BRL-CAD – Stručné představení

2. 11. 2011 | Pavel Jansa

Články - BRL-CAD – Stručné představení  

BRL-CAD je svobodný 3D CAD. Než se pustíme do jeho historie, udělejme si v jedné věci jasno, nerad bych, abyste četli zbytečně. BRL-CAD je nástroj pro CSG (Construction solid Geometry) modelování, je to rodina zhruba čtyř set samostatných aplikací, které v unixovém duchu, „dělejte jednu věc a dělejte ji dobře“, dohromady skládají mocný modelovací systém. BRL-CAD není intuitivní klikací CAD, ve kterém za pár minut nakreslíte novou kuchyňskou linku a kótovaný výkres strčíte truhlářovi. Na to máte v repozitáři QCAD. Pokud ale potřebujete tu kuchyňskou linku navrhnout pořádně, vymodelovat ji ve všech třech rozměrech a případně vyrenderovat její obrázek, tak na to je tu BRL-CAD.

Obsah

• Historie
• Instalace a uživatelská podpora
• Štábní kultura uživatelského prostředí
• První krůčky v mgedu
• Zkoušíme Archer

Historie

Některé zdroje uvádějí jako jeho počátek duben 1983[1], ovšem vývoj byl započat už v roce 1979[2] v Ballistics Research Laboratory (odtud zkratka BRL), organizační to složce Americké armády. Byl potřeba software pro modelování vojenských vozidel a analýzu rizik při jejich zasažení. Jelikož žádný takový software na trhu nebyl, začala ho armáda vyvíjet sama. (Podobná situace dala vzniknout geografickému informačnímu systému GRASS, ale to je trochu jiný příběh.) Hlavním inženýrem celého projektu byl Michael J. Muus, autor slavných utilit ping a ttcp, které z UNIXového světa prosákly snad do všech operačních systémů. Muusovým hlavním zájmem ale bylo modelování a renderování a v čele BRL-CADu stál zhruba 20 let, až do své tragické smrti v roce 2000. Pro mnoho jeho kolegů to byla bolestná ztráta, ale armádní softwarové projekty nebývají one man show, proto se vývoj nezastavil a pokračuje dodnes.

Vývojáři s BRL-CADem vždy zacházeli jako se svobodným programem, ačkoliv licencování celého projektu nebylo vždy úplně zřejmé. V roce 1989 bylo k získání zdrojového kódu potřeba zaslat dost pásky, aby se na ní vešlo 20 MB dat a stručné psaní zmiňující, kdo jste a na co BRL-CAD chcete. Součástí ujednání byla i klauzule, že neposkytnete software třetí osobě, v BRL na přelomu 80. a 90.let zkrátka chtěli vědět, kdo zdrojáky má [3]. V roce 1998 začal bolestný proces přesvědčování armádních úředníků k vydání BRL-CADu pod svobodnou licencí. Trvalo to do prosince 2004, od té doby je BRL-CAD dostupný pod licencemi BSD a LGPL [4].

Instalace a uživatelská podpora

BRL-CAD je hostován SourceForge, kde pro každé stabilní vydání stáhnete rpm a deb balík a to jak ve 32, tak i 64bitové verzi. Čert ví proč (neboli nepátral jsem po tom) není BRL-CAD zastoupen v žádné majoritní linuxové distribuci a uživatel si k němu musí najít cestu sám. Výjimku jsem našel pouze u FreeBSD, kde je v portech k dispozici poněkud starší verze 7.18.4. Zdrojáky se kompilují pomocí klasické triády ./configure, make, (sudo) make install a pokud kompilujete SVN verzi, šoupněte před triádu ještě autogen.sh. Stabilní verze se kompiluje zpravidla bez problémů, pokud bažíte po svn, počítejte s komplikacemi, které – pokud je nezvládnete sami – zpravidla vyřešíte dotazem v kanále #brlcad na FreeNode. Pokud si při kompilaci nevyžádáte jinak, usadí se BRL-CAD v asresáři /usr/brlcad. Najdete v něm několik zajímavých věcí, v první řadě adresář bin, který je potřeba přidat do PATH a hlavně adresář share/brlcad/verze/db, v němž najdete ukázkové modely.

Štábní kultura uživatelského prostředí

Pokud jste kreslili v QCADu nebo modelovali v Blenderu, které společně s komerčními aplikacemi můžeme přirovnat k modernímu bytečku s vyladěným designem, bude vám rozhraní BRL-CADu připadat jako pevnostní architektura 30. let, a to nejspíš ještě ve stavu, než se parta nadšenců pustila do rekonstrukce. Velká část komponent BRL-CADu se ovládá textově a ústřední modul sloužící k samotnému modelování – mged – je tvořen dvěma okny, přičemž jedno zobrazuje model a druhé je vlastně terminál. Obě okna mají klasickou horní lištu, takže většinu operací zadávaných textovými příkazy můžete dělat i přes klikaci GUI napsané v Tcl.

Kromě mgedu, dlouhodobého ústředí celého BRL-CADu je v poslední době intenzivně vyvíjen uživatelsky přívětivější Archer (takové moderní kasárna). Ani jeden není integrován do debianích menu a musíte je zavolat z terminálu a hodí se rovnou jim zadat soubor, na němž budete pracovat. Zkusme si to nyní na svou ukázkových modelech; doporučuji zkopírovat si je někam do home.

První krůčky v mgedu

cd tady/mam/vzorová/cad/data
mged m35.g

Vyskočí na vás rozhranní mgedu, Command Window (CW) a Graphics Window (GW). O Command Window je dobré vědět, že se chová jako Emacs. Pokud to není zrovna váš šálek kafe, můžete to změnit v menu File < Preferences < Command Line Edit a rochnit si ve Vi. Než začnete do Command Window mastit příkazy, musíte do něj umístit kurzor myši; stačí to udělat pouze poprvé, pokud později skočíte do CW jen klávesovou zkratkou, bude fungovat, ať už je myš kdekoliv.

Pro začátek nevidíme nic, zkusíme tedy databázi prozkoumat. Jestli jí autor opatřil nějakým titulem, zobrazíte ho příkazem title. Ejhle máme tu dvouapůltunový náklaďák M35. Ok, ale jak si ho teda zobrazit? Ještě než vám to prozradím, uděláme si malý exkurz. Pokud jste dávali pozor v prvním odstavci, tak víte, že máme co do činění s CSG modelováním. To v obecné rovině znamená, že pracujeme se základními tvary a z nich pomocí logických operací (součet, rozdíl, průnik) skládáme složitější útvary. Každý model se v BRL-CADu skládá ze základních prvků, které vytvářeví strom, čím blíže jste kmeni, tím větší část modelu zobrazíte. Všechny základní tvary v modelu zobrazíte pomocí příkazu ls, ovšem příliš si tím nepomůžete. K vypsání hierarchicky nejvýše postavených celků slouží příkaz tops. A vida, jeho výstup je na rozdíl od ls o poznání srozumitelnější. Zobrazíme tedy konečně celý model:

mged< e all.g

V Graphics Window nám vyskočil drátěný model náklaďáku zobrazený ve volném rovnoběžném promítání pod azimutem 35 stupňů a elevačním úhlem 25 stupňů. Modelem samozřejmě můžete libovolně vrtět, stačí zajet myší do GW, stisknout a podržet ctrl a zašmejdit myškou. Základní pohledy mají své klávesové zkratky:

• Pohled zepředu: f
• Pohled zezadu: R (Shift+r)
• Pohled zleva: l
• Pohled zprava: r
• Pohled shora: t
• pohled zezdola: b

Až se jich nabažíte, zkuste je společně s vrtěním ještě jednou, ale nejdříve zvolte z menu Misc > Perspective. Jakýkoliv pohled si můžete nechat vyrenderovat, a to buď pomocí dialogu vyvolaného z menu File > Raytrace, který vám vyrenderuje přímo GW, nebo napsáním rt do CW, čímž získáte samostatné okno s obrázkem.

Mged ukončíte napsáním q do CW.

Zkoušíme Archer

cd tady/mam/vzorová/cad/data
archer cray.g

Na první pohled je zřejmé, že Archer je stavěn s ohledem na současného uživatele zmlsaného klikacími CADy. Jeho hlavní devizou je bezprostřední pohled do stromové struktury modelu zobrazené v levém panelu, z níž můžete libovolnou zobrazit a ihned zase vypnout jakoukoliv část celého modelu, stačí na něj kliknout pravým tlačítkem a zvolit Wireframe nebo Hidden Line.

Tolik stručné představení BRL-CADu, v příští týdnech si detailně představíme mged a vyrobíme první model. Pokud vládnete angličtinou a prahnete nedočkavostí, mrkněte na dokumentaci. Pokud chcete zkoumat další modely, existuje jejich repozitář.

Seriál BRL-CAD (dílů: 4)

První díl: BRL-CAD – Stručné představení, poslední díl: BRL-CAD: Pokročilé techniky modelování 2.
Následující díl: BRL-CAD – Základy modelování

Diskuse k tomuto článku

[mustafa]

Jojo takova hracka kterou nepouzivaj ani ti co pouzivaj VI, masochysmus. Jinak na navrh kuchynsky linky mame uz i CADy na webu, on je totiz rok 2011 vime?

[Marián Kyral]

Nějaký tip? Když jsem hledal posledně, tak nic nefungovalo jak by mělo. Ale možná jsem jen dělal něco špatně.

[mustafa]

treba primo od tech co to delaj profesionalne http://www.homestyler.com/

[xxxxxxxxxxx]

Jako CAD pro strojírenství se mi tento BRL jeví jako fakt nepoužitelný nástroj. Ale tím ti nechci brát sílů k dalšímu psaní o BRL. Rád si přečtu další článek a možná z principu vrtání se v programech vyzkouším.

[pawleeq]

BRL-CAD byl vyvinut hlavně pro strojírenství, ovšem neposkytuje takový uživatelský komfort, jako drahé komerční nástroje.

[xxxxxxxxxxx]

BRL-CAD je nepoužitelná mrtvola. Nemá cenu to rozebírat, protože je to fakt. ALe to nemění nic na tom že si rád přečtu i o o tomhle krumplu a rád se podívám jak to funguje u vnitř...

[pawleeq]

S tou mrtvolou záleží na úhlu pohledu, podle statistiky SVN to žádná mrtvola není. Uživatelské hledisko je jiná věc, něddo radši holky, jinej zase vdolky.

