Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 17:38
Nemohu souhlasit. Znáte tedy lepší film než Limonádový Joe? Který?Podobný ráz mají (imho) filmy Kdo chce zabít Jesii a Čtyři vraždy stačí, drahoušku, ale pravda, Joe je z nich asi nejlepší
A čo by ti bránilo voliť konkrétneho človeka, ktorý má volebný program a ak ho nebude dodržiavať, nevoliť ho nabudúce? S tým vyspaním nie je o nič väčšie riziko, veď len vďaka tomu Slovensko schválilo pôžičku Grécku... a tá strana sa do parlamentu zrejme dostane aj po marcových predčasných voľbách.
Choď na verejnosť a zahajluj. Zožeň si extázu. Prechovávaj detskú pornografiu....
A potom si prečítaj trestný zákonník a súvisiace právne predpisy.
Čím nehovorím, že nemáš pravdu. Hovorím iba, že by sme sa prispôsobili.
Vyhledejte si pro zajímavost jak to vypadalo s našimi dluhy v r. 1990Byly schované.
Mám tedy dvě možnosti - půjčit si, nebo vystačit s tím co mám a doufat, že to co mám vydrží než naškudlím na nové. To je přesně ta cesta, kterou volili komunisté - proto zde byl také ten skluz.Nikoliv. Komuniste pouze zvolili jiny druh dluhu. Skryty. Jeho podstatnou vyhodou je, ze neni az tak dobre videt a tak jim to spousta dusevne slabsich jedincu zblajzne. A jak se ten dluh projevoval? Proste se neopravovalo, nevyvijelo, nemodernizovalo. Takze po otevreni hranic ceske vyrobky nedokazaly konkurovat zapadu, byly zastarale a prekonane. To same insfrastruktura a zivotni prostredi. Do toho vseho polorozpadleho se musely nalit obrovske penize. Takze neni pravda, ze za komunistu nebyl dluh. Byl. Jako krava.
Zivotni uroven se ale za komunistu zvysila. Neslo jen o jeji zachovani.No jistě, například v oblasti cestování či žurnalistiky a publicistiky úplně vzkvétala, že
Ty moc dobre vis, ze tohle neni relevantni argument pro tuto diskusi.Stejně jako není relevantní argumentovat "životní úrovní" za komunismu. To je přinejlepším jako porovnávat levný pension s luxusním vězením.
A kdyz jsme tak u toho - zurnalistika se dost mozna zhorsila az po padu komunismu.To nemůžeš myslet vážně.
Stejně jako není relevantní argumentovat "životní úrovní" za komunismu. To je přinejlepším jako porovnávat levný pension s luxusním vězením.Pro ucely diskuse, zda zijeme na dluh ano. Otazka byla, zda komuniste investovali. Investovali. V CSSR v roce 1989 se meli lide lepe nez v roce 1946. Proste, jakkoli to muze byt proti tve intuici, komuniste nezili na dluh. Zaostavali, to ano. Ale nedelali dluhy. Narozdil od Reku nebo Americanu. A z toho plyne zasadni vec. Jelikoz nemeli dluhy, zadny propad ekonomiky (nebo lepe zivotni urovne) nebyl po listopadu nutny - pokud k nemu tedy doslo (u urcitych skupin lidi asi ano, tezko je vsechny oznacit za flakace). To je ten rozdil mezi dluhem a zaostanim. Konec ziti na dluh znamena propad. Zaostat znamena, ze se tomu propadu muzes vyhnout.
To nemůžeš myslet vážně.No, kdyz srovnam dnesni (+-, uz par let jsem je necetl) Lidove noviny (stvave pravicacke) s temi samizdatovymi, do kterych psali disidenti, tak se to da myslet smrtelne vazne. A to jsme ani nemuseli brat v uvahu 60. leta... Ale ja se v kulture moc nevyznam, je to jen muj tip, jako dablova advokata, treba me tu nekdo starsi opravi.
V CSSR v roce 1989 se meli lide lepe nez v roce 1946.Pravdivost tohohle výroku závisí na tom, co se myslí tím "lépe". Může to být celá řada věcí... Další věc je, že v roce 46 byla země těsně po světové válce, takže se dá celkem logicky očekávat, že pokud se v dalších bude dít cokoli méně devastujícího než válka, budou se mít lidé lépe. No zkrátka, ta věta (v téhle podobě) je na hlavu, podobné výroky se používají skoro výhradně akorát k nějaké manipulaci, a právě proto je nemám rád.
