Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 16:47
Nedovoláte se ničeho - prostě Vy jste nýmand, co tomu nerozumí a nemáte jim do toho co kecat.A ted si predstavte jak by se k vam chovali, kdyby vedeli, ze nedostanou penize jen tim, ze si ten ukon vykazou (i kdyz byl jakkoliv spatny a i kdyz ho treba vubec neudelali), ale ze jejich ekonomicka situace bude zavistet na spokojenosti klientu s jejich praci...tak jako kdekoliv jinde... Zamestnavatel moji zeny (dentalni hygienistka) si klidne do vykazu pro pojistovny pise ukony, ktere udela ona. Pojistovna mu to zaplati, vsak jak pozna, ze je o***ava. S timhle by byl konec. Libi se mi jak se ke me ve zdrav. zarizeni chovaji, pomohli mi, zaplatim a priste tam rad pujdu, az mi bude blbe. Dali mi leky, co mi nepomohly a byli to arogantni tupci? Priste jdu jinam. Divil byste se, jak rychle by doktori zacali byt mili na pacienty a snaseli jim modre z nebe... Samozrejme by tu byly vyjimky, kdy je tezke proste jen tak zmenit doktora. Vsak take nerikam, ze tenhle system je dokonaly. Ale alespon to neni prima cesta do pekel. Bezplatna a zaroven kvalitni zdravotni pece je utopie a lez a to ze je v listine prav a svobod na tom vubec nic nemeni. Stejne jako nalhavani si, ze je mozne, aby zdravotnictvi existovalo nejak "mimo" trzni mechanismy... Nadavate na farmaceutickou lobby (souhlas), ale uvedomte si, ze na druhe strane stoji zase pojistovacka lobby. Ti by udelali taky vsechno pro to, aby spoluucast na hrazeni zdravotnicke pece neprosla... Nerikam uplne zpoplatnit peci. Ale nastavit ji tak, aby lekari proste MUSELI pocitat s prijmy z primych plateb od pacientu a tim padem se k nim podle toho museli chovat...
Garantuji Vám, že Váš systém by se docela rychle složil. Pokud bychom platili lékařům přímo, tak prakticky nikdo z nás nemá takovou hotovost, aby pokryla všechny možné zdravotní případy.No uplne plosne to nejde, no. Priznavam, ze muj nazor je trochu zkreslen tou zubarinou, do ktere koutkem oka vidim a ve ktere by tenhle princip myslim fungoval docela dobre (a v mnoha pripadech uz funguje, nejsou tam zas tak extremni castky, vetsinou jen za hodne nadstandardni peci). A hlavne by to lidi vice motivovalo se o zuby starat. Vysledek je pak takovy, ze zubar radsi bere hodne klientu, odflakava je korozivnima amalgamovyma vyplnema jak na bezicim pasu, nema na stroje a material a doplaci na to vsichni. Znam z vlastni zkusenosti. Nektera zajimava cisla se daji najit v clanku Proč česká stomatologie nevzkvétá? (obcas je ale stupidne psany, zvlaste ta premira interpunkce mi chvilema lezla hodne na nervy)
A už jsem zažil i to, že pojišťovna měla od zubařů vykázané neexistující zákroky.To už jsem zažil také - nejednalo se ale o zubaře, nýbrž o ORL kliniku VFN (vykázali na mě neprovedené výkony za skoro 5000 Kč) a o VŠ polikliniku v Praze (vykázán neprovedený odběr vzorku asi za 100 Kč). A to bylo jen za roky 95 a 96, kdy jsem si nechal poslat výpis. Mám pocit, že i v pozdějších letech by se tam něco našlo.
jen tržní chování - ať mám kolik chci peněz, chci stále víc a nikdy nemám dost - základní princip kapitalismu, na který taky kapitalismus jednou dojede.Otázka je, zda je to tržní chování, nebo normální lidské (a možná i „živočišné“ nebo dokonce „životné“) chování. Naštěstí ten kapitalizmus s tím právě počítá, takže tam má protistranu – nejenom, že já něco chci, ale musí být taky někdo, kdo je ochoten a schopen mi to dát. Na rozdíl od jiných systémů, které tam měly jenom tu stranu „chce“, a taky na to dojely (nebo dojíždějí, případně, nenápadně konvergují ke kapitalizmu).
Kapitalismus debakl teprve čeká.To se říká už jedno a půl století... a pořád nic.
Vůbec se nebojím, že zubaři se nebudou mít velmi dobře - možná naprosto nejlépe ze všech lékařů (snad s výjimkou plastické chirurgie a pár dalších výjimek).No vidíte a přesto je jich zoufale málo a pořád ubývají. Takže to asi zase tak super rejžovačka (vzhledem k nutnému vzdělání, vybavení a materiálu) nebude.