Ale díky za zájem.

[tralala]

rozdíl je v tom, že jak USAMA tak já se potřebujem konstrukcí uživit. a uživit se s něčím jako je BRLCad, to bych si radši naprogramoval svůj 3D modelář.

[Grunt]

A to je taky celý problém. Neorganizovaní živiči-samoživitelé (většinou ještě OSVČ, které nemají kancl, ale spracovávjí zakázky pro různé zákazníky; většinou několik najednou) a absence hackerů v oboru a nějaké aktivní komunity, která by se jen nesnažila uživit sama sebe, ale dělala by i něco produktivního. Celý problém (IMHO).

[pavlix]

Co máš proti OSVČ, ošklivý zelený grunte?

[Grunt]

To vůbec nic ( ty to asi budeš vědět nejlíp), ale zrovna tahle funkce není pro tuto oblast moc prospěšná. Teda dle mého názoru. Konstruktéři působí podobně jako jednotlivé atomy (molekuly či jiná diskrétní jednotka) v jaderném reaktoru (kde bombardující neutrony jsou nápady). Když vytáhneš jeden atom z jaderného reaktoru, tak prostě vyhasne a nebo přestane neutrony vypouštět aby si udržel vnitřní energii a tím přestane být konána práce [W].

[Grunt]

Prostě a jednoduše nadšenci, kteří by nedělali věci pro peníze, živení, atd. (nebo aspoň ne 100% času), ale kvůli věcem samotným. Silná motivace je nejlepší cesta k zdárnému cíli a peníze IMHO nejsou žádná motivace ať je jich sebevíc. Bohužel to je tak trochu už v rozporu s principy oboru samotného.

[xxxxxxxxxxx]

A to přesně dělám. Peníze a vydělávání peněz jsou pro mě jenom prostředeky k dosažení cíle. Pro mě je dlouhodobý cíl získání svobodného špičkového CAD na linux. A jsem do toho schopen cpád dost peněz. apropo už snad do měsíce budem vydávat jedne svobodnej program pro Konstruktéry.

[Grunt]

A jsem do toho schopen cpád dost peněz

Ty jsou ti k ničemu dokud jich nemáš tolik jako Shuttleworth aby si si mohl zaplatit osobní armádu otroků co by realizovala tvé sny (v případě že nebudeš jen kopírovat a přemalovávat loga, ale chceš opravdu něco dělat si tu částku vynásob ještě aspoň pěti).

[xxxxxxxxxxx]

Prdlajs. Vyvíjet se dá i s minimem.

[Bedňa]

Pred rokmi som písal soft niečo medzi SignLabom a Corelom, využil som hlavne automatické krivky, čo Corel nevedel. S 3D nerobím, kedysi trochu, aké sú slabiny linuxových programov oproti napríklad Catia? Páč keď chýba klikátko to je za víkend hotové. Rendoravacie engine sú na úrovni komerčných, inak ma nič nenapadá. Celkove v 3D plávem takže to nedokážem zhodnotiť. Prípadne daj link na nejaké dobré vídeo kde sú ukázané killer features Catia, alebo pro/E.

PS: Sorry, že sa správam ako chuj keď sa hovorí o korporátnej sfére, ale do tohoto by som svojim zrnkom piesku prispel.

[xxxxxxxxxxx]

No pokusím se stručně napsat co musí umět 3D CAD "vysokého" typu. Máte 3 typy souborů. První je soubor/díl (prostě jeden fyzický díl), Druhý je soubor/sestava (reprezentuje proste sestavení jednotlivých souborů/dílů) a třetí soubor je výkres (reprezentuje pohledy + další grafiku(koty apod.) ze soubor/díl a nebo soubor/sestava). tak co se týká souborů dílů a nebo sestav, tak v nich je potřeba aby se tam dali vkládat parametricky objekty body, roviny, 2D skici a 3D skici. 2D skici se kreslí v roviných objektech jako je třebas rovina a je nutné aby tyto skici se dali parametrizovat pomocí kot a gemetrických parametrů, takže třebas parametrizujete kolmost a délku nějaké usečky a nebo vzdálenost mezti usečkama. V dílech je potřeba aby to umělo vytahovat profily z 2D skic a ty pak mezi sebou přičítat a nebo odečítat. U sestav je potřeba aby to dokázalo vkládat jednotlivé díly a vytvářet vazby mezi sebou. V sestavách je také potřeba aby to umělo třebas pomocí 2D skic odečíst materiál z dílů. No a ve výkresech je potřeba aby to dokázalo dle technických norem vkládat pohledy ze sestav a dílů + třebas zobrazit koty a nebo okotovat. A až tohelto bdue umět alespon jeden FREE CAD tak bude na světě hej... ps. těch funkcionalit tam je fakt jako prase, ale tohleto je základ.

[Šangala]

V sestavách je také potřeba aby to umělo třebas pomocí 2D skic odečíst materiál z dílů

Vypustil bych tyto „assembly feature“, je to sice velmi užitečné a práci usnadňující, ale i „velké“ CAD s tím měli donedávna problém a na první pohled to trochu narušuje „logický“ model (myšleno při návrhu CAD aplikace), takže bych to nedával do základních požadavků.

potřeba aby to dokázalo dle technických norem vkládat pohledy ze sestav a dílů + třebas zobrazit koty a nebo okotovat

Tato problematika je tak široká, že ani na konec nedohlídnu (různé normy, styly, typy), že bych se v základních požadavcích spíše specializoval na 3D kótování, které není v našich krajích obvyklé nicméně ojediněle se ve světě používá na neprimární konstrukce (nástrojárny apod.).Zpracování takového kótování je daleko snazší.

Ale přidal bych jiné: Import 3D dat, alespoň STEP, export 3D dat alespoň STEP a případně STL.

[Bedňa]

A jéje, tak toho je dosť. Existuje nejaký open source, ktorý sa tomu približuje, alebo aspoň má intuitívne ovládanie.

[xxxxxxxxxxx]

No vlastně ani ne... nekteré vlastnosti zde zminované má freeCAD. Prostě 3D parametrický CAD je masaker do kterýho se jen tak nikdo nepustí, pro tu náročnost, bohužel...

[Bedňa]

Tak som hladal a FreeCAD je asi najďalej. Našiel som ešte snahu vytvoriť z Blenderu CAD http://www.cad4arch.com/cadtools/

[Grunt]

No a to je právě kravina. V podstatě chceš klon Windows zadarmo. A teď si zkus že by se sestava jen blbě nevyklikávala ale programovala, třeba jako v Céčku. Takhle s myšákem v ruce dovede být konstruktér každý kdo má do prdele díru.

[xxxxxxxxxxx]

No, jak bych vám to řekl... Tady nejde o klon nebo neklon windows zadarmo. Tady se jedná o to jestli někdo bude na linuxu svobodně konstruovat a nebo nebude! )) A tímto přístupem co tu předvádíte... Mno nevim jak bych vám to slušně řekl, jste totálně mimo mísu...

[David Jaša]

Proč by měl konstruktér ke znalosti konstruování ještě znát balast třeba jako Céčko?

[Josef Kufner]

Na druhou stranu by to mohl být pěkný základ pro vývoj něčeho použitelného

Neznám BRL-CAD; nevím, co je "použitelné", ale pokud to existuje takle dlouho a stále se to vyvíjí, tak to stojí za pokus.

[pawleeq]

+1

[mimi.vx]

Mrtvola ? tady de videt ze o tom vite fakt hodne .....

 

Jinak jeho hlavni vyhoda je jeho skalovatelnost a jednoducha zamenitwlnost komponent , potrebujete sit pro FEM -: poslete model na exporter .. potrebujete pekny rez pro dodavatele - poslete rna raytracer , nebo jakykoliv jiny modul a samozrejme jak de menit vystup tak vstup ...

[xxxxxxxxxxx]

Muhehe tak to jste mě pobavil. ))

[Grunt]

BRL-CAD je nepoužitelná mrtvola

Bohužel to samé lze tvrdit i oboru konstrukce. Stále více a více spěje do mrtvého bodu. Já to docela živě sleduji. Naopak program kde by bylo potřeba víc myslet a psát (programovat) než slepě klikat by byla spása. Tvrdím, že tvrdě pracující programátor se pozná podle toho, že majoritu času má podepřenou hlavu, nic nedělá (zdánlivě) a hledí do blba – protože přemýšlí. V programovací praxi co automatizovat jde a není je považováno za zbytečný overhead (zbytečnou práci, hraní si na práci…), neproduktivní mrhání, protože dobrý programátor je od přírody líný a snaží se ulehčovat si život (tvrdím, že když se někdo snaží uhnat klávesnici k smrti, tak v podstatě už nemá co na práci). Něco podobného platí pro obor konstrukce, jen bohužel konstruktér není programátor, ale ještě nižší životní forma (díky absenci programátorského vzdělání). Netvrdím, že mám bohatou zkušenost s obřími monstry, ale jen když jsem se snažil za dávných dob na škole v rámci zkoušek udělat blbou převodovku, myslel jsem že vzteky zešílím. 90% času podepřená hlava, blbé klikání na díly (srážení hran, vytahování, neustálé rotování), uchycení jednotlivých prvků pomocí iVazeb pomalu na infarkt, protože to hodně odpovídá psaní ve Wordu a dostal jsem se do té pozice kdy vazby už šli blbě řešit ikonkami a nejefektivnější by bylo celé to smazat a začít klikat odznovu jen ve správném pořadí. Naopak více struktura jako program, různé bindingy/aliasy, za to bych asi platil zlatem. Je to přesně ten rozdíl jako dělat něco komplexnějšího ve Wordu a TeXu (resp programovat a pokoušet se napsat program v tabulkovém procesoru). Teď jsem se snažil jen udělat blbou stříšku kolem jäcklu parametricky ať si ulehčím život do budoucna, jenže to je skoro kapitola sama pro sebe (kam se hrabou zlaté proměnné a registry procesoru).