Proste, jakkoli to muze byt proti tve intuici, komuniste nezili na dluh. Zaostavali, to ano. Ale nedelali dluhy.K týhle otázce jsem se ani moc vyjadřovat nechtěl...
No, kdyz srovnam dnesni (+-, uz par let jsem je necetl) Lidove noviny (stvave pravicacke) s temi samizdatovymi, do kterych psali disidenti, tak se to da myslet smrtelne vazne.Tak v tom případě šla dolů úroveň Lidových novin (s čímž souhlasim), ale o žurnalistice bych to rozhodně neřekl.
Tak v tom případě šla dolů úroveň Lidových novin (s čímž souhlasim), ale o žurnalistice bych to rozhodně neřekl.Já tedy jo. Protože jsem se studenty žurnalistiky měl tu čest trávit několik let den co den. Lidsky v pohodě, ale z profesního hlediska - bulvár.
Pravdivost tohohle výroku závisí na tom, co se myslí tím "lépe". Může to být celá řada věcí...Muze to byt cokoli, co vyvrati pane Smolikuv argument, ze komuniste zili na dluh.
Tak v tom případě šla dolů úroveň Lidových novin (s čímž souhlasim), ale o žurnalistice bych to rozhodně neřekl.Ja nevim. Asi zalezi na definici zurnalistiky. Kdyz porovname dnesni oficialni media se samizdatem, tak se to da rict celkem dobre. Kdyz do zurnalistiky zahrneme i dnesni samizdat, tak dost mozna take, protoze lide maji zkratka mene casu pro vsechnu tu uzasnou zabavu co je kolem nas. Za komunistu byla (aspon ja to tak chapu) desna nuda a tak vydavat samizdaty a filozofovat bylo tak jedine, co se dalo rozumnejsiho delat. Ja to z prime svoji zkusenosti nevim, ale podivejte se treba co rikaji starsi lide o cteni knizek za totality a dnes. To jsou indicie.
Ekologicka zatez sveho druhu dluh je.IMHO ma smysl ekologickou zatez povazovat za dluh pouze v pripade, kdy je nejaky smysluplny duvod, proc ted ten samy ekologicky dopad zateze ted nevadi a v budoucnu bude vadit. Takovy pripad je treba rekultivace pozemku po skonceni vyroby/tezby, nebo nejake znecisteni z dlouhou reakcni dobou (mezi ekologickou zatezi a jejim dopadem), ale jinak me moc takovych pripadu nenapada. O ostatnich pripadech bych rekl, ze to s dluhem nema nic spolecneho a ma smysl na to nahlizet jinak - pokud se jedna o nekumulativni zatez (kde ekologicky dopad je vysledkem nejakeho dynamickeho equilibra v zavislosti na intenzite zateze), pak je asi nelepsi na to nahlizet jako na zmenu preferenci - proste na zacatku 20. stoleti byly jine pozadavky spolecnosti na ekologicnost nez na zacatku 21. stoleti. Zprisnujici pozadavky si vyzadaly investice do cistcich technologii a odstranovani starych zatezi. Pokud se jedna o kumulativni zatez, tak je asi vhodne na to nahlizet jako na 'vycerpani suroviny' (kde tou 'surovinou' je prislusna 'cistota prostredi'). Dokud je kumulovana zatez pod hranici spolecensky prijatelneho znecisteni, tak se muze dal znecistovat, jakmile ji dosahne, tak se musi s dalsim znecistovanim prestat, ale zadny zavazek odstranit zatez nevznikl (pokud nedojde ke zprisneni pozadavku, tak je mozne na te spolecensky prijatelne hranici setrvavat neomezene). Neni to znecistovani strategie trvale udrzitelna, ale to nesouvisi s tim, zda ma smysl ji oznacovat za dluh.
Narozdil od Reku nebo Americanu.Rekove a Americani se dneska taky maji podstatne lepe nez v roce 1946.
Konec ziti na dluh znamena propad.To vysvetluje ten ekonomicky propad po revoluci u nas.
