Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 05:45
Když už se něco rozhodnu dopsat do podoby článku vhodného pro publikaci, tak mi posledních 10% textu sežere 90% celkového času.
fork(), waitpid() a exec() popsal za půl hodiny na stránku a bylo by vymalováno. Teď mám neodbytný pocit, že abych to napsal tak, že bych za výsledek autora (sebe) nenakopal do zadní části těla, bylo by dvacet stránek a týden času málo…
17.11.2005 20:14
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
17.11.2005 20:16
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Školu dělám nyní na nepoprvé. K PSA - pravděpopdobnosti a statistice - jsem kdysi měl taky nechuť, stejně jako k Elektrickým obvodům, ty teď snad (konečně) zvládám.
Na záda mi dost pamáhají inlajny, slušně se na nich vyřádím, můžu je doporučit. Jsou dost šetrné ke kloubům. Jediné, co jim vadí, je vlhko a prach, stejně jako třeba spadané listí. Čili teď by šlo taky snad jet, do Modřan a zpátky, ale nedostanu se na ně, málo času.
Na soustředění by mohl pomoct zelený čaj? Když mám depku, tak třeba něco hraju, při tom bloumám myslí po "nebesích", všude možně. Tj. sice hraju, ale rekapituluju co se stalo nebo přemýšlím co a jak, když nevnímám tolik okolí, tak mne napadjí souvislosti tak, jako jindy snad ne. Případně si pustim muziku, co znám nazpaměť, nevnímám slova a jen se "hpupám" na vlnách melodie a duchem jsem u problému, co řeším.
Méně si věříš, když o něčem víš hodně? Není to tím, že se Ti posouvá laťka a jsi k sobě náročná, vidíš, kolik toho Tě čeká a máš z toho depku? Tj. zdá se Ti, že ta cesta nemá konce? No, to je ale snad v pořádku, když něco děláš, plníš si své úkoly, je za Tebou vidět dobře udělaná práce, takže jen si věř, buď k sobě upřímná a uvědom si, že "ani Řím nepostavili za den" a nepeskuj se tolik.
Držím palce, ať se Ti daří.
Ach jo.
17.11.2005 22:16
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
17.11.2005 22:21
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Co je to efektivně? Co potřebuješ od kompu? Icq, net, editor, muziku? Nějaké programování? Taky drbu občas dost, ale snad se mi to už daří omezovat. Historie si bude pamatovat činy, ne slova. Ovšem někdy slova pomůžou k těm činům.
)
).
Octave: nepomohlo by vzit jinou (starsi/novejsi) verzi Octave? Ja jsem s nim kdysi zapasil na IRIXu. Neslo a neslo to prelozit...
Nakonec jsem mel strasnou radost, kdyz se to po letech povedlo...
Mimochodem Octave 2.1.67 + gcc 3.3, jestli vam to neco pomuze...
Drzim palce.
S jakym gcc to tedy nekamaradi? S verzi 3.4?
Jen abych vedel, jestli to mam na slacku vubec zkouset Dekuji.
18.11.2005 15:46
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Tohle jsem kdysi našel na stránkách pana Herouta:
Jednoho dne odbornik na hospodareni s casem hovoril pred skupinou obchodnich studentu, a aby vypichl svou myslenku, pouzil ilustrativni priklad, na ktery oni studenti nikdy nezapomenou. Kdyz tak stal pred skupinou tech vyjimecnych lamacu rekordu, rekl: "OK, je cas na kviz," a vytahl petilitrovou zavarovaci sklenici se sirokym hrdlem a postavil ji pred ne na stul.
Pak vyhrabal jeste asi tucet kamenu zvici pesti a peclive je vyskladal jeden po druhem do sklenice. Kdyz byla sklenice plna az po hrdlo a zadny dalsi kamen se do ni jiz nevesel, zeptal se: "Je ta sklenice plna?" a kazdy v tride zvolal: "Ano." Expert na hospodareni s casem opacil: "Skutecne?" a sahl pod stul a vytahl sacek sterku, ktery nasypal na sklenici a poradne s ni zatrepal. Sterk se propadl do mezer mezi kameny. Zeptal se znova: "Je ta sklenice plna?" Tentokrat trida pochopila a jeden rekl: "Pravdepodobne ne." "Spravne!" odpovedel a zpoza stolu vzal sacek s piskem a vmestnal ho vsude do mezer mezi kameny a sterkem.
Opet se zeptal: "Je ta sklenice plna?" "Ne!" zarvala trida. "Spravne," odpovedel a vytahl dzbanek vody a naplnil sklenici az pod okraj. Pak se podival na tridu a zeptal se: "Co je pointou teto ilustrace?" Jeden snazivec zvedl ruku a povida: "Pointou je, ze bez ohledu na to, jak plny je vas program, kdyz se snazite skutecne poradne, vzdycky se tam jeste vejdou nejake veci!" "Ne," rekl prednasejici, "to neni pointa. Pravda, kterou nas ilustrace nas uci, je ta, ze pokud tam nedame ty velke kameny napred, tak uz je tam nedostaneme nikdy. Co jsou ty velke kameny vaseho zivota? Cas, ktery travite se svymi milovanymi, vase sny, smysluplne aktivity, uceni ci vedeni druhych? Pamatujte, abyste dali dovnitr nejprve tyto dulezite kameny, jinak je tam uz nedate nikdy."
Tedy dnes vecer nebo rano, kdyz budete premyslet o tomto kratkem pribehu, zeptejte se sami sebe: Co je temi "velkymi kameny" v mem zivote? A pak je dejte do sve sklenice jako prvni.
Tím jsem chtěl řéci, tím, že jsem tohle tady uvedl, abyste se vážně trápili jen těmi většími kameny.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.