[xxxxxxxxxxx]

No to s tím jak to jde do kopru bychom mohli říct i o celé společnosti. )) hele tedka vážně o konstrukci. Můžu hovořit pouze o sobě a já 30-40 procent času na projektu ztrávím tím že chodím na cigárko a přemýšlím o tom jak bych to udělal a modeluju si to v hlavě včetně toho jak to potom udělám v tom CAD. Přemýšlím dost dopředu abych se vyhnul problémům a tomu že to celé smažu a začnu znova. Co se týká CAD a nějakého klikání či neklikání, jsou nejlepší klavesové zkratky a makra. ) Prostě máš v hlavě nějaké operace co se ti opakují tak mačkáš klavesové zkratky a valí ti práce rychlostí světla! ))

[Aleš]

Neřekl bych, že spěje do mrtvého bodu. Počet opravdových Konstruktérů zůstává zhruba konstantní, ale díky rozšíření všemožných CADů přibývá různých lepičů a smoličů, podobně jako u programování. No a mezi nimi se ti konstruktéři ztrácejí a než nějakého najdete, musíte se prohrabat vrstvou těch nešiků, což stojí čas a peníze. Bohužel CADy následují majoritního zákazníka a dolepují tam naprosto neuvěřitelné věci, které třeba programátory dohánějí k šílenství (příklad z jednoho dosti rozšířeného CADu: přejmenování souboru zároveň na tvrdo přepíše ve všech výrazech jméno tohoto souboru! Samozřejmě, že atribut typu ThisFile tam není, protože by to lepiči nepochopili...).

[JohnBlbec]

v gentoo je balicek k dispozici: media-gfx/brlca ~7.18.4

[JohnBlbec]

brlcad samozrejme, pardon za preklep

[pawleeq]

Děkuji za upozornění.

[Václav "Darm" Novák]

Arch ho má alespoň v AURu.

[tomo]

I napriek tomu ze som o tomto CAD-e vedel, som rad, ze ste sa pustil do pisania clanku a tym ozrejmenia zakladnych principov - je to predsa len trocha dedusko.

Ze BRL nieje vhodny pre moderne masove strojarstvo asi nieje prilis prekvapive, ale kludne by mohol stacsit na nejake domace projekty. No a ak ma nahodou (pravdepodobne ano) napojenie i na simulacne nastroje, tak by to nakoniec nemuselo byt az tak hrozne.

Pritomnost neklikacieho prostredia moze byt odradzujuca hlavne vo faze ucenia sa, ale akonahle clovek pochyti svoje oblubene prikazy/ postupy tak sa stava klikacie menu iba pritazou ktoru treba vypnut (ja a autocad ci maya). Popravde som si ale dost vydychol ked som sa docital ze to ide prepnut do vi style.

[pawleeq]

Děkuji za ohlas.

Ano, BRL-CAD plně vyhovuje menším projektům, mrkněte sem, potažmo na domovskou stránku toho projektu. Pro strojařinu bych ho nezatracoval, ale samozřejmě záleží na té které firmě, jaký si zvolí nástroj.

Pokud jde o simulace, vydržte a sledujte seriál :)

[pools]

Po "vymodelovat ji pořádně" jsem přestal číst. Autor by měl vyhledat lékařskou pomoc...

[pawleeq]

Köchelův seznam, č. 231.

[Mti.]

hm... ten byl povedeny

[LKG]

Tak tak, po stejné poznámce jsem se vyvrátil. Je neuvěřitelné, že to někdo vůbec používá...

[tralala]

jak už tu padlo, tohle je snad ještě větší masochismus než vi nebo linux. CAD v dnešní době je v technice klíčová technologie na kterej závisí celá technologická firma. jako v sedmdesátejch letech mohl bejt brl dobrej, dneska je dobrej tak maximálně k tomu, aby lunetixáci mohli tvrdit, že maj taky CAD :))))))))))))

[tomo]

Dufam, ze vam neprilozim drevo pod vas flame, ale pod linuxom bezi i Catia, takze nejaky ten profi nastroj by sa nasiel...

[tralala]

možná že to už emulátor wine zvládne, nevím. profíci s catií, proe nebo ug jedou na hpux, solarisu nebo podobným hiend řešením, poloprofi segmentu stačej windows. pro linux tu v tomto segmentu opravdu není místo, a hlavně ani není snaha pro něj cokoliv dělat. jo jasně, do routýrku kterej z jednoho kabelu veme bž a pošle to na druhej kabel je linux dobrej, stejně tak jako na nějaký web stránky (posílej to samý bž na ten samej kabel), ale na cokoliv pokročilejšího jako fakt ee

[pavlix]

pro linux tu v tomto segmentu opravdu není místo

To se říkalo pokud vím i o všech ostatních nasazení, kde má dnes linux velmi silnou pozici. Že bysme měli na Abclinuxu dalšího astrologa?

[tralala]

jaká silná pozice??? na počítačích babiček uhrovanejch pubošů?

[Šangala]

U mě doma je silná, tj. 100%.

• server
• router (nevybíral jsem jej podle toho, prostě tam je)
• switch (to jen tuším)
• herní-konsola (ano, nechtěl jsem ji od M$)
• již nepoužívaný print server (nevybíral jsem jej podle toho, prostě tam je)
• moje pc (moje rozhodnutí)
• mojí ženy pc (žena požádala)
• dětí pc (moje rozhodnutí, ale děti jsou naprosto spokjené, tolik her na Win nedostanou a já jsem spokojený, protože u ¼ z nich se i něco naučí)
• můj mobil (trochu jsem vybíral, ale mám jej už dlouho)
• mojí ženy mobil (nevybíral jsem jej podle toho, prostě jiné mobily ani moc nejsou)
• čtečka elektronických knih (nevybíral jsem jej podle toho, prostě tam je)
• satelitní set-up box (nevybíral jsem jej podle toho, prostě tam je)

„prostě tam je“ rozuměj Linux

U nás ve firmě, taky myslím, že silná asi 30%.

V jedné neziskovce co mám na starosti asi slabá, jen cca 20%, ale stále stoupá.

Nakrmen?

[tralala]

no to sou prdy, na kolika těch věcech cos vyjmenoval je nasazená Catia se stamilionovou zodpovědností??? Óbože.

[kyytaM]

Linux ja napriklad pouzivany aj v SAN switchoch/direktoroch, ci LAN switchoch pre DC, ci load-balanceroch, IPSoch, IDSsoch, SIEM systemoch. Zariadenia s cenami v statisicoh za kus (niekedy aj cez milion) a zodpovednostou za miliony dolarov za sekudny minuty nedostupnosti.

[oro3e]

touch my tralala, my ding ding dong

[Bedňa]

A čo tak burzy, kde ide o miliardy a poháňa ich Linux, inak Pavlix písal o prorokoch, čo písali že sa Linuxe nikde nedostane a u mňa je rovnako všade. Keď sa vrátim ku CADu, osobne som nikdy moc v 3D nerobil, ale popis objektu kódom, hlavne v strojárstve je ďaleko jednoduchší ako chaotickým ťahaním za drátové modely to sme sa učili ešte na škole. Ono to má spojitosť aj v z výkresovou dokumentáciou, ktorá je robená po novom v prvom rade pre CNC nastavovačov. U nás sa kompletne v tomto tiež zmenila dokumentácia, pre bežného strojára je to už slabšie čitateľné, ale NCčkari sú v siedmom nebi, páč oni tiež pracujú hlavne s opisom trasy obrábacieho nástroja.

[Šangala]

Ani na jednom, protože mít CATII doma je docela nesmysl - na to bohužel nemám dostatek prostředků, ani nevím na co bych ji potřeboval.
Ale jinak CATII V5 mám k dispozici a na zahraničním semináři jsem viděl CATII V5 plně funkční na Linux-u u přednášejícího přímo od Dassault Systèmes. Co je na tom V5 existuje pro UNIX, takže to není problém portovat. To, že není k dispozici a veřejně se o ní neví (a do budoucna ani se s ní, pokud vím, nepočítá) je hlavně obchodní strategie.
Catie V4 byla jen na UNIX-ech a na Win ani neexistovala.

Máte pocit, že zodpovědnost leží na na „3D kresliči“, já ne ta leží na konstruktérovi a je jedno jaký nástroj použije, nehledě na to ža taková přímá zodpovědnost nevisí asi na nikom (snad u šéfkonstruktéra letounu by to tak nějak nesmyslně bylo možné vyčíslit).
Umět něco „vymodelovat“ v 3D neznamená, že jste konstruktér, ale jen 3D kreslič, jakmile navrhnete „něco“ a je jedno jak jestli pomocí CATIA-e, Pro-E nebo na papíře a bude to fungovat dle zadání, pak jste teprve konstruktér a teprve můžete nést nějakou zodpovědnost.
A taky daleko větší díl zodpovědnosti nesou výpočtáři a světe div se, ti většinou dělají výpočty na Linux-u, bo na Windows i dávání přednosti násobení je už záležitost vědeckého světa viz Windows kalkulačka (calc.exe).

[tralala]

ale vždyť o tom se tu bavíme - Catia na linux nebude, protože linux je sračka. a proto tu banda pičmulínů pytlíkuje svůj primitivní "CAD" a myslej si, že tím jako vytrhnou. rozdíl mezi Catií a BRLcadem je asi tak 30 let a asi tak sto miliónů člověkohodin.

[pavlix]

Myslím, že ti unikl jeden důležitý bod.

Ti, kteřím říkáš „pičmulíni“ jsou se svojí prací spokojeni. Zatímco tebe jejich výsledky štvou. Kdo má tedy problém? Ty nebo oni?

[Šangala]

Nebude, ona existuje a dovolím si jednu poznámku Release cca. 13 (tedy starší, protože už je to nějaký pátek), jsem testoval na jednom stroji pod Windows a pak na Linux-u přes virtualizované Windows ve VMWare a CAM výpočty dosahovali stejných časů a dokonce někdy i nějaké jednotky % byly rychlejší, což je samo o sobě dost divné (tato virtualizace by měla ubrat výkon), takže možná bychom jsme se divily jak by to šlapalo nativně na Linux-u
A v maximalizovaném režimu bylo možné fungovat i slušně graficky se složitějšími modely (menší sestavy už byl po grafické stránce problém, bo to bylo bez akcelerace).

[xxxxxxxxxxx]

No ale na co to je že existovala verze 13? kdžy tekda je tuším verze 19 a blíží se V6... Prostě tyhle kecy jsou naprdlajs...