No, kdyz srovnam dnesni (+-, uz par let jsem je necetl) Lidove noviny (stvave pravicacke) s temi samizdatovymi, do kterych psali disidenti,Aha. Takze objektivitu zahodime nastavenim kriterii aby to vyslo.
Rekove a Americani se dneska taky maji podstatne lepe nez v roce 1946.Ovsem ti jsou v jine situaci. Ti si na svoji _soucasnou_ zivotni uroven pujcuji ze zahranici. Proto ziji na dluh. Komuniste (u nas) takovou moznost nemeli.
To vysvetluje ten ekonomicky propad po revoluci u nas.Neni to jedine mozne vysvetleni. Ekonomicky propad lze take vysvetlit tim, ze se proste kradlo, nebo tim, ze slo o sok ze zavedeni volneho trhu.
Aha. Takze objektivitu zahodime nastavenim kriterii aby to vyslo.Za prve, puvodne to bylo takove postouchnuti. Za druhe, kdybychom umeli novinarskou objektivitu merit, nemeli bychom ten problem. Dnes ti profesionalove maji svobodu tisku a spoustu penez z reklamy, a presto je srovnani z disidenty za komunistu nefer? Naopak, disidenti maji velky, velky handicap. A presto si dost lidi mysli, ze dnesni novinari jsou horsi (neni to jen muj nazor).
Proto ziji na dluh. Komuniste (u nas) takovou moznost nemeli.
Ta možnost tady určitě byla. Ostatní komunistické režimy (Polsko, Maďarsko, NDR) si napůjčovaly spoustu peněz. V tomto ohledu byli čs. komunisté docela prozíraví, i když zase vznikal skrytý dluh.
Ekonomicky propad lze take vysvetlit tim, ze se proste kradlo, nebo tim, ze slo o sok ze zavedeni volneho trhu.
Myslím, že šlo o volný trh a hlavně o rozpad východního bloku. Najednou nebylo kam vyvážet, protože naši obchodní partneři buď neměli na zaplacení, nebo byly naše výrobky vystaveny západní konkurenci.
Ti si na svoji _soucasnou_ zivotni uroven pujcuji ze zahranici.A my jsme si museli pujcovat, abychom si tu uroven udrzeli. Ergo zplaceli jsme dluh z minula, ktery si komunisti nevzali jako to udelali rekove.
Neni to jedine mozne vysvetleni. Ekonomicky propad lze take vysvetlit tim, ze se proste kradlo, nebo tim, ze slo o sok ze zavedeni volneho trhu.Kradlo se i za komunistu. Jenom se o tom nesmelo psat. Pri privatizaci vychodniho Nemecka se rozkradlo vic nez u nas. To nerikam jako omluvu. ale jenom jako takove dodatecne zmineni, ze s tou nemeckou preciznosti to tak zhave asi taky nebude.
Dnes ti profesionalove maji svobodu tisku a spoustu penez z reklamy, a presto je srovnani z disidenty za komunistu nefer?Nefer je srovnavat nejhorsi dnesni skvar s tehdejsim nejlepsim.
To nechapu. Na jednu stranu pises, ze je jasne, ze za ten propad mohl dluh z minula, na druhou stranu ale uznavas, ze se kradlo.Ted zase nerozumim ja. Cemu nechapes? Kradlo se za komunistu, kradlo se po prevratu, krade se ted. Cili je diskutabilni, jestli ma tohle zrovna cenu zapocitavat.
Ja si myslim, ze ryze teoreticky jsme pokles mit nemuseli.Opravdu? Odpadl na vychodni blok coby odberatel protoze jsme nedokazali konkurovat kvalitou. Ze ten propad nemusel byt takovy je uz dalsi vec.
Takze profesionalni media jsou "nejhorsi dnesni skvar"?To jsem nerekl. Tys zminil jedny noviny a popsal je jako stvave. Jelikoz je nectu, tak nemuzu vedet nakolik je to pravda. Pointa byla, ze sis vybral jedny noviny, ktere se ti nelibi a proti tomu postavil v podstate vladou aktivne vyhledavany a likvidovany disent. Cili jsi zjevne neobjektivni. Ze se me, mozna unahlene, odsouzeni lidovych novin snazis vztahnout na vsechny uz tvou objektivitu popira zcela.