Problém je, že dnes se kvalita neoceňuje (nemám na mysli jen peníze), a že člověk snažící se o kvalitu nemá žádnou prestiž, snad kromě prestiže blbce.Problém je, že skoro nikdo nechce za kvalitu adekvátně zaplatit a radši si na to vezme ukrajince. Částečně je to způsobeno stále přežívajícím bolševickým názorem, že vydělávat peníze je něco špatného a nutně se to vždy musí dít na něčí úkor.
Dnes se prostě oceňují nejvíc rychlokvašné kursy a pak honem na zaměstnání, kde to sype - manažer, bankovní specialista, ...Pokud to takhle dělají v soukromých firmách, tak s tím nemám nejmenší problém. Ať si svými vydělanými penězi přeplácejí kolik diletantů chtějí. Pak aťse ale nediví, že je někdo schopnější záhy převálcuje.
Částečně je to způsobeno stále přežívajícím bolševickým názorem, že vydělávat peníze je něco špatného a nutně se to vždy musí dít na něčí úkor.Tento názor posilují například někteří zde přítomní zastánci teorie "hry s nulovým součtem"
Jenže zubař je hodně nestandardní věc. Já si celkem ani moc nevzpomínám, že bych kdy byl u zubaře a neplatil aspoň pár stovek. Když se u zubaře vlezu do tisícovky, jsem docela rád. Tedy zubaři dostávají platby od pojišťoven a obrovské platby přímo od pacientů.Tady zalezi hodne na demografii, oni ty platby nemuzou vyzadovat. Jak nema zuabr kolem sebe dostatecne solventni pacienty, tak mi verte, ze se dobre nema. Ono zivit sebe, sestru, hygienistku a prip. recepcni, mit platby skoro jen od pojsitoven a jeste vydelavat miliony na techniku do ordinace, to neni sranda.
Uvazte, za na rozdil od dejme tomu od hosta v restauraci, pacient v nemocnici pozna spatne sluzby jen tezko (nema k tomu zadny podklady)Nema podklady? A co treba vlastni telo?
Kdyz vas odvezou s celkem banalni nemociTakže vlastně chcete, aby někdo diagnostikoval sám sebe... To je celkem dobré, k čemu pak potřebujeme lékaře?
kde se ale více starali o to, aby tam lidé byli co nejdéle (aby byly prašule), než o nějakou péči o pacienta.Současný systém financování je nastaven tak, že k tomu přímo vybízí. Systém plateb "za vyléčeného pacienta" (DRG), který se již připravoval, byl v roce 2004 poslán k ledu.
Současný systém financování je nastaven tak, že k tomu přímo vybízí. Systém plateb "za vyléčeného pacienta" (DRG), který se již připravoval, byl v roce 2004 poslán k ledu.Takový systém bude poslán k ledu vždycky, protože by nehledě k devastujícím účinkům na zdravotnický průmysl (jehož bytostným zájmem je co nejvíce co nejdéle nemocných) popřel cca. 80% moderní lékařské vědy (jejímž bytostným zájmem je totéž). Omlouvám se naivním idealistům mezi lékaři, ale systém je systém.
Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péčiTedy mám právo. Zákon může upravit podmínky za kterých, ale nemůže mě těchto práv zbavit, jelikož v ústavě je napsáno, že to právo mám. Pokud jsem těchto práv zbaven (naše reforma) pak je toto jednání v rozporu v ústavou, jinak řečeno protiústavní. Zákon nemůže občanovi sebrat právo, které mu dává ústava.
Zdravi by nemelo byt predmetem obchodu.A mělo by být předmětem čeho? Lékař léčí pacienta ze tří důvodů:
Ano, lékař by rozhodně neměl ekonomicky strádat. Ale obchod by určitě nemělo být to první, o čem by zdraví bylo, přestože se to tak vyvíjí tímto směrem.To je zajímavé, jak všichni tvrdí, že zdraví je to nejdůležitější, ale když pak na to opravdu přijde, nestojí jim vlastní zdraví ani za těch 30 Kč návštěvy u lékaře.
Ale přesně tak, ti, co si nejvíc stěžují na výdaje za lékaře atd., jsou typicky aspoň třikrát týdně v hospodě (a ne jen na ty dva kousky) a hulí jako fabriky.Třikrát týdně v hospodě nejsem, jsem kuřák, ale vysloveně mě sere (páni prominou, a dámy jsou zvyklé), že se platí nemalá částka tzv. zdravotního pojištění (jako součást všech povinných odvodů státu z mé mzdy) a ještě budu platit za to, že si jdu nechat udělat například preventivní prohlídku (to by bylo za těch 30Kč) a nebo taky 400Kč za prohlídku pro testy z vyhlášky 50/1978Sb (elektrikáři znají). To druhé by tuplem mělo být ze zákona zadarmo, protože když si někdo dělá prohlídku tohoto typu, je předpoklad, že zřejmě bude pracovat, tudíž bude odvádět státu daně, a nebude ho vyžírat pomocí nějakých sociálních dávek atd. Jenže bohužel doktorská chamraď je doktorská chamraď, zrovna tak jako soudci, české dráhy, monopolní podnik ČEZ a jiná verběž v tomhle státě, která používá obyčejné lidi jako svoje rukojmí pro splnění svých zájmů. Osobně mě celková situace v našem Kocourkově sere a mám pocit že například takoví Slováci (nic proti nim nemám) vzali svoje reformy za správný konec a pomaloučku nás už nejenom dohánějí, ale spíš předhánějí.