[Šangala]

Nevím, která verze existovala/existuje pro Linux, to si bohužel nepamatuji, kterou jsem osobně viděl, ale smiřte se s tím, že technicky to není žádný problém, je to čistě politicko-obchodní rozhodnutí, na kterých platformách běží a pro Unix je i k dispozici. Psal jsem, že jsem testoval verzi 13 ve virtuálu (prostě tehdy jsem ten test dělal, proto taková verze).
Moje vize je, že to musí držet zuby nehty, protože jakmile to oficiálně pustí pro Linux, spousta firem přejde, protože jim to usnadní následné kroky i když investice na nákup OS v některých firmách budou vyšší (on je totiž Linux dražší, protže je lepší, víme )

Jestli tušíte R19, tak tušíte z evropského automobilového průmyslu, kde se automobilky dohodli na standardu R19 (protože CATIA má úžasně navržený formát, z verze do verze není kompatibilní) /jestli se nepletu tak dohoda je na 3roky, nevím jak je to s Toyotou/. Aktuální verze, jestli se nepletu je R21, ale to nemá vliv na nasazení do automotive, i když bude třeba R99, to se řídí jinými principy.
Jinak V6 už dávno je, ale nemám žádné konkrétní zprávy o jejím praktickém nasazení.

[xxxxxxxxxxx]

No s tím nasazení na linux si vyloženě lžete do kapsy. Pro/Ečko takto zkoušelo dělat verze pro linux a nikdo se toho až na pár šílenců jako jsme já nechylo. takže se na to vykašlali. To samé je ve světě CATIA, nemá si cenu nic nalhávat. Jinak automobilky mají každá svojí verzi a každá svoje patche. ale na co mi je že vydali verzi 13 když to nemá kontinuitu. žádnou. Prostě si nikdo nelajsne nasadit něco co za další verzi skončí s podporu linuxu. Jediná cesta jak udělat něco s konstruováním na linuxu je ta že se naprogramí sbobodný ekvivalent CATIA a nebo Pro/E...

[tralala]

To by mě zajímalo, jakej magor si lajskne dělat třeba pro VW, kde za hodinový zastavení linky účtujou půl milionu euro, v kačene ve VMWare. Když už opomenu nesmyslnost, jako že ty windows tam stejne musím mít (no hlavně že mám jako hlavní operační systém linux, to se fakt vyplatí), tak mi příjde, že tu vůbec nikdo nemá ponětí o tom, jak to v dodavatelskym řetězci funguje. Hlavně že linux je zdarma a bla bla prd prd.

[Šangala]

A mě by zajímalo jak pomocí Catie V5 zastavíte přístup KVS-ky.
Pro vaši informaci, Linux, na kterém by to běželo kdyby se nalezlo řešení, které se zkoušelo by stál v prvotní investici více než Win.
A zkoušel jsem to právě proto, že ty následné věci se provozují na Linuxu a je opruz restartovat PC jen k vůli tomu, že potřebujete třeba skrýt rádius nebo běžet za 3D kresličem aby to opravil a znovu navedl do PDM.
PS: Z virtuálů se naprosto běžně komunikuje, v tomto směru je virtualizace naprosto nulové riziko…, ale pravděpodobně nevíte k čemu se vlastně vyjadřujete.

nikdo nemá ponětí o tom, jak to v dodavatelskym řetězci funguje.

Mám pocit, že ten „nikdo“ je synonymum pro „tralala“.

[xxxxxxxxxxx]

takže chápu to dobře že vy děláte MKPčka na linuxu? Jeslti ano tka opravdu neděláte v konstrukci a nevíte jak to chodí v potravinovém řetězci tohodle ranku (konstrukce)...

[Šangala]

Já ne, kolegové .
Nevím jak to chodí u potravin, ale vím jak u automotive, aerospace a něco ze spotřebního průmyslu. Většina MKP-eček a dalších výpočtů je na Linux-u, a většina konstrukce je na Win.
Já se nepřu o tom, že konstrukce se dělá na Linuxu - nedělá, dělala se výhradně na UNIX-ech, a pak přešla docela rychle na Win, podpora Linuxu v CAD konstrukci je mizivá, ale (i komerční) tlaky ke změně existují.
Ale říkám, že v uceleném procesu vývoje, kde CAD konstrukce je jen jeho menší částí, je nasazení Linuxu velmi vysoké (netvrdím, že většinové, ale jsou to desítky procent).

[xxxxxxxxxxx]

Tak v tom případě se přeme pouze a jedině v těch procentech. Podle mého soudu je v automotiv firmách míň jak 0,05 proceneta linuxu jako takového. Beru v potaz i všechny firmy dodávající do automotiv... A to že CAD a konstrukce je menší část ve vývoji automotiv je taky přitažený za vlasy... Vždiť všechny jednoučeláky co jsou v automotiv firmách jsou udělaný v CAD, výroby jsou dělány v CAD... A tvrdit že konstrukce je menšinová součást vývoje výrobku.... to je na mě moc... Kde prosím vás děláte a kde je to nasazení na linuxu?

[Šangala]

A obvykle jsou ty jedno-účeláky jsou spočítané na Linuxu, vím že ne všechny, protože simulace a statické výpočty se dělají jen někde.
CAD a konstrukce je rozdíl, CAD je podmnožina konstrukce (nicméně přistupuji na Vaše zjednodušení).
Takže méme zhruba taková čísla, zjednodušeně (jedná se o pracovní pozice):
Automotiv: CAD 46 %, „Výpočty“ 52 %, Další potřebné profese 2 %.
Celkem: CAD 57 %, „Výpočty“ 33 %, Další potřebné profese 10 %.
V % jsou jen přímo potřebné technické profese, není zahrnut primární návrh, řízení, organizace ani podpůrné věci jako IT, ani výpočetní cluster či servery, které jsou převážně Linuxové či dokonce virtuální realita, tunel, které nemáme k dispozici, ale jinde se aktivně používá.
Jak vidíte tak i bez započítání dalších součástí vývoje, mi to v automotiv vychází jako menšinové, jen tímto dost hloupým srovnáním.
Bude se to lišit od pozice na dodavatelském řetězci, ale zas je třeba si uvědomit když to vztáhneme poměr počítače na člověka, tak u CAD to bude 1:1 a třeba u výpočtů dle velikosti firmy a toho jestli jste primární zadavatel nebo další dodavatel, tem poměr bude o kus jiný, protože musíte započítat výpočetní clustery atd.
Dále konstruktér pracující v CAD, dle své pozice pracuje v CAD 10 % - 90 % času (řekněme od šéfkonstruktéra po plně vytíženého 3D kresliče přípravku v malé dodavatelské firmě), proto ty závěry, které se vám nezdají, že CAD není většinovou částí (netvrdím, že není největší částí) vývojového procesu (v automotiv/aerospace apod.).

[xxxxxxxxxxx]

Ty jo tak to musíte být v potravinovém řetězci hodně vysoko aby se dosahovalo těchto čísel. Co mám zkušenosti ve firmách co jsou u level níže od automobilky tak plácnu většina se dělá na Windows a max AIX. O uroveň níž je to číslo pro widle 99,99 procent. Jednoučeláky se nepočítají, prostě to odhadneš v CAD a jde se do výroby.

[Šangala]

Vysoko: ano někdy jo, ale zas někdy ne…
Jednoúčeláky nebo i přípravky se sem tam se počítají (první bylo poptávané a druhé sem tam děláme).
( máme i několik IRIX a Solaris, cca. 2 jsou na pracovištích a připravené spustit k vůli starým projektům nebo k drobným úpravám ve starých NC programech, ale už se to neudělalo hodně dlouho, jsou pro CATIA V4 ).
…a jednoho SGI Octane mám doma, kdybych potřeboval zatopit - tím jeho 1kW zdrojem .

[mimi.vx]

catia je jeste o nicem ... na kolika Superpocitacich jsou Widle S catii?

[Šangala]

To by nedávalo smysl i kdyby to šlo Widle si rozumě s pamětí neporadí a CATIA taky ne, natož s více jádry, či dokonce procesory , tak jedině jedna CATIA instance na jádro, v případě CAM, jedna instance na 1.5 jádra A jedno jádro navíc aby se všechny instance spustily 1/2 hodiny před tím než dojdou lidi do práce a nemuseli čekat na start CATIA-e (kdo CATIA V5 používá, tak ví jak rychle startuje, zvláště poprvé a téměř bez ohledu na PC ).

[David Jaša]

To zní jako recept na desktopovou virtualizaci, kdy se hypervizor díky své diskové keši a sdíleným paměťovým stránkám postará o pekelně rychlej start podobných hraček a následně menší nároky na CPU/RAM. Sám to vidím, když si spustím podruhé blbý Autocad 2012 ve virtuálních widlích na laptopu - naběhne to během pár sekund, poprvé to trvá minuty.

[pavlix]

no to sou prdy, na kolika těch věcech cos vyjmenoval je nasazená Catia se stamilionovou zodpovědností??? Óbože.

Na Linuxu běží burzy, na kterých se obchoduje s tou tvojí „odpovědností Catia“ obchoduje, to by ti mohlo stačit :).

[w4rr10r]

Babičky válí.

[pavlix]

jaká silná pozice??? na počítačích babiček uhrovanejch pubošů?

Většina serverů, drtivá většina routerů do domácích kanceláří, drtivá většina settopboxů, každý telefon s Androidem (+pár jiných), drtivá většina superpočítačů... a pak ještě takové blbosti jako Express Gate na noteboocích od Aceru. Externí disky a podobné blbosti.

Zkráceně řečeno, obrovský business, kterámu je tvoje babička s windowsama úplně u prdele.

[2X4B-523P]

Asus Express Gate od Aceru? to bych nechtěl

[Šangala]

CATIA oficiálně pod Linux není, a 99 % instalací CATIA V5 je na Windows, stejně tak ugi nebo Pro-E ... bohužel.
V CATIA V4 na Unixu s 256MiB RAM šlo udělat „více“ než s 8GiB na Windows s CATIA V5. CATIA V6 jen Windows a snad MacOS.

Cože je v dobrém kontrastu zase s výpočty (pevnostní/dynamické/aerodynamické/proudění/EMC analýzy), ty běží převážně na Linuxu a když jsou pro Windows tak jsou obvykle jen <joke>, na to na co je Windows: „na hraní“</joke> - na menší záležitosti a výpočty na cluster-u nejsou vůbec možné, to je jen Linux (případně nějaký Unix).