Chces rict, ze se od konce valky do niceho neinvestovaloNe. Akorat je pak otazka z ceho se asi tak po valce investovalo. Cetl jsem nazor jednoho ekonoma (bohuzel, uz to asi nenajdu
Pokud ne, zadny dluh neni.Nesmysl. Dluh je, protoze po prevratu se muselo nalit tezkych penez aby to nelehlo a i to bylo leckdy malo. Ze byla celkova bilance pozitivni nezpochybnuju. Ne vsechno bylo za komunistu spatne. Ale ty prachy se do toho dodatecne nalit musely cimz vznikal druh viditelny. Nehlede na to, ze na prirode je ta bilance brutalne zaporna a az ted se to zacina pomalu zvelebovat. Zaostavani za zapadem jsem ani tak nezminil jako formu dluhu ale spis jako srovnani kam dosel zapad a kam to dovedli komunisti a tudiz nema cenu jimi argumentovat protoze sedli na prdel a jejich nasledovani vede k tomu samemu, cili brat si z nich priklad je nemoudre.
Ne. Akorat je pak otazka z ceho se asi tak po valce investovalo.Jak z ceho? Meli jsme doly, tezky prumysl.. Pan ekonom zrejme nepochopil, ze na rozvoj penize nejsou to nejdulezitejsi.
Cetl jsem nazor jednoho ekonoma (bohuzel, uz to asi nenajduA jak si to pan ekonom predstavoval? Ze jsme jako u Masaryku na zahrade vykopali truhlu s plany na prazske metro, sidliste Jizni Mesto, skodovky, PMDcka.. Ten nazor, ze komuniste nic nevybudovali (a jejich bilance byla zaporna) je proste zcestny. Ano, mohli udelat vic, to je evidentni.), kde poukazoval na to, ze to, ze to u nas komunisti doklepali a ztak daleko byl ve zkutecnosit odraz sily ekonomiky prvni republiky.
Nehlede na to, ze na prirode je ta bilance brutalne zaporna a az ted se to zacina pomalu zvelebovat.No, je otazka, jestli si ten Zapad trochu neidealizujeme, v tomto smeru. Mozna je spis doklad toho, ze skutecnym motorem Zapadu byla demokracie (a siroka obcanska participace) a nikoli kapitalismus, ktera zpusobila vznik hnuti za zivotni prostredi; to mimochodem citili i komuniste, ale jako se vsim, zase to delali jen napul. Dneska je to ovsem tezko rict, protoze jednak tezky prumysl potrebujeme mene nez driv (delame vsechno z plastu) a spousta veci outsourcujeme ven. Takze ja myslim, ze na soucasne niceni zivotniho prostredi je "jury still out". Napriklad dnes veci neopravujeme, driv (za komunistu) to bylo bezne. Nevim, jestli bych mohl oznacit s klidnym svedomim komunisticky rezim ve vsech smerech za vic plytvavy.
Zaostavani za zapadem jsem ani tak nezminil jako formu dluhu ale spis jako srovnani kam dosel zapad a kam to dovedli komunisti a tudiz nema cenu jimi argumentovat protoze sedli na prdel a jejich nasledovani vede k tomu samemu, cili brat si z nich priklad je nemoudre.Nemoudre je odsoudit je jako celek. Spousta dilcich veci delali lepe nez se dela dnes. Jak uz jsem rikal, moje hlavni vysvetleni, proc komunismus zaostal spociva v absenci demokracie spis nez v absenci kapitalismu. To mimochodem take vysvetluje, proc je kapitalismus v mnoha zemich neuspesny, a proc je v nekterych zemich uspesny siroky socialni stat.
Oprava silnicKde?
jsme se chteli otevrit (zapadnimu) volnemu trhu. Ale to uz je, svym zpusobem, ideologicky duvod.Chtěli jsme si žít líp, jako západní sousedi. Co je na tom ideologického, člověče?
Nikdy bych nepodpořil stranu, která usiluje o mocenský monopol a diktaturu v jakékoliv forměŠtát je monopol a bez ohľadu na spôsob riadenia je diktatúrou (či už monarchu, parlamentu, nejakej väčšiny...).
Veď môžeš byť užitočný a rozporovať.
Tú druhu vetu si chcel napísať k nejakému inému komentáru.
Ja áno.
Čo mám robiť, aby som mal presne tie isté práva, ktoré má väčšina? Aby sme sa rozumeli rovnako, že rozhodnutie väčšiny je rovnocenné rozhodnutiu jednotlivca.