Chtěl bych být taky tak chytrý jako Vy, abych věděl co dělá většina lidí.Tak chytrý asi jste, protože já ani Luk jsme netvrdili, že to tak dělá většina lidí. První, kdo se začal zabývat tím, zda to tak dělají všichni, jste byl vy. Já jsem pro svůj argument nic takového nepotřeboval. Já se ptám na něco jiného – existuje-li takový člověk, který nechce dát 30 Kč za návštěvu lékaře, za co jiného důležitějšího chce ty peníze utratit? Pokud si myslíte, že takový člověk neexistuje, vpořádku, není co řešit – o lidech, kteří těch 30 Kč za návštěvu lékaře dají můj výrok nevypovídá zhola nic.
Tak třeba já nechci dát 30 Kč za návštěvu lékaře. A důvod? Protože to naprosto nic ve zdravotnictví nezlepší, ani ničemu nepomůže. Není to řešení.Řešení to není, ale je to začátek, jak lidi postupně přivyknout tomu, že i za lékařskou péči se může platit přímo. Těžko se vymyslí nějaký geniální systém, který půjde spustit ze dne na den a všichni mu budou tleskat. Technická část reformy zdravotnictví je jen jedna část, druhá část je jak jí udělat tak, aby z toho nebyla revoluce.
Odhlížím od toho, že jsou třeba lidi, kteří mají 6 až 8 tisíc korun důchod, nejsou s to díky zdravotnímu stavu si přivydělat. A platí bydlení, jídlo, energie, topení, oblečení (vše ze second handu), celkem slušné sumy za doplatky na léky - všechny položky jim navíc neustále rostou a nemohou si dovolit naporsto nic navíc - a pro ně už je docela problém najít někde nějakou tu stovku dvě na potřebné návštěvy lékařů (ono je jich víc). A i Vy se velmi snadno do této skupiny můžete dostat - neboť nevíte dne ani hodiny.To má ale řešit jiný systém, nějaké sociální dávky. Nevidím důvod, proč kvůli tomu, že existuje nějaký důchodce s důchodem 6 000, má mít milionář povinně lékařskou péči zadarmo (a dokonce si ani nemůže zaplatit za nadstandard, i kdyby chtěl – nebo už se alespoň tohle povolilo?) Odhlížím od toho, že onen důchod 6 000 je ještě proti příjmům (možná většiny) lidí po celém světě nadstandard. Jsem pro, aby tenhle „luxus“, že každý může žít na určité v porovnání se třetím světem vysoké úrovni, evropské státy svým občanům dopřály. Ale nemělo by to být vnímáno tak samozřejmě, jak to vnímáno je; a lidé s takovými příjmy by to neměli brát jako nebetyčnou nespravedlnost, ale měli by si být vědomi toho, že něco od někoho dostávají.
To asi ano - ale to není obhajoba naprosto nefunkčního, nic neřešícího řešení.To není obhajoba tohoto řešení jako nejlepšího možného. Je to obhajoba toho, že se konečně začalo dělat aspoň něco, a to něco nejde úplně špatným směrem. To je tady tradiční – všichni tady vědí, že skoro jakýkoli jiný systém ve zdravotnictví nebo v důchodovém systému bude lepší, než ten současný, ale nemohou se dohodnout na tom, který jiný by byl nejlepší, tak tu máme pořád ten nejhorší. Ano, říká se dvakrát měř a jednou řež, ale reforma veřejných financí není věc, která se jednou udělá a případné chyby už nejde opravit.
Ale ta většina lidí má také zcela jiné náklady na život. A znovu připomínám, že u nás je mnoho věcí dražších, než jinde i v okolních vyspělých zemích, ačkoli média nám neustále tvrdí opak.Což ale mimo jiné znamená, ži si ty dražší věci lidé stále ještě můžou dovolit.
Když odečtete pár křiklounůKdyž odečtu těch pár křiklounů, tak se není o čem bavit, protože nebude nikdo, kdo by přišel s argumentem „ale co chudáci důchodci kteří mají 6 nebo 8 tisíc“. Jinak klidně je možné, že po zavedení poplatků u lékaře se opravdu najde někdo, kdo ani se všemi dávkami, na které má nárok, nedosáhne na životní standard, který chceme v Evropě (nebo v ČR) poskytnout naprosto všem (no, ehm, tak aspoň těm „našim“) – pak je to ale potřeba řešit na straně těch přídavků, ne to brát jako argument proti přímým platbám ve zdravotnictví. Pak se mají ti reformou postižení (a jejich blízcí a zástupci a média atd.) ozvat a na tenhle problém upozornit – a doložit to konkrétními fakty, jaké mají příjmy, jaké mají výdaje a že by bylo dobré vymyslet, co by se s tím dalo udělat. To je trochu rozdíl oproti tomu, když někdo vystoupí s argumentem, že někdo možná na tom bude už opravdu špatně, tak tu reformu úplně zastavme.