[xxxxxxxxxxx]

CATIA na linuxu běží... pod wine. Ale tohle řešení není vskutu pro nasazení do firmy... BRL je jednoduše zaostalej krumpl který by do firmy nasadil jedině tak blázen, protože nemá žádný výstup pro reálnou práci. A na tvorbu 3D modelu ve stejné urovni, ti stačí blender. Aneb dokud se nenaprogramí otevřenej, skutečně pořádnej CAD pro linux, alespon na urovni Pro/E z roku 2000 pod GPL tak se nic nikam nehne... Je to 10 let rozdílu vývoje. Zajímavé je že linux jako takový takovýmhle zaostáváním netrpí... Holt strojaři neprograměj...

[tralala]

už si zkoumal nový creo? já zatím jedu na wf4, protože pětka stojí zapiču, ale creo1 vypadá že by mohlo bejt použitelný. a konečně udělali zobrazení s černejma hranama :)

[xxxxxxxxxxx]

eště ne. Zatím jedu na WF3 na linuxu a widlích 7. WF5 jsem ani nezkoušel. Creo mě nabízej tak uvidím jak budou prachy. ) Mě na proečku nejvíc štve že od verze 2001 doteď nedokázali předělat UNIX GUI na Windows style GUI... prostě buď jedno a nebo druhý, ale mixovat to je prostě sebevražda!!! Stejně bych byl vlastně nejradši kdybych měl na linuxu něco jako je Pro/E 2001 nebo ještě starší UNIX style se stejnou funkcionalitou. Prostě dřív to byo fakt boží a stačilo to! )

[dad]

ostatne soudim, ze kdyz by nekdo chtel napsat neco o CAD, tak by to mel nejdriv poslat Zimovi ke schvaleni.

[tralala]

no a ne? proč o tom nepíše někdo, kdo má alespoň minimální přehled v oboru? říkat že lunetix má cad např qcad nebo brlcad je na pěst mezi oči, asi jako říkat že lunetix má účetní program jako kmymoney, jak tu už v diskuzích zaznělo :))))))))

[Šangala]

Tádydádydá.
Učetnictví je v ĆR naprosto v pohodě s plnou podporou na Linux-u, protože máme např. FlexiBee.
… říkat, že na Windows lze dělat výpočty pevnostní/dynamické/aerodynamické/proudění/EMC analýzy je taky jenom vtip a bez toho je v dnešní době malá část z balíku CAx jako CAD taky na velké kulové.
Můžeme si zkusit měřit kdo ho má většího, jak chcete prokázat znalost v oboru?

[mimi.vx]

USG NX (nastram atd ... ) vam asi mnoho nerika ze? zas na druhou stranu ...

[Šangala]

Myslíte pravděpodobně NASTRAN, pak tu máme PATRAN, ANSYS, FEMAP, Fluent, ADAMS, PAM-CRAH, MEDINA-u a další. A v praxi se většina provozuje na Linux-ech.
Tím NX, myslíte pravděpodobně Ugi NX-ko.
Nějak mi to vrtá v hlavě, odpovídal jste mně?

[tralala]

vždyť o tom se tu bavíme, až bude na lunetixu profi CAD jako je pro účetní flexibee, tak kaine problemou.

[loki]

Najdi si poradne informace trolle. Linux neni system jen pro nadsence, ale take pro pragmaticky uvazujici lidi, kteri chteji minimalizovat naklady na sve podnikani a to nejen v kratkodobem horizontu. :-P

[tralala]

tak jasny ze "podnikajicimu" studentikovi co prodava mejdla pres eshop bude linux stacit :)

[Petr Ježek]

Musím konstatovat, že je div, že se jakž takž živíte. Dnes se za pár šušní sežene tucet hejlů, kterým se nabulíkuje, že tomu rozumí. Připomínáte mi opraváře praček, vážený... Kdybyste nechtěl dávat na odiv svou omezenost, snadno byste si zjistil, že nasazení GNU/Linux je v menších soukromých firmách, kde nečekali na účetnictví (FlexiBee) a zařídíli se tak, že vesele exportují a importují. S vašimi znalostmi, a vládnutí mateřským jazykem nemlyuvě, bych se raději krčil v koutku...

[pavlix]

Nekrmit.

[loki]

Vim vim, udelal jsem chybu

[stativ]

Aneb dokud se nenaprogramí otevřenej, skutečně pořádnej CAD pro linux, alespon na urovni Pro/E z roku 2000 pod GPL tak se nic nikam nehne...

Z hlediska člověka, který grafiku studuje a i před tím se o ní dlouhou dobu zajímal musím poznamenat jednu věc. Udělat uživatelské rozhraní pro CAD je v podstatě hračka. Oproti tomu opravdu dobře zpracovat CSG strom je zatraceně komplikované a implementace bude trvat spoustu člověkoroků. Velká část UI se totiž dá naklikat v nějakém designeru. Vnitřnosti jsou ale spousty matematiky, která se naklikat nedá. Pravděpodobně proto jsou tu tuny různých GUI k ffmpeg, ale ffmpeg je jen jeden (libav se příliš neliší). Ale to už odbíhám od tématu.

Dle mého názoru je BRL CAD takřka jedinou nadějí, že GNU/Linux bude mít kvalitní CAD. Interní struktury už evidentně mají funkční, takže stačí udělat UI, které je ta lehčí část.

[mimi.vx]

+1

[pawleeq]

+1

[Petr Ježek]

Děkuji, konečně někdo, kdo ví, oč jde.

[fall]

Zajeď si do Liberce a tas 50k - VariCAD.

[xxxxxxxxxxx]

Zajel jsem si do AV engineering a koupil asi za 120k Pro/E což je dost někde jinde, variCADe promiň...

[TM]

Tralalo, možná by vám pomohl týden klidu v přírodě, aby se vaše psychika trochu regenerovala. Snad pak přestanete otravovat na webech, které nejsou pro vás. Představte si třeba, že já bych obtěžoval čtenáře na Živě pod články o Windows - absurdní...

[tralala]

LOL vy TM :) spíš bych řekl, že týden v přírodě by potřeboval ten, kdo si myslí, že klikátkama jako je qcad, brlcad, freecad a podobnýma nesmyslema jdou nahradit profesionální softwery.

[pavlix]

Týden v přírodě by potřeboval ten, komu ty programy tak vadí, že kvůli jejich pouhé existenci nemůže spát :).

[tralala]

ale mě nevadí ten samotnej program. mě vadí, že z něj děláte něco, co jako fakt není. blrcad opravdu nemá s moderním konstrukčním softwarem nic společnýho.

[pavlix]

ale mě nevadí ten samotnej program. mě vadí, že z něj děláte něco, co jako fakt není.

Když obviňuješ, tak jmenovitě :). A mimochodem, zatímco ty obviňuješ z toho, že někdo přeceňuje jeden program, ty bezdůvodně kopeš do mnoha lidí, včetně takových, kteří se na glorifikaci daného programu vůbec nepodíleli. Jak uřvané děcko.

[tralala]

Mě je to jedno, já tu jen flejmuju s faktem, že nikdo z vás se ke konstruktérovi ani trochu neblíží a nemáte sebemenší potuchy o fungování konstrukce.

[pavlix]

Mě je to jedno, já tu jen flejmuju s faktem, že nikdo z vás se ke konstruktérovi ani trochu neblíží a nemáte sebemenší potuchy o fungování konstrukce.

Já jsem tě tu spíše viděl, jak se neúspěšně snažíš realizovat se ve své zvrácené touze někoho shazovat, a přitom nakonec shodíš sám sebe :).

[rtalalal]

mno kdyz to rika tak velkej psycholog jakoi ses ty tak to bude pravda

[Petr Ježek]

Potvrzuje se, že toho opravdu mnoho nevíte. Kromě jiného i konstruuji a linoxové aplikace mi prozatím stačily...

[vratidlo007]

Co je profesionalniho na Autocadu, ktery vice nez funkcionalitu resi vydavani novych, zcela neopodstatnenych verzi, jen aby byl oduvodneny subscription? Vim, ze ACAD neni Catia, ale treba takove stavebnictvi na nem jede z prevazne casti. Pak zoufaly projektant, ktery na dany spas musi vydelat, rad se poohledne po mozne nahrade. BTW: bavime se o reseni za cca 250k/uzivatele s 25% subscription. Dassault Systemes to pochopil a nabidnul DraftSight. Neni sice OSS, ale jede i pod Linux. Jinym zase postaci tebou oznacena klikatka.

[Harvie.CZ]

No ja bych zase doporucil OpenSCAD ( http://github.com/openscad/openscad ), ktery je sice urceny spis pro programatory, ale naucit se ho neni nijak zvlast tezke, protoze zakladni principy jsou vskutku jednoduche. V pseudokodu si muzeme predstavit treba neco jako:

rozdil { kostka(2,2,2), posun(1,1,1) kostka(2.1,2.1,2.1) }

a hned mate kostku, ze ktere si druha kostka ukousla roh. takovy CSG model si pak muzete za par desetikorun nechat vytisknout (vyrobit) na 3D CNC tiskarne RepRap (mimochodem take navrzene v OpenSCADu) treba v prazskem hackerspacu brmlab. http://brmlab.cz/

[Šangala]

Nebo na Fortus900mc jehož systém běží na Fedoře

[Harvie.CZ]

Pokud to ovsem neni zavod ve kterem mas jenom 10kc a disketu s modelem, ktery musis vytisknout To pak budes mit stesti, pokud ti ve fortusu daj aspon propagacni letak

[Šangala]

Propagační leták Vám klidně zašlu zdarma, disketa není problém (jen je dnes už divná).
Model není třeba nosit, vytvořen ho mám za 1 min, téměř identickým způsobem jak je popsán (pro „tralaláka“ samozřejmě ne v CATII, ta za tu dobu ani nenastartuje, a takto jednoduché základní tvary se v ní vytváří „reativně“ pracně a na kvalitní převod do STL formátu potřebujete licenci za ≈500k, což tu kostičku prodraží)
Jinak 2cm kostka (2mm jsem vypustil ) je pod jakoukoliv rozlišovací schopnost jakékoliv kalkulace, takže když si ji vyzvednete, tak Vám ji dám k tomu letáku také zdarma.
Náklady na uvedeném stroji z materiálu Polycarbonate 48Kč, na podobném ale menším z materiálu ABS 31Kč.
PS: příspěvek výše jsem psal jen proto, že to také běží na Linux-u…

[Pavel Čejka]

RepRap nezajímá, omatlané plastové věci nerad (a hlavně RepRapem nic nevyrobím ze dřeva, hliníku, mosazi, laminátů, jiných plastů než ABS a pod...). Ale zajímalo by mne třískové obrábění ... má s tím v kombinaci s OpenSCAD někdo zkušenost?