Čiže demokracia je právo silnejšieho? Netreba sa báť povedať to rovno.
Asi sa budem opakovať...
Čiže demokracia je právo silnejšieho? Netreba sa báť povedať to rovno.
Inak definícia slova "silnejší" v tomto nijako nepomôže. Keď už, spomínam tam "právo silnejšieho".
Ale k veci. Predstavujem si to ako stav, kedy niekto úmyselne (a s ohľadom na okolnosti možno (!) aj dostatočne predvídateľne) a násilím (alebo jeho hrozbou) núti niekoho iného konať proti svojej vôli.
Nech sa dohodnú, ale ak začnú nútiť (konať), tak už je to niečo iné.
Rozmýšľam, či ten príklad nebude len o neschopnosti identifikovať násilie. A potom, takýto príklad si rovno pýta také konanie, ktoré voči tretej (nevinnej a inak nezúčastnenej osobe) by malo rovnaké dopady ako konanie násilnikom voči tebe, ak by si nekonal voči tej tretej osobe.
Definíciu dopĺňam o podmienku "inicializáciu násilia", teda stav, kedy nútený bol násilný ako prvý a donucovateľ sa snaží veci vrátiť do stavu pred tým donútením, potom nejde o využitie práva silnejšieho.
Veď to ani nerozporujem.
Keď sa všetci traja dohodnú, tak žiadne násilie ani jeho hrozba sa nekoná (aj keby súčasťou dohody bolo násilie).
Ale k veci.
Ja som z článku niečo zacitoval a nejako som na to zareagoval (navyše explicitne). Skús sa zamyslieť, či som kontext existencie "demokratického štátu" predpokladal správne, alebo som mal predpokladať nejakú tvoju libertariánsku predstavu dobrovoľnej demokracie.
Čiže demokracia je prázdny impotentný pojem, ktorý objektívne nič neznamená?
Neviem, čo kde ako prečo cudzinci. Najprv by som riešil ľudí, ktorí sa do štátu narodili až potom tých, ktorý do neho viac alebo menej dobrovoľne imigrovali.
násilím (alebo jeho hrozbou) núti niekoho iného konať proti svojej vôli.Bez nejakeho takoveho nuceni tezko muze spolecnost vymahat zodpovednost jednotlivce za jeho ciny. Napr. pustim svuj jaderny reaktor, vsechno je OK, najednou dojde k poruse a ja se budu rozhodovat, zda aktivuju havarijni tyce (hypoteticky reaktor je nema automaticke). Je v takovem pripade v poradku, ze me spolecnost nuti (napr. implicitni pohruzkou, ze po me bude v budoucnu vymahat nahradu skody zpusobene ostatnim), abych ty tyce aktivoval?
Vyššie som tú definíciu doplnil, takže bude možné vymáhať zodpovednosť za činy aj násilím.
Ten jadrový reaktor.... svojimy úmyselnými činmy (výstavbou jadrového reaktora) dostatočne predvídateľne (operuješ havaríjnymi tyčami, takže vieš, čo znamená ich nepoužitie; nehovoriac o tom, že keď došlo na praktickú realizáciu jadrových reaktorov, o rizikách s tým spojenými sa vďaka americkým pokusom v Japonsku všeobecne vedelo) hrozíš násilím (jadrovou haváriou).
Lenže to rozhodvanie násilím z tvojho predpokladu dobrovoľnosti predpokladá, že tá tretia osoba dobrovoľne na niečo pristúpila. Potom to nie je nijako v rozpore s mojim "proti svojej vôli", pretože vôľa bola podľa mňa vyjadrená dobrovoľnou dohodou o vzniku demokracie.
S výnimkou posledného odseku, ak chceš skutočne teóriu všetkého, tak ťa odporúčim na iné miesta, pretože takýmto prístupom, kedy sa výstupom na jeden kopec objavia kopce tri, môžme baviť donekonečna.
K poslednému odseku, budem sa opäť opakovať...
Čiže demokracia je právo silnejšieho? Netreba sa báť povedať to rovno.
Aj keď ohľadne tvojho rozdelenia typov spoločnosti mám asi trocha iný názor (možno nie principiálne, ale napísané v takomto kontexte; musel by som to však formulovať a to sa mi nechce), k tomu poslednému odstavcu nemám čo dodať. Azda len toľko, že v rovine ideí by kadečo malo fungovať inak, ako funguje v praxi.