Já si nemyslím, že jakýkoli jiný systém ve zdravotnictví, nebo v důchodu je lepší, než současný.Každý opravdu ne, ale snad každý, o kterém se vážněji diskutuje. Současný systém „letadlo“ dobrý opravdu není.
Reforma financí může velmi snadno dostat ránu, ze které se už nevzpamatuje, ne všechno se dá opravit.To jako že dojde k občanské válce? Nebo jakou ránu může ta reforma společnosti zasadit? Může způsobit menší ekonomický růst, než jakého by bylo možné dosáhnout optimálně, ale to neospravedlňuje dvacet let čekání na „tu správnou reformu“, když se navíc za těch dvacet let skoro nic neprodiskutovalo.
tady jde o to, že existuje spousta lidí - kteří se budou rozhodovat mezi tím, jestli se dnes nají, a nebo půjdou k lékaři. A že takoví jsou a budou, na to vemte jed.Na to jed nevezmu ani náhodou. Tedy že se takhle rozhodovat budou, tomu věřím. Ovšem nebudou už přemýšlet o tom, zda nemůžou ušetřit někde jinde, zda nemají nárok na nějakou podporu atd. A taky by mne zajímalo, kolik z nich skutečně nemá nikoho blízkého, kdo by jim třeba přispěl. Ono je to hezké říkat „státe dej jim peníze“, zvlášť když si člověk moc nespojí, odkud stát ty peníze bere. Ale není to divné, říkat „podívejte,jak se mají špatně, státe, dej jim něco“? Neměl by člověk spíš začít tím, že jim zkusí nějak pomoci sám? Připomíná mi to takové ty gaučové ekology bojující proti vypalování deštných pralesů. Mají plnou pusu řečí o tom, jak je to hrozné, ale že je to strašně daleko a co oni malí s tím mohou dělat. Ale aby něco sami udělali v oblasti, kde něco udělat můžou, to ne. Mají pocit, že oni jsou už dostatečně angažovaní tím, že si myslí, že kdyby tam něco zmohli, tak by určitě něco udělali. Nechci tvrdit, že je to zrovna váš případ, ale mám pocit, že kdybyste opravdu znal někoho, kdo na tom je, jak popisujete, nebudete sem psát „6 až 8 tisíc“, ale měsíční příjmy a výdaje nám se vypíšete do posledního halíře, až nám to milé nebude a budeme se ptát, zda jste nezašel příliš hluboko do jejich soukromí.
Já tohle nepotřebuji, ale sytý hladovému nevěří. Jen si tu zaveďte tvrdé podmínky a pak bych Vám přál si zažít i důsledky tohoto systému, když budete slabí a s prominutím zdravotně pořádně v háji. Pak budete přemýšlet naprosto jinak.Já netvrdím, že se mají zavést tvrdé podmínky jen proto, aby byly tvrdé. Ale je potřeba si uvědomit, že všechna ta ulehčení tvrdých podmínek musí někdo zaplatit. A nelíbí se mi, když někdo jako první začne uvažovat o tom, kdo by to mohl zaplatit jiný – a že by se na tom placení mohl podílet i on sám ho pokud možno ani nenapadne. Navíc ty argumenty „kvůli platbám u lékaře někdo umře hlady“ jsou tak nějak nápadně teoretické. Oni dneska lidi strašně rádi teoretizují, ale bohužel špatně.
Jo to je typické, založme požár, zapalme město a pak ať se ozvou Ti, kterých se to týká a vysvětlí nám, proč jsme to neměli dělat. Upřímně, tohle slyším ze všech stran tolikrát - nejen ve zdravotnictví - něco uděláme a pak ať bojují Ti, které to poškodilo, že mi to leze krkem. Z cizího krev neteče, že?Ne, ale je dost dobře možné, že se jen někdo staví na obranu někoho domněle utlačovaného, protože napsat něco do diskuze ho nic nestojí. Je potřeba rozlišit, zda je něco pravda, nebo zda to jenom někdo říká, protože je svoboda a tak to on přece říkat může. Nejde dělat nějaká opatření pokaždé, když někoho jen tak z ničeho nic napadne, že by se možná třeba za určitých okolností teoreticky mohlo asi něco stát. Pokud se tím někdo zabývá, podloží svůj názor nějakými fakty, je to ověřitelné – pak ano, zabývejme se tím. Pokud ale má někdo jenom strach, co by se stalo kdyby náhodou, pak musíme dotyčného akorát politovat, že jeho fantazie není korigována žádnými zkušenostmi.
