualizovaném počítači jen se skřípěním zubů. Virtualizace je taky důvodem, proč chci co nejvíce paměti (není nic šílenějšího, než swapující WinXP ve virtuálním stroji).

[Xerces]

Nechci nějak odrazovat od koupi výkonějšího stroje , ale pořád mi vrtá hlavou ten výkon. Není možné přenést větší část práce (sin, cos, průměry jsou standardní funkce, případně uložený procedury) na tu databázi, která sama o sobě pracuje paralelně (pokud to lze) a C++ aplikaci použít pouze jako frontend? Přikláním se k názoru, že při takovým kvantu dat bude spíš slabším hrdlem disk, než CPU.

[Petr Bravenec]

Ta aplikace má dvě části - sběr a analýza dat (C++), druhá část pak prezentace dat (php). Pro tu prezentační část se ta výpočetní část zpracovává v databázi PostrgreSQL (malá část výpočtů z analytické části přepsaná do Pl/PgSql) a po pravdě je to dost tragedie. Samotné prohrabování daty je jednoduché a rychlé, výpočty už ne. Čas na jeden dotaz je cca 250 ms, ovšem na nejobsáhlejší obrazovku se takových dotazů sejde stovka. Pak přichází na kešování a podobné radosti

[alkoholik]

Idealni by bylo naucit PostgreSQL OpenCL a matiku cpat skrz databazovy engine do grafickych karet.
Ale bacha, IBM si podala patent..
;)

[Petr Bravenec]

Ještě k výkonu: v aplikaci v C++ vidím velké rezervy, ale než se tím začnu důkladněji zabývat, chci mít natrénováno paralelní zpracování, abych to pak případně nedělal znovu...

[nyan]

Přikláním se k názoru, že při takovým kvantu dat bude spíš slabším hrdlem disk, než CPU.

1) Docela odvazny nazor, vzhledem k tomu ze nevite jake algoritmy tam pouziva.

2) Overhead interpretace pgsql muze byt znacny.

3) Myslim ze silne precenujete rychlost jistych instrukci na soucasnych CPU. Bez pouziti SSE (jenom FPU) rychlost sin/cos neni zadna slava.

[Jindřich Makovička]

Jiná možnost je pronajmout si na zkoušku za pár babek Extra Large CPU instanci na Amazon EC2.

http://aws.amazon.com/ec2/pricing/

[pc2005]

Zdá se mi to nebo je hodinová cena levnější než hodinový provoz mého počítače?

[Jindřich Makovička]

No, to zas rozhodně levnější není - když nechám PC běžet 24 hodin, určitě mi 300 Kč nesežere. Taky je potřeba brát v úvahu náklady na přenos vstupních dat a úložiště, což se platí zvlášť. Ale na nárazové zpracování velkého množství dat nebo třeba testování paralelizace to za úvahu stojí. GPU instance je prý dobře použitelná k louskání hesel :)

[pc2005]

Aha úložiště a trafik jsem nepočítal. Porovnával jsem ale tu variantu za $0.02/h.

[Jindřich Makovička]

Ta je ale hodně omezená, viz Instance Types.

[pc2005]

Jo to jo, ale levnější než můj počítač je .

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No, to zas rozhodně levnější není - když nechám PC běžet 24 hodin, určitě mi 300 Kč nesežere.

Bezny pocitac s prikonem 60 W ti sezere cca 200 Kc, pri 90 W uz to bude skoro 300 Kc.

[Jindřich Makovička]

200-300 Kč za den? Nedoplatek za letošní rok jsem ještě neviděl, ale zas až tolik to snad OZE neprodražily...

[alkoholik]

Pan bude komik.
90W krat 24h dela neco pres 2kWh. Takze radove 1,5Kc kdyz to krmis z Dukovan, 30Kc ze solaru. Realne za 5Kc CEZu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No, vyjadril jsem se dost nepresne. Mysleno bylo, ze kdyz takovy pocitac nechas bezet 24h denne, tak za mesic to da zminovanou castku.

[alkoholik]

5Kc krat 30 dni.. No seknul ses jenom tak o polovinu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

90 W * 24 h / 1000 * 4.6 Kc/kWh je cca 10 Kc, * 30 dni dava 298 Kc, takze neseknul.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Bezne koncove 'spotrebni' ceny elektriny jsou cca 4.3 - 4.6 Kc/kWh. Michat do toho nakladove ceny vyrobcu nedava moc smysl (zvlast kdyz cca pulka ceny je platba za distribuci).

[pc2005]

Kup si tohle .

BTW Já bych asi kupoval co nejkompatibilnější desku a procesor s tím, že budu třeba přikupovat výkonější verze.

[RapMan]

Proc vypocty nepresunes na grafickou kartu (CUDA u Nvidia)?

[dad]

kdyz uz jde o to trenovat paralelni programovani, tak za 10 tisic je mozno obcas na EB koupit V890 s 32 GB pameti a 4 procesorama.

[msk]

Na bulldozer som sa tesil, pretoze moj Phenom 2 X3 uz nestaci a 8 jadier bolo lakavych ( aplikacie, ktore pouzivam, su silne multithreadove, takze cim viac jadier, tym viac adidas ). Po recenziach tohoto procesora som ale zneistel a zvazujem skor upgrade na nejake posledne X6, pripadne pockam este rok-dva a prejdem na Intel. Z testov, co som videl, zvitazil bulldozer nad x6 len v par specifickych testoch vdaka novej instrukcnej sade ( sifrovanie a par drobnosti, prakticky nevyuzijem, 99% mnou pouzivaneho sw konci aj tak na i686 ). Z 8 jadra sa aj tak stalo vlastne len skoro6jadro ( 4x1.5 ) a vykonom moc neuchvatilo.

Co sa tyka konkretne Tvojho pripadu, prestuduj architekturu toho procesoru, jadra zdielaju nejake veci ( tusim zrovna fpu ), takze na vypocty to asi ovela rychlejsie voci x6 nebude.

[Petr Bravenec]

Já teď mám několik roků starý Athlon X2 už tehdy ze spodní cenové hladiny, takže výkonový skok pro mě bude velký.

Toho srovnání s X6 jsem si samozřejmě všimnul - ale láká mě těch osm jader (aspoň pro integer výpočty) a možnost si vyzkoušet vývoj pro takový stroj (na věcech bez FPU bych mohl rozdíl poznat).

No a šifrování... doufám, že se v kernelu objeví implementace AES pro bulldozer velmi brzy

Počítač už mám objednaný, měl by dorazit během pár dní.

[msk]

Daj potom vediet dojmy.

[alkoholik]

Jestli se nepletu, tak AES-NI by mela byt stejna jako u Intelu a ta uz podporu ma.

[Petr Bravenec]

Tak to je nádhera. Vypadá to, že aes šifrování ještě trochu rozšířím