Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 05:30
Když jsem prolézal dnes aktualizované balíčky v repositářích archu, musel jsem zvolat: „To je ono!“
Mezi balíčky byla sonata, označená jako: A lightweight GTK+ music client for MPD. Amarok mi poslední dobou více či méně pije krev svou mohutností (kanón na vrabce) a navíc potřeboval bych něco trošičku jiného...
Jiného? Ano hudbu poslouchám tak trošku jinak… Obvykle při tom buď pracuji, což je v pořádku :), nebo hraju nějakou gamesu, obvykle startuji další X server, nebo ji pouštím z „bezpečného režimu“ (xterm), nebo se šťourám v systému.
Nejvíce však bělám všechny výše zmíněné věci najednou, a jak uznáte, tohle se neobejde bez shození Xek a přesně to je ten kámen úrazu každého přehrávače napsaného pro X.
Jeden čas jsem se to snažil řešit přehrávačem do konzole, ale to zkrátka nebylo ono, když už mi běží Xka, tak proč toho nevyužít, navíc nutnost přihlásit se do konzole. Jasně šlo by to spouštět po přihlášení, ale musím být přihlášený, prostě to kulhá na obě nohy…
Tak tedy o co jde? Máme tady démona mpd (Music daemon that plays MP3, FLAC, and Ogg Vorbis files) a nějaký ten frontend k němu, třeba právě sonatu, nebo do konzole ncmpc. A potom to funguje tak, že frontendem nastavíme co chceme hrát, a už to jede Xka neXka, ať jsem vůbec přihlášen, nebo ne :) a klidně si můžu nadiktovat co chci hrát, ať jsem přihlášen pod uživatelským, nebo rootovským účtem (i když už většinou používám sudo). Stejně tak když to nechám hrát, a příjde někdo jiný, tak pro něj není problém změnit žánr :). Vlastně se tím počítač degradoval na takový jukebox, určitě by šlo postavit na tomto principu bezdiskovou stanici se síťovkou, zvukovkou a reprákama ;). Prostě se nemusím o nic starat, kdině se odhlásím, nemusím zamykat sezení, když chci jen poslouchat hudbu…
Jediné co mi ještě schází je udělat ovládání přes lirc, ale na to bude stačit command-line prostředí mpc :).
Tiskni
Sdílej:
MPlayer je MPlayer...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.