Kdybych se měl podle toho řídit, tak dnes už nemám čas ani pracovat, ani na rodinu, ani na nic, protože nedělám nic jiného, než vystupuji s argumenty a bojuji. Na nic jiného mi nezbyde čas. A to jsem v plné síle!!!Tak to asi nepovažujete za svou prioritu. Tak proč tady argumentujete, jak je to hrozné a jak to někoho zlikviduje, když vám to nestojí ani za to obětovat trochu svého času?
Podle Vašich názorů bych Vás ale spíš tipoval na zdatného pivaře a nadprůěrného kuřáka.No, pivaře možná (kdo byl na srazu autorů abíčka, jistě potvrdí, že jsem byl první, kdo si objednal pivo
BTW v ustave je napisane zdravotna starostlivost bude zadarmo len v rozsahu aky stanovi zakon. Ani teraz nie je vsetko zadarmo.A ještě navíc se tam nepíše zadarmo, ale bezplatně, čímž se myslí bez poplatku přímo za výkon nebo lék. Zadarmo nebylo ve zdravotnictví nic a nikdy – zadarmo by bylo, kdyby vám výrobce léků léky daroval, nebo si lékař pořídil vybavení a přístroje na svoje nákaldy a pak ordinoval bez nároku na odměnu z čiré lásky k lidem. Do té doby, než by umřel hlady.
Zaplatím u obvoďáka 30,- za návštěvu, 30,- za položku na receptu a vím, že se už situace nastíněné výše opakovat nebudou? Je to vůbec legalní takto zpoplatnit zdravotnictví? Proč platím pojištění když stejně pak musím platit?Že se takové situace opakovat nebudou nevíte. Ale poplatek vám dává větší motivaci i lepší argumenty proto, abyste proti takovým situacím něco dělal. Legální to je, a z pojištění se nezaplatí všechno – je dobré, pokud si klient jednak může připlatit za nadstandard, jednak se na nákladech přímo spolupodílí, protože pak má větší zájem na tom, aby vše bylo vpořádku (tedy jednak aby se mu dostalo odpovídající péče, jednak aby za něco neplatil zbytečně). Takové nastavení systému, kdy je snaha platit všechno jen z pojištění, se ukazuje dlouhodobě jako nevhodné. Ostatně u jiných druhů pojištění je spoluúčast naprosto běžná a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Tedy jako běžný občan tomu rozumím tak, že v zákoně musí být uvedeno za jakých podmínek mám jako občan ČR právo na bezplatnou zdravotní péči. Toto se mi však již nalézt nepodařilo. Proto je-li zde někdo zkušenější budu velice vděčný, když mi tuto část ukáže, jelikož bych opravdu rád věděl jaké podmínky musím splnit.Nejspíš to bude v Zákoně o péči o zdraví lidu – tomu názvu se nesmějte, ten zákon pochází z roku 1966, od té doby byl pouze x-krát novelizován – což ostatně také vypovídá něco o tom, kde jsou kořeny naší současné úpravy v této oblasti.
U kterých povinných pojištění je spoluúčast naprosto běžná?Například u povinného ručení. Je povinné pro všechny provozovatele určených vozidel. Pojišťovna plní jen do výše limitu uvedeného ve smlouvě pro daný druh škody (např. 20 mil. hmotné škody, 40 mil. škody na zdraví), zbytek platí viník.
Udelejte autem skodu za 40mil Pokud nekoho zmrzacite, a dotycna osoba bude nadozivoti na voziku, pak techto 40mil stale postacuje.Udělat takovou škodu není až tak těžké. Stačí zaprasit při předjíždění, donutit řidiče autobusu najet na krajnici, ta se utrhne a rázem je tu halda zraněných nebo dokonce mrtvých. Nebo udělat jinou chybu, která prostě bude mít tak hrozivé následky. Takových případů už bylo dost.
Btw, je to 50mil (alespon u meho pojisteni).Bývá to různé. Zákonné minimum je snad 18/35, ale každá pojišťovna si to může zvýšit (často je několik variant pojištění s různými limity).
Koukate se na to spatnyma ocima a nevidite rozdil mezi zivotem a veci.Pokud někdo udělá škodu 50 milionů a má limit 35, bude splácet 15 milionů. To je zátěž do konce života. To není o nějaké věci, to je o trvalých dopadech na život toho člověka a na život jeho dětí.
Pro Vas je zivot a zdravi vec se kterou se da velice dobre obchodovatPředmětem obchodu je všechno. Tvářit se že ne, je jen zavíráním očí.
Co se tyka ustavy, tak Julinek se chytl nejakyho zneni v ustave, a to zneni prave dava Julinkovi prostor.