Veď to ani nerozporujem.
Hovorím iba to, že ak rozhodnutie jedného človeka totožné s rozhodnutím druhého človeka je nadradené rozhodnutiu tretieho človeka, ide o právo silnejšieho.
V súlade s definíciou vyššie, tí prví dvajaJakože silnější je každý z těch dvou, nebo pouze oni dva dohromady? Protože ono to může pokračovat. Jenom Pro pořádek zopakuju příklad, který jsi napsal: V rozhodnutí 1 má člověk A stejný názor jako člověk B a ti tedy přehlasují člověka C (a jsou podle tebe těmi silnějšími). Dále přijde rozhodnutí 2. V něm člověk A zastává jeden názor a člověk C opačný názor, člověk B je v rozhodnutí 2 nestranný. Platí, že v tomto případě zvítězí názor člověka A oproti C, protože A je tím silnějším, nebo ne? Pokud ano, nejedná se o demokracii. Pokud ne, znamenalo by to, že A není ten silnější. Tak jako tak to popírá tvou teorii, QED, děkuji za pozornost, jdeme dále.
Ak A+B>C, z čoho predpokladáš A>C?
V rozhodnutí 1 je A+B proti C.
V rozhodnutí 2 je A proti C a realizovala by sa rozhodnutie podľa A.
Realizácia oboch rozhodnutí (podľa A+B v príklade 1 resp. A v príklade 2) by bola právom silnejšieho, pričom to druhé by bolo nedemokratické.
Nejaké popieranie nevidím.
Nejaké popieranie nevidím.No mělo by z toho být vidět, že to nebude zároveň demokratické a právo silnějšího. Jaký bys uvedl příklad, kde by to bylo obojí? To nejde.
V príklade 1 nie je ani, ale a.
Máš na mysli, zjednodušene povedané, ústavu?
V príklade 1 nie je ani, ale a.Při takové definici vlády silnějšího by vláda silnějšího bylo úplně všechno.
Máš na mysli, zjednodušene povedané, ústavu?Jo, ústava to je v našem případě, ale mohou to být i další a jiné věci. Zkrátka to, co dělá demokracii demokracií.
Osobně si myslím to co mnozí další, že demokracii lze skutečně praktikovat tak leda v malé tlupě. Jinak systém protlačí k moci asociální manipulátory, kteří se tam usadí a žádný demos s tim nehne. Ovšem také platí, že nic lepšího jako zřízení zatim nemáme...Asi nejlepší charakteristika a shrnutí, které jsem v této diskuzi měl možnost číst.
pak o dva roky později došlo - podle mne v rozporu s ústavou - k rozdělení republikyAle prosimvás, obě strany to chtěli. To už je mlácení prázdné slámy. Hlavní věc je, že rozdělení proběhlo v klidu, jako sousedi se dobře snášíme a máme přátelské vztahy, ne? Tak nač se sžírat a nechodit kvůli tomu natruc k volbám?
Jednoducho to už bolo naplánované dávno predtým cudzími hlavami.To si rozhodně nemyslím.
Potvrdzuje to ten kopec malých európskych štátikov a zopár hegemónov. Treba sa vždy spýtať: komu to prospeje?To nic nepotvrzuje. Bránit nějakému národu v odtrhnutí silou, to bychom se teprve mohli ptát: "Komu to prospěje?"
To "chcete jít, tak běžte" sa stalo sloganom tých,čo si to rozdelenie želali, lebo predpokladali, že to tak bude najmä pre ČR lepšie a že sa vyhne problémom...Tak sme to pochopili my.Nikoliv. Bylo to rozhodnutí těch /a byla jich většina/, co si to sic nepřáli, leč museli se smířit. K Mečiarovi, a ostatním figurám, kteří tenkrát rozhýbali odluku. Pokud by to bylo tak, jak říkáte, tožiž že většina Slováků by byla pro zachování společ. státu, jistě by vyšli do ulic a proběhl by určitý korektivní proces v politice. Což se nestalo. Takže skutečnost je asi někde jinde.
