Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 03:44
Hlavní novinkou v tomto dílu je bezesporu „Kal-El“ od Nvidie. Vedle něj se podíváme na to, čím zatraktivňuje své desky pro Sandy Bridge-E společnost Gigabyte, jak je na tom Intel s 22nm verzí Larrabee a na závěr si necháme dva velmi zajímavé foťáky od Panasonicu.
Třetí generace SoC od Nvidie konečně přišla na trh. Firma pochopitelně nemohla čekat, až TSMC odladí 28nm proces a současně rozšíří výrobu natolik, aby stačila objednávkám, takže shodně s Tegra 2 je i „Kal-El“ vyráběn 40nm LPG procesem u TSMC. Velikost die tak vzrostla z 49 na 80 mm², na druhou stranu s ní radikálně narostly schopnosti čipu.
Místo dvoujádra tu máme 4+1jádro, opět založené na ARM Cortex A9. GPU část má dvojnásobek pixel shaderů (8 vs. 4), 4 vertex shadery zůstaly a je také jasné, že se nekoná unifikovaná architektura. Procesorová část má, jak již v minulosti zaznělo, jedno speciální nízkospotřebové pomalé jádro pro chvíle, kdy je systém málo vytížen. Toto jádro běží na 500 MHz, vyšší jádra na 1,3 až 1,4 GHz podle toho, je-li vytížena celá čtveřice, nebo maximálně tři jádra (čip si tak hlídá, že se vejde do TDP).
Rozhodně lze říci, že Nvidia uvedla velmi zajímavý produkt, jemuž bohužel trochu ubližuje sic již hodně vyladěný, přesto však „velký“ 40nm proces. Nicméně v řádu měsíců by měla přijít inovovaná verze, takže to prozatím hoďme za hlavu.
Jedním z prvních produktů na bázi Tegra 3, je androidí tablet Asus Eee Pad Transformer Prime. 10,1palcový tablet s rozlišením 1280×800 přidává ke Kal-Elu 1 GB lowpower DDR2, 32/63GB eMMC flash paměť 8+1,2Mpix foťáky, WiFi, modrý zub, hromadu výstupů, rozhraní a senzorů a také odnímatelnou základnu s klávesnicí a druhou baterií. V závislosti na použití jako tabletu či netbooku vydrží běžet z baterií 12 až 18 hodin, to vše při rozměrech 263×181 mm pro základnu i tablet/displej. Celková hmotnost je 586 + 537 gramů.
Zpráva pro 1 % vyvolených, ale přesto se sluší ji zmínit. Gigabyte se rozhodl oživit své modely základních desek s čipsetem Intel X79 určeným pro Sandy Bridge-E zajímavou kartičkou. Do PCI Express ×1 slotu určený tišťák dává deskám navíc dvě moderní bezdrátová rozhraní posledních generací. Karta je ve své podobě v podstatě redukcí z klasického PCI Express ×1 slotu na PCI Express modul, který teprve sám nese čip Atheros obstarávající WiFi 802.11n. Současně se na kartu připojuje USB z headeru na základní desce, skrze které je pro změnu vyvedena Bluetooth 4.0 část karty. Kartička přitom ze standardního USB 2.0 dvojkonektoru základní desky použije jen jeden, druhý je uživateli nadále k dispozici.
Výrobce tuto kartu přidává k základním deskám X79-UD5, X79-UD7 a G1.Assassin 2, což pochopitelně nejsou levné záležitosti, nemluvě o CPU Intel Sandy Bridge-E. Rozhodně však jde o zajímavý počin, který může volbu základní desky rozhodnout.
Intel v minulém měsíci konečně předvedl to, co si všichni představují pod finálním produktem vzešlým z projektu Larrabee. 22nm procesor Knights Corner se po téměř dvou letech pilování stává finálním produktem, byť firma neujasnila, kdy zamíří na trh i karty jím osazené. Dá se pochopitelně předpokládat, že nejdřív Intel odbaví případné velké objednávky pro superpočítače, jak už tomu bývá i kupříkladu u Nvidie a jejích karet Tesla.
Vězte tedy, že aktuální verze Larrabee zvaná Knights Corner nabízí výkon ne méně než 1 TFLOPS v double-precision, čímž překonává všechny v tuto chvíli dostupné HPC karty na bázi GPU – zde asi kraluje Nvidia Tesla M2090 s výkonem 665 GFLOPS v double-precision. Má to samozřejmě jeden kámen úrazu – Knights Corner prostě na trhu ještě není, takže se nechme představit, jestli jej Intel stihne uvést dříve, než třeba právě Nvidia přijde s HPC kartami Tesla na bázi chystané architektury Kepler (ty by měly 1TFLOPSovou hranici překonat).