Poplatky ve zdravotnictvi smysl maji. Alespon ty poplatky, ktere je schopen pacient zaplatit. Kolektivni zdravotnictvi ma nad privatnim tu vyhodu, ze jedinec nema sanci zaplatit drahou lecbu, aniz by nebyl kadrovan kvuli zdravi. Dukazem je zdravotnictvi v USA, kde jsou jen samotne byrokraticke operace nakladne jako 5x cele zdravotnictvi v CR.
Privatni zdravotnictvi trpi uz z principu. Aby pojistovna mohla spravne odhadnout zdravotni stav pacienta, musi si o nem sehnat informace, ktere snizi naklady (proto ta byrokracie). Ale cim vice ma pojistovna (napr. v USA) vic informaci o zdravi klienta, tim mene ma klient potrebu si na takove pojisteni platit. Cim vice si klient uvedomi, ze ma lepsi korinek, tim mene je ochotny platit pojistovne a tak neplati (jako v USA). Coz na druhe strane vyvolava tlak na klienty s horsim zdravim, a ti pak musi platit vice.
Zdravi lidi v CR mame srovnatelne se Singapurem, resp. oni jsou na tom trochu lepe. Jeho zdravotnictvi je kolektivni, z jednoho rozpoctu. Ale plati si poplatky, ktere jsou unosne. Poplatky se potrebnym kompenzuji, naopak zdravi lide maji ucty na stari a muhou si platit nadstandard - coz u nas nelze.
Pribehy jsou smutny, ale to nevyresi jen ministr zdravotnictvi. To se musi zmenit v lidech, v ucte navzajem. Z blogu je patrne, ze kdyz vstoupi autor do nemocnice, tak si rika, ze ma ustavni pravo na to, aby dostal tu nejlepsi lecbu a lekari se k nemu chovali pekne. Kde jinde takovy pocit clovek nabyva? Nikde. Takze tezko srovnavat. Co vidim jako nejvetsi slabinu je korupce a nepruhlednost.
Jj a kdybys byl žena a těhotná, byl bys tam ještě častěji. Za těhotenství to ani nespočítám. Po porodu zdravého dítěte jsi nucen pod pohrůžkou sankcí z OPD setrvat 72 hodin v porodnici, i když se by ti bylo lépe doma. Běda ti, kdyby ses rozhodl odejít dřív.
Nemyslím si, že by ostatní (když nepočítám starší) měli důvod být u lékaře nějak výrazně častěji. A přitom neustále vidím, jak si furt někdo chodí k doktorovi pro omluvenku (kvůli škole), jak se cpe prášky a ani přesně neví, k čemu jsou... Atd.Z tohoto téměř vyplývá že si myslíš že kdo je u doktora častěji tak dělá něco špatně. Takže vyjmenuji svoje - 2x ročně kontrola u očaře, 2x ročně zubař, cca 1-2x ročně návštěva kožařky (atopický ekzém je potvora co se prostě nedá vyléčit, jen se občas neobjevuje), 1x ročně nějaká nemoc která mě už k lékaři dožene.
A zatímco jsem ještě studoval základní/střední školu tak jsem jistě měl velkou chuť se flákat takže jsem se strašně moc těšil až se budu moci ulít u ortodontistky a ona mi bude tuhle moci udělat otisk (který si vychutnám), onehdy bude upravovat rovnátka, tuhle mě pošle na rozřezání dásně atd. A tohle všechno dělám dobrovolně proto že se těším až se uleju.
A samozřejmě že léky si podrobně čtu (celý příbalový leták), a divím se když mi doktor na normální chřipku předepíše antibiotika (která skutečně chřipku neléčí, max. jsou preventivní proti potenciální bakteriální infekci). (tento odstavec vyjímečně nebyl sarkazmem)
Jo a abych nezapoměl tak ty bolestive úrazy a naklepnutí kostí které pokaždé vypadají jako zlomenina (a nebo jí jsou) si dělám s radostí a těším se na to jak budu potenciálně omezen v pohybu a jak si zmrzačím nejakou další končetinu.
Z tohoto téměř vyplývá že si myslíš že kdo je u doktora častěji tak dělá něco špatně.Ne. To bylo mířeno proti "zdravým nemocným".
A zatímco jsem ještě studoval základní/střední školu tak jsem jistě měl velkou chuť se flákat takže jsem se strašně moc těšil až se budu moci ulít u ortodontistky a ona mi bude tuhle moci udělat otisk (který si vychutnám), onehdy bude upravovat rovnátka, tuhle mě pošle na rozřezání dásně atd. A tohle všechno dělám dobrovolně proto že se těším až se uleju.Blbost. Měl jsem na mysli ty, co přijdou k praktikovi, řeknou, že je bolí v krku, on je vyšetří a dostanou razítko a případně recept. Někdy si jen přijdou pro to razítko.
Však poznají až se to bude týkat jejich matek, bratrů, otců, prostě blízké rodiny
A až budou místo lůžek následné péče sociální lůžka, kde se platí absolutně všechno, to teprv bude hukot.