Po letech jsem volil až v posledních volbách - lidovce.No jo. Tahle strana se umela domluvit s kazdym. Komunistama pocitaje, soucasnyma stranama konce. Takovy exemplarni symbol ceskeho clovicka - treba ohly jak paragraf, hlavne ze prolezu.
Tresnickou na dortu by byla ucast komunistu ve vlade, protoze ti nikde nemaji zadne kontakty, vse by se muselo vytvaret znova.To zní trochu naivně. Mají účast v různých výborech a další funkce a podílejí se svými volebními procenty na moci. Tudíž kontakty též. Bohužel v rozhodujících chvílích tahají za nitky, jak se v plné nahotě ukázalo při volbě Klause. O zastoupení komunistů v komunální politice a z toho vyplývajícícho vlivu na dění, ani nemluvím, dadíku.
No, to je tiež trochu zložitejšie... treba vyjsť z definície národného socializmu... mimochodom, aj v HG bolo množstvo bývalých komunistov... pretože to jednoducho bola robotnícka strana a v časoch nezamestnanosti a v hladových rokoch pritiahla množstvo lumpenproletariátu.
dobrý prameň : http://www.martinus.sk/?uItem=72936
To však neznamená, že všetci, ktorí sa hlásili ku komunistom, boli fašistickí zapredanci. Ľudia mávajú rôznu motiváciu, prečo sa hlásia k tomu či onomu hnutiu, skupine... niektoré ich motívy sú i priam protichodné. A po 89. roku už asi aj my chápeme, čo všetko sa nalepí na strany, ktoré majú šancu dostať sa k moci a k prachom.
mimochodom, aj v HG bolo množstvo bývalých komunistov... pretože to jednoducho bola robotnícka strana...Netvrdím, že tu obhajujete Slovenský Štát, reč je o komunistoch. Čo sa týka prameňov niečo je ešte tu, ak už teda väčšinu materiálov nestiahli. Svoje príspevky štlizujete do podoby: stará matka povedala, tak spíšte pamäti svojej starej matky a zverejnite ich, nech sú konfrontované aj so skúsenosťami iných, možno tým aj niečo osvetlíte.
Okrem toho nemožno porovnávať komunistu z 20. a toho z 50. rokov.Říká vám něco stať Karla Čapka "Proč nejsem komunistou ?". Z ní je myslím dost dobře patrné, že komunistický naturel bylo možno prohlédnout už před 2. sv. válkou. To jejich "zvláštní ražení" se nezměnilo, změnily se pouze možnosti realizace jejich programu, v 50. letech prostě najednou mohli cokoli. A naivky obojího pohlaví ve svých řadách i mezi svými sympatizanty měli v každé době. Ti jim vytvářeli dojem legitimity a realizovali ty kladné stránky programu. Patřil k nim v mládí třeba i můj otec. A jak je vidět z diskuzí i na tomto serveru mají jich dost stále. Bohužel. Bohužel proto, že představy komunistů o uspořádání a řízení společnosti jsou značně neslučitelné s demokracií. A to mám na mysli komunisty ať už jsou v jakékoli straně.
Komunismus. Škoda že nežije Bondy, alias Zbyněk Fišer. Při vší takřka povinné neúctě, Marx měl v lecčems pravdu.Ona je hlavně otázka, co by asi řekl Marx na režim vedený "komunisty". I když jsou marxisté, kteří se tím zabývají.
http://www.zosity-humanistov.sk/2003/07/manzelia-rosenbergovci-%E2%80%93-mucenici-alebo-hrdinovia/
http://cultureworld.wz.cz/historia/mcc.php
niekedy sa mi zdá, že Výbor pre neamerickú činnosť vo svojej činnosti na všelijakých nemenovaných internet. fórach pokračuje :)
v prípade niekoľkonásobných lúpežných vrahov, ktorí v mene iných ideálov chladnokrvne zabíjaliOni chtěli prokazatelně bojovat proti komunismu. Což bylo ve své době u nás zlo v "nejčistší" podobě. Zlo, které vystřídalo jinou totalitu, nacismus, snad ještě v ďábelštější formě. Že plánovaný záměr Mašínů nesplnil očekávání, že jejich akce byla smolná, a že je škoda každého lidského života, to je druhá věc. Soustřeďte však prosím svůj hněv a rozhořčení na ty, kdo měli v rukou veškerou skutečnou moc, armádu, veškeré represivní složky a zcela úmyslně je používali proti skutečným hrdinům ze světové války, i proti obyčejným lidem, ničili rodiny, páchali vědomě křivdy, inscenovali nespravedlivé procesy, zotročovali a mučili lidi! PS: Ocenění jim po letech částečně přiznané, není za to, že někoho zabili, ale proto, že jako jedni z mála dali naději. Naději, že se vyskytl někdo, kdo si troufl postavit se té šílené brutální síle a rozsetému strachu. Možná i proto se stál malý zázrak, že při nasazení několika tisíc vojáků na jejich dopadení, kteří pročesávali les metr po metru, přesto se zachránili.