Navíc Intel v tuto chvíli srovnává výkon svého čipu v nejvyšší teoretické konfiguraci, doufejme tak, že se mu stejně dobře bude dařit i sériová výroba. Však Tesla M2090 je pasivně chlazená pomaleji taktovaná karta, samotné GPU GF 110 může teoreticky jít výkonově i výše a totéž platí pro GPU od AMD.
Knights Corner je 22nm procesor s minimálně 50 jádry na čipu (opět neznáme konkrétní číslo, je zde patrně nějaká rezerva). Tak jako konkurenční řešení, i on si povídá se zbytkem systému klasicky po sběrnici PCI Express. Jeho obrovskou výhodou pochopitelně je skutečnost, že jde o mnohojádrový x86 procesor. Programátoři se nebudou muset zaobírat věcmi jako CUDA/OpenCL, programování je stejné jako pro Core i7 či Xeony.
Fuji Finepix Real 3D dostává konkurenci, dalo by se říci. Panasonic konečně po 3D objektivu pro systém micro 4/3 pouští na trh i vlastní 3D kompakt. 3D1 je až na ty dva objektivy a snímače celkem kompaktová klasika. 12Mpix (4000×3000) CMOS snímač velikosti 1/2,3" zvládá citlivosti ISO 160 až 3200 (v nižším rozlišení i 6400). Čtyřjádrový procesor provádí dosti specifické zpracování obrazu i na základě lokálních analýz, kdy používá rozdílné doostřování pro části s plynulými texturami či naopak ostrými hranami. Fotografie také mají trpět daleko méně šumem, než bychom byli i snímače této třídy zvyklí.
Zadní straně vedle 2D/3D přepínače dominuje 3,5palcový dotykový displej s 460k body. Optický zoom je 4násobný, ohnisko začíná na parádních v přepočtu 25 mm, video je zaznamenáváno až do 1080/60i, resp. 1080/30p, závěrka má časy od 1/1300 do 60s. Při rozměrech 108 × 59 × 24 mm tento fešák váží 193 gramů včetně malého akumulátoru s výdrží 200 snímků. Cena Panasonicu 3D1 je stanovena na 499 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 9 500 Kč. To je zhruba o tisícovku levněji než česká prodejní cena za Fuji Finepix Real 3D W3, ale počkejme si na českou cenu 3D1.
Ještě jednu pěknou hračku uvedl Panasonic na trh. Ti, kteří mu spílali za modely GF2 a zejména GF3, mají nyní svoji satisfakci. GX1 je z hlediska výbavy a možností obsluhy to, čím měla být GF3. Nechybí tak ani blesk, ani patice pro velký blesk/elektronický hledáček, ani stereo mikrofon a další ovládací prvky.
GX1 nijak nevybočuje ze současné generace micro 4/3 těl Panasonicu. Vedle Venus engine, který pohání i výše uvedený kompakt a který přináší mimo jiné onu pokročilou redukci šumu/doostřování, je zde 16Mpix CMOS snímač s ISO 160 až 12800, 3palcový dotykový displej s 460k body (snad škoda že Panasonic u této řady bezhledáčkových bezzrcadlovek ještě nenasadil 3palcový displej s 921k body), záznam videa až do 1080/50i/25p či superrychlý autofocus (prý pod desetinu vteřiny, samozřejmě s patřičně rychlým sklem).
Když už jsem zmínil ten hledáček, tak jen připomenu, že aktuální přídavný LVF2 má 1,44M bodů, tedy rozlišení 800×600 a pochopitelně 100% pokrytí (a zvětšení 1,4×). Zhruba za týden se má Panasonic GX1 objevit na trhu, čekejme jako obvykle samotné tělo za cca. 15 000 Kč, případně kity s objektivem 14-42mm za 17 000 Kč a kit s PowerZoom verzí 14-42mm skla za něco přes 20 000 Kč. Životnost akumulátoru je u toho přístroje 310 snímků, hmotnost těla 272 gramů.
9.12.2011 07:26
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
9.12.2011 23:05
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
11.12.2011 22:08
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
11.12.2011 23:19
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.