. Dobré zdraví je Boží dar, který nedostal každý do vínku.O tom silně pochybuju.
Všichni jsou chytří jako rádio, protože náhodou mají štěstí a MOMENTÁLNĚ jsou relativně zdraví. To ale nemusí trvat věčně. A co až se Vám narodí dítě se zdravotní vadou? Až Vaši rodiče se dostanou do stádia, kdy budou potřebovat obrovskou zdravotní pomoc? Až Váš bratr, nebo Vy začne trpět nemocí, která bude vyžadovat plné hrsti prášků jenom proto, aby vedl jakž takž normální život? Budeme mít také stále stejné názory a budete propagovat halasně, aby Vy, Vaši rodiče, nebo bratr solili obrovské peníze, protože chodí k lékaři častěji, než 2x (nebo jiné číslo) za rok?Viz odpověď Bluebearovi.
Buďte rád, že jste zdravý a ne každý má to štěstí. Dobré zdraví je Boží dar, který nedostal každý do vínku.Čí dar?!
Nemám přehled, kolik jsou všechny ty poplatkyJe to jednoduché - 30 Kč za návštěvu lékaře, 30 Kč za recept, 60 Kč za den hospitalizace a 90 Kč za návštěvu lékařské služby první pomoci (pohotovosti).
Jen v okolí Budějovické v Praze jsou v okruhu dvě stě metrů čtyři lékárny: dvě v poliklinice, jedna v DBK, jedna na Budějovické a jedna na Kačerově.Zdravíčko, sousede.
A nejenom v lékárnách, ale i u pump, v drogerii, v supermarketech.Pokud vím, tak u řady léků už to možné je. Ale je okolo toho tolik administrativy a dalších podmínek, že se to prakticky nevyplatí (a ti, co to zavedli, to pro malý zájem většinou zase zrušili).
Jsou vychcánkové, kteří si do špitálu jdou lehnout s nějakou banalitou právě proto aby "ušetřili" a dostali zadarmo najíst.Na vlastní uši jsem slyšel větu "Pane doktore, nechte mě tu ještě týden, ať ušetřím na dárky pro vnoučata." Jestli je na tom někdo finančně špatně, nechť se to řeší v rámci sociálního systému, ale ne ze zdravotního pojištění.
Jdete se podivat na infekcni oddeleni do FTN, divci stomatologicka chirurgie na Karlaku, JIP ve vojenske nemocnici.O tom, jak to vypadá v mnohých nemocnicích, vím dobře. Na principu věci to ale nic nemění.
Ano, lze nastavit system tak, aby bylo zdravotncvi zdarma, ale pak odpovidajici uroven je na dnesni dobu nedostacujici.Jenže ať to bude jakkoliv, tak nikdy nemohou všichni dostat maximální péči. Náklady na léčbu totiž nemají žádný strop (a se zvyšováním kvality rostou zhruba exponenciálně), kdežto objem prostředků je vždycky limitovaný. Je například pacient, který pokud se nechá tak, jak je (jen s tišením bolesti atd.), zemře za 1 měsíc. Pokud se zkusí speciální operace, která stojí 10 milionů Kč, s pravděpodobností 10 % se podaří mu prodloužit život o 1 rok. Má se tato operace provést? Nebo jiný případ. Nová verze endoprotézy má o polovinu delší životnost, je dvakrát odolnější proti zátěži, ale stojí pětinásobek ceny té standardní. Má se používat tato lepší verze? A konečně poslední případ. Tři vakcíny se sloučí do jedné. Sníží se počet injekcí, celková pravděpodobnost nežádoucí reakce přitom zůstává stejná. Jenže nová vakcína stojí čtyřnásobek všech tří původních dohromady. Má se očkovat touto novou vakcínou? Otázky tohoto typu jsou pro dnešní medicínu zcela zásadní. Nelze říkat "medicína je jen jedna", jak občas od někoho slyším, protože to prostě není pravda. Musí se definovat, co je standard a bude hrazeno z pojištění. Vše ostatní si pak bude muset hradit každý sám (pozor - nyní ani nesmí!). Dokud se neudělá tohle, nelze se nikam dostat. Ty poplatky u lékaře jsou jen drobnost, to hlavní se teprve musí vyřešit.