Jak jsem psal jinde, v nouzi vystačím s QCADem + CAM + EMC, ale není to nic moc, jen 2D (resp. 2.5D), občas bych rád i 3D tvary.

Není až takový problém v lecčems udělat 3D model, ale veliký problém je sehnat vhodný a dostatečně levný CAM (pro občasné hobby použití, takže cena nanejvýš jednotky kKč), kterým z modelu získám kompatibilní GCode nevyžadující (pokud možno) ruční úpravy.

Ze všech možností, co jsem zkoušel, se požadovanému blíží, ale ani zdaleka nestačí HeeksCAD.

[pawleeq]

Netestoval jsem, jen prodávám, jak se jsem na gůglu našel.

[Pavel Čejka]

Letmo jsem nakouknul do zdrojáků a nevěřím, že to je vůbec k něčemu.

CAM musí řešit průměr nástroje, rychlosti nájezdů do materiálu, hloubky řezu pro různé materiály (vyplývá z mechanické tuhosti stroje a dalších parametrů), velikost třísky (tj. kombinaci průměru frézy s rychlostí posuvu), kapsování, optimalizaci, správné pořadí řezů atd... K tomu musí poskytovat i nějaké uživatelské rozhranní. Nemluvě o tom, že lepší software by měl být schopen generovat GCode nejenom pro CNC frézku, ale třeba CNC soustruh, řezací plotr, 3D tiskárnu (ne nutně RepRap, ale třeba tohle http://3dhomemade.blogspot.com/) ... každé zařízení potřebuje něco trochu jiného.

Existuje hafo generátorů GCode třeba plugin do Inkscape, cosi pro komerční QCAD a pod., ale v lepším případě umí objet obrys/čáry kresby (v horším fungují blbě), čímž se hodí tak ke generování GCodu pro kreslící plotr s tužkou, ale v žádném případě ne pro CNC stroj.

Super jedoduchý CAM na hranici použitelnosti pro řezání 2D tvarů je třeba tohle http://code.google.com/p/dxf2gcode/ Cokoli méně schopného je zcela k ničemu.

[Šangala]

Nedíval jsem do zdrojáků, chci jen reagovat na Váš následný text
Není to úplně tak jak píšete, a zkusím napsat proč si to myslím (a to ne s ohledem „na takové domácí programování“), nechci shodit co jste naspal, jen mám potřebu to rozvést, protože mi připadá, že to jak jste to napsal, zahrnuje jen klasické sériové či 3D „nejčastější“ programování bez ohledu na různé potřeby.

• CAM nemusí bezpodmínečně řešit ø nástroje; při 2-2.5D to vyřeší dráhová korekce
• CAM nemusí bezpodmínečně řešit rychlost nájezdu; znám několik firem/nástrojáren, kde se programuje jeden posuv na celý program a nechává se na obsluze aby si případně zatočila kolečkem, a také při obrábění měkkých materiálu polyuretan. prysk./polystyrén/texgumoid/apod. je to spíše na škodu.
  Nehledě na to, že pokud se použije nějaké následné řešení na optimalizaci dráhy, může to být škodu také.
  Co myslím optimalizací, já rozlišuji dvojí:
  • „Jednoduchá“ jen na základě dráhy - tj. na základě směru dráhy, uhlové změny vektoru prostorovém nebo jednotlivých osových úhlech, délky času trvání bloku a spousty dalších parametrů optimalizujete posuv, tak aby stroj jel plynule nepřetížily se osy a z vládlo to odměřování, Ano toto v klasickém frézování je spíše historie, která byla/ale i je, vhodná pro 3D řádkování na starých strojích, které nepoužívaly „look-ahead“ anebo třeba osa Z nedokázala patřičně brzdit (a je to super výzva na programování, protože pak vidíte rychle výsledek, kvalitní povrch, vyšší přesnost, poloviční čas ). Ale v novodobé praxi se s tím můžeme setkat například při za-frézování plastových dílů robotem (co vím a viděl jsem, pro některé luxusní auta se to dělá na interiérových částech), kde robot drží frekvenční vřetýnko (např 60000 ot/min) s malým nástrojem ze super pozitivním ostřím (např. ø 8 mm) a pohybuje se (respektive, tak zní vstupní posuv) velmi vysokou rychlostí 1-6m/s (všimněte si jednotky není to m/min), při této rychlosti je problém správně „brzdit“ a je efektivnější to předpočítat než uřídit a další faktor, je že robot nemá tak vysokou přesnost, která je třeba. Takže se spočítá dráha (6-ti ose, 6-tá osa je v často zbytečná, ale robot ji potřebuje znát) a prožene se to postrpocesorem, který zná kinematiku robota a jeho parametry a upraví dráhy, změní dokonce souřadnice a posuv, na stroji se to pak ještě doladí dle měření a třeba 4kus už je OK, i když robot jezdí po falešné dráze, jen nesmíte sáhnout na „kolečko“ .
  • „Sofistikovaná“ na základě virtuálního obrábění - tj. virtuálně se obrábí/simuluje celý proces a na záladě všech získaných informací o průřezu třísky, zatížení atd. se modifikuje posuv, ale také se dělí dráha (obvykle se neporušuje její geometrie i když i to je možné) - jen se rozdělí dráha na více bloků s různými posuvy.
• hloubky řezu pro různé materiály, velikost třísky; je spíše o znalostí bázi a zkušený programátor tyto paramtery nastaví i bez podpory software
• lepší software by měl být schopen generovat GCode; to je jsou dvě věci, vlastní programování a pak patřičný výstup, a hodně firem neustále řeší postrpocesor generující výstupní kód stále externími utilitami.
  Výhody takového postprocesing jsou třeba, může používat něco jako programovací jazyk (sám jsem takový děla a stále se používá), a některé, můžeme tomu říkat, cykly (nejen vrtací, ale i opakující se feature), mohou být z CAM exportované jen jako slovo (APT, G, M to je jedno) a posprocesor jej rozvine, výhodu to má zřejmou z různých CAM máte přesně stejný výstup, nebo zas naopak můžete využít cyklus stroje a jinde jej vygenerujete do drah (protože stroj to neumí) a chyba NC programátora je minimalizována. Také Vám všechna data prochází stejným místem a můžete to napojit na IS/PDM atd.
  PS: Komerční 3D tiskárny bych z toho plně vypustil, protože tam se to řeší diametrálně jinak a proces je daleko více automatický (dráhy jako takové, jak známe z CNC se neprogramují) a některé (např. FDM) se chcete-li „programují“ ve výrobcem dodábaném software (na SLS je to podobné, ale existují i další výrobcem nedodané software), ale je to stále spíše o nastavení parametrů výsledného výrobku a stisknutí tlačítka,než o nějaké postupné definice nějakých postupů či technologických paramterů.
• ale v žádném případě ne pro CNC stroj; některé s těchto generátorů dokáží ve specifických případech udělat daleko kvalitnější a časově efektivnější práci, samozřejmě pokud se bavíme o klasické nástrojařině, tak se s tím obvykle nesetkáte.
  Podobným způsobem jsme v minulosti programovali dotykový měřák (jednoduchá příprava v 3D, pak jednoduchý postprocesor s vizuální kontrolou) aby byl schopen nám změřit 3D povrch v normálových odchylkách, protože 3D načtení modelu nebylo možné, natož jeho vyhodnocení. A můžu říct, že na klasické lisovací nástroje (malé do 500×500), to bylo daleko rychlejší připravit i změřit než s použitím sofistikovaného softu. pro souřadničáky a kdybych to měl srovnat např s optickou metodou měření a vypustil bych manipulaci (s optikou přijdeme k nástroji), tak by řekl, že stále na malé věci to bylo rychlejší - samozřejmě tak jsme měli na 0.25m² třeba 50 bodů a te máme kompletní informaci o povrchu (třeba 5M bodů) - je to přesně o tom, že každé potřebuje své a i ty různé pluginy mají něco do sebe.
  Hodně dávno jsme jsem si držel Corel 3 protože bylo možné z něj vysypat obrysy do formátu DXF jako polyline a to seřazené a i ve slušné přesnosti (další verze to pokazily), takže opravdu jednoduchým postprocesingem (což je vlastně ten plugin) bylo možné vyřezat na plotru, vodě, frézce geometrické tvary, a jakékoliv jiné obecné moderní programování zabere více času.
  

No a na závěr „na domácí“ programování je obvykle kdokoliv tomu ochoten dát více času a provést i více kroků, zkontrolovat upravit atd.
Ale samozřejmě zas v komerční sféře, kde každá hodina stojí (třeba 500-1500Kč) musí být CAD/CAM maximálně efektivní a musí eliminovat chyby, cože je někdy problém, protože moderní systémy jsou již moc komplexní a menší firmy nemají potenciál je správně k takové eliminaci nastavit.
Ale i přes to na specifické věci je sem tam levnější/rychlejší/obojí použít „divné či jednoduché“ pluginy.

[Pavel Čejka]

ad průměr nástroje - ano, ale v CAMu je přinejmenším nezbytné určit, co je materiál, co odpad, jestli najíždět na obrys zleva/zprava/středem nástroje (třeba při gravírování) ... resp. je to potřeba určit, pokud to nevyplývá z výkresu, což třeba v případě DXF z QCADu určitě nevyplývá (konkrétně příkazy G40, G41 a G42 http://www.linuxcnc.org/docview/html/gcode_main.html)

Trochu jsem to poplet s rychlostí nájezdu a řezu. Obojí řeší EMC2 dle parametrů stroje ve své konfiguraci (dynamiku stroje, rychlosti řezů ...), ale v CAMu (resp. v GCode) mohu ovlivnit horní limit a max. rychlosti omezit.

ad ostatní body - víceméně souhlas, záleží na situaci, materiálu, použitých nástrojích

Fakt ale je, že spoustu věcí nedovedu posoudit, nejsem strojař. Mám zkušenosti jen s vlastním strojem, který jezdí do 1400mm/min a používám nástroje do průměru 3mm (limit je někde okolo 8mm, nejčastěji 1mm na různé titěrnosti) při otáčkách od 5000 do 25000/min (konstrukce masivní hliník, trocha MDF, 20mm podepřené ocelové tyče, kuličková pouzdra, posuvy 20mm trapézovým šroubem se 4mm stoupáním a 3 fázové krokové motory 2x2NM a 1x4NM + mikrokrokování ...). Nikdy jsem neměl možnost dělat cokoli na lepším stroji. Tenhle mi na doma to stačí

Vcelku by mi nevadilo, kdybych musel leccos nastavit a určit ručně, stejně to tak dělám. Nedělám a nebudu dělat sériovou výrobu, jen tu a tam potřebuji nějaký tvar z měkkých materiálů, jako třeba hliníkový plech, polypropylem, HDPE, překližka a pod. A hlavně, výroba stroje byla skvělá zábava (i když ne zcela levná).