čo viete o dobe mccarthyzmu, Marcela? nebolo to zlo v ,,najčistejšej podobe"?
Mccarthismus je naprosto nesrovnatelný s čímkoliv, co probíhalo v nacistickém Německu, SSSR nebo dokonce i komunistickém Československu. Pár tisíc lidí přišlo o práci, stovka jich byla uvězněna. I na poměry malého Československa jde o plochou historku okresního formátu.
..., škoda, že toho Ferdinanda d Este zabili...Tak nějak. Ale to už jsou paradoxy dějin, že bývají oběťmi atentátů ti nepraví lidé. Ne že bych nějak snižoval Heydrichovy "zásluhy", ale tím kdo byl zodpovědný za teror v českých zemích byl především K.H.Frank. Na Heydricha padla volba především proto, že byl nebezpečně dobrý organizátor v celoněmeckém "top ten" měřítku. Říše potřebovala aby český průmysl, který byl mimo dosah tehdejších bombardérů, jel na plné obrátky. Heydrich si byl vědom toho, že represe, které by postihly i osoby doposud v odboji nezainteresované, vyvolají především touhu po pomstě, která se vybije především prostřednictvím skrytých sabotáží ve výrobě. Frankovi tohle bylo naprosto jedno, protože to byl nácek lokálního formátu.
Na Heydricha padla volba především proto, že byl nebezpečně dobrý organizátor v celoněmeckém "top ten" měřítku.
Heydricha vybrali především kvůli tomu, že Beneš potřeboval nějaký výrazný odbojový čin. Žádný lepší cíl nebyl k dispozici, K. H. Franka nebo Emanuela Moravce v Británii téměř nikdo neznal.
Beneš byl slabý politik a ještě k tomu málo prozíravý. Věřil v Sovětský Svaz, ačkoliv měl hodně indicií k tomu, aby mohl posoudit situaci reálně. Prodlouženou rukou Moskvy asi nebyl, to ne. Ale neuměl odhadnout skutečný stav věcí. A když v únoru 1948 viděl, kam jeho politika dospěla, byl to jeho konec.To jsem si původně také myslel. Ale bylo to těsně po nástupu Beneše na prezidentský post, co byla oficiálně uzavřena smlouva se SSSR (r. 1935) na jejímž základě se ČSR zavázala ke zpravodajské spolupráci. A již zmíněný František Moravec ve svých pamětech naznačil, že Beneš ve spolupráci s Rusy zašel nejspíš dál než musel ještě během války. Přesněji řečeno. Vyjádřil se prý v tom smyslu - že je hranice za kterou nehodlá jít. Bohužel nikdy neupřesnil, kde ta hranice vlastně je. Je faktem (a Moravcovy vzpomínky to pouze potvrzují), že necítil žádné skrupule. Osoby, které byly vláčeny za činy, které byly realizovány na jeho výslovný příkaz vždy s klidem zapřel a nechal utopit. A ba co víc - ještě je přitom přesvědčil, že to je pro dobro vlasti.
Jo Tigrid, který jinak s Benešem nemá slitování a spočítal mu jeho hřích pěkně, ho také za diplomata myslím uznal (ale nejsem si jist).Tigrid popisuje, že Beneš a Masaryk si po diplomatické stránce rozuměli, oba prý byli schopni za první světové vyjednávat stejné věci na různých stranách atlantiku, aniž by měli časté spojení, a proto ho prý Masaryk vybral za svého nástupce.
..., a proto ho prý Masaryk vybral za svého nástupce.No tímto tvrzením bych byl opatrný. Podle toho co jsem vyčetl já byl Masaryk proti tomu, aby byl zrovna Beneš jeho nástupce.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.