Nová verze endoprotézy má o polovinu delší životnost, je dvakrát odolnější proti zátěži, ale stojí pětinásobek ceny té standardní. Má se používat tato lepší verze?Naprostý souhlas, definice standardní péče a péče za příplatek (ať už cash nebo za připojištění) bude muset dříve nebo později vzniknout. Podobně je to s tvrdou a měkkou čočkou u šedého zákalu, s lehkou a obyčejnou sádrou, operací skalpelem a laparoskopickou a tak podobně. Měla by se stanovit standardní léčba plně hrazená pojišťovnou a léčba za příplatek, která je třeba pohodlnější, rychlejší nebo více odpovídající způsobu života; celkový výsledek léčby ale musí být stejný. Čili: legálně a řádně si připlatím, dostanu platební doklad, a budu léčen týden místo měsíce, nebo budu mít dvě malé jizvičky a ne půl roku šlinc přes celé břicho, nebo dostanu endoprotézu, se kterou budu moci jezdit na kole, plavat nebo chodit na tůry. Moje matka dostala měkkou čočku na šedý zákal, ale protože za vlády růžových komunistů z ČSSD nebylo možné si nadstandard připlatit (v duchu bolševického hesla "všichni máme stejné žaludky"), věnovala "dar" nějaké záhadné nadaci, která jí potom "bezplatně" poskytla požadovanou čočku. Takové občurávání systému je ze všeho nejnákladnější a divíme se kam ty peníze tečou. Tohle socialistické rovnostářství myslím platí dosud (ale nevím; snad se pletu).
zdravotnictvo nemusi byt ztratovym sektorom (naklady nato zaplatime vzdy, ci uz prostrednictvom odvodov alebo splacanim nasledneho dlhu cez dane); dolezite je zabezpecit v systeme efektivituŘekněme to jinak: zdravotnictví by nemělo být výdělečným sektorem, tj. generovat volně disponibilní kapitál. Proč? Protože účel zdravotnického systému státu není vydělat peníze, ale udržovat zdraví, "zisk" zdravotnického systému je zdraví obyvatel. Překážky "ziskovosti" zdravotnictví jsou: 1) Platí se netržně, tedy za léčení, a nikoliv za vyléčení. Co víc, v rámci povinného pojištění 2) Tím pádem je zájem zainteresovaných služeb (i průmyslu a vědeckého výzkumu, včetně financování) soustředěn na samotný proces léčení bez ohledu na zájem nemocného člověka. 3) Aby to lidi spolkli, existuje mohutná zdravotnická propaganda, která má za úkol oficiální a) udržovat v lidech vědomí stálého ohrožení stále novějšími a strašnějšími nemocemi. To se pohybuje od deklarování nemoci jako odchylky laboratorních hodnot od jakéhosi libovolného standardu, což je např. klasicky vysoký či nízký tlak, hladina cholesterolu apod., přes zavádějící tvrzení o příčinách a tedy propagaci výnosných "léků" pouze tlumících symptomy, takže nemoc má šanci se stát chronickou (čti velice výhodnou z hlediska zdravotnického průmyslu), až po politicko-ekonomické globální hysterické kampaně ve vymýšlení nových nemocí, kdy se již známé symptomy nemocí namísto léčení prostě předeklarují v nový záhadný "syndrom" (= soubor příznaků), na kterém vyroste nové odvětví průmyslu (v případě AIDS se to povedlo, v případě SARS a ptačí chřipky ještě ne tak docela). Tohle jsou podle mě příčiny nárůstu nákladů na zdravotnictví. Přidat bych k tomu mohl všudypřítomnou zvrácenou propagandu o tom, co je zdravé a co ne ("mléko", ztužené rostlinné tuky, fluor, hlídat si "kalorie" apod.), což spojuje zájem zdravotnického průmyslu s potravinářským (jehož zájem taky není "nasytit" lidi, ale prodat co nejvíc produktů s co největším ziskem). To ani není stížnost, to je jen konstatování, že nějaké kosmetické "reformy" nezmění prakticky nic. Lidi, kterým jde skutečně o vlastní zdraví a kteří mají to štěstí, že se mohli v tomto oboru sami vzdělat (tím nemyslím absolventy lékařských fakult), anebo smůlu, že se vzdělat museli (poté, co lékaři nad jejich obtížemi jen krčili rameny), si najdou vlastní cestu ke zdraví, i když je stojí hodně peněz i vedle pojištění. Já jsem taky zastánce přímých plateb u lékaře. Ale ne za návštěvu anebo za proces léčení samotný. Ale za to, když mě lékař vyléčí, anebo, když to není možné, pomůže v tom, aby nemoc byla aspoň snesitelná. Co je a co není zdraví si ale nebude definovat lékař, ale zdravý nebo nemocný člověk. Ti, kdo volají po přímých platbách ve výše nastíněném de facto socialistickém systému ("každý přispívá podle potřeb zdravotnického průmyslu, ale každému se dostává péče podle jeho finančních možností"), tenhle systém ještě podpoří. Můj praktický recept je jako krok č. 1 zavést transparentní platby za úkony, a to nikoliv post factum ve zpětné kontrole, ale tak, že úkon bude potvrzovat lékaři vůči pojišťovně pacient např. svým podpisem, a taky na něj dostane kopii stvrzenky - jako je to všude jinde. Tak lze posílit vědomí pacienta coby zákazníka i bez toho, aby musel hned vytahovat peněženku.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.