Problém spíš je v tom, že software pro Linux leccos neumí vůbec, nebo to musím složitě obcházet. Třeba i to prosté kapsování ... v HeeksCNC to skoro funguje, ale jeho CAD/CAM se hodně blbě ovládá (nehotový, občas nespolehlivý, špatně promyšlený ...). V případě QCADu a "CAMu" DXF2GCODE je potřeba zas kapsování nakreslit jako dráhu nástroje přímo do výkresu. Z QCADu není jakákoli šance získat 3D tvar (ani šikmou/zaoblenou plochu), jen obrysy a jsou-li různě hluboko, pak se musí řezat každý zvlášť atd... spousta komplikací. A pokud vím, tak pro Linux v podstatě nic jiného neexistuje. Je pár lidí, kteří z nějakého důvodu používají Blender, ale to není CAD a vůbec netuším, jestli se používá k něčemu jinému, než ke gravírování reliéfů (resp. generování dat pro tento účel).

Mohl bych si sice koupit komerční CAM, některé jsou i cenově dostupné (např. CamBam za cca 150USD), ale musel bych kvůli tomu pořídit a používat i Windows (= další komplikace), bylo by lepší mít jeden počítač na všechno a ne jeden pro CNC Linux a druhý pro CAM.

Nevím nakolik je můj případ typický mezi uživateli podobných strojů a softwaru (hlavně CNC Linuxu)... Tento text tedy budiž objasněním toho, jak se na to dívám já a jak moc daleko je moje zkušenost od jakékoli profesionální výroby.

[Šangala]

Super zábava, kdysi jsem chtěl udělat malou pětiosku , ale takových nápadů mám spoustu a času málo, takže realizuji spíš jen ty virtuální.
Takže je super, že Vám to jezdí a frézuje.
Přiznám se, že nemám přehled v Linux a hlavně Open Source CAM-ech, takže si netroufnu na to nic moc říct.
Rozumím tomu, že není nic moc k dispozici, protože to opravdu vyžaduje spoustu času technologií a modulů.
Sám jsem kdysi měl cosi udělané, ale to jen pro soustruh, ale taky jsem se na to vykašlal, je to moc komplexní, podle mě to chce plán/projekt/řízení a několik lidí do týmu - chce to čas, ono se něco vyvrbí
I takový CAD/CAM jako CATIA má občas zásadní problémy (už dlouho se to nestalo, a hlavně my to odhalíme v simulaci v jiném softu), že zajede např. do materiálu a to může mít velmi rychlé a fatální následky třeba (500k + měsíc čekání na nový materiál), takže ta tíha zodpovědnosti použití OS softu pak leží výhradně jen na tom kdo jej použil, tím pádem se do toho lidi komerčně moc nepohrnou a ta zkušenost a drift z praxe pak není. Prostě pude to pomalu, ale věřím tomu, že jistě, pak se toho někdo chytí (s technologiemi) a bude to fičák
Přeji hodně štěstí.

[loki]

Mam takovy pocit, ze takovyto druh clanku pripadne zajemce o Linux spise odrazuji. Ach jo, to uz vazne neni o cem psat?

[tralala]

proč, třeba si to přečte nějaký menažer a poručí konstruktérům naformátovat počítače, nakompilovat linux a nainstalovat brlcad :)))))))

[LKG]

Pokud menežer vyznává BDSM, tak rozhodně

[loki]

Linux muze spolecnostem vydelavat penize, redukovat naklady na it i na ostatni pracovni mista, to mohu potvrdit z vlastni zkusenosti. Problem clanku je v tom, ze se zde pise o necem pro bfu nepouzitelnem a mel bych i vyhrady ke stylu clanku. Tento konkretni soft jiste neni urcen profesionalnim konstrukterum. Pokud mne nechapes, radeji se dale nevyjadruj trolle

[tralala]

k čemu je tedy konstrukční program když v něm nejde konstruovat?

[loki]

Tak jsi mne zjevne nepochopil. Ale to je fuk, dobrou noc.

[%]

Abys mohl brblat v diskuzi ?

[pawleeq]

Můžete být prosím konkrétní s těmi výhradami ke stylu článku?

[Luboš Doležel (Doli)]

Mam takovy pocit, ze takovyto druh clanku pripadne zajemce o Linux spise odrazuji.

Mně a jistě velké řadě ostatních návštěvníků je egál, jestli to někoho odrazuje nebo přitahuje. Nejsme křižáci, abychom museli tohle řešit. Tohle je článek pro nás. Ostatní ať si klidně spokojeně používají Windows nebo DOS nebo co je jim libo.

[dad]

jako obvykle u clanku o CAD to typicke nedorozumneni. I kdyz autor specialne upozornuje na zacatku, ze bude hovorit o CGS moddelovani, kontrukteri, kteri se konstruovanim zivi vidi jen to CAD , ktere je take v zahlavi uvedeno a okamzite musi svetu sdelit, v jakem oboru se citi silni v kramflecich.

Naproti tomu zase kolegove, kteri se zabyvaji pocitacovou grafikou vidi pouze ty CGS stromy a o konstruovani vedi kulove. Samozrejme, ze kdyz nekdo takovy prohlasi takovy CGS system za free spasu CAD na linuxu, tak jde pan Zima do vrtule.

Pravdu ma pan Zima v tom, ze strojari neprogramuji a ja dodavam, ze podle toho ty nastroje take vypadaji - totiz naprogramovany specialisty pro pocitacovou grafiku a matematiky. Ja jsem jeste konstruoval po staru - totiz u prkna a mozna lepe - kreslicce jsem daval nakreslene skicy na pytliku od svaciny a ta to prekreslila na pauzak. Dnes kdyz zavitam do te konstrukce, tak je tam pro stejny obsah prace dvakrat tolik konstrukteru, ale zadna kreslicka.

[stativ]

Naproti tomu zase kolegove, kteri se zabyvaji pocitacovou grafikou vidi pouze ty CGS stromy a o konstruovani vedi kulove.

Hádám, že narážíš na mě. Řekni mi tedy, co je na GUI pro CAD tak fundamentálně složitějšího než pro cokoli jiného.

[xxxxxxxxxxx]

Tak abych jenom nekritizoval tak velice slibně vypadá FREECAD. Je to založené na Jádru Opencascade. To je možná cesta pro strojaře. Co se týká GUI a ovládání tak se mě zdá že se velice inspirují CATIÍ. Osobně bych se ale pustil fakt do něčeho jako bylo Pro/Ečko na UNIXU, jednoduchý, přímý, uzké mantinely, protože to mělo ducha! dalo se v tom nakreslit v podstatě cokoliv. Pokud byhc měl totiž dnes, kdy jsou k dostání komernční vysoké CAD systémy, které vypadají jako přez kopírák co se týká GUI tak je z marketingové strategie pitomost dělat zase to samé akorát ve free verzi. Svobodný 3D parametrický systém by podle mě měl nabídnout něco jiného aby se výrazně odlišil, nehledě na pseudouživatelskou přívětivost.

[xxxxxxxxxxx]

Jo ještě něco bych napsal. Vy/My/Já tady na abíčku, prostě linuxáři, se tu bavíme o svobodných programech a o svobodě jako takové, jenže si vubec neuvědomujeme že svoboda programů je jenom zatím krůček ke skutečné svobodě. Svobodě tvoření, vymejšlení sdílení nápadů a myšlenek. Uzavřený vývoj je mrtvý a nepovede k výraznému zvýšení efektivity tvorby a její zlevnění!!! A už vubec si linuxáři neuvědomují že všechny ty věci co používají k tomu aby mohli mít ten svobodný software jsou vymejšlený a konstruovaný v komerčních CAD aplikacích. Naprosto všehcno co vidí kolem sebe od automobilů, počítačů až po vanu ve které ležíte ve svém kutlochu je děláno v komerčních CAD!!! A dokud nevytvoříme/te pořádný svobodný CAD tak nebude nikdo z konstruktérů projevovat potřebu tvořit svobodné konstrukce, protože nemá to prvotní svobodný CAD, tím pádem vy samotný budete žít v závistlosti na nesvobodě protože nejste/me schopný něco takovího naprogramovat...

[pavlix]

jenže si vubec neuvědomujeme že svoboda programů je jenom zatím krůček ke skutečné svobodě.

Plural majestaticus?

[Šangala]

Note: Linux a jeho aplikace se používají naprosto tvrdě komerčně a za „těžké“ peníze.
To není Komerční vs. Linux, to je Komerční vs. Nekomerční.

[EFi Yunah]

Asi toto po mne uz nikto nebude citat... Ale predsalen pridam svoju trosku. Po tom co som si precital v diskusiach hore, som sa chvilu smial, chvilu mi bolo mdlo, chvilu doplacu. Nakolko pracujem pre Dassault Systemes ako vyvojar a zaroven som zaryty linuxak, myslim si, ze co to o problematike tusim . Fakty su take, ze Dassault nema zaujem o linuxovy trh pokial sa jedna o CATIU, nie preto ze by to neslo, ale pre velkost trhu. Dassault o male trhy nema absolutne ziadny zaujem. Ked na drvivej vacsine stanic bezi windows, Dassault to zaujima, ked na drtivej vacsine bezi unix, Dassault to zaujima. Ked na vacsine servrov bezi linux, Dassault odpoveda tak, ze ENOVIA bezi na linuxe.

Dalsi fakt je ten, ze na Linuxe nie je doteraz k dispozicii ziaden nastroj typu CATIA. Ked nieco robime aj u nas vo firme, nie je to komu predat. Ked ja si chcem nieco len tak nakreslit, alebo vyskusat, doma musim ist cez KVM s windows kde mam CATIU, co ma dost stve. Vo wine bezat CATIU sice ist ide, ale GUI je zmrsene, tudy cesta aspon zatial nevede.

Uz som si niekolko krat povedal, ze zbastlim nastroj podobny CATII na linuxe, ale to vsetko co za tym stoji, mi akosi vobec nedodava odvahy . Urobit GUIko, to fakt neni problem, to mam dokonca uz niekolkokrat spravene. Ale ta matika/topologia co je treba spravit, to bude trvat roky... Ja som mal taku predstavu, ze pripravim system/jadro, a neham komunite, nech dorabaju matiku co za tym stoji. Co je bezpochyby najvacsia cast zdrojakov. Uz len ked si pozrejm zdrojaky co tu mam pred sebou, aky podiel ma GUI oproti vsetkemu ostatnemu. A tiez kolko ludi robi na com atd. atd. A teda v neposlednom rade ma odradza predstava toho <irony>"zastupu ludi"</irony>, ktory by sa hrnuli do toho, pisat kod a dalsi <irony>"zastup ludi"</irony> co by realne v takomto nastroji konstruovali. Ked sa pozrieme na konstrukterov v automobilkach, lietadlovkach (+/- stavebnictve), kolky z nich si doma len tak nieco z pasie zkonstruuju, ci uz na windowse alebo na linuxe. Tak pre koho potom by ten nastroj vlastne bol. Mna by napriklad taky nastroj potesil, ale nie preto ze by som si doma isiel nieco konstruovat, ale preto ze by som si cas od casu overil/vyskusal nejake napady/myslienky. Kvoli tomuto zakazdym startovat KVM ma jemne povedane, uz nebavi. Ale lepsie nic zatial nemam.

No a moj dalsi problem je v tom, ze ked sa posadim za iny CAD ako CATIA, tak ma stve, ze to nechodi ako CATIA ale to je uz skor uchylka .

[dad]

smel bych se zeptat, jaka je vase profese. jste strojar? Videl jste jak se zobrazuje na vykrese sroubove spojeni v rezu a pohledu. Kolik je v tom matematiky a kolik 'normovanych umluv'?

V tom vasem prispevku je jiste mnoho podnetnych pasazi. O tom vsem je mozno diskutovat. Ale je toho moc najednou. Prosim - jedno po druhem. V tom prvnim odstavci tedy polemizuji s vasi tezi, (kterou zde jiz vyslovili jini), ze problem je ta matika. Ja tvrdim, ze:

a) jadro uz zde je - opencascade - je to postacujici, co chybi?

b) jestlize je GUI to ostatni nez to jadro, tak pak neverim, ze ho matze 'spravene'.

[EFi Yunah]

smel - nie nie som strojar, som software developer. Videl som ako sa zobrazuje kde co a momentalne akurat programujem do jedneho maleho projektu prave modelviews.

jedno po druhom:

a) priznam sa bez mucenia, ze opencascade neviem co presne vsetko obsahuje. Na zaklade zbezneho pohladu na opencascade sudim, ze je to kniznica, ktora by mohla postacovat. faktom ostava, ze ju nepoznam

b) pod GUI som mal na mysli LEN zobrazovac 3D modelov, 2D skic, vykresov atd. (nechcem zavadzat, nepoznam presne slovensku terminologiu), zobrazovac specifikacneho stromu, vzajomne interakcie, menu, toolbary, dialogovy engine.

 

Teraz to len upresnim:

pod matematikov si predstavujem v zasade zakladnu kniznicu pre zakladne matematicke "objekty" ako je bod, vektor, usecka, krivka, plocha, povrch(surface), objem(solid), transformacne matice, atd atd atd. zakladna matematika. Dalej si predstavujem pod matematikov operacie a operatory nad tymito matematickymi objekatmi, Dalej topologicke objekty a operatory a nakoniec objekty na specifikacnej urovni. Pod GUI potom myslim to, co zobrazuje a umoznuje interaktivnu manipulaciu. Avsak je jasne, ze ked vznikne nova "ficra" je k nej potrebne vytvorit adekvatne rozhranie (editacny dialog, ikonky a pod.). V neposlednom rade ostava este vytvorit datovy format (subory, data v PDM, atd)

A co som vytvoril ja:

- vytvoril som framework podobny CORBE na ktorej je postavene CAA, akurat som ho IMHO trochu zjednodusil a IMHO trochu vylepsil

- vytvoril som s vyuzitim tohto frameworku aplikaciu na zobrazovanie tessellovanych dat, zobrazovanie specifikacneho stromu, zobrazovanie dynamicky generovaneho menu, toolbarov, uzivatelskych dialogov

- vytvoril som s vyuzitim tohto frameworku engine na generovanie uzivatelskych dialogov na zaklade poziadaviek datovych objektov (uff, strasne zle sa to popisuje na par riadkoch... napisal som o tom 250 stranovu pracu )

- vytvoril som datovy format do ktoreho je mozne serializovat objektovu strukturu definovanu v tom frameworku

...

a kopec dalsich suvisiacich veci

 

co mi chyba, su "ficre", build kod pre specifikacne objekty, matematicke definicie, vizualizacie, atd atd. to co z toho robi funkcny CAD typu CATIA. Cize, mam stavebnicovy lego system, kde sa daju vytvarat nove kocky, pridavat nove kocky, nahradzat existujuce, za ine/lepsie/jednoduchsie, schopny nieco zobrazovat, ukladat do suboru atd. ale nema co zobrazovat a nema co ukladat.

 

Na ten opencascade sa urcite pozriem.

[Pavel Čejka]

Pro inspiraci ... nebo možná, že by stálo za vylepšení/inspiraci? http://heeks.net/

Mimochodem je to projekt postavený na OpenCascade. Bohužel osobně nejsem schopen do projektu přispět, programátor jsem mizerný.

Ale protože se občas zabývám elektronikou a kromě plošných spojů potřebuju i nějakou tu mechaniku okolo, tak jsem si zbastlil 3 osou CNC frézku a rád bych měl k dispozici nástroj, kterým vygeneruju víc než jen 2D tvar a tomu příslušný GCode. CNCLinux je skvělá věc (http://www.linuxcnc.org/), jenomže je žalostně málo (levných když už ne svobodných) nástrojů, kterými se dá vytvořit model a GCode v tomto bez problémů použitelný.

Myslím, že by to spousta modelářů a amatérských robotiků velmi ocenila. CNC strojů je mezi lidmi čím dál víc a čím dál lepších. Viz fórum http://www.c-n-c.cz

[xxxxxxxxxxx]

Ty kráso, mám tomu rozumět tak, že vy programíte CAD? Kdyby jo tak bych vám do toho rád kecal! Samozřejmě za prachy (prachy já -> vy)

[EFi Yunah]

Ano, programoval som, nedokoncil som to... vzdal som to, viacmenej pre nedostatok casu. Ako som spominal, v robote robim do CADov, doma som to robil ako "hobby project", ale uz som zlenivel robit dlhotrvajuce projekty vo volnom case. Clovek starne, aj rodine sa treba venovat

[xxxxxxxxxxx]

Ale prachy jsou taky potřeba!

[vencas]

Na Opencascade běží taky free-cad, který přetržitě sleduju už asi 5 let a překvapivě vývoj nestagnuje, ale poslouvá se dál; zdá se dokonce, že v poslední době vcelku "rychle".

Co si o něm myslíš ty jako programátor CAD by mě zajímalo.

[xxxxxxxxxxx]

S vámi na 100 procent souhlasím. Pro CAD vysokého typu na linuxu není místo z hlediska kšeftu. Proto linuxu nezbývá nic jiného než si naprogramit vlastní svobodný CAD, nehledat v tom primárně kšeft, protože ten v tom zezačátku ani nemuže být, ale hledat v tom svobodu tvoření s dlouhodobým cílem oslovení většího počtu konstruktérů kteří by tvořili svobodné konstrukce. Domnívám se totiž že tvořit svobodné konstrukce pod uzavřeným CAD je principiální nesmysl. Osobně vám mužu třebas říc že se doma snažím tvořit i po "práci" a snažím se přemýšlet jakým způsobem distribuovat mé myšlenky v podobě výkresové dokumentace mezi lidi. Jde o to že pokud bude uzavřený CAD, tak se k těm myšlenkám mohou přidat jenom lidé co mají zase uzavřený CAD, což pozbývá smyslu. Proto by bylo duležité mít otevřený nástroj, ve kterém by mohli lidé zdílet své nápady a konstrukce pod "otevřenou" licencí. Takže k tomu, aby toto celé fungovalo je zapotřebí Svobodný CAD a vymyslet způsob zdílení výkresové dokumentace(licenci či co), či CAD zdrojů...

[Šangala]

<joke> Jo taky to mám v plánu už , ale první musím dodělat stahovač pro meto stanici a web rozhraní, pak dodělat zálohovací systém založený na PHP (nesmějte se), předělat od základu systém na zkoušení slovíček, dotáhnout okenní framework založeny na OpenGl/Mesa (jsem ve stavu 1%, třetího pokusu) no a pak začnu dělat ten CAD/CAM (začal jsem 1989 na DOS-u).</joke>
PS: Na občasnou práci je CATIA, aspoň pro mě, jeden z nejhůře ovladatelných CAD-ů, asi taky úchylka

[kyytaM]

Mozno by niekto znaly s prehladom mohol napisat aj nejaky clanok - prehlad CAD softveru na Linuxe s kratkym popisom (zahrnujuci aj opensource veci aj komercne ako Briscad, Varicad, ci ARES Commander). Ked je uz v roznych diskusiach pomerne dost info od znalych ludi, tak to nejako zhrnut, nech to ma hlavu a patu a je to na 1 mieste. :)

[Petr Ježek]

Ač přicházím trochu po funuse, mám dotaz, kolik zdějších konstruktérů pracuje s Medusou4. Ti, co tu blekotají cosi o neexistenci profi CADu pro linux by si měli na jazyku uvázat uzel...

[Petr Ježek]

Tady asi místní kritici nebyli...

[ajtacka]

Takže keď mám kuchyňu(nie letisko) a chcem si pozrieť, a porozmýšlať o tom, ale nechcem nič kupovať(ako obvykle), zájdem teda podľa tejto rady k nejakému truhlárovi do nejakej prdele neviem kam, aby mi urobil kuchyňu(ktorú sama nakreslím v tomto zázraku) alebo by som sa možno aj potrebovala poradiť, ale neviem zatiaľ o tom?